Pak si Kypřané svobodně a demokraticky zvolili prezidentem komunistu Christofiase…
Na Kypru je prezidentský systém, prezident si sám vybírá a odvolává členy vlády a jmenuje všechny důležité osoby – generálního prokurátora, centrálního bankéře a další. (Ty nemůže odvolat, takže kdo tam dosedne před koncem funkčního období jednoho prezidenta, sedí tam prakticky celé volební období dalšího.) Parlament schvaluje zákony, to ano, jenže jednak prezident má právo veta, jednak má spoustu možností jak parlament obejít. V zahraniční politice je úplně samostatný, nikdo mu do toho nemůže mluvit. A hlavně – je neodvolatelný.
Během jeho vlády 2008-2013 narostl počet státních úředníků o pět tisíc. Hned první rok skončil deficitem přes 5 %. (Připomínám, že rok předtím bylo hospodaření v plusu 3 %.) K tomu ve světě vypukla krize, která zákonitě dorazila i na Kypr. Plýtvalo se vesele dál. Deficity ve všech následujících letech byly kolem 6 %.
Hlavním cílem prezidenta zřejmě bylo nasadit co nejvíc spolustraníků na důležitá, popř. aspoň dobře placená, místa. Běželo to jako na drátkách. Centrálního bankéře, který držel kyperské banky aspoň trochu na uzdě, vyměnit nemohl až do roku 2012, kdy guvernérovi končilo období výkonu funkce. Guvernér např. důrazně varoval kyperské banky před nákupem řeckých dluhopisů (jejich vedení, prolezlá Christofiasovými lidmi, reagovala, zaštítěná prezidentem, že centrální bance není nic do toho, do čeho investují). Na guvernérova varování o tom, že se bankovní sektor začíná vymykat z regulí, nereagoval. Jakmile přišla doba jmenovat nového guvernéra, okamžitě tam nasadil svého člověka.
V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu. Kyperská ekonomika, navázaná na řeckou ve větším rozsahu než jakákoli jiná, tím musela být zákonitě zasažena. Bylo jasné, že dříve či později krize zasáhne Kypr, pokud se nezačnou zásadně omezovat státní výdaje. Neudělalo se samozřejmě nic – Kypr je na tom dobře, nás se to netýká, jak jinak. Pěkně to vystihla Mayda v předchozí diskusi:
87: „IMHO lidi jsou fakt všude stejní, a na mamuta se nejde, dokud se může ležet s plným břichem na kožešinách a maximálně si navzájem vybírat blešky…“
Následující část můžete přeskočit – i bez popsaných událostí by Kypr dopadl stejně. Pro pochopení událostí na Kypru je to ale poměrně důležité.
V roce 2009 zadrželi Kypřané na pokyn OSN ruskou loď Manchegorsk, plující pod kyperskou vlajkou, která vezla z Iráku do Sýrie náklad zbraní a výbušnin (hlavně střelného prachu). Náklad zabavit museli, tak ho na přímý příkaz prezidenta převezli na vojenskou základnu, všech 98 obrovských kontejnerů uložili doslova na jednu hromadu a to tak, aby se kontejnery nedaly otevřít a nechali je bez jakékoli ochrany pod pražícím sluncem, v místě, kde se teploty v létě pohybují nad 40 ve stínu. Vojáci dost protestovali, leč jedinou odpovědí bylo, že je to příkaz a ať se ke kontejnerům vůbec nepřibližují. A že jde jen o dočasné uložení, než se rozhodne, co s tím. Inu, s dočasností máme své zkušenosti, že.
Během následujících měsíců protestovala proti takovému způsobu uložení spousta odborníků a vojenských důstojníků, i s odkazy na předpisy, podle kterých takové kontejnery musejí být umístěny každý zvlášť, daleko od sebe a chráněny proti vysokým teplotám. Několik zemí – USA, Francie a další – nabízeli, že náklad zdarma zlikvidují. Leč prezident na tyto návrhy prostě nereagoval. Důvodem bylo to, že jeho úmyslem bylo předat náklad Sýrii – což se zatím nejevilo možné. Vojáci, hlavně velitel základny, dostávali prostřednictvím ministra zahraničí stále stejnou odpověď: „Je to věc politického rozhodnutí, na kontejnery nesahejte“.
Když jeden z kontejnerů v červenci 2011 začal hořet a cosi z něj unikat, a nátlak na to, aby se zlikvidovaly, rostl, vláda ustavila komisi a poslala vzorek nákladu do laboratoří v Řecku, aby jako jim řekli, co s tím. Proč do Řecka, když laboratoř na Kypru by jim to zjistila hned, to je jasné – odklad nutnosti řešit.
Týden nato to vybuchlo. Nejdřív požár – velitel měl aspoň tolik rozumu, že nařídil evakuovat základnu, nicméně s několika dobrovolníky se to pokoušel uhasit. Přijeli také hasiči, kterým nikdo neřekl, co že to vlastně hoří – u hasičů věděl o tom, co je obsahem, pouze nejvyšší velitel. Když to bouchlo, všech 13 vojáků a záchranářů to zabilo. Dalším tragickým následkem byla doslova demolice vedle stojící elektrárny – největší, nejnovější a nejmodernější na Kypru. Zajišťovala přes 60 % elektrické energie pro celou zemi. Výbušniny byly totiž uskladněny ve vzdálenosti 250 m od elektrárny.
Výbuch zradikalizoval občany, kterým konečně došlo, co si zvolili za prezidenta. Mohutné demonstrace za jeho odstoupení vedly k tomu, že jmenoval nezávislého vyšetřovatele s neomezenou pravomocí vyšetřovat každého a s tím, že bude respektovat výsledky vyšetřování a pokud bude označen za jednoho z viníků, odstoupí. Proč si vybral zrovna Polise Polivia, skutečně nesmírně schopného právníka, ví bůh. Ten jednal rychle, rázně a důkladně. Odevzdal mnohasetstránkovou zprávu s označením všech viníků s tím, že hlavním je prezident. Ten reagoval, jak se od bolševika dá očekávat. Prohlásil, že vyšetřovatel překročil své pravomoci a samozřejmě neodstoupil.
Další viníci – ministři obrany a zahraničí, velitel hasičů a další momentálně stojí před trestním tribunálem. Prezident má imunitu – tedy měl, dokud byl prezident.
Tahle událost změnila přístup obyvatel k prezidentovi, jeho komunistické straně (AKEL) i vládě jako takové. Prezident se stal pro případné druhé období nevolitelným. Důsledkem toho bylo, že už neměl co ztratit. Začaly výměny na důležitých postech v daleko větší míře, banky odepisovaly dluhy firmám, spojeným s Akelem, vymýšlel nové funkce. Přes protesty parlamentu vytvořil organizaci pro nakládání s plynem, který byl objeven ve velkém množství v kyperských vodách a obsadil ji svými lidmi.
