Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

  1. Ostatně podle stejné logiky bychom měli považovat označení „bílý“ za politicky nekorektní.
    Protože nejsme bílí ale „alternatively black“. Případně „disadvantaged white“.

    • Dona Qujotta jsem měl rád pro jeho zásadovost. Jenže to byl snílek.
      Pochopitelně jsem podepsal – ale úspěch prostě nečekám. Pokud bude kde bydlet, co jíst, pít, na co koukat v TV budou volby jenom soutěž slibovačů. Hlavně těch, kteří slibují, že „udělají pořádek“.
      I kdyby to skutečně udělali (neudělají, 51% neseženou), bude to jejich pořádek, pořádek který zvýhodní je samé.

  3. Ahoj!
    Tak co ještě, nebo už to bylo do třetice a stačí?
    -Těsně před odchodem do nemocnice mi zkolabovala obě auta, v podstatě na sešrotování 🙁
    – Ta díra do břicha také nešla tak, jak jsme si všichni představovali.
    – V pátek přesla jít jedna fáze na stáji. Z trafačky ovšem šla, takže pro EON vše v pořádku <- 63 A nožovka pojistka na stáji. V pátek večer neseženete a seženete-li nesežene elektrikáře který by ji vyměnil. (tady ho neseženete ani v pracovní dny… 🙁 )
    V sobotu jsem sehnal i pojistku i elektrikáře mimo službu od EONu, dovezl vyměnil, odvezl. Večer všechno šlo.
    Dnes ráno ovšem nešlo nic, kromě vedení od E-ON, takže to zůstává v klidu.
    Vyražené dvě pojistky. Tak jsem otevřel rozvaděč, neb trochu smrděl, sundal plechy, zjistil že se tam roztéká stykač (stáří a přepětí při bouřce) a sehnal elektrikáře, který sem jel ze 40km vzdálenosti !!!
    Co tomu říkala jeho manželka si zkuste představit, protože slíbil, že na víkend bude s dětmi doma a dnes večer odjíždí na týden na stavbu do Salzburku. A říkal, že za So a Ne místo toho aby byl doma tu dělal po okolí deset oprav…
    No ještě že jsem alespoň nevyhořel.
    Mezi tím jsem sehnal nové staré auto, se kterým se učím jezdit…

    A co vy, jak trávíte svátky?
    U mě je to naopak – svátky otravují mě! 🙂

    • Já trávím celkem v klidu, občas pomůžu „mladýmu“ se zařizováním bytu, protože je levej jak turecká šavle a kdyby měl pověsit na strop svítidlo, tak to dopadne hůř, než Tvůj rozvaděč.
      Na Tvé zážitky nemám …

    • Nastane stav, že když už si člověk vybere svoji dávku smůly, tak se směr průserů obrátí. Ani vesmír, ani smůla totiž nejsou nekonečné.) Vsadil bych si Sportku… [[;>))

  5. Tatru jsem loni prodal (vcelku dobře)- protože žádné tržby… a státní podpora jen pro pousmání.Bohužel, ale ti koně chtějí žrát 2x denně celou zimu…
    Koupil jsem si třídveřovou Suzuki Swift, zapínací 4×4, s hákem na pořádný vozík, 1,6 benzín.

    No a nebylo to všechno.
    Zastavil jsem ráno proti sluníčku, pípák nepípl a když jsem k tomu odpoledne přišel, tak ani ťuk, ani kontrolky. Baterka hlásila 5,4 V, nabíječka hlásila šestivoltovou baterii do mopeda…
    Tak jsem musel vymontovat větší baterii z toho chcíplého diesla a dostat ji do prostoru na baterii 44Ah… Víc než dvě hodiny jsem se s tím sral…
    Podle toho, jak zatočila tím startérem by se tam možná ani nemusel dávat benzín a mohlo by to konkurovat Teslám. 😀 😀

    Tak snad už toho opravdu bylo dost!

