Pak si Kypřané svobodně a demokraticky zvolili prezidentem komunistu Christofiase…
Na Kypru je prezidentský systém, prezident si sám vybírá a odvolává členy vlády a jmenuje všechny důležité osoby – generálního prokurátora, centrálního bankéře a další. (Ty nemůže odvolat, takže kdo tam dosedne před koncem funkčního období jednoho prezidenta, sedí tam prakticky celé volební období dalšího.) Parlament schvaluje zákony, to ano, jenže jednak prezident má právo veta, jednak má spoustu možností jak parlament obejít. V zahraniční politice je úplně samostatný, nikdo mu do toho nemůže mluvit. A hlavně – je neodvolatelný.
Během jeho vlády 2008-2013 narostl počet státních úředníků o pět tisíc. Hned první rok skončil deficitem přes 5 %. (Připomínám, že rok předtím bylo hospodaření v plusu 3 %.) K tomu ve světě vypukla krize, která zákonitě dorazila i na Kypr. Plýtvalo se vesele dál. Deficity ve všech následujících letech byly kolem 6 %.
Hlavním cílem prezidenta zřejmě bylo nasadit co nejvíc spolustraníků na důležitá, popř. aspoň dobře placená, místa. Běželo to jako na drátkách. Centrálního bankéře, který držel kyperské banky aspoň trochu na uzdě, vyměnit nemohl až do roku 2012, kdy guvernérovi končilo období výkonu funkce. Guvernér např. důrazně varoval kyperské banky před nákupem řeckých dluhopisů (jejich vedení, prolezlá Christofiasovými lidmi, reagovala, zaštítěná prezidentem, že centrální bance není nic do toho, do čeho investují). Na guvernérova varování o tom, že se bankovní sektor začíná vymykat z regulí, nereagoval. Jakmile přišla doba jmenovat nového guvernéra, okamžitě tam nasadil svého člověka.
V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu. Kyperská ekonomika, navázaná na řeckou ve větším rozsahu než jakákoli jiná, tím musela být zákonitě zasažena. Bylo jasné, že dříve či později krize zasáhne Kypr, pokud se nezačnou zásadně omezovat státní výdaje. Neudělalo se samozřejmě nic – Kypr je na tom dobře, nás se to netýká, jak jinak. Pěkně to vystihla Mayda v předchozí diskusi:
87: „IMHO lidi jsou fakt všude stejní, a na mamuta se nejde, dokud se může ležet s plným břichem na kožešinách a maximálně si navzájem vybírat blešky…“
Následující část můžete přeskočit – i bez popsaných událostí by Kypr dopadl stejně. Pro pochopení událostí na Kypru je to ale poměrně důležité.
V roce 2009 zadrželi Kypřané na pokyn OSN ruskou loď Manchegorsk, plující pod kyperskou vlajkou, která vezla z Iráku do Sýrie náklad zbraní a výbušnin (hlavně střelného prachu). Náklad zabavit museli, tak ho na přímý příkaz prezidenta převezli na vojenskou základnu, všech 98 obrovských kontejnerů uložili doslova na jednu hromadu a to tak, aby se kontejnery nedaly otevřít a nechali je bez jakékoli ochrany pod pražícím sluncem, v místě, kde se teploty v létě pohybují nad 40 ve stínu. Vojáci dost protestovali, leč jedinou odpovědí bylo, že je to příkaz a ať se ke kontejnerům vůbec nepřibližují. A že jde jen o dočasné uložení, než se rozhodne, co s tím. Inu, s dočasností máme své zkušenosti, že.
Během následujících měsíců protestovala proti takovému způsobu uložení spousta odborníků a vojenských důstojníků, i s odkazy na předpisy, podle kterých takové kontejnery musejí být umístěny každý zvlášť, daleko od sebe a chráněny proti vysokým teplotám. Několik zemí – USA, Francie a další – nabízeli, že náklad zdarma zlikvidují. Leč prezident na tyto návrhy prostě nereagoval. Důvodem bylo to, že jeho úmyslem bylo předat náklad Sýrii – což se zatím nejevilo možné. Vojáci, hlavně velitel základny, dostávali prostřednictvím ministra zahraničí stále stejnou odpověď: „Je to věc politického rozhodnutí, na kontejnery nesahejte“.
Když jeden z kontejnerů v červenci 2011 začal hořet a cosi z něj unikat, a nátlak na to, aby se zlikvidovaly, rostl, vláda ustavila komisi a poslala vzorek nákladu do laboratoří v Řecku, aby jako jim řekli, co s tím. Proč do Řecka, když laboratoř na Kypru by jim to zjistila hned, to je jasné – odklad nutnosti řešit.
Týden nato to vybuchlo. Nejdřív požár – velitel měl aspoň tolik rozumu, že nařídil evakuovat základnu, nicméně s několika dobrovolníky se to pokoušel uhasit. Přijeli také hasiči, kterým nikdo neřekl, co že to vlastně hoří – u hasičů věděl o tom, co je obsahem, pouze nejvyšší velitel. Když to bouchlo, všech 13 vojáků a záchranářů to zabilo. Dalším tragickým následkem byla doslova demolice vedle stojící elektrárny – největší, nejnovější a nejmodernější na Kypru. Zajišťovala přes 60 % elektrické energie pro celou zemi. Výbušniny byly totiž uskladněny ve vzdálenosti 250 m od elektrárny.
