Ptakopysk podivný, únor 2018
Sedím na zámeckém chrliči, deprese na mě leží jako černý sametový plášť a teskně vyju na měsíc. Chvílemi mnou prochvívá zimničný třas, oční víčko nekontrolovaně škube a z koutku úst vytéká slina. Ale vraťme se na počátek.
To se jeden rok nemodlíte, pácháte skutky a trest na vás dopadne nemilosrdně a znenadání. Pod vánočním stromečkem na vás čeká obálka. Nenápadná, bílá, s natištěným parohatým sudokopytníkem neurčité čeledi. Parohům nevěnujete pozornost, opatrně rozbalíte a zahlédnete obsah. Vstupenka…
Hm, letos bude v Čechách ledascos. Přijede stařičký Don Airey, pak se objeví Deep Purple, přijedou Judas Priest a Megadeth, Iron Maiden, Progress slaví padesátku… no… vzhledem k tomu, že vstupenka vypadá dosti stroze a jeden potomek holduje vážné hudbě, mohl by to být koncert toho srandovního šoumena André Rieu, nebo nedej bože nějaká vážná hudba. Mám někde v podvědomí, že se v roce 2018 bude dávat Má vlast. Nenápadně se snažím odplivnout do všech světových stran, abych zahnal zlé duchy. Poněkud vyděšen vytahuji vstupenku z obálky – Stavovské divadlo, Valmont. No, ty vole….
Snažím se zaujmout stabilizovanou polohu, protože zničehož nic padnout xichtem do stromečku se vstupenkou do lóže Stavovského divadla v ruce mi nepřipadá jako adekvátní reakce, nad kterou by dárce nějak jásal. Vstupenku založím na nástěnku s tichou nadějí, že se během dvou měsíců může stát ledascos. Divadlo může vyhořet, koneckonců nebylo by to poprvé, může v ansámblu vypuknout morová epidemie, vstupenka se může ztratit. Naděje postupně slábla a chřadla, až uchřadla.
V onen den, odebral jsem se na určené souřadnice umyt, oholen, oděn v čistý slušný oděv, jak bylo napsáno v propozicích na vstupence. Venku mobilně telefonovali ti, jimž nepřišla druhá polovička jejich já a mezi nimi se prodíraly dvojice jdoucí dovnitř. Maličko mě vyděsila představa, co může čekat uvnitř, když se diváci bojí vstoupit dovnitř sami. Nervózně jsem se rozhlédl. V Rytířské ulici kdosi stál. Tvářil se, že je Emo, ale modř v jeho vlasech byl odlesk modré části spektra neonů. Mrtvolně bledá tvář se žhnoucími rubíny očí, iluze černého kabátu na paty, černé rukavice zakrývající to, co nemá být vidět. Sáhl jsem podvědomě do kapsy a nahmatal minci. Stáhl rukavici, zdvihl průhlednou ruku a zavrtěl hlavou. Ode mě minci nepřijme. Nekonečné bloudění v mlhách na břehu řeky Styx…
Moje paní se na mě netrpělivě otočila a já udělal první krok do útrob kulturního zařízení. Na vstupu jsem byl čtečkou odpípnut jako dvacet deka tlačenky a nadirigován do druhého podlaží. Cestou jsem proplul bufetem, kde milovníci kultury zdatně tankovali bílé a červené víno a vznešeně hovořili. Nějak se mi vybavil Josef Dvořák a jeho zamyšlení na téma znalců Uměleckých Děl: „Mifsře… mifstře… a toho Husa – toho nakonec upálej???“ Nechal jsem si to pro sebe a stoupal jsem dále do výšin. V příslušných výšinách jsem byl převzat dalším služebným duchem, přesněji řečeno duchyní, a odeslán do příslušných dveří. Všimněte si – pořád ještě pohoda, pohodička. Potměšilý osud takto ukolébává své oběti, zatímco si vkládá do boxerských rukavic koňské podkovy.
