Ptakopysk podivný, únor 2018
Sedím na zámeckém chrliči, deprese na mě leží jako černý sametový plášť a teskně vyju na měsíc. Chvílemi mnou prochvívá zimničný třas, oční víčko nekontrolovaně škube a z koutku úst vytéká slina. Ale vraťme se na počátek.
To se jeden rok nemodlíte, pácháte skutky a trest na vás dopadne nemilosrdně a znenadání. Pod vánočním stromečkem na vás čeká obálka. Nenápadná, bílá, s natištěným parohatým sudokopytníkem neurčité čeledi. Parohům nevěnujete pozornost, opatrně rozbalíte a zahlédnete obsah. Vstupenka…
Hm, letos bude v Čechách ledascos. Přijede stařičký Don Airey, pak se objeví Deep Purple, přijedou Judas Priest a Megadeth, Iron Maiden, Progress slaví padesátku… no… vzhledem k tomu, že vstupenka vypadá dosti stroze a jeden potomek holduje vážné hudbě, mohl by to být koncert toho srandovního šoumena André Rieu, nebo nedej bože nějaká vážná hudba. Mám někde v podvědomí, že se v roce 2018 bude dávat Má vlast. Nenápadně se snažím odplivnout do všech světových stran, abych zahnal zlé duchy. Poněkud vyděšen vytahuji vstupenku z obálky – Stavovské divadlo, Valmont. No, ty vole….
Snažím se zaujmout stabilizovanou polohu, protože zničehož nic padnout xichtem do stromečku se vstupenkou do lóže Stavovského divadla v ruce mi nepřipadá jako adekvátní reakce, nad kterou by dárce nějak jásal. Vstupenku založím na nástěnku s tichou nadějí, že se během dvou měsíců může stát ledascos. Divadlo může vyhořet, koneckonců nebylo by to poprvé, může v ansámblu vypuknout morová epidemie, vstupenka se může ztratit. Naděje postupně slábla a chřadla, až uchřadla.
V onen den, odebral jsem se na určené souřadnice umyt, oholen, oděn v čistý slušný oděv, jak bylo napsáno v propozicích na vstupence. Venku mobilně telefonovali ti, jimž nepřišla druhá polovička jejich já a mezi nimi se prodíraly dvojice jdoucí dovnitř. Maličko mě vyděsila představa, co může čekat uvnitř, když se diváci bojí vstoupit dovnitř sami. Nervózně jsem se rozhlédl. V Rytířské ulici kdosi stál. Tvářil se, že je Emo, ale modř v jeho vlasech byl odlesk modré části spektra neonů. Mrtvolně bledá tvář se žhnoucími rubíny očí, iluze černého kabátu na paty, černé rukavice zakrývající to, co nemá být vidět. Sáhl jsem podvědomě do kapsy a nahmatal minci. Stáhl rukavici, zdvihl průhlednou ruku a zavrtěl hlavou. Ode mě minci nepřijme. Nekonečné bloudění v mlhách na břehu řeky Styx…
Moje paní se na mě netrpělivě otočila a já udělal první krok do útrob kulturního zařízení. Na vstupu jsem byl čtečkou odpípnut jako dvacet deka tlačenky a nadirigován do druhého podlaží. Cestou jsem proplul bufetem, kde milovníci kultury zdatně tankovali bílé a červené víno a vznešeně hovořili. Nějak se mi vybavil Josef Dvořák a jeho zamyšlení na téma znalců Uměleckých Děl: „Mifsře… mifstře… a toho Husa – toho nakonec upálej???“ Nechal jsem si to pro sebe a stoupal jsem dále do výšin. V příslušných výšinách jsem byl převzat dalším služebným duchem, přesněji řečeno duchyní, a odeslán do příslušných dveří. Všimněte si – pořád ještě pohoda, pohodička. Potměšilý osud takto ukolébává své oběti, zatímco si vkládá do boxerských rukavic koňské podkovy.
