Malý příspěvek k hledání pravdy…

Publikováno | Autor:

Traktát o elixíru života

O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.

Co je to resveratrol ?

Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.

Na počátku byla opice

Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.

V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.

Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.

Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.

Jaká bude česká zkušenost?

Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)

 

František I.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 443 komentářů u „Malý příspěvek k hledání pravdy…“

  2. 839 – a když je k tomu ten chleba čerstvej, s křupavou kůrkou…..mmm… Kam se hrabou vybrané lahůdky z královského stolu …..

  4. 2 ptakopysk – a ona mu jako tímto na ten chlast vydělává? Obětavá to žena… A co takhle šlapat, to by taky pozvedlo rodinný rozpočet, ne?

  5. Teda, ta návaznost komentářů 851 a 852 je úžasná… Jak kdyby to bylo schválně…

  6. Obětavé ženy skutečně jsou.
    To se v průzkumu dodatečně ptali ženy:“jak to, že uvádíte 30 krát sex za týden a váš muž jen dvakrát?“ A ona na to: „To je jen přechodně,platíme hypotéku.“

  7. PeSi,
    ad 851 – 852 – žejo? Taky mi z toho cuklo levé obočí. Chvíli jsem se ocitl v pomykove…

    a madam Porošenko – ses asi moc nesplet‘ v komentářích se objevilo pozvání do Chebu. Že takových matrjošek je tam třeba.

  8. Pardón, ale v 851 se rozhodně nejedná ani o čerstvý chleba ani o vybranou lahůdku. Leda snad o vyšeptalou starou ředkev.

  9. Putin je žertéř
    Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin se dohodl se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, že obě země zahájí obnovu normalizace vztahů, které se ocitly na bodu mrazu po loňském sestřelení ruského bombardéru tureckými stíhačkami. Putin to dnes řekl na zasedání vlády poté, co dnes telefonicky hovořil s Erdoganem. Jako první krok umožní ruským turistům návrat do Turecka.

    Telefonát obou prezidentů byl první od loňského incidentu, po kterém následovalo přijetí ruských sankcí proti Turecku. Erdoganův dopis z počátku tohoto týdne, který Kreml přijal jako omluvu Turecka za sestřelení ruského bombardéru u syrských hranic z loňského listopadu, ale odstartoval další obrat ve vzájemných vztazích.

    „Po dopisu tureckého prezidenta jsme přijali rozhodnutí zahájit proces normalizace vztahů s tureckými partnery,“ řekl Putin na úvod zasedání vlády a dodal, že v telefonátu vyjádřil Turecku soustrast kvůli útoku na istanbulské letiště.

    „Pokud jde o naše dvoustranné vztahy, chtěl bych začít s turistikou, i když se tak děje na pozadí aktivizace teroristických živlů. Nicméně rušíme úřední omezení v této oblasti,“ prohlásil ruský prezident. Dodal, že jej Erdogan ubezpečil, že turecké vedení udělá vše, co je v jeho silách, aby zajistilo bezpečnost ruských turistů.

  10. tohle není dobře – od pátku vzrostly v Britanii útoky proti, zejména východoevropským cizincům o 57%. Skynews.

  11. 860 východoevropským cizincům…..to je velmi široký pojem.

  12. Dusane, otázkou je, zda nedoslo spise k navyseni jejich hlaseni. Mne osobne je divne, ze k navyseni nedoslo v ramci (dosti vyhrocene) kampane.

    Dobre to samozrejme neni.

  13. 835 skimici, v tom případě jsou silní, relativně mocní, rytířští(to samo o sobě je diagnosa vedoucí na hřbitov), ale ne chytří. To neznamená, že chytrý je ten podvraťák. Třeba jen využil příležitosti.
    Je to relativní. Záleží na okolnostech. Někdy vítězí hrubá síla, jindy chytrost. Jindy příležitost. Ale v každém případě je lepší bejt silnej a chytrej než slabej a blbej.

  14. 862 ano, pozor na halóefekt. Hlášení většího počtu UFO vyvolává hlášení většího počtu UFO.

