Traktát o elixíru života
O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.
Co je to resveratrol ?
Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.
Na počátku byla opice
Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.
V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.
Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.
Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.
Jaká bude česká zkušenost?
Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)
František I.
1192 flaška od jogurtu? Ten musel mít řiť větší ráže než minomet 5,5mm.
Halladine, třeba si tím kurýroval hemeroidy. Když ženské používají plátky okurky na vylepšení gesichtu…
1198 Halle
Neumím. Ale docela dobře se tam odjakživa žilo a žije. To hlasování nohama uměj všichni dokonce i bez maturity.
Hlasování hohava je definice Imigrace.
Taky se to dá hodnotit jako přiživení se na hodnotách, které vytvořili jiní, aniž bych se zasloužil o docílení takových hodnot doma.
skimici 1202,
to je přece ten volný pohyb zboží, lidí a kapitálu!
Záleží jen na tom, jestli dotyčný žije v Unii, nebo v přifařené kolonii – tam jsou ty poměry drobátko horší! 😀
Schumacere, to by ses divil, co fšechno se vejde do různých otvorů 🙂
To mi připomíná jeden hodně starý slovenský ftip.
Fero se žení, ovšem má to háček. Má amputovanou nohu těsně nad kolenem, a úspěšně se mu to dařilo utajit nastávající až do svatební noci.
Ovšem v posteli mu nezbývá, než se přiznat .
Říká nevěstě, Marienka, musímsa ti s niečim priznať.
Neví jak dál , tak vezme Marienku za ruku, a položí ji na pahýl.
Marienka zhíkna, a začne Fera utěšovat : „To nič Ferko milený! S trochou dobrej vole a vazeliny to pojdě ! „
nemám slovenskou klábosnici 🙂
1202
dobře se tam odjakživa žilo a žije.
Fakt jo ? 😀
1203 quivisi, to ani nestřízlivým nemůže být pochopeno vážně. Není emigrace jako emigrace.
1202, skimici, odjakživa, to je od kdy?
Halle 1207,
jak kde, že ano?! Třeba takové Řecko….
Halle,
to je takzvané přerušované odjakživo. Když si narovnáš dvaceticentimetrové dřevěné špalíčky do přímky cca metr od sebe a přiložíš oko těsně za horní hranu toho posledního budeš mít vizuální pocit, že vidíš souvislou lajnu dřeva. Nějak takhle skimic vnímá to odjakživa dobře. Ty obrovské džuzny, ve kterých se žilo úplně nahovno, mezi dobře žijícími špalíčky se ztratí optickým klamem, protože nemáme dostatečný odstup.
1199 doplnění : Kulturnějším obyvatelstvem bývají nazýváni „Pražáci“.
121O ano. Nechápu jak je to možné, ale je to možné. „To se jim hoduje, za naše peníze!“
Rputi,
anebp 30 letá válka, obě světové a fůra válek mezi tím.
Ptakopysku,
těmi špalíčky v nichž se ztrácejí ty mezery jsi mi připomenul jednu slavnou stavbu: Potěmkinovy schody v Oděse. Záleží na tom, odkud je člověk pozoruje:
Pohled dolů – žádné schody, jen mezipodesty: https://de.wikipedia.org/wiki/Potemkinsche_Treppe#/media/File:Potemkinsche_Treppe_von_oben.jpg
Pohled vzhůru – pouze schody: https://de.wikipedia.org/wiki/Potemkinsche_Treppe#/media/File:Odessa_stairs2.jpg
dvd,
hezké! Jenom bych doplnil:
pohled vzhůru – der Schnabeltieransicht
pohled dolů – der Skimitzansicht
(1188) Když vy si holt potrpíte na ta bájeslovná zjednodušení složitého (tedy, s vyjímkou té žiletky).
(1194) Není.
(1199) Znát Česko jen odsud, tak si snad „hodím mašli“. 😛
Aale, jen si to pánové malujte. Ostatně, nikdo vám nebude bránit nasednout na kůň a nechat ho zaržát na břehu řeky Volhy. Napít se už nestačí 🙂
skimici,
to jako myslíš, že máme sednout na kůň a zaútočit na Rusko ? 😀
To je nápad ! 🙂
Já vím, ještě bych mohl prezentovat nesmírně složiré konstrukce „je za tím Putin“ nebo „sověti“.
1219 Halle
já myslel to hlasování nohama. Ale je fakt, že koně by Ti coby imigrantovi sežrali už na Dněpru.
Upozornění pro Aerokarla – neklikej na níže uvedené odkazy. Já vím, že se hned tak něčeho nelekneš, ale stejně bych byl nerad, kdyby ti to rozhodilo pumpičku.
Teď jsem něco hledal a našel jsem Volgu(Volga Mokovskaja celým jménem), na které patrně leckterý koník zaržál – je to ta druhá zleva: http://media.gettyimages.com/photos/crazy-horse-dancers-loa-vahina-volga-mokovskaya-lady-pousse-pousse-picture-id535835212
Jen tak pro zajímavost – ta první zleva se jmenuje Loa Vahina (Ukrajinka?)
