Pak si Kypřané svobodně a demokraticky zvolili prezidentem komunistu Christofiase…
Na Kypru je prezidentský systém, prezident si sám vybírá a odvolává členy vlády a jmenuje všechny důležité osoby – generálního prokurátora, centrálního bankéře a další. (Ty nemůže odvolat, takže kdo tam dosedne před koncem funkčního období jednoho prezidenta, sedí tam prakticky celé volební období dalšího.) Parlament schvaluje zákony, to ano, jenže jednak prezident má právo veta, jednak má spoustu možností jak parlament obejít. V zahraniční politice je úplně samostatný, nikdo mu do toho nemůže mluvit. A hlavně – je neodvolatelný.
Během jeho vlády 2008-2013 narostl počet státních úředníků o pět tisíc. Hned první rok skončil deficitem přes 5 %. (Připomínám, že rok předtím bylo hospodaření v plusu 3 %.) K tomu ve světě vypukla krize, která zákonitě dorazila i na Kypr. Plýtvalo se vesele dál. Deficity ve všech následujících letech byly kolem 6 %.
Hlavním cílem prezidenta zřejmě bylo nasadit co nejvíc spolustraníků na důležitá, popř. aspoň dobře placená, místa. Běželo to jako na drátkách. Centrálního bankéře, který držel kyperské banky aspoň trochu na uzdě, vyměnit nemohl až do roku 2012, kdy guvernérovi končilo období výkonu funkce. Guvernér např. důrazně varoval kyperské banky před nákupem řeckých dluhopisů (jejich vedení, prolezlá Christofiasovými lidmi, reagovala, zaštítěná prezidentem, že centrální bance není nic do toho, do čeho investují). Na guvernérova varování o tom, že se bankovní sektor začíná vymykat z regulí, nereagoval. Jakmile přišla doba jmenovat nového guvernéra, okamžitě tam nasadil svého člověka.
V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu. Kyperská ekonomika, navázaná na řeckou ve větším rozsahu než jakákoli jiná, tím musela být zákonitě zasažena. Bylo jasné, že dříve či později krize zasáhne Kypr, pokud se nezačnou zásadně omezovat státní výdaje. Neudělalo se samozřejmě nic – Kypr je na tom dobře, nás se to netýká, jak jinak. Pěkně to vystihla Mayda v předchozí diskusi:
87: „IMHO lidi jsou fakt všude stejní, a na mamuta se nejde, dokud se může ležet s plným břichem na kožešinách a maximálně si navzájem vybírat blešky…“
Následující část můžete přeskočit – i bez popsaných událostí by Kypr dopadl stejně. Pro pochopení událostí na Kypru je to ale poměrně důležité.
V roce 2009 zadrželi Kypřané na pokyn OSN ruskou loď Manchegorsk, plující pod kyperskou vlajkou, která vezla z Iráku do Sýrie náklad zbraní a výbušnin (hlavně střelného prachu). Náklad zabavit museli, tak ho na přímý příkaz prezidenta převezli na vojenskou základnu, všech 98 obrovských kontejnerů uložili doslova na jednu hromadu a to tak, aby se kontejnery nedaly otevřít a nechali je bez jakékoli ochrany pod pražícím sluncem, v místě, kde se teploty v létě pohybují nad 40 ve stínu. Vojáci dost protestovali, leč jedinou odpovědí bylo, že je to příkaz a ať se ke kontejnerům vůbec nepřibližují. A že jde jen o dočasné uložení, než se rozhodne, co s tím. Inu, s dočasností máme své zkušenosti, že.
Během následujících měsíců protestovala proti takovému způsobu uložení spousta odborníků a vojenských důstojníků, i s odkazy na předpisy, podle kterých takové kontejnery musejí být umístěny každý zvlášť, daleko od sebe a chráněny proti vysokým teplotám. Několik zemí – USA, Francie a další – nabízeli, že náklad zdarma zlikvidují. Leč prezident na tyto návrhy prostě nereagoval. Důvodem bylo to, že jeho úmyslem bylo předat náklad Sýrii – což se zatím nejevilo možné. Vojáci, hlavně velitel základny, dostávali prostřednictvím ministra zahraničí stále stejnou odpověď: „Je to věc politického rozhodnutí, na kontejnery nesahejte“.
