Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

    • Samí ublíženci! Podlidi, nadlidi…
      Tohle rozeštvává lidi, ne kovidpas, milý míšenče. [;>))
      Přijdou možná i adamité. Přece jim nikdo nebude určovat, že se mají obékat. Nebo zoofilové. Měli by uspořádat demonstraci s ukázkami své svobody..

      P.S.: Jak to dneska dopadlo v Teplicích? RLM! Nikde nic…

      • Mne rozestvava omezovani prav a svobod, ne Okamura (jehoz nesleduji). V nem bych moc viny nehledal, krome zvaneni nedela nic.

        • Mě jakékoliv omezování zlobí. Ale taktéž mě zlobí „nároky“ některých skupin. Romů, LGBT+, a různých dalších. Třeba neočkovaných, kteří se stavějí do role „obětí systému“.
          Prd oběti. Nechtějí se necha očkovat, jejich věc. Že očkvanci budou mít výhody? No a? Skoro každý se může nechat očkovat a stát se tak „zvýhodněnou skupinou“. Když nechce, protože má jiný názor, je to jeho volba. Ale ať pořád nenadává. Že jej systém někam tlačí? Chceš-li řídit auto, musíš mít řídičák. Neřidiči by taky mohli pořvávat, že jim je odpírán „svobodný přístup“ za volat. Okolnosti (systém) pořád někoho někam „tlačí“. Většinou se tomu tlaku dá odolat. Spočítám si aktiva a pasiva. A když výhody nejsou tak závažné, tak prostě ne, tečka.
          (Pro mě jsou to třeba sociální sítě.)

          • Samozrejme nesouhlasim, podle mne stat nema pravo po nas chtit si namalovat prdel namodro a trestat za to, ze nejsme ochotni, to bychom se tocili v kruhu.
            Konec koncu, evroparlament i soudy to vidi dost jasne.

  2. Trestní oznámení? On něco ukrad?
    Chudák třeba zabloudil.
    Ale ještě z toho vyvázl lacino. Taky jste mohla mít v ruce hrábě.

  3. skimici – ad 446 – to mně připomíná kdysi dávno na PřFUK obor chemie jednoho spolužáka, který říkával, že na nějakou věc má metadoxní názor 🙂

    Podle polohy substituentů na benzenovém jádře, které jsou ortho, meta a para 🙂

    Od toho se odvíjí názor orthodoxní, paradoxní a pochopitelně také metadoxní…. 🙂

  4. A co si pod tím Pavle představoval? Řecké “meta” je prefix co znamená něco jako po. Souslednost.
    Třeba Aristetoleova Metafyzika se tak jmenovala zcela prostě proto, že šlo o další dílo po prvním, které se jmenovalo Fyzika.
    Prostě vyšlo po, meta Fyzice.

    • Já když se řadím do cisgender, cissexuály tím sděluji, že mám positivní vztah (v tomto případě) ke svému penisu 🙂

    • No, on tím označoval to, že nemá názor víceméně žádný, že je tak uprostřed a rád se nechá přesvědčit ať už vyznavači ortodoxního názoru nebo toho paradoxního, podle toho co pro něj bude výhodnější… 🙂

      Dotáhl to v SSM relativně daleko, než přišel rok 1989 🙂

  5. Hmm, ale SLA tiskárny se mi líbí.
    Netušil jsem, že je to dneska už tak laciné. Asi si budu muset koupit novou hračku. 🙂

      • Ten princip je známý relativně dlouho (deset a víc let), ale používal se k tomu laser a vždycky to bylo drahé.
        Tiskárna stála 20.000 USD a víc a spotřební materiál byl taky drahý.

        Ale za cca. 2000 euro (nebo taky 400 euro, záleží na výrobci) už se to dá i na doma.

      • Jediné co bude třeba prověřit jsou mechanické vlastnosti těch pryskyřic. Jestli to třeba zvládne tisknout použitelná ozubená kolečka a podobně.

        Na víceméně všech videích na tom tisknou různé pajďuláky a podobné ptákoviny, ale zatím jsem nenašel video, kde by vytiskli třeba nějaký mechanicky namáhaný prvek a měřili pevnost a pružnost. Nebo že by vytiskli krabičku na nějakou elektroniku a kontrolovali kolikrát se dá do ní zašroubovat a vyšroubovat šroub, než se to vyžvejká.
        Nebo jestli je to schopné vytisknout krabičku, která už bude mít dírky se závitem M3 (s přesností 0.05mm by to teoreticky mělo jít).

        • A vida, tady je nějaké celkem vážně míněné měření:

          https://www.youtube.com/watch?v=k5xxZKv7IRg

          Bohužel z toho plyne, že 3D tištěné šrouby z UV tvrditelného epoxidu nejsou nic moc 🙁

          A ozubená kolečka z téhož materiálu by patrně také dlouho nevydržela.

  6. Ahoj! Já bych se trochu vrátil k těm válkám, dvěma vcelku jednoduchými otázkami:
    – Afghanistán – přestál poručíka britské spojenecké armády Ernesta Goodbodyho, ruskou okupaci, teď americkou okupaci…
    A ta otázka: Která třetí světová mocnost se tam zatím neangažovala, ale určitě to zvládne?
    a ta druhá:
    – Kde Biden rozpoutá novou válku?
    Protože bez spotřeby produkce vojenskoprůmyslového komplexu ten socialismus v USA nevybuduje!

