Malý příspěvek k hledání pravdy…

Publikováno | Autor:

Traktát o elixíru života

O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.

Co je to resveratrol ?

Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.

Na počátku byla opice

Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.

V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.

Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.

Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.

Jaká bude česká zkušenost?

Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)

 

František I.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 443 komentářů u „Malý příspěvek k hledání pravdy…“

  1. Petře

    celní hranice musela být, jinak by hrozilo, že jeden stát vyinkasuje cla z venku a exportuje do druhého.
    Ono se na tom občas dalo vydělat 🙂
    Pokud se nepřekročil bezcelní limit , tak stčilo razítko celnice, a dalo se vyinkasovat DPH zpět.
    Já zažil se slovenskými celníky pár srandovních historek.
    Vezl jsem dětem komp. Vezl jsem ho na sedadle spoujezdce .
    Ten celník nakoukl, a ptal se „Ten počítač si povezete zpátky do ČR? “
    Ne , ten vezu dětem “ Tak by se mělo vystavit clo, vece celník.

    Já na to “ Do prdele, já se Vám tu starám o vaše Slovenčata, a Vy mě chcete proclívat ?

    Celník na mě chvíli koukal, a pak to vzdal. 🙂

    Po druhé jsem zase cosi vezl, a bylo to ten měsíc podruhé, a byl překročenej limit, a zas mě chtěli proclívat .

    Tak jsem celníkovi řekl.
    Hele , 50 metrů na české straně má ordinaci moje spolužačka Dr. Ta a ta. Já se teď otočím, vyložím to u ní, a za 14 dní pojedu znovu. To už bude limit volnej.
    Stojí Vám to za to ?
    I tentokrát to celník vzdal.

  4. 1009

    Nemyslím, že snaha učitele o to, aby výtvor dítěte nějak vypadal je úplně zavrženíhodná…

  5. >> Honza ze Žižkova
    To je ta škola co je teď obchodní akáda a co učíval (když to byl gympl) Jaroslav Žák? Tak tam jsem málem začal chodit do 1. třídy.

  6. Naše paní profesorka na výtvarku byla také poněkud zvláštní. Spáchala sebevraždu požitím nadměrného množství svinibrodské zeleně. Opus magnum. Ale to už jsem byl z ústavu dávno pryč.

  7. Halle,
    mluvíš o tom sešitu nebo výtvarce ? V případě sešitu souhlasím, v jistém smyslu to vede k systematičnosti, a navíc to je jen jedna známka z mnoha; u té výtvarky ze strany pedagoga nevidím nijakou snahu ta děcka něco naučit.

  9. Dobré ráno,

    já mívala z kreskení většinou dvojky. Protože jsem vždycky výkres nějak upatlala a nebylo to „úhledné“.

    U dcery ve škole byla pro změnu problematická němčinářka. Podle jejích požadavků by měl jedničku možná profesor germanistické filologie na univerzitě. Přitom praktické využití ty děcka nějak moc neovládaly.

    Ale protože se dítko hejevilo dostatečě soudné a životaschopné i bez samých jedniček, žak čtyřka z němšíny, která mou dceru provázela celej gympl, mně zas tak moc nebrala.

    Tím spíš, že i můj vztah k němčině, zhruba ve stejném věku, zásadně ovlivnila neschpná kantorka a blbej pedagogickej přístup.

    No jo, teď abychom doháněly, když angličtina bude v EU fuj a němčina aspiruje na státní jazyk, že jo? 😀

  10. k tomu kreslení a mám neúhledným výkresům – zapomněa jsem uvést podstatnou okolnost, že na fakultu jsem dělala talentové zkoušky z kreslení. 🙂

  11. Honzo, já taky: Čajkovského (tedy tenkrát ještě Tomkova) 17.

  12. Aj, aj, nějak mi nedošlo, že je první prázdnninový den. Naplánovala jsem si odjezd dle toho, že před polednem mám být v Pelhřimově a teď kouknu na Iděs a první titulek hlásá, že z D1 je parkoviště.

