Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

  1. 2 maYda – no, to je to, co mám na mysli… Křesťantví je mor… Jiné církve jsou mnohem tolerantnější… A Nero byl slaboch a žabař – že tu verbež včas nevyhubil…

  2. Dobré ráno – ad věrozvěsti
    Hunové šli rovnou do Latinky. O Východu věděli své 🙂

    Dneska máme svátek odchodu Mistra Jana Husa, který přispěl k ukončení schismatu, neboť si účastnící uvědomili, že nemá smysl ztrácet více času diskusemi jako s Pithartem a že peníze utíkají. Švýcaři, na jejichž hranicích se Kostnice nachází si na to zřejmě pamatují dodnes, protože na výstrahu před EU kalifátem polepili zemi plakáty jiného fanatika – pana Špidly.

  4. “ Křesťantví je mor… Jiné církve jsou mnohem tolerantnější…“

    Islám taky? 😉

  5. Jinak, PeSi, mám za to, že morem je především fanatismus, kerý dodává vyznavačům čehokoliv přesvědčení, že jen ta jejich víra je jediná a že mají proto morální právo druhé na tu svou víru obracet, třeba i násilím a proti jejich vůli a že ti, kdo nevyznávají stejnou víru, jsou nepřátelé nebo méněcenní.

    Aneb morem není víra nebo nevíra, ani politické nebo jiní přesvědčení nebo názor přesvědčení, morem je fanatismus a nesmiřitelnost.

  6. ad 232 výpočet p. Kořenského. Chybu máte v nereálném předpokladu, že se v jednom okamžiku polovina všech elektromobilů rozhodne dobíjet. Za předpokladu, že elektromobil má třetinový dojezd co benzíňák, musí elektroauto k nabíječce třikrát častěji. Tutíž předpoklad je obdobný, jakoby se v jeden okamžik rozhodla natankovat šestina řidičů. Což při 5M vozidel a 4000 čerpacích stanicích dělá cca 200 aut u každé čerpací stanice v jeden okamžik.

    • chyba v časovém rozpětí. Všechny automobilisté se nerozhodnou tankovat ve stejnou minutu, ale řekněme ve stejnou půlhodinu. Tankování trvá 2 minuty. Když se ve stejnou půlhodinu rozhodnout připojit všichni dobíječi, bude jejich dobíjení trvat nejméně půl hodniy v noci pak hodin aspoň šest. Navíc v noci slunce nesvítí a s větrem je to také slabší. V Pennsylvanii máme asi 1700 větrníků a pokrývají 7% výroby elektřiny. Aby pokryly aspoň polovinu není dost kopců, volné plochy a nakonec ani drátu.

    • No, to není úplně nereálný předpoklad.
      Normální auto lze natankovat velmi rychle cestou do práce nebo z práce, takže se to rozprostře.
      Ovšem elektromobil nikdo normální ráno, když spěchá do práce, nabíjet nebude a cestou z práce taky ne. Takže zbývá model „dorazím domů a zapnu do nabíjení“ případně „dorazím do práce a zapnu do nabíjení“ (pokud na to bude třeba v podzemních parkovištích infrastruktura).
      Takže situace, kdy elektromobily budou nabíjet víceméně ve stejnou dobu reálně nastane.

      Navíc si nejsem až tak jist, zda v reálných podmínkách má elektromobil třetinový dojezd. Spíš bych od oka tipoval tak pětinový. Resp. ještě jinak. Většina městských a vlastně i venkovských majitelů aut v evropských podmínkách najede denně cca. 20-40 km do práce a 20-40 km z práce. Část z nich pak ještě 30-100 km na chatu či chalupu a v neděli zpět (hlavně případ Prahy, Brna atd.).
      Takže v průměru tankuje většina soukromých řidičů 1x týdně, někteří méně (matky co vozí děcka do/ze školy a na kroužky či treningy).
      Pochopitelně, pokud je někdo cesťák nebo řidič u PPL nebo IT technik objíždějící zákazníky, tak tankuje mnohem častěji.

      Na druhou stranu, elektromobily budou lidé dobíjet denně, už kvůli psychologii toho, že auto chci mít nabité, protože se nechci dostat do problému pokud bude zítra ráno zima (topení) nebo horko (klimatisace) nebo případně pokud v noci dítě přijde s tím, že ho bolí bříško a musí se jet do nemocnice. Pokud má člověk v autě čtvrt nádrže, tak tohle většinou neřeší a nejede projistotu natankovat.
      Ale pokud má čtvrt baterie, tak to řešit bude.