  6. Dobrý podvečer,

    na dotaz domácího pána:

    V pátek dopoledne, když jsem chtěla odjet na chalupu, nenastarovalo auto. Takže zavolat, jestli nemá můj autopečovatel dovolenou a zařídit odtah. Pečovatel dovolenou naštěstí neměl, ale prohlásil, že s tím ted‘ už nic neudělá, protože teď už mu nikdo nedoveze ani šroubek. Takže vzhledem k svátkům ve středu ráno.
    Takže jsem ohlásila bráchovi, že dojedu až v sobotu večer vlakem se synkem, který měl dorazit o den později, že naplánovaný proviant vlakem neutáhnu, takže zásoby budu omezené, synkovi změnu cestovnho plánu a zredukovala zavazadlo na to nejnutnější na tři dny a potraviny na mlíko a chleba, protož to by nevydrželo přes svátky.
    Když už jsem čekala o den později na tramvaj, volal mi synek, že domluvený spoj nestihne, protože jim ujel autobus, nastupují teprv v Berouně do vlaku a na hlaváku budou pět minut po odjezdu plánovaného rychlíku. Takže jsme jeli o hodinu později a místo přímým spojem s přestupem.
    Místo týdne venku pojedu zpátky v úterý a budu vyčkávat, až zavolá pečovatel a doufát, že se mi podaří ve středu odjet.
    Dovezla jsem si práci, ale protože jsem pochopitelně vlakem netáhla větší monitor, tak to tady šmudlám na třináctipalcový obrazovce notebooku.

    ale na Tebe, Šumaváku, teda fakt nemám….
    Držím palce, ať to nějak zvládneš.

  7. 205 Šumavák says:
    baterie – doufám, žes někoho požádal a netahal je sám. To není doporučený rehábko …
    Jinak Suzuki Swift zní dobře.

    • Já jsem nemocnej, ne blbej! 😉 😀
      A ten co je nosil byl zdravej a silnej 😀 😀

  8. Šumaváku,
    držím palce.
    Já se jen tak patlám se zahrádkou, a když mne to přestane bavit, čtu Stiega Larssona. A když se mi z toho zvedne žaludek, tak jdu podrbat za ušima kocoury a zase zahradničit nebo uklízet po baráku…

  9. Jinak, dnes je ještě furt jen americký Den nezávislosti.
    Český svátky přijdou až zítra a pozítří se svatou trojicí Cyrilem, Metodem a Husem.
    Takže jestli se Ti Šumaváku všechno podělalo už teď, svátky jistě oslavíš v klidu a míru.

  10. Skoro bych si šel lehnout, ale bojím se, že spadne postel… 🙁

  11. Paní spolubydlící provozovala Suzuki 12 let, aniž by se musela dělat jakákoli sebemenší oprava. Na základě těchto zkušeností jsem na Japonce přesedlal taky (i s přihlédnutím k hororům, které zažívá mladej s pětkovým bavorákem).

  12. Zdravím předsvátečně. No doufám, že pan domácí má vybranou smůlu dopředu. Ten Swift vypadá dobře, má ho tady kousek jeden chalupář z druhé ruky (myslím, že se u nás ani neprodával). Já mám Suzuki SX4 (taky 4×4) už 15 let (jediné opravy – klimatizace – jinak jezdí jak dráha).
    A Maydě taky držím palečky, aby tim letní problémy skončily.

  13. Na webu
    https://bavorovy-poznmky.tribe.so/
    je článek o težbě vzácných zemin v Číně. Uvedená fakta ze západního tisku budí dojem, že kapitalismus, řízený komunistickou stranou, je budoucností … 🙁

    • Vypadá to, že cesta elektromobilem je jen pro kvalifikované matematiky a znalce zeměpisu.

  16. V této souvislosti – když jsem psal předchozí příspěvek, tak mi na mysli vytanulo slovo „pandán“ jako oslavný projev. Wiki mě poučila, že to slovo zní pangyrik. Z latiny znám „laudatio“. Může mi v tom někdo udělat jasno? Jinak připustím, že si už pamatuji jen zlomky a pletu si je – obecně – dohromady s jinými.

  17. AK, díky. Já věděl, že jsem svoji stařeckou demenci popsal přesně. To slovo není pandán, ale paján.

    Pandanus je palma s mnoha druhy, na pěstování snadná, na množení ještě snadnější. Má zubaté listy, tak opatrně. I ta pokojová dorůstá do slušné velikosti, nejvíce se osvědčila na chodbách úřadů a společností. Zkoušel jsem ji před mnoha lety – 1980 – ze zakořeněné odnože, ale byla později moc velká a tím směrem jsem se už nedal.

  18. JXD: „Zeman je sprostý stařec. Posmívat se nemocným je doménou b*bů“
    Někteří tvrdí, že je Zeman dokonce nemocný. Tak jak to vlastně myslíte, JXD?
    A jak jste na tom s demencí vy? Pořád dobrý?

  19. Dobré předpoledne,

    ta stará smažka JXD ještě žije?

    • Nic moc. Navíc dražší než celá moje sestava. Odstup signálu od šumu cudně neuveden.

