Malý Tibet

Tři obyvatelé na kilometr? Čtvereční? To by bylo pěkně hustě osídlené…
http://www.novinky.cz/cestovani/312159-tri-obyvatele-na-kilometr-v-miste-pristupnem-pet-mesicu-v-roce.html

.
Lokki-F nahlédneš-li, přečti si to a posuď.

.
Nějak to stářím, nadmořskou výškou a vzhledem ve mě nebudí správný dojem.Ale docela mě to zaujalo
Zvl. tento  obrázek: http://media.novinky.cz/003/390039-top_foto2-p3b8z.jpg v souvislosti s textem.
Jako bych viděl linie mořských sedimentů(?) nebo alespoň „vrypy“ od mořské hladiny.Ta různobarevnost té skály v levé části obrázku skoro vylučuje, že to, co vidím nad těmi domy, je jen gigantický lom kamene na stavbu těch obydlí.

A tak mi vrtá hlavou, jestli byla oblast Himalájí pod mořem a vyvrásnila se (to vrásnění je jistě, vzhledem ke špičatosti docela mladé) což by nejen mohlo být, ale i skoro určitě bylo, pak jsou mi ty vodorovné a nenarušené linie trochu podezřelé,

anebo v těch Himalájích bylo moře nad 5000 m nadmořské výšky ( což je samozřejmě blbost 😀 , maximálně se Čumulungma tyčila pouhých ca 3000 m /m 😀 ), čemuž by nasvědčovaly  ty vodorovné a nenarušené mořské „siločáry“.

Ještě je  jistá možnost, že novináři použili „ilustrační obrázek“ který nemá s textem nic společného.

Takže prosím o populárně naučný výklad, abych to pochopil i já.

 

PS.
Geologický. Ne o tom, jak a čím tam obyvatelé hnojí. 😀

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 421 komentářů u „Malý Tibet“

  1. Foundry, dělník nemá zboží, to máš ty. Já vím , slovičkařím 😉
    No a pokud se ti dělník nevyplatí, propustíš ho.
    Ale tak daleko to nejde.
    Ale o co tu jde – kecy o snižování konkurenceschopnosti v rámci ČR jsou nesmysl, pokud všichni maj stejný povinnosti co se týká te dovolené, ochranných pomůcek atd.
    A náklady na pracovní sílu jsou u nás menší než třeba v Německu, a o dost.
    Takže můžeš dodávat kanapata do Německa, protože jsi lacinější.
    Taky bys tam platil vyšší daně DPPO

  2. Halladine, ad 1201 – všichni mají stejné povinnosti…a pak se taky „všichni (politici)“ strašně diví a rozhořčují nad růstem nezaměstnanosti. Nejde přece o přetahování zaměstnanců, jde o to, že české firmy ztrácejí schopnost na českém trhu prodávat. My třeba v ČR nakupujeme už snad jen dřevěné kostry a to jen proto, že jsou neskladné a doprava odjinud vychází draho.
    Je to ironie, ale pro české zaměstnance je jimi vyráběné zboží moc drahé. A totéž platí všude v Evropě.

  3. 1201 Hodinová sazba proti DE je nižší, ale: máme nižší kvalifikaci zaměstnanců, horší strojové vybavení, ve výsledku jsou Němci velmi konkurenceschopní.

  4. Jistě horší strojní vybavení – proč investovat, když je laciná pracovní síla ?
    A já pamatuju, když se o ČR tvrdilo, že je tu překvalifikovaná pracovní síla..
    To bylo po revoluci, to k nám dokonce jezdili točit na video, jak se vyučuje matematika.
    Kde ty loňské sněhy jsou……

  5. Svatá prostato… Teda, to jsou věci – dyť já jsem zas tolik nezlobil, dokonce ani dneska o státnicích jsem nevyhodil ani jednoho adepta Bc., naopak, pomáhal jsem „vší“ silou…
    No, ještě, že je tu ta řiditelná vzducholoď… Plněná heliem… Nehořlavá… Obal kompozit – takže neprůstřelná… A z této vzducholodi – co je hejtman Wenzel proti velebné přírodě?

  6. České firmy maj problém na českém trhu prodávat, protože čeští zaměstnanci jsou bídně placení, a maj jen na asijskej šunt.

