Ptakopysk podivný
Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.
Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.
Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat. Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.
Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.
Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.
Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.
Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.
Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.
V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.
Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.
Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.
„…. a já byhl za rohem Na Urale…“
Na tom pohoří, co dělí Evropu a Asii nebo v tej hospodě na Puškinově náměstí v Bubenči?
Pro: Zpatecnika.
Ja vam dekuji za vlidna slova. Kdo by si pomyslel, ze v teto casti sve anabaze oprasim sve stare flinty!?
Jen bych podotka, že i v tej fázi, kdy „čtvrtá generace studuje dějiny umění“ ( nebo planě filosofuje) jsou lidi, co musí napíct chleba, podojit krávu nebo načesat jabka, aby měli ti, co studují dějiny umění nebo planě filosofují co jíst.
Až budou děti studentů dějin umění a planých filosofů pustnout, zase bude muset někdo napíct chleba, podojit krávu nebo načesat jabka a na pustnutí nebude mít čas.
Ale možná se na ty studenty dějn umění a plané filosofy a jiní příživníky vykašlou – po zásluze – a nechají zajít hladem. A tomu se říká „úpadek civilizace“,
Tak tak. Budou další vrstvy. Pragmatici/plebejové a patriciové/věrchška. Půjde jen o to, aby patriciové neměli reálnou moc ovládat plebejce. Ani slovem – vadnými informacemi. Tedy nějak zrušit korporáty. Spodina si časem vytvoří vlastní organizaci.
Patriciové na věžích ze slonoviny tiše zesnou hlady za mumlání ekonomických pouček. nebo budou drženi jako exponáty v ZOO.
Jenže i z plebejců se začne časem vytvářet nová „šlechta“ a bude se odvolávat na privilegia „staré šlechty“,
„čtvrtá generace studuje dějiny umění“ (1603) — Víte, maYdo, já si upřímně řečeno myslím, že je to beznadějné… Odkud prosím máte, že čtvrtá generace studuje dějiny umění?
jsou lidi, co musí napíct chleba — No jo, to je přesně to, co píšu v té (nepochopené) poslední závorce úplně na konci 1596… Víte, potíž je v tom, že mne ustavičně máte za blba. Myslíte si snad, že mne nenapadlo, že všichni nemohou dějiny umění studovat zároveň?
Zajímavější ovšem je, když si totéž představíte na úrovni národů a států: Tak například, v určitém stadiu můžeme odsunout výrobu všeho materiálního do Číny (plus třeba Vietnamu nebo Bangladéše), veškerou těžbu do Arábie a Ruska, a sami se místo toho věnovat budování bezuhlíkové, multikulturní, práva všech deviantů hájící společnosti. Důsledky si lze představit, právě proto, že nejsme (my, euroatlantická civilizace) na světě sami.
Dokonce bych řekl, že si je, leckdy poměrně plasticky, představí i laskavý čtenář…
Petře – to 1560 patrně v reálu neprojde.
1. Za prvé by začali ječet ochránci zvířat.
2. Veterináře si každý platí tvrdě na dřevo, takže se na to každý vykašle očkovat psa nebo kočku proti covidu. Teda ne úplně každý, pár městských pomatenců co mají čivavu místo dítěte se najde.
3. WHO a další neziskovky se úplně zprudí, že občanům EU/USA je milejší očkovat domácí mazlíčky než černoušky. I když osobně v tom nevidím problém, neboť je mi 100x milejší můj kocour než černoušek někde v Kongu nebo Burkina Faso, globálně to problém bude a tudíž ten nápad neprojde.
Takže zlo jsou nejen korporace, ale i neziskovky?
No tak to bude těžké. Korporace si platí vykonavatele (vlády, nadnárodní organizace i ty neziskovky.)
Moc peněz je (zatím) obrovská.
Jen takové myšlenkové cvičení před usnutím, navazující na to, co o svých začátcích v USA psal P.M…
Před pár lety jsme měli problém s okapy, a firma poslala Ukrajince, který je čistil způsobem, z nějž se mi dělalo dost nanic: Postavil se totiž za zábradlí teras, a to bez jakéhokoliv jištění, načež si ke žlabům klekl na plechování, aniž by se čehokoliv držel. Pak jsme chvíli povídali (seč jazykové schopnosti dovolily); říkal, že na Ukrajině býval učitelem.
A teď ta otázka k meditaci: To, že učitel odjede (na dlouhá léta či natrvalo) do cizí země, a tam si vydělává tím, že dělá to, co místní lidé potřebují, ale do čehož se jim absolutně nechce, je samo o sobě dokladem toho, že svět je v nepořádku, anebo naopak toho, že je v pořádku?