      Zesilovač NAD 304 má na lince víc než 100 dB, phono vstup má 77 dB. Externím bych si polepšil asi o deset dB. Zatím neuvažuju, byla by to jen technická komplikace. Zajímavé, že například externí phonozesilovač NAD má také jen 77 dB. Některé mají až 89. Pro MC míň, to je logické, MC dává nižší napětí. Nový kabel Zerobrum od Šumyaudio se povedl v tom směru, že není horší než předešlý, jen méně ohebný, jako kabel od svářečky. Přišel jsem na

      Mám objednanou metráž od Muzikeru, kapacita asi 56 pF na metr. Délka bude necelých 50 cm. Vstupní kapacita phono je 200 pF. Kapacita kabeláže v gramci je odhadem asi 60 pF. Zatěžovací kapacita Ortofon OM 10 je 200 až 500 pF. Tak bych se měl vejít. Lepší přenoskové předzesilovače mají přepínatelnou kapacitu vstupu. Zatěžovací kapacita je poznat ve výškách při bezprostředním porovnáním zvuku, přibližně od 1kHz. Vložky se liší i zatěžovací kapacitou, to je částečným vysvětlením rozdílů ve zvuku a nekonečných diskusí o tom.

      Celokovové šasi Dual CS 506 je z principu o trochu hlučnější. Ale oproti výchozímu stavu i tak dobré. Při běžném provozu se to nepozná. Nejslabším článkem je gramodeska,

      Něco o tom napíšu, asi až v srpnu.

      • Mně přijde až úchylně afektované ty vyčnívající elektronky.
        Samozřejmě potřebují místo, ale zde je to lapač prachu, nic se na to nedá postavit, je to nácylné na rozbití atd atd.
        Jako kdyby to dělal nějaký buzerant co dělá kabelky nebo ajfouny

        • K čemu by ty elektronky byly kdyby nevyčnívaly?

        • Ajfouny se konstruují podobným systémem lákadel.
          A mikrofony a foťáky a auta a módní hadříky a boty a nakonec i ty kabelky.
          Je to děláno osvědčeným způsobem P-N-S.
          ======================
          (Past Na Snoby)
          Kdo nakupuje podle poměru výkon/cena je beznadějný looser a mezi slušnou společností nemá co dělat.

  21. A co verze z frániny pendant (čti pandán) – protějsek, doplněk?

  22. Kdybych si měla vybrat, tak radši pangania než paján nebo pandán. 😉

    Ale k obědu nebude panganius, ale pečené vepřové koleno.
    A na to bych i nějakej ten paján zapěla. Ale neučiním tak, protože pění všeho druhu mám od svých blízkých v zájmu jejich duševního zdraví zakázané.

    • Dobrý den. Jsem rád, že Petr vyhrál. Doufám, že má vybráno 😉
      OT: jaká je pravděpodobnost, že se u náhodného děje trefím do průměru za předchozí roky?
      Ad jazyky: Kindle zachraňuje mojí jazykovou výbavu.

        • JJ, uz to je skutecne jen formalita. Zatim jsem nevybral, mrknu na to doufam zitra 🙂

          Protoze jsem uz delsi dobu moc detailne cisla a parametry nesledoval, tak jen tipuji, ze v zari to o neco vyskoci, ale na uroven deseti procent nadumrti uz se nepodivame. Tj. naprosto srovnatelne s chripkou.

    • Nám stačil Merkur. Jen doplnit o mechaniku….

  25. Kdyby byla potřeba nového vehiklu, Ťuťuki je v užším výběru.

    • Nový Jimny. Moudrou EU moudře zakázaný.

  26. 206 – Maydo, a to se na to ten údržbář ani nepodíval? Zeptal se na symptomy? Mně je z těch českých údržbářů někdy ouzko. U skorozeťákovy Octavie TSFI začal chrastit motor. V servis – neznačkovém, ale doporučeném – mu udělali diagnosu, že je potřeba vyměnit dekundární rozvodový řetízek a napínáky. Součástky 17000 kč, vypůjčení specílního nářadí, práce 14000 a vypjčení speválního nářadí 5000. Jen jsem vzdychnul a připlatil 70 dollarů za těžší kufr, koipil součástky pro VW (stejný motor) a nářadí dohromady asi 4500 kč. Práci věnuji s očekáváním bonusu malenovické slivovice.

    • No, nakonec se vrátíme k benzinu a budeme všichni spokojeni 🙂
      A vážněji, jaký je tedy důvod kupovat jakýkoliv alternativní pohon, mimo dotace a/nebo daňové úlevy?

