Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

  1. „To uz je dnes take prezitek.“

    jen počkej , až budeš muset dokazovat, že jsi nesáhl nějaké babě na zadek 😀

    • No, v těchto sporech je obhajoba součástí obžaloby. Višinskij byl také vizionář evropského demokratického a svobodného práva.

  2. „ke vlade mame byt velmi skepticti, obzvlaste v pripade, kdy nam bere dalsi prava (a nyni navic v rozporu se zakony a s dosti chabym oduvodnenim)“

    Myslím, že když vláda bere občanům práva, obvykle to je v rozporu se zákony….
    Ovšem omezení v době nouzového stavu nelze považovat za „braní práv“.
    Když tě hasiči vytáhnou rozspalýh o půlnoci z postele s tím, že v domě hoří a odtáhnou Tě před barák asi s nimi taky nebude diskutovat o tom, že porušují Tvoji svobodu a práva.
    Ledaže bys byl blázen.

    Zrovna tak ako když si vyhodnotím na základě dostupných infomací a mých znalostí a zkušeností, že bych měla něco udělat, není to projev poslušnosti vládě jen proto, že vláda náhodou říká, že by to lidi dělat měli.

    Podotýkám, že tenhle příspěvek není komentář a už vůbec ne obhajoba konkrétních kroků současné vlády, jen pokus o vymezení určitých pojmů.

    nejspíš marnej, protože stejně si to každý bude vykládat tak, jak se mu zrovna hodí.

    • Ale ja Ti rozumim, problem je v tom, ze nouzovy stav by se mel vyhlasovat ve stavu nouze. Mame v nemocnici 20 lidi s Covidem…

      Kdyz mne vytahnou z postele a baraku a roztriskaji mi dvere a okna s tim, ze existuje teorie (lidi, kteri doposud nic neuhodli), ze by muj barak mohl za mesic zacit horet, ver mi, ze budu protestovat dosti hlasite.

      A jak jsme psal uz nekolikrat, nemam sebemensi problem s tim, ze si nekdo neco vyhodnoti stejne jako vlada, DOKUD netvrdi, ye ja, ktery jsem si to vyhodnotil jinak, jsem hlupak, sobec a je nutne mne diskriminovat.

      • No vidíš a já zase nemám problém s tím, když si to někdo vyhodnotí jinak, pokud mně ovšem proto nezačne nazývat hloupou ovcí nebo poslušným členem stáda.

        Ano, problém je v tom, že momentálně nejsou podmínky, které by opravňovaly stav nouze, ale já jsem přece napsala, že nejde o hodnocení kroků a rozhodování téhle vlády, ale o to, abychom si ujasnili – bez souvislosti s momentální situací – kdy lze mluvit o braní práv. Takž tvoje vymezení je poněkud zbytečné.
        Jen bych podotkla, že v tomhle ohledu ta naše vláda není výrazně horší ani lepší, než vlády okolní, protože i jiné státy zavedly a zavádějí podobná opatření, nemluvě o tom, že například cestování do jiných zemí není jen otázka toho, jetsli Ti naše vláda dovolí vycestovat, ale i toho, zda tě cílová země na svoje území bude ochotná pustit.

        • No vidis, na tom se shodneme 🙂 Ja jen byl konkretnejsi a mluvil jsem o pohledu na brani prav nyni.

          Co do vysledku je nase vlada podprumerna – covid cisla, hdp a rust zadluzeni jsou podprumerne.

          Mimochodem, Madarsko i Chorvatsko neblbnou a cisla stejna.

  5. Víte pane Kunetko, jaký je mezi námi rozdíl? Tedy kromě asi 30-ti let věku?

    Já, starý kocour, se dívám kolem sebe a koukám, jak co funguje a hledám analogie, abych rozuměl i podobným jevům. A stejně to jen přibližné.

    Vy se taky koukáte jak co funguje, ale hned hledáte, jak to vylepšit. Teoreticky.
    Takovou „světlou budoucností“ jaká je popsána ve Foustkově SF románu „Vzpoura proti času“.
    Jenže malá počáteční odchylka od reality může na konci jinak správné teoretické úvahy vyústit do naprosto slepé uličky.