Zpátečníku, Maydiny obtíže s chápáním psaného textu jsou chronicky známé 🙂 Už nejméně 10-15 let .-)
Nejsem tak optimistický jako Petr. Připadá mi velmi symbolické, že se dvacáté výročí zničení newyorkských dvojčat připomeneme pádem kabulu do rukou Talibanu – za cenu bilionů dollarů. tisíců mrtvých vojáků a desetitisíců do konce života zmrzačených. Biden se před 47 lety zasloužil o pád saigonu a teď si to ta senilní svině ještě jednou zopakuje.
Byla pitomost tam lézt.
V pořadí už třetí tam dostali nakopáno do prdele.
Někteří sní o tom, že si ten nářez zopakují v Rusku… Mezi tím Čína…
A vojáci ČR? Zrakvení, zmrzačení.
Bojovali tam proti teroristům aby nás ochránili před jejich útoky tady.
Tak nám to propagandisti tlačili do hlav. Tak jako radar v Brdech, prý proti íránským raketám.
Tak jak si pamatujeme, někteřì, kteří nemáme vypláchnuté hlavy a pamatujeme si vìc než dnešní datum.
Jedna ze situací, nemajících dobré řešení.
Teď odtamtud vylezli a spousta Afghánců přileze (na Západ).
Bylo jediné správné řešení. Nelézt tam.
Jak si poradí Číňani? Pravděpodobně dobře. Nebudou se zabývat tamními zvyklostmi. Kamenováním a tak. Budou se zabývat obchodem. Bez obavy, že by něco nevhodného přelezlo k nim.
Proč tam vůbec lezli?
Proč pořád někam exportují demokracii?
I do systémů, kde obyvatelé nechápou, k čemu by jim demokracie mohla být dobrá. „Dá se to mazat na cheba?“
Naučit opice střílet a dát jim samopaly. Nebo prodávat nože mlokům.
(Nemyslím, že by Karel Čapek myslel zrovna ty studenokrevné obojživelníky.)
Za hradbou líbivých slov o „svobodě a demokracii“ je ovšem reál velmi prostý: Jde jim o přírodní zdroje a nová odbytiště korporátu.
Pochybuji o tom, že skutečným vládcem Ameriky je vláda. Ať už Biden nebo Trump. Ti vždy udělají, co mohou. A co mohou jim určuje korporát. Mají na to dost peněz a neziskovek.
Jistěže.
To jsme my, vidlaci.
https://www.youtube.com/watch?v=xnNJv5yNZjE
P.M. Oprášení starých flint je nesmysl. Pro to není situace. Nenech se ovládat romantismem devatenáctého stoletì a ohlupující filmovou produkcì…. Svět takhle nefunguje. To je na úrovni „Jedu do města koupit další flintu a krabice nábojů. Co kdyby přišli až sem…“ Bylo po 11/9…
Tohle záležitost mladé generace a jejich dovednostì, vzdělánì, kultury. Jejì ekonomickë moci. O válce a míru nerozhodujì „zapadlì vlastenci v Zapadlé Lhotě, ale Wallstreet. Ti kteří přímo a nepřímo ovládají stát a jeho organizovanë mocenské složky. Nestačí jednou za čas k volbám…Nutno obsazovat klíčové pozice. Dokáže tohle kluk který umí řídit náklaďák, traktor, střìlet, a nic víc? Ne. S tìm nepřekročí ani hranici okresu. Bez vzdělánì. Skutečného. Ne na místní highschool, kde víc než polovina má potíž s funkční gramotností, a absolvent university s nalezenìm USA na globusu. Můžeš být z ocele, jenže bez užitečného vzdělání a i s ním spojenëho sociálního kapitálu neuspěješ. O tomhle, o svých zkušenostech mluví například Richard Marcinko… Protože bez toho jsi jen kanonenfutrem se kterým si mocnì vytírají prdel. Ti, kteří „mají v rukou justici a malou policejní stanici…“ To platí všeobecně, vždy a všude.
Ano, Schumi.
Totéž je nad tím jsem už popsal – jenom jsem nechtěl být tak tvrdý. A jak správně říká maYda, pořád budou třeba ti pekaři a porývači. A zákazníci hypermarketů. Proto je korporát (Wallstreet) nechává žít, pod kontrolou a s možností si sdílet vlastenecká videa a občas se shromáždit na návsi s americkými (českými) prapory. Tohle je nahá skutečnost.
Ostatně – u nás je to stejné. Okamura, Polojaponec, nám káže o národní hrdosti. Ostatní už kolaborují dneska. Protože benefity. Ne pro „národ“, ale pro ně. A aby se bylo o čem se hádat, jsou tu „problémy“ osobní svobody se neočkovat, pochody hrdosti v Praze atd, atp.
