Ptakopysk podivný, únor 2018
Sedím na zámeckém chrliči, deprese na mě leží jako černý sametový plášť a teskně vyju na měsíc. Chvílemi mnou prochvívá zimničný třas, oční víčko nekontrolovaně škube a z koutku úst vytéká slina. Ale vraťme se na počátek.
To se jeden rok nemodlíte, pácháte skutky a trest na vás dopadne nemilosrdně a znenadání. Pod vánočním stromečkem na vás čeká obálka. Nenápadná, bílá, s natištěným parohatým sudokopytníkem neurčité čeledi. Parohům nevěnujete pozornost, opatrně rozbalíte a zahlédnete obsah. Vstupenka…
Hm, letos bude v Čechách ledascos. Přijede stařičký Don Airey, pak se objeví Deep Purple, přijedou Judas Priest a Megadeth, Iron Maiden, Progress slaví padesátku… no… vzhledem k tomu, že vstupenka vypadá dosti stroze a jeden potomek holduje vážné hudbě, mohl by to být koncert toho srandovního šoumena André Rieu, nebo nedej bože nějaká vážná hudba. Mám někde v podvědomí, že se v roce 2018 bude dávat Má vlast. Nenápadně se snažím odplivnout do všech světových stran, abych zahnal zlé duchy. Poněkud vyděšen vytahuji vstupenku z obálky – Stavovské divadlo, Valmont. No, ty vole….
Snažím se zaujmout stabilizovanou polohu, protože zničehož nic padnout xichtem do stromečku se vstupenkou do lóže Stavovského divadla v ruce mi nepřipadá jako adekvátní reakce, nad kterou by dárce nějak jásal. Vstupenku založím na nástěnku s tichou nadějí, že se během dvou měsíců může stát ledascos. Divadlo může vyhořet, koneckonců nebylo by to poprvé, může v ansámblu vypuknout morová epidemie, vstupenka se může ztratit. Naděje postupně slábla a chřadla, až uchřadla.
V onen den, odebral jsem se na určené souřadnice umyt, oholen, oděn v čistý slušný oděv, jak bylo napsáno v propozicích na vstupence. Venku mobilně telefonovali ti, jimž nepřišla druhá polovička jejich já a mezi nimi se prodíraly dvojice jdoucí dovnitř. Maličko mě vyděsila představa, co může čekat uvnitř, když se diváci bojí vstoupit dovnitř sami. Nervózně jsem se rozhlédl. V Rytířské ulici kdosi stál. Tvářil se, že je Emo, ale modř v jeho vlasech byl odlesk modré části spektra neonů. Mrtvolně bledá tvář se žhnoucími rubíny očí, iluze černého kabátu na paty, černé rukavice zakrývající to, co nemá být vidět. Sáhl jsem podvědomě do kapsy a nahmatal minci. Stáhl rukavici, zdvihl průhlednou ruku a zavrtěl hlavou. Ode mě minci nepřijme. Nekonečné bloudění v mlhách na břehu řeky Styx…
Moje paní se na mě netrpělivě otočila a já udělal první krok do útrob kulturního zařízení. Na vstupu jsem byl čtečkou odpípnut jako dvacet deka tlačenky a nadirigován do druhého podlaží. Cestou jsem proplul bufetem, kde milovníci kultury zdatně tankovali bílé a červené víno a vznešeně hovořili. Nějak se mi vybavil Josef Dvořák a jeho zamyšlení na téma znalců Uměleckých Děl: „Mifsře… mifstře… a toho Husa – toho nakonec upálej???“ Nechal jsem si to pro sebe a stoupal jsem dále do výšin. V příslušných výšinách jsem byl převzat dalším služebným duchem, přesněji řečeno duchyní, a odeslán do příslušných dveří. Všimněte si – pořád ještě pohoda, pohodička. Potměšilý osud takto ukolébává své oběti, zatímco si vkládá do boxerských rukavic koňské podkovy.
