Kypr: Část druhá – Zločiny bez trestu

Publikováno | Autor:

Pak si Kypřané svobodně a demokraticky zvolili prezidentem komunistu Christofiase…

Na Kypru je prezidentský systém, prezident si sám vybírá a odvolává členy vlády a jmenuje všechny důležité osoby – generálního prokurátora, centrálního bankéře a další. (Ty nemůže odvolat, takže kdo tam dosedne před koncem funkčního období jednoho prezidenta, sedí tam prakticky celé volební období dalšího.) Parlament schvaluje zákony, to ano, jenže jednak prezident má právo veta, jednak má spoustu možností jak parlament obejít. V zahraniční politice je úplně samostatný, nikdo mu do toho nemůže mluvit. A hlavně – je neodvolatelný.

Během jeho vlády 2008-2013 narostl počet státních úředníků o pět tisíc. Hned první rok skončil deficitem přes 5 %. (Připomínám, že rok předtím bylo hospodaření v plusu 3 %.) K tomu ve světě vypukla krize, která zákonitě dorazila i na Kypr. Plýtvalo se vesele dál. Deficity ve všech následujících letech byly kolem 6 %.

Hlavním cílem prezidenta zřejmě bylo nasadit co nejvíc spolustraníků na důležitá, popř. aspoň dobře placená, místa. Běželo to jako na drátkách. Centrálního bankéře, který držel kyperské banky aspoň trochu na uzdě, vyměnit nemohl až do roku 2012, kdy guvernérovi končilo období výkonu funkce. Guvernér např. důrazně varoval kyperské banky před nákupem řeckých dluhopisů (jejich vedení, prolezlá Christofiasovými lidmi, reagovala, zaštítěná prezidentem, že centrální bance není nic do toho, do čeho investují). Na guvernérova varování o tom, že se bankovní sektor začíná vymykat z regulí, nereagoval. Jakmile přišla doba jmenovat nového guvernéra, okamžitě tam nasadil svého člověka.

V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu. Kyperská ekonomika, navázaná na řeckou ve větším rozsahu než jakákoli jiná, tím musela být zákonitě zasažena. Bylo jasné, že dříve či později krize zasáhne Kypr, pokud se nezačnou zásadně omezovat státní výdaje. Neudělalo se samozřejmě nic – Kypr je na tom dobře, nás se to netýká, jak jinak. Pěkně to vystihla Mayda v předchozí diskusi:

87: „IMHO lidi jsou fakt všude stejní, a na mamuta se nejde, dokud se může ležet s plným břichem na kožešinách a maximálně si navzájem vybírat blešky…“

Následující část můžete přeskočit – i bez popsaných událostí by Kypr dopadl stejně. Pro pochopení událostí na Kypru je to ale poměrně důležité.

V roce 2009 zadrželi Kypřané na pokyn OSN ruskou loď Manchegorsk, plující pod kyperskou vlajkou, která vezla z Iráku do Sýrie náklad zbraní a výbušnin (hlavně střelného prachu). Náklad zabavit museli, tak ho na přímý příkaz prezidenta převezli na vojenskou základnu, všech 98 obrovských kontejnerů uložili doslova na jednu hromadu a to tak, aby se kontejnery nedaly otevřít a nechali je bez jakékoli ochrany pod pražícím sluncem, v místě, kde se teploty v létě pohybují nad 40 ve stínu. Vojáci dost protestovali, leč jedinou odpovědí bylo, že je to příkaz a ať se ke kontejnerům vůbec nepřibližují. A že jde jen o dočasné uložení, než se rozhodne, co s tím. Inu, s dočasností máme své zkušenosti, že.

Během následujících měsíců protestovala proti takovému způsobu uložení spousta odborníků a vojenských důstojníků, i s odkazy na předpisy, podle kterých takové kontejnery musejí být umístěny každý zvlášť, daleko od sebe a chráněny proti vysokým teplotám. Několik zemí – USA, Francie a další – nabízeli, že náklad zdarma zlikvidují. Leč prezident na tyto návrhy prostě nereagoval. Důvodem bylo to, že jeho úmyslem bylo předat náklad Sýrii – což se zatím nejevilo možné. Vojáci, hlavně velitel základny, dostávali prostřednictvím ministra zahraničí stále stejnou odpověď: „Je to věc politického rozhodnutí, na kontejnery nesahejte“.

