Pak si Kypřané svobodně a demokraticky zvolili prezidentem komunistu Christofiase…
Na Kypru je prezidentský systém, prezident si sám vybírá a odvolává členy vlády a jmenuje všechny důležité osoby – generálního prokurátora, centrálního bankéře a další. (Ty nemůže odvolat, takže kdo tam dosedne před koncem funkčního období jednoho prezidenta, sedí tam prakticky celé volební období dalšího.) Parlament schvaluje zákony, to ano, jenže jednak prezident má právo veta, jednak má spoustu možností jak parlament obejít. V zahraniční politice je úplně samostatný, nikdo mu do toho nemůže mluvit. A hlavně – je neodvolatelný.
Během jeho vlády 2008-2013 narostl počet státních úředníků o pět tisíc. Hned první rok skončil deficitem přes 5 %. (Připomínám, že rok předtím bylo hospodaření v plusu 3 %.) K tomu ve světě vypukla krize, která zákonitě dorazila i na Kypr. Plýtvalo se vesele dál. Deficity ve všech následujících letech byly kolem 6 %.
Hlavním cílem prezidenta zřejmě bylo nasadit co nejvíc spolustraníků na důležitá, popř. aspoň dobře placená, místa. Běželo to jako na drátkách. Centrálního bankéře, který držel kyperské banky aspoň trochu na uzdě, vyměnit nemohl až do roku 2012, kdy guvernérovi končilo období výkonu funkce. Guvernér např. důrazně varoval kyperské banky před nákupem řeckých dluhopisů (jejich vedení, prolezlá Christofiasovými lidmi, reagovala, zaštítěná prezidentem, že centrální bance není nic do toho, do čeho investují). Na guvernérova varování o tom, že se bankovní sektor začíná vymykat z regulí, nereagoval. Jakmile přišla doba jmenovat nového guvernéra, okamžitě tam nasadil svého člověka.
V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu. Kyperská ekonomika, navázaná na řeckou ve větším rozsahu než jakákoli jiná, tím musela být zákonitě zasažena. Bylo jasné, že dříve či později krize zasáhne Kypr, pokud se nezačnou zásadně omezovat státní výdaje. Neudělalo se samozřejmě nic – Kypr je na tom dobře, nás se to netýká, jak jinak. Pěkně to vystihla Mayda v předchozí diskusi:
87: „IMHO lidi jsou fakt všude stejní, a na mamuta se nejde, dokud se může ležet s plným břichem na kožešinách a maximálně si navzájem vybírat blešky…“
Následující část můžete přeskočit – i bez popsaných událostí by Kypr dopadl stejně. Pro pochopení událostí na Kypru je to ale poměrně důležité.
V roce 2009 zadrželi Kypřané na pokyn OSN ruskou loď Manchegorsk, plující pod kyperskou vlajkou, která vezla z Iráku do Sýrie náklad zbraní a výbušnin (hlavně střelného prachu). Náklad zabavit museli, tak ho na přímý příkaz prezidenta převezli na vojenskou základnu, všech 98 obrovských kontejnerů uložili doslova na jednu hromadu a to tak, aby se kontejnery nedaly otevřít a nechali je bez jakékoli ochrany pod pražícím sluncem, v místě, kde se teploty v létě pohybují nad 40 ve stínu. Vojáci dost protestovali, leč jedinou odpovědí bylo, že je to příkaz a ať se ke kontejnerům vůbec nepřibližují. A že jde jen o dočasné uložení, než se rozhodne, co s tím. Inu, s dočasností máme své zkušenosti, že.
Během následujících měsíců protestovala proti takovému způsobu uložení spousta odborníků a vojenských důstojníků, i s odkazy na předpisy, podle kterých takové kontejnery musejí být umístěny každý zvlášť, daleko od sebe a chráněny proti vysokým teplotám. Několik zemí – USA, Francie a další – nabízeli, že náklad zdarma zlikvidují. Leč prezident na tyto návrhy prostě nereagoval. Důvodem bylo to, že jeho úmyslem bylo předat náklad Sýrii – což se zatím nejevilo možné. Vojáci, hlavně velitel základny, dostávali prostřednictvím ministra zahraničí stále stejnou odpověď: „Je to věc politického rozhodnutí, na kontejnery nesahejte“.