Za příslušnými dveřmi pohodička maličko ubyla, neboť jsem se ocitl, tak řečeno, v nitru kulturního zařízení. Teď nastala ta pravá chvíle na psychoanalýzu. Já osobně nemám rád nitra kulturních zařízení. Ještě tak jsem ochoten akceptovat nejniternější nitra, tedy prostory technické, kde se nacházejí nejrůznější hejblata, vehementy, fórychtuňky, foršteluňky, šlauchy, šajny, protože v podobných prostorách jest mi dáno občas pobývati, vehementy štelovati a rychtovati, či nejrůznější čurapajzlíky nastavovati, aby zdatní mužové a mámivé čarodějky světa uměleckého měli ke své práci optimální podmínky. Ale nitra určená pro veřejnost, to je něco jiného. V podstatě se mi svět zmenší do krabice půl metru na půl metru, přičemž já přesahuji přidělený prostor díky tomu jak mi narostl femurus et articulatio humeri všemi směry. Rázně mi ubyde kyslíku, protože divadelní vzduchotechnika pomocí selektivních nanofiltrů z přiváděného vzduchu odfiltrovává zmíněné molekuly a vrací je zpět do okolního ovzduší jako balastní látku. Naopak přibyde tepla, neboť vědecky bylo zjištěno, že kulturní zážitek lze absorbovat při teplotě vzduchu 25° Celsiových a výše. Čím tepleji, tím intenzivnější zážitek je. Ještě bych dodal, že každé divadlo disponuje specifickým prachovým spektrem. Z toho plyne i jeden z důležitých úkolů herců – během představení vířit prach tak, aby oblaka dosáhla až nahoru na galerii a aby ani diváci na nejlevnějších místech nebyli o plný zážitek prachového bouquet garni ochuzeni. Velmi intenzivně se prachové problematice věnoval pan Munzar, když si v Činohře Národního divadla střihl režijně i herecky Lva v zimě. On dílo uchopil takovým specifickým způsobem – vždy, když nazrál okamžik a postava se ocitla v podřízeném postavení, tak aby situaci pochopil i hluchej, Muznar hercem fláknul o zem. Samozřejmě, že ne in persona, že by jako hlavní postavy Richard, nebo Jindřich II. vedlejší postavu uchopily za klopy a majzli s ní o podlahu. Kdepak, pánové Luděk Munzar a René Přibil byli herci kultivovaní. Vedlejší postavy to prostě dostaly od pana Munzara rozkazem jako režijní pokyn. Vedlejší postavy ztvárňovali vesměs herci mladí, perspektivní, chtějící to někam dotáhnout, takže sebou o prkna činohry mlátili, až se ze spár mezi fošnami, jež znamenají svět, zvedala oblaka prachu a první řady přízemí se ztrácely v šerosvitu kvality takměř caravaggiovské. Ale to jsem odbočil.
Vraťme se do lóže ve druhém patře Stavovského divadla. Zbaven přepravního obalu, usadil jsem se na bidýlko sedadla v druhé řadě, nasál ovzduší a nechal neuronové spoje, aby přešly do stand-by režimu kvůli úspoře kyslíku. Diváctvo hlasatelem bylo upozorněno, aby vypnulo své mobilní telefonní přístroje, schovalo fotoaparáty a kamery, načež byly vypnuty hledištní pohlcovače tmy a ozvala se hudba. Osvětlovač napálil bílou spotovku na střed jeviště. Uplynulo několik milisekund, než se upravila rohovka, aby příslušná ganglie mohla vyhodnotit informaci posílanou z očních bulev. Během těch několika milisekund si Osud utáhl tkaničky rukavic, napřáhl se, a …
Je to balet!
Úder dopadl. Neuronové spoje se začaly rozpadat, srdce začalo vysazovat, čivy ochořely a okončetiny se začaly nekontrolovaně chvět.
Ale nebyl to čistý K.O. Proces mého rozpadu se zastavil. Zrakový nerv v posledním záchvěvu poslal informace centrále a ta vyhodnotila, že je to nějaký nezvyklý balet. Není klasický. Nejsou tam tanečníci v harapeskách obtahujících do posledního detailu jejích moudí, ani plasticky vykreslující každé sevření němých tváří, nejsou tam uniformní tanečnice s napajcovanými obličeji postav z čínské opery. Z kostýmů se dá poznat kdo je kdo, dokonce se po jevišti pár civilistů fláká zcela nebaletním pohybem. A co mě překvapilo nejvíc, to byl čtený komentář. V prvním poločase ho bylo více než ve druhém, kde se autor evidentně domníval, že divák vklouzne do děje natolik, že ve druhém poločase bude dokonale kapírovat, o co běží. Já osobně u baletu považuju za unfair, že někde v záhlaví průběžně neběží titulky. Mám na mysli něco jako headline na zpravodajském kanálu. Protože když postavy dělají takové ty pohyby rukama – přiznávám, že jsem to naživo viděl poprvé – snažil jsem se to dekódovat na základě znalostí nabytých sledováním akčních filmů. Poté, co mi vyšlo při diskusi markýzy de Merteuil s paní de Tourvel něco ve smyslu „Je jich tam šest, já tam vlítnu, sejmu toho vlevo a ty postřílíš zbytek“ jsem dekódování vzdal.