T.č. nevidím řešení. Protože „Vlky z lesa žene hlad!“ A ten tu zatím není. Takže „řešíme“ jak zfalšovat QR kódy na potvrzení o očkování.
Nesmyslné podružnosti.
On i ten Okamura nakonec vymění radikalismus za pohodlné vládní křesílo.
Nejen my.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ve-francii-buji-ksefty-s-falesnymi-covid-pasy-172083
Dobré ráno,
“ Odkud prosím máte, že čtvrtá generace studuje dějiny umění?“
Omluva, mělo být třetí. Normálně jsem se spletla myslím, že moc dobře víte, jen se vám to hodí na výrobu kuličky z prdu 😀
“ Myslíte si snad, že mne nenapadlo, že všichni nemohou dějiny umění studovat zároveň?“
No, já měla za to, že citujete Bismarka. A k tomu jsem měla tu připomínku. Co napadlo nebo nenapadlo Vás, s tím jaksi nemá co dělat a moje poznámka se toho netýkala.
“ Maydiny obtíže s chápáním psaného textu jsou chronicky známé “
Každý psaný text může mít více výkladů. Čím komlikovanější text a čím méně jednoznačný obsah, tím více možností výkladů. To je riziko píšícího, že nebude pochopen, protože jeho text není dost srozumitelný.
Většinou s pochopením sděleného problém nemám. A pokud ano, tak se s dotyčným jsem schopna domluvit na tom, jak to bylo myšleno.
Že si každý sdělené informace přebere v hlavě jaksi podvědomě po svém a nevnímá je tak úplně přesně, jak byly myšleny, je v mezilidské komunikaci běžný jev a nutno s ním počítat.
To právě rozdíl mezi „mandarinskou“ češtinou a češtinou „kantonskou“, maYdo. Naprosto jiný způsob uvažování. S tím nic neuděláme. Ani Vy, ani já.
Necháváme se dojmout třemi trpícími sestrami bez iluzí. „Do Moskvy!!“
I když víme, že nejméně dvě z nich jsou v civilu pěkně vypočítavé potvory. Protože potřebujeme něco pochopitelného, citového. Ten nemilosrdný svět kolem potřebujeme rozostřit, rozčtverečkovat, přikrýt plachtou, tak jako se přikrývají zohavené mrtvoly po automobilové bouačce.
https://mail.google.com/mail/u/0/?tab=rm&ogbl#ad/231
„Bojovali tam proti teroristům aby nás ochránili před jejich útoky tady.“
To bys připomínat neměl, protože by to mohlo být pochopno jako „hate speech“.
Takhle to prostě funguje. Před pár lety se mlátilo do bubnu, jak je třeba ve jménu svobody a demokracie a pro posílení kreditu a bezpečnosti české republiky vyslat misi do afganistánu a teď nás budou krmit kecama, jak je třeba pomáhat uprchlíkům a sypat si popel na hlavu za rozvrácení země.
Tento text se mi libi…
https://www.voxpot.cz/drulak-musime-zbavit-nerealnych-predstav-o-nasi-mezinarodni-roli-a-moznostech-zapadu
1616 Petře dobré ráno
no postřehy to jsou pěkné. Jenom bych nesměl vědět, že pan Drulák tenkrát byl ve vysoké funkci na zamini, tedy se na tom podílel. A svírá mě nepříjemný pocit, že se z toho snaží po letech vykecat. Asi sám před sebou.
Postřeh:
„Samozřejmě, že podobná analýza přes zmíněné filtry neprosákne, a i když ji máte před očima, nevezmete ji v úvahu. “
No to by musel vystrčit na chvilku hlavu z eurokloaky. V přítmí totiž nebývají detaily zřetelné.
TAk to je druhá věc….
Patrně autor vytáhl hlavu z té kloaky a poněkud se mu rozsvítilo.
Ale jedna věc jsou informace v textu a druhá osobnost autora.
Informace akceptuji, autora ne.
Mě taky. 🙂
Informace a analýza toho, co bylo, fakta bez emocí a stranění komukoliv. Věcný popis toho, jak ty figurky na šachovnici stojí a jak se s nimi šoupalo.
Je potěšující, že ještě dnes někdo takový text umí napsat.
Pokud panu Drulákovi chyběly v roce 2014 informace, mohl si je opatřit na Šumavákovi 🙂
Přesto považuji za své selhání, že jsem v oněch měsících rezignoval na vlastní analýzu a za vřelé podpory ministerského aparátu a hlavních médií reprodukoval to, co mi systém předložil. Mimo povolené území jsem se vydal až o několik měsíců později v česko-amerických vztazích a v nové koncepci lidských práv, ale to je jiná kapitola.
(Drulák)
Obrácení Šavla v Pavla. Nebo naopak?