Když jeden z kontejnerů v červenci 2011 začal hořet a cosi z něj unikat, a nátlak na to, aby se zlikvidovaly, rostl, vláda ustavila komisi a poslala vzorek nákladu do laboratoří v Řecku, aby jako jim řekli, co s tím. Proč do Řecka, když laboratoř na Kypru by jim to zjistila hned, to je jasné – odklad nutnosti řešit.
Týden nato to vybuchlo. Nejdřív požár – velitel měl aspoň tolik rozumu, že nařídil evakuovat základnu, nicméně s několika dobrovolníky se to pokoušel uhasit. Přijeli také hasiči, kterým nikdo neřekl, co že to vlastně hoří – u hasičů věděl o tom, co je obsahem, pouze nejvyšší velitel. Když to bouchlo, všech 13 vojáků a záchranářů to zabilo. Dalším tragickým následkem byla doslova demolice vedle stojící elektrárny – největší, nejnovější a nejmodernější na Kypru. Zajišťovala přes 60 % elektrické energie pro celou zemi. Výbušniny byly totiž uskladněny ve vzdálenosti 250 m od elektrárny.
Výbuch zradikalizoval občany, kterým konečně došlo, co si zvolili za prezidenta. Mohutné demonstrace za jeho odstoupení vedly k tomu, že jmenoval nezávislého vyšetřovatele s neomezenou pravomocí vyšetřovat každého a s tím, že bude respektovat výsledky vyšetřování a pokud bude označen za jednoho z viníků, odstoupí. Proč si vybral zrovna Polise Polivia, skutečně nesmírně schopného právníka, ví bůh. Ten jednal rychle, rázně a důkladně. Odevzdal mnohasetstránkovou zprávu s označením všech viníků s tím, že hlavním je prezident. Ten reagoval, jak se od bolševika dá očekávat. Prohlásil, že vyšetřovatel překročil své pravomoci a samozřejmě neodstoupil.
Další viníci – ministři obrany a zahraničí, velitel hasičů a další momentálně stojí před trestním tribunálem. Prezident má imunitu – tedy měl, dokud byl prezident.
Tahle událost změnila přístup obyvatel k prezidentovi, jeho komunistické straně (AKEL) i vládě jako takové. Prezident se stal pro případné druhé období nevolitelným. Důsledkem toho bylo, že už neměl co ztratit. Začaly výměny na důležitých postech v daleko větší míře, banky odepisovaly dluhy firmám, spojeným s Akelem, vymýšlel nové funkce. Přes protesty parlamentu vytvořil organizaci pro nakládání s plynem, který byl objeven ve velkém množství v kyperských vodách a obsadil ji svými lidmi.
Výpadek elektrárny prudce zvýšil náklady firmám i občanům, zadlužil dále stát, který musel jednak nakoupit obrovské generátory, jednak velkou část škod zaplatit ze svého. Pojišťovna byla rozhodnuta se se státem jakožto viníkem soudit, takže se raději dohodl na mimosoudním vyrovnání. Stát začal mít nedostatek peněz. Christofias vyjednal půjčku 2,5 mld. z Ruska. Koupil si tím čas. Nepoužil ji ovšem na nějaké potřebné reformy, restrukturalizace nebo něco podobného – použil ji na plýtvání na státní úředníky, takže tím jen zvýšil celkové zadlužení.
Pokračování hlavní části
V únoru 2012 přišlo „oholení“ řeckých dluhopisů. Původně to mělo být 25 %. To bylo odloženo (zlé jazyky tvrdí, že kvůli tomu, že Francie se ještě nestačila těch dluhopisů zbavit). Pak se dohodlo 80 %. Kyperský prezident musel vědět, že to Kypr těžce zasáhne, nicméně neudělal nic a s oholením souhlasil hned, přímo na jednání, kde to bylo navrženo. Nezasadil se ani o to, aby finanční pomoc ze záchranného fondu dostaly nejen řecké banky, ale také pobočky kyperských bank v Řecku (20 % bankovního sektoru v Řecku). Kyperské banky se ocitly na pokraji krachu.