      • No, ve stredu pujdu do prace. Z okna se mohu divat na nekolik tisic Enyaqu, ktere skladujeme, nebot Skodovce dosly skladovaci plochy 😀

      • Každý má jiné priority. Někdo upřednostní 400kW s 760Nm, bez omezení možnosti hovořit se spolujezdcem. 🙂

        • Vzhledem k tomu, ze za par let mame povinne omezovace a asistenty… 🙂

          Mne mych 280 kW staci.

          • Jsou lidi, co si vystačí s 50kW. Ale nedá se to srovnat. 🙂

      • Zvýšení bodového ohodnocení občanského statutu?

        • Užitné vlastnosti, schopnost dopravit z A do B, rozhodují u nákupu automobilů tak z 20%. Zbytek jsou emoce. A ty tvoří taky dominantní složku ceny.

          • Ono i odmítání elektromobilu, protože se s tím nedá dojet z Prahy do Chorvatska bez vyčurání, je víceméně emocionální rozhodování.

          • Rekl bych, ze zatim jsou problemy malinko vetsi, nez jen tohle… Ale urcite bych nikomu nebranil si to koupit, jen mne stvou, ze jim musim prispivat.

          • To u nás highendistů je normální stejně jako u horologistů.

        • Kdo je připraven, není překvapen. [;>))
          Zatím dvě kola, 35 ccm, 1,2 litrů na 100 km. Pravda na dálnici s tím nemůžu, ani na motorway, ale na chalupu mě to za tři hodiny odveze. Dálnice tam stejně nevede, spíše okresky. Autem jsem to dělal za méně než polovinu času. Ale nemohl jsem se cestou kochat.
          [;>D)

  28. Dušane,
    samozřejmě to vyzkoušel, ale symptomy byly zřejmé, prostě to nestartuje. Palubka svítí, ale starter nereaguje. Já tam dojela v pátek před polednem a ani tam měli ještě roztahaný auta, co slíbili do pátku.
    Já jsem s nimi vclku spokojená. Není to žádný značkový servis, ale jsou rychlí, levní a vcelku umí a rádi opravují stará auta, nechtějí hned kvůli blbosti měnit celý motor.
    Dohodil mi je kolega, kterému léta opečovávají jeho Fiat Multiplu (to prý je sice nešerednější auto, jaké bylo stvořeno, ale zároveň je to prý jediný auto, které je jako exponát v muzeu moderního umění v New Xorku)

  29. “ Práci věnuji s očekáváním bonusu malenovické slivovice.“

    Zdá se, že si slečna dcera uměla vybrat 🙂

  31. Elektromobil pro jízdu do Chorvatska? Dá se. Koupit si Eektronervózu za milion a půl….
    Kdežto s lidovou Dacií Sandero na jednu náplň až do Splitu.

  32. S elektromobily se ještě nasmějeme. Zejména až si to pořídí tak 50% obyvatel a následně se zjistí, že elektřina prostě není a pokud náhodou je, tak nestačí kapacita rozvodné sítě ve špičkách. Třeba když všichni přijedou zhruba ve stejnou dobu z práce a zapojí auto do zásuvky, aby se nabilo do rána.

    Nebo až si všichni najednou vzpomenou, že chtějí jet na dovolenou do Chorvatska nebo do Itálie. Už mnoho let vznikají pravidelné mnohahodinové zácpy, když v Německu začnou prázdniny. Pokud tam bude půlka elektromobilů a v horku si lidé budou chtít zapnout klimatisaci, tak se po pár hodinách puštěné klimatizace a infotainmentu nerozjedou a nedostanou se ani k nabíjecí „pumpě“. A když se tam dostanou, tak u ní bude fronta na dalších 12 hodin… 🙂

    • Naznačuješ, že bych měl přeskupit portfolio a doplnit o ČEZ?

      • To asi ne. Jen si myslím, že to prostě nebude fungovat.

        • Respektive, ještě jinak.

          Začínám mít pomalu strach, že tohle šílené blbnutí skončí kolosálním průserem, kdy mobilita bude drasticky omezena a víceméně se vrátí někam na konec 19. či počátek 20. století, kdy individuální přesun automobilem byl víceméně výsadou šlechty.

