Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

    • Když měření neodpovídá očekávání, je třeba změnit měřící metodu. To je známá věc! Zvláště u reklam na HiFi zboží často používaná.

      • Vsude. V dobach, kdy mezi sebou bojovaly databaze (MS SQL, Oracle, sybase…) VSECHNY vychazely jako nejlepsi 😀

  2. Nikoliv, Petře, Zpátečník na nic nepoukazuje, reaguje tak, jako by všichni ti násilníci byli opravdu muži a živitelé rodin.

    • Ja to tak pochopil, ale jak to myslel dooporavdy vi jen on. Obcas se mu povede zakryt vyznam za houstinu slov.

      Ja dokazi dokonale zastrit, jak jsem to myslel, daleko kratsim textem, 😀

  4. Ja mam take audiozahadu – koupil jsem si na telekonference slusne sluchatka (na uroven telekonferencci) asi za ctyri tisice. Byla k nim dokonce prilozena karticka, kde mi pan Hong napsal, jak se s nimi nadrel a jak se snazil, aby byly bezva.

    Jsou super, vyborny smerovy mikrofon… ale porad se mi zda, ze v nich piska. Jenze jsem zjistil, ze se mi zda, ze slysim piskani, i kdyz je nemam na usich… Zahada.

    • Akustická zpětná vazba mezi mikrofonem a sluchátky? Pískají když vypneš mikrofon? Z čeho jde pískot? Nepiští počítač?

      • Ne, proste mi piska v usich, ale kdyz mam nasazena sluchatka, co dobre tlumi, je to strasne slyset. Normalne to prakticky nevnimam.

      • Zpětná vazba? Zkus vypnout mikrofon. Nepíská něco jiného? Třeba počítač?

      • Nejhorší je, když třeba začnou vazbit naslouchátka. Ty bývají vykorigovány na konec spektra, který ještě nahluchlý nešťastník něco slyší. No a když se mu nedoslýchavost zhorší, přidá hlasitost. Pak se věc rozpíská, všichni okolo to slyší, jen postižený ne. Honil jsem jednou takového diváka. Režisér řval, že nám píská parát.
        Až o pauze jsem ho našel. Okolí si myslelo, že píská aparatura, nahluchlík neslyšel nic. Ale ubral malinko hlasitosti na svém aparátku a nastal zázrak.

    • Říká se tomu tinitus. A hrozí to po sedmdesátce skoro každému. Někdy i dřív. JInak – nastává to po hlasitém poslechu hlavně na sluchátka – únava nervů obsuhujících hlemýždě (v uchu!). Za pár minut /hodin/ dní to obvykle přejde.
      Bigbiťáci to mají skorom všichni.

      • To by mohlo byt ono, diky… Mne to puvbodne prislo jako chyba sluchatek, ale je to spise tim, ze mam poprve sluchatka, co dobre tlumi 🙂

      • Jo. Sluchátková choroba. Neposlouchat nahlas.
        Trochu pomáhá gingko.

  5. San Antonio Rose….absolutní bomba. Crazy Arms… to také znám z Dvorany slávy, že to bude na tomhle cédéčku…. Jeden flák za druhým….
    Stává se ze mě redneck…
    Zdravím za Louži, serte na politiku, poslouchejte muziku, k tomu něco dobré nálady do sklenice, život je krátkej… Na zdraví!

    • No, nebude moc na facebook a twitter, ale to ais prezije.

  8. 2 Zpátečník ad 2090.1 – jo, asi ta samá logika jak u těch polycajtů, že kdo nechová rybičky je buzerant!

  9. Petře
    ještě to může to hučení být z toho, že máš žízeň na pivo nebo na víno.
    Rozhodně bych to zkusil. Nic tím nezkazíš.

  10. A neprovedl jsi něco? Chotě prý poté mívají tzv „zvýšený hlas“.

    • NN, neni to artikulovane 😀 Ale s tim pivem to je rozumny experiment…

  11. No, ženy toho mívají někdy na srdci tolik, že zrychlená artikulace že hlemýžďová endolymfa se nestačí čeřit a mozek zvuk identifikuje jako jednolité pískání.