Výbuch zradikalizoval občany, kterým konečně došlo, co si zvolili za prezidenta. Mohutné demonstrace za jeho odstoupení vedly k tomu, že jmenoval nezávislého vyšetřovatele s neomezenou pravomocí vyšetřovat každého a s tím, že bude respektovat výsledky vyšetřování a pokud bude označen za jednoho z viníků, odstoupí. Proč si vybral zrovna Polise Polivia, skutečně nesmírně schopného právníka, ví bůh. Ten jednal rychle, rázně a důkladně. Odevzdal mnohasetstránkovou zprávu s označením všech viníků s tím, že hlavním je prezident. Ten reagoval, jak se od bolševika dá očekávat. Prohlásil, že vyšetřovatel překročil své pravomoci a samozřejmě neodstoupil.
Další viníci – ministři obrany a zahraničí, velitel hasičů a další momentálně stojí před trestním tribunálem. Prezident má imunitu – tedy měl, dokud byl prezident.
Tahle událost změnila přístup obyvatel k prezidentovi, jeho komunistické straně (AKEL) i vládě jako takové. Prezident se stal pro případné druhé období nevolitelným. Důsledkem toho bylo, že už neměl co ztratit. Začaly výměny na důležitých postech v daleko větší míře, banky odepisovaly dluhy firmám, spojeným s Akelem, vymýšlel nové funkce. Přes protesty parlamentu vytvořil organizaci pro nakládání s plynem, který byl objeven ve velkém množství v kyperských vodách a obsadil ji svými lidmi.
Výpadek elektrárny prudce zvýšil náklady firmám i občanům, zadlužil dále stát, který musel jednak nakoupit obrovské generátory, jednak velkou část škod zaplatit ze svého. Pojišťovna byla rozhodnuta se se státem jakožto viníkem soudit, takže se raději dohodl na mimosoudním vyrovnání. Stát začal mít nedostatek peněz. Christofias vyjednal půjčku 2,5 mld. z Ruska. Koupil si tím čas. Nepoužil ji ovšem na nějaké potřebné reformy, restrukturalizace nebo něco podobného – použil ji na plýtvání na státní úředníky, takže tím jen zvýšil celkové zadlužení.
Pokračování hlavní části
V únoru 2012 přišlo „oholení“ řeckých dluhopisů. Původně to mělo být 25 %. To bylo odloženo (zlé jazyky tvrdí, že kvůli tomu, že Francie se ještě nestačila těch dluhopisů zbavit). Pak se dohodlo 80 %. Kyperský prezident musel vědět, že to Kypr těžce zasáhne, nicméně neudělal nic a s oholením souhlasil hned, přímo na jednání, kde to bylo navrženo. Nezasadil se ani o to, aby finanční pomoc ze záchranného fondu dostaly nejen řecké banky, ale také pobočky kyperských bank v Řecku (20 % bankovního sektoru v Řecku). Kyperské banky se ocitly na pokraji krachu.
Samozřejmě, mohly si za to samy. V době, kdy všichni řecké dluhopisy prodávali, dvě největší kyperské banky – Laiki a Bank of Cyprus (BoC), je kupovaly. Laiki s XY, řeckým kámošem vedení Akelu na místě šéfa, speciálně. Dnes se vyšetřuje, jestli to byl úmysl nebo byli jen blbí. Podle mě – to je skutečně můj soukromý názor – věděli moc dobře co dělají, nezáleželo jim ani na Kypru, ani na bance, prostě za to dostali zaplaceno. Teď se věc vyšetřuje – nu, z bank zmizela spousta dokumentů, chybí celé měsíce e-mailů – bankéři za to určitě nemůžou, mysleli si, že to bude dobrý obchod – znáte to. Je tu ještě jedna věc – vedení bank krátce před tím informovalo parlament, že mají řeckých dluhopisů jen malé množství – začali je nakupovat den po tomto prohlášení.
Ministr financí ještě dokázal vyjednat s ECB a dalšímu subjekty poměrně rozumný plán záchrany, prezident Christofias ho ale smetl ze stolu.
Kypr se u ratingových agentur sesunul do kategorie „junk“, čímž ztratil nárok na financování z evropské centrální banky (ECB) a musel v červnu 2012 požádat o finanční pomoc. Laiki byla znárodněna, stát a ECB do ní začali pumpovat peníze. Teď přišla hvězdná hodina centrálního bankéře Panicose Dimitriada.
