Pak si Kypřané svobodně a demokraticky zvolili prezidentem komunistu Christofiase…
Na Kypru je prezidentský systém, prezident si sám vybírá a odvolává členy vlády a jmenuje všechny důležité osoby – generálního prokurátora, centrálního bankéře a další. (Ty nemůže odvolat, takže kdo tam dosedne před koncem funkčního období jednoho prezidenta, sedí tam prakticky celé volební období dalšího.) Parlament schvaluje zákony, to ano, jenže jednak prezident má právo veta, jednak má spoustu možností jak parlament obejít. V zahraniční politice je úplně samostatný, nikdo mu do toho nemůže mluvit. A hlavně – je neodvolatelný.
Během jeho vlády 2008-2013 narostl počet státních úředníků o pět tisíc. Hned první rok skončil deficitem přes 5 %. (Připomínám, že rok předtím bylo hospodaření v plusu 3 %.) K tomu ve světě vypukla krize, která zákonitě dorazila i na Kypr. Plýtvalo se vesele dál. Deficity ve všech následujících letech byly kolem 6 %.
Hlavním cílem prezidenta zřejmě bylo nasadit co nejvíc spolustraníků na důležitá, popř. aspoň dobře placená, místa. Běželo to jako na drátkách. Centrálního bankéře, který držel kyperské banky aspoň trochu na uzdě, vyměnit nemohl až do roku 2012, kdy guvernérovi končilo období výkonu funkce. Guvernér např. důrazně varoval kyperské banky před nákupem řeckých dluhopisů (jejich vedení, prolezlá Christofiasovými lidmi, reagovala, zaštítěná prezidentem, že centrální bance není nic do toho, do čeho investují). Na guvernérova varování o tom, že se bankovní sektor začíná vymykat z regulí, nereagoval. Jakmile přišla doba jmenovat nového guvernéra, okamžitě tam nasadil svého člověka.
V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu. Kyperská ekonomika, navázaná na řeckou ve větším rozsahu než jakákoli jiná, tím musela být zákonitě zasažena. Bylo jasné, že dříve či později krize zasáhne Kypr, pokud se nezačnou zásadně omezovat státní výdaje. Neudělalo se samozřejmě nic – Kypr je na tom dobře, nás se to netýká, jak jinak. Pěkně to vystihla Mayda v předchozí diskusi:
87: „IMHO lidi jsou fakt všude stejní, a na mamuta se nejde, dokud se může ležet s plným břichem na kožešinách a maximálně si navzájem vybírat blešky…“
Následující část můžete přeskočit – i bez popsaných událostí by Kypr dopadl stejně. Pro pochopení událostí na Kypru je to ale poměrně důležité.
V roce 2009 zadrželi Kypřané na pokyn OSN ruskou loď Manchegorsk, plující pod kyperskou vlajkou, která vezla z Iráku do Sýrie náklad zbraní a výbušnin (hlavně střelného prachu). Náklad zabavit museli, tak ho na přímý příkaz prezidenta převezli na vojenskou základnu, všech 98 obrovských kontejnerů uložili doslova na jednu hromadu a to tak, aby se kontejnery nedaly otevřít a nechali je bez jakékoli ochrany pod pražícím sluncem, v místě, kde se teploty v létě pohybují nad 40 ve stínu. Vojáci dost protestovali, leč jedinou odpovědí bylo, že je to příkaz a ať se ke kontejnerům vůbec nepřibližují. A že jde jen o dočasné uložení, než se rozhodne, co s tím. Inu, s dočasností máme své zkušenosti, že.
Během následujících měsíců protestovala proti takovému způsobu uložení spousta odborníků a vojenských důstojníků, i s odkazy na předpisy, podle kterých takové kontejnery musejí být umístěny každý zvlášť, daleko od sebe a chráněny proti vysokým teplotám. Několik zemí – USA, Francie a další – nabízeli, že náklad zdarma zlikvidují. Leč prezident na tyto návrhy prostě nereagoval. Důvodem bylo to, že jeho úmyslem bylo předat náklad Sýrii – což se zatím nejevilo možné. Vojáci, hlavně velitel základny, dostávali prostřednictvím ministra zahraničí stále stejnou odpověď: „Je to věc politického rozhodnutí, na kontejnery nesahejte“.
Když jeden z kontejnerů v červenci 2011 začal hořet a cosi z něj unikat, a nátlak na to, aby se zlikvidovaly, rostl, vláda ustavila komisi a poslala vzorek nákladu do laboratoří v Řecku, aby jako jim řekli, co s tím. Proč do Řecka, když laboratoř na Kypru by jim to zjistila hned, to je jasné – odklad nutnosti řešit.