    Ale dobře. Zkusme vylučovat dále. Co Havanský syndrom? Diplomati tvrdili že jim hvízdá v uších. Možná udeřil Putin?

    • To tezko, ja jsem vicemene Putinuv agent 😀

  12. Právě proto. Má teď Čuka a Geka, ti zastanou všechno a potřebuje se Tě zbavit. Putin je děsně rafinovanej.

    Ale než budeš aktivovat BIS, zkusila bych to pivo. Pokud teda u vás nečepuju takovej patok, že ti z něj bude hvízdat v uších ještě víc.

    • Mame zde mikropivovar – lezak je prumerny, ale IPA, APA, weiss… vyborne.

  13. Skimici, k tvemu 2094: Co hot dog! Ja jsem pred par rokama objevil v nasem Publix obchode s jidlem, ze tam maji na bocnim regalku vselijake dobroty jako praseci uzena kolena, nasoleny bucek, ale i praseci podbradek!!! Pekne povarit, nakrajet ostrym nozem na platky, posypat peprem a paprickou a posolit. Nemecky chleba (cerstvy je skoro tak dobry, jak byval u nas ve vesnici u Becvy). Nebe! To kdyby uvidel ten ze stoviku a jine travy vyhladovely ass-hole z Michiganu, vyvratil by se jak plot. Pak bych mu, az by se vzpamatoval povedel, jak je dobry pro zdravi chleba namazany na prst vysoko sadlem z rozemletych skvarku a jak jedna az dve borovicky vsechno vevnitr upravi, aby bylo misto pro dva, tri pekne natocene Radegasty, pripadne Plzenky. Treba by ty svoje dosavadni spisy o polykani pampelisek spalil a nasypal si je na hlavu.

  14. Pro zasmání: V Česku se málo kojí. Zjistila to Rada vlády pro rovnost žen a mužů.
    V článku Lidovek chybí zjištění, že muži nekojí vůbec. :- P

  15. Tak to se budou hodit sovětské zkušenosti, tam prý rozdojili v nějakém kolchoze kozla, na chapy by to třeba taky fungovalo 😀

    Ale líbí se mi, že za to ta Rada vyčinila vládě a vyzvala ji k nápravě. Babiš v televizi, kterak jde národu příkladem a přikládá mimčo k prsu, by byl k sežrání 😀

    • Abyste se maYdo nepletla:
      Už jsem kdesi četl, že fyziologicky to možné je, i samci Homo sapiens majím mléčníé žlázy, jen zakrnělé a pomocí patřčných hormonů lze vybudit produkci mléka.
      Četl jsem, neověřoval. Což by ovšem znamenalo, že pohlaví částečně závisí na nějakých hormonech (sportovci, sportovkyně i „sportovky“ o tom něco vědí) a propagátoři „multisexu“ mají (částečně) pravdu.

  16. Otázka je, kocoure, jestli náhodou není nekorektní a diskriminující se nějakou statistikou zabývat, protože to degraduje bytosti libovolného pohlaví na pouhý zdroj mlíka ….

    A neoponujte mi tím, že některé osoby projevují intelekt srovnatelný s IQ zdroje mlíka i bez kojení a statistiky. Máte sice pravdu, ale je nekorektní to říkat.

    • MaYdo, od toho tady jsem. Nekorektní, na sloupku.
      Ostatně hlavonožec taky.
      Foundryman / ne-Foundryman. [;>))

    • „…degraduje bytosti libovolného pohlaví na pouhý zdroj mlíka…“

      To je výstižně popsaný pragmatický kočičí, na rozdíl od psího, svobodný pohled. Volně parafrázováno podle čínského přísloví :
      „Je jedno jakou barvu má zdroj mlíka, hlavně když servíruje.“
      Zatím co pes znovu a znovu nadšeně přináší zahozený klacek, kocour nanejvýš pohledem, pokud vůbec, řekne „Co ten debil po mně chce? To snad nemyslí vážně…“ Míní tím člověka který podle kočičí víry byl stvořen proto aby kočkám sloužil.