Ačkoli věděl, že Laiki se zachránit nedá, přeposlal do ní postupně 9 mld. z půjčky od ECB. (Ta správně neměla dovolit, aby se do Laiki dostalo byť jedno euro – v pravidlech je, že se krachujícím bankám půjčovat nesmí. Dnes se o důvody, proč to ECB udělala, zajímají poslanci EP, nicméně si myslím, že skutečné důvody najevo nikdy nevyjdou.) Proč to udělal guvernér se ovšem ví, on se tím ani netajil: „Protože si prezident nepřál, aby banka krachla v době jeho vlády. Bylo nutné ji udržet v chodu až do voleb.“ Devět miliard je víc než polovina kyperského rozpočtu.
Aby vyvolal dojem, že něco dělá, objednal u renomované firmy audit – nikoli ovšem Laiki, ale BoC, která na tom nebyla zdaleka tak špatně. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že Laiki se vyšetřování netýká, což firma sama ve zprávě označuje za podivné. Guvernér Panicos ve funkci sedí dál, překáží současné vládě jak může, nedělá co je potřeba. A, samozřejmě, „nevidí důvod k odstoupení“, jak jinak. ECB ho drží – velmi hbitě poslala vládě dopis, že centrální bankéř je odvolatelný jen se souhlasem ECB.
Po žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny přijela velmi rychle tzv. Trojka – skupina odborníků z ECB, MMF a EK. Během krátké doby vypracovala návrh nutných změn, které musí Kypr provést, aby mohl získat finanční pomoc. Tento první návrh byl velmi rozumný. Omezení státní správy, snížení jejich platů a důchodů o nepříliš vysokou část (tuším, že to bylo od 1 % do 12 % u nejvyšších platů), zrušení automatické valorizace jejich mezd a důchodů, další bonusy zrušit nebo snížit, zavést pro úředníky povinnost platit důchodové a zdravotní pojistné. Dále privatizace polostátních organizací – (kyperský Telecom, ČEZ, aerolinky). Výši půjčky Trojka stanovila na 17 mld. Stačilo podepsat, dodržet a Kypr pravděpodobně (není to jisté) nemusel zbankrotovat. Prezident byl jedinou osobou oprávněnou to podepsat. Neudělal nic. Míním to doslova – nevyjádřil se k tomu, nepočítáme-li za vyjádření výroky ve stylu: Trojka jsou vyděrači, kapitalističtí vydřiduši apod. Jezdil po světě, doma se příliš neukazoval a na výzvy k činům nereagoval. Mezitím se Kypr dostával do stále větších potíží, jak vnitřních, tak v rámci eurozóny. Prezident nakonec prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s privatizací polostátních organizací ani se zrušením automatického navyšování mezd ve státní správě. Takže kyperská strana vypracovala protinávrh a doručila ho Trojce – na začátku podzimu. Trojka mírně ustoupila – sporné body se ocitly v části, která mluví o tom, co může Trojka požadovat, pokud přijatá opatření nebudou stačit. Neboli vlk se nažral a koza zůstala celá. Prezident prohlašoval, že jeho tvrdý postoj ochránil zájmy pracujících a udržel pro ně navyšování mezd i třináctý a čtrnáctý plat. Že na Kypru jsou i jiní pracující než ti ve státní správě, ho evidentně nikdy nezajímalo.
Nicméně nepodepsal, snažil se získat čas, aby se podpis memoranda odložil do doby po volbách- Teprve když mu ministr financí v říjnu zavolal přímo na jednání v Bruselu a oznámil mu, že buď okamžitě podepíše nebo Kypr vyhlásí bankrot, podepsal.
Problém byl v tom, že bylo pozdě…
Jenže, Jirko ppa etc., protektorát (myslím ten německý, totiž myslím ten nacistický) je taky dávno, dokonce prakticky stejně dávno, a ten si kupodivu zas tolik neidealizujeme (smím-li se přidržet Vašeho plurálu)… 70 let nebo 80, je to tak zásadní rozdíl v kvantitě dávnosti? Navíc tímhle systémem by se nám protektorát dnes měl jevit stejně krásně, jako se nám jevila první republika před deseti lety.
Uznávám, že přinášíte platný argument, to bezesporu, jenže mi vysvětluje jen hodně malou část problému; vskutku nutno kutati hlouběji…
Zpatecniku….. Kouknete te se na to „optikou“ TV. Filmy pro pametniky z prvni republiky a taky z protektoratu jsou takove idilicke, vesele a dobre konci. Myslite si, ze lide premysli i o necem jinem, nez ze te Adine Mandlove to tak sluselo a ze Pesek byl takovy vesely chlapik co nakonec vsech o zvladnul. Taky se tam chodilo ve slusnem oblecenim, jedlo se priborem a bylo dost casu. 90% lidi vi jenom tohle a bere to za realitu. Dalsi drobna cast vi o tom , ze byla nejaka pozemkova reforma, lihove afery, ze Masaryk dosazoval furt Englise na minfin, ze Rasina zastrelil debilni komunista….. Ze narodni socialismus byl na vzestupu, ze vlajka a tak…… Proste stejnej mazec, jako dnes, jen s tim rozdilem, ze elity , ktere zazili elity v RU jeste existovali.