  7. U nás probíhá živá diskuse, jestli k obalovanýmu květáku, vařeným novým bramborům s máslem podávat raději okurkový salát nebo tatarku. Ekumenicky jsem se do toho vložil s tím, že na stůl položíme obého a podá si každý co chce. Já si podám obojího, když je dneska toho Husa abych o něco nepřišel.
    Teď spíš přemýšlím, když je horko, jestli do bílého střiku s Mattonkou dát plátek citronu nebo spíš limetky.
    Za tuto heresi by mě sice ve Francii upálili ale mí rakouští klienti mi rozumí 🙂

  8. Poněkud nechápu, proč by nemohlo být ke květáku obojí….

    My taková dilemata neřešíme, k borůvkovým knedlíkům kupodivu tatarku ani okurkový salát nikdo nechce 😀

  9. Babišovi hoří v Lovosicích a vy tu řešíte, co ke květáku … 😉

  11. Dobré sváteční popolední,
    taky mám pocit, že v češtině či staroslovanštině se tu před C+M moc textů nevyskytovalo… ze školního dějepisu se mi vybavuje právě jen to, že latinským textům lid prostý nerozuměl a tak věrozvěsti přichvátali, by se liturgie v jazyce srozumitelném konati mohly (a ano, křesťanská víra se takto šířiti mohla více).
    Jestli se přitom tahala o zdejší prostor Byzanc s Římem už nevím, možné je všechno.
    Ale jinak v den sváteční je kupodivu vůkol svatý klid – zjevně všichni někam odspěchali na dovolenou, neboť ani na fotbalovém hřišti přes cestu se nikdo neprohání (a nesakruje), po vsi je ticho, snad i slépky dole u starousedlíků někde tiše ve stínu spí. Nestěžuji si, klidně bych takových svátků přidala 🙂

    K té kletbě, můj třinecký dědeček to měl podobně „I do Pieruna gromskigo !“ 🙂

  12. Eeee, a co se v Lovosicích přihodilo ?
    Čuk a Gek přijeli na dovču ?

  13. A jen tak pro pobavení,
    jak sleduji debatu na aktualníchkonfliktech, tak v očkování mají v SR tak neuvěřitelný chaos, že to naši vládu trumfne na několika úrovních… zjevně záměrná zdržovačka, aby byl Sputnik kvůli expiraci prodán zpět do RF (jestli to už proběhlo neví ani na minzdrav), lidi dostávají SMS a pozvánku i do hodinu vzdálených míst, pokud vůbec… někdy je jim řečeno, ať přijedou „na čekačku“, že třeba někdo nepřijde…

  14. Čuk a Gek to zase zvorali. [;>))
    Normální menší výbuch na lince řepkového separátoru, ke katastrově to má daleko.

  15. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Fotili-nam-nohy-chteli-nas-nahe-Tolik-prace-Mlade-umelkyne-narikaji-na-skolu-Vse-popsaly-669750
    ================
    V uměleckých školách je stále přetlak zájemců. Hodně z těch, kteří se přihlásí nemá dost talentu nebo častěji píle. A i když nakonec absolvují, není o ně bůhvíjaký zájem. To za pravé.
    Za druhé: výkonný umělec (herec, tanečník, zpěvák) po škole vykonává svou činnost / práci svým tělem. Má-li s prezentací role problém, neměl na uměleckou šklolu vůbec chodit. Aspoň by se snížil počet neuplatnitelných frekventantů.
    Být hercem, tanečníkem nebo zpěákem chce prostě lidi, kteří vědí, do čeho jdou. Není to práce pro introverty a stydlivky.

    • Na zdravotní sestru by se neměly hlásit dívky, kterým vadí krev nebo exkrementy, případně nemocní či trpící lidé.
      To celé je důkaz o změkčilosti části mládeže. Jo ilánkové – tohle za vás papínek ani matinka nezařídí.
      A platí to i o jiných profesích.

      • ještě bych přidal ochotu sbírat špinavé ponožky, žehlit, umýt okna, koupelnu, toaletu a dobře uvařit a děvče se může vdávat.

        • A nemohli by pánové tvorstva ty ponožky dávat do koše se špinavým prádlem a netrousit je po bytě?

