Letná – pátý pražský kopec

Přednáška se koná ve středu 25. 6. 2014 v 17 hod.

 

 

 

1 491 komentářů u „Letná – pátý pražský kopec“

  1. AK,
    ano, můj pocit – takže si netroufám to rozebírat či více zobecňovat.
    Přesto, proč se nálepkuje jen tady ?

  2. Matzurko, protože je to obecný stav. Zaškatulkovat, zgeneralizovat a vymezit se proti. Oni jsou XYZ a já jsem ABC. Mindrák (Minderwertigkeitskomplex) jako z učebnice. Horňáci a dolňáci. Sparta a Baník. Tlustí a tencí. Kdo neskáče, není Čech. Kdo jezdí v jiném autě, je zbohatlík. Kdo jezdí rychleji, je blbec z Prahy. Kdo jezdí pomaleji, je sváteční řidič. Kdo jezdí na motorce, je dobrovolný dárce. Kdo jezdí na kole, je na silnici nadbytečný. My to přece musíme vědět, každý to přece ví.

    Není to jen naše specialita, ale rozvinula se tvůrčím způsobem.

  3. Ovšem reptalům musím ihned napsat, že si uvědomuji, že se dopouštím škatulkování a generalizace.

  4. Martine, nedá mi nepřipomenout mé oblíbené „Každá generalizace je chybná“ 🙂

  5. 2 ptakopysk ad 839 – nemusí… Magistrát to rád udělá za něj… Už víc jak měsíc… Pro velký úspěch za 2 roky opakování, možná že dříve…

  6. „že se dopouštím škatulkování a generalizace“

    Martine, dobrý, „ordnung muss sein“. Říkavala moje třinecká babička 🙂

  7. MArtine,

    “ dávají blinkr teprve tehdy, když kroutí volantem doprava nebo doleva“

    Aspoň, že ho dají 🙂

    To já se často setkávám s tím, že ho ani nedají. Na jednu stranu je pravda, že tam, kde jsou jasně danné pruhy, je jasný, že dotyčný jede doleva. Jenže pak se jaksi začně z povědomí vytrácet automatický příkaz odočuju = blikám.

    Já jsem ráno šla pěšky přes kopec jako vždy, vyšlápla jsem schody, odpovídající cca tří patrům a narazila na ceduli „průchod uzavřen“. Nezbylo mi, než se vrátit kus cesty a kopec obejít. Že by napadlo dotyčné uzavíratele dát ceduli o uzavření průchodu až dolů, kde se odpojuje od ulice, aby si člověk ušetřil ten výstup k uzavírce, to ani náhodou.

  8. Martine (852) Sparta nebo Blaník? Nové ztvárnění bitvy u Thermophyl?
    Omlouvám se za minulé nedorozumění. Chtěl jsem pomoci staré paní, okusovačce sousedek. Později mi došlo, že okusovaná mohla útočit, okusovačka se bránila, ale po příjezdu OČTŘ měla okusovaná pohotovější vyřídilku.
    Co potřebujete, abyste u OČTŘ mohli vykonávat funkci (de-facto) kurátora a psychologa – mediátora? … Maturitu.

  9. Mno, když Pražák v domorodé vesnici vycouvá s poza slaměných chatrčí z vedlejší ulice na hlavní mě přímo před čumák, tak se smíchy neudržím! Stalo se mi před půl hoďkou.
    A věru, že mi bylo úplně fuk jestli je vyježděnej nebo nevyježděnej. Ono, když tady jezdí stylem, teď jedu já, tak se to ani nepozná.

  10. Myslím, že je to dva roky, co jsem měl půjčené tátovo auto (moje bylo v servisu). Když jsem mu ho měl vrátit, tak jsem byl v nějakém časovém presu a požádal ho telefonicky, zda-li by si pro auto nepřijel. Táta cosi koktal a mektal a výsledek byl, že nepřijel. Nadával jsem ještě po příchodu domů a ŽD se mě zeptala, jestli mě napadlo, že už se bojí řídit. Vzápětí volala máma a říká, abych to auto klidně přivezl až druhý den. Tak jsem se zeptal, jestli je to proto, že se táta bojí a máma na to, že táta přikyvuje. Když jsem mu předával klíče, tak říkal, že „už má pocit, že by byl nebezpečný“. O měsíc později auto prodal. Jestli vrátil řidičák, nevím.