Zpátečníku, „pokrok nezastavíš“, leč zkuste si představit nějaké ty erosenky ze Smeček, které vezmou kus papundeklu, vyvedou na něj nápis „My starý heterokurvy zdravíme Putnu“ a půjdou demonstrovat na Račana proti presidentským profesurám….
Já to vidím v barvách – o útlaku homosexuálů by referovala nejen AI, ale i OSN, CNN, AlDžazíra a přilehlé galaxie 😀
Pokud demokracii nahradíme demokraturou a zdravý rozum postavíme ve jménu korektnosti na hlavu, dotud to lepší nebude…
To mi opravdu připadá jako nedorozumění, Jirko. Leckdo se může dívat na filmy s Burianem, a už ani nerozlišovat, které jsou z první republiky a které z protektorátu; podobně — tedy na základě podobně (ne)opodstatněných pozorování — pro strýce Pepina bylo tím zlatým věkem R-U. Ostatně, když se teď rozhlédnu kolem sebe, jediné věci, co nejsou z první republiky, jsou (krom toho notebooku) dva koberce, jedna lampa (z 60. let), krytky vypínačů, halda knížek o elektronice většinou ze 70. let (taktéž období v tomto směru nedoceněné — stačí porovnat, co se z tohoto oboru vydává dnes), a pak už jen některé stromy za okny…
Jak se věci jeví vohnoutům, je sice důležité (a nebezpečně důležité), leč nepodstatné pro tuto debatu. Kde dnes máte nového Peroutku, pěkně prosím? (Kdysi jsem zde téměř marně odkazoval na Jací jsme…) Konec konců, kde dnes máte nového Stránského a Čermáka (to prosím je z té technické literatury)…?
Zpatecniku, ano, az ted jsem pochopil…. Vozy a kozy…. Nevim, jak bych Vam v tomto rozjimani pomohl. Mozna kdyz budu citovat jedno souveti s povidek S+G… Lide nemeli myslenky na filosofi a uslapali ho….
Zapomněl jsem na půlstoletí starý akvarel jednoho Bulhara, co kamarádil s pratetami… No nevím, Rputi, to mi připadá jako až důsledky — to jest, nejen hysteričtí pravdoláskovní intelektuálové, ale i ta demokratura (co to je?) jsou až důsledkem… Možná prostým důsledkem toho (jak jsem zde mnohokrát opakoval, neschopen nic lepšího vymyslet), že ji dnes pokrok v produktivitě technologií umožňuje. (Podívejte se na fascinující eleganci a bystrost antilop a gepardů… A teď je od sebe oddělte, vybavte neomezeným přísunem potravy, a po pár tisících generací budou vypadat jak příslušníci privilegovaného etnika po třiceti letech na sociálních dávkách.)
1204-a co přesně v záplavě odborné literatury chybí, Zpátečníku ?
Aspoň v mém oboru (IT) je nabídka pořád skvělá. Ano, obrovská záplava balastu, ale to už k dnešnímu světu patří.
A vzdychat nad tím, že není nový Wirth, aby napsal novou „Algorithms + Data Structures = Programs“, nebo nový Bach, aby napsal lepší „The Design of the Unix Operating System“ ? Proč ? Ty knihy jsou pořád dobré. A k tomu, co napsali už není moc co dodat. Základy popisují skvěle (newtonovská fyzika je pro základní přehled taky pořád dost dobrá), to, co je v dnešní době nové popisují jiní autoři.
Není to v klasické elektrotechnice podobné ?
Z meho oboru….. Ja jsem spokojen s tim, co je vydavano. Jiste, muze to byt lepsi, ale to bych musel snad sam, protoze co vim, tak dalsi clovek pres to moje oprasovani obrazku deset nebude. Asi je to obor zcela neprakticky a nejsou v tom penize a tak, protoze je skolne velmi vysoke, bude spolecnost ochuzena a dobre ji tak 😀
Zpátečníku,
Demokratura – diktatura „demokratických“ práv menšin nad většinou.
P&L existovala už před válkou, říkalo se jim „salonní levičáci“. Olbracht, Pujmanová, Fučík …
Fakt, že aktivní katolík Halík intrikuje a kádruje je stejně překvapivý jako to, že inkvizice existovala.
Adam Bartoš…no, také si zakádruji. Vyrobil ho internet a to, že Svobodní( ach, ta parodie) ho snesou po svém boku v jednom médiu je pro mne zásadní důvod, proč je nebudu volit, ani kdyby čert na koze jezdil.
1207 — Zmiňoval jsem elektroniku, NoName, o elektrotechnice mnoho nevím a v IT situace přirozeně je zcela jiná. Tak třeba, The Art of Electronics česky asi hned tak někdo nevydá (párkrát jsem si o ní povídal se svým českým nakladatelem, a naděje se spíše snižuje), ostatně The Art of Computer Programming nejspíš taky ne, ledaže se mýlím.
Bez významu není ani to, že třeba tenhleten Čermák psal původní české práce (ač čtenáři to může být v prvním plánu jedno). Dnes s ním je dejme tomu srovnatelný Dostál, jemuž ty monografie o OZ vycházejí i anglicky (snad McGraw-Hill nebo kde, nemám teď takové připojení, abych to hledal), což Čermák neměl.