Stran Krymu: Mužíčci tam bezesporu byli. Volby ovšem také. Nedaly se natolik zmanipulovat. Jenže my je „neuznáváme“.
Pánové,vaše hodnocení afghánského debaklu vychází zneznalosti fakt. Trump v podstatě předal Bidenovi afghánský problém v posledním stadiu úspěšného řešení. Evidentně se inspiroval Nixonovou „vietnamizací“ války v Jižní Asii. Je ironií historie, že na pádu Saigonu se podepsal Biden stejně jako teď na afghánské katastrofě.
Během posledního roku Trumpovy vlády se o Afghanistánu moc nepsalo, neboť situace se uklidňovala. Američané se přestali podílet na bojových akcích proti Talibánu – s výjimkou letecké podpory – a soustředili se na výcvik Afghánců. Afghánská vláda, jakoliv zkorumpovaná, kontrolovala velkou většinu území státu. Hospodářství poprvé zaznamenalo rozvoj nezávislý na černém trhu s opiem. Zeny mohly opustit domovy a nechat se zaměstnat. Všechny děti mohly do škol. Spojené státy vydaly na afghánskou politiku za rok, co za Obamy za týden. Trump vyjednával s Talibánem z pozice síly a nežebral jako Biden. Talibánci si byli vědomi, že pokud nedodrží dojednané dohody odveta bude tvrdá. Proto jednání pokračovalo pomalu, ale Talibán nezískával rozhodující vítězství. Občas nějaký teroristický útok, Bylo jich asi tolik jako ve Francii. Talibán se nemohl spoléhat na významnou pomoc přiškrceného Iránu a Pakistánu, který proti fanatickým islamistům přitvrdil. Bohužel Trump, se denně musel bránit útokům na domácí půdě a neměl dost času a klidu na zahraniční politiku, kterou však v jeho duchu vedl spolehlivý Pompeo. Tohle všechno Biden dokázal zničit během několika měsíců. Vyplývá z toho jediný závěr : varujte se spojenectví S USA neboť kdykoliv se dostanou k moci Demokraté hodí vás bezohledně přes palubu.
Afghánská vláda, jakoliv zkorumpovaná, kontrolovala velkou většinu území státu.
To se mi zdá velice nadnesené, připustil bych formulaci „teoreticky“ kontrolovala, nezdá se, že by si většina občanů zoufala nad současným postupem Talibanu.
A ti, co se před Talibanem chtějí uchýlit do ciziny, spolupracovali s námi spíše pro peníze než z přesvědčení a tak si teď chtějí ty peníze udržet a před Talibaném zmizet.
Dušane,
ten „převrat k demokraici“ s pomocí Západu byl v Afghanistanu pravděpodobně jen vnějškový, založený na „větším užitku“, pokud se budeme jevit „evropsky“. Prosakovaly (po celou dobbu „demokratizace“ této země) zprávy o nevycvičitelnosti vládních vojáků, o jejich vniřním přesvědčení, že původní kmenové zřízení se zase jednou vrátí. Dezerce byly docela obvyklé – i se zbraněmi. Neplatí to o všech, ale jen o valné většině. Ostatně vláda byla sestavena stejně podle kmenových principů. Zkorumpovanost kmenových náčelníků a tedy i vlády z nich sestavené se předpokádá automaticky.
Proto teď Tálibán postupuje tak snadno. Obyvatelstvo neprotestuje, věci se jen vrací do původního, obvyklého, byť ubohého stavu. Žádní Ameriřčani nebo podobní jim nebudou pálit ujejich maková políčka.
Že se Tálibán zbavuje „kolaborantů“ je celkem pochopitelné. Po ruském okupaci to bylo stejné. Ostatně prý tehdy USA Tálibán podporovala zbraněmi – ale možná je to hoax nebo špatné filmy.
Ten pokus byl marný už od samého počátkul Jakmile přestala působit vojenská síla, poměry polodivoké země se vrátily.
Takto tom dopadlo i ve Vietnamu a Koreji – tam vznikly dvě země s odlišnou ideologií. Podobné fiasko jako v Egyptě, Sýrii, Libanonu, Líbyi. Vývoz demokracie prostě nefunguje.
Podobá se to křížovým výpravám ve středověku. Ty „kristianizovanou“ zemi většinou jen rozvrátily. A navíc, stejně jako Arabské jaro“ a podobné akce jsou stejně jen zástěrkou pro získání přírodních zdrojů, území a trhů, kam bychom (my, Západ) mohli vyvážet přebytky. „Korálky rpo domorodce“,
Rozhodně nejsem odborník v politice, ale v určitém věku se každému začnou střípky informací skládat do často nečekaných tvarů. Kdyby se Donald udržel u moci, dopadlo by to stejně. Možná ne s takovými ztrátami, ale stáhovat se začal už on.