V uniformách vypadají také docela pozoruhodně. Rusko je prostě země, kde nemožné se stává možným. A nemusíte mít v sobě ani deci vodky!
http://oldvorchun.blogspot.cz/2012/09/crazy-horse.html
Já ti nevím, co by mne na tom mělo rozhazovat. Leda snad, kdyby mi to lezlo domů.
1222 Ptakopysku
na to by Ti nestačily úspory ani s vycpanejma kunama na bidýlku 🙂
Pivo v Moskvě, Krušovice mě stálo (300 gram) 8.50 EUR.
A hned kousek od Kremlu mají tokový ošrodek kultury kapitalistiskej, s Bentley, Ferrrari atp. Ty holky maj rozšířený zorničky kvůli tomu, že tak dlouhý ceny není jednoduché snímat z blízka.
U Prorokova vousu, teď to po sobě čtu… píšu rychlejš než přemejšlím – aby nedošlo k vomylu – to těleso je samozřejmě francouzský kabaret, ale některé Sněhurky jsou ruské provenience.
Ptakopysku 🙂
ty kočky v uniformách jsou tanečnic z Crazy Horse v Paříži. Nikde se nepíše, že by to byly Rusky
1223
Shodil bys je ze schodů ? 🙂
skimici,
víš co je zajímavý? Že ty blbý hnusný Krušovice jsem viděl i na druhý straně zeměkoule. Hele, že nekecám: http://www.sydneycafes.com.au/prague.html
A ty Krušovice byly nejenom v hospodě, ale i v pivním kšeftu na druhým konci vesnice, kde bylo všechno od Asahi, až k Zero Beer. Docela by mě zajímalo, kdo v Krušovicích dělá odbyt.
Ehm…
beru 1226 zpět
Halle,
viz 1225
😀 😀 😀
Vahina ( vahiné) je ženská po tahitsku. Takže asi pseudonym.
Je říkají Dothrakové “ To ví kařdý “ ( kdo čel ostrov od Merleho );-)
1228 ptakopysku
slovo „odbyt“ jsem ještě od svých oveček nikdy neslyšel. Je samozřejmě pravda, že to čas od času tenr „termín“ dávám coby příklad jakési nepřekročitelné hranice kdy si navzájem poděkujeme za hezký společně strávený čas …
No vidíš to, a já jsem s odbytářema strávil půl života. I když pravda, odbytáři to byli do ledna 1990. Pak sice zase dělali furt jedno a to samý, ale názvosloví se měnilo á la Mode jak na běžícím pásu
Jo, tehdy se objevily podlahové kosmetičky 🙂
Halladine,
a víš-li pak kdo je „lokální representantka facility managementu“?
Názvosloví vychází z němčiny a má logiku – prodej (Verkauf) běhá po světě, shání zákazníky, domlouvá ceny atd. Odbyt (Vertrieb) sedí doma na zadku a zařizuje administrativu související s přijímání objednávek a expedicí zboží.
Takže prosím nemíchat, rozdíl je patrný. Za socialismu byl pochopitelně onen prodej jaksi nadbytečný, zůstal tedy odbyt.
1228 a 1233 mozna ukazuje proc jsou udajne spaliky jen na zapade 😮
ale jinak dobre lepe uz bylo
U nás to byl floor management.
Nejsem si jist, jestli dvd má na mysli profesi známou též jako front office manager: http://img.blesk.cz/img/1/full/1914840-img-simone-reissner-hajzlbaba-zachod-nemecko.jpg
Bohumil Bednář- dnes, 7,30.
R.I.P.
Pepo,
velmi záleží na úhlu pohledu, odkud se na ty špalíky koukáš!
1241 oops 🙁
Ad Bohouš… nějak mi chyběj slova… 🙁
Ach ne, bude mi chybět.
Co se vlastně stalo, že se to tak zvrtlo, Šimone?
1242 – a take na jake jses ochotny se vubec objektivne podivat.
josef opravdu by mne zajimalo zda jsi presvedcen ze na vychod nebo v kotline bys nasel rovne brevno oproti zapadnim spalikum.
ale nebranim nikomu at bezi za ural 😀
Promiňte, nevím co bych řekl. Asi bych nic lepšího nedokázal.
https://www.youtube.com/watch?v=VB2HQiRlriE
A tři děti zůstaly jeho ženě, s platem knihovnice.
Zkolaboval v lázních, Maydo. Minulou sobotu se mu udělalo v nemocnici zle, stěžoval si nějakému mladému doktorovi, ten prohlásil, že mu pomůže jen cosi, ale to on mu teď dělat nebude. Neudělal, nechal to být. (Navíc se v té nemocnici k němu prý chovali dost hnusně po celou dobu, ale nebyl schopen převozu do Motola.) Ráno ho našli, asi půl hodiny ho oživovali, po tu dobu byl bez oběhu. Od té doby byl v komatu, až do dneška, kdy zemřel.
1248 kocour
divný. Pustili ho odněkud do lázní a v nemocnici jinde se mu udělalo blbě.