Týden nato to vybuchlo. Nejdřív požár – velitel měl aspoň tolik rozumu, že nařídil evakuovat základnu, nicméně s několika dobrovolníky se to pokoušel uhasit. Přijeli také hasiči, kterým nikdo neřekl, co že to vlastně hoří – u hasičů věděl o tom, co je obsahem, pouze nejvyšší velitel. Když to bouchlo, všech 13 vojáků a záchranářů to zabilo. Dalším tragickým následkem byla doslova demolice vedle stojící elektrárny – největší, nejnovější a nejmodernější na Kypru. Zajišťovala přes 60 % elektrické energie pro celou zemi. Výbušniny byly totiž uskladněny ve vzdálenosti 250 m od elektrárny.
Výbuch zradikalizoval občany, kterým konečně došlo, co si zvolili za prezidenta. Mohutné demonstrace za jeho odstoupení vedly k tomu, že jmenoval nezávislého vyšetřovatele s neomezenou pravomocí vyšetřovat každého a s tím, že bude respektovat výsledky vyšetřování a pokud bude označen za jednoho z viníků, odstoupí. Proč si vybral zrovna Polise Polivia, skutečně nesmírně schopného právníka, ví bůh. Ten jednal rychle, rázně a důkladně. Odevzdal mnohasetstránkovou zprávu s označením všech viníků s tím, že hlavním je prezident. Ten reagoval, jak se od bolševika dá očekávat. Prohlásil, že vyšetřovatel překročil své pravomoci a samozřejmě neodstoupil.
Další viníci – ministři obrany a zahraničí, velitel hasičů a další momentálně stojí před trestním tribunálem. Prezident má imunitu – tedy měl, dokud byl prezident.
Tahle událost změnila přístup obyvatel k prezidentovi, jeho komunistické straně (AKEL) i vládě jako takové. Prezident se stal pro případné druhé období nevolitelným. Důsledkem toho bylo, že už neměl co ztratit. Začaly výměny na důležitých postech v daleko větší míře, banky odepisovaly dluhy firmám, spojeným s Akelem, vymýšlel nové funkce. Přes protesty parlamentu vytvořil organizaci pro nakládání s plynem, který byl objeven ve velkém množství v kyperských vodách a obsadil ji svými lidmi.
Výpadek elektrárny prudce zvýšil náklady firmám i občanům, zadlužil dále stát, který musel jednak nakoupit obrovské generátory, jednak velkou část škod zaplatit ze svého. Pojišťovna byla rozhodnuta se se státem jakožto viníkem soudit, takže se raději dohodl na mimosoudním vyrovnání. Stát začal mít nedostatek peněz. Christofias vyjednal půjčku 2,5 mld. z Ruska. Koupil si tím čas. Nepoužil ji ovšem na nějaké potřebné reformy, restrukturalizace nebo něco podobného – použil ji na plýtvání na státní úředníky, takže tím jen zvýšil celkové zadlužení.
Pokračování hlavní části
V únoru 2012 přišlo „oholení“ řeckých dluhopisů. Původně to mělo být 25 %. To bylo odloženo (zlé jazyky tvrdí, že kvůli tomu, že Francie se ještě nestačila těch dluhopisů zbavit). Pak se dohodlo 80 %. Kyperský prezident musel vědět, že to Kypr těžce zasáhne, nicméně neudělal nic a s oholením souhlasil hned, přímo na jednání, kde to bylo navrženo. Nezasadil se ani o to, aby finanční pomoc ze záchranného fondu dostaly nejen řecké banky, ale také pobočky kyperských bank v Řecku (20 % bankovního sektoru v Řecku). Kyperské banky se ocitly na pokraji krachu.
Samozřejmě, mohly si za to samy. V době, kdy všichni řecké dluhopisy prodávali, dvě největší kyperské banky – Laiki a Bank of Cyprus (BoC), je kupovaly. Laiki s XY, řeckým kámošem vedení Akelu na místě šéfa, speciálně. Dnes se vyšetřuje, jestli to byl úmysl nebo byli jen blbí. Podle mě – to je skutečně můj soukromý názor – věděli moc dobře co dělají, nezáleželo jim ani na Kypru, ani na bance, prostě za to dostali zaplaceno. Teď se věc vyšetřuje – nu, z bank zmizela spousta dokumentů, chybí celé měsíce e-mailů – bankéři za to určitě nemůžou, mysleli si, že to bude dobrý obchod – znáte to. Je tu ještě jedna věc – vedení bank krátce před tím informovalo parlament, že mají řeckých dluhopisů jen malé množství – začali je nakupovat den po tomto prohlášení.