Samozřejmě, mohly si za to samy. V době, kdy všichni řecké dluhopisy prodávali, dvě největší kyperské banky – Laiki a Bank of Cyprus (BoC), je kupovaly. Laiki s XY, řeckým kámošem vedení Akelu na místě šéfa, speciálně. Dnes se vyšetřuje, jestli to byl úmysl nebo byli jen blbí. Podle mě – to je skutečně můj soukromý názor – věděli moc dobře co dělají, nezáleželo jim ani na Kypru, ani na bance, prostě za to dostali zaplaceno. Teď se věc vyšetřuje – nu, z bank zmizela spousta dokumentů, chybí celé měsíce e-mailů – bankéři za to určitě nemůžou, mysleli si, že to bude dobrý obchod – znáte to. Je tu ještě jedna věc – vedení bank krátce před tím informovalo parlament, že mají řeckých dluhopisů jen malé množství – začali je nakupovat den po tomto prohlášení.
Ministr financí ještě dokázal vyjednat s ECB a dalšímu subjekty poměrně rozumný plán záchrany, prezident Christofias ho ale smetl ze stolu.
Kypr se u ratingových agentur sesunul do kategorie „junk“, čímž ztratil nárok na financování z evropské centrální banky (ECB) a musel v červnu 2012 požádat o finanční pomoc. Laiki byla znárodněna, stát a ECB do ní začali pumpovat peníze. Teď přišla hvězdná hodina centrálního bankéře Panicose Dimitriada.
Ačkoli věděl, že Laiki se zachránit nedá, přeposlal do ní postupně 9 mld. z půjčky od ECB. (Ta správně neměla dovolit, aby se do Laiki dostalo byť jedno euro – v pravidlech je, že se krachujícím bankám půjčovat nesmí. Dnes se o důvody, proč to ECB udělala, zajímají poslanci EP, nicméně si myslím, že skutečné důvody najevo nikdy nevyjdou.) Proč to udělal guvernér se ovšem ví, on se tím ani netajil: „Protože si prezident nepřál, aby banka krachla v době jeho vlády. Bylo nutné ji udržet v chodu až do voleb.“ Devět miliard je víc než polovina kyperského rozpočtu.
Aby vyvolal dojem, že něco dělá, objednal u renomované firmy audit – nikoli ovšem Laiki, ale BoC, která na tom nebyla zdaleka tak špatně. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že Laiki se vyšetřování netýká, což firma sama ve zprávě označuje za podivné. Guvernér Panicos ve funkci sedí dál, překáží současné vládě jak může, nedělá co je potřeba. A, samozřejmě, „nevidí důvod k odstoupení“, jak jinak. ECB ho drží – velmi hbitě poslala vládě dopis, že centrální bankéř je odvolatelný jen se souhlasem ECB.
Po žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny přijela velmi rychle tzv. Trojka – skupina odborníků z ECB, MMF a EK. Během krátké doby vypracovala návrh nutných změn, které musí Kypr provést, aby mohl získat finanční pomoc. Tento první návrh byl velmi rozumný. Omezení státní správy, snížení jejich platů a důchodů o nepříliš vysokou část (tuším, že to bylo od 1 % do 12 % u nejvyšších platů), zrušení automatické valorizace jejich mezd a důchodů, další bonusy zrušit nebo snížit, zavést pro úředníky povinnost platit důchodové a zdravotní pojistné. Dále privatizace polostátních organizací – (kyperský Telecom, ČEZ, aerolinky). Výši půjčky Trojka stanovila na 17 mld. Stačilo podepsat, dodržet a Kypr pravděpodobně (není to jisté) nemusel zbankrotovat. Prezident byl jedinou osobou oprávněnou to podepsat. Neudělal nic. Míním to doslova – nevyjádřil se k tomu, nepočítáme-li za vyjádření výroky ve stylu: Trojka jsou vyděrači, kapitalističtí vydřiduši apod. Jezdil po světě, doma se příliš neukazoval a na výzvy k činům nereagoval. Mezitím se Kypr dostával do stále větších potíží, jak vnitřních, tak v rámci eurozóny. Prezident nakonec prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s privatizací polostátních organizací ani se zrušením automatického navyšování mezd ve státní správě. Takže kyperská strana vypracovala protinávrh a doručila ho Trojce – na začátku podzimu. Trojka mírně ustoupila – sporné body se ocitly v části, která mluví o tom, co může Trojka požadovat, pokud přijatá opatření nebudou stačit. Neboli vlk se nažral a koza zůstala celá. Prezident prohlašoval, že jeho tvrdý postoj ochránil zájmy pracujících a udržel pro ně navyšování mezd i třináctý a čtrnáctý plat. Že na Kypru jsou i jiní pracující než ti ve státní správě, ho evidentně nikdy nezajímalo.