    Tak asi pomalu vyrazím, i když asi největší zádrhele jsou blíž Brnu.

  13. maYdo,
    asi tak 🙂

    dvd a Honzo,
    tedy reálné gymnasium Zbyňka Šašecího ze Zhoře ? A ve sklepeních straší duše zemřelých mendíků, případně pak Špiclíci a Pitrýskové ? 🙂

  15. maYdo,
    jeď do Pejru po D1 jenom do Mirošovic a pak na Benešov, Vlašim, Pelhřimov.
    Bohužel nemůžu zaručit trasu Mirošovice – Benešov – v Benešově se budují kruhové objezdy a přeložka bývá zcela nahodile zacpaná.
    Ale z Bene do Pejru už budeš mít silnici zcela volnou.

  16. Dík za tip, Ptakopysku, akorát že já to ještě musím vzít přes Humpolec. Opačným smerem bych v tom Humpolci nemusela už nikoho chytit.

  17. i když, jak koukám na mapu, on o to je jedno, akorát na konci uhnu doleva místo doprava.

    tak uvidíme. Až dorazím, podám report.

  18. maYdo,
    žádný problém. V Křelovicích uhneš doleva a po patnácti kilometrech jseš v Humpolci.
    Mmch. projedeš se kolem mého skromného zámečku, kolem Želivského kláštera, co by za to děti v Africe daly…

  20. 1050 – Matzurko, pohled ze strany učitelky je trochu jiný. Všechny známkované písemné práce se musí ukládat a archivovat ve škole. Pokus školy, dát dětem písemky domů, aby se mohly s rodiči podívat, co je špatně a co se má zlepšit, skončil obrovským průserem a velkým černým puntíkem celé škole. Kontrola kontroluje hlavně administrativní detaily a chybějící písemky byly takovou velkou maličkostí. Rodiče totiž písemky nevrátili, především ty písemky, kde byly nelichotivé známky. Pak se chtěli hádat, že jejich dítě je šikanované, protože žádnou písemku na čtyři nemělo.

    Na normální škole, což je ta naše, se dá všechno řešit. Když rodič projeví zájem, tak si dojde do školy nebo si domluví, že domů k nahlédnutí půjde kopie písemky.

  21. maYdo, němčina? Náš mladý měl na němčinu dvě učitelky. Jedna měla běžné hodiny a ta druhá konverzaci. V běžných hodinách byl pětkař, protože měl, jako dysgrafik, nečitelný slovníček. V konverzaci měl jedničky, protože jako jediný ze třídy dokázal konverzovat. Tak byl celkově trojkař. Když odešel do učení, měl okamžitě z němčiny jedničku a i v ostatních předmětech, kde se nehodnotila úprava sešitu, si skokově polepšil.

  22. Co zdejší monetaristi drahokováci? Stříbro vylezlo na devatenáct, zlato se drobet zvedlo….

  23. 1051 jo, Slováci byli praktičtější i za Říše i socialismu. Jsou jiní. Emotivnější, ale i se specifickým nadhledem. Předpisy jsou předpisy, jenže život je život. Nutno umět ojebávat.

  24. stran písemek – napadá mě mobil a fotóčka. Chtěl bych vidět dítě, které by dobrovolně ofotilo písemku, ze které dostalo kuli. 😀 Ale rodič by mohl, že?
    Když jsem já chodil do školy, tak jsme taky nedostávali písemky domů. Ale to byl reálný socialismus.

  25. 1042 Rpuťi, to je příprava na to, že život není fér. Život takové otázky dává denně. Ovšem to není úkolem školy. Takový přístup je na přesdržku.
    Jaká by byla reakce kdyby při vědomí toho by se žák na prověrku připravil a odpověděl správně. Třeba by dostal pětku jako ostatní s odůvodněním, že to nemohl vědět, že správné odpovědi jsou náhodné, anebo že to není z jeho hlavy, že podváděl, protože není možné aby nepodváděl. Případně, že jeho písemka byla hodnocena s ohledem na výsledky ostatních.