Za příslušnými dveřmi pohodička maličko ubyla, neboť jsem se ocitl, tak řečeno, v nitru kulturního zařízení. Teď nastala ta pravá chvíle na psychoanalýzu. Já osobně nemám rád nitra kulturních zařízení. Ještě tak jsem ochoten akceptovat nejniternější nitra, tedy prostory technické, kde se nacházejí nejrůznější hejblata, vehementy, fórychtuňky, foršteluňky, šlauchy, šajny, protože v podobných prostorách jest mi dáno občas pobývati, vehementy štelovati a rychtovati, či nejrůznější čurapajzlíky nastavovati, aby zdatní mužové a mámivé čarodějky světa uměleckého měli ke své práci optimální podmínky. Ale nitra určená pro veřejnost, to je něco jiného. V podstatě se mi svět zmenší do krabice půl metru na půl metru, přičemž já přesahuji přidělený prostor díky tomu jak mi narostl femurus et articulatio humeri všemi směry. Rázně mi ubyde kyslíku, protože divadelní vzduchotechnika pomocí selektivních nanofiltrů z přiváděného vzduchu odfiltrovává zmíněné molekuly a vrací je zpět do okolního ovzduší jako balastní látku. Naopak přibyde tepla, neboť vědecky bylo zjištěno, že kulturní zážitek lze absorbovat při teplotě vzduchu 25° Celsiových a výše. Čím tepleji, tím intenzivnější zážitek je. Ještě bych dodal, že každé divadlo disponuje specifickým prachovým spektrem. Z toho plyne i jeden z důležitých úkolů herců – během představení vířit prach tak, aby oblaka dosáhla až nahoru na galerii a aby ani diváci na nejlevnějších místech nebyli o plný zážitek prachového bouquet garni ochuzeni. Velmi intenzivně se prachové problematice věnoval pan Munzar, když si v Činohře Národního divadla střihl režijně i herecky Lva v zimě. On dílo uchopil takovým specifickým způsobem – vždy, když nazrál okamžik a postava se ocitla v podřízeném postavení, tak aby situaci pochopil i hluchej, Muznar hercem fláknul o zem. Samozřejmě, že ne in persona, že by jako hlavní postavy Richard, nebo Jindřich II. vedlejší postavu uchopily za klopy a majzli s ní o podlahu. Kdepak, pánové Luděk Munzar a René Přibil byli herci kultivovaní. Vedlejší postavy to prostě dostaly od pana Munzara rozkazem jako režijní pokyn. Vedlejší postavy ztvárňovali vesměs herci mladí, perspektivní, chtějící to někam dotáhnout, takže sebou o prkna činohry mlátili, až se ze spár mezi fošnami, jež znamenají svět, zvedala oblaka prachu a první řady přízemí se ztrácely v šerosvitu kvality takměř caravaggiovské. Ale to jsem odbočil.
Vraťme se do lóže ve druhém patře Stavovského divadla. Zbaven přepravního obalu, usadil jsem se na bidýlko sedadla v druhé řadě, nasál ovzduší a nechal neuronové spoje, aby přešly do stand-by režimu kvůli úspoře kyslíku. Diváctvo hlasatelem bylo upozorněno, aby vypnulo své mobilní telefonní přístroje, schovalo fotoaparáty a kamery, načež byly vypnuty hledištní pohlcovače tmy a ozvala se hudba. Osvětlovač napálil bílou spotovku na střed jeviště. Uplynulo několik milisekund, než se upravila rohovka, aby příslušná ganglie mohla vyhodnotit informaci posílanou z očních bulev. Během těch několika milisekund si Osud utáhl tkaničky rukavic, napřáhl se, a …
Je to balet!
Úder dopadl. Neuronové spoje se začaly rozpadat, srdce začalo vysazovat, čivy ochořely a okončetiny se začaly nekontrolovaně chvět.