V poločase jsem vyrazil do bufáče. Ne proto, abych holdoval chlebíčkovému obžerství, či drže sklenku na patku vznešeně konverzoval, to ani omylem, spíš jsem vyběhl tak nějak z radosti, z nadšení nad tím, co všechno dokáže můj organismus vydržet, aniž by se rozpadl na nechutnou mazlavou hmotu jako mesmerizovaná mrtvola egyptského faraona poté, co na ni přestalo působit kouzlo nekromanta. A mimoto jsem se chtěl podívat, co skrývá Mozartův salonek za bufetem. Úplně jsem užasl. Udělali mi radost ve Stavovském divadle. Na zdi Mozartova salonku totiž visí Bedříšek, hmmm, ehm – tedy visí tam portrét Bedřicha Smetany v nejlepších letech a pod ním vitrína s komentářem k jeho velmi úspěšnému nastudování Mozartova Dona Giovanniho. Evidentně se Smetanovo pojetí vymykalo tehdejšímu stylu, protože se dochovala korespondence o technice… ale už zase ujíždím bokem. Zkrátka těšil jsem se z expozice, než zazněl signál k nástupu do druhého poločasu. Už jsem předeslal, že komentářů rapidně ubylo, ale přibylo akce, šermířských soubojů, dokonce i otevřeného ohně bylo na jevišti přehršel, takže i nechápající primitivní organismus se zabavil. Jak dopadne Valmont asi víte. Maličko ve smyslu severských, či germánských ság. Kdekdo umře. Jedna věc je zvláštní – občas si po shlédnutí díla povzdechnu, že je škoda, že nesejmuli obzvláště zavrženíhodným způsobem scénáristu, či režiséra, ale u tohoto představení mi to na mysl nepřišlo. Když jsem byl proudem diváků vyexportován na ulici, do plic nasál osvěžující kombinaci přízemního ozónu, oxidů dusíku a mikrosazí a znovuoživlý steampunkový arithmometr instalovaný mezi mýma ušima se z volnoběhu rozeběhl do pracovního tempa, jsem si uvědomoval, že jsem v Praze, pamatoval jsem si, kde mám auto a že dáma vedle mě je moje paní. Vykročila vpřed, zatímco já jsem se zadrhl na chodníku s očima upřenýma do Rytířské. Byl tam. Stál pod krákorci bočního balkónu a čekal. Stín s rubínovýma očima mihotající se ve frekvenčním světle neonů z Havířské. Zdálo se mi, že zachytil můj pohled, zhnuseně si odplivl a zmizel v krajkách mřížoví pod schody. Utrpěná destrukce mé neuronové sítě evidentně proběhla v rámci běžného působení entropie a ještě nenastal čas pro bloudění v mlhách Hádovy říše.
Měsíc svítí, chrlič pode mnou znuděně zírá do stříbřité krajiny, odkudsi z dáli na mé vytí odpovídá jakýsi osamělý vlkodlak. Slinu jsem utřel do rukávu sametové deprese a vypadá to, že zítra ráno vyjde slunce a že o uplynulém večeru asi něco napíšu…
No, s tím lepším by se v případě Římské říše dalo diskutovat. Rozšíření římské říše bylo dáno ekonomickými zisky odčerpanými z bohatých oblastí jak ve formě kořisti , otroků a daňových výnosů.
A když se protivníky staly barbarské národy, s holými pérdelemi , ale zdatně válčící , ta ziskovost skončila.,
Schumi, jak rika muj oblibeny citat – zit v obdobi dekadence velke rise je velmi prijemne. Clovek se ale nesmi dozit konce.
Dobré předpolední vespolek,
Šimone, zmínil jste, že piráti patří na ráhno.
Po přečtení tohoto rozhovoru (zejména posledních dvou odpovědí) s vámi vřele souhlasím.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Okamura-byl-ambasadorem-Evropskeho-roku-mezikulturniho-dialogu-a-porotcem-Miss-cizinka-rika-pirat-ktery-cely-unor-nepil-526998
(1092) NoName, já vám ten krásný nový svět, kde jsou všichni hodní na Rusko a Rusko na všechny (co je slepice a co vejce taky nebudu hloubat) nezařídím. Pouze na Rusko uplatňuji ty požadavky, které vy máte na USA.