Když jeden z kontejnerů v červenci 2011 začal hořet a cosi z něj unikat, a nátlak na to, aby se zlikvidovaly, rostl, vláda ustavila komisi a poslala vzorek nákladu do laboratoří v Řecku, aby jako jim řekli, co s tím. Proč do Řecka, když laboratoř na Kypru by jim to zjistila hned, to je jasné – odklad nutnosti řešit.
Týden nato to vybuchlo. Nejdřív požár – velitel měl aspoň tolik rozumu, že nařídil evakuovat základnu, nicméně s několika dobrovolníky se to pokoušel uhasit. Přijeli také hasiči, kterým nikdo neřekl, co že to vlastně hoří – u hasičů věděl o tom, co je obsahem, pouze nejvyšší velitel. Když to bouchlo, všech 13 vojáků a záchranářů to zabilo. Dalším tragickým následkem byla doslova demolice vedle stojící elektrárny – největší, nejnovější a nejmodernější na Kypru. Zajišťovala přes 60 % elektrické energie pro celou zemi. Výbušniny byly totiž uskladněny ve vzdálenosti 250 m od elektrárny.
Výbuch zradikalizoval občany, kterým konečně došlo, co si zvolili za prezidenta. Mohutné demonstrace za jeho odstoupení vedly k tomu, že jmenoval nezávislého vyšetřovatele s neomezenou pravomocí vyšetřovat každého a s tím, že bude respektovat výsledky vyšetřování a pokud bude označen za jednoho z viníků, odstoupí. Proč si vybral zrovna Polise Polivia, skutečně nesmírně schopného právníka, ví bůh. Ten jednal rychle, rázně a důkladně. Odevzdal mnohasetstránkovou zprávu s označením všech viníků s tím, že hlavním je prezident. Ten reagoval, jak se od bolševika dá očekávat. Prohlásil, že vyšetřovatel překročil své pravomoci a samozřejmě neodstoupil.
Další viníci – ministři obrany a zahraničí, velitel hasičů a další momentálně stojí před trestním tribunálem. Prezident má imunitu – tedy měl, dokud byl prezident.
Tahle událost změnila přístup obyvatel k prezidentovi, jeho komunistické straně (AKEL) i vládě jako takové. Prezident se stal pro případné druhé období nevolitelným. Důsledkem toho bylo, že už neměl co ztratit. Začaly výměny na důležitých postech v daleko větší míře, banky odepisovaly dluhy firmám, spojeným s Akelem, vymýšlel nové funkce. Přes protesty parlamentu vytvořil organizaci pro nakládání s plynem, který byl objeven ve velkém množství v kyperských vodách a obsadil ji svými lidmi.
Výpadek elektrárny prudce zvýšil náklady firmám i občanům, zadlužil dále stát, který musel jednak nakoupit obrovské generátory, jednak velkou část škod zaplatit ze svého. Pojišťovna byla rozhodnuta se se státem jakožto viníkem soudit, takže se raději dohodl na mimosoudním vyrovnání. Stát začal mít nedostatek peněz. Christofias vyjednal půjčku 2,5 mld. z Ruska. Koupil si tím čas. Nepoužil ji ovšem na nějaké potřebné reformy, restrukturalizace nebo něco podobného – použil ji na plýtvání na státní úředníky, takže tím jen zvýšil celkové zadlužení.
Pokračování hlavní části
V únoru 2012 přišlo „oholení“ řeckých dluhopisů. Původně to mělo být 25 %. To bylo odloženo (zlé jazyky tvrdí, že kvůli tomu, že Francie se ještě nestačila těch dluhopisů zbavit). Pak se dohodlo 80 %. Kyperský prezident musel vědět, že to Kypr těžce zasáhne, nicméně neudělal nic a s oholením souhlasil hned, přímo na jednání, kde to bylo navrženo. Nezasadil se ani o to, aby finanční pomoc ze záchranného fondu dostaly nejen řecké banky, ale také pobočky kyperských bank v Řecku (20 % bankovního sektoru v Řecku). Kyperské banky se ocitly na pokraji krachu.