          Jako bonbonek navíc k tomu přibude to, že elektrická energie bude přidělována za zásluhy. Tento stav se udrží tak 15-20 let, než se nová generace probere a začne bojovat za „právo na energii“, podobně jako se kdysi bojovalo o všeobecné volební právo nebo se bojovalo v rámci VŘSR či všelijakých „Republikách rad“ o takzvanou „nadhodnotu“. 🙁

    • A proč by elektřina neměla být nebo by to přenosová soustava neměla zvládnout? Stejně jako už desítky let měla dojít ropa. I kdyby byla všechna auta na elektřinu, tak při nájezdu 70 miliard vozokilometrů ročně budou potřebovat maximálně 20TWh.
      Zdroje u nás jsou schopny dodávat a přenosová soustava přenést minimálně 12GW. Experimentálně prokázáno.
      A za jak dlouho můžou být všechna elektrická? Určitě to nebude dříve, než je průměrné staří vozidel.

      Jo a k té klimatizaci. Klimoška si vezme tak 1kW. Elektroauto, kterým se dá jet do Chorvatska bude mít baterie minimálně 60kWh. Benzíňák si naprázdno bude brát tak litr za hodinu, aby dokázal pohánět klimošku. Nádrž bývají tak kolem 60l. IMHO při uvíznutí vzácpě vydrží e-auto a banzíňák klimatizovat plus minus stejně dlouho.

      • Tak já nevím, ale zkusme si představit takové Strakonice.
        Aktuálně cca. 22.900 obyvatel. Řekněme, že počet samohybů v tomto městě je cca. 1/3. Zhruba tedy 7000 samohybů (zaokrouhluji směrem dolů).
        Pokud z nich bude 1/2 elektromobilů, tak to je cca. 3500 elektromobilů. Pokud se každý z nich začne ve zhruba stejnou dobu nabíjet příkonem 75kW, tak to máme 262 MW příkon. Nejsem si zcela jistý, zda do každých Strakonic vede zhruba 1/4GW přípojka.

        Pokud budeme počítat výše uvedených 12GW zdorjů a přenosové soustavy, tak to uživí cca. 46 Strakonic.

        Jenže, pokud mají ty Strakonice 22.900 obyvatel a celkem je obyvatel ČR řekněme 10 milionů, tak bychom té elektřiny potřebovali cca. 10x víc, protože 46×22900 = 1 053 400 obyvatel (za předpokladu, že statisticky vzato budou elektromobily rozšířeny zhruba stejně jako ve Strakonicích).

        Tzn. těch 12GW by stačilo tak ne elektromobily v Praze. A to počítám jen nabíjení, optimisticky zaokrouhluji směrem dolů, nepočítám účinnost a tudíž rozdíl mezi příkonem a výkonem nabíječek, ztráty přenosové soustavy atd.
        A zcela opomíjím stávající spotřebu elektříny určenou a obecné fungování měst, výrobu a vůbec všechno.

        Ale jistě jsou mé výpočty špatné, předpoklady také špatné a mojí teorii a výpočty lze celkem snadno zpochybnit (falsifikovat). Sem s důkazem, rád si ho přečtu.

        • Mimochodem, pokud bychom pro 10 milionů lidí potřebovali 120GW a máme cca. 12GW, tak nám zbývá dostavět řekněme 100 GW (opět zaokrouhluji směrem dolů).
          Pokud uvážíme, že jeden plně osazený Temelín má cca. 4GW (opět zanedbáme ztráty), tak to vypadá na nějakých 25 elektráren typu „plně osazený Temelín jedoucí na plný výkon“.

          Pochopitelně, můžeme namítnout, že ty samohyby se nebudou nabíjet pořád. Budou se nabíjet řekněme 5 hodin denně, takže počet Temelínů vydělíme pěti.
          Ale pořád je to pět elektráren, každá po cca. 4GW.
          A to nemluvím o kapacitě přenosové soustavy a o nějakých hypotetických megabateriích, které by měly uskladňovat celodenní výkon a poskytovat ho při špičkách ve kterých si cca. 1 milion elektromobilů bude dobíjet baterky středním příkonem 75kW.

          Tohle prostě nemůže fungovat. Tedy ne za mého života, protože elektrárny a vedení nikdo nestaví.

      • Jenže plnou benzínem nažgrndám do dvou minut a frčím dál.
        Ovšem, ano. Obchodní příležitosti než se vehikl nabije. Služby. Zašopovat si, utratit za nesmysly… Konplexní životní styl…

  33. Vysledky vikendoveho kruhoveho honu v Chicagu, rizeneho cernou obojipohlavni starostkou : Ctrnact na vyradu, osmdesat ctyri kridlovanych. Lovu zdar!