  11. Ti dušičkáři jsou zajímaví koncentrací. To je takové období, kdy těch nevyježděných vyrazí na hroby hodně najednou.

  12. zločinče, proč i tady? Protože i tady je stejné procento jako v okolní populaci. 98:2.

    Debata o řízení je ukázková. Ano, ano, ale já jsem viděl, že ten druhý a proto mám pravdu.

    Pokoru, sobci nafoukaní na své řidičské umění. Ani po více než milionu kilometrů po několika kontinentech se neodvažuji považovat za dobrého řidiče a nejsem se svým řízením spokojen. AeroKarle, ani já jsem neměl vážnou nehodu, ale dvakrát jsem nezvládl smyk na ledu. Nikdo nikdy nebyl zraněn a jen jednou v mých osmnácti letech byl v nehodě ještě jiný řidič. Tehdy jsem si myslel, že ostatní řidiči respektují značky. Od té doby vím, že ne. Řidič z vedlejší ulice mě srazil z Jawy 250. Na jeho omluvu uvádím, že to byl hobojista z Národního. Můj kamarád muzikant tvrdil, že každý hobojista má poškozený mozek, protože mu mozek neustále masírují přetlaky a podtlaky při hře.

    V rohu mi hraje rádio a právě jsem se dozvěděl, že konečně bude v Česku na silnicích pohoda. Ministerstvo dopravy připravuje návrh na zvýšení dovolené rychlosti na silnicích 1. třídy na 110. Tak se aspoň víc blbců zabije, kéž to odnese méně nevinných. I když, kdo je dneska nevinný, že?

  13. martine, jeden můj výborný kamarád říkával: „každý muž si myslí, že je nadprůměrný řidič a nadprůměrný milenec. My, co rozumíme statistickým pojmům v sobě máme více pokory“.

    Za sebe si myslím, že jsem nic moc řidič. Ale měl jsem štěstí a jen jednu drobnou nehodu (beze škod na cizím a bez zranění – nezvládnutý smyk).