Výpadek elektrárny prudce zvýšil náklady firmám i občanům, zadlužil dále stát, který musel jednak nakoupit obrovské generátory, jednak velkou část škod zaplatit ze svého. Pojišťovna byla rozhodnuta se se státem jakožto viníkem soudit, takže se raději dohodl na mimosoudním vyrovnání. Stát začal mít nedostatek peněz. Christofias vyjednal půjčku 2,5 mld. z Ruska. Koupil si tím čas. Nepoužil ji ovšem na nějaké potřebné reformy, restrukturalizace nebo něco podobného – použil ji na plýtvání na státní úředníky, takže tím jen zvýšil celkové zadlužení.
Pokračování hlavní části
V únoru 2012 přišlo „oholení“ řeckých dluhopisů. Původně to mělo být 25 %. To bylo odloženo (zlé jazyky tvrdí, že kvůli tomu, že Francie se ještě nestačila těch dluhopisů zbavit). Pak se dohodlo 80 %. Kyperský prezident musel vědět, že to Kypr těžce zasáhne, nicméně neudělal nic a s oholením souhlasil hned, přímo na jednání, kde to bylo navrženo. Nezasadil se ani o to, aby finanční pomoc ze záchranného fondu dostaly nejen řecké banky, ale také pobočky kyperských bank v Řecku (20 % bankovního sektoru v Řecku). Kyperské banky se ocitly na pokraji krachu.
Samozřejmě, mohly si za to samy. V době, kdy všichni řecké dluhopisy prodávali, dvě největší kyperské banky – Laiki a Bank of Cyprus (BoC), je kupovaly. Laiki s XY, řeckým kámošem vedení Akelu na místě šéfa, speciálně. Dnes se vyšetřuje, jestli to byl úmysl nebo byli jen blbí. Podle mě – to je skutečně můj soukromý názor – věděli moc dobře co dělají, nezáleželo jim ani na Kypru, ani na bance, prostě za to dostali zaplaceno. Teď se věc vyšetřuje – nu, z bank zmizela spousta dokumentů, chybí celé měsíce e-mailů – bankéři za to určitě nemůžou, mysleli si, že to bude dobrý obchod – znáte to. Je tu ještě jedna věc – vedení bank krátce před tím informovalo parlament, že mají řeckých dluhopisů jen malé množství – začali je nakupovat den po tomto prohlášení.
Ministr financí ještě dokázal vyjednat s ECB a dalšímu subjekty poměrně rozumný plán záchrany, prezident Christofias ho ale smetl ze stolu.
Kypr se u ratingových agentur sesunul do kategorie „junk“, čímž ztratil nárok na financování z evropské centrální banky (ECB) a musel v červnu 2012 požádat o finanční pomoc. Laiki byla znárodněna, stát a ECB do ní začali pumpovat peníze. Teď přišla hvězdná hodina centrálního bankéře Panicose Dimitriada.
Ačkoli věděl, že Laiki se zachránit nedá, přeposlal do ní postupně 9 mld. z půjčky od ECB. (Ta správně neměla dovolit, aby se do Laiki dostalo byť jedno euro – v pravidlech je, že se krachujícím bankám půjčovat nesmí. Dnes se o důvody, proč to ECB udělala, zajímají poslanci EP, nicméně si myslím, že skutečné důvody najevo nikdy nevyjdou.) Proč to udělal guvernér se ovšem ví, on se tím ani netajil: „Protože si prezident nepřál, aby banka krachla v době jeho vlády. Bylo nutné ji udržet v chodu až do voleb.“ Devět miliard je víc než polovina kyperského rozpočtu.
Aby vyvolal dojem, že něco dělá, objednal u renomované firmy audit – nikoli ovšem Laiki, ale BoC, která na tom nebyla zdaleka tak špatně. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že Laiki se vyšetřování netýká, což firma sama ve zprávě označuje za podivné. Guvernér Panicos ve funkci sedí dál, překáží současné vládě jak může, nedělá co je potřeba. A, samozřejmě, „nevidí důvod k odstoupení“, jak jinak. ECB ho drží – velmi hbitě poslala vládě dopis, že centrální bankéř je odvolatelný jen se souhlasem ECB.
Po žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny přijela velmi rychle tzv. Trojka – skupina odborníků z ECB, MMF a EK. Během krátké doby vypracovala návrh nutných změn, které musí Kypr provést, aby mohl získat finanční pomoc. Tento první návrh byl velmi rozumný. Omezení státní správy, snížení jejich platů a důchodů o nepříliš vysokou část (tuším, že to bylo od 1 % do 12 % u nejvyšších platů), zrušení automatické valorizace jejich mezd a důchodů, další bonusy zrušit nebo snížit, zavést pro úředníky povinnost platit důchodové a zdravotní pojistné. Dále privatizace polostátních organizací – (kyperský Telecom, ČEZ, aerolinky). Výši půjčky Trojka stanovila na 17 mld. Stačilo podepsat, dodržet a Kypr pravděpodobně (není to jisté) nemusel zbankrotovat. Prezident byl jedinou osobou oprávněnou to podepsat. Neudělal nic. Míním to doslova – nevyjádřil se k tomu, nepočítáme-li za vyjádření výroky ve stylu: Trojka jsou vyděrači, kapitalističtí vydřiduši apod. Jezdil po světě, doma se příliš neukazoval a na výzvy k činům nereagoval. Mezitím se Kypr dostával do stále větších potíží, jak vnitřních, tak v rámci eurozóny. Prezident nakonec prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s privatizací polostátních organizací ani se zrušením automatického navyšování mezd ve státní správě. Takže kyperská strana vypracovala protinávrh a doručila ho Trojce – na začátku podzimu. Trojka mírně ustoupila – sporné body se ocitly v části, která mluví o tom, co může Trojka požadovat, pokud přijatá opatření nebudou stačit. Neboli vlk se nažral a koza zůstala celá. Prezident prohlašoval, že jeho tvrdý postoj ochránil zájmy pracujících a udržel pro ně navyšování mezd i třináctý a čtrnáctý plat. Že na Kypru jsou i jiní pracující než ti ve státní správě, ho evidentně nikdy nezajímalo.
Nicméně nepodepsal, snažil se získat čas, aby se podpis memoranda odložil do doby po volbách- Teprve když mu ministr financí v říjnu zavolal přímo na jednání v Bruselu a oznámil mu, že buď okamžitě podepíše nebo Kypr vyhlásí bankrot, podepsal.
Problém byl v tom, že bylo pozdě…
900 🙂
Teď jsem se málem udusila nakládanou cibulkou.
hmm je to divné, z Vašich odkazů se dostanu úplně jinam než z hlavní stránky… takže pardon, neumím hledat….ale že bych se dostala na teologii se z toho vyčíst nedá.. omlouvám se
Ale dá…třetí řádek z vrchu, myslím, že to je třetí část za tím „větší menší znaménkem“ ale já taky neumím hledat 😀
Dobrý večer, teď prosím nemám připojení nic extra, takže si dovolím vše pojednati jaksi jedním vrzem. (Omlouvám se, duplikuji-li kde jiné příspěvky.)
Včelce děkuji za pěkný článek; jen mi uniklo, kdo vlastně financoval radovánky popsané v první části – cizinci, kteří si na Kypr ulejvali peníze?