    • Přesně!
      U první si nejsem jist, zda bude zájem další mocnosti o poušť a hory. U druhé otázky – taky mě to zajímá. Je třeba obnovit sklady vojenského materiálu a zajistit jeho spotřebu. Přece to jen tak nevyhodí…

      • Číně budou jak hory, tak náboženství u prdele a pokud budou plnit nasmlouvané dodávky opia, jehož distribuci Čína zajistí nejen po Hedvábné stezce, ale po celé zeměkouli, noha čínského vojáka tam nevstoupí.

        • No to mě nenapadlo.
          Jo, možné to je. Čína jako drogový dealer…

          „Z vyššího principu mravního“: To opium nebude Čína nikomu vnucovat. Jen nabízet. Princip trojského koně. Když se někdo stane smažkou, je to jehop věc.
          Ale zatím to tak nevypadá – ani u syntetických drog nehraje čínský trh významnější roli. Nebo se o tom aspoň nepíše.

  7. Já jsem v posledních dnech narazila na osobu, která se označila jako nebinární gay. A dumám, co si mám představit, resp. co si o sobě myslí ten, co se tak nazval.

    • Binární soustava jsou nuly a jedničky.
      Nebinární jsou jenom nuly… 😉 .-D 😀

        • Klidně! To je matematika… 😉
          Matematika má odpovědi na leccos!
          Kupř. „polyamorie“ je charakterisována hexadecimální soustavou, kde jedna Hexe může bez ohledu na pohlaví decimovat až 16 partnerů… 😉 😀

      • At je to s jednickama nebo nulama tak ci tak, je fuk. Hlavne, ze se zase, Pane Domaci, rehtas (ano, rehtas) kravinam! Uz ti odstupovali pandero?

        • to jo, ale zatím nic moc.Cévku stále mám a tlak stále nemám.
          V pátek ráno jsem to byl reklamovat, teď se cítím trochu lépe.Ale pivo si nevychladím, protože sedm schodů nevylezu a zůstat ve sklepě se mi nechce. 🙁
          Doufám, že jen zatím.

    • Pokud tě to vážně zajímá, tak rozbor je tady:

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Genderqueer

      V podstatě se ráno probudíš a rozmyslíš si, zda chceš být dnes ženou, mužem nebo obojím. A podle momentální nálady vyrazíš večer do duhového baru a sbalíš někoho, kdo je pro dnešek tak nějak kompatibilní… 🙂

      • V zásadě máš jako nebinární osoba výhodu v tom, že /na rozdíl od nás, starých, zatrplých bílých mužů) se nemusíš spokojit s tím, že s přibývajícím množstvím panáků se nad ránem stanou přitažlivé i ženy, které by za denního světla rozhodně přitažlivé nebyly, ale můžeš to ve tři ráno přehodnotit a usoudit, že i chlap se do postele hodí.

        Nebo naopak, pokud se ráno probudíš jako žena 🙂

        • Blbý je, když se přepne z jednoho pohlaví do druhého v momentě, když je v posteli s někým, s kým po přepnutí není kompatibilní

      • Pavle, mne zarazilo, že se označil jako nebinární gay. Gay je ale přece mužské pohlaví. Nebo myslíš, že i on se ráno rozhoduje, zda bude gay nebo lesba? A rozhovor dával zrovna ve chvíli, kdy se cítil býti gayem? 🙂
        Mám v tom fakt guláš. Asi budu muset znovu do MŠ.

        • No já to až tak dopodrobna neznám, tyhle varianty. 🙂

          Ale tak nějak bych to chápal v tom smyslu, že večer v baru vyjede po chlapech a pokud se mu nezadaří, tak nad ránem vezme za vděk i ženskou nebo třeba velbloudem či (pokud nebude na vybranou) velbloudicí.

        • Mimochodem, tyhle nebinární trable jsou ještě celkem jednoduché.
          Ale jak teď čtu tu Hamiltonovu trilogii „The Void“, tak tam popisuje (pravda, v roce 3500) ještě mnohem bizarnějsí kombinace.

          Kupříkladu „mnohočetnost“, která se projevuje tím, že jeden člověk (vědomí) má třeba 30 nebo víc těl. Některá mužská, některá ženská, ale pořád je to jeden člověk.
          No a ten jeden (mnohočetný) člověk má milenku (jedna z hlavních hrdinek celého příběhu) a s tou řeší, jestli s ní dnes bude spát pět nebo osm jeho „osob“ a zda to mají být muži nebo ženy.
          Nebo se tam odehrávají dialogy typu:

          „Ona s tebou spala ve stejné době, jako jsme spali spolu ?“
          „Jistě, ale bylo to jen šest ze mně“

          nebo:

          „A ty už jsi měl schůzku s nějakou další mnohočetnou bytostí ?“
          „No jistě, to je mnohem jednodušší než schůzka s tebou. To si vždycky pronajmeme celou restauraci, mých 30, jejích 40 a bavíme se kolektivně. A ten sex potom. Zkus si představit, že se současně miluje 70 nebo 100 lidí. S tím se ty vaše orgie, které pořádají jednočetní vůbec nedají srovnat.“

          🙂

          • Takže si myslím, že LGBTQRBFLMPSVZ+-!314159265359 zdaleka neřekli poslední slovo. 🙂

    • Je to teplouš příležitostně šukající všechno na co narazí. V příznačném histriónství se snaží dělat zajímavým. Nezabývej se tím. Jestliže je jinak neškodný.