„When you’re wounded and left on Afghanistan’s plains,
And the women come out to cut up what remains,
Jest roll to your rifle and blow out your brains
An‘ go to your Gawd like a soldier.“
Když on dnes Kipling není brán jako politicky korektní.
Nechapu proc? 😀
Takže už jsme dostali povolení utéct?
Takže už jsme dostali povolení utéct?
Zdá se, že máme hóóódně dlouhé vedení!
Jak kdo.
🙂 nebo snad 🙁 ?
[;>/
To je tak akorát. O moc větší armádu nemáme. Poslední vojenská přehlídka, nebyla by-li nastavena sanitkami a hasiči, by vypadala jako průjezd zbloudilé motostřelecké roty.
Mohli se tam ještě exhibovat uniformovaní příslušníci dopravních podniků. I pro ajznbon by se tam našlo uplatnění.
1626 Stary kocour says:
dlouhé vedení … jak se to vezme.
Jednou se Mirkovi Topolánkovi přihodilo mentální ztopoření když na něm bylo to zeměpředsednictví Unie a navrhnul Sarkozimu, že to Středomořské Přátelství teda vyjedná. Sarkozi když to prodýchal mu vysvětlil, že je to děsně těžký (ho poslal kamsi) a že by si měl více hledět Východního Přátelství, tedy rozesírání Ukrajiny spolu s Polsko-Litevským uskupením. Přeorientoval se tedy na Tymošenkové obrovské pozadí a ta politika je dodnes oficiální, přestože se pozadí z obrazovek vytratilo.
(1622.1) V Koreji to ovšem bylo způsobeno vnějším zásahem a Korejská republika dokazuje, že export demokracie možný je. Podobně Japonsko a Tchajwan. Jen to trvá dlouho a přece jenom to vyžaduje nějaké ty podmínky.
Kdo ví, jak by to dopadlo ve Vietnamu, kdyby bylo možné stanovit jasnou hranici jako v té Koreji.
O vývozu demokracie do Egypta, Sýrie, Libanonu, Libye se dost nakecalo, ale skutek utek. Tamní vnitřní bordel těžko řešit zvenčí.
Bordel…
Oni na něj byli zvyklí. Když už toho bylo moc, začala občanská válka. Ale nikdo jim poručníkoval, Teď je tam bordel mnohem větší a bude trvat dlouhá destilatí, než se zmůžou na někaý rozumný stát, Tedy stát podle jejich gusta. Ukrajina dtto.
POkud si pamatuju video záběry z jihokorejského a z japonského parlamentu (fackovačka), tak tu jejich dovezenou demokracii považuji za krapet odlišnou než u nás.
1. Vhodný kulturní rámec.
2. „Demokracie“.
Zcela OT… Po dnešním horkém odpoledni přišel horký večer – na zahrádce 25 celaskona… Tak si blahořečím za ten nápad nechat si do baráku udělat klimatizaci, jinak by se snad nedalo spát… Navíc, ten barák se tím dále zhodnotil, takže milé dědičky se mohou těšit, že si na prodeji toho baráku nasyslej o to více…
Na tý zahrádce s trochou dobře vychlazeného vína se to dalo přežít, ale v tom baráku by to bylo horší…
A zejtra snad má bejt ještě větší vedro…
Egypt je v pohodě. Díky vojákům.
PeS
udělej si i výtah. Další body do odhadu pokud syslení dětiček podporuješ.
Pak si ještě můžeš nechat udělat třeba helioport.
Ten Neandrtálec měl frňák jak kdyby měl babičku z Jeruzaléma.
https://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_g/gfRCW/krijn.jpeg?fl=cro,0,0,1704,3000%7Cres,2560,,1%7Cjpg,80,,1
Moře vyplavilo předměty z „pravěké Atlantidy“
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/more-vyplavilo-predmety-z-praveke-atlantidy-vystava-jich-ukazuje-pres-200-171863#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=F3Q39HFeeCs-202108142014&dop_id=171863&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
(1628.1) No ale ten bordel si spustili sami (ne, že bych se jim divil). Až potom jim do toho leckdo zkoušel kecat, ale můj dojem je, že ne moc důrazně, spíš tak, „aby se neřeklo“ (klasický problém s domácími voliči na Západě, nepřipustí efektivní řešení).
(1630) Vojáci žádný z tam existujících problémů nevyřeší. Čímž netvrdím, že je vyřešit lze, dokonce demokracií. Chtělo by to „osvíceného monarchu“, ale ten se vyskytuje mnohem méně, než je poptávka po něm. Leda snad ten Josef II.