  7. PeSi, já jsem právě shlédl Evžena Oněgina v britské produkci. Vřele doporučuji – Ralph Fiennes je opravdu extratřída.

  8. 1206- :))
    voni jsou profesoři obecně hodní, synek si liboval, že jeho čmáranice byly přijaty s pochopením a oznámkovány tak, jak by ani on sám sobě nepopřál.

  9. 1208 – bezpochyby. Jeho Heathcliff je nejlepší, kterého jsem kdy viděla. Škoda, že nezfilmovali Hamleta, prý to byla na divadle bomba.

    Přitom má Fiennes spoustu odpůrců, kteří tvrdí, že je to ztuhlé nemehlo. Já ho mám jako herce v oblibě a coby Oněgin byl výborný.

  10. (1195) Nezačíná, je to setrvalé.
    (1197) Omlouvám se za šťourání, novotvary typu „vtutochvíli“ mne mírně serou. To bude dáno četbou zamlada (knihy Fučíkova odznaku to nebyly).
    (1201) Není jen Německo, viz polské potraviny .

  11. Nickname – 1176 – máte to zase špatně. Těch 54% je správně (přes polovinu), to lze snadno spočítat (DPFO + povinné odvody zaměstnanec a firma za zaměstnance). Ale to jsme ještě před DPH, daní z nemovitosti a spoustou podobných radovánek. Já myslím, že 65% je střízlivý odhad. Tak jestli nám to socaní sníží na 40%, tak budeme hodně vysmátí :-).

  12. Halladine, uctivě se omlouvám, že budu osobní. Leč náhoda tomu chtěla, že když jsem sem včera i dnes nahlédl po skončení své běžné agendy, v prvním případě se řešil problém systému topného, v druhém daňového. Ani v nejmenším z Vás tímto nechci dělat blba, naopak Vás upřímně považuji za socialistu s nadprůměrným přehledem a nadprůměrně zdravým rozumem (průměrováno přes všechny socialisty). Ovšem v prvním případě bylo zřejmo, že jste si neujasnil, zda mluvíte o množství vody v systému či o jejím tlaku, což není totéž a není to ani přímo úměrné, ať už tam máte klasickou expanzní nádobu či expanzomat. Následkem toho Vám ovšem nebylo dáno se v systému, který je oproti české ekonomice asi tak stomilionkrát jednodušší, orientovat natolik, abyste mohl učinit rozumné kroky k řešení, ba dokonce ani natolik, abyste si obstaral informace, na jejichž základě by se nějaké kroky k řešení vůbec daly rozumně navrhnout a provést. Jste si prosím jistý, že se ve fungování ekonomiky a jejích reakcích na jednotlivé daňové sazby orientujete dostatečně? Ověřoval jste si (praktickými pokusy či alespoň vlastním rozumem), že jednotlivé Vámi předpokládané a/nebo hlásané souvislosti opravdu fungují tak, jak si představujete? Anebo jste je prostě bez bližšího zkoumání implicitně převzal z ideologie Vaší strany, popřípadě jaksi mimoděk nasál z jejího myšlenkového prostředí?

    No nic, půjdu si teď lehnout a zítra zase pracovat. Upozorňuji ale, že mám své meze, a pracovat na druhé (kteří mne označili za parazita) nejsem ochoten donekonečna. A nerad bych zde četl Vaše úvahy, že pokud toho nechám já, daňový výpadek tím vzniklý Vy nahradíte přidáním úředníkům, kteří tak budou platit vyšší daně a „sociální“ i zdravotní „pojistné“.