    Příklad: Komunismus. Bylo by to přece prima zřízení, kdyby…

    • „Vy se taky koukáte jak co funguje, ale hned hledáte, jak to vylepšit.“

      Já mám takovou náturu a práci. Navíc, nechci se chlubit, ale patřím ve své práci ke špičce 🙂

      • Byl jsem raději, když mne respektovali a uzavřeli kšeft ..

        • Ale o tom neni diskuse. Mam za sebou nejake projekty s nejakymi vysledky. Mam se za to stydet?

  7. Platby Tvých faktur o tom, kdo patří k špičce nic nevypovídají. Leda o tom, že umíš svoje schopnosti lépe prodat.
    O tom, kdo patří k špičce vypovídají výsledky.

    Taková Marie Sklodowská patřila a vždycky bude patřit ve svém oboru bezesporu ke špičce. Myslíš, že to bylo vidět na výši jejich příjmů?
    Vincen van Gogh patří taky ke špičce. Bylo to vidět na výši jejeho faktur?

    Řada lidí – vědců i umělců patřila ve svém oboru ke špičce, leckdy ho posunula někam dál, ale přitom třeli bídu s nouzí.

  8. Kdyby se ten partner chvíálil, byl bych potom móc opatrný …

    • Nerozumim. Kdyz prodavam se sluzby, tak odprezentuji sve historicke vysledky. Jsou lepsi, nez prumerne. Co je na tom divne?

      • Musel bych vědět kdo byl ten spokojený nákupčí, třeba se nechal obalamutit a to bych já neudělal.

        • Muze jej navstivit a proverit na miste. Obvykle to tak delaji. Navic, u me prace je vemi rychle videt prubezny stav.
          Z ceho to proboha delate zahady?

          • Šťastný to člověk, šeptla setřela si slzičku …

          • Ja jsem jednoduchy clovek az primitiv. Kdybych zmrvil projekt, tak si uz asi moc neskrtnu… Proto je musime delat dobre.

  9. Ta diskuse začíná být zajímavá… Ty se Petře, živíš tím, že děláš byznys tak, že sám sebe vychválíš a za to Ti zaplatí?
    Takže jseš špička, protože čím víc se chválíš tím víc ti platí?

    Zajímavý, za co jsou lidi ochotný utrácet peníze…..

  10. „Co je na tom divne?“

    Nic, akorát že člověk, nezblbnutej komercí a reklamou ví, že když je v reklamě nějaký prášek na praní lepší než běžný prášek, tak ve skutečnosti je obvykle spíš horší.

  12. „Ale porad musis mit co prodavat “

    To z tebe ale špičku nedělá.

    V době, kdy Vincent van Gogh živořil jako malíř za pár krejcarů, kterými ho podporoval bratr, bylo zajisté dost módních malúřů, kteří mlovali na objednávku a podle poptávky a kteří svoje obrazy prodávali a dle výše jejich plateb si žili mnohem lépe. Dnes po nich neštěkne pes.

    Vincent van Gogh za svůj život prý prodal jediný obraz. Co o jeho umění vypovídá? Kolik dostal za svoje obrazy? Nebo to že dnes jeho obrazy obdivují lidi ve světoznámých galeriích a sběratelé jsou ochotni za ne platit miliony?

    • Ale ja se nezivim jako umelec. Vysledek me prace je videt v ramci mesicu a vicemene se da odpovedet v logice byly splneny KPI, rozpocet a cas?

      • Samozrejme je mozne, ze budouci historikove umeni zjisti, ze zde byl nekdo, kdo delal ERP, ktere nesplnily projektove cile a prekrocily rozpocet, ale mely vyssi umeleckou hodnotu, nez ty, co delam ja… S tim se tak nejak smirim 😀

    • Dobrý den.
      Jak na tom byl kubista Kubišta? Kubišta kubista?
      PK: PPL. ETA: 16-48h.

  13. „Odky mluvime o reklame?“

    sebeprezentace snad není reklama?