Když jeden z kontejnerů v červenci 2011 začal hořet a cosi z něj unikat, a nátlak na to, aby se zlikvidovaly, rostl, vláda ustavila komisi a poslala vzorek nákladu do laboratoří v Řecku, aby jako jim řekli, co s tím. Proč do Řecka, když laboratoř na Kypru by jim to zjistila hned, to je jasné – odklad nutnosti řešit.

Týden nato to vybuchlo. Nejdřív požár – velitel měl aspoň tolik rozumu, že nařídil evakuovat základnu, nicméně s několika dobrovolníky se to pokoušel uhasit. Přijeli také hasiči, kterým nikdo neřekl, co že to vlastně hoří – u hasičů věděl o tom, co je obsahem, pouze nejvyšší velitel. Když to bouchlo, všech 13 vojáků a záchranářů to zabilo. Dalším tragickým následkem byla doslova demolice vedle stojící elektrárny – největší, nejnovější a nejmodernější na Kypru. Zajišťovala přes 60 % elektrické energie pro celou zemi. Výbušniny byly totiž uskladněny ve vzdálenosti 250 m od elektrárny.

Výbuch zradikalizoval občany, kterým konečně došlo, co si zvolili za prezidenta. Mohutné demonstrace za jeho odstoupení vedly k tomu, že jmenoval nezávislého vyšetřovatele s neomezenou pravomocí vyšetřovat každého a s tím, že bude respektovat výsledky vyšetřování a pokud bude označen za jednoho z viníků, odstoupí. Proč si vybral zrovna Polise Polivia, skutečně nesmírně schopného právníka, ví bůh. Ten jednal rychle, rázně a důkladně. Odevzdal mnohasetstránkovou zprávu s označením všech viníků s tím, že hlavním je prezident. Ten reagoval, jak se od bolševika dá očekávat. Prohlásil, že vyšetřovatel překročil své pravomoci a samozřejmě neodstoupil.

Další viníci – ministři obrany a zahraničí, velitel hasičů a další momentálně stojí před trestním tribunálem. Prezident má imunitu – tedy měl, dokud byl prezident.

Tahle událost změnila přístup obyvatel k prezidentovi, jeho komunistické straně (AKEL) i vládě jako takové. Prezident se stal pro případné druhé období nevolitelným. Důsledkem toho bylo, že už neměl co ztratit. Začaly výměny na důležitých postech v daleko větší míře, banky odepisovaly dluhy firmám, spojeným s Akelem, vymýšlel nové funkce. Přes protesty parlamentu vytvořil organizaci pro nakládání s plynem, který byl objeven ve velkém množství v kyperských vodách a obsadil ji svými lidmi.

Výpadek elektrárny prudce zvýšil náklady firmám i občanům, zadlužil dále stát, který musel jednak nakoupit obrovské generátory, jednak velkou část škod zaplatit ze svého. Pojišťovna byla rozhodnuta se se státem jakožto viníkem soudit, takže se raději dohodl na mimosoudním vyrovnání. Stát začal mít nedostatek peněz. Christofias vyjednal půjčku 2,5 mld. z Ruska. Koupil si tím čas. Nepoužil ji ovšem na nějaké potřebné reformy, restrukturalizace nebo něco podobného – použil ji na plýtvání na státní úředníky, takže tím jen zvýšil celkové zadlužení.

Pokračování hlavní části

V únoru 2012 přišlo „oholení“ řeckých dluhopisů. Původně to mělo být 25 %. To bylo odloženo (zlé jazyky tvrdí, že kvůli tomu, že Francie se ještě nestačila těch dluhopisů zbavit). Pak se dohodlo 80 %. Kyperský prezident musel vědět, že to Kypr těžce zasáhne, nicméně neudělal nic a s oholením souhlasil hned, přímo na jednání, kde to bylo navrženo. Nezasadil se ani o to, aby finanční pomoc ze záchranného fondu dostaly nejen řecké banky, ale také pobočky kyperských bank v Řecku (20 % bankovního sektoru v Řecku). Kyperské banky se ocitly na pokraji krachu.