Nicméně nepodepsal, snažil se získat čas, aby se podpis memoranda odložil do doby po volbách- Teprve když mu ministr financí v říjnu zavolal přímo na jednání v Bruselu a oznámil mu, že buď okamžitě podepíše nebo Kypr vyhlásí bankrot, podepsal.
Problém byl v tom, že bylo pozdě…
Jak píše MaYda a Andy-poptávku po nesmyslných oborech generuje stát-tím, že vytváří nesmyslná pracovní místa a tím, že nutí své stávající zaměstnance, aby si „zvýšili kvalifikaci“. A tak studují VŠ nebo různé postgraduály učitelky v MŠ, zdravotní sestry, referentky úřadů všech druhů … No a samozřejmě když nějaká fakulta nebo obor vznikne, už nikdy nezanikne. Protože jako vše státní (veřejné, veřejnoprávní) zná jenom jeden směr vývoje-růst.
a ještě bych doplnil miniaturizaci hardware. Ono přenášet EC-1021 na ředitelskou poradu kvůli prezentaci by bylo pro středního manažera značně vysilující.
Ptakopysku, máte pravdu. Otázkou akorát je, co se s tím dá dělat. Protože třeba archiváře, literární a divadelné teoretiky atd. svět také potřebuje (bez legrace). Dokonce i podtrhlé filosofy. Jenom v asi 100x menším množství, než studují teď.
Zavedení školného v cifrách, které se tady diskutují-asi by se školní systém na pár let zasekl. Směrná čísla (nebo jiný byrokratický mechanismus)=korupce, známosti, a samozřejmě nulová vazba na realitu.
Takže co s tím …
Na většinu ředitelských pořad by stačila zrcadlová síň (aby se manageri mohli v zrcadlech kochat tím, jak jsou úžasní, teď tu úžasnost musí přetavit do prezentace nebo nakreslit na flipchart).
A výpočetní výkon potřebný pro průměrnou poradu ? Z80 se sníženým taktem procesoru (protože ekologie a uhlíková stopa).
zdravím !
(937)jirko ppa etc.: obávám se, že tento návrh by spustil „řev“ všech tu-i cizozemských zastánců „svobody“:-?
V podstatě tenhle „režim“ VŠ studia byl obvyklý za časů mého mládí : Když jsem začínala na PF UK, existovaly POUZE dvě právnické fakulty v celé ČSSR – Univerzita Karlova v Praze a Univerzita J.A.Komenského v Bratislavě, přičemž směrné (nepřekročitelné) číslo pro PF UK v Praze bylo 101 kusů.Po přírůstku 7 ks zvenčí (přechod z Blavy) a “ vyčištění“ během 5 let(nepřekročitelných) studia končilo 55 kusů. Studijní disciplína by pro dnešní studenty představovala „galeje“ : povinné přednášky a semináře, zápočty ze všech předepsaných předmětů každý semestr (bez všech zápočtů nebylo možné jít ke zkouškám, přičemž někdy zápočet byl horší než zkouška), termíny zkoušek stanoveny na den a hodinu-kdo se opozdil byť o 15 minut, mohl jít rovnou na děkanát požádat o další termín (max.3 termíny), „vyhazovalo“ se i od státnic v 5.ročníku …. Pokud vím, tak stejné to bylo i na Filosoficko-historické fakultě UK.
Podobné to měl i můj syn o řadu let později na ČVUT-FEL s tou výjimkou, že si v určeném období mohli studenti sjednat termín zkoušek.
Podle toho, co mně o současném studiu vyprávěli jak (učící) spolužáci, tak studenti, připadá mně současné VŠ studium jako „havaj“ 😕
Dobrý den. Ad putnování. Pan Putna je schopný druhé urážet a snižovat, působí jako politický činitel – na Prague Pride podpořil šikanu subalterního úředníka hulvátem non plus ultra.