Začala to maminka. U Prašného mostu jí postavili sochu. Jak kuželku. To si chudák nezasloužila. Návrh asi schvalovali právníci. Pomsta za to, že „zákony mají být srozumitelné“ a „rozhodnutí nemá být učebnicí práva“.
Po radostném vítání Minichovské dohody si Hitler po pár měsícícm vzal celé ČSR a pak pochodoval dál, tak po oslavách mezinárodní pomoci demokratickým silám v Afganistanu nyní síly NATo utíkají před Talibanem. Kdo prohospodařil bilióny dolarů pro nic? Přizná někdo, že jsme tam „bojovali za Prahu“ a projeli to?
Dobré zas ráno… 2 skimic ad 1631 – no tak o výtahu jsem dost vážně přemýšlel – už jen kvůli těm zdravotním pronblémům… Ale i kdyby šel po vnější straně baráku, nějak není vhodné místo…
Zato helioport – to by se mi sem sralo furt Slunce (helios)… A na takový návštěvy nejsem zařízenej…
Tři tálibové přijeli taxíkem a oznámili starostovi, že přebírají město.
V té větě je všechno. Celá grotesknost demokratizace zemí, které o demokracii nestojí. Legrační nabubřelost Západu, který tam utratil biliony dolarů a spousty životů mladých Američanů.
Teď, nakopán do zadku primitivní náboženskou ideologií tupě zírá. Pokud by se už konečně poučil, že do většiny místních záležitostí se nemá zasahovat, ani finančně, ani vojensky, tak by to k něčemu bylí. Ale on se nepoučí.
A Afgánci? Pár tisíc jich přijde o hlavu „pro výstrahu“ a bude tam hůř, než bylo před intervencemi, Jak ruskou, tak americkou. Tedy „NATO“.
Bude tam hlad. Ale na ten jsou tam staletí zvyklí.
Co Západ, co Afghánci…. Ale co Čína… Ta to zvládne. Tak jako lecos jiného. Drobnými krůčky. Na obchodním „oboustranně“ výhodném základě. Nestará se o barvu kožichu, hlavně aby kocour chytal. Komu na „Západě“ to dochází?
Byla chyba odejít z Afghánistánu, kritizuje Babiš NATO.
Je to jinak. Byla chyba tam vůbec zasahovat. Byli jsme tam ve stejném postavení, jako vojska Varšavské smlouvy v roce 1968 u nás. Namluvat si něco jiného asi nebude to pravé.
1637 Dobré ráno
Babiš si nevidí do tlamy. Chce se před volbami zalíbit i presidentovi i kavárně, jenomže ta dostane záhy jiné noty.
Nakonec, co mu brání aby českou armádu nestahoval a v Kábulu dále bojoval za Prahu, mamlas jeden.
A už asi vrtulníky lítají ze střech vyslanectví … Tabibové jsou v Kábulu! Mluvčí Tálibánu v Dauhá sdělil, že bojovníci se mají držet v okrajových částech Kábulu a nepoužívat násilí, dokud hnutí nepřevezme moc. Proboha, co tam „demokratický svět“ dvacet let dělal?Teroristický Taliban vstupuje BEZ NÁSILÍ!
mírumilovném” převzetí moci.
Úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního sdělil, že bezpečnostní síly mají situaci v Kábulu pod kontrolou.
Zapomněl podotknout, že se jedná jen o zahradu jeho rezidence.
Dobré dopoledne,
„Vojáci žádný z tam existujících problémů nevyřeší.“
Základní problém j v tom, že názory na to,co jsou ty „existující problémy“ v zemích, které vysílají vojáky k jejich řešení jsou dost odlišné od toho, v čem vidí problém domácí obyvatelstvo.
Konec konců čím se to liší od srpnové okupace ČR? Tehdy taky zasahující země řešila něco, co považovala ona ze svého hlediska za problém, chránila svoje zájmy a domácího obyvatelstva se neptala.
Jistě.
Ale křížácké výpravy ve středověku byly vlastně založeny na stejném principu. Kristianizace barbarů. Osvobození Božého hrobu. No – a dopadly vlastně stejně. Spousty mrtvých na obou stranách, výsledek – nula.
===
Amerika byla trochu jiná – tam šlo o území, půdu, aby se ulevilo přelidněné Evropě. Nějací Indiáni kolonizátry nezajímali, otravovali. Vyhubit nebo zahnat do rezervací. A obchod s černými otroky se jim dneska vrací jako problém. Nebude nakonec Amerika černá?
===
V Africe zase šlo převážně o přírodní zdroje. Místní obyvatelstvo dostalo základní lékařkou péči, aby bylo schopno pracovat pro kolonoizátory. aspoň základní řád, aby se tak moc mezi sebou nervalo podle příslušnosti k různým kmenům.