Samozřejmě, mohly si za to samy. V době, kdy všichni řecké dluhopisy prodávali, dvě největší kyperské banky – Laiki a Bank of Cyprus (BoC), je kupovaly. Laiki s XY, řeckým kámošem vedení Akelu na místě šéfa, speciálně. Dnes se vyšetřuje, jestli to byl úmysl nebo byli jen blbí. Podle mě – to je skutečně můj soukromý názor – věděli moc dobře co dělají, nezáleželo jim ani na Kypru, ani na bance, prostě za to dostali zaplaceno. Teď se věc vyšetřuje – nu, z bank zmizela spousta dokumentů, chybí celé měsíce e-mailů – bankéři za to určitě nemůžou, mysleli si, že to bude dobrý obchod – znáte to. Je tu ještě jedna věc – vedení bank krátce před tím informovalo parlament, že mají řeckých dluhopisů jen malé množství – začali je nakupovat den po tomto prohlášení.

Ministr financí ještě dokázal vyjednat s ECB a dalšímu subjekty poměrně rozumný plán záchrany, prezident Christofias ho ale smetl ze stolu.

Kypr se u ratingových agentur sesunul do kategorie „junk“, čímž ztratil nárok na financování z evropské centrální banky (ECB) a musel v červnu 2012 požádat o finanční pomoc. Laiki byla znárodněna, stát a ECB do ní začali pumpovat peníze. Teď přišla hvězdná hodina centrálního bankéře Panicose Dimitriada.

Ačkoli věděl, že Laiki se zachránit nedá, přeposlal do ní postupně 9 mld. z půjčky od ECB. (Ta správně neměla dovolit, aby se do Laiki dostalo byť jedno euro – v pravidlech je, že se krachujícím bankám půjčovat nesmí. Dnes se o důvody, proč to ECB udělala, zajímají poslanci EP, nicméně si myslím, že skutečné důvody najevo nikdy nevyjdou.) Proč to udělal guvernér se ovšem ví, on se tím ani netajil: „Protože si prezident nepřál, aby banka krachla v době jeho vlády. Bylo nutné ji udržet v chodu až do voleb.“ Devět miliard je víc než polovina kyperského rozpočtu.

Aby vyvolal dojem, že něco dělá, objednal u renomované firmy audit – nikoli ovšem Laiki, ale BoC, která na tom nebyla zdaleka tak špatně. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že Laiki se vyšetřování netýká, což firma sama ve zprávě označuje za podivné. Guvernér Panicos ve funkci sedí dál, překáží současné vládě jak může, nedělá co je potřeba. A, samozřejmě, „nevidí důvod k odstoupení“, jak jinak. ECB ho drží – velmi hbitě poslala vládě dopis, že centrální bankéř je odvolatelný jen se souhlasem ECB.

Po žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny přijela velmi rychle tzv. Trojka – skupina odborníků z ECB, MMF a EK. Během krátké doby vypracovala návrh nutných změn, které musí Kypr provést, aby mohl získat finanční pomoc. Tento první návrh byl velmi rozumný. Omezení státní správy, snížení jejich platů a důchodů o nepříliš vysokou část (tuším, že to bylo od 1 % do 12 % u nejvyšších platů), zrušení automatické valorizace jejich mezd a důchodů, další bonusy zrušit nebo snížit, zavést pro úředníky povinnost platit důchodové a zdravotní pojistné. Dále privatizace polostátních organizací – (kyperský Telecom, ČEZ, aerolinky). Výši půjčky Trojka stanovila na 17 mld. Stačilo podepsat, dodržet a Kypr pravděpodobně (není to jisté) nemusel zbankrotovat. Prezident byl jedinou osobou oprávněnou to podepsat. Neudělal nic. Míním to doslova – nevyjádřil se k tomu, nepočítáme-li za vyjádření výroky ve stylu: Trojka jsou vyděrači, kapitalističtí vydřiduši apod. Jezdil po světě, doma se příliš neukazoval a na výzvy k činům nereagoval. Mezitím se Kypr dostával do stále větších potíží, jak vnitřních, tak v rámci eurozóny. Prezident nakonec prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s privatizací polostátních organizací ani se zrušením automatického navyšování mezd ve státní správě. Takže kyperská strana vypracovala protinávrh a doručila ho Trojce – na začátku podzimu. Trojka mírně ustoupila – sporné body se ocitly v části, která mluví o tom, co může Trojka požadovat, pokud přijatá opatření nebudou stačit. Neboli vlk se nažral a koza zůstala celá. Prezident prohlašoval, že jeho tvrdý postoj ochránil zájmy pracujících a udržel pro ně navyšování mezd i třináctý a čtrnáctý plat. Že na Kypru jsou i jiní pracující než ti ve státní správě, ho evidentně nikdy nezajímalo.