Samozřejmě, mohly si za to samy. V době, kdy všichni řecké dluhopisy prodávali, dvě největší kyperské banky – Laiki a Bank of Cyprus (BoC), je kupovaly. Laiki s XY, řeckým kámošem vedení Akelu na místě šéfa, speciálně. Dnes se vyšetřuje, jestli to byl úmysl nebo byli jen blbí. Podle mě – to je skutečně můj soukromý názor – věděli moc dobře co dělají, nezáleželo jim ani na Kypru, ani na bance, prostě za to dostali zaplaceno. Teď se věc vyšetřuje – nu, z bank zmizela spousta dokumentů, chybí celé měsíce e-mailů – bankéři za to určitě nemůžou, mysleli si, že to bude dobrý obchod – znáte to. Je tu ještě jedna věc – vedení bank krátce před tím informovalo parlament, že mají řeckých dluhopisů jen malé množství – začali je nakupovat den po tomto prohlášení.
Ministr financí ještě dokázal vyjednat s ECB a dalšímu subjekty poměrně rozumný plán záchrany, prezident Christofias ho ale smetl ze stolu.
Kypr se u ratingových agentur sesunul do kategorie „junk“, čímž ztratil nárok na financování z evropské centrální banky (ECB) a musel v červnu 2012 požádat o finanční pomoc. Laiki byla znárodněna, stát a ECB do ní začali pumpovat peníze. Teď přišla hvězdná hodina centrálního bankéře Panicose Dimitriada.
Ačkoli věděl, že Laiki se zachránit nedá, přeposlal do ní postupně 9 mld. z půjčky od ECB. (Ta správně neměla dovolit, aby se do Laiki dostalo byť jedno euro – v pravidlech je, že se krachujícím bankám půjčovat nesmí. Dnes se o důvody, proč to ECB udělala, zajímají poslanci EP, nicméně si myslím, že skutečné důvody najevo nikdy nevyjdou.) Proč to udělal guvernér se ovšem ví, on se tím ani netajil: „Protože si prezident nepřál, aby banka krachla v době jeho vlády. Bylo nutné ji udržet v chodu až do voleb.“ Devět miliard je víc než polovina kyperského rozpočtu.
Aby vyvolal dojem, že něco dělá, objednal u renomované firmy audit – nikoli ovšem Laiki, ale BoC, která na tom nebyla zdaleka tak špatně. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že Laiki se vyšetřování netýká, což firma sama ve zprávě označuje za podivné. Guvernér Panicos ve funkci sedí dál, překáží současné vládě jak může, nedělá co je potřeba. A, samozřejmě, „nevidí důvod k odstoupení“, jak jinak. ECB ho drží – velmi hbitě poslala vládě dopis, že centrální bankéř je odvolatelný jen se souhlasem ECB.
Po žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny přijela velmi rychle tzv. Trojka – skupina odborníků z ECB, MMF a EK. Během krátké doby vypracovala návrh nutných změn, které musí Kypr provést, aby mohl získat finanční pomoc. Tento první návrh byl velmi rozumný. Omezení státní správy, snížení jejich platů a důchodů o nepříliš vysokou část (tuším, že to bylo od 1 % do 12 % u nejvyšších platů), zrušení automatické valorizace jejich mezd a důchodů, další bonusy zrušit nebo snížit, zavést pro úředníky povinnost platit důchodové a zdravotní pojistné. Dále privatizace polostátních organizací – (kyperský Telecom, ČEZ, aerolinky). Výši půjčky Trojka stanovila na 17 mld. Stačilo podepsat, dodržet a Kypr pravděpodobně (není to jisté) nemusel zbankrotovat. Prezident byl jedinou osobou oprávněnou to podepsat. Neudělal nic. Míním to doslova – nevyjádřil se k tomu, nepočítáme-li za vyjádření výroky ve stylu: Trojka jsou vyděrači, kapitalističtí vydřiduši apod. Jezdil po světě, doma se příliš neukazoval a na výzvy k činům nereagoval. Mezitím se Kypr dostával do stále větších potíží, jak vnitřních, tak v rámci eurozóny. Prezident nakonec prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s privatizací polostátních organizací ani se zrušením automatického navyšování mezd ve státní správě. Takže kyperská strana vypracovala protinávrh a doručila ho Trojce – na začátku podzimu. Trojka mírně ustoupila – sporné body se ocitly v části, která mluví o tom, co může Trojka požadovat, pokud přijatá opatření nebudou stačit. Neboli vlk se nažral a koza zůstala celá. Prezident prohlašoval, že jeho tvrdý postoj ochránil zájmy pracujících a udržel pro ně navyšování mezd i třináctý a čtrnáctý plat. Že na Kypru jsou i jiní pracující než ti ve státní správě, ho evidentně nikdy nezajímalo.