    • To by byla reklama i pohovor na zamestnani. Ale v principu je to otazka definice.

  14. „To by byla reklama i pohovor na zamestnani. “

    OK, ale i u pohovoru na zaměstnání se vyplatí být ve střehu, když se kandidát příliš chválí, jak je lepší než ostatní.

    • Samozrejme. Ja jsem rad, kdyz si lide udelaji background check. Ale vratim se zpatky k me primarni otazce, co je spatneho na tom, kdyz zakaznikovi, ktery si kupuje me sluzby reknu, ze me dosavadni vysledky jsou vysoce nadstandardni. A skutecne jsou.

      Preyentuji se jako clovek, ktery je vyvede z krize, a na otazku, jake mam vysledky na predchoyich projektech se jen stydlive podivat do zeme a soupat nozickama?

      Toto je vec, kterou unikach v CR mne. Mam nejakou hodnotu, nejae vysledky… Mam se za ne stydet?

      • Největší umění na tom je najít zákazníka vhodných parametrů, kterého jsi schopen úspěšné vyvést z krize. Kdybys byl lékař, takového, u kterého je šance na spontánní uzdravení, a ne na smrtelné posteli.

  15. K prezentaci, projektům: Kolega mi řekl: nepotřebujeme specialistu. Je nás tu dost. Potřebujeme dobře řídit projekty.
    Prezentace je nutná pro zákazníky – šéfy, co to platí a co nasazují „krk“, protože oni jsou spoluzodpovědní za úspěch projektu.

  16. A kdyby mi vykládal, že je špička v oboru, tak bych ho nebrala.
    Protože pokud je skutečně špička, tak bych to musela vědět a tudíž netřeba o tom mluvit a pokud není, tak se vytahuje a přeceňuje a co s takovým….

  17. „na otazku, jake mam vysledky na predchoyich projektech se jen stydlive podivat do zeme a soupat nozickama?“

    Tak na otázku po předchozí práci bych očekávala odpověď“ dělal jsem na tom a tom projktu, tuhle část, dopadlo to tak a tak“

    Posouzení, zda je moje práce nadstandardní, nechávám na jiných.
    Ani předchozí nadstardardní výsledky ostatně nejsou zárukou, že pro další projekt bude takový člověk přínosem.

    • Ale ja nedelam „na projektu tu a tu cast“…
      Ale v poho, cela ta diskuse je bizatni a netusim, co je vlastne jejim cilem. Vysvetlit mi, ze delam praci spatne? 😀

  18. Taky se stává, že suveréni nečekaně zakopnou … Znal jsem jednoho, byl tak suverénní, že si na něj obchodní partneři stěžovali, že cítí, jak jimi pohrdá. V obchodě skončil a ze slušnosti dostal funkci, kde řídil jen sám sebe.

    • I na to riziko v rámci prezentace svych sluzeb upozorňuji. A co a proc vlastne resime?

      • Navic ja zakazniky nepohrdam, to se zase vzalo odkud? 🙂

        Co je tohle vlastne za diskuse?

        • Proč jste vztahovačný? Já´jako příklad psal o jisté osobě, ne o vás.

  19. A dost. Koho zajima, cim presne se zivim, jak to nabizim, jake mam za sebou vysledky a na zaklade ceho si myslim, ze patrim ke spicce v oboru, prosim do emailu. I ja mam sve hranice 🙂

    Dekuji.

    • Ono to nikoho asi nezajímá, ta diskuse vznikla jako debata zda samochvála ano či ne.

      • Aha. Ja vnimam sebechvalu jako prezentaci uspechu, ktere mi neprislusi, a proti tomu jsem naprosto zasadne – to je podvod.

        Prezentace dosazenych uspechu a i jejich srovnani s prumernymi vysledky je za mne naprosto OK a nejak si neumim predstavit, jak by bez toho slo nabizet sluzby v některých branzich, vcetne me.