  8. Zcela mimo misu:

    „Nechapu, jak mne muze nekdo z Washingtonu poroucet,
    co si mohu delat se svou vlastni kukurici.“ – nejmenovany
    palenik z jizni Virginie.

    Reakce na vyhlaseni Prohibice.

    • Njn, taky jsem si kolem roku 1998 myslel, že když mám svůj vlastní diskusní server na Internetu, tak mi tam nebude vláda strkat rypák.

      🙁

  9. (457.2.2) Dano, je nějaký důvod po tom významu pátrat?

    • Určitě! Dnes než jdeš do baru, musíš mít vyjasněné základní otázky jako:
      „piješ gin, mladej?“
      Jo!
      „tak nepij, hrozně po něm pálí zadek!“
      😉 😀

    • Tak v našem věku už asi ne.
      Ale být mladý, poněkud bych znejistěl, pokud bych se v baru seznámil s nějakou ženou a když bych se pak probudil, tak by to prohlásilo, že je to dneska chlap. Nebo naopak.

      To pak má divné konce:

      https://www.youtube.com/watch?v=lO9fAfJgENI

      🙂

  10. Vážení, už toho bylo dost,
    definitivně jsem ztratil přehled ve vašich pohlavních problémech. Já jsem takový obyčený člověk. Heterák, jak jim říkají gayové. Ale už to v Ústavu všichníi vědí a nebalí mě. Taky proto, že jsem pro ně starý.
    Tak se raději pozitří sbalím a pojedu na prskoletu do hor. Tam je to podstatně jednodušší. Chlapi jsou tam chlapi a ženské se netváří jako chlapi a naopak.
    Gay je tam jenom jeden okud vím, koňák, a musí si své partnery hledat v blízkých městysech. A srandu si z něho dělají jenom dobrosrdečně. Protože je zaměstnává.
    ===
    Dobrou noc a proberte tady tu sexualitu pořádně než se vrátím. Ať v tom máte jasno! [;>D)

  11. Dobré zas ráno… 2 skimic ad 448 – no, jestli se nickname cítí býti otrokem, já mu to brát nebudu. Ale pravdu máš Ty v tom, že slovani jsou odvozeni od pojmu slovo, tedy kmeny, které si při troše snahy vzájemně rozumněly. (na rozdíl od pojmu Němci – tedy němí, nebylo jim rozumět)…
    Já se za slovanský původ nestydím a v těch rasistických státech, kde to vyžadují, vyplňuji obvykle kolonku „other“ slovem „slavonic“. Rozhodně odmítám označení „caucasians“, kdo byl v Rusku, dobře ví, co znamená označení „licó kavkázkej nacionálnošči“ – děkuji, nechci, to opravdu nejsem… (a zase, pokud se někdo cítí být kavkazským šmejdem, ať si to tam klidně píše…)
    A stejně je to sranda – „pokrokové“ západní státy, hlavně ty nejpokrokovější, zajímá rasový původ… U nás, kde je nám předhazováno buhvíco, v dotaznících otázky na rasový původ nejsou. A to je určit nedostatek demokracie…

  12. Dobré krásné slunečné ráno 🙂

    Nakazila se alfou i betou současně. Po nákaze oběma variantami covidu Belgičanka zemřela
    https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/v-belgii-zemrela-zena-ktera-se-nakazila-dvema-variantami-koronaviru-soucasne-40365856#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=9ubAzV0ujqT-202107110808&dop_id=40365856&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    Strašný. Hrůza člověka opanuje v neděli ráno. Ten kovid jak s náma cvičí.
    Tak jsem si říkal, kde to novináři sehnali. Kouknu na belgický Le Soir a z toho je to opsané. Mňo, částečně opsané.
    Stateční čeští novináři totiž záměrně vypustili jeden fakt. Té paní bylo hezkých 90 let.
    Původní článek nebyl ani tak o smrti té staré paní ale o tom, že poprvé za dobu kovidu bylo vědecky publikováno a dokumentačně doloženo, že je možné být zároveň napaden dvěma variantami najednou. Zatím se o tom spekulovalo ale nikdo to vědecky nepublikoval.

    ČTK gratuluji ke kreativnímu zpravodajství. Zapějem si „Jednou budem dál“ a šťastné zítřky přijdou.

  13. 461 PeS
    já se taky za kavkazana nepovažuji. Blumenbach to v 18tém století použil pro lidi z Evropy, Středního východu a Severní Afriky.
    Takže tedy, pane Blumenbachu, polibte si i s Američanama, kteří to převzali 🙂
    Já rozhodně nemám s nějakým pyskatým Arafatem nic společného !