  17. 2112.1 – myslíš pivovar Libertas? Nabídka vypadá dobře. Jen ty sedmičky jsou poněkud nepraktický balení.

  18. Dobré zas ráno… Ad pivo – samozřejmě, každej máme jinou chuť… A tak mohu říci, že piva typu IPA apod. mě příliš neoslovila… Jo, vypiju to, ale tolik si na tom nepochutnám… Mně osobně nejvíc vyhovují lehčí ležáky – Třeboň, Svijany, Bernard, Radegast apod.

  20. StK představa hlavonožce na sloupku je zajímavá.

    Na jednom sloupku kocour, na protějším hlavonožec, shlížejí na dění dole, a rozprávějí.

  21. Dobré ráno
    Kocour to má jednodušší na sloupku. Když mu dolu plandá ocas a prochází pes, prostě ho zvedne aby ho neměl prokousnutý. Pokud hlavonožci plandá chapadel 28, tak je to takovej švunk že to až zvedne na ulici prach.

  22. Dobré ráno,

    Kocoure, v čem bych se pletla? Vždyť říkám, že když v SSSR rozdojili kozla, tak by to mohlo u chlapů taky fungovat.

  23. Je to od chlapů samozřejmě jen lenost. Pokud bych se náhodou po ránu nerozdojil tak prostě udělám Sunar a pilně servíruji.

    • To je pro ženský. Škoda, mohl jsem se i soběněco dozvědět. [;>))
      Vlastně ne. Znám se až příliš dobře a nemám o sobě žádných iluzí.

  25. Se Sunarem ovšem nepřispěješ ke genderově vyrovnanému skóre kojení v české republice.

  26. Maydo, Stk – mne to hodne prekvapilo, ale dle me byvale spoluzacky, ktera studovala psychologii a psychiatri, maji tento efekt nektere leky proti psychickym onemocnenim (myslim, ze proti schizofrenii).

    A mozna i vakciny 😀 😀 😀

  27. JJ, myslim Libertas – i sympaticke jmeno.

  28. Sci-Fi dnes.
    Bože můj, lidi se asi zbláznili. Proč to raději nevydají knižně, s emotivními scénami, jak hrdinný osamělý bojovník Institutu odhalí Velké Čínského Pandemika, který chce vyhubit svět, aby jej ovlídla jen etnická Čína? Též Hollywood by si pošmákl.
    Alternativci ovládli internet, rozum šel sr.. …spát.

    Odesílám práci a trvá to, tak tu mňoukám…

    • P.S.: Neříkala něco Sibyla o žlutém nebezpečí? A vida!
      I když tím možná myslela řepku olejku.

  29. No, obávám se, kocoure, že kdyby si ten Hollywoood pošmákl, tak by to na čsfd bylo hodnoceno jako odpad.
    Ten scénář je už tak omletej v mnoha variantách….

    mimochodem, na téma epidemie vznikl už v r. 2011 film
    https://www.csfd.cz/film/273515-nakaza/galerie/?page=2

    tedy, nešlo o boj s Vělkým Čínským Pandemikem, ale s nákazou jako takovou a virus se přenesl opravdu v Číně z netopejra, snad ještě akorát přes prase.

    Samozřejmě, celý americký lid byl nesmírně disciplinovaný, dodržovali vzorně karanténu, svět se spojil, rychle vyvinuli vakcínu a lidstvo bylo zachráněno.

    Teda, mám dojem, že s nějakým schválením a klinickými zkouškami se v tom filmu nemazali, aby to nezdržovalo happy end.

  30. Jo, jenže americký lid tam měl posilu! Matt Damon. A kdyby to nestačilo, tak Avengers by naklusali na jedno písknutí. Navíc teď je americký lid vyčerpán bojem proti afghánským teroristům.