Nicméně nepodepsal, snažil se získat čas, aby se podpis memoranda odložil do doby po volbách- Teprve když mu ministr financí v říjnu zavolal přímo na jednání v Bruselu a oznámil mu, že buď okamžitě podepíše nebo Kypr vyhlásí bankrot, podepsal.
Problém byl v tom, že bylo pozdě…
taky jsem se pozastavila jako AK nad 1049
Rputi, kde je zakopaný pes?
Fujtajbl vespolek,
taxem včera poslouchal Pepu Fouska a mimo jiných podmětných myšlének prohlásil něco ve smyslu: „Politik je umělec, který dokáže z abstraktních představ vytvořit reálné hovno.“
>>1101 – (1049)“Dvě stovky demonstrantů na Hradě protestovaly za akademické svobody”
Jak napoví jazykový cit, protestovat se dá „proti něčemu“ nikoli za něco.
Předložka PROTI se zásadně pojí se třetím pádem, tedy PROTI KOMU/ČEMU- „protestovali proti akademickým svobodám“ – zajisté blbina. Takže by bylo možné napsat: „…proti porušování akademických svobod.“
Předložka ZA se pojí se 2.,4. a 7. pádem, v tomto případě 4., tedy ZA KOHO/CO. „Za koho“ se nedá protestovat, nýbrž demonstrovat.
pojďme pane učiteli…zazpíváme me si…..prší prši ….. http://www.zanorg.com/prodperso/rastafarai
-)
Tedy, ja nechci bejt za stouru ,ale pokud to ma bejt reggae, je treba na tom jest dost zapracovat,……nebo vic pohulit 😉
(1091) Divil jsem se jediné věci, dojmu, že se z toho PeS raduje. Jinak zcela souhlasím.
(1103) Jo, to máš pravdu. Podobně je občas přičítána zásluha tam, kde je to vina.
A moc se mi líbí vazba „být rád za“ (k zahlédnutí občas i zde). Odborně to neumím, ale mé hubě a klábosnici je přirozené „být rád, že“ a „být vděčen za“.
Ajrovko, tím, že se nečte, píše sms a ve škole zatrhává – prostě jen tak po povrchu, tak se jazykový cit vytrácí, významy se používají jen tak přibližně a vazby s pádem se zaměňují.
Rputi, já děkuji za vysvětlení, nemohla jsem najít, kde je ta chyba
čeština se posunuje a toto se dnes běžně používá
Dobré ráno,
Uáááá, pokud vás někdy potrefí nutnost PRACOVAT a ne jen mailovat a kecat na FB na notebooku se studentskou verzí Windows wista, tak vězte, že „to vás pámbu trestá, že se nemodlíte“.
http://www.lidovky.cz/neni-to-chudobou-maji-proste-radi-nasili-lici-nepokoje-svedka-ptp-/zpravy-svet.aspx?c=A130523_175138_ln_zahranici_vs
Zajímavá směs reality a ideálů.
Brouku, dělám co umím. Ostatně rege jsem nehral dobrych deset let a před tím taky ani jednou. Jen mne to spojení napadlo, když jsem si vzpomněl jak Svěrák se Smojlakem chtěli odvrátit hodinu češtiny zpěvem…že prej jako na průmyslovce pro dospělé není a že jim je to líto 😀
ostatně, jsem již dospělej a tak pěstuju v květináči kytky, co se nedají kouřit
Stejně, jako se používá – zeptat se na otázku.
😉
to 1111
pestovat kytky co se nedaj hulit je bud ztracenej cas, nebo podivinske vrtochy…… 😉
Ať žije diakritika 🙂 Už jsem myslela, že nepokoje líčí „svědka“ – tedy genderově korektní forma pro případ, kdy svědek je ženského rodu. 🙂
A ona to Švédka…
Což je vlastně taky genderově nekorektní, protože by mělo bý svědčící.
Tak mně napadá – a jak bude genderově neutální výraz pro švéda a švédku? Nebo Němce a Němku?
No rozhodně máte pravdu, sám se někdy divím, že ještě mohu žít.