Ministr financí ještě dokázal vyjednat s ECB a dalšímu subjekty poměrně rozumný plán záchrany, prezident Christofias ho ale smetl ze stolu.
Kypr se u ratingových agentur sesunul do kategorie „junk“, čímž ztratil nárok na financování z evropské centrální banky (ECB) a musel v červnu 2012 požádat o finanční pomoc. Laiki byla znárodněna, stát a ECB do ní začali pumpovat peníze. Teď přišla hvězdná hodina centrálního bankéře Panicose Dimitriada.
Ačkoli věděl, že Laiki se zachránit nedá, přeposlal do ní postupně 9 mld. z půjčky od ECB. (Ta správně neměla dovolit, aby se do Laiki dostalo byť jedno euro – v pravidlech je, že se krachujícím bankám půjčovat nesmí. Dnes se o důvody, proč to ECB udělala, zajímají poslanci EP, nicméně si myslím, že skutečné důvody najevo nikdy nevyjdou.) Proč to udělal guvernér se ovšem ví, on se tím ani netajil: „Protože si prezident nepřál, aby banka krachla v době jeho vlády. Bylo nutné ji udržet v chodu až do voleb.“ Devět miliard je víc než polovina kyperského rozpočtu.
Aby vyvolal dojem, že něco dělá, objednal u renomované firmy audit – nikoli ovšem Laiki, ale BoC, která na tom nebyla zdaleka tak špatně. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že Laiki se vyšetřování netýká, což firma sama ve zprávě označuje za podivné. Guvernér Panicos ve funkci sedí dál, překáží současné vládě jak může, nedělá co je potřeba. A, samozřejmě, „nevidí důvod k odstoupení“, jak jinak. ECB ho drží – velmi hbitě poslala vládě dopis, že centrální bankéř je odvolatelný jen se souhlasem ECB.
Po žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny přijela velmi rychle tzv. Trojka – skupina odborníků z ECB, MMF a EK. Během krátké doby vypracovala návrh nutných změn, které musí Kypr provést, aby mohl získat finanční pomoc. Tento první návrh byl velmi rozumný. Omezení státní správy, snížení jejich platů a důchodů o nepříliš vysokou část (tuším, že to bylo od 1 % do 12 % u nejvyšších platů), zrušení automatické valorizace jejich mezd a důchodů, další bonusy zrušit nebo snížit, zavést pro úředníky povinnost platit důchodové a zdravotní pojistné. Dále privatizace polostátních organizací – (kyperský Telecom, ČEZ, aerolinky). Výši půjčky Trojka stanovila na 17 mld. Stačilo podepsat, dodržet a Kypr pravděpodobně (není to jisté) nemusel zbankrotovat. Prezident byl jedinou osobou oprávněnou to podepsat. Neudělal nic. Míním to doslova – nevyjádřil se k tomu, nepočítáme-li za vyjádření výroky ve stylu: Trojka jsou vyděrači, kapitalističtí vydřiduši apod. Jezdil po světě, doma se příliš neukazoval a na výzvy k činům nereagoval. Mezitím se Kypr dostával do stále větších potíží, jak vnitřních, tak v rámci eurozóny. Prezident nakonec prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s privatizací polostátních organizací ani se zrušením automatického navyšování mezd ve státní správě. Takže kyperská strana vypracovala protinávrh a doručila ho Trojce – na začátku podzimu. Trojka mírně ustoupila – sporné body se ocitly v části, která mluví o tom, co může Trojka požadovat, pokud přijatá opatření nebudou stačit. Neboli vlk se nažral a koza zůstala celá. Prezident prohlašoval, že jeho tvrdý postoj ochránil zájmy pracujících a udržel pro ně navyšování mezd i třináctý a čtrnáctý plat. Že na Kypru jsou i jiní pracující než ti ve státní správě, ho evidentně nikdy nezajímalo.
Nicméně nepodepsal, snažil se získat čas, aby se podpis memoranda odložil do doby po volbách- Teprve když mu ministr financí v říjnu zavolal přímo na jednání v Bruselu a oznámil mu, že buď okamžitě podepíše nebo Kypr vyhlásí bankrot, podepsal.