Ale nebyl to čistý K.O. Proces mého rozpadu se zastavil. Zrakový nerv v posledním záchvěvu poslal informace centrále a ta vyhodnotila, že je to nějaký nezvyklý balet. Není klasický. Nejsou tam tanečníci v harapeskách obtahujících do posledního detailu jejích moudí, ani plasticky vykreslující každé sevření němých tváří, nejsou tam uniformní tanečnice s napajcovanými obličeji postav z čínské opery. Z kostýmů se dá poznat kdo je kdo, dokonce se po jevišti pár civilistů fláká zcela nebaletním pohybem. A co mě překvapilo nejvíc, to byl čtený komentář. V prvním poločase ho bylo více než ve druhém, kde se autor evidentně domníval, že divák vklouzne do děje natolik, že ve druhém poločase bude dokonale kapírovat, o co běží. Já osobně u baletu považuju za unfair, že někde v záhlaví průběžně neběží titulky. Mám na mysli něco jako headline na zpravodajském kanálu. Protože když postavy dělají takové ty pohyby rukama – přiznávám, že jsem to naživo viděl poprvé – snažil jsem se to dekódovat na základě znalostí nabytých sledováním akčních filmů. Poté, co mi vyšlo při diskusi markýzy de Merteuil s paní de Tourvel něco ve smyslu „Je jich tam šest, já tam vlítnu, sejmu toho vlevo a ty postřílíš zbytek“ jsem dekódování vzdal.
V poločase jsem vyrazil do bufáče. Ne proto, abych holdoval chlebíčkovému obžerství, či drže sklenku na patku vznešeně konverzoval, to ani omylem, spíš jsem vyběhl tak nějak z radosti, z nadšení nad tím, co všechno dokáže můj organismus vydržet, aniž by se rozpadl na nechutnou mazlavou hmotu jako mesmerizovaná mrtvola egyptského faraona poté, co na ni přestalo působit kouzlo nekromanta. A mimoto jsem se chtěl podívat, co skrývá Mozartův salonek za bufetem. Úplně jsem užasl. Udělali mi radost ve Stavovském divadle. Na zdi Mozartova salonku totiž visí Bedříšek, hmmm, ehm – tedy visí tam portrét Bedřicha Smetany v nejlepších letech a pod ním vitrína s komentářem k jeho velmi úspěšnému nastudování Mozartova Dona Giovanniho. Evidentně se Smetanovo pojetí vymykalo tehdejšímu stylu, protože se dochovala korespondence o technice… ale už zase ujíždím bokem. Zkrátka těšil jsem se z expozice, než zazněl signál k nástupu do druhého poločasu. Už jsem předeslal, že komentářů rapidně ubylo, ale přibylo akce, šermířských soubojů, dokonce i otevřeného ohně bylo na jevišti přehršel, takže i nechápající primitivní organismus se zabavil. Jak dopadne Valmont asi víte. Maličko ve smyslu severských, či germánských ság. Kdekdo umře. Jedna věc je zvláštní – občas si po shlédnutí díla povzdechnu, že je škoda, že nesejmuli obzvláště zavrženíhodným způsobem scénáristu, či režiséra, ale u tohoto představení mi to na mysl nepřišlo. Když jsem byl proudem diváků vyexportován na ulici, do plic nasál osvěžující kombinaci přízemního ozónu, oxidů dusíku a mikrosazí a znovuoživlý steampunkový arithmometr instalovaný mezi mýma ušima se z volnoběhu rozeběhl do pracovního tempa, jsem si uvědomoval, že jsem v Praze, pamatoval jsem si, kde mám auto a že dáma vedle mě je moje paní. Vykročila vpřed, zatímco já jsem se zadrhl na chodníku s očima upřenýma do Rytířské. Byl tam. Stál pod krákorci bočního balkónu a čekal. Stín s rubínovýma očima mihotající se ve frekvenčním světle neonů z Havířské. Zdálo se mi, že zachytil můj pohled, zhnuseně si odplivl a zmizel v krajkách mřížoví pod schody. Utrpěná destrukce mé neuronové sítě evidentně proběhla v rámci běžného působení entropie a ještě nenastal čas pro bloudění v mlhách Hádovy říše.
Měsíc svítí, chrlič pode mnou znuděně zírá do stříbřité krajiny, odkudsi z dáli na mé vytí odpovídá jakýsi osamělý vlkodlak. Slinu jsem utřel do rukávu sametové deprese a vypadá to, že zítra ráno vyjde slunce a že o uplynulém večeru asi něco napíšu…
No, ta cla na ocel a hliník mně přijdou jako docela těžký úlet.