    • Těch článků bez smyslu, bez podložení validními daty je vlastně plný internet. V té džungli je třeba mít nejen zdravý rozum, různé, odlišné zdroje a taky dokonce znát aspoň středoškolskou matematiku.
      Internet je panoptilkum!
      Diskuze o očkování, Vrběticích a podobných tématech je toho krásným důkazem.

    • chtěl jsem si přečíst článek…

      Mediální skupina mafra
      Ups! Něco se nepovedlo
      Stránka je nedostupná.
      Omlouváme se, probíhá technická údržba systému.
      Prosíme vraťte se později

      • Ten článek by měl být na stránkách oné “ vysoké školy“

    • MUDr. Peková:
      Obchodní přístup její laboratoře je docela pochopitelný, šla na nejnižší nabídku a tím pošlapala kuří oka kdekomu. Ale podle toho, jak mluví je to „mrcha studená“ a osobně mi sympatická fakt není.

      Její teorie o umělém původu viru byla už mnohokrát vyvrácena a mnohokrát adorována – nehodlám k tomu něco podotýkat, nic o tom nevím, snad jen to, že na „bojový“ virus“ je „koronáč“ celkem hodně slabý čaj.
      Jsou přece nákazy daleko virulentnější, rychlejší, smrtelné a s předem vyvinutou vakcínou pro vlastní.

      • V teto chvili je umely puvod jedna z teorii. Bojovy urcite ne, na to jsou spise plyny… I kdyz nejhorsi z nich, novicok, jaksi ne a ne nekoho zabit 🙂

        A vazneji, umely puvod je jedna z veci, kterou se nedozvime.

          • Takovych variant lze vymyslet… Kseft? Zrychleni cesty cinskym smerem? Hricky a la Fort Detrick? Anebo proste a jednoduse nehoda, asijci na bezpecnost moc nejsou?

    • Byl tam! Ale trošinku mladší…
      Co mě překvapilo byla oteřenost lidí, kteřží o tom raizu vyprávěli. Jako kdyby seděli u ohně a ne před kamerami. Po té hysterii kolem něco, čemu rozumím, s čím se bez problému srovnám.

  19. Pavle, předností SLA tiskárny je přesnost. Například umí „tisknout“ optiku.
    Pro drátovou tiskárnu je spousta i velmi pevných materiálů s vlastnostmi například nylonu či delrinu. To pro ozubená kolečka stačí. Kdybys chtěl něco extra, dá se i z kovu, práškově metalurgicky. Drahá technologie. Ovšem výsledky špičkové. Například Seiko takhle vyrábí součástky kotvového kroku.

  21. Teda, nemám sílu poslouchat TV rozhovory s kýmkoliv,
    ale z části přepisu pobíhající na Netu mi přijde, že rétoriku má dr.Peková dost konfrontační (tak nejen covid, ale on je umělého původu už i SARS ?); bohužel si ji tím pádem řadím do stejné lajny k Flégrovi… oba mají pořád dojmy, tvrzení a přesvědčení, aniž by přeložili rigorózní analýzy veřejně dostupných souborů dat. U ní je to o to zarážející, že je vzděláním MUDr.; docela by mne zajímalo, jak ji vnímali pacienti během jejího působení v nemocnici nebo kde to dřive pracovala.

  22. nějaký milionář leti do luftu až tak vysoko že bude chvilku v beztíži

  23. No jo, koukal jsem, že Branson to taky dokázal. I když tedy Vesmír zatím jen tak „polechtal“.

    Ale musím říct, že přístup Elona Muska ke kosmickému programu se mi jeví jako smysluplnější.

    • Když multimilionáři chtějí vyhazovat prachy … a navíc je z toho užitek pro lidstvo. 😉

      • Ale ono to nestálo víc (vývoj) než nějakých 20 mld korun.
        To je suma na kterou Maláčová zaokrouhluje —

      • Ale zase ten pocit, že člověk letí do Vesmíru ve svým a za svý musí být docela fajn 🙂

      • Ve svém a za své pošlu do třetinové výšky tak mobil nebo kameru.

        • No, poslat do 33 km výšky mobil není zas tak levné a jednoduché.
          Do 10 km to ale dělám běžně i já.

        • No právě, balony jsou hezké, ale člověk se do toho nevejde a zdaleka tak vysoko nevyletí.

          I když je pravda, že kdyby se chtěl Branson dostat alespoň na orbitu, bude muset ten design asi hodně překopat. Na to malý jednostupňový raketoplánek startující z letadla asi stačit nebude.

          Ale na to, že začínal v krámku s gramodeskama je to slušný úspěch.

  24. Ale pokud je pravda, že se chystají prodávat letenku za 100.000 USD, tak to bych si za pár let, až budu v důchodu, snad i dopřál. 🙂

    • Já bych byl rád, kdyby se to jednou povedl vypustit balón od nás z Mordoru. Tedy pokud bych ke spolupráci neukecal raketové modeláře a nepostavili bychom si ram-jet na tuhá paliva. To bychom letěli výš, dál, rychleji. Ale snadno by si nás spletli s Hizballáhem.

      • Tak u nás se balony celkem pouští, už několikrát jsem o tom četl.