1209 — Ale třeba Kryl (v jednom svém textu snad ještě z 80. let) demokratůrou zřejmě rozuměl cosi trochu jiného…
1210 Dobrý den. Andy, jestli myslíte médium, kam píše i Tomský …
Ad Halík kontra Solis. Stejné jako Zeman vs. Putna, Schwarzeberg vs. Bátora.
V těchto sporech souhlasím s panem Kašpárkem. Nemusím být specialistou v jejich oborech, nemusím ani souhlasit se smyslem jejich bádání. Ale mocní nesmí činit podlé triky, aby vystrnadili z veřejného prostoru ty, s nimiž nesouhlasí.
V případu Halík kontra Solis jde IMO o víc, protože jde oklikou o útok na instituci soukromé vysoké školy. Tolik morálka. Jak těmto podlostem a útokům v našem socializovaném školství zabránit nevím. Leda stvořením nového, lepšího, již opravdu socialistického kantora.
Ad literatura technická: V mém oboru, který se vzdáleně dotýká i elektroniky je literatury přehršel. Ke studiu použitelných hraček doporučuji Arduino, Raspberry Pi, … Chcete mít doma dvoukanálový osciloskop za 2.000 Kč? Digitální receiver? Téměř cokoli vás napadne už bylo stvořeno a je k tomu video návod 🙂
Měl jsem pocit, Zpátečníku, že naznačujete, že existuje nějaká úměra mezi „kvalitou“ doby a kvalitou a „významností“ osobností (v podstatě ve všech oblastech od politiky a veřejného života přes ekonomiku k technice) a že úpadek dneška dokazuje i absence těchto osobností ?
1211 Zpátečníku, shlédl jsem ukázku z Art of Electronics a je to krása. O ničem podobném u nás nevím. Kdyby překlad zaštítily ČVUT (+Plzeň), sponzoroval Siemens + On.Semi, ušetřilo by se za nedokonalá skripta a návody.
1215-a k čemu je vlastně nutné takovou knihu překládat ?
Student ČVUT nebo zaměstnanec ON.Semiconductor bez angličtiny ?
Tak lidi co znám z oboru já, tu knihu The Art of Electronics většinou dávno mají. Ono od té doby co Amazon posílá do ČR (odhadem cca. 15 let) není potřeba většinu technické literatury z elektroniky, IT, strojařiny apod. překládat, protože víceméně všichni zájemci o tyto obory a úplně všichni profesionálové umí anglicky alespoň tak, aby byli schopni v tom jazyku číst, třebas že ne úplně všichni tím jakykem umí také hovořit.
Mimochodem, to Raspberry Pi je fantastická hračka. Měl jsem to půjčené, ale musel jsem to vrátit, objednal jsem vlastní set, ale bohužel ještě nedorazil.
Až dorazí a dostatečně si s ním pohraju, mám v plánu ho vnutit na hraní mladé, už to okukovala u spolužačky, které to koupil elektronikou postižený tatínek.
1214 – Zde spíše šlo, NoName, o takové ty moje vágní náznaky, analogie a metafory. Elektronika se mi tam primárně dostala realistickým výčtem toho, co teď vidím kolem (prve jsem zapomněl taky housle, které jsou pravděpodobně ještě R-U), a protože se tam ty knihy dobře hodily. U Čermáka jsem asi schopen nějak říci, proč zde takových lidí ubylo: Spousta jich emigrovala po roce 1968, Čermák sám umřel, celkem mladý, vychovat nové je dlouhodobá záležitost (Čermák myslím byl z VÚSTu, ten pak ovšem zanikl), je přístup k západní literatuře, potřeba vyrábět vlastní polovodiče (z níž se to víceméně odvíjelo) byla velmi silně zredukována, vyvíjet analogovou elektroniku zde taky potřebuje málokdo, a ještě daleko méně lidí musí jít až k jejím technologickým mezím, kde jsou kvalitní a fundované znalosti nezbytné.
Paralely s intelektuály ve veřejném životě si můžete popřípadě odvíjet sami, každý dle vlastní libosti. Přímá úměra mezi „kvalitou doby“ a „kvalitou osobností“ asi neexistuje, zřejmě by se přinejmenším muselo jít po jednotlivých odvětvích a vztah by jistě byl obousměrný.
1209 – Když nad tím člověk ještě chvilku přemýšlí, Rputi, ono to bohužel není zas tak jednoduché… Taky by z toho jednomu mohlo vyjít, že k PL by bylo třeba počítat i Karla Čapka. Ono je to asi tím, že kritéria nelze nezměněná libovolně přenášet v čase – tak třeba, není tomu ani 200 let, kdy být socialistou nebývala žádná hanba…
Jinak ovšem The Art of Electronics je skutečný extrém tím, že je mimořádně čtivá. (Přečetl jsem ji kdysi skoro celou za pár hodin, po kterých jsem náhodou neměl co dělat v Tolbiacu.) Jenže zase, ono nejde jen o profesionály — náklad přes 10000 (často i hodně přes) kdysi nebýval u technické literatury v češtině žádnou výjimkou; dnes je to desetina, a odtud se taky odvíjejí honoráře. A zase, ani zde nelze mít špičkové odborníky a dál pak nic… Viz právě to Arduino, to je skvělá věc i do rukou těch, kteří nakonec zjistí, že lépe se jim bude pracovat na něčem zcela jiném.