Schumacherovi a Martinovi děkuji za rady v předchozích dnech – nakonec jsem je ještě trošku rozvinul tím směrem, že jsem tam přinesl flashku s fotkami, a na ní zároveň měl to Doplnění výpovědi poškozeného jako .doc. Protokol pak vznikl metodou copy&paste.
AeroKarle (539), Zrnův článek je opravdu hezký, pěkně systematicky pojatý. Zbývalo už jen uvést a zdůraznit, že zatímco pohlaví je pouhý sociální konstrukt, postrádající jakéhokoliv biologického základu, homosexualita je oproti tomu vždy výlučně a beze zbytku vrozená, jak bylo nepochybně prokázáno a stvrzeno vědeckým konsensem. – Bouřlivější reakce se (hádám) nedostavila buď proto, že tytéž kapacity jsou dnes zcela saturovány Putnou, anebo proto, že se sporům vyhýbají programově, snažíce se oponenty pragmaticky umlčet v tichosti, bez argumentů (neb žádné nemají) a dbajíce spíše nerušené plynulosti úspěšně již nastavených finančních toků. Mimochodem, kdopak ví, které katedry se dnes nacházejí v legendární Vokovické Sorbonně?
Pavle Kořenský (671), článek http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013051905 vskutku je po všech stránkách mimořádně dobrý, děkuji za odkaz. Další pěkný článek (s citovaným leccos společného mající) tam je prosím tento: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013051203 .
Rád bych také odkázal na Tomského a Scrutona zde: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/alexander-tomsky.php?itemid=19992 .
K záležitosti, jíž se v tomhle vlákně týká snad většina příspěvků, se z mnohých důvodů vyjadřovati nemíním; jedním z nich je, že ani zdaleka nejde pouze o jednoho psavého, docela nadaného, exhibujícího homosexuála s probuzenou ambicí stát se vlajkonošem pravdalásky.
(897) „ bude se tleskat. „ Ty, a kdo ještě?
http://www.bbc.co.uk/news/uk-22630303
Dobrý večer
„A samozřejmě, že placení školy žáky se vyřeší celkem jednoduše to po čem voláte, tedy omezení těch oborů, někdy i zánik, když se tím nebude dát vydělat a splatit pújčku na studium. Kdo by šel studovat kulturní antropologii, když by šance na splacení školného byla nulová? Ale třeba techniku, či chemickotechnologickou by byla zajímavější do budoucna.“
Studovat techniku nebo chemickotechnologickou je z hlediska budoucího uplatnění a výdělku zajímavější i teď. Přesto se daleko víc lidi hrnou na humanitní obory.
Splátky školného jsou jen další nákladovou položkou na živobytí. Kdo si teď nezhodnotí, zda si studiem vydělá na živobytí,tak si to nezhodnotí ani když bude muset vydělat ještě na splátky školného.
Technika je náročná a některé věci se nedají okecat, musí se umět. Drtivá většina studentů z humanitních oborů UK by techniku nebo chemickotechnologickou prostě nezvládla. A nemusí být blbí, jen jsou zaměření jiným směrem, jinak jim to myslí.
Takže, Jiří, ten optimismus, že když se bude platit vysoké školné, student místo kulturní antropolodie půjde studovat třeba jadernou fyziku, se asi nezakládá na realitě.
Mohl by, pravda, nestudovat a živit se rukama, pokud na studium nemá. Jenže půjčka studium umožní a pokud jde o budoucnost, to se bude řešit potom.
Výsledkem budou absolventi bez uplatnění jako teď, akorát ještě s půjčkou, kterou nikdy nesplatí, na krku.
987 – Vezmu „si tu sytuaci“ a konstatuji, že „ring volný“ – při čemž pravidla určuje P&L. S tím těžko něco nadělám…
Zdá se, že označení „mladíci“ platí pro všechny teroristy jiné pleti než bílé:
…Mladíci v Londýně ubodali vojáka, svědky nabádali, ať je vyfotí…
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/302715-mladici-v-londyne-ubodali-vojaka-svedky-nabadali-at-je-vyfoti.html
Jiřiku 897 – ale vždyť jim nikdo nebrání, aby si každá universita sama najmenovala profesorů kolik chce, pokud nebudou trvat na tom, že jmenovat je bude president.
A ovšem taky by si to měli financovat, pokud si nepřejí, aby jim do toho někdo mluvil. Ona každá sranda i ty akademické svobody) něco stojí.
A samo se nenakope, není-liž pravda?
Brání ti někdo, abys financoval Putnovi profesorský plat?
maYdo – 907 – Promiň, já jsem ten poslední, kdo by chtěl být nějak neuctivý nebo tak něco, ale to 907 je naprosto pyramidální hloupost, jak dále odvodím. Abych to zpřehlednil, vezmu to odstavec po odstavci a ten první (citace z Jirkova příspěvku vynechám).
1. Studovat techniku nebo chemickotechnologickou je z hlediska budoucího uplatnění a výdělku zajímavější i teď. Přesto se daleko víc lidi hrnou na humanitní obory.
Splátky školného jsou jen další nákladovou položkou na živobytí. Kdo si teď nezhodnotí, zda si studiem vydělá na živobytí,tak si to nezhodnotí ani když bude muset vydělat ještě na splátky školného.
Jenže dokud se studium neplatí, je lidem víceméně fuk co studují. Ono je totiž nic nenutí k ekonomické kalkulaci o řekněme „návratnosti vložených prostředků“, zejména pokud bydlí doma či kolej a kapesné platí rodiče.
V případě půjčky na studium to je poněkud jinak, protože dotyčný si musí ty peníze půjčit, včetně úroků a tu smlouvu o půjčce musí podepsat (tedy v zemích, kde půjčky na studium existují a toto se platí). Už to samo o sobě má VELMI podstatný vliv na výběr předmětu studia.
2.„Technika je náročná a některé věci se nedají okecat, musí se umět. Drtivá většina studentů z humanitních oborů UK by techniku nebo chemickotechnologickou prostě nezvládla. A nemusí být blbí, jen jsou zaměření jiným směrem, jinak jim to myslí.“
Pokud si budou studovat za své peníze (třebas půjčené) může to být víceméně každému jedno. Ale třeba se část těch duchamorců zamyslí a místo studia půjde raději pracovat. Mimochodem, člověk je buď chytrý nebo blbý, tercia non datur. Hlody o zaměření „jiným směrem“ jsou socialistický mýtus srovnatelný s Hejkalem nebo Rusalkou. Krok takříkajíc „třetím směrem“ je sféra umění (hudba, divadlo, film, literatura apod.) či sportu. Zde se člověk buď vrozeným talentem uplatní, pokud je dostatečně pilný, nebo umře hlady. Někteří hlady mrtví mohou být doceněni až dlouho po smrti. Pravda, to se týká spíše umělců, po hlady mrtvých sportovcích neštěkne za 100 let ani pes.
3.„Takže, Jiří, ten optimismus, že když se bude platit vysoké školné, student místo kulturní antropolodie půjde studovat třeba jadernou fyziku, se asi nezakládá na realitě.
Ano, to je pravda. V systému placeného školného studovat nepůjde a tím nevznikne žádná škoda.