          TYhle dovednosti nejvíc požadují od potencionální nevěsty matky, co svoje syny vychovaly k totální nepoužitelnosti a kteří by bez pečující manželky bídně zahynuli ve špíně.

          • Nevím jak to chodilo u Vás doma, ale mě matinka naučíla si ponožky prát, ne je házet do prádla. A ještě jiné věci mě naučila. Třeba po sobě umýt nádobí, když je společné lídlo tak se toho umývání aspoň účastnit atd.
            Tak prosím neházet všechny chlapy do špinavého prádla!
            [;>))

  16. Pro Petra Kunetku – to fixlování QE kodů nezvládne kdejaký blbec – zřejmě to chce odborníka

    „Podvádělo se všude.” Na diskotéce v Nizozemsku bylo 180 nakažených s certifikáty
    https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/podvadelo-se-vsude-na-diskotece-v-nizozemsku-bylo-180-nakazenych-s-certifikaty-40365453#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=MXv999MwIA5-202107061509&dop_id=40365453&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    • Tak pokud na té diskotéce ukazovali vyhazovačům u vchodu obecně nějaký papír s QR kódem (a nedivil bych se, kdyby to tak bylo), tak jim mohlo projít cokoli, třeba QR kód Coca Coly z nějakého plakátu. Vyhazovači na diskotékách nebývají vesměs zaměstnáváni kvůli inteligenci.

      Pokud ten QR kód nějak verifikovali, je to složitější. Ovšem půjčit si ho lze. Pokud mám v mobilu platný QR kód v tom smyslu, že „Jan Novák“ je očkovaný a obrázek pošlu kamarádovi, který ho ukáže taky, tak se opět ověří, že „Jan Novák“ je očkovaný.
      A že by vyhazovači mudrovali nad tím, že dneska přišlo o něco víc Janů Nováků ? To se nejspíš nestane. 🙂

      • Kontrolní „apky“ by musely mít online spojení se „státní databází“ očkovaných. Pak by to mělo význam. Jinak je to jenom zfalšovatelný papír nebo obrázek v ajfounu.
        Za stálého zaklínání se „digitalizací“ se ženeme do velkého prů_eru. Viz Kechlibar net

  18. Deltou se tu také straší. Statistikaje střízlivá, zaposledních 14 dní v okrese ani jeden nově nakažený v nemocnici.

  19. Dušane
    dnes v noci se mi o Tobě zdálo žes mi volal. Zmeškaný hovor jsem ale ráno nenašel.
    Ještě že nejseš mladá hezká ženská, to bych o tom nemohl ŽD ani vyprávět.

  20. ty jsi totiž volal mně přes Skype, ale jsem s bazénu vyhrabal k telefonu docinkalo to, tak jsem zavolal nazpět…takže se ti to nezdálo a můžeš se přiznat.
    teď sedím na letišti v Allentownu, čekám na autobus do EWR Newark a zítra v 13:45 bych měl být na Havlišti.

    • Já jsem spal, leda že bych Tvé jméno křičel ze spaní a tím aktivoval call 🙂
      V každém případě supr že přijedeš. Dej vědět a já Ti pak brnknu na český telefon. Až samozřejmě budeš doma a se všemi zavazadly, shnilým tuňákem atp 🙂

  22. jsem zvědav jak to fišák tentokrát zvládne zaabalen v mnoha bublinách s ledovou krabičkou. Ozvu se.

  23. Dušane, pokud bys měl chuť a čas zajít třeba na pivo, tak dej vědět. Už jsme se dlouho neviděli.

  25. Já bych taky někam přijel, jen proboha ne do stolice.

  26. „Tak prosím neházet všechny chlapy do špinavého prádla!“

    Neházím všechny chlapy do špinavého prádla. Jen popisuju jistou souvislost. Přepečlivá maminka = nepoužitelnej chlap.

    Většina chlapů taková není.

    • Jinak u nás doma to chodilo tak, že jsme byli vychováni k tomu, že ženská není služka a že na chodu domácnosti se podílejí všichni.

  27. Mimochodem, pokud se máte chuť pobavit, zkuste si otevřít YouTube a hledat seriál „sKORO NA mizině“.

    Ne každému ten humor sedne, ale přiznám se, že mně osobně se ten projekt moc líbí.