Když se jemu samotnému dostalo jeho meducíny, nějak mu nešmakovala. Kdyby z toho pro sebe vyvodil závěr: Nebudu už šikanovat, nebudu urážet, nebudu ponižovat bezbranné …
Ad školné: Dnes každý dělník platí 48.000 Kč ročně školného. Je to málo? Co kdyby … byly školy placeny z daní svých absolventů? Vystudoval jsi školu a … b … c, tak z tvých daní jde 16.000 škole a, 16.000 škole b, 16.000 škole c.
Školy, které vychovávají přísavky a násosky by zahynuly na úbytě.
(943) nj,PeSi, o schopnostech většiny členů vědecké rady UK ohledně posouzení „vědeckosti“ Putnových spisků z oblasti sociálně-kulturní antropologie jsem si dovolila (na příkladu mého spolužáka) zapochybovat už včera 😕 A stejně si myslím, že ve svém pokročilém věku už tam ten dědek (spolužák) by neměl „strašit“ :- ?
westíku…nerozumím, copak jksem psal 937? Jistě, vyspal jsem se dobře a do růžova, ale nic o tom nevím, že bych se stal socialistou.
Nickname, to je přesně ono. .. mlíkař, pekaž dělník ve šroubárně mají jen platit a co s tím dělají socialisté, to má zakázané se i ptát, natož kritizovat a navrohovat, že to chtějí jinak…O tom, že by snad to neplatili rádi ..to je snad skoro trestné
První dvě zprávy na seznamu:
„VIDEO: Mladíci v Londýně podřezali vojáka, vzývali při tom Alláha“
„Stockholmem dál zmítají nepokoje, auta hořela už i v Malmö “
Dobro došli…
946- tak jsem se poránu zastyděla, přesně jsi to zacílil, Kájovi to raději ani nepošlu. Na druhou stranu, jsem pekař a mlíkař a daně platím, takže bych asi měla vinu přehodit na ty, kteří s nimi špatně hospodaří…ale to taky nejde, anžto máme tu zastupitelskou demokracii.
955- možná, westíku, byste neměla dát tolik na vyprávěnky, ono dneska studenti studují dosti stejně jako za vás a nás a vašeho syna. Kvalita výuky bývala záhadná vždy, čehož důkazem jsou mnozí absolventi všech možných škol, dnes se pohybující v politice a veřejném životě vůbec.
Andy, nemáš se za co stydět, stejně jako jiní. Prostě to jinak nejde a jsem přesvědčený, že by Tvůj syn studoval to co dělá teď i kdyby „nachlebanebylo“. Umělecké školy jsou úplně jiná kategorie a nejen to, jde vždy jen o nadání……těm lidem závidíkm jako prase 😀
Andy, prikladem budiz Pafko a jeho procenta 🙂
Pravdou je, ze pristup se zmenil – napriklad pro nas byla olympiada ci pytagoriada prestizni zalezitost, ucast na skolskych kolech byla masova – dnes podle informaci je to tak na desetine. Ale ono to bylo dost dano tim, ze svoboda vyberu byla mnohem mensi – a za tu cenu to nestoji…
Mladíků je dnes všude plno … U nás se zatím specializují na železo. Ale to se taky čase změní.
959 PK, to je v naprostém pořádku. Občané jsou spokojeni. Kdyby nebyli, volili by jinak.
Nickname,
absolventi přísavek a násosek sedí ve státní správě až po Brusel, myslíte, že s jejich platy může rovnat průměrný absolvent technického oboru ? Ten se rád uchytí v soukromé firmě, ovšem vzato nahrubo, průměrný plat v soukromém sektoru je nižší než průměrný plat ve státním (při posledním srovnávání to tak bylo, nebo se pletu ?).
Stockholm a další…stěhování z Afghánistánu do civilizace s sebou nese své problémy, nicméně Švédi si za ně můžou sami, kdyby si občas vzpomněli, jak to dělali oni před tisícem let, možná by se teď uměli bránit.
Jo, socík ve vrcholném stadiu s sebou nese své problémy.
961- no, s Petrovým tržním půlmilionem ročně by teda na umělecké škole nestudoval, vlastně by nestudoval na žádný. Ono ani na tu techniku( na kterou by levou zadní měl, koneckonců Ječná byla dobrý základ) bych mu nenašetřila, zejména když víc než polovinu příjmů věnuji každoročně státu.