4.„Mohl by, pravda, nestudovat a živit se rukama, pokud na studium nemá. Jenže půjčka studium umožní a pokud jde o budoucnost, to se bude řešit potom.“
No potom to bude už jeho problém a netuším, proč by se tím měl kdokoli zabývat. Stačí slušný mráz a tihle mladí bezdomovci (nemovitost, pokud byla, je konfiskována v exekuci) pomřou sami. Hlavně je nekrmit a nedávat jim dávky…
5.„Výsledkem budou absolventi bez uplatnění jako teď, akorát ještě s půjčkou, kterou nikdy nesplatí, na krku.“
Viz bod 4. Exekuce, vyhnat na mráz, nechat umřít, hodit do díry, zasypat vápnem a vymalováno. Blbů jsou plné hřbitovy už z minulosti a pár desítek tisíc dalších blbů ekosystém podzemního hmyzu nerozhodí.
Ale obecně vzato, to moje 911 je příliš pesimistické.
Já bych se toho nebál, on si život vždycky najde nějakou cestičku. Mladé básnířky s korálky nad kotníky či wannabe studentky gender studies si najdou skromnou obživu na silničních odpočívadlech kolem Šumaváka, mladí adepti kulturní antropologie putnovitého typu se bezpochyby uživí na Hlavním nádraží atd.
Koneckonců, šlo by jen o přechodné období. Ti další, až to uvidí, se celkem rychle vyučí popelářem nebo managerem podlahových krytin. Veršovat či dumat o nesmrtelnosti chrousta lze i se smetákem či vidlema v ruce (znám z vlastní mnohaleté zkušenosti) a publikovat lze i soukromě.
Pavle Kořernský – já bych měla jiný návrh.
Umožnit maturantům normální brigády – tak, jak bývalo zvykem, bez daní, poplatků za práva, zdravotní a sociální, které to v současnosti znemožňují. Ať za za bezplatné středoškolské studium také něco státu odevzdají… v domovech důchodců a ve špitálech pro ne bude uplatněné víc než dost…
A po roce jim na konto vložit částku, která odpovídá ceně 2 let bakalářského studia – co s ní udělají, je jen na nich …
Řekla bych, že si každý rozmyslí ty peníze jen tak vyhodit do luftu za třeba genderová studia, ze kterých nebude uplatnění …
Pavle, sám víš, že nechat neúspěšné pomřít hlady nikdy v tzv. postmoderní společnosti neprojde. Problém nesplácených studentských půjček je v USA podobnou byblinou jakou byla ta realitní, jen se zatím neví kdy a jak praskne. Jde o desítky miliard. A prpoblém roste – nové půjčky jsou stále dražší, iniciativy brát si je stále více garantované zbankrotovanou vládou, schema letadlo v obráceném gardu…nemyslím si, že by to v Česku dopadlo jinak.
Ale pesimistou nejsem. Stačí se podívat třeba na „Intel Science Talent Search“ kolik středoškoláků se úspěšně věnuje vážným vědeckým problémům. Pravdou je, že polovina z těchto amerických studentů jsou nějakého asijského původu. Ale to je jedno. Jsem pouze přesvědčen, že v dnešní společnosti se nůžky mezi „kognitivní elitou“ a konzumním plebsem budou stále více otevírat do šířky. Jestli je to dobže a co s tím nedovedu zatím odhadnout. jen pozoruji.
PAvle,
k bodu 1 – u řady lidí budou púrostě rodiče kromě kapesného platit školné. Možná se víc nadřou, možná budou víc nadávat, to je vše.
A pokud jde o ty, co si tu pújčku veztmou – k výchovnémum působení nutnosti si vzít půjčku a podepsat smlouvu jsem dosti skeptická. Kdyby to nějaký vliv mělo, nebylo by tolik lidí, co se potýká s obtížně splatitelnými nebo neplatitelnými dluhy , které často řeší další půjčkou.
k bodu 2 – perspektiva obživy – souhlasím s Tebou v tom, že člověk se buď uživí, ať už rukama nebo hlavou talentem nebo pílí nebo neuživí. Ale nesouhlasím s tím, že by placení školného mohlo zvýšit výrazně zájem o techniku v neprospěch humanitně zaměřených škol kvůli lepšímu upolatnění a lepším vyhlídkám na splacení půjčky. Lepší vyhlídky mají absolventi techniky aspoň v privátní sféře už dnes. (V tomhle ohledu vzniká jistá deformace v tom, že všelijakoé sociologické, ekologické a podobně zaměřené obory nacházají uplatnění hodně ve státní sféře, v intitucích často zbytečných. To ovšem nezmění placení školného.)
Souhlasím s tím, že člověk je buď chytrej nebo blbej. Ale : třeba já jsem vystudovala techniku, ale neumím si to představit, že bych zvládla matematiku, jakou měl brácha na elektrofakultě. A nešla bych ji studovat, přestože to je velice perspektivní obor, prostě proto, že na to nemám.
3. V systému placeného školství můžou takovou školu platit mecenáši, rodiče studentů, kteří budou mít na to, aby školné utáhli a studenti, kteří si vezmou půjčku, protože budou věřit, že se uplatní a uživí. Neb o studenti,kteří budou pracovat a z výdělku si školné platit.
Někteří se i uživí, byť třeba ne zrovna kulturní antropologií a půjčku splácet budou.
TAkže taková škola klidně vzniknout může. A školné nakonec nemusí být tak vysoké, konec konců je to obor, který – na rozdíl třeba od tej chemickotechnologické – nepotřebuje laboratoře a jiné drahé vybavení.
V bodě 4 a 5 nejsme ve sporu, pokud jde o to, že když si někdo vezme půjčku na studium, je jeho problém, jak ji splatí, případně problém poskytovatele půjčky, jak ji z něj vyrazí.
Problém je v tom, že opačný postoj – že absolvent je něco jako státní investice a že by se tedy společnost měla postarat, aby její investice nepřišla vniveč, neb je to především její zájem a že společnost by měla zajistit, aby absolventi došli uplatnění, příápadbně se postarala o ty, kde tento nárok splněn nebyl, je, řekla bych, podstatně více rozšířen.
TAkže siutu můžeme hezky teoretizovat, ale to je tak asi všechno. s programem „exekuce, vyhghodit na mráz,hodit do díry“ se volby nevyhrávají.
Tím nechci říct, že je placené školství špatně. Jen si myslím, že placení školného může vyřešit jen něco a nemůžeme si od toho slibovat všechno.
Pokud jde o problém Putna, tak to je, domnívám se, zrovna problém, který nemá s placeným či neplaceným či státním nebo nestátním školstvím nic moc společného. Výstřední exhibicionista versus ješitnej dědek.
Kdyby si univerzity měly jmenovat profesory samy, byl by pokoj. Ať už by školství bylo placený nebo „zadarmo“.