        Samozrejme u nabidky sroubku nebo vedeni ucetnictvi to asi moc smysl nema. Ma branze je ale vysoce specificka a vetsina firem nevi, ze existuje, dokud na ni nespadne potreba. Jsem spicka v oboru, o kterem nevi 99 procent lidi a dela jej par lidi 😀

        • To nenì takový kumšt. Kumšt je se tím úspěšně živit.

    • Jistěže to nemusí vědět každý. Hlavně že to vědí ti kteří platí.

    • Proc? K debate o sebechvale se rad pripojim. Debata o tom, co delam blbe a jak nejsem tak dobry, jak si myslim mne nebavila 🙂

  22. Hele, tady je spoousta vedcu, tak se zeptam…
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vedci-zachrana-klimatu-je-mozna-musime-ale-skoncovat-s-fosilnimi-palivy-171667

    Kdyz pisete nejaky clanek do odborneho tisku, take tam pisete, ze „nelze vyloučit zvýšení mořské hladiny o dva metry“, nebo „razantní snížení emisí oxidu uhličitého by mohlo teplotu stabilizovat“, nebo „Pokud dnes spojíme síly, můžeme klimatickou katastrofu odvrátit.“.¨

    Ja jsme si teda myslel, ze jsem na vedeckou xrahu rezignoval, ale dve tretiny dokumentu, ktere jsem vytvoril v poslednim roce, ma k vede blize, nez tyhle cancy. Sna to prekroutili novinari…

  23. 2 Petr Kunetka – nepřekroutili… Vítej do věku, kdy vědecké výsledky se nemusejí verifikovat… Kdysi jsem četl takový překladový slovník:
    „Je všeobecně známo, že…“ = „myslím si to já a můj kolega!“

    • Se nam nejak ztratila hranice mezi vedou a samanismem. Mas email, ja razim na cesty.

    • Slovní šerm.
      „nelze vyloučit zvýšení mořské hladiny o dva metry“, nebo
      „razantní snížení emisí oxidu uhličitého by mohlo teplotu stabilizovat“.
      Něco tvrdím, že může nastat, ale nemusí.
      Toho je plná politika i reklama.

  24. Tak nějak se mi ta debata moc nezdá. Samozřejmě, že sebereoprezentace je nutná – doknce i v mém oboru. Ale jak říká Jan Werich v jednom filmu: „Přiměřeně, přiměřeně…“

    Dneska neplatí „Sedávej panenko v koutě, jsi-li dobrá, najdou tě!“ Ale když se sebechvála přežene, je to směšné. Je to potom „A víte, kdo já jsem?!“

    Nechte pana Kunetku na pokoji. On sám nejlíp ví, jestli si dělá reklamu oprávněně. Do bankovního účtu mu nevidíme. A navíc toho moc nevypovídá.
    ===

    • ===
      Obvykle vyjmenovávám projekty, na kterých jsem byl účasten. Ty úspěšné. Nemá cenu je vypočítávat třeba v tramvaji nebo hospodě. Tam to působí jen směšně.

      Nicméně „dobrá pověst“ v odborných kruzích je veličina, která otvírá dveře. Je těžké ji získat, ale snadné ji ztratit. A hrozně těžko se získává zpět.

      Stačí se podívat na reklamy na nějaké „doplňky stravy“. Za půl minuty vidíte, že je to šméčko. Prostě prodej „leštěných prdů“.

      Jsme tak přesyceni agresívní reklamou, že třeba i oprávněnou sebereprezentaci bereme jako bohapusté vychloubání se malých kluků. Funguje (chvíli) jen mezi těmi kluky.

      Pokud se setkávám se skutečnými špičkami v jejicjh oboru, jsou to lidé navýsost skromní.

      • „Jsem velmi skromny, rekl bych, ze mozna nejskromnejsi clovek na svete. Nebyt mych jinych prednosti bych pokladal skromnost za svou nejvetsi cnost.“

  25. Petře,

    proč se čílíš?
    tu diskusi jsi začal Ty,
    „Já mám takovou náturu a práci. Navíc, nechci se chlubit, ale patřím ve své práci ke špičce “

    Nevím, proč to bereš všechno osobně.
    Vždyť může být zajímavé podebatovat například o tom, co říkat v pohovoru, jak se pozná špička, jak prezentovat svoje služby, tím spíš, že máme tady každý jinou profesi a i přístupy budou logicky různé.
    Bavíme se snad jako když se dvě ženský baví o tom, jak dělají rajskou. Jedna do ní dává jen skořici a tymián a druhá ještě hřebíček a bobkovej list.