Teď, když kolonizátoři odešli – kolonizované národy si vybojovaly „svobodu“ a vivem zdravotní péče se snížila úmrtnost, se zase mezi sebou začínají rvát jako před dvěma stoletími.
Není ta civilizace trochu deprimující?
Jak se to vezme. Je zajímavá…
Již staří Řekové….
Nic nového.
No nazdar, tak USA se vlastně chovalo jako Brežněv a spol.? To jsme to dopracovali.
To ne. Tak by tomu bylo v (ryze hypotetickém, dodávám pro laskavého čtenáře) případě, že by byl Brežněv nařídil invazi např. do Finska, ne-li někam ještě dále. Československo bylo pevným článkem soclágru.
Dobrovolně?
Ano, na základě svobodných voleb, kde zvítězili komunisté (Národní fronta) díky hlouposti obyvatelstva, které si vzpomínalo na německou okupaci a volilo „osvoboditele“.
Jak se zde komunisti byli dostali k moci, je ve studovaném kontextu celkem nepodstatné.
Tehdy v roce 1968 jen málokdo uvažoval o odchodu z Lágru Míru, zmínky o vyhlášení neutrality se objevovaly jen sporadicky. Furt se žvanilo o socialismu s lidskou tváří. Takže když Brežněv (možná poněkud s nechutí, spíše jej k tomu v politbyru tlačili jiní) nařídil invazi, strukturálně to lépe odpovídá třeba tomu, že by Biden nařídil invazi do Kanady poté, co by tamní progresivisté byli odstaveni od moci.
Politicky možná, to je slovíčkaření.
Že s invazí hrubě nesouhlasilo obyvatelstvo jsem viděl na vlastní oči. Měl jsem tehdy dvacet.
A koho to zajímalo? Západ se na nás, stejně jako v případě Hitlera vys…l!. Měli z CCCP prostě strach.
Tak i z nynějšího lágru míru. Dostali jsme se z podruší do područí.
Proč ruskými taknky není ohroženo Rakousko mi nikdo z nynějších kolaborantů nevysvětlil. Nevhodná otázka…
Projekt „socialismu s lidskou tváří“ byl „Západem“ (majiteli skutečné moci, nezaměňujme je za země, státy, které jsou jejich nástrojem) podporován pro případ, že by to mohlo rozklížit východní blok. Ať tak.. či tak… Možná, že invaze 1968 nepřímo urychlila rozpad.
„Normalizace“ v nějaké míře, o kterou se nechci hádat, se mi jeví dílčí příčinou nynějšího marasmu.
Z pohledu z vysokého sloupku na dějiny se mi to nejeví jako hloupost. Ti, kteří tak zvolili, nebyli tak vysoko.
Záleží z jak vysklokého sloupku pozoruješ.
Ruské pojetí Monroeovy doktriny.
Quvisi, nevím. Možná jo, možná ne.
Pokud ne, snad mi ten rozdíl někdo vysvětlí. Kdy je OK, kdy nějaké země zasahuje vojensky v jiné zemi a kdy to OK není.
Podotýkám, že nějaký „vývoz “ lepšího politického systému nepočítám, protože co je lepší politický systém, je věc názoru.
Zájmy.
1639 quivis
„Taliban vstupuje BEZ NÁSILÍ!“
Sametová revoluce?
V 68 jsme vlastně taky nebojovali. V 38 jen v Mistku.
Takže ano. Bez násilí. Ale hlavně bez odporu valné části obyvatelstva.
1642.1.1.1.1 — Strukturální pohled a strukturální podobnosti jsou cosi jiného než slovíčkaření.
Víte, StK, snažím se o politice, té reálné, uvažovat zcela bez emocí; stejně tak o politicích. A díky mému Aspergerovu syndromu (byť jen autodiagnostikovanému) se mi to do nějaké míry snad i daří. Emoce si šetřím na svět, jaký bych si přál, ač už neexistuje.
Invazi si pamatuji celkem živě, antonovy nám létaly rovnou přes zahradu. O emocích netřeba hovořit. Ovšem právě takovéto zážitky mne postupně dovedly k tomu, co píši o odstavec výše: nerozčilovat se, pracovat, čekat.
Samozřejmě tím větší je mé zoufalství, kdykoliv vidím ty chronické, obrovské, nekonečné obtíže dorozumět se i o těch nejjednodušších věcech: Těch, které před jednou a zejména dvěma generacemi bývaly i bez vysvětlování zřejmé každému.
Rozumím, souhlasím.
Nedorozumění… příčinou je ztráta spojujícího kulturního rámce.
Ach ty autodiagnozy…..