  14. 850 Martine, to je teda fuj. Jako bys nevěděl, že některé automobily, například velké černé s černě tónovanými skly nemají ve výbavě blinkry. tedy mají, ale namají je zapojené. Protože ostatní je mají respektovat a včas jim uhýbat i bez blinkrů. Protože zapnout blinkr je už námaha, transakční náklady…
    Co se týče značek a typů aut, nějak to koresponduje s náturou majitelů. Podobně jako v případě psů. Vehikl vypovídá o řidiči. Nepaušalizuju, ale pozorovatelná korelace tam je. Řidiči některých aut se považují za víceprávné, jako by si s autem pořizovali výsady. Jak žijí, jak řeší všechny jiné situace tak se chovají i za volantem. Případně si kompenzují komplexy. Vleze za volant a je z něj jiný člověk. Silnice je pro ně závodní dráha, bitevní pole. Urvat pár minut, porazit, pokořit. Já jsem Někdo! Tak jako v ostatním tak i za volantem se chovají jako predatoři. A běda, když se někdo ozve, že se mu jejich chování nelíbí. Jedu z A do B. Snažím se dodržovat předpisy, být ohleduplný, pouštět babičky na přechodech, dávat přednost, před cedulí obce včas snížit na padesát, když vidím z vedlejší najíždět kamion tak ho pustit, stejně tak když v zácpě vidím, že někdo potřebuje najet na hlavní, v koloně dodržovat bezpečnou vzdálenost. A najednou si zezadu přihasí hovado, které se nacpe přede mně a já musím brzdit. A samozřejmě, že zvýšit vzdálenost na bezpečnou. Pak ho pozoruju jak se tak prodírá na obzor, protijedoucí mu uhýbají…
    Pak to tady schytám, když píšu, proč se mi to nelíbí, že pro takové případy nemám pochopení a že se snažím bránit tak že včas snížím vzdálenost aby ho to nelákalo, aby se nevešel. Protože jedu ukázněně v koloně a chci jet plynule, třebas pomalu. Jenže takoví jako on způsobují, že ostatní musejí brzdit a pak kolona jede přískokem. Nehledě na to, že je to stejné jako předbíhání ve frontě. Vůbec, v koloně tu málokdo umí jezdit. Většina jezdí přískokem a na doraz. Brzda plyn. Místo aby jeli sice pomalu a plynule. Když si nechám dostatečnou vzdálenost, vehikl přede mnou se rozjede dřív než mu musím zastavit za zadkem. Jenže právě ta mezera je tuze lákavá….Stejné je to když padne červená. Když je řídký provoz, nevím proč bych se měl hnát ke křižovatce, tam zastavit a čekat, když můžu stáhnout plyn, pomalu tam doklouzat, oranžová zelená, a v pohodě plynule pokračovat. Jenže blb za mnou to nepochopí, protroubí mě, houkne to do levého a pak ho vidím stát na červenou. Míjím ho akorát když padla zelená, teprve se rozjíždí.
    snažím se být tolerantní a mít pochopení. Každý děláme chyby. Ale proč mám nést transakční náklady něčí arogance a vychcanosti? A ještě trpět kázání, když dám najevo, že se mi to nelíbí. Jistěže. Když jede panstvo, poddaný uskočí do škarpy. Tak to má být…
    Je zajímavé, že nejrozumněji a nejpragmatičtěji se projevuje zdejší ženstvo. MaYda, Matzurka, viz 846 bod 1. Nesoutěží a nepotřebuje prodlužováka. Podobně Aerovka, Ptakopysk… a jak předpokládám, že Modrej, věrný svým zásadám.
    Jirko ppa etc… stěžuješ si nad poměry v kotlince. Právem. Proč se tu lidé chovají právě takhle? Bez německé kázně, bez italského temperamentu? Zato všeobecně nepohodově. Jako by to bylo vyselektovanou a zakořeněnou poddanskou vychcaností. Nahoru hrbit, dolů šlapat.
    Já se fakt snažím. Při vědomí všech svých nedokonalostí. Jenže je to obtížné. Například v Rakousku je normální zastavit před přechodem u kterého na chodníku někdo stojí, pro případ, že by chtěl přejít. Všímáte si jak se tak u nás chovají tak vycepovaní cizí řidiči? Kdežto tady když tak jednám tak jsem za debila.
    Víte kdy jsem na silnici zažil pohodu? Bezprostředně po zavedení bodového systému. Tu krátkou dobu než všem došlo, že se nekontroluje. Pak zas jako zvěř. Fakt jsem si měřil a počítal rychlostní průměry. Opravdu se vyplatí riskovat kvůli pár minutám? Nakolik je v tom závodění racionální úvaha a nakolik něco jiného? Mám přes sebou nějakých sto šedesát kilometrů. 50,80,90,130,90,50…je to opravdu tak obtížné to v pohodě dodržovat? Vidím ceduli obce, dokloužu to tam akorát na padesát, projedu, pak plynule zas na devadesát. Předjíždím traktor, který mi uhnul ke škarpě. Poděkuju bliknutím….Nic víc než že se potřebuju dopravit z místa A do místa B, případně se i pokochat krajinou, když to jde. Jistě, vehikl mi jede přes sto sedmdesát…Ale proč??? Jsou vehikly, které mohou přes dvě stě padesát. Proč ne, na německé dálnici nebo na okruhu. Ale tady? Mezi námi, kteří jen chtějí v pohodě a ve zdraví dojet z A do B? Chápu, že když si někdo pořídí závodní vehikl, že z potřeby jezdit rychle. Ale ať jezdí závody tam kde je to pro závody určené. Ne na silnici určené pro dopravu z A do B a s nějakými regulemi. Když s nimi nesouhlasí, ať jezdí tam kde takové omezující regule nejsou. Ale tam kde jsou, ať je dodržuje všechny. Nejen ty z nich, které se mu ausgerechnet hodí. Take it or leave it. Protože ostatní na jejich dodržování spoléhají. Jinak to nemůže fungovat. Ono při nynější hustotě provozu je to beztak náročné. Natož navíc počítat s takovými.