  13. Zpátečníku 🙂
    Ciferník, který ukazuje „tu vodu“ je v barech, takže se jedná o tlak. To mi bylo jasné. A myslel jsem, že je to jasné všeobecně.
    Ukazovat množství vody v kubících by jaxi nebylo praktické – záleží na počtu, velikosti radiátorů, plus délce potrubí, které je položeno.
    Už dost dlouho se nesnažím udělat si všechno sám – v úterý přijde servisman.
    Kdysi jsem měl heslo “ Dejte mi návod ( nebo příručku) a já to udělám. Ale to už je minulost.
    Tudíž jsem se nesnažil zjišťovat nic bližšího.
    Jo, je tam expanzomat.
    No , a co se týká Vás…. Předpokládejme, že děláte něco užitečného, o co je zájem.
    Pokud toho necháte ( a neříkejte, že budete žít na podpoře nebo sociálních dávkách, to je nesmysl)
    protože jen málokdo je nenahraditelný, někdo jiný převezme Vaše činnosti a s tím i Vaše placení daní….
    Třeba někdo z konkurence, který navýší tržby, rozšíří firmu , nebo co já vím. Vůbec nic o Vás , ani o Vaši profesi nevím, takže spekuluju zcela obecně.To už bylo v těch občasnících od MP.
    Když zkrachuje jeden kovář, nic se neděje – jeho tovaryše, případně dílnu převezme jinej, protože koně budou furt potřebovat okovávat. A někdo to udělat bude muset. A hlavněto bude chtít. Aby vydělal.
    Pokud byste ovšem byl ve svém oboru jedinej……mohlo by to být jiné, a mohla by to být ztráta. Pokud by se ztratila domácí výroba, a vozilo by se to odjinud.

    Rozhodně ale nemám v úmyslu tvrdit to s tím úředníkem. To je jen servis pro podnikatelskou sféru, který sám o sobě nevydělává, přestože je potřebný.
    Asi jako moje sestra, která sama nevydělává, protože jeji práci neplatí ani pojišťovna, ale bez ní bych to měl hodně těžké, a vydělával bych o dost míň.
    Samozřejmě , vždy je možné spekulovat a přemýšlet, kterej úředník je přínosem, a který už ne.
    Možná, že jste fakt nenahraditelný, ale takových je fakt málo….
    Ale ujišťuju Vás, že pokud jste v podnikatelské sféře, ani na okamžik si nemyslím, že by Váš výpadek mohlo nahradit zvýšení platů úředníkům 🙂
    Takže Vaše upozornění na to , co byste nerad slyšel, je poněkud nadbytečné…..To ode mne prostě slyšet nemůžete.

  14. Dobré ráno vespolek,
    Ralph Fiennes hraje IMHO velmi úsporným způsobem, patří k hercům, kteří nemusí lítat po scéně jak tajtrlík, aby zaujali….(např. Jean Gabin patří do stejné skupiny). V Oněginovi skvělý, jako největší zloduch světa lord Voldemort v Harry Potterovi naprosto přesný.

  15. Dobré ráno. Rputi děkuji. Halle, v jednom příspěvku se durdíte nad chudými dělníky, co na zimu jdou pro almužnu, v druhém píšete, že když zavře chudý dělník dílnu, je to úplně v pohodě, protože kormidelníkům společnosti připlují peníze od konkurence. Který z těch příspěvků myslíte vážně? Ten, kde se durdíte, nebo ten, kde vychvalujete socialistické výběrší daní?

  16. Nickname,
    nemotejte dohromady dělníky a řivnostníky.

  17. Halladine, přečtěte si ten článek, na který odkazuji ve 1215. To se netýká jen rodiny, ale prostě efektivita socialistického společenského systému je velice nízká – čím více „sociálna“, tím nižší.

  18. Rputi,
    Jakl většinou lže, anebo kecá nesmysly.
    Tohle není výjimka.
    Vysvětlete mi, proč teď, když je socíku daleko méně , se rodiny rozpadají více, méně se svadbí, rodí se míň dětí…než za té totality, kdy bylo toho „socíku“ daleko víc.
    A fakt se mi nezdá, že by efektivita třeba Dánska a skandinávských zemí, kde je toho socíku nejvíc v Evropě byla nízká…
    A neslyšel jsem, že by tyto země měly nějaké závažné problémy v souvislosti s krizí jako jiné, s menší úrovní toho „socíku“
    Vy jo ?

  19. Nemám moc času (ale ani chuti) vstupovat do diskuze, ale dovedu si představit, jaký řev by se ozval od socialistů všech odstínů, kdyby někdo v ČR chtěl implementovat pracovně právní předpisy Dánska.