Za příslušnými dveřmi pohodička maličko ubyla, neboť jsem se ocitl, tak řečeno, v nitru kulturního zařízení. Teď nastala ta pravá chvíle na psychoanalýzu. Já osobně nemám rád nitra kulturních zařízení. Ještě tak jsem ochoten akceptovat nejniternější nitra, tedy prostory technické, kde se nacházejí nejrůznější hejblata, vehementy, fórychtuňky, foršteluňky, šlauchy, šajny, protože v podobných prostorách jest mi dáno občas pobývati, vehementy štelovati a rychtovati, či nejrůznější čurapajzlíky nastavovati, aby zdatní mužové a mámivé čarodějky světa uměleckého měli ke své práci optimální podmínky. Ale nitra určená pro veřejnost, to je něco jiného. V podstatě se mi svět zmenší do krabice půl metru na půl metru, přičemž já přesahuji přidělený prostor díky tomu jak mi narostl femurus et articulatio humeri všemi směry. Rázně mi ubyde kyslíku, protože divadelní vzduchotechnika pomocí selektivních nanofiltrů z přiváděného vzduchu odfiltrovává zmíněné molekuly a vrací je zpět do okolního ovzduší jako balastní látku. Naopak přibyde tepla, neboť vědecky bylo zjištěno, že kulturní zážitek lze absorbovat při teplotě vzduchu 25° Celsiových a výše. Čím tepleji, tím intenzivnější zážitek je. Ještě bych dodal, že každé divadlo disponuje specifickým prachovým spektrem. Z toho plyne i jeden z důležitých úkolů herců – během představení vířit prach tak, aby oblaka dosáhla až nahoru na galerii a aby ani diváci na nejlevnějších místech nebyli o plný zážitek prachového bouquet garni ochuzeni. Velmi intenzivně se prachové problematice věnoval pan Munzar, když si v Činohře Národního divadla střihl režijně i herecky Lva v zimě. On dílo uchopil takovým specifickým způsobem – vždy, když nazrál okamžik a postava se ocitla v podřízeném postavení, tak aby situaci pochopil i hluchej, Muznar hercem fláknul o zem. Samozřejmě, že ne in persona, že by jako hlavní postavy Richard, nebo Jindřich II. vedlejší postavu uchopily za klopy a majzli s ní o podlahu. Kdepak, pánové Luděk Munzar a René Přibil byli herci kultivovaní. Vedlejší postavy to prostě dostaly od pana Munzara rozkazem jako režijní pokyn. Vedlejší postavy ztvárňovali vesměs herci mladí, perspektivní, chtějící to někam dotáhnout, takže sebou o prkna činohry mlátili, až se ze spár mezi fošnami, jež znamenají svět, zvedala oblaka prachu a první řady přízemí se ztrácely v šerosvitu kvality takměř caravaggiovské. Ale to jsem odbočil.
Vraťme se do lóže ve druhém patře Stavovského divadla. Zbaven přepravního obalu, usadil jsem se na bidýlko sedadla v druhé řadě, nasál ovzduší a nechal neuronové spoje, aby přešly do stand-by režimu kvůli úspoře kyslíku. Diváctvo hlasatelem bylo upozorněno, aby vypnulo své mobilní telefonní přístroje, schovalo fotoaparáty a kamery, načež byly vypnuty hledištní pohlcovače tmy a ozvala se hudba. Osvětlovač napálil bílou spotovku na střed jeviště. Uplynulo několik milisekund, než se upravila rohovka, aby příslušná ganglie mohla vyhodnotit informaci posílanou z očních bulev. Během těch několika milisekund si Osud utáhl tkaničky rukavic, napřáhl se, a …
Je to balet!
Úder dopadl. Neuronové spoje se začaly rozpadat, srdce začalo vysazovat, čivy ochořely a okončetiny se začaly nekontrolovaně chvět.