    • Ale tak zase, pokud se tomu poskytne čas a prostor, tak se tam vystřílí mezi sebou a bude klid.

      Toho, kdo bude „Last Man Standing“, může pak v klidu sejmout FBI.

  34. Tak na sklonku svátku – který se slaví zrovna tento den kdoví proč (asi aby si Hus tak neskákal) ale zaplať krišna za něj – si jako pokaždé oddychnu, že to Rastislavovi nakonec nevyšlo a my nemusíme psát cyrylicí.
    Takové ty kecy, že cyrilice (proč je sakra po R měkké i ??) a glagolice byla nutná protože ta staroslověnština se nedala latinkou zapsat jsou samozřejmě směšné. Vždyť latinkou se dnes píše i v Brně, Ostravě a dokonce i ve Valašských Klobůkách. A jak jim to jde.
    Ani Rastislavovi to na začátku nevadilo. Chtěl biskupa. Že by jako papež poslal „rádce“ a pak po čase by se z toho dalo něco udělat. Papež katolický Mikuláš I ho poslal do kamsi a tak to zkusil u císaře byzantského Michala III, kde se chytnul.
    Rošťák tedy nechal zaneřádit velké území obrázkovým písmem částečně okopčeným z řečtiny. Naštěstí ho příbuzní (Svatopluk) prodali Bavorům a obrázky šly do háje v Brně, Ostravě a dokonce i ve Valašských Klobůkách.

    • A podobně, nebýt Husa, Karlova nervozita (c PeS) se nemusela skobnčit na periferii.

    • Ať je to jak je to, ale před věrozvěstama nikdo písmo neznal a ta cyrilice byla furt lepší než runy!

      • Runy byly účelné. Do kamene se drápou snadněji než obloučky.

    • Diky, Schumi, pekny. Nejak mne to ale koutky nepozvedlo. . .
      Vcera jsem se dival na svancparadu ve Washingtonu na televizi. Ten nas ctvrty cervenec mne a nejenom mne rika, ze jsme to jeste neprosrali. Fakt, lidi maji vyzdobene baraky, u nas ve vidlakove jezdi autaky (Dodge jsem uz dlouho nevidel!)s vlajkama a ohnostroj byl jak byval predtim, nez jedna (nebyla sama) cerna clenka Parlamentu rekla, ze Den nezavislosti je svatkem bilych nadrazencu. Jeden stary country zpevak (?) zpival vcera pred sochou Lincolna a cela Amerika na to cumela. Zpival druhou hymnu – God Bless America. Kdyz koncil, smutne dodal: Buh pozehnej Americe, co z ni jeste zbylo. . .
      Toho chlapa neznam, ale rekl to za hodne moc z nas. Kdovi, jestli uz neni v Cine za branou s tim chmurne znamym Prace osvobozuje napsanym temi cinskymi obrazky.

  36. (227.1.2.1.2) Do vařičů to nebudu přepočítávat, ale výkon v době vzniku byl 18HP.
    Dneska jsem dostal přihlášku na 40. Europatreffen Aerovkářů. Nějakých 550 km z Prahy. Nějak stárnu, asi pojedu raději na Konopáč, bohužel dvě akce na stejný termín. :- (

      • Taky to umím, ale myslím a srovnávám stále spíš v HP.

  37. ad 227.1.3.2.2: Petře, chápu, že Tě štve, že musíš přes rozpočet přispívat na cizí aktivity. Ale v dopravě pčerozdělování funguje hodně dlouho a v řádově větším rozsahu než je elektmobilita. V Evropě jde přes rozpočty do dopravy, ať už do infrasturktury nebo placení provozu přes 300GEUR. A v podstatě u každé spotřeby peněz, najdeš nejdednoho plátce daní, který může říci, proč to mám platit, když to stejně nikdy nevyužiju? Co s tím?

    • Ze spotrebnich dani a ruznych mytnych poplatku se financuje kde co, nejen dopravni infrastruktura…

      • Každopádně to, ze se veřejnými penězi někde mrhá, není omluvou pro to, ze se nimi mrhá někde jinde…

        I když opominu Pavlovy výpočty nahoře, máme zde další problém – nákladní doprava. Výpočty, které jsem viděl ohledem provozování hypotetického elektro kamionu byly děsivé a zvedly by dopravní náklady násobně. Osobní auta dělají jen malý zlomek dopravního výkonu…

        Prosté, přijde mi to podobné, jako slavné úsporné žárovky, které v tichosti vymizely. Jenže tentokrát se jedna o tisíckrát větší průšvih.