Problém byl v tom, že bylo pozdě…
maYdo – 496 – opět čistě jako laik bych řekl, že paragraf 4. odst. c)
On je totiž ten akademický postup od studenta přes doktora, docenta, přescenta, profesora pořád chápán jako nepřetržitá výuka. Proto dělá docent či profesor habilitační práci a musí množstvím definovaných publikací akademické obci dokázat, že se něco naučil. Kdyby po VŠ s titulem např. RNDr (či jeho moderní obdoba) nastoupil do soukromého sektoru a dále nevyučoval a nepublikoval a neučil se, nemůže se stát docentem i kdyby se pokrájel na drobno. Leda by byl druhý Einstein, to by se pak vymyslelo nějak dodatečně. 🙂
Hmmm,
na Facebook nechodím, takže si ty Lidovky zítra koupím. Kocoura si považuji, nicméně mi pořád uniká, proč profesora prezident jmenovat musí. Nějak mi z toho srovnávání vychází, že velvyslanec či soudce mohou být mamlasové…
Pakliže to MUSÍ sktečně platí, přijde mi, že si toho prezident není vědom… žeby měl na Hradě špatně radící právníky ?
Dobrý večer,
krásný den, který jsem si na rozdíl od dnes diskutujících naštěstí nekazil Putnou.
Jak si tak dnešek pročítám, tak bych připomněl ještě jednu věc:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/klaus-naznacil-ze-by-putnu-jmenoval-je-to-spor-o-ustavu-dodal/940048, cituji:
Připomněl (Klaus), že spor o to, jak se má vykládat výraz „prezident jmenuje“ uvedený v ústavě a dalších zákonech, ho provázel po celou dobu ve funkci hlavy státu.
„Je to spor vážný, je to spor o ústavní pravomoci prezidenta. Deset let jsem se utkával s problémem, co znamená podle naší nepřesné ústavy slovo ‚jmenuje‘. Znamená to, že je pošťákem, který automaticky podepíše všechno, co je mu posláno na stůl. Nebo to znamená, že když jmenuje prezident, tak je to jeho zodpovědnost a on o tom má něco říci,“ řekl Klaus
Matzurko – 501 – to je celkem logické a kocour to také píše. Velvyslanec skutečně může být úplný mamlas, je to politická funkce nevyžadující žádnou zvláštní kvalifikaci.
Naproti tomu od profesora se vyžadují poměrně přesně formulované odborné kvality, které mohou posoudit výhradně stejně nebo lépe kvalifikovaní odborníci. Proto president jmenuje na návrh a profesuru schvalují ty akademické rady.
Krom toho je rozdíl v tom, že velvyslanec, pokud je odvolán, přestane být velvyslancem. Profesor (či docent nebo podobně) zůstane profesorem/docentem i kdyby si lehl na kavalec a nechal se zarůstat mechem.
U soudců nevím, tam je kocourův názor ten, že president jmenovat nemusí. Svého času to poměrně korektně vyargumentoval, leč Ústavní soud byl jiného názoru.
A protože souhlasím s Matzurkou, že je poněkud žinantní říkat, že je mi Putna putna, tak bych to za sebe uzavřel, že je mi Putna úplně buzna … 🙂
U Joviše, jakou měl odpovědnost Franz Josef za jmenování kohokoliv (třebas T.G.M.) profesorem?
osobní?
Zachovám se stejně jako Matzurka a ty noviny si koupím. A jsem zvědav, nakolik budu souhlasit či nikoliv. A přestože si Kocoura vážím, neznamená to, že s ním vždy souhlasím. Naposled jsem a ním nesouhlasil stran katarského prince. Ovšem protože Felidae jsou docela moudří tvorové, tak to na našich vztazích negativní stopu nezanechalo.
Tučňáku,
nebo tak 😀
Já to zmiňovala už dříve, že se to musí/nemusí začíná podobat cirkusu s Klausem.
Pavle, mnojo, u toho profesora to nakonec chápu, je to zjevně jediná záležitost, kde to prochází procedurálním řízením v komisi… ale v tom případě mají prezidntovi šoupnout akorát dekret k podpisu, jako když ředitel školy podepisuje všechna vysvědčení a šmytec.
Mno, kdyby zdejší zuřiví diskutéři ovládali vzácné umění čísti, tedy porozuměti psanému textu, jistě by našli, že:
„Jestliže kandidát tímto řízením projde úspěšně, vědecká rada prostřednictvím ministra školství navrhne prezidentovi republiky, aby jej pro daný obor profesorem jmenoval. Jde přitom podle čl. 63 odst. 2–4 Ústavy o rozhodnutí prezidenta republiky, které ke své platnosti potřebuje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády a za které nese odpovědnost vláda.“ – no, a jsme zas u té naší milé aminy… Dobro došli…
Bože, bože, chvíli tady člověk není a vypukne taková vřava!
A co když má pravdu dvd? Ty Putnovy webovky prý opravdu byly ňáko fuj.