1112-v češtine nemůžu sloužit, ale ve slovenštině se používalo vždy „nechápem to“ a „nerozumiem tomu“. Za posledních pár let se ale nesmírně rozšířilo „nechápem tomu“. V elektronické komunikaci je to běžné, a už je to občas slyšet i v rádiu nebo televizi. A zdá se, že za chvíli kapituluje i jazykověda. Holt vývoj 😉
1114 Než Němkyňu za ženu, to raděj vemu Boženu. Použijeme odvozený novotvar „To Němkyně“ podle vzoru sele.
U Švédů nemohu sloužit. Švédi prý sídlí za řekou Moravou.
NoName – houby vývoj – regrese! Kdyby nepsali ty SMS, tak by zapomněli i psát.
Slovní spojení, dnes ustálená přece neexistují od kodifikace jazyka, Rputi. Vznikají a zanikají.
Mimochodem, psaní-dnes si to zapíšou do poznámek v iPhone, ale píšou. Papír přece není nutná podmínka. Předtím byly hliněné destičky, pergamen … To je holt vývoj.
tedy já tomu asi nerozumím….ale nenadávali na vývoj třeba národní budíci, když byli starší a vývoj šel dál? podle mého se čte pořád stejně, kupují se knížky možná i více, protože je lepší výběr…děti chodí do knihoven, půjčují si čtivo, stejně jako jsme to dělali taky…..ale ono je jednoduché říci regrese, zastavení, hnus fialovej, jak ta mládež mluví a jak se chová…jak je neupravená ….. a ještě mi ani nepustí sednout v tramvaji …ale kdyby vstala a pustila, vynadám jí okamžitě, protože přeci já nejsem dost stará 😀
NoName, ale jistě, jazyk se neustále vyvíjí, významy se posouvají atp. – to se dělo celou existenci lidstva.
Ale PROTEST je PROTI něčemu. Vražda či zabití také není POPRAVA, jak se teď často používá. A nedá se to vysvětlit posunutím významu, protože poprava prostě předpokládá soudní rozhodnutí…. atd …. atd ….
Jazyková pravidla prostě nelze porušovat v takové míře, ani zaměňovat libovolně významy slov, aniž by to nemělo vliv na kvalitu komunikace.
Jiřiku, ty jsi taková typická ukázka neschopnosti porozumět textu a kloudně se vyjádřit, že aby pohledal…. 😀 😀
Na knižním veletrhu bylo mládeže docela dost. Asi jim přece jen četba sms nestačí.
Nickname, víte, čemu se říkávalo „němkyně“ u nás na vsi? Krysám. A žádnej chovatel nebyl rád, když mu „němkyně“ navštívila králíkárnu.
Nicméně i němkyně je genderově nekorektní, mně by zajímal genderově neutrální výraz, neodkazující na rod.
Němče – němčata? Němcující podle vzoru studující?
To je oříšek pro genderově korektní slovník!!!
Ach jo, „aniž by to nemělo“ se mi taky tak ouplně nezdá…
Jinak mi zas tolik nevadí užívat slova (potažmo slovesa) v nějakých nekodifikovaných předložkových vazbách, jsou-li tyto něčím (třeba i vzdálenou analogií) opodstatněné, odůvodnitelné a tedy (byť nikoliv nutně přímočaře) srozumitelné. V opačném případě totiž narůstá redundance jazyka, a může tak narůst i přes rozumnou míru.
Ahoj!
MaYdo- ad 1114 – pro Švédy nevím, ale pro Němce nejspíše Piefke 😀 😀 😀
to je určitě genderově korektní 😀
Kdo: Němkyně. Bez koho – bez Němkyněte. Komu – Němkyněti. Koho – Němkyně. Voláme Němkyně! S kým? S Němkynětem. O kom? O Němkyněti.
Genderově neutrální, ve staré češtině rod ženský. V moderní spisovné češtině se nepoužívá.
Jinak teda, přiznejme si, to globální oteplování řádí…docela mám strach se jít podívat, jak vypadají ty saláty, co jsem v pondělí vysadil na záhon.
Se bojím, že nebudu překvapen.
Zpátečníku, samozřejmě lze si s jazykem pohrávat, právě porušováním těch pravidel, ale je nutno jinak ty pravidla dodržovat. Neexistující pravidla prostě porušovat nelze.