  20. Nejsem si jistej, ale mám dojem, že myslíte na lehkost, se kterou je v Dánsku možné zbavit se pracovníka.
    Je to ono ?
    Jenže ten pracovník-vyhozenej
    dostane podporu ve výši 95 % platu. Alespoň v těch nižších platových kategoriích. U těch lépe placených se to postupně krátí.
    Za těhle okolností bych to přijal.

  21. Halladine, to je omyl – socíku je mnohem víc!

    V první řadě proto, že na cestu socialismu se vydala celá Evropa. V letech šedesátých, kdy duněl kapitalismus, se i v socialistických zemích lidé snažili přizpůsobit západu a krom toho platily staré normy chování.
    Socialismus byl vně rodiny a rodina své členy před socialismem svým způsobem chránila. Jedině v rodině např. člověk mohl otevřeně říci, co si myslí.
    Rodina patřila, spolu s chalupařením k té „vnitřní emigraci“.

    Dnes, kdy když genderoví blbci kecají o tom, že holka s IQ 90 má mít maturitu a dělat karieru a děti teď ne, nutno si užít a nikdo po dětech nechce špetku odpovědnosti, aby snad nebyly frustrovány, to prostě jinak dopadnout nemůže.

  22. Rputi 🙂
    v tom to není. Od založení rodiny jsou lidé odrazováni ekonomicky.
    Mít děti znamená dost podstatně si snížit životní úroveň, příjmy, a následně i penzi.
    Lidé jsou dnes výrazně ekonomicky motivováni, aby děti neměli. Zatímco dříve byli ekonomicky motivováni, aby děti měli.

  23. No je videt ze diskuze se posunula, je to tady takove mekoucke a slunickove…. Sicialiste rulez…..

    Jinak bych chtel pripomenout, co se jeste as nevi. Kdo si mysli, ze jsou dane male a mensi, nez by meli byt, tak neni problem proste platit vice, na to neni potreba nejaky extra zakon. A pak taky, ze bohati uz ted plati nasobne daleko vice, nez ti chudsi, co chteji bohatsim zvysit dane. A rodinu se snazil uz od sicialisty Lenina, ktery byl v tomto prvni, zlikvidovat kde kdo a furt nic. A hlavne se to tyka jen vyspelych sicialistickych zemi. Rodina samozrejme prezije, vzdyt tu funguje uz dob prvniho vztyceni nad travu. O detech a jejich ekonomickem vlivu a nevlivu, psat nebudu… Nestoji to vubec za zminku. Nekho proste deti bavej a nekoho nikoliv. Jestli dostanu pridavky, ci nedostanu mne v tom pristupu rozhodne nezabrani.

  24. Jak to říkal šimon klein ?
    „Lidi toho naslibujou “ 🙂

  25. Halladine k vaší 1220: chování společnosti vždycky ovlivňuje více okolností a vypichovat jedinou jako příčinu je poněkud nepřesné. Pokud jde o situaci v Dánsku, ale i dalších severských zemích – jednou z věcí, která ovlivňuje chování občanů je skutečnost, že se jedná o země protestantské, kde generace prostě byly vychovávány k určitému způsobu jednání, životním postojům a chování. A pokud jde o to, že dnešní mladí u nás se méně svatbí a žijí spolu jen tak: Vše začalo někdy v polovině devadesátých let, kdy mladí přišli na to, že když se nevezmou, mají spolu dítě a matka se bude na úřadech chovat jako samoživitelka, dostanou od státu dávky a výhody, na které by jako ženatí(vdané) nedosáhli. Prostě česká vypočítavost. A možná i ta neexistence víry – PeSi nebij mě, píšu o víře, nikoli církvi. A většina členů společnosti prostě nad sebou potřebuje nějakou autoritu, která jí určuje jak se chovat a co se nedělá. A Bůh je ideální – abstraktní postava obestřená aurou něčeho vyššího.

  26. Jirko, s většinou 1225 souhlasím, ale… Měl byste tolik dětí, kdybyste pracoval jako soustružník ve strojírnách za 12 čistého? Kdyby vám osud připravil to, že prostě nemáte vlohy, abyste dosáhl v práci víc? Lidi nejsou stejní a neexistuje rovnost šancí.