Londýn: http://www.dailymail.co.uk/news/article-2329089/Woolwich-attack-Two-men-hack-soldier-wearing-Help-Heroes-T-shirt-death-machetes-suspected-terror-attack.html
já to říkám dávno…pokud se to nechá – a že už je podle mne skoro pozdě – nezbude nám, pokud budeme chtít přežít, zlikvidovat tuhle „kulturu“ nukleárními zbraněmi. Kdyby se to v malém, jak jsem tehdy navrhoval, udělalo hned, mohl být dnes klid a mnoho lidí nemuselo zemřít, a to zejména muslimů.
Rputi – je už pozdě večer a nechce se mi zapínat kalkulačku, ale mám obavu, že za jeden či dva roky brigády si nelze vydělat tržním způsobem na dva roky bakalářského studia.
Když vyjdeme z hrubého nástřelu v tom smyslu, že rok studia na kvalitní VŠ stojí na školném cca. 50.000 USD, tedy řekněme 1M Kč a z toho student platí většinou tak 50% (zbytek mohou pokrýt různé nadace, granty, stipendia apod.), tedy řekněme zhruba 500.000 Kč ročně, neumím si takovou brigádu představit.
Tedy resp. umím, ale je to hrubě politicky nekorektní, nezákonné a mohlo by se to týkat jen spíš menšiny středoškolských studentek. Někdy před pár dny běžel na toto téma skoro akční film, jmenoval se „Baby Sitters“.
Krom toho, nějak si v praxi neumím představit to „umožnit maturantům normální brigády“. Kdo by je kam vzal a proč ?
Šumavák ke koním ? Ještě by mu polámali kolečko, rozbili vidle a koně by je dílem pokopali a dílem rozmačkali v boxu. Zbytek by zabil Šumavák patrně vlastnoručně a preventivně a dobře by udělal.
Jirka do sadu ? Aby jim vysvětloval, že sázet se musí zeleným nahoru ? Nebo že česat se musí opatrně, stopku je nutno kroutit a přitom ovoce nemačkat ? A že to nemají sežrat, ale dávat opatrně do bedniček ?
Nebo že bych třeba já vzal na brigádu tucet mladých mužů a rozpustilých dívek a nechal je dělat co vlastně ? Spravovat nějaké unixové systémy u zákazníků ? Navrhovat webové stránky ? Programovat ?
Nebo třeba že by je snad vzal na brigádu Foundry ? Že by tvořili pohovky nebo je snad roznášeli a montovali ?
Nebo že by je snad bridádně zaměstnala třeba Dana (pokud by tedy byla stále ještě v pracovním procesu ve státní sféře) a brigádníci by počítali Daně daně ?
Či snad maYda, ta by třeba mohla je nechat něco překreslit, spočítat statiku, nechat navrhnout barák ?
Buďme realisté. Od té doby, co se v ČR nevymýšlí práce, děcka nemusí povinně česat chmel, vykopávat brambory nebo pucovat formy na rakvičky v pekárně (moje povinná praxe v letech 80.) se moc brigád nenajde. Zejména ne pro mladé, kteří mají většinou nulové znalosti, ruce dozadu a pojem „práce“ jim vzdáleně připomíná něco z fysiky, kdy o tom kantorka krafala a oni měli v uších sluchátka od iPodu.
917 – ale jo, chápu. Ale tzv. civilkáři byli v dobách vojenské služby docela žádanou komoditou.
Jen si tak myslím, že získané finance by ti příčetnější neutratili na katedře sociální antropologie…
maYdo – 915
1. Pokud by bylo školné normální, tedy řekněme 500.000 za ročník, tak se opravdu ŘADA rodičů nenajde. Minimálně ne hned, lidé si budou většinově muset nejprve zvyknout na to, že na studium se ŠETŘÍ od narození dítěte. Což by celé věci jedině prospělo.
2. Nejde až tak o konkrétní obor který by třeba frčel dneska. Jde o to, že děcka by musela přemýšlet nad tím, do čeho své peníze investují. Dnes by to tohla být třeba biochemie a genetika. A tam se zase tak moc nemusí umět počítat. Vím o čem mluvím, mé původní vzdělání na UK byla analytická chemie. 🙂
3. To ale není problém. Pokud vznikne soukromá škola na které se platí tržní (státem nedotované) školné a která bude vyučovat kulturní antropologii, sociální etanologii a píčologii, budiž jí přáno. Studenti si budou platit tržní školné (klidně i na dluh) a po absolvování fakulty postupně vymřou hlady. Další ročníky se už na tu školu budou hlásit méně a méně a časem tam studenti nebudou, škola zkrachuje a problém se vyřeší sám.
To je přesně to, co navrhuju a je to takové hezké, čisté a praktické řešení.
4. a 5. No v těchto bodech jsem mírně optimistický, protože „škvára došla“ a bude hůř. Až státy postupně zjistí, že prachy fakt nejsou a to ani na dluh, tak to s tím staráním se ze strany státu začne vypada brutálně jinak. Tedy doufám.
Rputi – 918 – To byla opět totalita. Buď vojna, nebo civilní služba v oboru který je stanovený. To je jak ten chmel nebo brambory.
Kdyby tehdy tohle neexistovalo a výběr by byl buď vojna nebo libovolná práce, kterou je NUTNO NÁLEŽITĚ, ODPOVÍDAJÍCÍM ZPŮSOBEM, ZAPLATIT, že by byl o civilkáře nějaký zásadní zájem ?
Rozhodně by nebyl, protože ty nemocnice víceméně využívaly otrockou práci těch, co nechtěli na vojnu. Kdyby jim měly platit 50.000 měsíčně (aby jim to tedy hodilo na ty dva roky studia), vypadala by situace zcela jinak.
A to ani nemluvím o holkách, ty tehdy na vojnu ani na civilní službu nemusely. Co s nima, kde by si přivydělaly ? Když tedy ponechám stranou sex za úplatu s těmi civilkáři, což by ovšem zase odčerpávalo ty prachy určené na studium… 🙂
TAk, Pavel, statiku neumím spočítat ani já, natož abych si na to vzala brigádníka 😀
A to i když statici na trhu peáce rozhodně nejsou přebytková položka.
Na brigádu není třeba nějakých veleznalostí. Blbý je spíš to, že pracovní byrokracie nepřeje možnostem třeba na pár hodin někde vypomáhat.
A samozřejmě, že se nevydělá nějaká závratná suma.
Jinak u nás – ale to jsem tu už několikrát psala, většina kolegů přišla původně jako brigádníci při studiu.
To už je ovšem vyšší level, obvykle jde o výpomoc na dokumentaci a jsou to studenti z oboru. Předpokladem je, že umí s PC, aspoň nějakým grafickým programem a technické a stavební kreslení.
Rputi – 918 – jinak tedy nechci působit jako škarohlíd, ale ve svých úvahách máš jednu zásadní chybu.
Pokud jakýmkoli způsobem spojuješ stát a brigádu pro studenty, aby měli na školné, tak nenavrhuješ jakékoli řešení problému, ale jenom další (a poněkud krkolomnější) způsoby jak vysypat kýbl prachů do jiného kýblu a nadělat při tom kravál a svinčík.