Jakýkoli komunikační systém může fungovat jedině na základě pravidel. V okamžiku, kdy se přestanou dodržovat, komunikace končí, protože si subjekty přestanou rozumět. Morseovku taky nemůžete pískat, jak vás napadne. A když vám řeknu „pokona“, tak houby víte, že vám v jazyce bačama přeju dobré ráno! 😀
Šumaváku, již jsem zatopila, zima jak v ruským filmu. Někde v Jizerkách prý bylo -5 … 🙁
(1120) Kdyby potomci chtěli číst tolik, co já zamlada, nesedli by k počítači ani k TV. To jsem totiž tehdy neměl, tak mi na čtení zbývalo více času.
Pokud tedy někdo dnes čte „jako dříve“, je buďto to „dříve“ na můj vkus málo, nebo nemá ta oná hejblata elektronická.
Výběr – no, je širší, otázka je, zda je ta šíře nějak kvalitní. Občas mám dojem, že moc ne. Ale v tom mám zase zkreslené představy, protože knihy své nové a knihy z veřejné knihovny jsem měl možnost doplňovat z mimořádně bohaté, obsáhlé a kvalitní zásoby po předcích doma.
1125 Jakýkoli systém.
1127 – zatím tu byly sámé hlouposti, tak nebylo třeba vystupovat, ale musím se hlasitě ohradit proti příspěvku č. 1127! Ta pravidla, tatatatatatatata, nikoliv ty pravidla!
A mizím za šparglou!
>>1131 – ratata-bum! 😀 😀
No, Rputi, řekl bych, že klíč je právě v té redundanci (kterou ostatně má čeština obrovskou). Následkem toho sice existují pravidla, leč v pravém slova smyslu to pražádná pravidla nejsou, neb libovolné z nich mohu vědomě porušit, ve snaze dodat nějaké nové významy, zbarvit, odstínit, ozvláštnit, a tak dále. (Jednoduše řečeno, k porušování pravidel stačí je znát.) Naopak je třeba býti si vědom, že ani při nejúzkostlivějším dodržování pravidel nebude žádné sdělení nikdy jednoznačné, jak již vyplývá z povahy přirozeného jazyka – a o to méně na pravidlech lpět.
Vůbec je zajímavé pozorovat a zkoumat, nakolik je celý systém jazyka elastický, volatilní, a přitom robustní. Však taky jak jinak, uvážíme-li, že veškerá slova jsou definována zase jen slovy…
Zpátečníku, důvod a smysl toho vybočení, ale musí být posluchači zřejmý a to bez pravidel nejde.
Jakýkoli systém může fungovat pouze v rámci pravidel. Mimo rámec zbývá pouhopouhý chaos.
TAk milánkové, konec anarchii v manželských ložích!
Nemyslete si, že si nadále budete s manželkami dovádět jak chcete. „In“ je uzavírat smlouvu o intimním životě.
http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/302547-nejnovejsi-trend-ve-svete-partnerska-smlouva-o-intimnim-zivote.html
Možná by se měl ještě do ložnice dostavit rodinný právník a dohlédnout na to,aby byla smlouva náležitě plněna oběma stranami.
Dokazujte si, jestli to, co jste spolu tropili, bylo opravdu podle smlouvy, když u toho žádný nestranný svědek nebyl.
Svatá pravda routi 😀 😀 😀
Ani v tej posteli to bez pravidel se štemplem od notáře už nejde. 😀
1134 Zpátečníku, jistě lze pravidla porušovat, ale potom to již nebude mít co dělat se spisovnou češtinou. Ale souhlasím: čeština je podle mého ten nejtvárnější a výrazově nejbohatší jazyk, ostatní národy nám mohou jen závidět:-)
Hmm,
no ono je hlavně paradoxní, když s plakátem porušujícím pravidla vylezou studenti jednak humanitního oboru, jednak bojující právě za dodržování pravidel.
1136- sundejte si ty bulíky:)
připadá mi to docela zvláštní…chaos je přeci vývoj, ni?
Ale já tomu rozumím. V podstatě nejde o slova a jak jsou napsaná, podle Styblíka a logicky za sebou poskládaná, že jim rozumíte, ale že prostě nerozumíte co někteří říkají. Pokuste se oprostit o takových banálních věcí, jako že někde někdo udělal chybu v přechodníku, i když je to chyba a má být po zásluze peskována, opravena a pachatel poučen, důležitý je obsah. Tedy co tím chtěl básník říci. Já vím, budete mi říkat, že forma je neméně důležitá a já souhlasím, jen prostě zapomínáte na ten obsah.