Nicméně nepodepsal, snažil se získat čas, aby se podpis memoranda odložil do doby po volbách- Teprve když mu ministr financí v říjnu zavolal přímo na jednání v Bruselu a oznámil mu, že buď okamžitě podepíše nebo Kypr vyhlásí bankrot, podepsal.

Problém byl v tom, že bylo pozdě…

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 684 komentářů u „Kypr: Část druhá – Zločiny bez trestu“

  1. šimone,
    abych pravdu řek’, tak v pubertě jsem měl hlavní starost sežrat a vypít všechno, co se octlo v mém dosahu. Romantiky v tom nebylo ani zblo. Pokud tedy za romantiku nepočítám talíř rajské se šestnácti houskovými knedlíčky, či lopatu prejtu, vidle kysanýho zelí a dvě brázdy brambor.

  2. ptakopysče,
    mám takovej intenzivní pocit, že nevolníci nebyli nevolníci proto, aby je feduál moh líp vochraňovat. Tak to ani náhodou! A když se nějakej ten výrobní prostředek cukal, tak tu byla lavice a lískovka!

  3. Dvd, ja tady neco zamerne komolim?

    Ale ano, rozumim, komolit muze jen takova ta stara parta, ti sprvni hosi a divky co spolu mluvi 😀

    Prakopysku, ale jiste, ale jak se to lisi od toho co rikam, tedy ze mam neco svereneho a tedy se o to staram tak, abych to neznicil a predal dal vice, nez jsem ziskal , fakt netusim. Podle meho je to to same. Ale mozna je to tim, ze to jinak chapat ani nechci.

    Mohu se zeptet stare party, mohu nekdy mimo chvaly a podkurovani starsim, zkusenejsim a tak podbne rict co si opravdu myslim? 😀 Aby to nekoho nekleplo 😀

  4. ptakopysku,
    je videt, ze obchodujes v malém 🙂
    Nech mi verit, ze „tohle“ jsou jen nemazane zbytky vyssich yntelektuálnich tužeb. . .

  5. 1301 Ptakopysku, já s dvaatřiceti. Též svíčkovou a slepici na paprice. Po dosažení hodnosti nadcenta jsem začal přemýšlet, proč se děvčatům nelíbím. Následovalo krušné období které bych nazval hladovým.

  8. 1303 Jirko ppa etc…Ty tak nečiníš? Včera jsem byl manželkou pochválen jak pěkně jezdím. „No, snažím se řídit radami Jirky ppa…“ odpověděl jsem po pravdě nic zlého netuše. „On s námi snad i bydlí…“ konstatovala.
    Mám já to kříž….Nebo třeba Modrej. Já si do té doby žil v blažené nevědomosti a najednou bum a svět už není co býval. To se tak naivně blbý politicky sedativovaný člověk spokojeně sebeochcává, pak přijdou tihle zvěrověsti, a má po klidu.

  9. Šimone,
    čoveče možná by ses divil, ale děvenka moje starostlivá nahlížela na romantiku podobně jako já, takže jsme spolu trávili nejžhavější romantické chvíle při konzumaci vybraných specialit ať už restauračních, či vlastnoručně zhotovených. Koneckonců, když se někdo seznámí na plese nikolif při tanci, ale při konzumaci jedné jediné lahve domácí slivovice z Olomouce, která se v celém sále, okrese a galaxii nacházela – u takových jedinců je vnímání a realizace romantických snů prostě posunuté do jiné části spektra…

  10. 1293 maYdo, to je ale opravdu ošklivý socialismus, kduž víme, že člověk je ze své podstaty individualistou a to, že je nucen žít společensky a nad to se podřizovat nějakému kolektivnímu zájmu, který jak víme, ve skutečnosti neexistuje, protože nějaký zájem může mít jen jednotlivec, je nutné zlo, které je třeba mýtit jak je to jen jde.

  11. Já celou dobu, co jsem četla ten článek, trnula hrůzou, že to bude obsahovat návrh Prahu zbourat a postavit úplně jinak … 😀

  12. Ne, bourat zatím ne … A nedal bych odkaz ani na státní maturity, je neděle, že jo 😉

  13. 1231 PK v tom je budoucnost IT a kybernetiky. Od písmenek a pohyblivých obrázků ve virtuálním světě do reálného světa. Místo placek na hraní něco co vypleje růže.