Pokud by mělo vydělávání středoškolských studentů na vysokoškolská studia alespoň trochu fungovat, je nutno z celé úvahy stát úplně a naprosto vynechat. Když to ve svých úvahách neučiníš, tak opět jen a pouze přerozděluješ již odcizené prostředky vybrané na daních. Nic víc, nic míň a není na tom naprosto nic, co by se dalo vyšpekulovat. Perpetuum mobile fakt neexistuje ani v ekonomii.
Ale abych furt jenom nekritisoval, měl bych jeden smysluplný návrh. Sice to všelidovým hlasováním neprojde, ale může to posloužit v další diskusi jako zajímavý myšlenkový konstrukt.
Co kdyby se platilo normální školné a jakákoli firma by mohla za studenta to školné zaplatit (třeba za rok, za tři nebo za celé studium až do doktorátu) s tím, že celou částku si odečte z daní ? Myslím skutečně odečte, tedy zaplatí o to méně. Ne, že si jen sníží daňový základ.
A na oplátku ten student podepíše, že bude v té firmě pracovat dvojnásobek let, kolik mu firma platila studium ? To se mi zdá celkem fér, stát by do toho nemusel vrazit ani korunu a celkem by to mohlo i fungovat.
Čistě za sebe, já bych do toho klidně šel.
Vybral bych třeba čtyři nadějné studenty druhého ročníku ČVUT, zaplatil bych každému 500.000 ročně školné. Na základě potvrzení o tom, že jim platím v plné výši školné bych místo 10M zaplatil na daních 8M následující dva roky, po které bych platil to studium těm studentům až do promoce.
No a pak bych měl čtyři zaměstnance u kterých bych měl jistotu, že čtyři roky neutečou ani kdyby je konkurence chtěla přeplatit. A měl bych čtyři roky na to, abych je přesvědčil, že plat a podmínky u nás jsou natolik luxusní, že odejít jinam by byl omyl.
Já bych to klidně bral, dobrých lidí je fakt málo…
Nechci vám do toho, sociální inženýři, moc mluvit, ale co se brigád týče, bohatě by stačilo zrušit část zákoníku práce a dalších pracovních předpisů.
Školné je hezké, ale neřeší vůbec nic, právě naopak, pokud ovšem nemáte na mysli výhradně soukromé školství a to absolutně.
Ono totiž, abych vám to, milí technici vysvětlila tak nějak po vašem, by to dopadlo stejně jako například s ferrari – nejezdil by v něm nejlepší řidič, ale Leoš Mareš.
Andy – toho Mareše bych se nebál. Celkem si troufám ohodnotit absolventa vysoké školy jak dnes, tak i v hypotetickém systému s tržním školným. Ostatně, dělám to déle než 23 let a tak nějak si nemohu dovolit (a nikdy jsem si nemohl dovolit) zaměstnávat pitomce.
PAvle – 915 ale jo, já myslím, že vývoj k tomu nějak směřuje. Ale bylo by bláhové očekávat, že to bude stylem „zavedeme placené školství a všechno se vyřeší samo“.
Placené školství zase přinese jiné problémy. Z principu, protože vždycky to funguje tak, že něco vyřeší staré problémy a přinese nové. Bezproblémové řešení neexistuje.
Nicméně si myslím, že aby děcka přemýšlela, jetsli se obor vyplatí, tak nestačí zavést placené školství, musí se ptředevším změnit něco v hlavách, což je běh na dlouhou trať.a jen tak na okraj, sbe kvalitnější školství vždycky generuje úspěšné, méně úspěšné a neúspěšné absolventy. Nemůžou být všichni na špici. Není možné, aby v nějakém oboru byla jen špička a pak už nic. To riziko, že nebude absolvent na špoičce a třeba ani v průměru je vždycky.
Jistota není nikdy. A není to jen otázka vůle a schopností, ale i štěstí či smůly.
Pokud jde o vymření studentů píčologie, nestačí placení školného, bylo by nutné aby neexistovala uměle vytvořená poptávka po absolventech ve státní sféře včetně bruselských asistentů a poradců. Zatím, řekla bych, společnost z peněz daňových poplatníků uživí podobných jedinců více, než je skutečná poptávka. A perspektiva uplatnění ve státní správě nebo třeba v Bruseli za patřičný peníz se může jevit jako docela výnosná investice.
NIcméně připouštím, že kdyby došla státní škvára, tak by se ten problém jaksi vyřešil. 🙂
925- já si zas troufám zajít trochu dále – proč nevázat na školné veškeré školství?
926- konečně jste udeřila hřebíček…poptávka po absolventech- jak hezky dámsky označujete „píčologie“ je větší než nabídka- díky státu. Takže vono není třeba likvidovat studenty školným, bohatě stačí, když ti už vystudovaní( generace rodičů) přestanou obhajovat a podporovat hromady zbytečných státních institucí.
Jenže to by zas maminy neměly na kroužky, co? Co maj chuděry dělat, nějakou práci přeci potřebujou.
Andy – 924 – Mimochodem, já osobně, pokud píšu o školném, tak mám VŽDY (už mnoho let) na mysli skutečně tržní školné srovnatelné finančně třeba s MIT nebo alespoň s Oxfordem.
Bavíme se tedy o částkách cca. 250.000 – 600.000 za ročník. To jen abych uvedl debatu do patřičných mezí.
Naprosto nediskutuji a odmítám diskutovat o takzvaně „symbolickém školném“ ve výši třeba 20.000 za rok. To kvalitní školy opravdu nevytrhne, nepostaví je to na nohy a nevyfiltruje z vysokoškolského vzdělání blbce.
JO, Andy, to je trefné, s tím ferrati. 🙂
Na druhou stranu – dobrej řidič umí jezdit i ve favoritu. Blbej se zabije. Přirozený výběr taky potřebuje nějakej prostor 🙂
NIcménwě si myslím, že zZeman s Putnou by fungovali nezávisle na placeném či nepolaceném a soukromém nebo státním školství.
Konec konců při správne pojatém marketigu by to byla pro školu slušná reklama.
Andy – 927 – „proč nevázat na školné veškeré školství?“
Na to je odpověď celkem jednoduchá. Protože základní školství stát vyžaduje zákonem jako povinnost a prohřešky proti tomuto zákonu sankcionuje odnětím svobody (v krajním případě).
Proto nelze tržní školné vyžadovat na státních základních školách. To by bylo (celkem logicky a srozumitelně) v rozporu s Ústavou, LZPS a fůrou dalších věcí z nichž nikoli nejposlednější je zdravý rozum. Nelze dost dobře vyžadovat povinnou a tržně placenou základní školní docházku dětí od lidí, kteří nemají dost na to, aby na to placení povinné školní docházky vydělali. To je jednodušší a lacinější je rovnou zastřelit za úsvitu. Jak rodiče, tak děti.
928- no, já sobecky budu tvrdit, že na to můžou být soukromé vysoké školy. Možná že Krásný Nový Svět plný inženýrů- strojařů a chemiků, jimž by dělali všichni ostatní otroky je vaší představou dokonalosti, podle mne to je ale hovadina. Zřejmě mladá Ornella Štikovic, táta by to za ni zatáhl.
Vaše představy o studentech podporovaných podnikateli mi poněkud připomínají léta socíku a vojenské katedry, ostatně je mi záhadou, proč to nefunguje už nyní- co brání továrníkům podporovat své studenty a hlídat si, aby jim je nikdo neukrad?