    O to čím se živíš Ty a o Tvoje služby nešlo.

    „No, tak jsem prisel o dva potencialni zakazniky Asi s tim budu muset zit… “

    No, težko můžeš na nás pohlížet jako na Tvoje potencinální zákazníky, když nevíme,co nabízíš. 😀
    To není vyzvídání, čím se živíš, jen konstatování, že abych mohla být něčí potencionální zakazník, tak musím nejdřív vědět, jaké služby nabízí.

    Mně je v postatě šumák, čím se živíš a informace, že jsi špička v oboru, o kterém většina lidí ani neví, že existuje, je pro mně naprosto irelevantní.
    Ovšem z toho, cos napsal, se dá ledacos odvodit a nemyslím, že by o tom mělo povědomost jen cca 1% lidí.

    Mohu-li něco doporučit, tak nechceš- li psát o tom, co děláš, nepiš na net takové věci jako že „jsem v oboru špička, ale neřeknu, v jakém“

    • Ja teda necekal, ze se z jednoducheho okrajoveho konstatovani prakticky v zertu stane velke tema,. No nic, nova doba. Mejte se.

  26. Já jsem objevil anomálii vesmírného dosahu v naší hospodě, neplatí tam běžné operace s přirozenými čísly. Vždycky jdu na 1 pivo a nějakým řízením transcedentna se z něj stane 4-5 kousků.

  28. “ Debata o tom, co delam blbe a jak nejsem tak dobry, jak si myslim mne nebavila “

    Ale pro kvalitu další práce právě tohle může být přínosem. Klepáním si na rameno, jak jsme dobří se obvykle nevede k žádnému posunu.

    To je ovšem moje obecná zkušenost z prostředí v kterém provozuju svojiprofesi
    K tomu místopřísežně prohlašuji, že tím nemyslím nikoho ze zdejších diskutujících, nemám v úmylu komukoliv z nich nic dokazovat,nikterak se dotýkat jejich cti a jitřit jejich emoce.

    • U lidi, kteri alespon ramcove videli, co a jak delam, jsem k tomu naprosto otevren. K projektu dodavam i post mortem, kde se to koneckoncu resi.

      Na kecacim foru to fakt necekam… 😀

  30. Foundry, takovejch hospod s podobnou anomálií je….

    Pamatuju jednu, kdy jsme šli na jedno a přišli jsme druhej den ráno. Ta hospoda už dávno není, takže anomálii nelze dál zkoumat.
    To bylo v dobách her a malin nezralých….

  31. „Já mám takovou náturu a práci. Navíc, nechci se chlubit, ale patřím ve své práci ke špičce!“ pravil Jan Mydlář, když se jej v hostinci ptali, čím se živí.

    Petře Kunetko, neberte to vážně.
    Jen jsem si půjčil jednu Vaši větu. jak vidíte, na souvislostech záleží!

    • Vy mate fakt vkusne citace – to se mi libi 😀

  32. „Na kecacim foru to fakt necekam… “

    No, tak kdo do oboru nevidí, tak samozřejmě není schopen posoudit, co děláš blbě.
    Pak ovšem by nemělo být v jeho moci Tě přesvědčit, pokud bys nebyl člověk, který má velký problém se sebedůvěrou.
    Stejnou, tedy nulovou váhu by ovšem zrovna tak mělo, kdybychom Ti klepali na rameno, jak jseš dobrej.
    Mám ale za to, že motivací diskutujících, tedy aspoň mou určitě, bylo nabídnout svůj pohled a porovnat je.

    Pmatuju si jednu tetu, která když u nás byla a já něco rýsovala do školy, mi děsně lezla na nervy tím, že mi koukala přes rameno, co kreslím a říkala „Ale to máš krásný a co to je?“

    • vypadlo mi :
      …bylo nabídnout svůj pohled a porovnat je, ne hodnotit Tvoji práci.