  15. Bude to vypadat třeba jako velký krab s kamerami, manipulátory a kontejnetrem na odpad na hřbetě. Bude nadán umělou inteligencí, poleze po zahradě a bude sekat a plejt podle databáze, kterou si bude doplňovat. Podle okolností buď plevel vytrhne nebo postříká herbicidem, data uloží do paměti a po stanovené době zkontroluje jestli uvadnul a vytrhne. Bude sbírat a hubit například slimáky. Sám se bude dobíjet, doplňovat provozní náplně a vysypávat plevel.

  16. Můžete mně vysvětlit to „komolení“ prosím? Speciálně „Račana“. Ptám se z čiré neznalosti, bez jakékoli ironie, sarkasmu a dalších vedlejších pohnutek.

  17. NoName – 1313 – tak tato otázka byla už položena v minulosti mnohokrát. Kupříkladu když byl vynalezen automobil, tak se někteří také ptali, co budou dělat všichni ti kočí, majitelé zájezdních hostinců, kováři, koláři, podkováři, zemědělci pěstující seno a oves atd.

    A vida, nějakou jinou práci či zábavu si také našli. 🙂

  18. Modroptáku, před válkou se mezi pražským lidem obecným rozšířila nedbalá výslovnost, která z počátečního H udělala jen jakýsi přídech (h)račana. Časem to zas vymizelo a vypukly jiné nešvary. Jako ozvláštnění to první použil Werich v jednom ze svých vyprávění.

  19. Dobré sváteční polední,
    přiznám že, že mne to „komolení“ také zaujalo z hlediska lingvistického. Totiž, poprvé jsem se s výrazem „Račana“ setkala v nějakých předscénách Voskovce a Wericha, jejichž humor jest mi blízký a velice si jich (pana Ježka neméně) považuji.
    Každopádně jsem to brala jako záměrnou parodii, snad tehdejších inťošů či „zlaté mládeže“, pokud to nebyl nějaký dobový slang.
    Druhá věc je, kdy a jak se tato parodie či slang používá – stejně jako zdrobnělina jména (tedy „Kadel“ – mimochodem, jednou mi nějaký jazykovědec vysvětloval, že právě tvorbou zdrobnělin je čeština dost unikátní jazyk, neboť tyto zdrobněliny dokážou vyjádřit mnoho stupňů emocí – Karel Čapek byl na tohle mistr :)). Myslím, že pak záleží na kontextu, jestli tím chce autor někoho znectít nebo naopak dát najevo vřelý vztah nebo snahu o odstup z tohoto…

  21. Schumacher – 1312 – robot na plení záhonů či polí existuje v mnoha variantách. Stačí dát do google heslo „weeding robot“ a pak už jen klikat na odkazy. 🙂

  22. Schumi,
    blbý je, že se s takovým robotem musíš oženit. A ani pak není zajištěna požadovaná kvalita a objem práce…

  24. Já psal „weeding robot“ ne „wedding robot“ 🙂

  25. Ad Kadel
    tady u nás se v prvním pádě vždycky říká Karel a v ostatních pádech se skloňuje Kadel. Samozřejmě pokud není ze stylistických důvodů vhodnější použít spisovný výraz.
    Například v lidové písni „… můj milý Karle, vadnou ti varle…“ neznámý autor z celkem pochopitelných důvodů skloňuje spisovně.

  26. Aha, omlouvám se, to jsem se hlady přehlédl.
    V troubě se pečou marinovaná žebírka a myšlenky se mi prostě upínají jedním směrem 🙁

  27. Ale tak ona by manželka koneckonců taky mohla plejt záhonky. Nicméně je otázka, jestli by chtěla zůstat přes týden na chatě zamčená v kůlně s hráběma, sekačkou a ostatním zemědělským nářadím. V tomto ohledu má ten robot nesporné výhody. 🙂

  31. Modrej, komolení je projev jazykové lenosti, která je součástí obecné lenosti. Typické pro lid chudobný. Některými vydáváno za znak žádoucí lidovosti. D je méně namáhavé než r. G než k. Proto například demogracie.
    Konec hlášení.

  32. 1329 Andy, příčetnému k ochraně zdraví stačí nevyhledávat infekční agens.