Zpátečníku – kdysi jiné knihy než české nebyly, leda snad ruské. A i pár let po roce 1989 nebylo úplně jednoduché anglické knížky kupovat (málo lidí mělo kreditky, objednávání po Internetu bylo v plenkách atd.) lidí co uměli anglicky taky nebylo tolik.
Dneska je situace jiná. Děti se anglicky učí ve škole povinně a používají Internet, takže dnešní technicky orientovaní -náctiletí už většinou alespoň tak nějak anglicky umí, už proto že odebírají třeba mailové konference a koukají na zahraniční weby. Takže si tu knížku rovnou koupí na tom Amazonu v originále, ať už jde o elektroniku nebo „Learning Python“ či třeba chemii.
Zpátečníku – a ještě jedna věc. Dneska se na Internetu najde víceméně úplně všechno a víceméně zdarma. Proč by si někdo kupoval např. českou knihu o Arduinu (dejme tomu za tři stovky), když víceméně úplně všechno o tom projektu je zdarma na Internetu. Dokumentace, stovky nebo tisíce projektů atd. S časopisy je to podobné. Já už jsem dávno přestal kupovat Amatérské rádio, Praktickou elektroniku, Sdělovací techniku apod. a bohatě mi stačí Circuit Cellar, odebíraný v elektronické formě.
(1202) A ony elity v RU, to bylo něco kvalitativně jiného, nebo opět jen časový posun?
(1210) Snesou? V jakém médiu?
1222 — Nojo, Pavle, AR a PE dojely na to, že lidi nechtěj bastlovat, tím méně pak o tom psát články, takže už řadu let typický článek tam je mikrokontrolér plus něco málo kolem, k mání už naprogramovaný (bez zdrojáku) přímo od autora za mírný poplatek. (Když se dnes člověk zastaví třeba na jejich stánku na Ampéru, může si odtud odnést půl ročníku zdarma, akorát jsem z toho dosud neměl čas si prolistovat více než jedno číslo — jinak tyhle časopisy vždy jen prolétnu v knihovně.) ST dojela na to, že zanikly resortní výzkumáky (a podnikový vývoj), jejichž pracovníci ji pilně plnívali obsahem; v době, kdy jsem předplatné odřekl, už to byl čistě insertní časopis.
Jistě máš pravdu pravdu ve všem, co jsi napsal. Avšak! Věc má ještě druhou stránku, kterou jsem se před chvilkou snažil naznačit formulací, že v oboru nelze mít jen samotnou špičku. Tak třeba, když si to tak vezmu a spočtu, v mém případě uplynulo od okamžiku, kdy se mi – coby zelenému, nerealistickému, infantilnímu, neschopnému bastlíři – vůbec poprvé dostalo do rukou číslo AR (ještě s černobílou fotkou na obálce), do okamžiku, kdy jsem tam (totiž do ST) poprvé poslal článek (o čemsi číslicovém, do tajností analogového návrhu jsem v životě nepronikl natolik, abych o něm mohl psát) vlastně jen deset let, plusminus pár týdnů. To není zas tak dlouhá doba. Jest otázkou, zda v dnešním anglicky komunikujícím, globalizovaném světě je pro české vývojáře pořád tak snadné dostat se do tištěných časopisů… A u knížek, řekl bych, to vše platí dvojnásob. (Internet je ovšem cosi jiného, tam není těžké najít české příspěvky třeba zrovna k tomu Arduinu, a obecně v oblasti např. open source asi bude český přínos o hezký kousek větší než světový průměr na obyvatele.)
Zpátečníku – ona je otázka, jak dlouho ještě tištěné odborné časopisy vydrží. S nástupem tabletů a čteček odpadla víceméně poslední výhoda, kterou tištěné časopisy měly. Totiž to, že je možné je číst na záchodě. 🙂
A od té doby, kdy se objevila možnost někde si zřídit blog či web stránku zdarma, tak vůbec nic nebrání vývojářům nebo dokonce i úplným začátečníkům sepisovat své příspěvky rovnou na Web, ať už česky nebo lépe anglicky. Takových stránek nejen o elektronice, robotice, stavění čtyřrotorových automatických létajících strojků apod. jsou tisíce a tisíce. Oproti časopisům to má ještě jednu nezanedbatelnou výhodu, totiž to, že na takovém webu se dá udělat jednoduše nějaké diskusní fórum ve kterém se mohou vykecávat lidé, které ten projekt zaujal, třeba to taky staví apod. Z toho pak vznikají různé zájmové a open source/ open hardware komunity, které něco navrhují, programují atd. společně i když každý jednotlivec sedí v jiné zemi.