A jestli ten tanec bude pokračovat, jako že bude, tak buď soud nebo Kalousek, donutí Zemana, aby řekl skutečné důvody.
A buď se ukáže, že to byl Bamberk nebo, že skutečně by nebylo dobré M.C.Buznu jmenovat…
PeSi, podle Zemana, ty skutečné důvody sdělil ministru Fialovi …. a ten mlčí a drží se důsledně v ústraní …
2 Pavel Kořenský – ad 426 – kdepak katedra píčologie… Celý ústav – a na několika fakultách… Laskavý čtenář okamžitě zjistí, že píčologie je nejdůležitější vědní obor od zavedení knihtisku…
Ovšem stejně tak si laskavý čtenář najde odpovídajici odkazy – napřholub zde: http://fhs.cuni.cz/FHS-72.html
i jinde…
atd. atp.
Takže asi tak.
PeS – 510 – no s amnestií se to srovnávat nedá. A se jmenováním soudců vlastně taky ne.
Když totiž nahlédneš do Ústavy v aktuálním znění zde: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
tak zjistíš, že se v ní slovo „profesor“ jaksi nenalézá. Přiznám se bez mučení, zjistil jsem to před chvílí, ke svému překvapení.
Amnestie tam je v čl. 63, soudci, president NKÚ či bankovní rada je tam v odstavci 62. Ale o profesorech tam opravdu není nikde nic. Takže i já jsem se mýlil kdekoli, kde jsem v souvislosti se jmenováním profesorů zmiňoval Ústavu ČR.
Tak je po bouřce…
…a abyste mohli spát prozradím vám, že vás( podle mě !) Kocour bude učit číst… .
Čeština je takový zvláštní jazyk, kde každé slovo má nějaký význam, některá i více.
Například, je-li v ústavě napsáno:
„president jmenuje“ (kohokoliv čímkoliv)podle § 62, není to totéž, jako když je tam (nebo v zákoně) napsáno “ president jmenuje na návrh“, tedy podle §63, odstavce 2.
A nemůže-li nejmenovat přestože nechce, může mu kolem toho udělat pěknou ostudu, aby rozproudil diskusi o systému VŠ.
Já tomu teda nerozumím, já jsem jen prostý pasáček koní, jak říká Jirka, ale i mě se při 1240 profesorech jmenovaných Havlem a 1500 Klausem zdá, že by se nám tu mohli hromadit….
Uvidíme 11.6. – zatím je to: kdyby byly v prdeli ryby…, nepotřebovali by rybáři putny… 😀
Zná někdo adresu těch „prý hrozných“ webovek ? web.archive.org je s velkou pravděpodobností má v archivu.
Pokud by šlo o blog Putny z aktualne.cz, je tam.
když schvalujete státní školství, musíte vytrpět i tohle……to se nedá, sám do ní až se ucho utrhne. Takže nějaké řeči o tom, že fakulta snad není vhodná,či prospěšná, si nechte, tak to totiž nemůže být. Samozřejmě, že je důležitá, moudrý úředník … politik… prezident…. ví úplně přesně co potřebujete a hlavně, všechno vidí a taky dál. Kdyby to tak nebylo, tak přeci nemůžete říkat, že snad státní školství je nejen důležité, ale v podstatě nezbytné, že státní zásahy jsou v pořádku, že pan prezident je nejlepší z nejlepších….. nebo snad nic takového neříkáte?
Pesi – 510 – jinak tedy ano, čl. 63 odst. 2-4 upravuje ty pravomoci, které v Ústavě vysloveně nejsou a upravuje je zákon.
Pak by se právník nejspíš točil na formulaci „přísluší vykonávat“ a bylo by na soudu, patrně Ústavním, aby posoudil, jestli v takovém případě může nebo musí. Analogii bych viděl třeba s odemykáním korunovačních klenotů. Je v pravomoci presidenta mít klíč a odemknout jeden zámek. Patrně to upravuje i nějaký zákon. A musí tedy president odemknout nebo nemusí ?
Když může být profesorem Revenda, tak proč nakonec ne třeba Putna…
to o tom podepisování profesur je ve školském zákoně, tedy §63/2-4
NoName, napsala jsem PRÝ – on je totiž (opět prý) nedávno smazal. A jelikož nemám/nemáme možnost aktuálně zjistit, jak se věcí skutečně mají, tak bych navrhovala počkat, co se z toho vyvrbí…
No kdyby jsi někdo na adresu toho blogu vzpomněl, existuje služba, která „archivuje“ web a není to česká služba. A tudíž bychom z toho archivu mohli zjistit, co napsal. Ten se totižto vymazáním blogu zde v ČR nevymaže.