  26. martine,
    paní profesorka nechtěla písemku půjčit málem ani matce na třídní schůzce… o kopírování si tak mohli nechat zdát. prostě je to fakt v té profesorce a neochotě.
    U mé dcery je to jinak – písemky dostane originální zpátky do pacek, z matematiky nutno zakládat do folderu, na konci roku kontrola, zda byla provedena oprava (to je obvyklý domácí úkol po každé písemce). Jestli si kopie nechávají pedagogové je možné, ale dcera mi domů nosí originály (kromě matematiky, kde je požadována oprava ke kontrole, jí to pak lítá mezi věcmi libovolně). Dcera mi obvykle nahlásí, v čem chybovala, a dostane buď pochvalu nebo vynadáno s poučením, ať se kouká víc učit 🙂
    Z němčiny má dvojku taky – první rok, a najeli na to jak buldozerem – kromě regulérních 3 hodin ještě nepovinně povinné 2 hodiny konverzace (klasifikováno jako nepovinný předmět, ale němčináři to mají povinné – půlka třídy má španělštinu bez konverzace). Totiž, škola je chce v NJ dotáhnout k licencovaným zkouškám, na což jsme byli vloni při volbě druhého jazyka náležitě upozorněni (písemný souhlas rodičů, že bereme na vědomí včetně podmínek výuky). Jelikož já jsem na němčinu „ganz trottel“, tak jí dvojku nemám za zlé – navíc to vypadá, že příští rok už by mohla jít i na jedničku, výsledky totiž měly stoupající tendenci. Angličtinu zvládá s přehledem, takže celkově jsem spokojená. Vlastně víc než to – letos začali i s chemií, kde měla vyloženě na profesorku averzi (to celá třída)a podle toho i prospěch, ale dítko jsem tzv. „chytla u huby“, vysvětlila, že chemie za profesorku fakt nemůže, a teď má jedničku a vzorce prvků i jednoduchých sloučenin mrská jak Baťa cvičky 😀 A najednou jí nevadí ani „blbá“ profesorka.

  27. No, k těm písemkám – dítko, které si doma projde písemku, zjistí, co udělalo blbě a doučí se to řadím mezi tytéž pohádkové bytosti, jako jsou studenti, co se svědomitě připravují z hodiny na hodinu. Nikdy jsme žádné písemky domů nedostávali, navíc, jak již bylo řečeno, písemky se archlívují, (po dobu minimálně pěti let) že aby byl doklad pro případný soudní spor (ano, i k tomu dochází), jak je možné, že dítko, co je jinak genitální od přirození, po zásluze propadá, ano umí lautr hovno.
    U nás např. se archlívuje i písemná příprava ke státnicím a studenti jsou na to upozorněni předem. Dostanou půl hodiny na přípravu a ty papíry s přípravou podepisují. Přesto někteří neodolají a do těch příprav si kreslí prasátka, kytičky, ba i kosočtverce…

  28. Matzuko 🙂

    přirozeně myslím ty sešity.
    K výtvarné výchově se raději nevyjadřuju.
    Byly doby, kdy jsem si myslel, že kreslení vyžaduje nadání, které nevlastním, a rezignoval
    Takových věcí bylo víc , včetně balení děvčat 🙂
    Pak jsem si řekl, že není možné, abych nezvládl to co zvládli jiní , a najednou to šlo.
    I to kreslení. Ty děvčata taky 😀

    Nakonec, zubař určitý smysl pro estetično potřebuje.

    Následovalo přesvědčení, že když budu chtít, zvládnu cokoliv.
    No,ty děvčata přišly na řadu až jako poslední 🙂

  30. DVD ad 1055 – no pokud já si pamatuji, tak v Kubelíkově snad ani jiná škola než to gymnázium, kde absolvoval můj otec a já na něj(to gymnázium!) koukával z protějšího domu, není…

  31. Kocoure ,
    že Tě vidím.
    Rozumím správně že to ponechání rodičovských práv může vézt k tomu, že otec vyžádá pro děti pasy , pokud se výsledek soudu nezmění po odvolání ?
    Protože to zbavení rodičovských práv matky budou muset naše soudy uznat ?