  15. 860 samozřejmě že ne.
    Mám obavu aby to nebyl židofobie (moc poláků) a romofobie (moc rumunů). Pakistánnce berou, anžto se ve fastfood angažují.

  16. Ono je to všechno relativní,
    Dávání azylu je sice chvályhodné, ale odtamtaď pocamcať. Všeho moc škodí.
    Stejně s volným pohybem . 900 000 poláků v GB je trošinku moc. A když se k tomu připočtou další z jiných východních států, včetně nás,imigranti z byvalých kolonií, řekl bych, že mají bodří engličané právo být poněkud nasraní

  17. 863 Schumi
    ta pomyslná Martinova maxima je „silnější pes jebe“
    Nikdo se ale nevciťuje do myšlenkových pochodů toho silnějšího psa.
    Se probudíš, dáš si kávu, přečteš si internet, mrkneš co by se dalo dnes dělat, a pak se koukneš do smečky,,
    Ach ano jedn druhá, třetí se již zubí a pilně vrtichvostí. Tvůj v zásadě kámoš tě sekne hned u misky. Tak naněj zavrčíš, on se stáhne, navlékneš si kširy a zase do zítra. Večer sundáš kšíry, oběhneš harém, symbolicky hryzneš kamaráda, stočíš se na ledu do klubíčka aby ti nebyla zima a zas až do rána. Nemůžeš usnout, protože to štěkny probírají.

  19. Tak když už se tu výše probírala ta anatomie, tak bych vás chtěla upozornit na jednu nepříjemnou věc. Rozmohl se nám tu na webu takový nešvar a sice používání nového pojmu – zubaté varle. Můžete hádat jednou, koho nebo co to má označovat… 😛

  20. Halle,
    to jakože když je imigrant neoslovuje „sahibe“, tak je zlej, jo ? 🙂

  21. A k madam Poroshenko,
    tipuju to na debilní fotomontáž – je ročník 62, což je jasně vidět na obličeji – ostatní součástky jsou IMHO silně retušované, nebo rovnou vyměněné – ať mi nikdo netvrdí, že po 4 dětech má ve svém premenopauzálním věku bříško s pupíčkem jak 17ti letá modelka. Pche !

  22. Jinak jsem dnes trochu sledovala potulný cirkus zvaný Rada Evropy. Na začátku všichni ocicmali Mutr a potlapkali se s Junckerem a ostatními. Oni jsou fakt kámoši a zcela si vystačí sami se sebou, voliči by jim to neměli kazit. Na konci pak nechali něco říct předsedu Tuska, asi aby se pocvičil v angličtině, když už se jí tak pracně a jak se ukazuje zbytečně, naučil, no a pak ovšem zásadně pohovořila sama velká Mutr. Všechny pochválila, jmenovitě Junckera, jak to dělají dobře, a že tak budou pokračovat i nadále. Hlavně nebudou měnit žádné smlouvy, to by asi hrozilo, že by je chtěli všichni přepsat, to chápu. No a připomněla, že my tu v eurosvazu nemáme jednu svobodu, my máme hned 4 !!! Takže co byste chtěli!

  23. TAkže za brexit vlastně může východní Evropa, ne angličani…

    Někde jsem četla geniálnáí komentář, že britové opustili Unii,protože určitě nechtějí být ve společenství, kde jsou státy s prezidentem slabomyslným opilcem. Autorka pravila, že se jim nediví, protože kdo bychtěl s takovým individuem jednat a muset se k němu chovat zdvořilé.

    Tak si kladu otázku, jetsli to v tej britanii je zvykem, že běžnej občen denně poklábosí s hlavou nějakého státu… 😀

  24. Tak zase trochu. Právě zpracovávám materiál o 50 letém divine a ukápla mi slina. Tak abych přišel na jiné myšlenky.

    Halladine, asi budeš muset změnit zdroj. Citoval jsem čtvrteční zprávu Svazu průmyslu a dopravy cr, což je na státu nezávislá organizace a mívá velice přesné informace. Mnohem lepší než ministerstvo průmyslu, od kterého mám také materiál, ale našel jsem v něm několik protiřečení, hrubou faktickou chybu v názvu jedné organizace a něco drobně hrubých chyb pravopisných. Ti raději jenom vyjmenovávali bez žebříčku.