Ale nebyl to čistý K.O. Proces mého rozpadu se zastavil. Zrakový nerv v posledním záchvěvu poslal informace centrále a ta vyhodnotila, že je to nějaký nezvyklý balet. Není klasický. Nejsou tam tanečníci v harapeskách obtahujících do posledního detailu jejích moudí, ani plasticky vykreslující každé sevření němých tváří, nejsou tam uniformní tanečnice s napajcovanými obličeji postav z čínské opery. Z kostýmů se dá poznat kdo je kdo, dokonce se po jevišti pár civilistů fláká zcela nebaletním pohybem. A co mě překvapilo nejvíc, to byl čtený komentář. V prvním poločase ho bylo více než ve druhém, kde se autor evidentně domníval, že divák vklouzne do děje natolik, že ve druhém poločase bude dokonale kapírovat, o co běží. Já osobně u baletu považuju za unfair, že někde v záhlaví průběžně neběží titulky. Mám na mysli něco jako headline na zpravodajském kanálu. Protože když postavy dělají takové ty pohyby rukama – přiznávám, že jsem to naživo viděl poprvé – snažil jsem se to dekódovat na základě znalostí nabytých sledováním akčních filmů. Poté, co mi vyšlo při diskusi markýzy de Merteuil s paní de Tourvel něco ve smyslu „Je jich tam šest, já tam vlítnu, sejmu toho vlevo a ty postřílíš zbytek“ jsem dekódování vzdal.
V poločase jsem vyrazil do bufáče. Ne proto, abych holdoval chlebíčkovému obžerství, či drže sklenku na patku vznešeně konverzoval, to ani omylem, spíš jsem vyběhl tak nějak z radosti, z nadšení nad tím, co všechno dokáže můj organismus vydržet, aniž by se rozpadl na nechutnou mazlavou hmotu jako mesmerizovaná mrtvola egyptského faraona poté, co na ni přestalo působit kouzlo nekromanta. A mimoto jsem se chtěl podívat, co skrývá Mozartův salonek za bufetem. Úplně jsem užasl. Udělali mi radost ve Stavovském divadle. Na zdi Mozartova salonku totiž visí Bedříšek, hmmm, ehm – tedy visí tam portrét Bedřicha Smetany v nejlepších letech a pod ním vitrína s komentářem k jeho velmi úspěšnému nastudování Mozartova Dona Giovanniho. Evidentně se Smetanovo pojetí vymykalo tehdejšímu stylu, protože se dochovala korespondence o technice… ale už zase ujíždím bokem. Zkrátka těšil jsem se z expozice, než zazněl signál k nástupu do druhého poločasu. Už jsem předeslal, že komentářů rapidně ubylo, ale přibylo akce, šermířských soubojů, dokonce i otevřeného ohně bylo na jevišti přehršel, takže i nechápající primitivní organismus se zabavil. Jak dopadne Valmont asi víte. Maličko ve smyslu severských, či germánských ság. Kdekdo umře. Jedna věc je zvláštní – občas si po shlédnutí díla povzdechnu, že je škoda, že nesejmuli obzvláště zavrženíhodným způsobem scénáristu, či režiséra, ale u tohoto představení mi to na mysl nepřišlo. Když jsem byl proudem diváků vyexportován na ulici, do plic nasál osvěžující kombinaci přízemního ozónu, oxidů dusíku a mikrosazí a znovuoživlý steampunkový arithmometr instalovaný mezi mýma ušima se z volnoběhu rozeběhl do pracovního tempa, jsem si uvědomoval, že jsem v Praze, pamatoval jsem si, kde mám auto a že dáma vedle mě je moje paní. Vykročila vpřed, zatímco já jsem se zadrhl na chodníku s očima upřenýma do Rytířské. Byl tam. Stál pod krákorci bočního balkónu a čekal. Stín s rubínovýma očima mihotající se ve frekvenčním světle neonů z Havířské. Zdálo se mi, že zachytil můj pohled, zhnuseně si odplivl a zmizel v krajkách mřížoví pod schody. Utrpěná destrukce mé neuronové sítě evidentně proběhla v rámci běžného působení entropie a ještě nenastal čas pro bloudění v mlhách Hádovy říše.