  28. Pavle, mně se líbily první díly, ty dva poslední jsem ještě neměla čas shlédnout. Přece jen je čas marmelád, zavařování, nakládání. A také návštěv všech možných míst ke koupání, od zatopených lomů ( Výkleky, Olšovec), přes pískovny a štěrkoviště – (Prostějov, Vrbice), až po oficiální koupaliště – dnes navštívené koupaliště ve Vítkově – ano, tom Vítkově – a super – průzračně čistá voda, stejně jako čisté sociální zázemí, bufet a k tomu bonus – Plážová knihovna – do které jsme i my s vnoučaty přispěli před rekonstrukcí několika knihami. Ano, opálených tam byla převaha, ale to si jeden uvědomí až při konfrontaci vzpomínek.

    • A do toho všeho toulavá, zmrzačená kočka, která si vybrala mne k adopci, nehne se ode mne. Má znetvořenou část obličeje (hlavy) a jen jedno oko. Asi ji někdo zmlátil. A aby to nebylo vše, je skotná. Teda – asi do dnešního rána byla – vypadá to, že někde máme čerstvá koťata, pokud je ovšem neobjevil některý z kocourů, kteří se zde v okolí vyskytují.
      Tož tak tady v divočině na dálném východě. 🙂
      A zítra mě čeká další kolo jednání s úřady ohledně vodovodní přípojky. To je rána boží.
      A úplně nejhorší je, že musím řešit jednoho z nájemníků, který mi během posledních dnů už potřetí zdemoloval část mého hradu. Alkohol je metla lidstva. A mne čeká jednání ohledně okamžité výpovědi nájmu. Nic příjemného.
      Tak aspoň vám dobrou….

      • Tak to držím palce, to je na jednoho až až.

      • Tedy, ne že bych Ti nějak záviděl, ale alespoň nemáš úplně debilní, až svinské spolumajitelky (nebo jejich manžely s plnou mocí).
        Stran koupání, v Bráníku je příjemně https://aerokarel.rajce.idnes.cz/Branik , jen tam poslední dobou opruzují měšťáci. Ne z vlastní vůle (alespoň to tvrdí), ale na povel nějaké prudérní místní radní.

  29. A ještě jedno kulturní okénko.

    Pokud jste někdo fanouškem scifi a zejména tedy žánru „Space Opera“, tak vřele doporučuju koupit si před dovolenou jako e-book těch pět dílů Petera F. Hamiltona ze série „Sága Společenství“. První díl se jmenuje „Pandořina hvězda: Bariéra“. Popis celé série je zde:

    https://www.databazeknih.cz/serie/saga-spolecenstvi-7680

    Není to až taková bomba jako „Úsvit noci“:

    https://www.databazeknih.cz/serie/usvit-noci-2148

    ale je to hodně dobré. Dost dobré na to, aby se od toho člověk neodtrhl a přečetl to jedním rázem.

  30. teda, Karle, rajče je taky nějaký prudérní, musela jsem odkliknout, že mi je 18. 😀
    Teď koukám na nějakej seriál. Něco ala Akta x – mimozemšťani nejen mezi námi, ale zřejmě i v Bílém domě, ale asi ten pilotní díl bude stačit, není to nic extra.
    Je to na nějakém vebu se seriály on-line a tam teda někdy vyskakujou věci, že kam se na to ti tři naháči, zezadu a z velmi cudné dálky, hrabou. 😀

  31. Dano, tenhle víkend se zřejmě daří leckomu a lecčemus…..
    Držme si navzájem palce, aby to všechno nějak dopadlo.
    Já teda zatím doufám, že zítra se vrátím na chalupu po vlastních kolech.

  32. tak si zase užívám. Je půl druhé ráno a já sedím na kufrech v Newarku. Nikdy, opakuji nikdy, už nepoletím s Portugalci, a to si nejsem jist jestli vůbec odletím. Nejdříve mi odmítli uznat očkovací potvrzení 2x Moderna i test na protilátky a vyžádali si test NAAT, na který mne hned na letišti poslali. Pravda, výsledek byl za půl hodiny, ale málem mne složil. Zaplatil jsem za něj 250 dollarů. Pak se mi podařilo na TSA kontrole ztratit čtecí brýle, které jsem musel vyndat z kapsy – kovové obroučky. 5 a půl hodiny jsme dřepěli v eroplánu protože lilo a byl vítr. Zajímavé je, že letadla amerických společností vesele startovala.Nakonec nás vyhodili protože posádka by překročila povolený počet hodin na palubě. Anžto je po dlouhém weekendu 4.července, hotely u letiště obsazeny a volné pokoje jsou pouze v ceně od 240 dollarů výše. Kurva. A tak ťukám do klávesnice a dochází mi baterka protože mám sebou jen evropskou šňůru k nabíječce. Americká je hrozně tlustá a neskladná. Když pámbu dá tak odletím zítra v 6 večer a na Havlišti budu ve čtvrtek odpoledne. Jestli já ty průsery nějak neř5itahuju.