        Kdysi dávno jsem to sám plánoval (konkrétně v roce 2004 a 2005). Dokonce jsou tady:

        https://www.okoun.cz/boards/pustme_si_balon

        i původní diskuse nad realisací z té doby.

        Jenže když pak došlo na to přiložit skutečně ruku k dílu, tak se lidé nějak nesešli 🙂

        Pravda, dneska by to bylo asi o hodně jednodušš, přece jen technika pokročila, palubní počítač by mohl být nesrovnatelně menší a lehčí a stejně tak baterie atd.

        • Jak to čtu, chyběl nějaký executive manager s asistenkou …

          • To ani ne. Spíš se pak nenašli lidi, kteří by byli ochotni něco udělat prakticky. Třeba vyrobit obal sondy a testovat ho.

            Ono dneska už to vypadá jednoduše, protože fůru věcí vyzkoušel někdo jiný, existují docela odolné mobily se slušnou kamerou a tak.

            Tenkrát nevěděl u nás nikdo nic, mobily neměly kamery atd.

        • Tak tohle mi udělalo radost a odkaz jsem poslal dál. Ať tu radost má i někdo jiný.
          🙂

        • No proč ne ?
          Dlouhá staletí se rakety plnily střelným prachem, což je směs uhlí, ledku a síry.

          Pravda, moderní motory na tuhé palivo používají spíš směs práškového hliníku a chloristanu draselného (okysličovadlo) plus epoxid jako pojivo.

          Ale modelářské raketové motorky se pořád mám dojem plní střelným prachem.

          • Když jsem měl s kamarádem jako snad všichni kluci „raketové období“, papírové trubky od štůčků látek jsme plnili chloristanem draselným a asfaltem jako palvem i pojivem současně.
            Krásně to lítalo, naměřili jsme něco přes 7 km výšky. Šlo to docela dobře, kouřová stopa byla velmi důstojná. [;>)
            Ale neneslo to nic, stabilizace byla „čínská“ dlouhou špejlí. Rok 1964 nebo tak nějak… Cloristan se sháněl docela blbě,

          • Tak já měl „raketové období“ později, jsem ročník 1965.
            Ale v té době, kdy jsem se tomu věnoval (tak odhadem 1978-1980 se raketové motorky prodávaly v Modeláři v Žitné ulici celkem normálně. Ale musel jsem je chodit nakupovat s tátou, protože byly prodejné až od 18 let.

            Pochopitelně, tehdejší „elektrotechnika“ neumožňovala do rakety umístit jakékoli sensory, takže tam byl akorát motorek a pak padák či brzdící stuha (streamer).

            Nicméně v tehdejším časopisu Modelář byly i plánky vícestupňových raket. Ale opět bez jakékoli „inteligence“ na palubě.

          • A taky si pamatuju (matně), že dost zásadní problém byl v tom, že běžně se prodávaly pro zážeh motorů jen takzvané „odporové palníky“, což byl v podstatě drátek obalený střelným prachem.
            Pro raketky s jedním motorem to bylo fajn, ale pro raketu, která měla motorů třeba pět to bylo peklo, protože ty palníky nikdy nespustily všechny motory současně, ale jen jeden nebo dva. Následně se raketa urvala z rampy (a tím i od zdroje proudu) dřív, než došlo k zažehnutí zbývajících motorů a letěla křivě a do země.

            Pokročilejší a státem podporovaní raketoví modeláři používaly takzvané „šlehové palníky“, jenže ty se zase nedaly sehnat v Žitné ani jinde 🙁

  25. To já si nejsem tak úplně jistý. To už by za ty peníze stálo za to přípít si šampaňským a srknout ústřici. No jo, šampaňský ale ze skleničky v beztíži vyšumí a ústřici jakmile to tělíčko odloupneš bych musel chňapavě ústy lovit někde v prostoru.

    • V beztížném stavu ti bublinky ze šampaňského nevyšumí, to si pleteš s poklesem tlaku případně s vakuem.

      V beztížném stavu ti uteče to šampaňské ze sklenice komplet a utvoří kouli volně se vznášející ve vzduchu a bublinky z něj budou unikat na všechny strany a ne jen nahoru. 🙂

      • A jo. No v každém případě mi z té sklenice uteče/vyteče = unikne.

    • Hardwarově jste selhali? ŽD vám uklízela v kumbálu nepořádek a vytrhla nějaký kabel?

      • Ale ne, server byl v datacentru. Jenže umřel SCSI diskový kontrolér tak vynalézavě, že nakopnul oba mirrorované disky. 🙁

  27. Třeba by šlo do tej koule zabodnout brčko a vysát ji 😀

    • To by bezpochyby šlo.
      Nicméně, zkusila jsi někdy pít šampaňské brčkem ? Pokud ano, tak si jistě pamatuješ následky 🙂

      • Nezkoušela. Copak se šampaňský v běžných podmínkách srká brčkem?