        Jak jsme psal, nemám nic proti tomu, když si to někdo koupí – jen mám sakra intenzivní pocit že vím, kdo ten průšvih zafinancuje. A mám sakra intenzivní obavu, že snížení mobility je na stole… Celé je to směšné, neboť emise spalovacích osobních aut jsou v celkových emisích prakticky nula…
        https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-1229857/How-16-ships-create-pollution-cars-world.html

        Jinak, jsem samozřejmě i proti dotacím na vodíková auta, to je asi jasné.

        • Jsem proti dotacím všeobecně.
          Jen tam, kde chce stát něco podporovat (kultura, památky, silnice, zdravotnicví atp.) s velikým rozmyslem.
          Píšu-li stát, myslím tím ČR, ne EU.

        • Petře neobhajuju dotace. Ale vadí mi tvrzení, že nebýt dotací, tak by to nefungovalo. Jý si myslím, ýe by to fungovalo, jen jinak.

  38. Ahoj!
    Ad 232 PK: „Už mnoho let vznikají pravidelné mnohahodinové zácpy, když v Německu začnou prázdniny.“

    Já rakušákům už před mnoha a mnoha lety navrhoval (I na nějaké úřady jsem to poslal), aby na prázdniny jeden tunel na jih udělali jednosměrný směrem na jih a druhý, vedlejší, jednosměrný směrem na sever.Bylo by to možná pár kilometrů navíc, ale bez zácp, kolon a mrtvých v tunelech.
    Ale ne!
    A přitom třeba v Salzburku ten systém jednosměrek tak krásně funguje…
    (kdo jste tam byl, víte očem mluvím 😀 😀 )

    • Ostatně konečně:
      Lidi jezdí jako šílení sem a zase tam. Vytvářejí si pocit, že když by nemohli, zhroutil by se svět. Považují za věc „osobní svobody“ bydlet někde jinde, než pracují a jezdit každý den sem a tam, nadávat na zácpy a poddimenziované silnice.
      A nejen lidi, ale i zboží, materiál. Když se podíváte podrobněji, jak se sem tam převáží mléko nebo maso, začnou vám vylézat oči z důlků. Omezení (zdražení) dopravy by možná nebyl tak špatný nápad.
      Pravda – dělat to pomocí lihtiových baterií je tak trošku na hlavu…
      A zase upozorňuji – nejsem ani trochu zelený oteplovač.
      Jen logika.

  41. Ad 237 – pro začátek by stačilo zrušit dotace a subvence. A samozřejmě mě značně sere, že 70% toho, co vydělám, odevzdám na financování v drtivé většině velice obskurních aktivit.

    • Navrhneme to Babisovi? Mozna to jeste stihne do voleb 😀 😀 😀

      • A vazneji, zadna ze stran, ktere maji realnou sanci se dostat do parlamentu nema snizeni dotaci v programu.

        • A proto nevím, koho volit.
          To by bylo dost ozdravné opatření. To říkám jako zaměstnenc příspěvkové organizace. Protože vidím, kam ty přípěvky jdou, jak se s nimi zachází. Neexistuje kontrola, zpětná vazba. Kdysi jsem do toho zavrtal. Málem by mě nechali oběsit. Vzdal jsem to.

  42. Ja jen tak z povzdali. Nikdy bych nestrkal nos do voleb pod Ripem. Sam jsem se diskvalifikoval pred padesati rokama. Sleduju to ale. Jak je vsak mozne, ze dve nebo tri partaje se daji dohromady jen proto, aby porazily nekoho jineho, kdyz spolu vubec dotedka nevychazely? Prehanim, kdyz reknu, ze mne to pripada, ze by se kdysi NSDAP dala dohromady s nejakou zidovskou partaji, aby spolecne porazili treba Agrarniky?

  43. Základem maléru je, že se vychází z modelové neprokázané situace tzv. globálního oteplování způsobeného skleníkovými plyny. Tím nejrozšířenějším je vodní pára, tedy mraky a mlhy a s tím se nedá dělat nic. Zločinný CO2 dnes představuje 410 ppm proti předprůmyslovými 270ppm. Někdy v pliocénu bylo toto číslo desetkrát vyšší a jak se panečku dařilo přesličkám.Před lety jsem četl, bohužel to nemohu najít, velmi dobře posloženou práci ruské vědátorsky, specialistky na permafrost, která tvrdila, že se nejdříve otepluje díky slunečním aktivitám a tím se z oceánů a permafrostu uvolňuje CO2.Nikdo jí to nevyvrátil, jen se to kumštýřům kolem OSN nehodilo do ideologické koncepce vydírání světa. A s elektreomobilitou za současného stavu technologie – dokud nebude bezdrátový přenos a jiné baterie – je to némlich to samé, tlačenice na peníze.