PAvle, ale to je sice hezký číslo, ale co to obnáší? Dolary? Eura? Koruny? a dáel – nejde jen om školné, ale tayk o vztyhy k platům. Ono by bylo hezké mít školu se školným milion za rok, když na to bude mít pár lidí v republice a zbytek usoudí, že nenajde místo, kde by se mu mohly náklady vrátit a prostě tam nepůjde. Nebo půjde a bude splácet celej život studia z platu laboranta.
Abychom si mohli dovolit VŠ se školným jako v USA na špičkové univerzitě,museli bychom mít mkísta s odpovídajícími platy. Přinejmenším, jsou asi další parametry, ale nejsem ekonom.
VY byste ve firmě měl na to, zaplatit absolventa MIT?
Nemluvě o tom, že v tom USA určitě není jen MIT a Oxford, ale i menší regionální univerzity, které sice neposkytují špičkové vzdělání, ale pokryjí ten průměr a za nižší, uspokojivé školné poskytují průměrné vzdělání.
Andy – 931 – no to jistě mohou. Já se naprosto nebráním myšlence parallelní existence čistě soukromých (s tržním školným) a státních vysokých škol. Jen bych tedy preferoval možnost snížit si daně o částku, kterou zaplatím soukromé vysoké škole.
A ke druhému odstavci – ono to funguje, akorát se o tom nepíše v novinách. Nejen moje firma, ale i víceméně všechny co znám (tedy z našeho oboru) podporují „své“ studenty, hlídají si je a ti studenti/studentky si dokonce vydělají poměrně pozoruhodnou sumu opravdových peněz. A dokonce jich drtivá většina zatím za ty roky u nás ve firmě zůstala, pracují, postupně mají děti a tak podobně a jsou v pohodě.
V tomto ohledu se není nutno vlamovat do otevřených dveří.
“ nevyfiltruje z vysokoškolského vzdělání blbce.“
PAvle, neexistuje systém, který by odkudkoliv vyfiltroval blbce. Blbci jsou velmi přizpůsobiví a vždycky se zadaptují. Hledat systém, který by je odstranil je hledáním Svatého grálu.
maYdo – no pokud píšu např. 500.000 tak tím myslím Kč (koruny české).
Mně nenapadlo to nějak upřesňovat, protože tržní školné třeba na MIT či na Oxfordu si každý může najít na webu té které university a na koruny si to každý přepočítat snad umí. Tedy alespoň tady na webu.
Mimochodem, nemůžeme mít místa s odpovídajícími platy, pokud nemáme ty absolventy. Tady obracíš příčinu a následek. Ekonomicky je vyloučené (a to naprosto a definitivně), že by někdo vytvořil ad-hoc pracovní místa a pak čekal, až mu dorostou absolventi. Přirozený proces je opačný. Nejprve si wanna-be absolvent zafinancuje své know-how (tedy tržně placené studium) a teprve pak čeká výnos, tedy odpovídající plat. Pokud mu ten plat není nabídnut zde v ČR, odchází pochopitelně tam, kde mu nabídnut je. Třeba do Singapuru nebo do Kalifornie či do CERNu (abychom zmínili i EU).
Ano, absolventa MIT bych zaplatil. Nebyl by ani první, ani poslední, který u nás pracoval či pracuje. V našem oboru to ani jinak nejde, pokud si zákazník žádá špičkové know-how a je ochoten za něj zaplatit, je naší povinností mu ho poskytnout.
Oxford není v USA, ten je v UK a školné je tam tuším 9.500 liber (britských) ročně. Ale dělají se tam poměrně tvrdé přijímací zkoušky.
Jinak tedy celkově vzato tu lamentaci nad tím, že nejprve by musela být patřičně placená místa a studium až eventuálně potom moc nechápu. Já se taky v roce 1991 musel rozhodnout, jestli se zadlužit a jít studovat na MIT nebo jestli se na studium vykašlat a zkusit podnikat. Obojí byla sázka na mé schopnosti a mojí vůli. Zvolil jsem podnikání a nelituju. V tomhle opravdu problém není, chce to jen chtít.
maYdo – 934 – asi jsem se nepřesně vyjádřil.
Všechny blbce odfiltrovat pochopitelně nelze. Ale pokud jich odfiltrujeme 94 ze 100, tak je to proti stávajícímu stavu dost značný pokrok. Nebo se pletu ?
nebylo by rozumné řešení typu: státní podporu dostávají školy ( vysoké) těch oborů, které jsou potřebné. Kdo chce studovat něco jiného, ať platí školné v tržní výši. Těch pár vyvolených škol by mělo dostatek zájemců na kvalitní výběr a peníze by byly vynaloženy daleko efektivněji. Vím, že lze namítnout kdo určí, že tato škola je “ potřebná“. Má to řadu úskalí, ale pořád by to bylo lepší než současná anarchie. Počty by byly při dnešním stavu informací o potřebách ekonomiky celkem přesně stanovitelné. Vůbec bych nebral na zřetel různá doporučení ( tuším OICD či jak se ty evropské organizace jmenují) o podílu vysokoškoláků v populaci.Napadnete mne, že je to direktivismus, ale co dělat jiného, když vidíte, do jakého stavu se to dostalo.Vždyť o školství rozhodují amatéři s vhodnou stranickou knížkou a lidé skrytí v různých výzkumných ústavech ( to platí hlavně pro SŠ a ZŠ), kteří se pak stydí k výsledkům své práce přihlásit – viz zpackané současné maturitní testy, o celkové (ne)koncepci maturit nemluvě. Jirka
Dobré ráno vespolek,
jirko, tu situaci s výběrem „potřebných“ oborů bych nechtěla zažít – to by asi nastal docela šum svistu… na NP jsem nakoukla do nějaké diskuze k Putnovi, a bylo tam deklarováno, že humanitní fakulty jsou velmi potřebné, neboť udržují „národní identitu“…. Každopádně, někde se začít musí, ale nedokážu si představit toho odvážlivce, který by takový krok prosadil.
Jinak mi to přijde jako bludný kruh, a kde ho rozetnout, toť otázka.
PavleK, děkuji za zmínku o genetice :), potěšila.
Jen tak na okraj, v poslední době technika pokročila natolik, že jsou do molekulárně-genetických týmů šmahem přijímáni statistici/programátoři. Genetický kód je sice poměrně jednoduchý, ale teď už není problém nechat osekvenovat celý genom kde čeho; ale pak to roztřídit je práce Sisyfovská, bez PC to nejde. A to jsou ještě další záležitosti – ¨tzv. transkriptomy, momentálně „hitovka“, kdy se zjišťuje, které geny jsou při určitém procesu (nemoci) nejaktivnější – opět, postup obdobný sekvenování genomu, ovšem to obrovské množství dat se nedá luštit písmenko po písmenku. Takže biostatistika, programování…..jsou nyní součástí molekulární biologie i gentiky.