        • Jednou byly takové turbulence, že nám letuška podala malé lahvičky šampáňa ale bez skleničky. Přitom uličkou „tancovala“ a poskakovala jak to házelo. Nechala nám jich pár a šla se připoutat. Tak jsme to s kolegou odšpuntovali a hned přiložili k ústům aby to neušlo. Tušili jsme že to bude nabuzené.
          Vzápětí jsme se proměnili v dva draky chrlící pěnu nosníma dírkama 🙂 Nic s tím nešlo dělat …
          Letuška řvala smíchy a přinesla ještě pár lahví jestli bychom to nemohli udělat ještě jednou, že by si to natočila 🙂

  28. Jinak tedy obecně vzato jsou mnohem poučnější reakce na ten let v diskusích na Novinkách, idnes.cz nebo na seznamzpravy.cz než let samotný.

    Ještě, že Sir Branson neumí nejspíš česky. A o inteligenci většiny těch diskutujících to také ledacos vypovídá 🙁

  29. Dobré zas ráno… Tak jsem si chtěl o tom letu něco v klidu přečíst – a nikde nic… Jak se zdá, demonstrace tří cikánů je důležitější…

    • A v novinách napsali:
      Jen tři lidé se na podobné demonstraci sešli v neděli odpoledne v Teplicích na místě, kde před necelým měsícem Rom zemřel. Demonstrace nebyla ohlášená, když se na místě nic nedělo, všichni odešli.

      To „všichni“ asi znamená ty tři cikány a deser senzacechtivých novinářů?

  30. Dobré ráno vespolek,

    PeSi, kdo hledá, najde 🙂
    https://www.e15.cz/zahranicni/raketoplan-virgin-galactic-zvladl-svuj-prvni-let-do-vesmiru-s-bransonem-na-palube-1382034?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    Hlásání ze soboty – manžela popadla touha po dobrodužství, takže jsme nakonec jeli přes Ťokův průsmyk – kupodivu bez velkých obtíží, jen jeden 15km úsek bylo nutno jet osmdesátkou, jinak to šlo. Jo, největší úlet byla snaha se vyhnout rozkopanému okolí Jindřichova Hradce, a to přes Tábor-Chýnov-Pelhřimov… ovšem před Chýnovem nás to vyhnalo na objížďku typu „scenic drive“, přes vísky s malebnými jmény „Hroby“ a „Křeč“…. zpátky jsme risknuli ten Jindřicháč, a bylo to v naprosté pohodě, asi už vše dostavěno.

  31. Matzurko, měli jste jet na Pacov – Hrobská Zahrádka, Prasetín… tam je taky hezky.
    Lehce odbočím – ve čtvrtek jsme měli večer na nádvoří zámku koncert, tedy přesněji řečeno španělskou hudbu a zpěv prokládaná flamengem. Kytarista byl famózní slovenskošpanělský cikán, dámy byly origo Španělky. Chvíli jsem je poslouchal, když nevrlým zrakem patřily na černou oblohu. Sice Španělsko je katolická země, ale dámy španělsky klely jako pohanky. Shodli jsme se s kolegou, že mít doma třeba Siciliánku musí být ostrůvek klidu a pohody proti tomu, mít doma španělskou tanečnici.
    V půli koncertu se protrhla nebesa a začalo lejt. Lidi naběhli do zámku a já zůstal pod stanem v bráně, kolem stanu padaly z oblohy proudy vody, z parku se valila řeka a já běhal od jednoho konce stanu ke druhýmu a vyléval kapsy vody. Pak se ucpaly kanály a na nádvoří se vytvořilo čtvrt metru hluboké jezero. Za půl hodiny pršet přestalo, voda klesla, vyměnili jsme mokrý židle za suchý a koncert frčel dál. Do půlnoci, než jsme uklidili, přišly ještě tři menší plaváky a na závěr jsem zmoknul ještě v půl jedný ráno doma u baráku.
    A takhle my tu žijeme…

  32. Dobré ráno
    ptakopysku – proč bydlíš ve stanu? Co jei provedl že Tě ani nenechali schovat se před dopuštěním v Zámku?

    • Přece hlídal u vchodu ve stanu kasu, aby ji někdo ve zmatku neukradl! 😉

      • To se už stalo v r. 1817 mechaniku Božkovi, když předváděl v pražské Stromovce svůj parní vůz a přišla taky průtrž mračen.

  33. Dobré ráno,
    ptakopysku, Ty umíš španělsky, žes poznal, že klejou jak pohani?
    Třeba se modlily.
    Já jsem jednou viděla v Benátkách v kostele modlit se čtyři italky a to byl takovej virvál, že kam se hrabou pohani se svým klením.

    Ostatně pohani se ve Španělsku drželi docela dlouho, takže to pohanský klení budou mít asi dámy v genech.

  34. maYdo,
    Puta, Putana, Carajo, Concha de tu madre…
    to bych ve španělským kostele nezkoušel vyslovit nahlas 🙂

  35. quivis má pravdu. Primárně kasa a druhak aby mi to celý nehapalo na makovici.
    Stan máme takovej ten hliníkovej co vypadá jako altán. A právě ty hliníkový tyčky začaly pod vlivem desítek kil vody na střeše poněkud měnit tvar. Takže jsem zachraňoval co se dalo. Představa, že budu muset dělat výběrový řízení na novej stan byla mnohem děsivější, než průtrž mračen a nějaký směšný blesky

  37. Teda ptakopysku, manipulovat za hromoblesků vodivou konstrukcí, to už s tam mohl běhat kolem dokola s tou hliníkovou tyčkou. Cigoši by čuměli i s celým flamengem až by ses odebral do nebe v ohnivém voze jako prorok Eliáš …

    • Faradayova klec, příteli, Faradayova klec 🙂

      • Jo. V půlmetrový kaluži. Až by do toho eventuelně smahlo, tak bychom si řekli. Vlastně neřekli 🙂
        Ale evidentně nesmahlo, protože se zřejmě tak řehtal, že neměl sílu metat blesky.