Jinak samozřejmě je čeština velmi bohatý a skvělý jazyk, který taky neovládám. Na druhou stranu, nejsem sám a tak se snažím s češtinou spíš než bojovat, si jí užít. Ale moc směšné to ostatním tedy nepřipadá, to je fakt 😀
když existují předmanželské smlouvy, proč by nemělo být určené, kdo bude chodit se psem, či kdy se půjde ven na večeři… každý ať se zachová podle svého nejlepšího vědomí a svědomí …. minimálně by ubylo migrén a tedy i zašívání se v hospodě
1129-ad výběr. V mém oblíbeném segmentu, scifi a sem-tam fantasy změna v roce 89 přinesla obrovské rozšíření nabídky-mohl jsem konečně dát dohromady celého Clarka, Asimova, přečíst si Heinleina (který předtím nevycházel).
A co se elektroniky týče, minulý rok jsem po dlouhém odolávání přešel na Kindle. A zvykl jsem si. A nejenom já-i manželka a mladý používají čtečky.
Dobré odpoledne… Já nějak neví, školy nemám, ale kdysi dávno jsem slyšel, že čeština nemá pravidla, ale soubor výjimek. Ovšem, od té doby se již ledacos změnilo. Tak možná i nějaká ta pravidla se ustavila…
1138-a kolik těch jazyků znáte, dixi ? 😉
Náhodou – ty smlouvy vypadají lukrativně… Zvláště ta pasáž o zákazu hry na klavír v době, kdy je manžel doma… Já bych k tomu ještě přidal zákaz zpěvu – aspoň by soused nemusel každou chvíli vycházet na balkón, aby ho lidi nepodezírali, že bije ženu tak, že tato řve bolestí… V mém žebříčku zbraní hromadného ničení je zpěv některých dam hned za řevem nezvedených fakanů.
No nazdar! Kubera právě na ČT 24 sděluje, že premiér by měl jako reakci na situaci v Praze odvolat ministry TOP 09. Ještě bude veselo.
(1141) Docela často se zde děje, že forma zaviní jinou představu obsahu na straně vysílače a jinou na straně přijímače.
Tedy, v lepším případě je to jen formou.
1135 — Jenže asi nikdy nelze zdůraznit dostatečně, do jaké míry to celé je fuzzy. Tak třeba, posluchačů může býti více (tím spíše pak čtenářů), každému může býti zřejma jiná část (= podmnožina) sdělení, přitom však každý jeho prvek (existuje-li cokoliv takového) zřejmý toliko v nějakém rozsahu (není to binární, buď 0, anebo 100%) a jen z určitých aspektů, u každého trošku jiných, dál u toho ještě je časové hledisko, dle nějž jednotlivé významy jednotlivým posluchačům docházejí v nějakých okamžicích (např. až ve 3. jednání, nebo při novém kontaktu s dotyčným slovem) a tudíž také v nějakém specifickém pořadí… A hned (ovšem aniž bychom předchozí otázku vyčerpali; tu ani zdaleka ne) můžeme jíti ještě o krůček dále, zkoumajíce, co se rozumí tím „zřejmo“ – jistě ten pojem má hodně odlišný obsah u čtyřletého dítěte, lingvisty, cizince, atd. atd. Krom toho, přeje si mluvčí opravdu a vždycky, aby sdělení bylo každému dokonale zřejmo? Anebo spíše počítá s nedokonalostmi jazyka, a třeba jich i aktivně využívá? Stačí drobet kouknout na beletrii, jak je udělána ta…
Proto bych se dosti vyhýbal představě, že existuje nějaká ostře a pevně vymezená hranice, uvnitř níž jsou pravidla, a vně chaos. Mimochodem, právě takováto (školou vštěpovaná, naštěstí jsem tam prakticky nechodil) představa mi jistou dobu bránila mluvit plynule cizím jazykem…
(1146) Já to zaslechl už včera a mírně se podivil, jak Kuberovi „jeblo“.
PeSi,
dle zkušeností z organické chemie bych soudil, že ke stanovení souboru výjimek je třeba nejprve definovat nějaké pravidlo, aby bylo k čemu výjimky vztahovat. Výjimka bez vztažení k nějakému pravidlu se stává sama pravidlem.