Andy, dyť říkám od začátku, že celé je to postavené na hlavu a nejde to vůbec změnit. Přesto o tom můžeme debatovat, jak by mohla vypadat „normální“ situace, až se udělá restart. To je jako s dotacema a kompenzacema. Jedni nadávají, že jsou, druzí jsou nadšení, přesto jsou lidé, co nemají jinou možnost a tak se holt přizpůsoběj, protože chtěj dožít v klidu konce
967 – to je práve to, co mne posledni dobou – asi tak 10 let – fascinuje a zda se mi, ze to tak nejak unika. Stat zacal vybirat dane pod prislibem nejakych sluzeb (skolne zdarma, penze, nemocenska…).
Ty sluzby pomaly prestava poskytovat, ale dane vybira stale vetsi. v tomto smyslu je volani po skolnem jen pulka reseni, a samo o sobe je krokem k horsimu…
Andy, můžeš na chvilku na skype?
Petře, zavedení školného by bylo přiznání neschopnosti…. a tedy se rozumí samo sebou, že se adekvotně sníží daně
971- no a to jsem se snažila naznačit- že volání po školném je sice pěkné a pravicové, nicméně volající nejsou schopni donutit stát, aby současně snížil daně, takže je to takové…když budete šetřit vodou, budete platit méně…
(927) „Takže vono není třeba likvidovat studenty školným, bohatě stačí, když ti už vystudovaní( generace rodičů) přestanou obhajovat a podporovat hromady zbytečných státních institucí.“
Hezká myšlenka. jak na to v praxi? Zrušit kroužky? 😛
(931) „- co brání továrníkům podporovat své studenty a hlídat si, aby jim je nikdo neukrad?“ Není ta daňová úleva, co o ní Pavel psal.
(937) „nebylo by rozumné řešení typu: státní podporu dostávají školy ( vysoké) těch oborů, které jsou potřebné“, „Vždyť o školství rozhodují amatéři s vhodnou stranickou knížkou a lidé skrytí v různých výzkumných ústavech ……“ no a kdo by asi určoval, co je „potřebné“?
Ad placené/neplacené školné: Scylle se vyhna, Charybdě neujdeš.
Nejméně škodlivá je asi kompromyš, ne jeden z extrémů nic nebo vše natvrdo.
K produktům sociálních studií: Jeden dnes vyprodukoval do Lidovek dopis jako reakci na sobotní článek Matyáše Zrna o gendernánách a feministkách. Perla. Medituje o prospěšnosti feminismu a vysvětluje jeho způsob uvažování na tom, zda mají být společná veřejná WC. Nějaký Petr Fučík, ovšemže z Brňa.
Jirko, já bych si myslel, že se rozumí samo sebou, že se sníží platby nemocenské, když se omezilo její vyplácení, že se sníží sazby důchodového, když se lidi ženou do druh=ého pilíŕe a plánuje snížení důchodů… A x dalśích pŕíkladů…
Tak nějak se mi jeví, že bych byl ponékud skeptický ve véci tohoto snížení, Zavedení śkolného si naopak pŕedstavit umím 🙂
974- rozumí samo sebou:)))))))))))))
Jestli jsem to tehdy, když s tím začali neříkala, že si to moc malujete.
ono se nic samosebou rozumět nebude. Přiklad ze současna, všichni tu máme dražší kilowathodinu, protože fotovoltaika. Stát zdaní provozovatele foto farem, ale prachy si nechává,tj. naše prachy co platíme za dražší kilowathodinu, taky by se rozumělo samosebou, že peníze o které jsme přišli tím, že dotujeme fotovoltaiku dostaneme zpět. Naopak můžeme počítat s tím, že až někdo z těch slunečních farmářů vyhraje arbitráž tak ještě svižně zaplatíme tu prohranou částku.
973 Aerovko, to je v tištěných? Nebo pošleš odkaz? Jsem se od rána ještě nedostatečně nasejřila nad lidskou blbostí, potřebuji to ještě přikrmit:-)
965 Matzurko, platí státní (+NGO) zaměstnanec nějaké daně? 😉 Medián mzdy ve státním sektoru je 25.000, medián v soukromém 20.000. Když ze „soukromého“ odečtete de-facto státní zaměstnance (lékaři apod.) jsme ještě o kousek níž. V našem kraji je průměrný plat 20.000, ve státním sektoru jsou tarify od kraje neodvislé.