  34. Dobré ráno,
    na Malostranském náměsti je jakési povykující srocení s fanglema.
    Jakého jsou vyznání, netuším, všichni se na první pohled projevují stejně.

    • “ U Sněmovny demonstrují odpůrci proticovidových opatření. Několik stovek lidí se ve středu sešlo na pražském Malostranském náměstí na demonstraci proti opatřením platným kvůli omezení šíření koronaviru.“ :- P

      • Dobrý výsledek demonstrace by byl, kdyby se všichni vzájemně nakazili …

  35. Dobré zas ráno… Od kamaráda mi přišel dost aktuální vtip…
    U doktora:
    „Vážený pane,…“
    „No dovolte, já jsem slečna!“
    „Aha, tak tedy milá slečno, máte rakovinu prostaty!“

    • Ne „rakovinu mozku“? /

      Ale co, nám tady v 8:01 nasvištěli pánové od mého poskytovatele internetu, natáhli mi optiku až do routeru, sice po povrchu, ale inteligentně, zametli omítku, vybavili mě novým routerem za 1100.- Kč, zametli za sebou a už jsou pryč.
      Kocouři jsou ve stresu, zalezlí, maiňáík se hrůzou počůral, takže budu v tom hicu čičíkat kocoury a snažit se nerozpustit. Je devět hodin a 28°C venku a i uvnitř. Celosvětové oteplování udeřilo plnou silou. Asi si tu klimatizaci fakt koupím, i když ji v našem minibytečku nemám kam dát. Na zimu se může člověk oblíct, s horkem si neporadím, moje všechny rody pocházejí ze severu…

  36. Hic?
    Tady konečně přestalo pršet. Počasí poněkud bezútěšné, ale teplota příjemná.
    Nezávidím té druhé půlce teplotou rozdělené republiky.

    Takovej kus kocoura, jako mainskej mývalí se počůrá hrůzou z čičmundy od poskytovatele internetu? To jsem teda netušila, že takoví mackové mohou být takový citlivky.

      • Ach tak…. To chápu. 🙂 Snad to spraví mimořádný příděl kočičích granulí.

        • Až sleze zhora z kuchyňské linky. [;>))
          Zatím se od rána jenom otočil – do té doby měl hlavu nacpanou do rohu.
          Nevidím, neslyším – vůbec tu nejsem…

  37. 284.1

    No, když jsem jela do práce, tak tam rozhodně několik stovek nebylo.
    Asi si demonstranti přispali.

    • Prý tam mají i velkoplošnou televolevizi, asi si na to mezi sebou vybírali …

    • Vidim ze uz psal Martin… Kazdopadne, ja mam dnes spise smutny den, rozhodl jsem se ustoupit od svych zasad… a zridit si datovou schranku. Mozna delam chybu, ale prekazky kladene starym metodam jsou cim dal vetsi…

      • No, i na to by se urcite dala udela studie 😀

    • Koronáč snad ani ne, ale „blbá nálada“ (c) V Havel docela snadno.
      Pořád si říkám, že by to chtělo poněkud horší časy, aby lidi přestali blbnout a provětrávat si svá ega a egíčka. Aspoň na pár měsíćů.
      Člověk, který nemá kde bydlet nebo nemá co jíst bývá méně konfliktní.

      • No, nevim, zda clovek, ktery nema splnene zakladni potreby, neni agresivni. Dejiny uci spise opak 😀

  40. „Prý tam mají i velkoplošnou televolevizi, asi si na to mezi sebou vybírali …“

    Třeba jim to pořídíl z poslaneckýho platu poslanec Volný. Pořádá to nějakej jeho Volný blok.

    Kdyby se mu povedlo se zviditelnit a nahrabat nějaké bodíky do voleb, tak se to třeba vyplatí. Nemluvě o tom, jak taková demoška příznivců jednomu polechtá ego.