  27. Halladine, už jsem to tu kdysi citovala. Americký zoolog Desmond Morris napsal už v padesátých letech, že člověk je jedním z nejúspěšnějších živočichů a tak se množí a množí … a množí.
    Dříve počet jedinců decimovaly epidemie a války. Jelikož nemáme ani tak velké epidemie, ani tak velké války, prorokoval, že brzy změníme své sexuální (a rozmnožovací) chování.
    Což se zřejmě děje.
    Že to děláme poněkud blbě, je věc jiná…

  28. Dano,
    to nehraje roli. Nesvadbí se ani lépe placené kategorie obyvatelstva, které na dávky nemaj nárok.
    Žena, která chce mít děti ztrácí postup v kariéře, nemá ani jistotu, že se vrátí na své původní místo.
    Takže to ji ekonomicky nutí maximálně jedno dítě a šlus.
    Takže loni nás 3200 ubylo.
    Tahle společnost biologicky krachuje. A společnost, která krachuje biologicky, nemůže být úspěšná ani ekonomicky.

  29. >> Dana
    Dočasná nevýhodnost sňatku existovala už v 80. letech. A proto se jeden můj kolega ženil až poté, co jeho dcera dosáhla věku 2 let. Do té doby totiž „matka jeho dítěte“ pobírala nějakou dávku, na kterou by u prvního dítěte jako vdaná nárok neměla. Inu, vždycky jsou lidé, kteří optimalizují.

  30. Poslyšte, Halladina, a které společnosti – dle Vaší úvahy v (1230) – nekrachují. Nejen biologicky, ale i ekonomicky? Třebas Alžírsko?

  31. 1213 – byl velice slušný pokus o sdělení
    1214 – bylo potvrzení 1213

    Několika denní agitka je názornou ukázkou, jak to může dopadnout, když se osoba medicínského vysokoškolského vzdělání dostane do Parlamentu.

    Halladine, ty jsi jako tchyně, máš vždycky pravdu.

    A nepiš, že tě nemám rád, naopak, rád tě čtu.

  32. Halladine 1230 – řeči typu: „Žena, která chce mít děti ztrácí postup v kariéře“ přímo žeru! 🙂
    Já bych to pochopila, u vysokoškolaček, které mají před sebou karieru vědkyně či managorky – tyhle ženské měly těch dětí vždycky méně.
    Ale čerti mě berou, když pokladní v sámošce vykládá, že ona teď děti ne, neb musí karieru a k móři a na Kanáry. A takových je většina.

  33. Dobré ráno,

    TAk ono neuzškodí, když je určitý tlak na to, aby se lidi chovali odpovědně při zakládání rodiny.

    jen bych připomněla, že dnes ji lidi zakládají mnohem později. Poměrně častý důvod sňatku – a leckdy v období, kdy ještě nebyli snoubenci zdaleka ekonomicky soběstační – bylo těhotenství nevěsty, leckdy na hranici zletilosti.

    holka sice třeba nedostudovala, mladé rodiče museli živit jejich rodiče rodiče, ale kdybyste srovnali životní úroveň středoškoláků, kteří se museli brát ve třiceti a vysokoškoláků, kteří se vzali po dokončení studia, tak v tom nebyl žádný velký rozdíl.

    A na nějakou karieru, zakjímavou práci, investice se nedalo ani pomyslet, takže rodina byla ještě tak nejspíš prostorem k seberealizaci.

    ten ekonomický tlak je i v tom, že dnes dítě stojí mnohem víc ne proto, že jsou věci dražší, ale že se považuje za nezbytné investovat do věcí, které tehdy nebyly.

    Na druhou stranu, jesle a školka byly zadarmo, ale moje kamarádka, jedna z těch, co se vdaly ještě před maturitou a když maturovala, všichni doufali, že se nerozsype zrovna před komisí, vzpomínala, jak když šla po mateřské do práce, musela stihnout předat řvoucí a rozespalé dítě do školky ráno mezi 6.45 a 7.00.

    S těmi svatbami bych to neviděla tak tragicky… Dnes je trend se nebrat a řada svazků funguje poměrně stabilně. A ne vždycky hrají roli ekonomické důvody. Někdy se do toho lidem prostě nechce, nebo to odsouvají z různých důvodů a nakonec zjistí, že se bez toho obřadu obejdou.