  15. Schumachere…. Nevidel jsem nikdy prasici ferrari, ci Lambo, nebo ariel atom… Ale za to skodofky, audyny, stare mercedesy… Proc porad smesujes rychle aito s prasarnama?
    To ostatni nemam zadnou silu a potrebu komentovat, touha vychovavat a nepredvidatelnost je kouzelna. Nepredpokladam ze v Tobe, ale tak nejak obecne. Mam kliku, ze tato pedagogika mne ucela minula a na silnici se jen bavim a u proto, ze ridit auto je skvely relax

  16. Teda Schumi, kde to jezdíš ??
    Já například poslední dva roky se domnívám, že se D1 mezi Prahou a Humpolcem docela zklidnila a naprostá většina řidičů (samozřejmě, že nikoliv 100 %) jede především tak, aby jeli plynule….potkávám minimum prasících volů a vynucovačů přednosti: počká, až se zařadím a pak předjíždí…
    A na ostatních silnicích také nemám většinou problémy…..ano, jezdí se svižně, tj. trochu nad povolenou rychlost, ale nebezpečné manévry vidím tak jednou- dvakrát do měsíce a spíše je to o tom, že to je nebezpečné jen pro pachatele.
    A předjiždět se může, takže srovnání s čekající frontou v obchodě je poněkud mimo.
    Nejezdíš v tom sudeťáckým zeleným kloboučku ??

  17. 865 Martine, při stavu silnic a povědomí řidičstva? To znamená že za standard bude považována 130. To se budou dít věci. Jak se poddaným popustí tak jsou jako utržení. Ano, auta jsou technicky dokonalejší než před třiceti lety. Ale lidé jsou stejní. Jejich reflexy se nezlepšily. Vzpomínám na strejdu. Byl dobrý řidič. Opravdu dobrý a jezdil svižně a bezpečně. V sedmdesátých letech měl Simcu 1301, pak Fiat Mirafiori. Jenže když dnes jedu tam kde jezdíval on tak jak jezdíval, tak mám pocit, že zdržuju provoz. A to pamatuju dalšího, se kterým jsem jezdíval Tatrou 57B. V pohodě, nikdo na nás netroubil. A řidiči malých Fiátků a Simkaři se navzájem zdravili. Ano, silniční provoz je daleko hustší. Jenže je to jak utržené z řetězu. Všeobecně a promítá se to i na silnici.

  18. 868: Schumi, proč musíš nést transakční náklady jiných? Protože jedeš po obecní pastvině.
    Máme-li něco ctít, musí nám to být vzácné. Tj. mám-li ctít zákony, nesmí jich být mnoho.

    Nevychovávám, předpokládám chybu (i) na své straně. Nešetřím benzín, brzdím brzdami – když nebrzdíš, budeš měnit kotouče, nepoužíváním zreznou. Neplachtím, ale před obcí zabrzdím – bezpečně, včas. Třeba ten za mnou netouží jet ecorallye.

  19. Ke svému řidičskému umění či neumění se nebudu vyjadřovat, ale co mě opravdu dokáže nazlobit je, když na známé trase potkám – dojedu linkový autobus, který řídí známý a oblíbemý šofér a který se řítí po silnici mezi obcemi čtyřicítkou a vzhledem k povaze silnice se nedá předjet. Vím, že na způsob jízdy onoho řidiče už si stěžovalo několik spoluúčastníků dopravního provozu, leč marně. Plížit se za nim 5 km mezi obcemi je opravdu trest za všechny přestupky za půl roku zoět.

  20. Pokud lze hovořit o nějaké výrazné třídě pošuků za volantem, pak to jsou řidiči nejrůznějších dodávek – už dávno se nejedná o Š1203 nebo Barkase, ale nejrůznější hodně svižná auta…..a takovej odredovanej mladík s meďákem a hlavně s Peugeotem nebo Citroenem – to se jeden lépe domluví s kamikadzem….
    Takže když mě dojede, uberu plyn (což se snažim udělat někde, kde je přede mnou přehledno) a on už se postará o své vítězství. Pokud je poněkud více zhulenej a snaží se mne předjet na blbém místě, šlápnu ještě na brzdu, ať už to mám za sebou a jeho daleko před sebou. Nenadávám, nepočítám nějaké transakční náklady, prospěl jsem dobrým skutkem sobě (zachoval si dobré zažívání bez vředů), ostatním a konečně i tomu nemocnému chudákovi s hormonálním přetlakem.
    A dál se kochám jízdou a krajinou….