(1093) Nebýt wehrmacht, tak do Sudet vpadla československá armáda. 😛
(1096) Krym rozbombardován není, tam se shodneme. Horší už to bude s určením viníka toho, že Donbas je. Kdyby to proběhlo elegantněji, mohl by člověk mít dojem, že to se světem není tak zlé. A byly by menší škody a méně mrtvých.
(1097) Neblbni pls jak ten Halladin. Afghanistán rozesrali Rusové (tehdy sověti). Přičítat to USA je v lepším případě omyl. Irák byl minimálně vyzbrojen sověty. Sýrie od odchodu Frantíků v sovětském táboře. Egypt dlouhou dobu tamtéž. I Lybie. Když už tedy píšeš o celé oblasti.
Sýrii Západ, hlavně USA nechali jejímu vnitřnímu vývoji. Pravděpodobně to byl omyl, ale pokud by zasáhl dříve, dostal by kapky za zasahování a vývoj by taky nebyl nic moc. Výsledek: Zapletl se Irán, Rusko obnovilo základnu, začali se do toho míchat sunnité z blizšího a vzdálenějšího okolí + Turecko. USA se do věci vložily až když začal řádit islámský stát. IMHO tedy pozdě.
Stran Číny ano, dělají to chytře. Otázka je jen, jak dlouho jim to vydrží (z jejich vnitřních důvodů).
(1103) Jo. Akorát mně udivuje, že jim přibývají preference. Zároveň ale ubývají TOP, zřejmě spojité nádoby.
Piráti. Já je vnímám jako odnož zelených. Cokoli nazeleno je pro mne nepřijatelný. Takže piráty nebrat.
To lepší, elegantnější řešení bylo tedy jaké, AeroKarle ?
Už jste napsal desítky řádků textu o víře a možnostech …
Jenom to lepší, elegantnější řešení pořád nevidím.
Rusko se momentálně vojensky angažuje v jediné zemi, a je tam na pozvání vlády, která za Sýrii pořád sedí v OSN.
USA se vojensky momentálně angažují v mnoha zemích, kde je nikdo nezval.
Jaké stejné požadavky přesně uplatňujete obě země ?
AK, tim rozbombardovanim jsem myslel Jugoslavii…
Asi se neda neshodnout, ze Kosovem US vypustila z lahve gina, ktzery se neda narvat zpatky… A je uplne jedno, ze to udelali v dobrem umyslu, anebo ze nevideli jine dobre reseni jak zabranit humanitarni katastrofe… Je to neskutecny a zly precedent, ktery muze pouzit kdokoliv.
Koneckoncu, kdyz si vzpomeneme na situaci na Ukrajine a to, jakym zpusobem resila Ukrajinska vlada Krymskou snahu o autonomii… Pripomenem Odesu… Kdo muze s jistotou rici, k cemu se schylovalo?
Jo,
někde jsem četla, že „černí“ Piráti jsou jenom zplesnivělí zelení 🙂
To „Rusové to měli udělat elegantněji“ mi připomíná MaYdu a její „Svobodní by měli mít lepší program a charizmatičtější vůdce“ 😉
[1109] Ano, takoví technomelouni.
[1110] A obojí je pravda ;o}
Tak to pardon, já vcelku nemám výhrady proti programu Svobodnejch. Jen mi to připadá, že to jsou jakési teorie mimo realitu a nemají na to, aby je uskutečnili v praxi.
Konec konců ani vůdce nemusí mít charismatickýho.
Já akorát nemám žádnej důvod je volit.
Kdyby se Amíci nesrali do Iráku, tak by si Saddám věděl s muslimskými radikály rady.
Místo toho Amíci lhali, že je ve spojení s Al Kajdou.
Nebyla to jediná věc, o které lhali – společně s Brity.
Kdyby se nesrali do Sýrie, věděl by si Asád rady taky.
Místo toho pokaždé Amíci kecaj o humanitě, pokaždé když rebelové dostávaj na pérdel. Naposledy Východní Ghouta.
Racca byla vybombardována z skoro 95 %. Tam se o civilních ztrátách mlčí.
Navíc Amíci v Sýrii dlouho nechávali ISIL v Sýrii být. Čekali na to, až porazí Saddáma.
Isil začala dostávat na pérdel, až když tam nastoupili Rusové s pár deítkami letadel.