  32. A že otec požádá pro děti norské občanství, pokud ho zatím nemají ?

  33. 1079 –
    Nefungujou ledviny, umela ventilace, koma, ze ktereho lekari necekaji, ze se probere, protoze rozsahly edem mozku . .
    prevoz zPl do Ph za dane situace nikdo z Mudrú nepodepise.
    Jak jsem psal vecer, nezavidim tomu, kdo to bude muset rozseknout.

  34. 1083-tohle organizmus často rozsekne sám v horizontu dní.

  38. 1086

    To tedy je 😀
    Pokud by Hofer vyhrál, okamžitě rozpustí patlament a vyhlásí nové parlamentní volby.

    Bruseláky by piclo ! 🙂

  39. Volby jako takově dělají skutečným evropanúm stále větší starosti. O referendech nemluvě.

    Nicméně, tady to pohnojil rakouský Ústavní soud.
    Ono jestli by nebylo lepší, kdyby byl jenom jeden soud. Evropský. Který by trošku zohlednil i kontext…

  40. No,
    jak vidno v Rakousku, zázraky se občas dějí.
    Takže Bohoušovi taky jeden moc přeju…

  41. Protože, pokud se ve jménu dobra už nesmí ani volby falšovat, je to špatné.

  42. PeSi,
    korekce – nebyla to písemka čtvrt či pololetní, ale průběžné testy. A nedat to k nahlédnutí rodiči na schůzkách už je IMHO trochu cufíl.
    Jinak samozřejmě na pohádkové bytosti nevěřím, byť dceřina němčinářka přepadovými pětiminutovkami studentíky celkem k tomuto stimuluje 🙂

  44. Jeden by řek, že když jsou ty dobroserné elity takové elitně inteligentní, na rozdíl od plebsu, že by mohli i sami volit, tak by člověk očekával, že i tu propagandu a podvody budou dělat trochu lépe….
    A ono ne! Blbost a kiks, kam se podíváš!

  45. Tomáš H. má článek na Parlamentních listech

  46. Halladin: Díky moc. A potřeboval bych rozšířit o tom účtu obecnou povědomost.

    Ano, možné to je. A k tomu uznání – to je strašně zamotané. b) V podstatě tak nějak to je. Ale to je na dlouhé vysvětlování spíš někde jinde. na tom krajském soudu je klíčové to, že řekl, že české soudy vůbec příslušné jsou. Jeden brněnský úřad se vehementně snažil prokázat opak.

  47. A otec by nejdřív musel mít nějaké jiné občanství než naše … po tolika letech v „emigraci“.

  48. Šimone, já tam nechci volat denně, ale volal mi před chvílí Libor, společný kamarád, dával B. zakázky. V pondělí se to má rozseknout.

  49. Kurňa, a vypadalo to tak optimisticky s tím Bohoušem pár dní po operaci….

  50. Ptakopysku,

    tak nakonec jsem zůstala na D1, protože trasu znám a v neznámém terénu jsem schopna zabloudit kdekoliv a kdykoliv.
    Časově to nebylo tak zlé, protože to vcelku pořád jelo, i když pomaleji.
    Ale byl hodně hustý provoz a hlavně poměrně vysoký výskyt takovejch těch magorů, co buď ti kličkují metr za zádí, bay dali najevo, že chtějí předjet, ačkoliv nemáš kam uhnlout a před Tebou sjou stejně další auta nebo naopak takoví, co ti vjedou nečekaně rovnou před čumák.

    Tak jsem jela tou doporučenou trasou zpátky a byla to pohodička. VYjížděla jsem z Pelhřimova, tekže kolem tvého skromného zámečku jsem nejela
    „Parkoviště “ bylo akorát u výjezdu z Benešova v protisměru. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.