    • Střízlivě řečeno. Baterie by musely být na jiné úrovni co se týče výkonu, bezpečnosti i trvanlivosti.
      Já osobně si myslím, že budoucnost má vodík. Když se bude inteligentně vyrábět* a bude bezpečné jeho skladování v autech, je to docela ideální palivo. Nejekologičtější ze všech.
      */ třeba rozkladem vody poháněným sluncem, větrem a jádrem – slunce a větru nebude dost.

    • Modelový případ příznačný pro onu sociální skupinu. Vyhoď to z hlavy a nic podobného si do ní už nepouštěj.

  45. Když roztály ledovce, zasahující až do Krkonoš, a začala doba poledová, muselo být těch plynů v atmosféře mnohokrát víc než dnes (teda pokud to vůbec způsobujou) a automobilama ani topením neandertálců to nebylo.

    • Tohle se nesmí psát ani říkat! Dokonce ani o středověkém klimatickém optimu se nesmí mluvit moc nahlas! Kroniky spálit!

  46. Dobré zas ráno… 2 quivis ad 234.2 – to nemyslíte vážně, že?
    „před věrozvěstama nikdo písmo neznal a ta cyrilice byla furt lepší než runy!“ – před zvěrozvěstma se běžně psalo latinkou (tam, kde uměli číst a psát) – podobně, jako ve starém Římě… Ti dva tajtrlíci měli akorát za úkol nás dostat pod sféru Byzance, což se jim naštěstí nepodařilo… Bohužel, podařilo se tu rozšířit křesťanství. Se všema negativníma důsledkama… Místo toho, aby to měli pod palcem Perun, Radegast a Svantovít… (jsou ostrůvky vzdoru – můj kamarád, když se třeba praští do palce, kleje „I do Peruna“…) Místo aby správně po křesťansku bral jméno Bóži nadarmo – např. Kurva do prdele tmavýho…
    Žanek Husojc byla jiná kategorie… Progresivní fanatik, který nemálo přispěl k tomu, že se ta zkurvená církev nerozpadla už někdy v 15. století – boj proti opozici sjednocuje – viz dnešní USA… Ale ten proces přinesl mnohé poučení i pro nás dnes… Např. to poučení, že s každou smlouvou si lze tak akorát vytřít prdel, neb bude dodržována pouze tehdy, když se to hodí…

    • A co tento fakt:
      Nejstarší překlady biblických textů na českém, respektive moravském území jsou překlady do staroslověnštiny související s cyrilometodějskou misí v 9. století.

      Není známo, že by v té době byl latinkou psaný text (ani Kosmas to nedovedl).

  47. 2 Šumavák ad 238 – V Salzburku jsem nebyl… Ale byl jsem v Buenos Aires – všechny ulice jsou jednosměrky. Takže na širší ulici se vytvoří několik proudů, jak kdo potřebuje, bez rizika, že někdo náhle vyrazí proti němu… Dokonale logické, střídání + – + – atd.

  48. 2 quivis – Ano, Rastislav vládnul na Pauze… Tehdy snad Velké Pauze… No a biblické texty nejsou všechno… Ale v Praze už i v té době byl zřetelný příklon k západu, tedy hlavně k Řeznu, kde se nějaká Cyrilice příliš nechytala…

  49. Dobré ráno,

    PeSi, a Vy si myslíte, že kdyby nedorazili Cyril s Metodějem, že by Čechy zůstaly ušetřeny jako ostrůvek pohanského kultu uprostřed křesťanské Evropy?
    O ten vliv se tu tehdy Byzanc přetahoval se západem – křesťanským západem – a kdyby sem nepřišlo křesťanství s Cyrilm a Metodějem, přišlo by odjinud s někým jiným.

  50. Jinak C+M nebyli první, před nimi šířily v Evropě iroskotští mniši a snad pobývali krátce i v Čechách.

    Ale protože byli poměrně tolerantní k pohanským zvykům, nepraktikovali šíření víry ohněm a mečem a nešlo jim o kolonizaci území, ale spíš o individuální přístup k jednotlivci, byli záhy převálcováni agresivnější římskou církví

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Iroskotská_misie

Komentáře nejsou povoleny.