Pro případné zájemce několik poznámek ke jmenování profesorem v Německu:
Nejprve je nutno poznamenat, že pro jmenování profesorem, správněji snad dle německé terminologie pro povolání za profesora, tady musí to profesorské místo být. Aby se někdo stal profesorem podle zásady „von je to dobrej kluk, tak ho uděláme tím profesorem“ není možné. Tedy profesorské místo se musí nejprve uvolnit, nebo musí vzniknout. Vzniknout může celkem svobodně (jedna braniborská universita je tím vykřičená), protože svoboda učení je dokonce v Základním zákonu (Německo z historických důvodů nemá ústavu), ovšem je třeba mít na to peníze. Většinou – alespoň v oborech mně blízkých – jde tedy o náhradu stávajícího profesora. Celý postup trvá dosti dlouho a v ČR si jeho aplikaci nedovedu představit.
Nejprve musí dojít k veřejné výzvě – každý musí vědět, že ta a ta alma mater hledá profesora těch a těch věd. Adepti se přihlašují a předkládají svá CV – z hlediska odbornosti adepta pak zatraceně podrobná. Odborná komise vyřadí ty, kteří a priori nepřicházejí v úvahu. Ostatní adepty pozve ke zkušební přednášce. Poté ona komise vybere nejméně 3 uchazeče a požádá renomované odborníky mimo příslušnou univerzitu o posudky. Teprve pak se vytvoří pořadí 3 potenciálních uchazečů (= shortlist) a to se projedná v akademickém senátu. Soupiska s pořadím (primo loco, secundo loco…) se pak předkládá rozhodujícímu činiteli, kterým je ve většině spolkových zemí ministr školství. (Školství je záležitostí zemskou, nikoliv spolkovou.) U třech zemí to pak činí rektor. Neexistuje povinnost jmenovat prvního na soupisce. Je tady ale ještě jeden podstatný rozdíl od ČR.
Je prakticky vyloučeno povolávat z vlastní univerzity – tzv. Hausberufung. I pro přechod do vyšší platové kategorie je nutno přejít na jiný ústav. (Přiznávám, že netuším, zda to platí i pro nové platové kategorie W; pro kategorie C to platilo.) Pak následuje sáhodlouhé jednání o platu, vybavení a povinnostech profesora (a spoustě dalších věcí), což může trvat i měsíce. Nový profesor se pak stává úředníkem (Beamte), pokud jím již nebyl. Může však být i pouze zaměstnancem (Angestellter).
Šumaváku – 520 – §63/2-4 v zákoně o vysokých školách jsou povinnosti studenta.
Profesuru upravuje paragraf 74., ale tam nějak neumím najít tu úlohu presidenta.
Pavle Kořenský, jestli ono to nebude tím, že president skutečně v tomto případě slouží co pouhé leštidlo. Něco jako mít svatbu na Karlštejně či funus ve sv.Vítu.
Pavle K., Šumavák měl na mysli pravomoci upravené jiným zákonem dle paragrafu 63 Ústavy.
Aha už jsem to našel, paragraf 73 „Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra“ – nic víc, nic míň.
Dvd, když si tak pročítám to martyrium, divím se, že v Německu vůbec nějaké profesory mají 🙂
Foundry – 526 – pak je to tedy přesně totéž, co píšu já. Ústava to výslovně nezmiňuje, zmiňuje to zákon o VŠ v paragrafu 73. Tudíž na to platí článek 63 odst. 2-4 Ústavy.
A tedy jde přesně o to, co znamená „přísluší vykonávat“. Pokud to přeložíme pro konkrétní případ, pak presidentu republiky přísluší vykonat pravomoc jmenovat profesora na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.
Tam skutečně není prostor pro může/nemůže.
No, to je právě otázka – znamená „jmenuje“, že může jmenovat, nebo musí jmenovat?
Pavle, já to vzal moc zkratkou….
Vysokoškolský zákon 111/98Sb :
§ 73
Jmenování profesorem
Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.
Ten §63 / 2-4 se týká ústavy:
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
Takže by se klidně i mohlo stát, že to Zemanovi Nečas neschválí… 😀 😀 😀
Foundry – ÚS rozhodl (ve věci soudců), že jmenuje znamená „musí jmenovat“. Tedy minimálně pokud jde o dikci Ústavy. Skoro bych předpokládal, že by rozhodl stejně, pokud by se spor vedl o dikci zákona o VŠ. I když jistý si tím pochopitelně nejsem, kdoví jak se který soudce vyspí a jestli se to hodí.