Dobré ráno,
PAvle, ale to jsem zase u toho špička versus průměr. Samozřejmě že pár lidí si zhodnotí, že se mu vysoké školné vyplatí a zařídí se podle toho. Ale na druhou stranu to rozhodování může být i v tom, že ne, za ty peníze to neabsolvuju, protože bych nebyla tak dobrá, abych se dostala někam, kde by se mi to vyplatilo a znamenalo by to jen finanční břemeno do budoucna.
Reálný odhad vlastních možností a limitů je nutnou součástí rozhodovací strategie. Ono je sice hezký, říkat, že stačí chtít, ale ne vždycky to stačí.
Ale prostě nejde mít tady MIT a oxford a pak už nic. NAkonec i špičkový vědec potřebuje dnes jisté zázemí z lidí méně nadaných, ale dostatečně kvalifikovaných, zrovna tak jako v opeře a baletu nemohou být jen sólisté, ale taky sbor.
A tou cifrou sorry, ale při pokročilé hodině a po poměrně náročném dni jsem nějak neměla na to, ověřovat si školné na příslušných stránkách.
Jo, Oxford je v Anglii, ale myslím, že v USA je taky universita stejného názvu.
Dobré ránko!
Matzurko, to by nebyl šum svistu, ale spíš občanská válka… 🙂
Začít by se možná mohlo slučováním kateder. Proč by u všech všudy, nemohla být sociální antropologie součástí katedry sociologie, kam nepochybně patří?
Jistě, katolická buzna by řvala jak protržená, že jsou ohrožovány akademické svobody, neboť nebude vedoucím katedry. To je oč tu běží a proč se množí nesmyslné katedry na každý pšouk.
A už se kroutěj!
…Schůdnější by mohla být varianta, že profesory bude jmenovat ministr. Proděkan Fakulty humanitních studií Jan Sokol není nadšen: „To se mi moc nezdá, ministr je přece jen stranická figura.“
Profesorské tituly by podle něj měly zůstat univerzální: „Není hloupá myšlenka, že profesor není jen lokální autorita na své univerzitě, ale má i veřejnou roli.“…
http://www.novinky.cz/domaci/302721-spor-o-putnu-skoncil-pre-vyvolava-zakon-o-profesorech.html
939-no ono je to to druhé město, Cambridge 😉 V americkém Cambridge sídlí Harvard a MIT.
Jirko????
Vy asi neračte být místní feudalistický anarchista?
Jinak jsem zrovna ráno odposlechla v radiu „boží“ definici kýče :
„to, co lidi stádně obdivují, ačkoliv to nemá hodnotu, která by si to zasloužila“
A jsme zas u toho: jaká komis rozhoduje, která hodnota si zaslouží obdiv?
No, je čas vyrazit, v devět mám být v kanclu u klienta, vybavena laptopem ( naštěstí stačí na psaní, takže si můžu vzít dceřin, protože“kreslící“ laptop dosud nedořešen) Čeká mně den v hogo fogo realitce, bez útulného bordelu pracovních stolů a bez kafe z mého oblíbeného hrníčku a kolem samej makléř a nmanažer, žádný normální lidi. 🙁
Kdysi jsem u nich asi dva měsíce dělala a opravdu to není můj biotop.
Dobré zas ráno… Obávám se, že o pravdivosti informací uvedených v 889 by se dalo s úspěchem pochybovat…
Viz: http://certik.ruk.cuni.cz/ADRASUK.html – akademický senát UK
http://tarantula.ruk.cuni.cz/CUNI-977.html – vědecká rada UK
No a ad Putna – tak se podívejte na seznam členů té vědecké rady – více, než polovině z nich je nějakej Putna u prdele… Rozhodující je vědecká rada navrhující fakulty… Ostatně, o tom jsem psal již dříve…
Jo, omluva, ne Oxford, ale Harvard. To je to, co jsem si spletla. 🙂
ach, postupně dočítám… ad 898 – když si čirou náhodou někdo nevšimne, že se jedná o akademický senát katolické teologické fakulty UK a diví se, že tam není žádnej matfyzák, je to těžké…
My na matfyzu kupodivu zas nemáme v senátu černoprdelníky… Kdo by to řekl?
No nevím jak Vy, ale já zažívám plné školné od vstupu mého prvního děcka do školky. A když říkám plného, myslím, tím opravdu vysokého, protože si to tak přeji. Co jiného k tomu mám říci, snad jen to, že píšu z vlastní zkušenosti.
Stejně jako studium mého koníčku, jsem si musel počakt, až bude práce hotova a já jsem si mohl dovolit si vyčlenit čas na řádné a velmi draze zaplacené studium. Je škoda, protože kdyby každý člověk si mohl vybrat obor, co chce studovat, školu si zaplatit, nemuselo by být tolik něšťastnejch lidí v práci, na ulici, jako číšníků v restauraci, uklízeček…prostě by by to bylo krásnější.
Teď je to jako v sámošce v seriálu se Švorcovou….nablízkaný a naleštěný prdy. Někdo to má rád, někdo ne, někdo jí u zmrdího krmítka zadarmo, druhý by si nevzal, i kdyby ho lákala vůně a měl to rád. Prostě je to věc individuální. Jen je škoda, že tu sámošku platí mlíkař a pekař a ještě se mu dostává rady od těch konzumentů „zadarmo“ že by měl přitlačit, protože jinak jde sámoška do háje, že kvalita zboží je čím dál tím horší, že zákazníci nejsou spokojeni…. No, ale jako každá sámoška, je oblíbená, i přes tu příšernou Biafru ducha.
Jirko,
ďábel se skrývá v detailech. Cumbajšpíl: Co je to „potřebný obor“?
Kdo by určoval potřebnost oboru? Bude potřebný obor potřebným i v okamžiku, kdy absolventi vylezou z vrat ústavu mávajíce ještě vlhkými diplomy? Nebudou v tom okamžiku potřebné úplně jiné obory, o kterých v době začátku studia ani ponětí, že mohou vůbec existovat?
Abych to zkrátil – už to tady bylo v jisté modifikaci. Jmenovalo se to směrná čísla a bylo to úplně na hov… ehm k ničemu.
Ptakopysku, ale vždyť je už moderní výpočetní technika a tak by samozřejmě šlo všechno přesně seskupit, zhodnotit, zapsat do děrných štítků a nakonec vyjet sjetinu…..a to myslím nejen na školu, ale třeba i na záchodovej papír, vždyť je to přeci tak jednoduché…kolik je lidí? Kolik je dnů? Kolikrát denně na záchod…… No prostě je to brnkačka 😀
No a když tak koukám, komu všemu se zas vyrazil názor, bude zase lepší zaujmout na chvíli stanovisko nezaujatého pozorovatel… Tohle číst je lepší než Dikobraz, ač obsahově velmi podobné…
Jirko ppa,
Přesně! V étom sabáka zaryta! Ono se za socíku nedalo správně naplánovat, protože tabulky se kreslily tužkou podle pravítka, grafy nebyly ve 3D a hlavně!!! Základní nedostatek byl, že neexistovaly pávrpointové prezentace. Bez nich prostě nic naplánovat nemůžeš, ani kdyby ses nakrájel na plátky. 😀 😀 😀