Když pominu prostý fakt, že ochranná cla jsou víceméně přežitým nástrojem z předminulého století, zůstává zde poněkud zřejmý ekonomický fakt, že USA nejsou v produkci oceli a hliníku momentálně soběstačné. A asi ani v produkci energií, pokud by měly obnovit ocelo/hliníkovou soběstačnost.
Celkem chápu, že D.Trump chce plnit sliby, které dal lidem v „Rust Belt“, ale někdo by mu měl vysvětlit, že ocelárna či hliníkárna se nepostaví přes noc ani za půl roku nebo rok a že mnohem víc přidané hodnoty je v tom, co se z té (třeba klidně dovážené) oceli a hliníku vyrábí, když se to umí a exportuje se to tam, kde to nikdo neumí.
Kupříkladu takový HD má problémy už teď a kdyby měla třeba EU nebo Asie nastavit recipročně ochranná cla na ty motorky, mohlo by to taky způsobit konec té legendy. Což bych docela nerad. 🙁
No nehněvejte se, ale pokud má takovej nonsens šanci vydělat milióny dolarů, co jiného lze říct ?
Schumi 😀
Ty zvíře ! 😀 😀
maYdo – 1197 – v tomhle bych scénáristy a režiséry libovolné pitomosti v libovolné zemi nepodceňoval. Dítě může být z prvního manželství (které tatínek opustil i s děckem neboť zjistil, že černošský mamínek ho uspokojuje tak nějak víc).
Nebo to dítě může být adoptovaný černoušek odněkud ze subsaharské Afriky a hrozí mu momentálně deportace, protože přišel o kompletní rodinu složenou z bílého tatínka a černého mamínka.
Přečti si Zeměplochu. Když může být orangutan knihovníkem, je možné všechno 🙂
Koneckonců, takový Karotka Rudykopalsson je člověk, ovšem technicky vzato trpaslík, který žije v partnerství s vlkodlačicí.
No a v policejním sboru s nimi slouží upíři, trollové, trpaslíci, zombie, pidimužíci a Noby Noblhóch. 🙂
A jak jim to pěkně klape…
1186 – „V některých dílech o Ryanovi existuje dobráckej dědeček – agent sovětské rozvědky“ – mohl bys mi naznačit, kterou figuru máš na mysli?
PK, celkem s Váma souhlasím, ale já nevím, jak jsou na tom USA s kapacitami, zda kupříkladu nemají dostatečné kapacity, které jen nemají dost velké zakázky , a jedou jen na část kapacity.
A mám dojem, že nejde o uvalení cel na všechno, ale jen po překročení určitých limitů dovozu jednotlivými státy .
martine tt – 1205 – než to Halladin vygooglí, tak správná odpověď je Sergej Nikolajevič Golovko 🙂
Pavle, zatím to nehodnotím i když mi to také připadá jako nesmysl. Pokud je to nátlak na přepsání NAFTA – psal jsem býše o „mexické becelní oceli“, počkám s hodnocením. Trump to samozřejmě inzeruje jako úspěch. Dnes U.S. Steel (Oh a IL) oznámila, že přijme 500 nových zaměstnanců.. Samozřejmě, že to nic v měřítku jiném než místním neznamená. USA produkují kolem 60% potřebné oceli, 35% je dovoz z Kanady a Mexika (v němž je schováno vysoké procento čínské oceli) a zbytek je z Jižní Koreje, Australie, Německa a Ruska. Myslím si, že to Cohen Trumpovi dost dobře vysvětlil. Přesto je Trump zjevně převědčen, že se to jako pokerový bluff vyplatí. Jak říkám, soud si nechím na později.
Konkrétně tedy třeba v „Medvěd a Drak“ by se ho dalo s trochou básnické volnosti označit za „dobráckého dědečka“.
Holt to bylo psáno v době, kdy ještě v Rusku nevládl Putin a zdálo se, že by Rusko mohlo být i kámoš. Akorát se to pak nějak na Nový rok 2000 podělalo :/
1204 – je to možné tak interpretovat, ale já bych spíš viděl jako důležitou reakci Elánia na multikulturní příkazy seshora. On totiž podřídil všechny vyjmenované bytosti jednotnému režimu.
martine tt – 1210 – no já si myslím, že interpretace je zcela jednoduchá. Mistr Pratchett si dělal z multikulti bohapustou srandu a teď se Britům ze Smrťovy říše s nadhledem směje. 🙂
Zrovna teď čtu už asi po páté Jingo („Hrr na ně“ v českém překladu) a směju se až se za břicho popadám.