    • skimici,
      já měl spíš obamu, aby na mě nejebla větev z těch stoletejch dubů, co jsou všude kolem. To bych nestih ani zařvat Nyíregyháza! a bylo by po mě.

    • To jsem nevěděla, že je Babiš taky MUDr. Vskutku muž mnoha talentů.

        • Ten chvost z orientu neudělal nic jiného než že si přečetl příbalový leták Pfizera a zjistil že očkovací interval je 21 dní a ne to co se tady provozuje …

          • Mno…možná tím, co se provozovalo, se řešil nedostatek vakcín. A když se veřejně vykřikovalo, že vakcín je dost a dost, tak se musel prodloužit interval, aby se nezjistilo, že opět sliby-chyby.

    • No, tak jestli bych mel tendence nechat se ockovat, moznosti dostat ten nesmyslny bazmek to je zazdene 🙂

  39. Ok, ptakopysku, španělštinu zřejmě ovládáš. Při nejmenším několik základních slůvek, bez kterých se rodilý španěl neobejde.

    Tak to budou ty pohanský geny. Mnohem hlubší vrstva než ten katolicismus.

  40. Hlasím se z Kralup. Konečně se život vrací do starých kolejí. let skončil stejně dramaticky jako začal. Byli jsme poslední letadlo, které přístálo v Ruzini před bouřkou. Ostatní už byla odkloněna na Mnichov. Agilní vedení Havliště ovšem zrušilo všechny pozemní operace ještě když TAP ero rolovalo. Takže nebyl nikdo, kdo by natáhla chobot a éro vyložil. Seděl jsem v Ruzyni eroplánu ještě skoro další 2 hodiny. V Kralupech mne překvapil Googlem sděliv, že se na můj účet pokusil připojit ilegálně někdo z Prahy, kde jistě nejsem, a můj účet pro mou bezpečnost zablokoval. Moje protesty stále ignoruje, takže jem bez emailu, což blbé z jednoho důvodu, že mi přes něj docházejí nejen účty, ale veškerá obchodní i soukromá korespondence. Ale ještě dejchám.

  41. „Potřebuju domov pro přítelkyni, 19letou a 8letou dceru. Říkal jsem si, že se asi pověsíme, už jsme měli přichystané lano.
    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/tornado-jizni-morava-postizene-obce-dary-exekuce.A210707_184252_brno-zpravy_baky#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=domaci&utm_content=main

    To by bylo podle fotky těžké. Přízemní domek bez střechy. Lano by nebylo kam zavěsit a stromy v okolí nejsou. Lano naštěstí schovali.
    Vůbec nechápu proč si tak zoufá. Byl pod exekucí, takže měl houby. Teď bude mít sice zase houby ale zato opravenou haluznu. Bez tornáda by okusovali dál řepu pod rozedranou střechou.

    • Prvotní bohulibý úmysl Exekutorské komory byl v rámci pomoci postiženým přistavit do postižených vsí mobilní exekutorská pracoviště a fendovat dary od povinných ještě za tepla, aby je nemohli rozfrndat za materiál, nebo tak něco. Takže jakýkoli dar by execírovaný nešťastník dostal, byl by mu okamžitě zabaven na úhradu dluhů a poplatků.

      • ptakopysku
        stačí aby chasník vyhlásil osobní bankrot. Což přeloženo znamená, že nemusí přijet ani fenďák a mé a Tvé peníze dostane rovnou aniž bychom se darem museli zdržovat.

    • já bych hodnotil pozitivně, že se soudruzi shodli na barvě desek a počtu listů. To je takový hezký první krok vyjadřující semknutost nové Evropy.
      Mmch. řeč byla o tom, že Covidpass umožní cestovat napříč Evropou. O cestování podélně nikdy řeč nebyla!

      • A porad zde mame styl „na migranta“, tam je to v pohode. A i kdyby ten ne, porad muzeme cestovat a la bratri Masinove.

        Svoboda cestovani zustava obrovskou vyhodou EU!

  44. skimici,
    pořád žiju v bláhové naději, že o vakcinaci by měli rozhodovat především MUDrové, nejlépe pak vakcinologové.

    • No jiste, vlada rozhodne a pote vybere Mudra, ktery to potvrdi. Vzdy se najde nejaky, kteremu penize nesmrdi… nekomu staci uz jen tech pet minut slavy.

      • Ostatně – jestli to na školách půjde takto dále, MUDrové budou patrně voleni nikoliv školeni.

  45. Teď jsem si na FB přečet Dušanovu anabázi z NY do Kralup. Směle se může zařadit po bok Alexandra Velikého, Švejka, Johnyho Walkera a dalších titánů cestujících odněkud někam.