    • U nás má lid taky mocnou posilu. Pata a Mata.
      Jmenují se jinak, mají funkce a konají stejně.
      O epidemii jsem viděl přinejmenším dva hollywoodské trhače. V jednom z nich hrál můj oblíbenec Dustin Hofmann. Ale bude jich víc.
      Těch filmů, Hofmann je jen jeden.

  32. Tak parlamentní komise jednala v utajeném režimu, přesto její předseda Bělobrádek i člen doživotní poslanec Benda prohlásili, že k ničemu závadněmu ze strany BIS nedošlo. To je utajovaný režim? Hm, Hm

  33. Nějaký německý potentát prý byl na Hradě. Jestli mu nabídli aby si ozkoušel korunu?

    • Tak si představuji na skupině finančního kontrolora jak sleduje teritoriálně nákladové benchmarky a vyjadřuje tlumeně obdiv českému vedení. Končí to jakoby „…arš“ – asi vizionárš. Oni němci nesrozumitelně vyslovují.

      • Ja jsem pro nemeckou firmu v auttomotive delal a pamatuji si neuveritelne stupidniho nemeckeho sefa kontrolingu. Ten nepoznal jednicove naklady ani kdyby mu kously do oneho vizionars…
        Ackoliv to treba byla jen spatna firma…

  36. No, jestli dovolíte, nemyslím si, že bych byl nesrozumitelný z důvodu příliš mnoha slov (2102.1); spíše naopak (viz např. 2090.1, ale uznávám, že to je extrém). Ale nechce se mi všechno rozepisovat do detailu, stejně by se laskavému čtenáři nechtělo tím ztrácet čas. Uznávám, že příklady jako Ted Bundy jsou anekdotické, metaforické a okrajové; nepředpokládám, že by jim porozuměl někdo, kdo rozumět nechce.

    Každý vnější zásah do nějaké biocenózy (např. tím, že tam budu chodit přikrmovat některý druh) má dalekosáhlé důsledky, včetně nezamýšlených, nepředpokládaných a nepředpokladatelných. Často je obtížné odhadnout už kvalitativně, kam asi povede, natož kvantitativně. Vnější zásahy do lidských společenství navíc jsou zásadně komplikovanější tím, že lidé mají vědomí a s ním schopnost zásahy a jejich důsledky reflektovat i předjímat, a to nezávisle na záměrech či pocitech zasahujícího.

    — — — • — — —

    Rodina je ta nejstabilnější instituce v dějinách, byť se její podoba mění. Na tu jsou progresivisti krátký. (2096) — Pokud ovšem existuje. Kupříkladu někdejší pokrokáři v USA si správně povšimli, že ženy opuštěné manželem se ocitají v tísnivém postavení, a rozhodli se je podpořit. Prvním výsledkem byl úžasný nárůst procenta svobodných matek, najmě černošských. Jenže to má i důsledky ještě dlouhodobější, sahající do dalších pokolení. Matky dopředu počítající s podporou státu si pro zplození dětí volí poněkud jiné otce, než kdyby byly odkázány na jejich budoucí příjmy. Vlastnosti otců se na další generaci přenášejí již geneticky. (Ovšemže ne jedna k jedné, abych zas nemusel zbytečně odpovídat na zbytečné námitky.) Děti nevyrůstající v rodinách (a kolem sebe funkční rodiny prakticky nevidoucí) mohou mít potíže si v dospělosti stabilní rodinu vytvořit. Matky hledající kvalitní otce je ve zdevastované populaci nenacházejí (takže i kdyby měly zázrakem uchován smysl pro rodinu, ten vychází naprázdno). Škody jsou dlouhodobé, fakticky zřejmě nezvratné povahy. Dnes jsou důsledkem blmouni, zítra jimi může být zánik USA v té podobě, v níž jsme je dobrých 150 let byli zvyklí vidět.