Martine, v jednom ( minimálně) mu takovej hezkej usměvavej dědeček poskytoval informace ze sovětské strany. Mám dojem, že mu dal dokonce dárek pro jeho ( budoucí ? ) Ženu.
Anebo si to pletu s něčím jiným ?
Už je to strašně dávno, ale nešlo taky o jadernou bombu, kterou ztratili Izraelci, a zmocnili se jí teroristé ?
Golovko? Ten, co dal Ryanovi pistoli k hlavě?
Čestný dluh
„Pořád zapomínám, jak dobře jste informován,“ poznamenal Golovko, jen tak, aby hostu zalichotil, protože příběh byl dobře znám. … „A mně připadá divné, že nám to zapřeli,“ poznamenal Golovko a dával si na čas. ….. „Miláčku,“ řekl Jack, „tohle je Sergej Nikolajevič Golovko, předseda ruské zahraniční výzvědné služby.“.
Nechám toho, Clancy předpověděl útok dopravním letadlem na Kapitol a centrum nebezpečí od Iránu přes Indii k Číně a Japonsku. Spolupráci rozvědek bych nenazval dobráckým dědečkem, ale to je věc pohledu.
A teď na tu Sexmisi.
halladine – 1212 – „The Sum of All Fears“ neboli „Nejhorší obavy“. Ovšem tam Golovko ještě usměvavým dědečkem není. To je datováno dávno předtím, než se stal Ryan presidentem a mám dojem, že v té době snad děti ještě ani nemá. Tedy v knize.
No, jako dobráckej dědeček mi připadal ve filmu 🙂
martine tt – 1213 – ano. On chtěl kdysi Ryana zabít (tuším v knize Kardinál z Kremlu), ale postupně se z něj stává víceméně skoro hodný „dědeček“. Nebo spíše spolupracovník a ta spolupráce graduje právě v „Medvěd a Drak“, kdy USA pomáhají Rusku bránit se proti Číně.
To je knižně datováno až po těch dvou knihách, kdy se Ryan stane presidentem a potom čelí koordinovanému biologickému útoku ze strany Iránu, Indie a Číny.
>>1171 Rikas,Halladine, ze „spousta Evropanu nema chut zarvat kvuli tomu, ze USA chteji vladnout svetu“.To je mi novinkou. ze by kdokoliv chtel „zarvat“kvuli komukoliv. A kdyz uz je o Americanech rec, mohl bych pripomenout bile krize v Normandii a jeste ty starsi z Prvni valky?A imperialisticky zabrana uzemi, zivoty americkych kluku vydobyta?
Holt jsou to knihy psané v 90. letech, kdy se tak nějak zdálo, že to s Ruskem půjde po rozpadu SSSR po dobrém.
No, byla to holt chyba podléhat tehdy optimismu…
PM, nemám v úmyslu zpochybňovat americkou účast v WWI a WW2.
O tom vůbec není řeč.
PK, co tak hrozného Rusko udělalo ? 🙂
>> 1174 Ja, P.M., jsem se od prvniho dne v zivote v U.S.A.(1970) za kanonen futr nepovazoval. Je to asi tou Amerikou; i cesky bezenec s uplne holou prdeli to pozna.
>>1221 Chtel bych Ti, Halladine, pripomenout, ze kdyz v te posledni valce sli Amici domu, neudelali tak Tvoji obdivovani serjozove. A zase: Kdo je uzbrojil a eventuelne poslal do stepi v roce 1989? Zase ti americti imperialisti! Za svobodu vykoupenou od Chorosu tady na danich zaplatil kdejaky redneck ze sve mnohdy nevelke vyplaty. Mohu Te vsak ujistit, ze mu moc to zaslouzene pivo po denni praci neotravi fakt, ze po nem, blbem Amikovi, kdejaky evropsky (bohuzel tedy taky cesky) intelektual mluvi s pohrdanim.
Po poslední válce šli domů i chorošové, aby se vrátili, když jsme se SAMI bez pomoci snažili v 68 o svobodu a nkdo nám nepřispěl.