I když je tedy pravda, že tento verdikt ÚS sebou nese jisté pochybnosti. Pokud „jmenuje“ znamená „jmenovat musí“, pak by analogicky „nařizuje“ (čl. 63 odst j)) znamenalo „nařídit musí“, což by mělo poněkud pikantní konsekvence… 🙂
Pavle, já mám za to, že ÚS rozhodl, že musí rozhodnout zda jmenuje nebo nejmenuje a nemůže to nechat viset v luftě.
Což teda, vzhledem k tomu že byl z funkce neodpovědný a nepostižitelný v klidu udělal.
Uvidímě zítra, ale fakt odhaduji, že Kocour bude mluvit o tom spojení “ na návrh“.Pak musí. Je -li jenom „jmenuje“ pak je to, třeba u velvyslanců, na jeho posouzení.A předsedy vlády.
Šumaváku – no jedním z bodů Klausovy velezrady bylo to, že nejmenoval, ačkoli soud rozhodl, že jmenovat musí.
Z textu žaloby pro velezradu:
„Prezident republiky po celou dobu trvání svého funkčního období, tedy ode dne 7. března 2008 nerozhodl o návrhu na jmenování JUDr. Petra Langera, Ph.D. soudcem, i když mu uložil tak učinit ve lhůtě šesti měsíců Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 15. června 2007, čj. 5 Ca 127/2006 – 122, který nabyl právní moci dne 17. července 2007 byl shledán správným rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. května 2008 čj. 4 Ans 9/2007 – 197, když nabyl právní moci dne 13. června 2008. Tím hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, hrubě zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní mocí a povýšil zvůli a svévoli nad právo. „
Jen oprava, nejednal o tom ÚS, ale NSS.
Ale ve výsledku je to stejné. Soud „uložil učinit“ tedy „uložil jmenovat“ čímž se ztotožnil s názorem, že „jmenovat“ znamená „jmenovat musí“.
Kdyby to bylo jinak, soud by mu „uložil rozhodnout“ zda jmenuje nebo nejmenuje.
(503) IMHO má ta neurčitá formulace jisté výhody. Nejde-li o křiklavý případ, president jmenuje. Jde-li, nejmenuje, ale vystavuje se kritice a očekává se, že zdůvodní.
Rigidní vymezení bych považoval za méně funkční.
Ad Lidovky, v příloze „Orientace“ Matyáš Zrno pěkně pojednal „gendernány“. Jsem zvědav, jak se na něj sesypou.
I když, jak to tak asi po padesáté čtu, tak možná ne. Čert aby ty právníky vzal. 🙂
Pavle K., o tom právě píše Šumavák – „nerozhodl o návrhu…“ neznamená „nejmenoval“. Tudíž z toho lze těžko usuzovat, že jmenovat musí.
Jo, nejspíš máš pravdu „nerozhodl o návrhu na jmenování“ není totéž jako „nejmenoval“.
Soud Klausovi uložil rozhodnout o návrhu. Nikoli jmenovat.
Pavle, tam nebylo, že musí jmenpovat!!!!
“ tedy ode dne 7. března 2008 nerozhodl o návrhu “
Tam bylo, že ten návrh ignoroval a pak i usnesení soudu, že s ním má něco udělal.
Buď jmenovat nebo nejmenovat, ale rozhodnout o tom návrhu.
Nojo, kdybych se přitom nedíval na hokej, šlo by to rychleji… 😀 😀
Jj, máte pravdu. V tom případě je „jmenuje“ stále ještě nerozhodnuto. Tedy soudně.
Položil si prosím někdo soudný otázku, jaké měl skutečné důvody president Zeman k nejmenování MČPutny?
Všichni tu buď hysterčí s buznami na jedné straně a z druhé strany frustrovaných příznivců KS zaznívají slova o alkoholikovi a ovarovi, co prostě podepsat musí (řekl to prý jeden JUDr., který čirou náhodou vede s presidensku Kanceláří spor, a tak to jistě musí být pravda). Nebo se tu mnozí zbytečně soustřeďují na samotný fakt „jmenování“ a vykládají ho jako „musí jmenovat“.
Co když se jedná o problém ryze odborný, kdy se tímto řevem snaží mateřská fakulta FHS Honzy Bareta ve spolupráci s P&L zakrýt svůj šlendrián při jmenování profesorů? A president Zeman má informace, které mimochodem již začínají prosakovat na veřejnost, že MČPutna na jmenování profesorem prostě nemá nárok, neboť nesplňuje „Opatření rektora UK č. 28/2007“ – „Doporučená hlediska hodnocení pro habilitační řízení a řízení pro jmenování profesorem“ K provedení dle „čl. 5 a čl. 11 Řádu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem Univerzity Karlovy v Praze“ s datem účinnosti 1. čerence 2007.