Měsíc svítí, chrlič pode mnou znuděně zírá do stříbřité krajiny, odkudsi z dáli na mé vytí odpovídá jakýsi osamělý vlkodlak. Slinu jsem utřel do rukávu sametové deprese a vypadá to, že zítra ráno vyjde slunce a že o uplynulém večeru asi něco napíšu…
Kyselina octová působí lokálně. Vyvolává pocit chladu a protože je těkavá, zvyšuje ochlazování. Jenže nevýznamně a místně. Co může mít význam, je chlazení chodidel vyvolávající nějaký reflex. V tom případě jsou důležité ty mokré ponožky. Ocet může vyvolat místní dráždění. Jeho pozitivní účinek se může projevit lokálně při léčbě pohmožděnin. Ale i v tom případě je významné chlazení. Viz Priessnitz.
Antihistaminika, při prodráždění, zánětu a otoku dochází k produkci histaminu. Antihistaminikum potlačuje zánětlivou reakci a může pomoci i v nealergických případech. Napráklad v případě Menierova syndromu bylo antihistaminikum jedno z léčiv, které při nástupu přineslo úlevu a stabilizaci než došlo ke komplexní léčbě „lege artis“. Předpokládám, že se projevil i lehce tlumivý zklinující účinek, protože součástí léčby lege artis bývají anxiolytika. Použil jsem co bylo doma. Teprve pak jsme vygůglil, že antihistaminika se při léčbě používají. Proč nabyla předepsána, nevím. Menier vyžaduje komplexní léčbu, nejen působení na předpokládanou bezprostřední příčinu. To platí v případě všech onemoécnění. Po vyřešení akutního stavu třeba se pídit po širších souvislostech.
1750 viz Tajuplný ostrov. Ale záchranu přinesl až Nemo, který podstrčil krabičku s chininem.
K acylpyrinu. Dětem do 12 let se už roky nedává, protože jeho podání bylo dáno do souvislosti se vznikem Reyova syndromu. A tedy ani rozdrcený.
1753 výskyt velmi vzácný, méně než jeden k milionu. Vázán na vrozenou metabolickou poruchu. V USA vyvolal antiaspirinovou hysterii. Přitom jiná běžná léčiva a léčebné postupy jsou významně rizikovějí. V případě, že kyselina acetylsalicylová by měla na svědomí počet úmrtí jako způsobených zneužitím nebo nesprávným způsobením střelné zbraně či způsobených autonehodami, byla by na seznamu zakázaných látek.
Zdravím a zdraví přeju všem, zvláště těm, kteří ho akutně řeší. K bolavým kloubům můžu dodat vlastní zkušenost: Několik let tomu nazad jsem také opakovaně poléčovala bolavé klouby (kolena, kyčle, ramena) systémem prášky a rehabilitace. Až ke starší dceři přijela jakási mírně zpovykaná návštěva ze zahraničního severu a odmítla zde na hlubokém jihu coby otužilý seveřan spát v zimě pod nabízenou peřinou. Tudíž jsem návštěvě poskytla svoji deku a vzala si peřinu sama. Jelikož se deku několik týdnů po odjezdu návštěvy nikdo neobtěžoval vracet, spala jsem pod peřinou dál a pak mi najednou došlo překvapivé zjištění – nic mě nebolí!?! Tudíž od té peřinu odkládám jen v nejprudších vedrech a kloubům se daří celkem dobře, zřejmě přiměřeně věku, ale, klepu na dřevo, nic, co by mě nutilo chodit k šamanům a brát prášky.
Do poslední věty si laskavě přidejte – od té doby…
V zásadě s vámi, Schumachere, souhlasím. Ale oficiální stanovisko je, jak jsem napsala. Dokonce možná až do 16 let.
1756 Niko, oficiálně Země může být i placatá. Otázka nakolik je za tím farmaceutická lobby, protože kyselina acetylsalycilová je úžasně levné léčivo se širokým spektrem účinku. Antipyretikum, antioflogistikum, antirevmatikum, slabé analgetikum. Co se týče vedlejších účinků a rizik, v porovnání s tím například paracetamol obsažený v hojně inzerovaných léčivech je nebezpečný, jeho časté užívání může vést k selhání jater. Účinnou úlevnou látkou v léčivech při nachlazení a podobně je prakticky bezroblémový efedrin, bohužel omezovaný, protože je prekursorem pro výrobu metamfetaminu.