      Omluva, asi bych neměla souběžně diskutovat na fóru, dělat soupis kování a kecat s bráchou.

  33. A hele, neco noveho objevili…
    https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/08/nekteri-ockovani-se-mohou-nakazit-covidem-19-neni-to-duvod-k-panice-ockovani-funguje

    „Přítomnost případů průlomových infekcí jednoduše znamená, že očkovaná osoba byla pozitivně testovaná na patogen, proti němuž je očkována. Takový člověk však ještě nemusí nutně onemocnět.“

    Jeste pochopit, ze to plati i u neockovanych a nahle jako by se rozzarilo 😀 😀 😀

  34. Já si dovolím také něco ve stejném duchu přidat. Někdo ze širší rodiny se zabývá úzkou oblastí matematiky. Sám říká, že to dělá asi 10 matematikú na světě. Jeho matka to prezentuje tak , že patří mezi 10 nejchytřejších na světě, kolegové zase“ že se zabývá takovou blbostí, která baví jen 10 lidí na celém světě „.
    To jen k tomu 1% obeznámenych.
    Já vím, že to není pane P. K Váš případ, ale nedalo mi to…

    • Ono ma specializace JE uzka. Potrebuje ruzne dovednosti, v zadnem z nich nepatruim ke spicce. Ta kombinace je vzacna a ma zajimave vyuziti pro jistou skupinu firem.

  36. Ono záleží na úrovni té sebeprezentace. V současném businessu se nelze spoléhat na to, že dobré zboží se chválí samo. Ovšem na druhé straně stále platí, že samochvála smrdí.

  37. Skimici, já to četla jako „Koudelka pověšený“. 😀

  38. Ty jseš vůbec dnes rozdováděná. A týráš Petra Kunetku. Jakoby nebyl první den po dovče v práci už sám o sobě pakárnou 🙂

  39. Já se pamatuju na jednu osobu, která měla velmi komptentní a sebejisté vystupování. Kdybyste se s ní setkali, na první dojem byste řekli, že řídí nejmíň projekt na elektrárnu Temelín.
    Jenže já s ní cca půl roku pracovala na jednom projektu.
    Děs a běs, uměla jen kecat a jinak byla beznadějnej chaotik. Jo, taky dobře vystupovala na poradách, protože se jí vždycky povedlo vytvořit dojem, že sama všechno zvládá, ale ti ostatní jsou neschopní.

    Jedno všm uměla dobře: S ohromným gustem říkala „ale tohle máte špatně“. 😀

  40. Jo, já jsem rozdováděná. To si piš, že jsem rozdováděná…

    Kdybys před třemi měsíci slyšel „tolik času na výjezdy, abys počítala každou kličku na okně není, tak podrobně to není potřeba“ a teď ty kličky vyhrabával z fotek a zjišťoval, co všechno se neevidovalo, když teda „nebyl čas“, protože rozpočtář chce přesný podklady a ty kličky a obrtlíky sepsaný, tak bys byl taky rozdováděnej.

  41. 2 Foundry ad 1476 – no, my poučení jsme říkali jdem na 1, 2, slovy 12…

  42. maYda 1490
    Hlavně aby ti seděly ty mřížky s parohama 🙂

  43. Už to nejsou parohy, je to „lovecká trofej“. Klient si vyžádal, že to máme nazvat „trofej“ a ne „parohy“

  44. Na tomhle blogu nejsou vyskakovací reklamy, místo nich tu máme své natřásače.
    Takže je vlastně všechno v pořádku. Všude je co přeskakovat.
    Aspoň nevyjdeme ze cviku a vždy je šance internet vypnout,. Zatím.

    No nic, mám doma spoustu knih a ne vždy vím, co je v nich.
    Ale čekám, kdy se objeví vyskakovací reklamy i tam. Skrytá reklama je zpozdilost!!!