To je proti časopisu dost významný pokrok a asi je v tom budoucnost, ne v tištěných časopisech.
Ono to zmíněné Arduino a všechno kolem toho je vlastně klasická ukázka takového Web projektu už od samého začátku. Moc si neumím představit, že by něco podobného vzniklo kolem jednoho časopisu (ať už českého nebo anglického) vycházejícího 1x měsíčně.
ad 1212 – Zpátečníku, ano, Kryl rozuměl cosi jiného.
http://www.hlasite.cz/text-pisne/karelkryl/43641-braniborivcechachnebotakygero
1225 – Jo, to souhlasím, Pavle. Jenže mně pořád jde o cosi jiného… Už jsem tady jednou citoval knihu Pavla Beneše Naše první křídla – vydaná 1955, ale zřejmě napsaná už za války, kdy Beneš na letadlech pracovat nemohl, nechtěl, anebo oboje. Vypustíme-li opět z celého textu asi tři věty, vsunuté coby povinná úlitba socialistickému zřízení, lze knihu dnes nejen celou číst, ale také ji celou pochválit, a hezky nahlas. Pro účely této debaty je však důležité si tam přečíst, jak se zrodilo nic menšího, než jedno odvětví československého průmyslu: Z modelů ze špejlí a z článků v časopise Domácí dílna z nějž jsem sem mimochodem v jiné souvislosti také dával pár scanů. Beneš a Hajn kamarádili už od střední školy, oba se (už tehdy, či od prvních ročníků na technice) znali také s Husníkem. Paradoxně se jim toto vše (Avii, Aero) podařilo vybudovat právě díky malým českým poměrům, které je v kritické době ochránily před konkurencí, včetně konkurence na pracovním trhu; v globalizovaném světě by to bylo nešlo.
A teď, z pohledu liberálního ekonoma je to úplně špatně, protože přirozené i umělé překážky bránily ekonomice, aby dosáhla své maximální efektivity. Z mého zpátečnického pohledu to samozřejmě je naopak dobře: Letecký průmysl přinesl přímo i nepřímo práci stovkám tisíc českých lidí, dal jim (i dalším, kteří vůči letectví zůstali amatéry) příležitost přemýšlet, něco se naučit, a třeba to pak také užít někde jinde – příležitost, kterou by jinak nedostali a kterou v dnešním internetovém světě IMHO dostávají daleko menší měrou.
Zkrátka, ke každé činnosti existuje cosi jako optimální velikost komunity. To jen pro případ, že se sem zase jednou jako bumerang vrátí debata o národních zájmech…
1226 — No, před skoro 30 lety vznikalo cosi podobného kolem AR, Z80 a sběrnice STD-BUS. Ti lidé se ovšem stýkali nejen na stránkách časopisu, ale i v jeho redakci, na FELu, a leckde okolo. (Pamatuji na mnohahodinové quasislužební hovory do Ostravy, provozované na základě triku s odpadnutím relátka blokujícího nulu…) A stejně z toho nic moc nebylo, to je pravda — i když asi nejen nepružností tištěného media.
1227 — Jo, já vím, martino, a děkuji za odkaz. Ačkoliv odtud (mi) taky není úplně jasné, co přesně myslel…
>1229 – Zpátečníku, martino – jednoznačně myslel zmršenou demokracii. Jenže v té době nemohl ničehož tušit o teroru národnostních, náboženských, genderových, sexuálních, ekoteroristických a klimatokatastrofických menšin. A to jsem ještě určitě na něco zapomněla.
Dle jejich imperativů je zneplatněna většina morálních principů a nahrazena tvrdě vyžadovanými a vzájemně nekompatibilními dogmaty.
Ta většina už to prostě nemůže ukočírovat.
Zpátečníku – 1228 – Já myslím, že i v dnešní Internetové době to funguje docela dobře ba dokonce lépe.
Příkladem může být hobby robotika. To je obor o kterém ještě před patnácti lety skoro nikdo nevěděl a dneska, právě díky rozvoji Internetu a mobilních technologií (miniaturizace) jsou po světě tisíce nebo možná desetitisíce nadšenců, kteří staví různé chodící, jezdící a létající potvory, mnohdy velmi sofistikované, vymýšlejí stovky nových algoritmů, postupů, způsobů navigace, regulačních smyček atd. A potom ty znalosti používají v praxi. A během pár let dokázali ve svém výsledku víc, než velké společnosti předtím za celá desetiletí.
A je jen otázkou času, kdy někdo rozštípne pár základních problémů, založí třeba 1. Českou robotickou a dá práci stovkám tisíc lidí v úplně novém odvětví průmyslu, kterým bude výroba autonomních robotů jako pomocníků v domácnosti i v průmyslu.
Ono je to takhle skoro vždycky. I ten telefon musel vymyslet nejprve jeden pan Bell.
Nemá někdo knihu V.Klemperer: Jazyk třetí říše? Oficiálně vyprodaná.