    Czech Trade je podle mých zkušeností organizace vcelku na dvě věci. Před třemi lety jsem oslovil hochy a dívky, které zastupovali dobře placené ouřady v osmi zemích, sepsal jakési pojednání a něco zaplatil. Kdybych ty prachy prochlastal, prohýřil s děvami nebo dělal lodičky a pouštěl po Sázavě, asi by to bylo stejně funkční. Přes urganece se už neozvali. Mé zkušenosti zatím potvrdili všichni páni ředitelé, se kterými jsem při putování se Zeleným mluvil. Neexistovala výjimka. No, možná, že jsem špatně hledal.

  25. 865 skimici, etnicky odlišné cizince neberou ani tak proto, že jsou z „jejich kolonií“, ale proto, že jsou rozeznatelní. Nežijí s nimi, ale vedle nich. Nemísí se. Nejsou součástí „anglické konservatiovní společnosti“. Praktický aparthaid. Tak to bylo a bude. Jenže konservativní britská společnost je pomalu zatlačována rostoucím vlivem etnicky odlišných přistěhovalců, kteří prostředictvím přiznaných občanských práv získávají politický vliv. Jak je vidět například v Londýně. Nastává protiklad mezi Londýnem a velkými městy na jedné straně a venkovem na druhé straně. Spolu s tím úpadek britské kultury. Lidé jako Cecil Rhodes a Rudyard Kippling jsou zavrženi. University jako Oxford jsou zglajchšaltované kavárenským sluníčkářstvím ne nepodobným zdejšímu a zmínit se o „břemeni bílého muže“ je důvodem k vyloučení ze „slušné“ společnosti. Kromě toho roste politický vliv kapitálu z Arabského poloostrova. Ovšem „Angličan“ má pořád důvod mít povýšený pocit. Je za ním sláva, byť doohasínající, světového impéria. A rodí se již kvalifikovaný. Jeho mateřštinou je světový jazyk. Zatím. Čínština je obtížná.

  27. Františku
    Czech Trade je dobrý byznis. V human resources tam dělala jedna moc hezká holka co má teď na čt24 eknomickou rubriku: jakási Hergetová. Víc se mi líbí akorát ta z německa blondýna hubená co miluje Velíška.

  28. 875 to je Schumi klasický žblept od katedry
    Já jsem se konkrétně zabál co bud s východníma źidama a cikànama. Zas to nikoho nezajímá. A ukrajinci stojí přede dveřmi i s tatarama.
    Merkel! Vzchopte se!

  31. Františku, tady máš Radka Špicara ze Svazu průmyslu a dopravy

    Rozhovor ze včerejška

    Radek Špicar: Velká Británie je pro český export jedním z nejdůležitějších trhů. Vyvážíme tam za více než 200 miliard, což dělá z Británie náš čtvrtý nejvýznamnější exportní trh. Tahounem exportu je automobilový průmysl, pro Škodu auto je Británie 4. největším trhem, pro Hyundai je dokonce největším trhem. Na tomto trhu jsou závislí také čeští výrobci autodílů. Druhým nejvýznamnějším průmyslovým sektorem vyvážejícím do Británie je strojírenský průmysl, ať už se jedná o finální stroje nebo součásti strojů. Ne nevýznamnou součást exportu z ČR do UK tvoří také služby, kterých tam vyvážíme něco přes třicet miliard. Z Velké Británie dovážíme takové zboží jako je textil, léky, výrobky z oblasti elektrotechnického průmyslu a další. Nicméně v této souvislosti považuji za důležité zmínit, že britské firmy mají ČR velmi rády, nesoustředí se pouze na vývoz, ale intenzivně tady investují, čímž vytváří tisíce pracovních míst. K těm nejznámějším investorům patří Vodafone, Tesco nebo HSBC. Nahraditelné je v dnešní době téměř cokoli, otázkou je, zda by se jednalo o náhradu ve stejné kvalitě a za stejnou cenu.
    OTÁZKA: Kdo koho podle vás – z obchodního hlediska – víc potřebuje? My Británii nebo Británie Česko? Roman
    Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Radek Špicar: Pokud bychom se dívali pouze na obchodní výměnu mezi těmito dvěma zeměmi, potom by bylo možné říci, že více potřebujeme my Británii, protože do ní více vyvážíme nežli dovážíme, a je proto pro nás klíčovým odbytištěm. Na druhé straně ale stojí britské investice v ČR, které jsou velmi významné. Britští investoři patří mezi deset největších investorů u nás.