Když už se tu mluvilo o Kosovu, tak se na netu píše, že kvůli Kosovu se v Evropě zpožďují od ledna hodiny, řizené síťovým kmitočtem.
(1160) Viz (1148)
(1163) Všechny jeho výroky jsem nesledoval, ale ty, které jsem zaznamenal, se nesly převážně v onom duchu, že vyznání je osobní věc (s čímž souhlasím) a stát má postihovat případné protizákonné činy kohokoliv (s čímž taky souhlasím). Dost dobře si ani nedovedu představit nějaký lepší přístup (zato dost horších).
(1169) Maje jisté vzpomínky, je mi blivno spíš z Ondráčka.
(1170) Schumi, ty dějiny prostých Egypťanů i jiných prostých obtížno zkoumati. Jedině ze záznamů elit, jinak se dochovalo sakra málo. Ale ta teorie, jak za bordel v zemích, odkud lidé utíkají, může někdo jiný, ta je jak od soudruhů z Brusele, zelených a podobných jurodivých. Do těch zemích tečou ze Západu prachy, ty si rozeberou tamní mafie a vinen je ten demokratický blb, který tam ty prachy posílá. Dokonalé! 🙁
(1174) A v Rusku zájmové skupiny zajisté nejsou … (třeba „siloviki“). 😛
(1181) Tak to quivis tvrdě ranilo NoName. 😛
(1198) Nic si z toho nedělej. Rádií mám plný sklep. Doma prakticky v každé cimře jedno, i na garáž zbylo. A poslouchat prakticky není co.
(1209) Si pamatuji jeden ruský film, kde vysvětlovali, jak chtějí být kamoši. No, pustilo je to, bez vnějšího nepřítele žíti nelze.
Ach… jednani jako reseni… ze se to neaplikovalo v Jugoslavii 🙂
Pripomenu, ze kdyz vypukl Majdan, chtel Putin jednat (coz je v souladu s omilanym budapestskym memorandem), ale vsichni ho… vyignorovali.
Proste na tom, co Rusove udelali na Krymu, nevidim nic neelegantniho ani neefektivniho. Ze se neslusi jen tak neco anektovat nebo jen tak prekreslit hranice? Jiste… Ale velmoc je prave definovana tim, ze to udelat muze.
(1228) Neaplikovalo? Vymetli (EUnie) snad všechny evropské zámky a jednali a jednali a jednali. A Srbové (hlavně, nejenom) během toho jednání mordovali a mordovali a mordovali. Jednání začali přicházet na chuť až když bylo podpořeno nějakou tou bombou.
Jistě může. Může i navrhovat jednání a zároveň podporovat separatisty. Musí ovšem počítat i s následky.
AeroKarle – 1227 – „bez vnějšího nepřítele žíti nelze“
Jo, to je esence celého toho problému. To se bohužel táhne od carského Ruska, že vždy bylo potřeba vnějšího nepřítele, aby se dala omluvit vlastní neschopnost. Proto bylo i SSSR (a vlastně celá Sověty ovládáná Varšavská smlouva) posedlá diversanty, vnějším nepřítelem, imperialisty a podobnými nesmysly, jejichž cílem bylo zastřít skutečnou neschopnost obyvatelstva.
Gorbačev a Jelcin si poněkud naivně mysleli, že když umožní mírovou koexistenci se zbytkem světa, tak se běžný Rus vzchopí a začne se chovat normálně. Jenže to dopadlo zhruba stejně jako v Africe po zrušení koloniálního systému. Ti schopnější rozkradli co mohli a zbytek se jen válel a chlastal.
Holt, „Kakaja natura, takaja kultura. Kakaja kultura takoj narod…“
AK, takze jako nejelegantnejsi reseni vuidis to, co v pripade Jugioslavie nefungovalo a vedlo k mnohem drsnejsimu konci?
Mimochodem, Krym jedna uz od roku, myslim, 93…
>>1225 Ja bych nemyslel, ze se po valce Chorosi vratili. Zeptejte se Dederonu, kuprikladu.