Podepsán pod tím je nynější rektor UK, Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
Zde jsou ona „Doporučená hlediska UK“ k nahlédnutí:
http://www.cuni.cz/UK-2667.html
Doporučuji tento odkaz přečíst celý. Stojí to za to!
Já nejsem určitě oprávněn hodnotit validitu těchto informací, sám nemám dokončené vysokoškolské vzdělání, ale z několika stran jsem zaznamenal tyto informace k vědecké práci MČP. Jedná se zřejmě o jeho publikační a citační činnost, která je jedním z kritérií výběru ke jmenování profesorem Univerzity Karlovy v Praze. Podle nich MČPutna má na webu „Web of Knowledge“ pouze 12 článku a z nich je jenom jeden jednou citovaný v cizině a podobně na dalším webu „WoS“ má MČPutna opět 12 článků z tuzemska, z toho opět jediná zahraniční citace.
Podle:
– Části I., Čl. 1: Tímto opatřením se na základě čl. 5 a čl. 11 Řádu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem Univerzity Karlovy v Praze stanoví doporučená hlediska, která konkretizují hodnocení vědecké nebo umělecké kvalifikace a pedagogické způsobilosti uchazeče (dále jen „doporučená hlediska“).
Dále UK rozlišuje různé typy hodnocení mezi jednotlivými fakultami takto:
a. humanitní a umělecko-tvůrčí obory (část II./A.),
b. přírodovědné obory (část II./B.),
c. lékařské obory (část II./C.).
– Část II./A. Doporučená hlediska hodnocení pro habilitační řízení a řízení pro jmenování profesorem pro humanitní a umělecko-tvůrčí obory na Univerzitě Karlově v Praze
Přečtěte si to celé na shora uvedeném odkazu. Zde uvádím pouze mikrotabulku požadavků pro „humanitní obory“:
Oborově specifické požadavky:
habilitace
Obor – humanitní obory:
– Počet publikací: 20
– Mezinárodní publikace: 3
– Citace: 20 v odborné české i zahraniční literatuře
jmenovací řízení
Obor – humanitní obory:
– Počet publikací: 40
– Mezinárodní publikace: 15
– Citace: 25 v odborné české i zahraniční literatuře
V těchto tabulkách je podle mého soudu skryto jádro pudla. Dalo mi to docela práci, takže jsem nestihl sledovat, zda někdo mezitím nenapsal někdo něco podobného. Za to se případně omlouvám. Počkejme do toho 11. června, kdy oficiálně dojde ke jmenování a uvidíme. Možná by se mohli intelektuálně zdatnější místní jedinci, jakými jsou např. PeS či DVD, podívat mnou naznačeným směrem po publikacích onoho buznovatého „hystrióna MPČ„. Já to nedovedu. Případným zájemcům ovšem mohu poskytnou řadu odkazů na webu, kterými zde nechci zdržovat. Možná se ukáže, že pravda byla skryta jinde, ale možná se ukáže, že pravdu má president MZ a s mnohými zaprzenými fševědy a frustráty z volby presidenta si vytře řiť. Kdo ví? Je to jenom má domněnka. Uvidíme…
(517) Nevím, jak kdo, ale já státní školství ani neschvaluji, ani nezatracuji. Prostě je, tak, jako v jiných zemích, se svými výhodami a nevýhodami. Ty totiž má i školství soukromé.
Ať si každý vybere.
(528) Mně to přijde dost rozumné (a nedostatkem zřejmě netrpí).
(534) Jo, také mám ten dojem, že ÚS rozhodl, že má zdůvodnit.
(536)“no jedním z bodů Klausovy velezrady bylo to, že nejmenoval,
“Prezident republiky po celou dobu trvání svého funkčního období, tedy ode dne 7. března 2008 nerozhodl o návrhu na jmenování JUDr. Petra Langera, Ph.D. soudcem,
„Nejmenoval“ a „nerozhodl“ není totéž.
Bohouši, aj tak možno, ale tímto směrem já jsem neuvažoval, ani moje koně o tom nemluvili, neboť jsme společně předpokládali, že jak Rektor, tak zvl. ministr školství vědí co činí a že když to doputovalo až k presidentovi, jsou náležitosti splněny.
Ale mohlo by to vysvětlovat to ministrovo mlčení, pokud byl prézou informován proč to nechce podepsat.
A koukám, že komentuji nějak pomalu. Piva platím na Šumavě.