OT: Dlouhé a mimořádně dobré: http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-vzpamatuj-se-ods-09r-/p_politika.aspx?c=A180311_234516_p_politika_wag
S obavami jsem četl Pět klíčových změn pro restart; měl jsem strach, že po jasném pojmenování problémů tam Břicháček najednou přijde s nějakým positivně orientovaným nápadem, bohužel ovšem nereálným. Naštěstí jim prostě radí dělat víceméně opak toho, co dělají teď (snad jen vztah k EU by mohl požadovat ještě kritičtější); a to je v dobré shodě s tím, jak se na ODS dívám nejméně od časů Nečase a Topolánka.
— — —
Nicméně negativní vývoj posledních dvaceti let probíhá navzdory tomu, že v ODS stále je určité procento rozumně smýšlejících lidí. Naprosto neumím odhadnout jak velké, pouze znám několik málo konkrétních jmen. Nevím, co způsobilo, že byli tak dokonale marginalizováni.
Byla to samotná povaha pravdolásky? Na tu se už dlouhá léta dívám jako na absolutní zlo, srovnatelné jedině s komunismem a nacismem; a často si říkám, že jakákoliv snaha o kompromisní pohled by vedla jedině tam, kam kompromisy s komunisty a nacisty. Je možné, že jakmile infekce byla uvnitř ODS (již nejméně v dobách Zielence a Pilipa), ostatní členové nějaký kompromis hledali? Anebo prostě infekci podlehli z podobných důvodů, proč předtím tolerovali špičaté polobotky a (ještě o něco dříve) fialová saka s ohrnutými rukávy?
😛 kyselina acetylsalycilová je úžasně levné léčivo se širokým spektrem účinku. – no ale na cenách léků to není vidět. Mám dost určitý dojem, že v lekárnách je Brufen levnější než Acylpyrin.
1755 Niko, příčiny všech takových potíží, po potlačení bezprostředního projevu onemocnění, by měly být zkoumány. Biochemie, parazitologie, genetika. Jenže většinou, na pokladnu, se omezuje na to nejnezbytnější, zaměřené na zjištění bezprostřední příčiny a potlačení příznaků, což je vydáváno za úspěšnou léčbu.
V případě typického průběhu „nachlazení“, „chřipky“, stačí klidový, pitný a vhodný stravovací režim, a osvědčená ulevovadla. Jakékoli atypičnosti projevující se ve zhoršení stavu věnovat pozornost a požadovat odborné vyšetření. Zanedbání je nebezpečné. Mně takhle těžce onemocněl a později zemřel táta. Měl příznaky nachlazení, šel na pohřeb kamaráda, při tom ještě zmoknul a přistydl, stav se náhle zhoršil, začaly ho brnět ruce a mohy, ještě dojel do nemocnice, kde do druhého dne úplně ochrnul. Encefalitis negativní. Příčina nezjištěna. Zvažována mozková příhoda, ale rtg negativní. Údajně zvažována otrava tetraetylolovem, účastnil se motorových zkoušek, ale exposice nebyla významná, krom toho jí nebyl vystaven sám, otrava tetraetylolovem má jiný průběh a jiné následky. Víc slovutné kapacity nezjistily. Možná, že profesionální slepota, obyčejný zkušený praktik by býval věděl.No, něco rodině říct museli… Inteletové funkce zachovány. Nynější diagnostické metody tehdy nebyly. Byl jsem malej, dětem se nic neříká…Dokumentace se nazachovala. Později jsem se začal zajímat. Pro případný ložiskový nález nesvědčí všeobecné ochrnutí. Rychlost vylučuje onemocnění jako například u Hawkinga, třebaže finální následek byl podobný. Prvotní příznaky svědčí o infekci. Celkový vývoj příznačný pro encefalitis či podobně. Jenže došlo k tomu v jarních měsících, ve venkovské přírodě před tím nebyl. Leda zahrada… Kousnutí klíštětem nezaznamenáno. Nezjištěný zdroj infekce nevylučuje infekci. Podle mě encefalitis nebo něco podobného. Nevím jestli tehdy byl zaznamenán podobný případ. Možná, že nějaká exotická infekce dovezená pracovníky ze „spřátelených zemí třetího světa“. Nesledováno či utajováno. Přímý přenos infekce lze vyloučit. Možná, že kdyby nepřistydnul, že by se to nevyrazilo.