  21. 871 jirko ppa etc….proč tak dotčeně? Nepaušalizuju. Že Ty máš toho Ariela?
    Také nemám špatné osobní zkušenosti s řidiči splašených trubek. Výjimkou je ta pipka v Lambu na Zbraslavi, ale naštěstí to není má osobní zkušenost. Co jsem potkal, byli pohodáři a jeden ve Ferrari ukázkově dodržoval limity v obci. Pravda, měl rakouskou značku… Ostatně tohohle se tady tak moc nepotkává, stále je to velmi výběrová záležitost. S jedním placatým Porsche jsem se „dohadoval“ při předjíždění, oba jsme si chtěli vyhovět, nakonec jsem ho pustil a ukázal, že může, protože měl výkon na to aby to zvládnul svižněji. Rychlých aut, která umějí přes dvě stě je obecně dost. To ostatní co jmenuješ, ano. Oktávka TDI – to je až pověstné, Passat, Audi. Konečně se zmohl na pořádný fáro. Českej sen…. Pak velká černá s černými skly a velká bílá s černými skly. Řízená borcem v černých brýlích. neví co je to blinkr a plná dvojitá není zeď. Na druhé straně stylově vytuněné vrakoviště s rourou od kamen místo výfuku. Určitě to znáš, koukneš a tipuješ co můžeš čekat. A že funguje, jestliže chceš poznat svého obchodního partnera, projeď se s ním v autě.

  22. Schumi, už jsem napsal, že jsi vybržďovač. Po tvém elaborátu, který jsem ani neměl sílu přečíst, tedy jen po prvním pár řádcích, jsem zděšen. Tvoje předsudky jsou tragické a protože vím, čím jsi profesí, tak si gratuluji, že nepůsobíš tady.

    Jsi obklopen sprostými podezřelými a totéž cítíš i na silnici.

  23. Šimone – 876 – to je vono. Tohle je správná odpověď na moji včerejší otázku, co udělám, když vidím nějakého netrpělivého nakukujícího předjížděče ve zpětném zrcátku. Tak, jako ty, dát nohu z plynu je nejjednodušší i nejlevnější řešení, které se k někomu ani nedostalo. I proto je moje žena lepší řidič než já, protože ona ten plyn ubere dřív. A jezdí skvěle. Má autoškolu z Prahy a občas přivádí v úžas místní borce, protože se umí zařadit do pruhu nebo odhadnout vzdálenost a rychlost přijíždějícího vozu na hlavní.

  24. Teď čtu Schumiho 877 – s jedním placatým Porsche jsem se dohadoval při předjíždění, nakonec jsem ho pustil…

  25. 879 – oba víme, že tím, že zmenším odstup od předchozího vozidla (aby mi tam nevjel, páč já chci jet plynule…a to chci), tak ho to neodradí od nakukování a bude se ještě agresivněji dožadovat – troubením, blikáním, najížděním apod.
    Takže když tuto “ převodovou nervovou poruchu“ nechám (a se mnou jak doufám i ostatní přede mnou) co nejrychleji proběhnout kolonou dopředu pryč, plynulost kolony se srovná také velmi rychle….a u jednovozové kolony tím rychleji….