„Pamatuji se, že jsem jednoho dne šel do Britského muzea, abych si přečetl, jak se léčí jakési lehké ochuravění, které mě postihlo myslím, že to byla senná rýma. Vytáhl jsem si knihu a přečetl všechno, co jsem si přišel přečíst. Potom jsem, aniž bych si to uvědomil, pomalu obracel listy a začal jen tak studovat jednu nemoc po druhé. Zapomněl jsem, jaká to byla choroba, do níž jsem se zahloubal nejdřív – vím jen, že to byla nějaká strašná metla lidstva – a dřív než jsem pročetl seznam prvotních příznaků, bylo mi jasné, že ji určitě mám.
Chvíli jsem seděl strnulý hrůzou. Potom, otupělý zoufalstvím, znovu jsem začal listovat. Přišel jsem na tyfus – přečetl jsem si příznaky – a zjistil, že mám tyfus a že ho mám už několik měsíců, aniž bych to věděl. Byl jsem zvědav, co všechno mi asi ještě je. Zase jsem zalistoval, našel tanec sv. Víta – a zjistil jsem, jak jsem očekával, že ho mám také. Začal jsem se o svůj případ zajímat a rozhodl jsem se, že ho prozkoumám do základů, a dal jsem se do toho podle abecedy stránku za stránkou. Prostudoval jsem agorafobii a dověděl jsem se, že jí trpím a že akutní stav nastane asi za čtrnáct dní. Ulevilo se mi, když jsem zjistil, že Brightovu nemoc mám jen v mírném stupni a že při ní mohu zůstat naživu ještě několik let. Měl jsem choleru – s těžkými komplikacemi a pokud jde o záškrt, s tím jsem se podle všeho narodil. Probral jsem svědomitě všech dvacet šest písmen a jen u jediné choroby jsem došel k názoru, že ji nemám; byla to horečka omladnic. Zpočátku se mě to nemile dotklo; viděl jsem vtom jisté zlehčování. Proč nemám horečku omladnic? Proč to skoupé omezováni? Za chvíli však zvítězily city méně sobecké. Uvažoval jsem, že mám všechny ostatní lékařské vědě známé nemoci, potlačil jsem své sobectví a rozhodl se, že se obejdu bez horečky omladnic. Ukázalo se, že trpím dnou v nejhorším stadiu, aniž jsem to dosud zpozoroval, a záduchu že mám zřejmě od dětství. Po záduše tam už žádná další nemoc nebyla, proto jsem usoudil, že mi už nic jiného není.“
Jo, a taky nemám absolutně žádný smysl pro humor.
To se ti jen zdá. Ti, kteří čtou Tvé příspěvky mohou mít odlišný názor 😀
[;>D)
The medical book…
ZAsraný vlákna 😀
1643.1
Schumacher
says:
15.8.2021 (13.28)
Zájmy.
Nerozumím. Takže o tom, kdy je OK, když nějaká změna zasahuje v cizí zemi bez souhlasu obyvatelstva, obvykle i proti jeho vůli, rozhodují zájmy? A kdo rozhoduje, které a čí zájmy jsou OK a které nejsou?
Ono se hezky mluví, že těm zemím doneseme demokracii a svobodu, ale co když tu svobodu podle našich představ prostě nechtějí? Je svobodou svoboda, kterou jim někdo vnutí?
No kdo rozhoduje…. Ten kdo má ty zájmy.
Ve zdejším ústavním řádu je právo na násilný odpor, pro případ…. Vygůgli si.
Arbitrem jestli ten případ nastal, je kdo?
Jo, ptám se blbě a naprosto nevhodně.
Ovšem na druhou stranu, jeví se mi tak, že daleko snazší je bombradovat Taliban v Kábulu než zalezlý v horách…
(1642.1.1.1.2) Proč ruskými taknky není ohroženo Rakousko mi nikdo z nynějších kolaborantů nevysvětlil. Pokud pominu, kdo jsou ti „nynější kolaboranti“, tak jedna otázka je, zda Rakousko ohroženo není, druhá, zda existuje jen ohrožení tanky.
(1647) Obyvatelstvo obvykle není názorově homogenní. Takže většinou někteří chtějí, jiní nechtějí. Otázka je, kolik je kterých a co se z toho časem vyvine.
A jen tak obecně: Žádná země není dokonale izolovaná od okolí, od světa, v poslední době obzvlášť. Pokud už v ní vypukne nějaký průser, způsobující že si nedokáže své záležitosti uhlídat sama, vždy se najde někdo, kdo si zašťourá, aby situaci využil pro vlastní prospěch. Neudělají-li to mocnosti prvního řádu, zaručeně to udělají mocnosti druhořadé, nebo nějaká lokální síla. Pohoršovat se nad tím je zbytečné. Bylo, jest a bude.