…„Připomenu klíčovou knihu, která odstartovala určitou disciplínu všímání si proměny jazyka v souvislosti s proměnami politického prostředí. Jde o knihu ´Jazyk Třetí říše´, kterou napsal německý filosof a lingvista Victor Klemperer už před mnoha desítkami let. Popisuje v ní velice přesně, jakým způsobem se jazykově, lexikálně, stylisticky i obsahově vyjadřoval Hitlerův režim, a co všechno to vypovídá o podstatě té doby, toho národa i toho režimu,“ uvádí mediální odborník.
Na knihu si v posledních dnech vzpomněl dvakrát, a to v souvislosti s mediálními výroky a tezemi, které vyjadřují podstatu toho, o čem je Evropská unie, dnešní evropská i naše současnost. „V úterních Lidových novinách vyšel inzerát, jehož malý kousek odcituji: ´Generální ředitelství pro komunikaci Evropské komise ve spolupráci s Úřadem pro výběr personálu Evropské unie vypisuje výběrové řízení za účelem sestavení seznamu úspěšných kandidátů pro nábor smluvního zaměstnance na pozici řidiče´,“ předčítá Petr Žantovský s neskrývaným úžasem…
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Medialni-odbornik-slzel-smichy-nad-moderatorkou-Drtinovou-Nesmrtelny-vykon-leninske-zurnalistiky-273171
OT : ví tady někdo, zda pokud je na regulačním plánu území vyznačena rekreační zeleň, může být tam v souladu s tím třeba baseballové hřiště?
2 dix – viz http://tilia.zf.mendelu.cz/~xkucera0/soubory/fcni_typy.htm
Díky moc, Pavle, pomohl jsi mi!!!!!
Dobrý večer
Dix – 1233
v zásadě ano. Rekreační zeleň by měla umožňovat neoranizované sportovní vyžití. Tj hřišťátka a plácky ano, stadion pro národní ligu ne.
Ale hodně záleží na konkrétním území, co smí být v ploše s nějakou funkcí umístěno, se můře s různých plánech lišit podle místních podmínek.
Nejlépe zeptat se na příslušném stavebním úřadě. Pokud nelze, může být ještě umístěno na základě povolené výjimky. Opět záleží na místních podmínkách.
OT – pane domácí, ty dva příspěvky s chybou v adrese, co čekají na schválení, prosím zahodit.
Díky“
Koukám, ře PeS byl rychlejší… 🙂
ten odkaz si rovnou uložím.
Koukám, že PeS byl rychlejší… 🙂
ten odkaz si rovnou uložím.
Vida, příklady táhnou – http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=780776
Předpokládám, že francouzská vláda si pospíší s radou svým vojákům, aby nechodili v uniformě, neprovokovali a raději všem tvrdili, že jejich zaměstnání je tančit v bordelu u tyče nebo tak něco.
Aha, tak podle dalších zdrojů byl ten voják na hlídce se třemi dalšími kolegy, byli ozbrojeni a ten voják byl bodnut ze zadu. To by mně zajímalo, co na té hlídce dělali ? Popíjeli beaujolais ? To by bylo takové francouzské…
Byl jsem v Paříži asi před měsícem nebo dvěma, ti vojáci chodili v hlídkách, měli v rukách automatické pušky a výsadkářské nášivky. Pokud se takový voják nechá bodnout a ten jeho parťák nedokáže útočnika aspoň postřelit, pak už fakt nevím …
fotbal = vyhrajou naši?
1243-dnes se prý v Anglii bude slavit, ve Wembley konečně prohraje německé mužstvo 😉
jj 😀
1236 díky, maYdo, z toho vyplývá, že by to nemělo být aspoň oploceno a platba za vstup, ne? Stále se bojuje o podobu Kraví hory v Brně… Jde o to, co tam radnice bude chtít pod pojmem té zeleně propasírovat.
http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/indicti-nuzaci-si-mohou-nechat-levne-operovat-srdce_271223.html
Něco pro povzbuzení. V Indii umí nejen levně vyrábět léky, umí i levně operovat srdce. Námět pro naše socialistické zdravotnictví.
Tak se nám ODS(b)v Praze dnes večer začala vzájemně vylučovat ze strany.
Připomíná to dělení na bolševiky a menševiky.
„Šťastný navrhl, ať skončí Nečas i Svoboda“ vs „Rada ODS hlasuje o vyloučení poslance Šťastného ze strany„. Soudím, že nekuřácký Boris tahá za kratší konec a poslanec to vyřešil tak, že ještě před hlasováním odjel. Dóbro došli 😀
1247-u nás by ho vyloučili z komory a LOK a bylo by. Na takové chytráky u nás nikdo zvědavý není.
U své předchozí [1248] jsem zapomněl na odkazy.
Zde jsou: http://zpravy.idnes.cz/stastny-navrhl-at-skonci-necas-i-svoboda-fdh-/domaci.aspx?c=A130525_205706_domaci_kop
a tady je druhý http://www.novinky.cz/domaci/303006-rada-ods-hlasuje-o-vylouceni-poslance-stastneho-ze-strany.html