    • ptakopysku
      takto jsem jednou kamsi letěl při jakési ošemetné povětrnostní situaci místo 9ti hodin i s přestupem dva a půl dne. Rušili všechny lety ale asistentce se podařilo naprat mě do první třídy za nějaký děsný peníze.
      To bylo supr, protože cesta kterou popisuje Dušan se pro mě stala krásným tripem s full servisem, dvěma nocemi v hotýlku u letiště a zajímavé rozhovory s několika trpícíma lidma z té samé třídy. Dobré kontakty.
      Bohužel každá cesta má svůj konec a letiště mě v krásně navátém stavu vyvrhlo do brutálního života bych klientům okrašloval naopak zase jejich životy.

  46. 494 Matzurko
    to určitě ano. Nicméně zde se čistě jen vrací k manuálu od výrobce, který předepisuje 21 dní.
    To co dělali předtím bylo nesystémové ale ti naši MUDrci to chtěli (jakkoliv chápu agument Dany, ostatně se to dělo i v některých jiných zemích.)
    A Babiš holt jde jako vždy s větrem, tedy s Německem. Tedy kromě Vrbětic (stále užaslý smajlík). Tentokrát – vrácení se k návodu – titul k rozhodnutí nepotřebuje.

    • To mne tesi, nebot se mi jevi, ze v Nemecku se odklani od koronahysterie. Ono taky, kseft stoji.

      Divny svet, nemci kseftujou, zide valci…

      • A Slováci okupují protektorát. 😉
        Dobrý den.

        • To mi připomíná, když jsme jako Československo z exilu vyhlásili válku Slovensku, kterou jsme nakonec vyhráli – jak to dopadlo s reparacema?
          Neměl by Babiš kromě Ruska za Vrbětice chtít ještě nějaké náhrady (reparace) od Slováků?

          • Vyhrali jsme? Se mi zda, ze nam vladne nejaky slovensky protektor 😀

  47. Ještě ad Vrbětice – Rusové si předvolali českého velvyslance a dostat čočku na ruský způsob. Firmy obchodující s Ruskem budou neobyčejně nadšeny, neb Rusové pravili, že je česká vláda nasrala a pokud se neomluví, odvolají velvyslance a prodají nemovitost v Praze a budou očekávat totéž od české vlády. Konzulární záležitosti pro ČR převezme pravděpodobně velvyslanectví ve Vídni.
    Ach jo…

    • No, muzeme si za to sami. Uvolnene misto na trhu jiste nekdo rad zaplni, treba z Nemecka. Koneckoncu, vyrobit mohou levne u nas.

      Vladnou nam pitomci.

    • ptakopysku mě by zajímalo co je na tom pravdy
      – Pivoňka měl být předvolán na MZV RU – nebyl (protože těsně předtím odjel na dovču) – se uvidí
      – Ten text co říká RU vláda a Ty částečně cituješ možná existuje, možná ne – se uvidí až se Pivoňka vrátí

  48. 2 Petr Kunetka ad 492 – to je hezké… Tak se vovčani nechte pěkně očkovat, dostanete pas a budete smět – vlastně hovno… Už soudruh Husák říkal, že hranice nejsou nějaké korzo – a dnešní EU jeho myšlenku dále rozvíjí…

  49. skimici,
    četl jsem ruskou diplomatickou nótu přeloženou do češtiny. Nějak záhadně zmizela a strýček Huhle ji nenabízí. Jestli je to fejkňůs a rusové si jen tak hrají, tak nás potěš pámbu, až se rusové fakt naserou a vezmou to vážně.
    Ale na západ od nás bude panovat nadšení nad uvolněnými ruskými trhy…

  50. Rusové českou základnu neopustí. Chci vidět, jak opouštějí konzulát ve Varech. Jak poctivé ruské úředníky nutí opustit své majetky v Česku.

    • konzulát a soukromé majetky nejsou velvyslanectví… Ostatně se domnívám, že v pozadí bude nějakej byznys, kterej my kvůli Vrběticím pustíme a Američané ho převezmou. Nabízí se Dukovany, ale to mi na myslící jedince připadá příliž průhledné.

      • Navic, Karlovy Vary uz Rusy moc netahnou, statistiky to jasne ukazuji.

        A co se tyce Dukovan, nezapominej, jak primitivni je propaganda ve statech, kde nejsou zvykli…

      • No, co je do Ruska důležité prodávat se tam už stejně vyrábí. Viz Škodovka, pivo atd.
        Umělci nicméně budou mít problém tam popět či něco zašmrdlat. To je tvrdý úder na jejich kasy.

    • ještě jsem si vzpomněl na vyprávění úřednice ze stavebního úřadu v Karlových Varech, jak přijde ruský stavebník v obleku s dokumentací a za ním stojí dva jedinci v černých kožených sakách významně vyboulených na levé straně, nakrátko ostříhaní, dolní čelist domodra oholená, nos, jaký by rozplakal Dolfa Lundgrena. Že prý takovému člověku prostě nelze odmítnout jeho prosbu.

      • no – na sociálce se odehrávají podobné scény.

Komentáře nejsou povoleny.