1101 halladine, to se navzájem nevylučuje. Podle osudu budoucích impérií. Včetně nynějších.
1104 Karle, v případě Ruska jedině stejným pohledem jako Česko rozpoutalo První světovou… Největším globálním válečným interventem daleko od své hranice(nepočítám spojenecké angažmá v obou světových válkách) jsou USA. Nejen v oblasti Monroeovy doktriny. Jestliže hypoteticky by skutečným a ne zastíracím motivem byla demokracie, lidská práva a prosperita v cílových zemích, nemohu si vzpomenout, kde takový projekt vyšel.
1108 Petře akorát nevím nakolik záměr, nakolik blbost.
1110 NoName, to je typické.
Nutným výsledkem úsilí o moudrého vládce, který by vše rozhodoval za mě a v můj prospěch je sobecké hovado, které mě bere u huby.
1111 😀 !
1113 už jsi někdy potkala charismatického autistu?
samozřejmě, až porazí Asáda. Pardon.
“ Pouze na Rusko uplatňuji ty požadavky, které vy máte na USA.“
Mně by zajímalo, jak, pánové, na to Rusko nebo USA ty požadavky uplatňujete.
To jako pozvete Trumpa nebo Putina na kafe řeknete mu „hele, Doníku/Voloďo, já bych Tě požádal….“ a on kývne srazí paty a řekne „máš to mít“?
Nebo mu pošlete supliku “ MY, z boží moci ….. žádáme tímto…a když nebude splněno, přitáhnu se svými vojsky avezmu si , co mi náleží ..“ a dotyčnýmu se při představě Schumacherových šiků nebo Karlových motorizovaných aerovkových rot rozklepou kolena a promtně vyhoví?
Tak urcite by ten program nemel mit takove extremy jako libertarianstvi a vubec to, ze vlada je skodliva. Urcite by mel vice zamerovat na podporu tech, kteri nemeli tolik stesti a maji podprumerne prijmy.
Navic, ruseni uradu je neskutecna hloupost, odradi to vsechny volice, kteri pracuji ve statni sprave, a krome toho kazdy urad ma agendu a bez nej by to neslo (viz napriklad celnici po schvaleni Schengenu).
Takze si myslim, ze ta vytka ma neco do sebe. Svobodni s programem ODS by byli mnohem volitelnejsi.
A jak slyším na ČT24, slovenské média se chystaj zavést jakési embargo na Ficovy vyhlášení.
[1116] No, na mne z toho jde spíš strach.
Tož, Petře, vláda, která hlásá, že vláda je škodlivá, ale nerozpustí se, by byla trochu divná, ne? 😀
A navíc s tím rušením úřadů to taky není zrovna jednoduchý, když už je jeden u moci. Je potřeba funkcemi a posty odměnit věrné a zavázat si vazaly.
to jen nám, plebsu, který nevidí do jemného předibva politiky, že zrušit ouřad nebo zbytečný ministerstvo není problém…..
…. jeví se, že zrušit ouřad…
[1120] Ono libertariánství je hezká věc, ale například v pozici, že víra je věcí jednoho každého, to drobet drhne.
Že vláda je škodlivá, to je hezké, ale že by měl stát (byť v minimální formě) bránit své občany, to zas není tak absurdní požadavek.
Takže jo, problém není v programu, problém je v jeho určitém „přehánění“.
Já bych si při dnešních znalostech vystačil s politikou à la ODS devadesátých let. Takový celkem příjemný střed.
A globální oteplování očividně nefunguje 😀
https://www.denik.cz/ze_sveta/arktida-zazila-nejteplejsi-zimu-v-historii-vedci-nic-takoveho-jsme-nevideli-20180307.html
když to tady tak čtu, je mi už jasné, že Vítězný únor byl spravedlivým a chtěným řešením.
Co mají Americké akce ve světě společného s Vítězným únorem ?
S Vámi , pane Neumanne je problém. Vy si myslíte, že cokoli USA činí , dobře činí, a kritizovat je se nějak nepatří. A taky si myslíte, že USA mohou cokoli, co nikdo jiný nesmí.
A vůbec – každý, komu se něco nelíbí je buď komouš nebo Putinův agent, pravděpodobně obojí.
😀
Dusane, nezapomen, ze ty volby Klema vyhral. A nebyly cinknuty (krome toho, ze snektere strany nemohly).
Od Trumpa odchází autor daňové reformy.
Nevím, nevím..
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/465443-pred-pobockou-italske-krajni-pravice-explodovala-bomba.html
Sqauatteři a krajní pravice.