Silná migrace v poslední době přináší u nás neznámé nákazy. Proto nepodceňujme žádné a zvlášť atypické příznaky. Imunitní systém si s lecčím poradí, je ale třeba opatrnosti, nepodrážet mu nohy zvýšenou zátěží.
1760 Karle, záleží jakou značku kupuješ. Výroba je extrémně levná. Jenže, jak víme z příkladů jiných léčiv, u kterých výrobce zvedl cenu až o tisíce procent, prodejní cena není závislá na výrobních nákladech.
1759 Zpátečníku, když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, je dobré abys sesedl.Zvlášť když cítíš, že se rozkládá. Tahle partaj je zombie. Až na to, že Kosopád je tak nějak alespoň občas sympatický.
Vývoj ODS prakticky kopíruje vývoj provatizace. Prakticky to byl privatizační projekt pod fasádou nějakých ideí. Někteří to nepochopili dodnes.
1763 — No, nevím, Schumachere; to, co říkáš, by se dalo shrnout do trochu bulvárně znějícího titulku „Od fialových sak k profesoru Fialovi“. Něco na tom třeba je, ale podstata může ležet jinde.
Zatím sice s mrtvého koně sesedly cca 3/4 voličů, ale nevím, kolik členů. Vlastně vůbec nevím, co si myslí třeba jura-p, Tomáš Vaněk, či kdo z ODS sem kdysi přispíval… Nepředpokládám, že jsou přesvědčeni, že kůň překypuje živoucí energií, na druhou stanu ale zjevně nesesedají.
Všimni si však prosím, že určité symptomy infekce pravdoláskou lze pozorovat také u Svobodných, pochopitelně i v ANO, kupodivu i v KSČM, snad leda v SPD ne. Víš o nějakém živém koni?
(1762) Schumi, pod 27Kč/10 pilulek jsem nikde nesehnal. Brufen při troše snahy 100Kč/100 pilulek.
AK – a to se dozvídám až teď, celý život jsem polykal aaspirin celý, většinou na sucho, teď zapíjím pivem nebo čajem. To jsou věci
V USA se prodává dětský aspirin – 83mg a dospělácký 325mg. Používám ho jako ředidlo, čvrt tablety denně (vyjde levněji než 83mg dětský). 175 tabletek asi 40kč.
Zpátečmíku, hezkej rozbor – a k čemu?
Strany jsou OK, problém je přece ve voličích, protože neposlouchají a volí si, koho chtějí a ne koho by podle našich osvícených vůdců volit měli. 😀
Já ho taky polykám celý a zapíjím nebo zajídám svými tradičně zdraví prospívajícími nápoji a jídly. Jednou ale jsem si ho vzal a pak pil bílé víno a to se žaludku nelíbilo. Ta cena u Tebe vypadá rozumně, ta zdejší mi připadá jako zlodějna. Ale hledal jsem levnější, hledal jsem větší balení, ale nikde nic.
Dušane,
i tzv. Low dose je dražší ? Tedy hledala bych v RiteAidu, Wallgreens nebo Wallmartu…
Na ředění je spec. verze anopyrin.
Matzurko, je to za lahvičku stejně (ta je asi nedražší), ale ja to čtvrtím, takže mi čtyřikrát déle vydrží. A kupuji to ve Walmartu.
aspirin je doplňkové ředěmí, primární je xarelto a Eliquis.
Tillerson, který rozhodně nebude vyměněný, byl vyměněný ?