  34. 1218 Halle, dělník je ten, kdo dělá (rukama). Dělník-živnostník bývá nejchudší z nejchudších pracujících. Pan Mládek má pro něj jen slova pohrdání. Vy brbláte, že daňově optimalizuje. Kde je soucit? Sociální cítění? Platí vaše brblání? Mládkovo touha jít těm příživníkům po krku? Nebo váš nadhled, že ať si zavřou krám, stejně ty prachy vytlučeme jinak?
    … to jsou dnešní proletáři, kterými socialisté pohrdají.

  35. >> Halladin [1222]
    Lituji, ale pravdu nemáte. Maximálně lze dostat 90% vyměřovacího základu (to je méně než plat), přičemž je zde ještě pevná horní hranice. Navíc jde o ryzí pojištění – pojišťoven na nezaměstnanost je v Dánsku několik desítek, jsou většinou propojeny s odbory ale jejich služby na členství v odborech vázány nejsou. No a když se člověk nepojistí tak potom platí klasické heslo – (c) Vladimír Neff – „Nemaláš, nežraláš“. Jinak podmínky pro získání dávky v nezaměstnanosti jsou tu poměrně rozumné – doba zaměstnání a pojištění v poslední době, výhody stran rekvalifikace, ale jen tehdy, když tu rekvalifikovanou práci začne dotyčný vykonávat atd.
    Ostatně i německý Harz IV – zavedla jej SPD – by u nás způsobil, že by pánové Sobotka, Hašek či Zavadil (o Falbrovi a Zemanovi nemluvě) z toho nejspíš ječeli intenzivněji než Viktorka u splavu.

  36. Oni taky ti „příživníci“ dnes málo platí do důchodového systému – a sami budou mít jednou důchod podle toho, co do něj zaplatili. Takže malý. Obvykle jim totiž na víc, než na minimíální odvody nezbyde.

    Zatímco soudruh Mládek bude mít docela slušný důchod, protože zaměstnavatel – stát mu platí pojištění z peněz, které vybere na daních od těch živnostníků, kteří musí pak na sobě šetřit.

    Takže je to Mládek, kdo parazituje.

  37. (1224) Neberu-li vyjímky, že si někdo odchová Lendla nebo Navrátilovou, znamenaly děti vždy větší finanční i časovou zátěž.
    Dnešní „výrazná ekonomická motivace nemít“, dřívější „ekonomická motivace mít“ je nesmysl, zrovna tak vliv na penzi.
    Jediná ekonomická motivace děti mít je neexistence penzijního systému.
    (1227) Stejný jev, děti bez svatby, pozorován u černošek v USA. Stejný důvod, výše dávek.

  38. DVD,
    pravda je někde napůl mezi námi 😉
    V Dánsku činí podpora v nezaměstnanosti po celou dobu 90 % z předcházejícího čistého příjmu. Z podpory v nezaměstnanosti však odvádí Dánové daň z příjmu a pojištění. Čistý náhradový poměr tak je 60,9 %
    http://www.finance.cz/zpravy/finance/283713-vyse-podpory-pri-nezamestnanosti-v-cesku-a-ve-svete/?MailcenDivLogin=1
    Ta povinnost platit daň a pojistné mi unikla. Mea culpa
    Přesto je to mnohem lepší než u nás.
    Mimochodem, v odborech je tam 90% pracujících, všechno určují kolektivní smlouvy , takže tuším ani nemají zákonnou minimální mzdu.

  39. Aerokarle
    ekonomická motivace k tomu mít děti byla nesporně.
    1. dotované šatstvo a vůbec všechno pro děti
    2.snížené daně pro rodiče ( nemáš děti, po tuším 25 letech věku vyšší sazba daní, tzv „volská daň“
    3. dětské přídavky
    4. novomanželské půjčky – po narození každého dítěte se odpisovalo z anuity.
    5. zmíněné laciné školky a jesle.
    Možná ještě něco dalšího, ale už si nevzpomínám.