  46. Dobré ráno. Pokud pracujete v oboru 30+ let, stanete se odborníkem chca nechca.
    „Blbosti“, na kterých jste si v roce 19xy vylámali zuby a od té doby si to pamatujete, odhalíte v novém projektu za 10 sekund. Někdy to je k užitku.
    Důležitější je schopnost tyto znalosti předávat dál, aby na jednom odborníkovi nebo „odborníkovi“ nevisel celý závod.
    Mladší si musí projít podobnou cestou. Při ní jim můžeme trochu pomáhat.
    Nepřesné pozorování a úsudek: Škoda, že akademici jsou tak vzdálení od výroby, vývoje. Teď je doba, kdy zaměstnanci potřebují „celoživotní vzdělávání“. Kdy je třeba neustále utíkat konkurenci. Ale spojit náš výzkum a vývoj s akademickou sférou neumím / nevím jak.

    • Mám přece jen pár poznámek:

      – celoživotní vzdělávání – to je jedna ze základních podmínek přežití
      (začínal jsem na elektronkách a páscích rychlosti 38 cm/sec. mono. [;>))

      – 19xx ano! Některé věci se nemění. Ale bacha na pokrok technologie, Co řešitené tehdy nebylo je teď brnkačka.

      – „závodní škola práce“ probíhá kontinuálně a dokonce dvěma směry. Jednak od „seňorů“ k „mládeži“ jak to udělat, aby to na posluchače správně fungopvalo a zpětně – jak zkrotit digitální přístroje a donutit je dělat to, co chci a ne to, co chtějí ony.

      – „akademiků“ je v oboru málo a nemají na praxi valný vliv.

  47. Dobré ráno vespolek,
    koukám, že i zde dokážeme udělat „z prdu kuličku“ 😀 😀 😀
    Já včera byla nucena zlikvidovat řádek minirajčátek, které jsem místo do nádob na balkón vysázela do záhonu, a během posledních pár dnů mi je něco totálně zlikvidovalo – listy zčernalé a asi ožrané až na řapíky, rostlinek se stačilo dotknout a nezralá rajčátka opadávala jak na podzim listí. Takže to šlo všechno do popelnice… a doufám, že se to nechytne rajčat větších.
    A o cukety bojuji se slimákama. Borůvky na zahradě nám letos snad ani nekvetly, ale doufám, že ostružiny stihneme sklidit dříve než kosáci a jiná pernatá havěť….
    Příroda vítězí i nad špičkovými odborníky 😉

    • Matzurko – u rajčat to je plíseň. Letošní způsob léta je na plísně super. Slunce-déšť-slunce-déšť – to je živná půda pro rozvoj plísně. A ta postupuje skoro po minutách. Během dne dokáže zničit veškeré rostliny.

      • Jo,
        tak to bude ono. Během jednoho-dvou dnů… 🙁

  48. Dobré zas ráno… 2 nickname – no, já s tím mám zkušenosti z opačné strany… Spolupráce se Škodovkou… Potřebovali nemagnetickou ocel, ale nemagnetickou za všemožného namáhání, včetně teplotního… Chtěli tehdá vyvinout kryogenerátor a potřebovali nemagnetické jádro. (Běžná austenitická ocel za teplotního cyklování degraduje, ferit vypadává na hranicích zrn jako feromagnetická příměs a nakonec vznikne feromagnet…) Asi po dvou letech se povedlo vyvinout ocel potřebných prametů, díky speciálním legurám…
    Leč nastal problém… smutně nám oznámili, že celá ta práce byl na hovno, neboť v hutích nejsou schopni donutit cikány k tomu, aby do vsádky naházeli potřebný počet LOPAT příslušných příměsí. (ta koncentrační tolerance tam byla, ale předpokládalo se, že tu vsádku dodržej aspoň v rámci té tolerance…) Já sám jsem tehdá dělal to teplotní cyklování – i po deseti cyklech LHe – pokojovka tam bylo feromagnetické příměsi hluboko pod požadovanou hodnotu… Na úrovni ppm, u některých vzorků dkonce ppb… Možná to tam ještě někde v šuplíku mají…

Komentáře nejsou povoleny.