Matzurko,
z doby svého sanitařování na operačním sále před LF si pamatuju případ , kdy děvče , asi 12-ti leté otevřeli na slepák , a k překvapení našli hodně cystickej vaječník. V tom věku docela zvláštnost.
Zavolali na sál gynekologa, ten koukl, a doporučil vyndat. Tak vyndali jak slepák, tak ten vaječník.
Sestry na sále z toho byly docela špatné.
Halle,
nojo, „shit happens“. Nikdo nevíme, co za karty nám osud rozdal.
1765 Karle to už by stálo za domácí výrobu…
Niko,
na noc jsem zachumlaná dost, co osoba s tlakem spíš nižším jsem zimomřivec odjakživa. Akorát se pak v noci budím, neboť zpocená. Musím vychytat a vybalancovat 🙂 Pravou peřinu nee, jsem alergik, bohužel. Možná by šlo ovčí rouno.
AK,
Brufen je stejně jako Ibalgin ibuprofen, to není paracetamol.
já mám taky nízkej tlak, ale teplo na noc nesnáším a celou noc, s výjimkou těch minus patnácti minulý týden, větrám aspoň na škvírku.
Muž si zvykl, spí v bundě s kapucou a vypadá jak Darth Vader uložený k zimnímu spánku 🙂
Ekologové by mně asi zbičovali za nedostatečné šetření teplem, ale já ten kyslík mít musím.
ani ne tak překvapivý jako rychlý vývoj. Těsně před odletem do Kalifornie na inspekci stavby pohraniční zdi oznámil president Trump změny v kabinetu. Odvolal z funkce ministra zahraničí Rexe Tillersona a nahradil ho dosavadním šéfem CIA Mikem Pompeo. Na jeho místo nastoupí Gina Haspel, dosavadní náměstkyně a dnes vůbec první žena v této funkci.To bude asi tím, že je Trump takovej misogyn. S Tillersonem se v poslední době Trump rozcházel v tvrdosti přístupu k Severní Koreji a Iránu. Trump chce Obamovu dohodu s Iránem přitvrdit. Po četných konzultacích Bin Netanjahuem se přiklonil k izraelské pozci, zatímco Tillerson nechtěl zatím nic v dohodách měnit. Tillerson byl na jeho vkus moc měkký. Zejména v otázce Středního východu a Iránu, k němuž zřejmě přistupoval se zkušenností olejáře s vizí budoucího trhu. To je můj dojem.Trump také oznámil, že bude mít dnes telefonní rozhovor s T. Mayovou o útoku nervovým plynam na bývalého KGB Skřípala. Do té doby nedělá žádné závěry a nevyvozuje reakci. Žijeme v zajímavém světě
Muž si zvykl, spí v bundě s kapucou a vypadá jak Darth Vader uložený k zimnímu spánku
😀 😀 😀
Já bych tedy poznamenal, že kapuci měl Darth Maul. Berte to prosím jako faktickou poznámku.;-)
2 Matzurka ad 1778 – zkus dutý vlákno a podobný náplně… Když tak dál osobně přes mail…
No, kapuci – klasickou – měl hlavně císař… A byl to oblíbený pohlavní pokrytec všech těch různých řitířů Jedi…
(1778) Vím, srovnával jsem cenu. Cenu paracetamolu neznám, nepoužívám.
Já mám dojem, že na konci serie měl i Darth Vader kapuci, ale nejsem znalec a nechci se hádat. V tej závěrečněj scíně nakonec byli ona a já si ty černý bubáky občas pletla. 🙂
Dartha Mala si nějak nevybavuju.
Když tak řešíte ty choroby… Na loupavý kluoby a ranní ztuhlost jsem si už zvykla. Beru to jako příznak, že jsem dosud naživu.
Ale už třetí den mně pálí oči. Copak už teď někde něco kvete?