  33. Schumachere,
    v tom případě by ale místo Kadla byl na místě Gadel 🙂 ?

  34. 1331- agens jsou všude kolem…je to jako pavučina.
    Před takovými deseti lety ještě byli někteří schopni odolávat, dneska už ani neví, že jsou zamotaní.
    Koneckonců dnešní ranní běsnění zde to jasně dokazuje- pokud budu pokládát účastníky za příčetné( a to pokládám), pak je může omluvit jedině těžká infekce kecama z novin.

  35. Copak lidi že blázní, ale to počasí:) Musela jsem znova zapnout topení, už ani nepamatuji, kdy byla na jaře taková kosa. Noví sousedi, kteří koupili bazén si rvou vlasy:) Ale mohli by z něj udělat kluziště, koneckonců.

  36. Njn, globální oteplování je prevít 🙂

  37. Dámy, děkuji za vysvětlení.

    Schumi, vysvětlení, že je za tím lenost je evidentně správné a potvrzuje maYdinu tezi z 1293.

  38. >>1330 Schumi, ty lingvisto, já tě musím zabít! 🙂

    Jde o znělost a neznělost souhlásek a jejich asimilaci.
    Jsou souhlásky párové a nepárové. Mění se pouze ty, které mají svůj párový protějšek. Vyskytne-li se vedle sebe znělá a neznělá, přizpůsobí se tak (egresivně nebo progresivně), aby byly buď obě znělé nebo obě neznělé.
    Např. slovo „shoda“ – S-neznělá, H-znělá.
    V češtině (a spisovně) se vysloví „schoda“ (obě neznělé) na Moravě „zhoda“ (obě znělé).
    Tady je přehled: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_souhl%C3%A1sky

    „R“ není vůbec (z fonetického hlediska) souhláska, nýbrž polosamohláska – semivokál a to z toho důvodu, že je slabikotvorné – tzn., že může se souhláskami tvořit slabiku. Např. „brzy“ nebo „čtvrtek“.
    Ve slově Karel se ocitá na místě souhlásky mezi dvěma samohláskami. Záměnou za D může jít o snahu, tam nacpat skutečnou slabiku.

  39. 1333 Andy, pro některé je to způsob realizace. Hledají nad čím by se mohli spravedlivě rozčílit a když to naleznou a spravedlivě se rozčílí, prožívají vrcholné uspokojení. V podstatě je to závislost. Se stejnou motivací jiní hledají kdo o nich co ošklivého kde napsal. Někdy za tím účelem šíří své adresy, telefonní čísla nebo i hambaté obrázky. Pak buď podávají trestní oznámení jak jsou pomlouváni, pronásledováni a zneužíváni, nebo si řežou žíly, skáčí z výšky, pod dopravní prostředky, věší se, tráví se a tak. Nejlépe on-line ci na Facebooku a obviňují z toho ten hnusný svět. Psychiatři k tomu přiřazují roztodivné diagnózy, ostatní kterým nekape na karbid o nich říkají, že jsou prostě blbí.

  40. (1286) Že by Kadel a Račana bylo něco jako pateř a polucie?
    To určitě, ale veleurčitě nééééééééé. 😛

  41. 1337 Rputi, podané vysvětlení je tuze pěkné, leč sprostý lid se tímto nezabývá a ulehčuje si jak jen může, neb časy jsou vždy zlé, panstvo špatné a robota těžká.
    Krleš.

  43. Schumi 1340 – jazykové zákony platí stejně jako fyzikální – fungují, aniž je vědomě uplatňuješ. 🙂

  44. Pri veškeré úctě k jazykovým zákonům bych je k fyzikálním nepřirovnával…

  45. Schumi,
    gdleš 😀

    Lenost určitě, o tom žádná, ale ta znělost/neznělost s tím bude mít podstatně co do činění.

    Andy, o zimě mi povídejte, právě jsem dotáhla košík dřeva ke krbu….venku to fičí, že chvílemi poletí vzduchem i oběšenec. A s parním čističem v tlapce smejčím domácnost, když do zahrady vlézti neradno; akorát si zoufám, co na to moje rajčátka.

  46. Rputi, pánové jsou zřejmě mladšího věku a Werich nebo forbíny jim asi nic neříkají.

  47. Už je máte venku, Matzurko ? My ještě ne ….

  48. 1344- závidím, krb už nemám. Bývalo to fajn, křeslo a čaj a oheň, knížky…jenže ten barák byl nad mé síly:)
    Takže se asi půjdu stulit k plynovému kotli:)

Komentáře nejsou povoleny.