Už zase Brno.
http://brno.idnes.cz/nalez-ctyr-zavrazdenych-v-brne-dz9-/brno-zpravy.aspx?c=A130523_101309_brno-zpravy_klu
979 NoName, nemusí pršet, hlavně že kape:-)
Jste včera zařízli Spartu a teď tohle, dixi 😉
Jo, já vím, že se Zbrojovce zadařilo:-) Měla jsem radost, vnímala jsem to jako očistu města po pondělním zaprasení:-)
A ne, to bylo úterní, ještě jsem se nenaučila správně dny v týdnu:-)
V tištěných.
http://aerokarel.rajce.net/Svet_je_slozity
984 Kouzelné. Berou jiní, proč bych si nevzal také? Spolu kradli, spolu viseli.
Diskuze o školství je opět výživná – souhlasím s PeSem. A některá tvrzení mě vskutku pobavila. Nicméně jako ilustraci dopadů našeho školství uvádím odkaz na blog místopředsedy KDU-ČSL: http://marianjurecka.blog.idnes.cz/c/342409/Spor-o-totalitu-aneb-v-cem-se-mili-pan-profesor-Horejsi.html
Spor o totalitu, aneb v čem se mílí pan profesor Hořejší
Lahůdka …….
http://zpravy.idnes.cz/eu-a-povoleni-na-bazenovou-chemii-dqc-/domaci.aspx?c=A130522_193357_domaci_ert
„mili profesor“, tak nevím, zda ke milý, nebo se mýlí …… nebo je tisícina.
>>986 – zajímavé je, že v názvu článku to tvrdé Y je. 🙂
Jinak tradice pokračuje: po 395 letech od defenestrace místodržitelů byl (symbolicky) defenestrován v Praze primátor.
…Pražští zastupitelé ve čtvrtek rozhodli o odvolání primátora Bohuslava Svobody (ODS), náměstka Josefa Noska a Alexandry Udženija. Hlasování navrhla TOP 09, která občanským demokratům vypověděla koaliční smlouvu a nedohodla se s nimi na nové. Konec rady navrhovali i komunisté, alespoň část rady chtěla odvolat i ČSSD. Pro Svobodovo odvolání hlasovalo 41 zastupitelů…
http://www.novinky.cz/domaci/302736-svoboda-padl-ods-v-praze-miri-do-opozice.html
Njn – platím pivo 🙂
Tak to mezitím opravili. Asi jim bylo v diskuzi nadáváno. Ono tam – v momentě kdy jsem to sem dával – bylo vskutku MÍLÍ !
987: Zbrojní pas na zahrádku. Auto. Kuchyňské náčiní. Hodinky. Kalkulačku. Budík.
vyhaslé Benešovy dekrety…
http://www.lidovky.cz/europarlament-rozhodoval-o-vyjimce-z-lisabonske-smlouvy-pmu-/zpravy-svet.aspx?c=A130522_161300_ln_domov_spa
984 Aerovko, díky za ochotu, je nabíledni, že je spousta škol vysokých na seznamu zrušení, neb produkty jejich jsou tristní…
995 Když si uvědomíte, že Beneš a Češi vůbec způsobili tolik utrpení národa během světových válek, téměř zničení naší velké vlasti, zavlečení bolševismu, pak je drobné přeřeknutí snadno odpustitelné. Škoda, že nemáme lepšího prezidenta, někoho s postoji pana premiéra.
Nickname, třeba to bude tím, že president již není mlád a o karieře v Bruseli již nesní.
No a pokud jde o ty bazény, tak by EU měla zakázat i vodu.
I já umím celkem jednoduše přivést vodu k výbuchu.
No jo, vždyť on podepsal LS tak nějak s příslibem vyjímky. Nebo se pletu? A tak když není vyjímka, nebude ani LS. jestli tedy dobře uvažuji v intencích „imeprialistické“ logiky…tedy nesplníš něco ze smlouvy, smlouva je neplatná. Já bych to tedy neviděl vůbec hrůzně. Možná tedy pan prezident Klaus udělal tak něco geniálního, že předvídal, že to neodsouhlasej.