Bože, kýž jsem journalistou.
Petře, vždyť. jo. Demokratická většina to asi tak chtěla a navíc zachránil ČSR před americkým imperialismem.
když může být Miloš Zeman klasifikován jako pravicový populista, proč by nemohli squateři být taky krajní pravičáci.
Vsichni jsou krajni pravicaci. A gogo.
Dusane, musim priznat, ze mne vice mrzi, co se deje s US nez potvrzeni toho, ze CR byla vzdy hodne doleva.
A v Parlamentu se odvolává Okamura 🙂
A taxikář je čajová konvička. ([1135])
Petře, mne to mrzí o to víc, že to mám každý den před očima. ještě není všechno ztraceno. Ono se těch 50 let universitní marxistické indoktrinace bude těžko a dlouho překonávat. Z honu na čarodějnici Trumpa je to zřetelně vidět. Naštěstí na rozdíl od bolševiků před sto lety, je dnešní generace oprávců světa změkčila víceméně zbabělá. Navíc se bojí zbraní. Zatím udělal – podle mne – Trump jedinou velkou chybu a tou jsi ty tarify. (ještě se neaplikují, takže doufám, že je to hlavně strašák podobného typu jako ten na Korejce, který evidentně působí. Diufejme, že se USA zase začnou chovat jako imperium a ne jako četník se rezavou šavlí.
Diufejme, že se USA zase začnou chovat jako imperium
Radši ne. Impérim má ve zvyku požadovat bezpodmínečnou poslušnost jiných států, a pokud někdo neposlouchá, pošle tam vojáky.
Pravda je, ze ve srovnani se starymi bolseviky jsou tito mnohem mene osobne oddani stradani a obetovani. Na druhou stranu dokazi dle mne napachat hruzy vetsiho kalibru.
Halladine, US zvyklo byt vzdalene, isolacionisticke imperium drzici na sve polokouli. Ktere nas cas od casu vytahlo z pekne p*ele a vcelku drzelo bolseviky na uzde, po pocatecnim zavahani. To melo neco do sebe.
Pertře,
i na té své polokouli stihlo nadělat spoustu psích kusů.
O tom zadna, Hale. Neexistuje velmoc s cistyma rukama, a sam jsem nekolik z tech psich kusu citoval.
Ale na te polokouli neziju 🙂
Odvolání Okamury se nevydařilo, následně opozice řeční. Včetně Kalouska 🙂
1144 Petře, to je důsledek nevyslyšení dobré rady soudruha Felixe Edmundoviče Džeržinského : „Chladný rozum, horoucí srdce, a hlavně – čisté ruce.“
Putinovská předvolební propaganda 🙂
https://www.youtube.com/watch?time_continue=1&v=sNTXEjvWIsg
(1106) Jednání. Stran těch řádků, kam se hrabu na vaše řádky nářků nad nespravedlností světa, najmě ve vztahu k Rusku.
(1108) Jo, v bývalé Jugoslávii toho přišlo k rozbombardování dost. Třeba Vukovar, sem tam něco spadlo do Dubrovníku … S tím, jak dlouho trvá tahanice kolem Kosova pochybuji, že by byl vypuštěn nějaký zásadní džin. Ano, bude se na to vymlouvat kdekdo, kdo někde provede nějakou lumpárnu. To by se ovšem vymlouvat tak jako tak. A znovu, napadá Tě, jaké by bylo dobré nebo jen lepší řešení? Jednalo se o tom dlouho a pořád se to tam mordovalo, družně, oboustranně.
(1114) Kolikrát že to Goebbels říkal? 100x opakovaná? Zkuste to o sraní do Sýrie 200x.
(1115) To máš Schumi pravdu, že intervenují nejvíc často. Když intervenují, dostanou za to obvykle držkovou. Když ne, tak také. 😛
(1125) Honzo, jak drhne, s tou vírou?
(1120) Určitě by byli. Ale když vznikali, tak tahle parketa byla obsazena ODS a z velké části dosud je. Mimo to, mně se zrovna tyhle části programu docela líbí.
Aero,
Problem je v tom, ze do Kosova se dalo rikat, ze hranice v Evrope lze menit jen se souhlasem vsech dotcenych stran. Muzeme se bavit o tom, zda bylo ci nebylo jine reseni, ale faktem je, ze, jestli se nemylim poprve od konce WWII, nejaka velmoc prekreslila hranice v Evrope bez souhlasu dotcenych statu.