  40. Řekl bych, že témat bylo v jedné větě otevřeno několik a motají se poněkud dohromady. Socialismus je systém, který má ambici naplnit „společenský prospěch“. Tedy, že nějaký plánovač (byrokrat) najde optimální využití dostupných zdrojů pro jejich efektivní využití pro nějakou komunitu. Byrokrat/plánovač plánuje (na základě statistik a prostřednictvím matematického aparátu, obvykle diferenciálních rovnic) a nařizuje objem (kolik) a strukturu (čeho) produktu, které efektivně uspokojí potřeby společnosti při optimálním využití zdrojů.
    Když zanedbám asi tisíc nepřekonatelných metodologických potíží, které to má „an sich“ v sobě obsaženo a ponechám jedinou otázku: jak může nějaký člověk vědět, jaké bude mít on sám preference (a z nich odvozenou spotřebu) např. v třítisící den poté, co vytvořil takový plán? No, a jestliže on sám dnes neví, jaké bude mít preference za tři tisíce dnů, jak může dnes počítat společenský prospěch pro nevím kolik jiných lidí, což byl úvodní předpoklad, který to cvičení mělo za cíl dokázat. Jde o to, že se polovzdělanec pokouší předstírat, že ví něco, co je z principiálních důvodů vyloučeno, aby věděl. Proto vůbec nemá smysl mluvit o nějaké efektivitě socialistického systému. Jediná smysluplná debata je: jak rychle spotřebují socialisté současné kapitálové statky? Protože přerozdělování není ničím jiným než upřednostněním současné spotřeby a zanedbáním budoucí spotřeby. Přerozdělením totiž nic nevznikne.
    Já vím, že jsou to takové jemné finesy, které ve srovnání s tzv. robustními zájmy obyčejných lidí vůbec neobstojí. Ale píšu to proto, že by bylo jednodušší napsat, že „socialismus je lepší, protože lidi jsou nesvéprávní a je třeba na ně dohlížet“ nebo jen „socialismus je lepší, protože si ho lidi zvolili a kromě toho asfalt“.

  41. Mno … děti nejsou žádná zátěž, ale jsou zcela přirozenou součástí života.
    Pani Dano, otázka je zcela mimo. Děti si totiž rodiče vybírají, celkem nejde ovlivnit, kolik se jich do rodiny „přirodí“. 😀

  42. >> Halladin
    Udělal jsem chybu, že jsem se nedržel toho, co jsem uvedl v (1221) a postupně jsem se zapltel do diskuze, která nikam nevede. Těch 90% není zákonný nárok. je to pouze percentuálně vyjádřený strop – a vedle toho je ještě strop daný absolutní částkou.

  43. “ dotované šatstvo a vůbec všechno pro děti“
    – a co na tom bylo „výhodné“? Výhodné je, když něco můžu koupit levněji než jinde nebo jindy. Koupím oblečení v obchodě se slevou a ušetřím proti obchodu. kde slevu nemají.
    Ale kde je jedna cena, neušetřím. Nemám možnost udělat výhodný obchod.

    Nemluvě o tom, že protože všechny platil stát, tak prostě zaplatil míň na platech a zadotoval dětské oblečení.
    MYslím, že to má blíž k přídělovému systému než k ekonomické výhodě.

    nemluvě o tom, že kdo nemá děti, tak nepotřebuje dětské oblečení, nepotřebuje školku – není s čím porovnávat. Nepořídíš si stejnou věc za lepších podmínek než bezdětný. Pořídíš si za určitou, pro tebe unosnou cenu něco, co si ten druhý nekoupí vůbec.
    Proti tomu, jetsli koupím dupačky za padesát nebo za stovku pořád ještě je nejvýhodnější nemuset kupovat dupačky vůbec.

    A žádná sleva na dani a přídavky stejně nekompenzovala v plné výši investice do dětí.

    Takže já v tom žádnou výhodu nevidím. JAko bezdětná bych se materiálně neměla v tom systému o nic hůř než s dětmi – spíš naopak.

    Zajisté by byl můj život nesrovnatelně chudší, ale to, v čem by byl chudší, je mimo veškeré ekonomické kategorie.

  44. maYdo, jste legrační.. jsem zvědavej, co řekne PES, až si přečte, jak si vy chudobná živnostnice odtrháváte od úst, aby on měl plat a penzi….

    DVD, já Vám děkuji, že jste se zapojil, a napomohl upřesnění mých znalostí, či toho, co jsem za znalosti považoval 😉

Komentáře nejsou povoleny.