  33. Co je řečeno, je řečeno. Co je psáno, to je dáno a určující. Nicméně díky za poznámku. S pánem se budu myslím během 14 dnů vidět, takže už se těším. Asi nebude moc spokojený, až na něj vytáhnu jejich dokument a dodám tyto údaje. Už jsem si je vytiskl. Ještě si musím zmíněný materiál znovu důkladně přečíst, zda tam není nějaká slovní hříčka. I to se stává.

  36. šimone 884,
    zas je ovšem pozitivní zjištění, že už je ta hysterie zřejmě přešla! 😀

  37. nojo Rputi, ale takovej špatně vyřezanej Špejbl jako loutka zůstává a bohužel asi i přežije do dalšího období – už nám slíbil zvyšování penzí apod., takže řada senilátorů (a samozřejmě i sosající sosani i nesocani) ho podšprajcujou….
    Ále –
    Jenom si tady ulevuju…..malá má už tři dny ke čtyřicítkám horečky, takže tak…pídoktorka neví, protože“tam nemá sestru“……zítra tam naběhnou znova.

  38. Caždopádně to bylo od Camerona velmi nešikovné,vyhlásit referendum, o něčem, co sám nechtěl, a to že zblbne anglána poukazem na miniaturní ústupky taky nebylo moc chytré.
    Potom mu nezbylo než bulit jako malej jarda.

  39. Šimone 🙂

    pokud je ti to zvýšení penze tak proti srsti, tak si můžeš dát (po tom zvýšení) na účet trvalej příkaz a to zvýšení mi přeposílat 😀

  40. Halle 888,
    to bulení bych mu měla za zlé, ze všeho nejmíň. Vůbec se nedivím, že mu ruply nervy.

    889 – nenažranče!

  42. Rputi,

    politik má vědět , co mu projde, a co ne.
    A pokud to neví, má problém.
    Rputi, jsem jako smrt 🙂

  43. Halladin, zase začínáš nadmíru blbnout (tu obvyklou úroveň přecházím bez povšimnutí). Kdyby Cameron neslíbil referendum, nevyhrál by volby. Angličani byli dost nasraní už tenkrát. A já se jim nedivím, jsemť taky.

  44. Halle,
    ty si už nevzpomínáš, jak nedávné SLIBY navýšení penzí dopadly v reálu ?
    Závidím ti tvoji víru uhlířskou, že sliby ohledně penzí splní KTERÁKOLIV vláda – potřebuje jen další blbé voliče a to jen v ony dva dny voleb.
    No ale – pokud tě to očekávané nevýšení 40ti korun pomůže – asi se nad tebou ustrnu….
    Ozvi se po volbách a zúčtujeme spolu.

  45. V Čechách by neměl problém. Slíbil by referendum a po volbách by se na sliby vybodl 😀

  46. Foundry, a stalo by se tak moc,kdyby ty volby nevyhrál ? Třeba by labouristi nasrali vovčany, a vyhrál by ty další.
    Ostatně, protože se nekonaly volby , před kterými byCameron neslíbil,můžeš si to tipovat, ale jisté to není.
    Taky si skoro všichni mysleli, že exit neprojde.
    A ejhle!

  47. Šimone tentokrát to má být průměrně 200.

  50. 2 Schumi ad 863 – jo, to už jsem taky někde slyšel, že je lepší bejt bohatej a zdravej, než nemocnej a chudej… No, asi na tom něco je… A jen se těším, až ty bohatý a zdravý budou nemocný a chudý…

Komentáře nejsou povoleny.