A ze jsme se my, Cechoslovaci, SAMI, bez pomoci(jak rikate) rvali o svou svobodu a Amici neprispechali na pomoc? Kteremu kridlu Komunisticke strany meli pomahat? Jit do valky pro nekoho, kdo kokrhal do sveta, ze chce socialismus s lidskou tvari?
A preskocme par let – kdyz uz skutecne Chorosi po osmadevadesatem odtahli, Amici delali nejake zvuky, ze by na osvobozenem (jimi) ceskem uzemi chteli postavit nejaky radar na uhlidani bolseviku. Vzpominate si, jake kniceni se v tu ranu ozyvalo z ceskych kavaren a intelekktualnich kruhu, kdy kdejaky PRIZDISRAC kvicel v protestu? I ja, jako American, jsem tam ten radar nechtel. Vedel jsem, ze pritomnost paru bakelitaku naditych v americke uniforme by byla hromosvodem pro ukojeni mindraku vecne zapskle velke casti hrdeho obyvatelstva.
Pavle, mozna to bude znit hloupe, ale nebyt toho, ze se Rusko priklonilo k Evrope, tak bychom dnes mlatili hlavou o koberecek a budovali proslavene turecke hospodarstvi. I navzdory okridlenym husarum.
Chci rici, ze si myslim, ze pohled „rus je naprosto neschopny primitiv, ktety jen chlasta a je treba njuknout“ pokladam za prilis… zjednodusujici.
“ Do těch zemích tečou ze Západu prachy, ty si rozeberou tamní mafie a vinen je ten demokratický blb, který tam ty prachy posílá“
A má to smysl tam posílat ty prachy, když se tím evidentně sponzorujou místní mafie? Situaci to jen zhoršuje a ničemu to nepomáhá.
1225 – sorry, ne. Do sovetske sfery vlivu jsme se prihlasili sami a dobrovolne. A mimochodem, proc by se mela US vmesovat do sporu dvou kridel strany, ktera deklarova US jako nejvetsi zlo?
(1230) Nechtěl jsem to napsat tak natvrdo. Fakt je, že Putin bystře postřehl, co Rusům chybí.
(1231) Srby se nakonec podařilo k jednání dobombardovat. Rusy ne, tam to nešlo. A ano, stále si představuji, že elegantnější řešení je jednání. Nikde jsem ovšem nenapsal, že se vždy podaří, ale i pokus se cení (u mne, ovšem).
(1232) Některé věci prostě nevysvětlíte. Tedy, někomu nevysvětlíte. Ale vzdávat se to nemá.
(1233) Před Tureckem nezachránilo Evropu Rusko (konec konců, od toho Turecka zase ne až tak odlišné), jako spíš úpadek Turecka. Vnitřní úpadek.
(1234) Buď si jista, že já bych tam neposlal „ani vorla“.
Ale PM,
jak můžete takhle lhát ! 🙂
Vždyť ten radar u nás vůbec neměl být proti Rusům ! Ale proti Iráncům a severním Korejcům. Aspoň to do zblbnutí opakovali Američané .
No a ti rusové, paranoici jedni , tomu vůbec nechtěli věřit. 🙂
No, fakt je že ten Západ nabízel Srbům poněkud podivné podmínky. Právo volného pohybu po Srbsku, základny , doprava po železnici zadarmo atd.
Nakonec i po tom bombardování byly ty podmínky lepší.
Nerekl bych, AK, ze v techto valkach – kde bojovalo Rusko na strane Evropz – bylo Turecko v upadku…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Osmansko-habsbursk%C3%A9_v%C3%A1lky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_tureck%C3%A1_v%C3%A1lka
Ad jednani jako elegantni reseni – ano, po Majdanu to Rusove zkusili a byli odmitnuti 🙂
Nic, opakuji se, dobrou…
Jejda, u Vas uz je deset. . .Jak jsem uz rikal predtim, tady se ted zenou do hospod stoletnici jako ja, protoze vsecko je za polovicni cenu. Uz mam ciste sortky a triko, sandaly a nic. Chci vyhled na more a na talirku neco z more. Halladine, musis mne, priteli, pro dnesek odpustit! Ani pirozky, ani borsc si dnes neobjednam. . .