    Toto je známý příklad. Dokonce, protože škody jsou již nenapravitelné, Demokrati by mohli cynicky přiznat: Ano, právě toto jsme chtěli. (Někteří to i přiznávají, byť ne tak přímo.) Odtud možno pokročit k proponovanému boji s domácím násilím. Zřejmé důsledky – a zde uvažujeme jen jejich jedinou linii – evidentně budou tyto:

    1) O něco více násilníků dostane přes prsty. (Násilnic se pochopitelně nic podobného týkat nebude.)

    2) O něco více žen si řekne, že způsobit si pár škrábanců a podlitin jim může účinně pomoci v aktuálních manželských, potažmo rozvodových konfliktech.

    3) O něco více žen si řekne, že způsobit si pár škrábanců a podlitin jim může účinně pomoci v potenciálních, teprve přinejhorším budoucích manželských, potažmo rozvodových konfliktech, a úměrně tomu sníží své nároky na kvalitu budoucího manžela, druha, otce svých dětí apod.

    4) O něco více mužů si řekne, že za takto nastavených podmínek se jim uzavírat manželství vůbec nevyplatí.

    Ovšem jak říkám, to jsou jen zřejmé důsledky, a jen některé. Po celoživotních zkušenostech jsem pevně přesvědčen, že celková suma důsledků bude hluboce negativní. Ale pokud někdo věří, že bude kladná, tuto víru mu bráti nemohu; jen prosím, aby za ni nebojoval nedomyšlenými, šuntovními argumenty.

    — — — • — — —

    Zrovna ti násilníci často nebývají zrovna vzorní živitelé rodiny. (…) Právě takové postoje, jako že zakročit proti násilníkovi znamená poškodit rodinu a připravit ji o živitele to skutečným obětem násilí opravbdu neulehčejí. (2091) — Což o to, to leckdy může být i pravda, jakkoliv to nebezpečně připomíná rétoriku feministických neziskovek. Jenže stejně tak by byla pravda, kdybych řekl: Střecha zatěžuje nosné zdivo domu. Střecha v průměru představuje n % nákladů na stavbu domu, přičemž ty by bylo možno dále snížit, uvědomíme-li si, že bez střechy by obvodové zdivo mohlo být dimenzováno úsporněji. Zároveň by to však byl nikam nevedoucí nesmysl, ekvivalentní toxickým kydům všemožných aktivistů a aktivistek.

  37. To dalo práci vymyslet titulek:
    “ Německý prezident uctil památku parašutistů, kteří odstranili Heydricha“
    Osobu, která odstranila Kennedyho, se doposud nepodařilo vystranit.

    • Jestli to nebyli nejaci vyznavaci velikonoc…

      Orwell by mel, svym zpusobem, radost… Newspeak jede.

  38. Zpýátečníku, co kdybyste to napsal tej partaji, jejímž volebním letákům se s takovým zaujetím věnujete?
    Takovech zbytečnejch slov jste tady nakladl, oni by třeba takovej zájem ocenili lépe…

    • Ta slova jsou zvytečná v případě, že nedolehnou do chápajících myslí. Zpátečník se sice vyslovuje obšírně, ale dost závažně. Nemá smysl pro zkratku, zato je přesný.

  39. Ad německé firmy – dneska je v tlači článek, že škodovka v Číně končí. Číňané otevřeně píší o odchodu značky ze scény, němečtí manažeři vedou manažerské plky znamenající defakto totéž. Zvonka to vyzerá, že VW lezou tlustý do tenkejch a snaží se obětováním škodovky zachránit mateřinku. Pamatuju doby, kdy škodovka svými prodeji v Evropě zachraňovala prdel stagnujícímu VW, před koroňákem v devatenáctým trhala v Číně rekordy. Čas oponou trhnul a nezávisle na manažerských pindech změněn svět…

    • Ptakopysku – a nejsou to třeba jenom nějaké Vystrčilovy protičínské sankce?