  26. 876 Šimone, ano. Rád mu vyhovím a těším se z toho, že už je v prdeli.
    874 Nickname, já plachtím, když to jde. Jako bych pilotoval letadlo. Jezdím na průměr, ne na okamžitou rychlost. A nepálím benzín jen proto abych nabranou energii mařil přes brzdy. Ty používám pokud možno jen pro zastavení. Ne pro regulaci rychlosti. Když to není nutné. Občas je musím trochu procvičit, abych kotouče neměl jak liška. Ono to pak v případě potřeby nefunguje jak má. Ne, že bych byl šetřílek, ale plýtvat energií mi připadá nerozumné. Vyzkoušej si jakou úsporu času Ti přinese brzda-plyn. Samozřejmě, že budeš mít pocit, že sis zařídil. Před cedulí to zahamtneš, s pocitem protivnosti to jakžtakž protáhneš padesátkou, před cedulí konec obce podřadíš a oroštuješ, okoštuješ témbr motoru v otáčkách, zamáčkne Tě to do opěradla, přeřadíš a jseš na svém. Pak další cedule a opakuje se to. Rozdíl kolik? Pět minut?
    Problém je když mám někoho takového za sebou, který má takový styl zažitý a má pocit, že bez toho si nezařídí. Že brzda – plyn a pořád řadit nahoru dolu patří k řidičské kultuře ovládat ten stroj. Smyslem vybavení toho vehiklu je aby jel. Ne aby nejel.

  27. Se eště pochlubím (nikdo to za mne neudělá): na dálnici (nebo i na dlouhém dvouproudém úseku) kolikrát dojíždím pomalejší vozidlo v pravém pruhu a vidím, že mně dojíždí rychlejší auto….obvykle zaváhá, zpomalí a dává si bacha, zda mu tam nehodím myšku….zdržujeme se oba, já musím zpomalit více než jsem chtěl a pak se zase rozjíždět. Tak mu hodím pravý blinkr – dobrý řidič to pochopí a aniž zpomalil, nás oba předjede(případně i rychleji, než chtěl) – no a já také bez velkého zpomalování mohu tu káru přede mnou předjet….a všichni jedou plynule dál.

  28. 882 Schumi, určitě nejedu brzda-plyn. Jednou-dvakrát denně si zaslouží pracovat. Brzdy. Vzadu mám bubny, těm to snad tolik nevadí. Přední kotouče si chci ještě pár let užívat.

    Mám omezovač rychlosti. Když je na 86, jezdím za 7,5. Když na 130, jedu za 8,6. Jsem šetřílek, co jezdí s krabicí.

  29. 878 Martine, velmi sprostými podezřelými.
    K 880 – dal jsem blinkr, trochu si najel abych viděl, spatřil že on také, v protisměru se mi to nezdálo tak dobré, bliknul jsem zpátky a zařadil se. On také, tak jsem bliknul pravým a trochu uhnul vpravo aby věděl, že mu tam nenajedu. Najel si, počkal až se protisměr uvolnil a svižně to vzal a rychle se vzdaloval. Bylo volno, přehledný úsek, vzal to také.

    Ano, osobně s ubráním nemám problém. Je to ukázkový příklad nekonfliktní defenzívní jízdy. Ať už je v p….Ovšem má pedagogická spolujedoucí brblá a nejraději by ho odstřelila bazookou, protože hovado co se má co cpát. Pankejty po obou stranách naší trasy by byly lemovány vraky hořících a doutnajícíh vehiklů. Osobně jsem pohodovej a nekonfliktní…

  30. Ještě by nebylo špatné si na střechu namontovat věž z T-72 nebo dvojče z Ostwindu a ty agresivní řidiče při předjíždění sejmout… 🙂

    Existuje taky pasivní agresivita…. To fakt nejde jet si na svých a místo závodění a vychovávání… tak nějak… prostě… jet?

    Říkám, jako člověk, který je občas s rychlostními limity také na štíru, obzvláště na dálnici.

  31. Jsem jel před chvíli hlavním oraništěm v našem Městě, kterému bůhvíproč říkají Komenského ulice. Dole na kruháku jsem si najel a přede mnou jel nějakej kluk v bílým poršátku devětsetjedenáctce. Gumy široký a nizoučký. No, blbec jeden mladá a nezkušená, přidal plyn, aby si Sněhurky před picérkou všimly, že jede… Hned po prvním kanálu plyn ubral a na volnoběh kopíroval členitý terén až k druhému kruháku, odkud zmizel na obchvat. Snad si neprokousnul jazyk.
    Sněhurky čuměly i tak, protože mezi vomydlenejma audinama, oktáfkama a vytuněnejma golfama vypadal jak sněhulák na srazu Zulukafrů.