1232 P.M. nejsem tak sklerotický abych si nepamatoval, že účel umístění radaru v Brdech byl prezentován proti Iránu a Severní Korei a že bylo vehementně popíráno, že proti Rusku.
Tak jak to je? Kdo kecá?
Halladin a ja vime, na koho ten radar mel mirit.(Ale nemuzeme o tom mluvit, je to statni tajemstvi.)
Copak, P.M.? Nebylo nic z moře na talířku nebo nebyl výhled na moře? 🙂
Kdyby do Ruska Němci před 100 lety nenasadili bolševiky, bylo by Rusko úplně normální zemí. Nakonec, třeba takové Švédsko nebo Norsko na tom nebylo v 19. století hospodářsky o nic lépe. Třeba za Stolypina mělo Rusko ke slušnému rozvoji parlamentarismu a hospodářství slušně nakročeno.
Ani nebylo nijak zvlášť dobyvačné, expanze byla vedena na jih a na východ. Takže bych nešťastnou historii 20. století neviděl jako důsledek charakterových vad ruského národa. To bychom všechny ty hrůzy mohli spíše připsat charakterovým vadám německého národa.
1227 Karle, to je právě ta potíž, že není co poslouchat. Jak mně se stýská po Hlasu Ameriky a nedělních zápisnících Čermáka. Ještě pamatuju kontaktní adresu H.A.
Vladimír Mácha, box 777, Washington DC, USA. Znělka H.A. Jankee Doodle byla z prvních co jsem se naučil na foukačku. A pak vybrnkával na vypůjčenou elektrickou baskytaru až se z oken sypal kyt. Když jsem zmeška české vysílání, poslouchal polské. „Tu Glos Ameriki iz Wašingtóna. Audiciju nadajeme děnně, o godine dvuděstej drugej času polskiego, na vlnach krutkich v pašmach… i na vlně sredněj…“
Tuze rád bych rádio, na kterém by šlo chytit staré vysílání.
Když si vybavím scénu z Tajemná záře nad pacifikem, jak najednou chytají Honolulu…
Ani současnost nestojí za nic. Krátké vlny ve mměstě zamořené všmožnými spínanými zdroji a předřadníky. Zbytek zamořený všude rozlezlým Radio Bejing. Div že se mi z rádia nesype rejže. Také mi chybí „Volá Londýn.“ Nynější multikulti political correctness BBC se nedá poslouchat. Ani Moskva, ani Rádio Rassija.
ČRO je katastrofa včetně krajsého vysílání. Ani Bay Drei už není co bývalo, ano Rakušáci. Kdeže je Luxembourg.
Na internetu je toho spousta, jenže jen na internetu. A bude hůř.
1246 Foundy , tak to seš úplně vedle. Švédsko a Norsko měly a a mají úplně jiný kulturní základ než Rusko. Přečti si co jsem psal o Rusku nahoře. Pravoslaví je průser.
1243 P.M. hlavně si nedávej Fugu. Je to příšerně drahé a když kuchař nemá šikovný den, bývá z toho nadosmrti blivno.
(1239) Každopádně se Turecko dostalo do úpadku ještě jako hodně velká říše, na přesnou dobu bych musel kouknout do Dějin Turecka, už je to chvíle, co jsem to přelouskal. Nepochybně by k tomu došlo i kdyby to byla ještě větší říše. Vnitřní problémy, korupce, prakticky žádný průmysl …
(1245) Někoho lze někam úspěšně nasadit jen, pokud je tam pro něj pěkně nakypřená půda. Skoro bych řekl, že to je základní podmínka a je-li splněna, teprve pak se někdo rozhlíží, koho nasadit.
(1246) Občas si na sebe vypustím ČRo Plus, občas na mne z něj vyjukne Dušan. Ale jinak nic moc, čím dál, tím horší. Samej Hujer.
(1247) Švédsko a Norsko ekonomicky dost jinde, fakt chudé země. Ale protestantská morálka. Rusko všechny předpoklady k bohatství, ale pravoslaví. Výsledek odpovídající, ano.
JuraP celou situaci a diskusi shrnul:
“ Já bych si přál, aby ti, co vedou tak urputný souboj se Sovětským svazem už konečně a definitivně vyhráli, aby toho mohli nechat.“
😉 😀