  40. Maydo, to, že ty těm slovům nerozumíš/nechceš rozumět, ještě neznamená, že jsou zbytečná. Zpátečník má naprostou pravdu.

  41. Se neboj, já tomu rozumím, foundry. Ale nemám tak černobílé vidění světa., abych v tom dokázala vidět tu jednoduchou absolutní pravdu.

    Mimochodem, moje výhrady se týkaly výhradně toho, jak zjednodušeně – mohla bych říct i „šuntovně“, Zpátečník interpretoval cancy z volebního letáku, ne toho, co těmi cancy mínějí TOPáci.

    Takže nevím, k čemu to politický školení o tom, co bylo jak léta páně v Americe.

  42. A ještě bych se zeptala, on vám někdo rozbíjí VAŠI rodinu? Rodina je vždycky taková, jací jsou lidi, kteří ji tvoří. Každý svého štěstí strůjcem.
    Ono vás nějak ohrožuje to, že TOPáci vytáhli před volbama zrovna tuhle kartu?

  43. Mimochodem, P.M. mě tak navnadil, že jsem dneska zašel k řezníkovi a koupil nejen kus vepřového laloku, ale i značný flák poctivého, masitého Gothaje.
    Máme tady kousek řezníka, který maso bourá i zpracovává, jeho uzeniny jsou vyhlášené.

  44. 2140 Foundryman:
    zde je rozdíl mezi úpadkovou Amerikou a Kotlinkou.
    Zdejší vláda otevírá dneškem kurs pro utlačované ženy aby se mohly postavit na vlastní nohy.
    „Ze mě – živitelka“.

  46. Maydo, odpovím za Zpátečníka – ano, potenciálně zvyšující se podíl svobodných matek, kdy je otec neznám/neuveden a z toho vyplývající rostoucí počet dětí bez otců, zvyklých žít od malička ze státních podpor, přímo ohrožuje i mou rodinu.
    Státní vměšování do rodinných záležitostí je srovnatelné s morálním hazardem v oblasti bankovnictví. Se stejně zničujícími následky – viz BLM, Antifa atd. atd.

    • No, to už opravdu nevím, jak souvisí s argumentem, že když každý čtvrtý občan zažil násilí v rodině, tak to znamená, že chce TOP zavřít čtvrtinu živitelů. 😀

      No, já se svobodných matek ani TOPáckých nápadů nebojím…

      Pokud něco ohrožovalo moji rodinu, tak to byla tchyně a ta je dávno na pravdě Boží.

      • No, tak asi fakt ten zpatecnik napsal tech slov malo… Mne je celkem jasno, ale kdo jsem ja, abych delal vyklace… Obzvlast, kdyz tvorim podklady pro predstavenstvo…

  47. Gothaj s octem, cibulí a čerstvými rohlíky, lalok už se vaří s bobkovým listem, novým kořením a česnekem. Pak přijde ještě napaprikovat a načesnekovat.

  48. Šmarjá, ten lalok to je část co má prase pod tlamou jako třeba pan president Zeman?

    • Do prcic, bez mne pryc s tim prirovnanim! Priste sednu nad kouricim podbradkem a budu myslet, ze zeru vaseho presidenta!

  49. Jazykový problém
    jak je vlastně pátý pád od Já? Respektive jak se oslovím?
    Když oslovuji někoho, tak je to třeba Ty, Vy ale co JÁ?
    To je tak nedokonalý jazyk že se po našem ani pořádně neoslovím?

    • Hele, nechci vypadat nejak zle… ale nechces se nechat vysetrit na schizofrenii? Pro jistotu? 😀

  50. V Kábulu na letišti sebevražedý atentát.
    Talibán, který prakticky bez výstřelu ovládl během týdne zemi kopíruje Asáda.
    Toho pálilo dobré bydlo tak, že kdykoliv když vyhrával, posypal dobyté území sarinem nebo zavraždil alespoň jedno malé dítě …

Komentáře nejsou povoleny.