    • Všude se píše „pražská demonstrace“ proti … ledasčemu.
      Veřejná demonstrace je dneska bez rizika – pokud nenarazíte na oponenty nebo nezačnete demolovat něčí majetek.
      Takže bych to zařadil do kategorie „lidová zábava Pražáků“. Nemají co na práci, tak si občas zademonstrují. Ale jsou od našeho regionu razovitego tři sta kilometrů daleko, takže „nech se páči!“ [;>))

      • No a hlavně, mají tam tu Sněmovnu. :- P

  41. 2 Petr Kunetka ad 288 – no to víš, to je ta relativita… Popř. rozdíl mezi teorií a praxí… Jak psal už Goethe – Grau, teurer Freund ist alle Theorie und grün des Lebens goldner Baum!
    Takže teoreticky ten prostor funguje ideálně… V praxi občas narazíš na případy, o kterých by fyzik řekl – to je jen chyba měření…

    • Copak financovat, ale kdo bude něco produkovat?

      • Se software od Kunetky jde vyroba a logistika prakticky sama 😀

        Konec reklamni vlozky.

  43. 2 quivis ad 289.1 – naopak, blog je prokazatelně nejhorší virulentní prostředí, kde se šíří nejen varianta delta, ale i fí, pí, xsí a theta, popř. i několik dalších písmen řecké abecedy…
    Teda to je kráva nedojená… A omlouvám se užitečnému skotu za srovnání…
    Macek má pravdu – čím to, že očkovaní mají takovou až hystrickou hrůzu z neočkovaných? Vždyť oni jsou přece za vodou, jim se nic nemůže stát! Nebo snad ne? Nicht Moeglich! Přece by nám nelhali…

  44. Dobrý den
    Petr Kunetka má samozřejmě co se týče základních potřeb a jejich vlivu na agresivitu a obecně pociťovanou nepohodu naprostou pravdu.
    Moudrý člověk se se základními potřebami srovná hned krátce po probuzení.
    Je totiž zřejmé, že potřeba nikam nezmizí. Oddálením se jen vyostří. Kumuluje. Bytosti nevýslovně ztrpčuje den. Ostatním také, protože bytost je nevýslovně zdánlivě bez důvodu, nevyprovokovaně zpruzelá včetně maskulinní části společnosti, tedy vliv obíhání Měsíce kolem Země, tzv „Efekt Lunární Ženy“ je možno také vyloučit.
    Nakonec bytost stejně podlehne. Obvykle ne ve vhodný čas a na vhodném místě.
    Za ní však doutnají zbytky spálené země a hromady mrtvol.

    Memo: neodkládejme uspokojování základních potřeb – konejme vždy, kdy se přihlásí o slovo. Hýčkejme je a učme je pravidelnosti aby byly předvídatelné a plnitelné.

  45. 2 Petr Kunetka – inu, to víš, fyzik či technik ví, že chybu měření je nutno korigovat…

  46. 2 skimic – bohužel, existují základní potřeby, které prakticky nelze uspokojit individuálně a je nutná spolupráce dvou a více jedinců – a tady to občas vázne. Občas docela často… A na neochotu spolupracovat pak doplácí celé širší okolí, jak jsi správně poznamenal…

  47. Přečteno:
    Ruští hackeři zaútočili na celostátní výbor republikánů

    čímž potešili celostátní výbor demokratů, nicht Wahr?

    • Nektere zakazky by se nemely brat… 😀

  48. No, já teda žádnou hrůzou z neočkovaných netrpím….
    Ale chápu, že z Macka někteří mohou propadnout hysterii…. jen to očkování v tom asi nebude 😀 😀 😀

  49. Koneckoncu, kdyz tak nad tim premyslim, jsem rad, ze Skodovka vyrabi ve velkem elektromobily. Ono se to musi nekde skladovat… kseft je kseft.

  50. začínám se přiklánět k názoru Polanského z P.L, že celá pandemie je asi tak z 20% epidemie a zbytek neskutečný finanční racket.

    • Nebo není a je to bublina vyráběná „informačním průmyslem“.
      Nicméně fakta to časem buď potvrdí nebo vyvrátí.

      • Co je mimo jakoukoliv diskusi je, ze kseft je to uzasny.

Komentáře nejsou povoleny.