  32. „přidal plyn, aby si Sněhurky před picérkou všimly, že jede… “

    to by měl snad ubrat, néé?
    Aby si Sněhurky vůbec stihly všimnout…..

  33. (851) Matzurko, a „nálepkuje“ se jen tady? Mně to přijde nějak přirozené, když přede mnou jede kloboučník, jede blbě (to neznamená pomalu), tak že v klidu a pokoji prohlásím: „Hele, kloboučník, pryč od něj!“ Někdo ježdění nekomentuje, někdo, převážně z nudy, jo. Já jo.
    (865) Martine, ne na všech. Na těch, kde je dělící střed, dva pruhy v obou směrech a dálnice to není jen titulárně. 110 už se tam jezdí dávno, ale ilegálně.
    (871) Jirko, neviděl? Tak se koukni: http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/doprava/hromadna-srazka-8-aut-honilo-se-maserati-ferrari-a-bugatti.html 😛
    (883) Jo Šimone, to je to, co chybí nejvíce: myslet, pokud možno i za druhého. A nepřekážet.

  34. Jo Martine, s těma bouračkama, párkrát zamlada jsem měl kliku a naštěstí mi to došlo dřív, než bych měl možnost se poučit citelněji.
    A to ježdění s jen zadními brzdami, když člověk ví, že co by si nabořil, to by si taky musel opět opravit, dost učí koukat i myslet více dopředu.

  35. Halladine, ony ty Sněhurky mívají pomalé vedení. Než zvuk dolehne k uším a než se zorientujou, že tu někde poblíž netrénujou grippeny, je auťák v prachu 🙂

  36. Karle, měli jsme souseda kloboučníka a ten zas tvrdil, že nehorší řidiči jsou ti, co mají protáhlou lebku. „Koňská hlava “ jim říkal. A tvrdil, že takovou lebku měl Heydrich a že proto jsou takoví lidi nebezpečný.

    BYl to jeden z těch, co si myslí, že jsou skvělí řidiči, že ostatní jezdí vesměs blbě a rád o tom, jak se má řídit, poučoval. A řídil mizerně.

  37. NoName, dnes ráno říkali, že tam zabavili asi 24 tun drog, nebo kolik. Já myslím, že do EU patří integrálně.

  38. Ten Sikorski je ale hulvát! 🙂

    Avšak slova Radka Sikorského, v nichž přehodnocuje polskou zahraniční politiku vůči USA („Vykouřili jsme jim ču.ák a nedostali jsem za to nic, neměli bychom na ně spoléhat, ale spolupracovat s Evropou“) sdílí většina Poláků a zdá se, že paradoxně tady Sikorski získal pár bodů. – See more at: http://www.blisty.cz/art/73668.html#sthash.u9KiTEQl.dpuf

  39. A vida, uřž se kontrolují čajovny ve královéhradeckém kraji….

    Za bolševika byl východočeský kraj pokusnou krávou – vždycky se s nějakou blbostí začalo tam a když to prošlo, tak to zkoušeli i jinde. Zdá se že se tato tradice vrací….

  40. Přiznávám, že jsem nebyl žádný andílek. Když nepočítám kolikrát jsem sebou seknul na motorce, měl jsem v Československu čtyři havárky – všechny se spoluúčastí vlastní blbosti. V Americe také čtyři, na dvou jsem se podepsal. Po jedné, z česka, mám menší jizvu na hřbetě ruky, když se mi tato nějak připletla mezi pole a střechu auto po níž jsem se v tom poli klouzal. To byla první s autem a vlastně také ta nejhorší. Zejména proo, že jsem odepsal tatraplán, který bych dnes (ne)prodal za milion a kus peněz. Ta další tři auta naštěstí nebyla moje. Jinak žádné zranění. Některé havárky byly banální, jiné groteskní. Jako ta poslední, když mi ze zdejšího hřbitova, který je uprostřed města v sebevražedném úmyslu skočil před čumák tatry jelen o velikosti menší krávy.

    jestli nepřestane pršet, tak se o ty havárky pro poučení podělím….

Komentáře nejsou povoleny.