Ministr Tillerson se o svém odvolání dozvěděl z Twitteru 🙂
Poněkud neobvyklé……
1753 – Nika -mně se osvědčila vlněná maxi deka – dělali je ve Strakonicích a teď někde na severní moravě. Je to na způsob – pokud pamatujete na vlněné fusaky z jedné strany vlněná kudrnatina a z druhé je vidět osnova a útek – jak bylo tkáno. – tak tohle je maxi deka. přeložím vejpůl, jako takový fusak-zabalím . Stačilo celou zimu i za velkých mrazů. Udělá to takové zvláštní pohodové klíma, dobře se spí a klouby a svaly vč. ramen ani ň.
Ani se nedivím -naši předkové nebyli hloupí – co to vymysleli. Vzpomeňte na slovenské vlněné vesty a pod.
Žasnu. Reportér ČRo mluví o islamistických skupinách v Ghútě, o evakuaci civilistů vyjednané Rusy, kterým poskytuje pomoc syrská vláda …
Janda v Hodnotách chrápe, nebo co ?
V Beskydech je to firma BATEX……Ve Strakonicích to zrušili – celou firmu.>.
„Británie je pro řadu ruských oligarchů a boháčů druhým domovem. Nebo dokonce prvním. Svá sídla zde mají Roman Abramovič, průmyslový a mediální magnát Ališer Usmanov, investor Michail Fridman, byznysmen s ropou a plynem German Chan.“
Abramovič, Usmanov, Fridman, Chan. Opravdu samej echtovní Rus.
Schumi – hele, moc se v tom nevrtej. Vsichni 4 urcite vi, kde je Rusko a kdo je Putin…
RFoman Abramovič
S podnikáním začal už na konci 80. let v době Gorbačovovy ekonomické reformy. Jak přesně přišel k svému bohatství, se nikdy moc nechtěl zmiňovat. Oficiální verzí je, že začal obchodovat s ropnými produkty, měnami atd. Tehdy byl také stíhán za údajné zpronevěry a krádeže vlaků plných ropy. Nikdy mu však nic nebylo dokázáno. Je jisté, že hlavní podíl na jeho vzestupu měl vlivný boss 90. let v Rusku – Boris Berezovskij, který jej seznámil s prezidentem Jelcinem, který zoufale potřeboval peníze, aby odvrátil pokusy komunistů o převrat. To se velice hodilo podnikovým lidem jako byl on sám, kteří Jelcinovi požadované peníze půjčovali a za to se stávali majiteli lukrativních podniků po celém Rusku.
1787 Asi kvete.
Předevčírem už v pelechu, čtu a hele, co je to na horní hraně čtečky? Komár. A jakej pěknej. Funglnágl vypiglovanej. Leč nezkušenej, nepozornej, nepohotovej. CVRNK! Letos budou řádit, třeba se na ně připravit.
Když je robotický vysavač, mohl by být i robotický mikrodron. Čekající na základně, číhající na nebezpečný hmyz. Detekuje, vystartuje, zaměří, dožene, pšššc zasáhne mikrodávkou insekticidu, vrátí se na základnu pro dobití a doplnění. Jiný typ by mohl být vybavený podtlakovým lapacím zařízením. Dožene a VCUC!
Nebo dron chránící před nežádoucím ptactvem a kočkami.
Je na čase aby IT neseděla jen v zobrazujících, zábavních či výrobních bednách.
1794 no to já taky.
1794 Znám. Chodil na fotbal s Emmou Watson a kouše si nehty, že někdo bude mít větší jachtu než on.
Je zajímavé, že na to že komunisti po sobě nechali spálenou zemi, kolik tu zakrátko vyrostlo miliardářských impérií. Předpokládal bych, že nejvhodnější podmínky jsou va vyspělém západě, a hele, ono ne.
Že by ten omyl měl něco společného s omylem Karla Marxe, který předpokládal revoluci ve vyspělém kapitalismu, leč Lenin to experimentálně vyvrátil?
(1790) To sem tam někdo mluví i píše, ale je to typ zpráv, na který nejste nastražen. 😛
(1792) On už si stěžoval i Putin: http://jdem.cz/dxt3w6
(1798) Takový gigantický a nevyhnutelný převod majetku, to je vždycky nejlepší živná půda.