Ptakopysk podivný, únor 2018
Sedím na zámeckém chrliči, deprese na mě leží jako černý sametový plášť a teskně vyju na měsíc. Chvílemi mnou prochvívá zimničný třas, oční víčko nekontrolovaně škube a z koutku úst vytéká slina. Ale vraťme se na počátek.
To se jeden rok nemodlíte, pácháte skutky a trest na vás dopadne nemilosrdně a znenadání. Pod vánočním stromečkem na vás čeká obálka. Nenápadná, bílá, s natištěným parohatým sudokopytníkem neurčité čeledi. Parohům nevěnujete pozornost, opatrně rozbalíte a zahlédnete obsah. Vstupenka…
Hm, letos bude v Čechách ledascos. Přijede stařičký Don Airey, pak se objeví Deep Purple, přijedou Judas Priest a Megadeth, Iron Maiden, Progress slaví padesátku… no… vzhledem k tomu, že vstupenka vypadá dosti stroze a jeden potomek holduje vážné hudbě, mohl by to být koncert toho srandovního šoumena André Rieu, nebo nedej bože nějaká vážná hudba. Mám někde v podvědomí, že se v roce 2018 bude dávat Má vlast. Nenápadně se snažím odplivnout do všech světových stran, abych zahnal zlé duchy. Poněkud vyděšen vytahuji vstupenku z obálky – Stavovské divadlo, Valmont. No, ty vole….
Snažím se zaujmout stabilizovanou polohu, protože zničehož nic padnout xichtem do stromečku se vstupenkou do lóže Stavovského divadla v ruce mi nepřipadá jako adekvátní reakce, nad kterou by dárce nějak jásal. Vstupenku založím na nástěnku s tichou nadějí, že se během dvou měsíců může stát ledascos. Divadlo může vyhořet, koneckonců nebylo by to poprvé, může v ansámblu vypuknout morová epidemie, vstupenka se může ztratit. Naděje postupně slábla a chřadla, až uchřadla.
V onen den, odebral jsem se na určené souřadnice umyt, oholen, oděn v čistý slušný oděv, jak bylo napsáno v propozicích na vstupence. Venku mobilně telefonovali ti, jimž nepřišla druhá polovička jejich já a mezi nimi se prodíraly dvojice jdoucí dovnitř. Maličko mě vyděsila představa, co může čekat uvnitř, když se diváci bojí vstoupit dovnitř sami. Nervózně jsem se rozhlédl. V Rytířské ulici kdosi stál. Tvářil se, že je Emo, ale modř v jeho vlasech byl odlesk modré části spektra neonů. Mrtvolně bledá tvář se žhnoucími rubíny očí, iluze černého kabátu na paty, černé rukavice zakrývající to, co nemá být vidět. Sáhl jsem podvědomě do kapsy a nahmatal minci. Stáhl rukavici, zdvihl průhlednou ruku a zavrtěl hlavou. Ode mě minci nepřijme. Nekonečné bloudění v mlhách na břehu řeky Styx…
Moje paní se na mě netrpělivě otočila a já udělal první krok do útrob kulturního zařízení. Na vstupu jsem byl čtečkou odpípnut jako dvacet deka tlačenky a nadirigován do druhého podlaží. Cestou jsem proplul bufetem, kde milovníci kultury zdatně tankovali bílé a červené víno a vznešeně hovořili. Nějak se mi vybavil Josef Dvořák a jeho zamyšlení na téma znalců Uměleckých Děl: „Mifsře… mifstře… a toho Husa – toho nakonec upálej???“ Nechal jsem si to pro sebe a stoupal jsem dále do výšin. V příslušných výšinách jsem byl převzat dalším služebným duchem, přesněji řečeno duchyní, a odeslán do příslušných dveří. Všimněte si – pořád ještě pohoda, pohodička. Potměšilý osud takto ukolébává své oběti, zatímco si vkládá do boxerských rukavic koňské podkovy.
Za příslušnými dveřmi pohodička maličko ubyla, neboť jsem se ocitl, tak řečeno, v nitru kulturního zařízení. Teď nastala ta pravá chvíle na psychoanalýzu. Já osobně nemám rád nitra kulturních zařízení. Ještě tak jsem ochoten akceptovat nejniternější nitra, tedy prostory technické, kde se nacházejí nejrůznější hejblata, vehementy, fórychtuňky, foršteluňky, šlauchy, šajny, protože v podobných prostorách jest mi dáno občas pobývati, vehementy štelovati a rychtovati, či nejrůznější čurapajzlíky nastavovati, aby zdatní mužové a mámivé čarodějky světa uměleckého měli ke své práci optimální podmínky. Ale nitra určená pro veřejnost, to je něco jiného. V podstatě se mi svět zmenší do krabice půl metru na půl metru, přičemž já přesahuji přidělený prostor díky tomu jak mi narostl femurus et articulatio humeri všemi směry. Rázně mi ubyde kyslíku, protože divadelní vzduchotechnika pomocí selektivních nanofiltrů z přiváděného vzduchu odfiltrovává zmíněné molekuly a vrací je zpět do okolního ovzduší jako balastní látku. Naopak přibyde tepla, neboť vědecky bylo zjištěno, že kulturní zážitek lze absorbovat při teplotě vzduchu 25° Celsiových a výše. Čím tepleji, tím intenzivnější zážitek je. Ještě bych dodal, že každé divadlo disponuje specifickým prachovým spektrem. Z toho plyne i jeden z důležitých úkolů herců – během představení vířit prach tak, aby oblaka dosáhla až nahoru na galerii a aby ani diváci na nejlevnějších místech nebyli o plný zážitek prachového bouquet garni ochuzeni. Velmi intenzivně se prachové problematice věnoval pan Munzar, když si v Činohře Národního divadla střihl režijně i herecky Lva v zimě. On dílo uchopil takovým specifickým způsobem – vždy, když nazrál okamžik a postava se ocitla v podřízeném postavení, tak aby situaci pochopil i hluchej, Muznar hercem fláknul o zem. Samozřejmě, že ne in persona, že by jako hlavní postavy Richard, nebo Jindřich II. vedlejší postavu uchopily za klopy a majzli s ní o podlahu. Kdepak, pánové Luděk Munzar a René Přibil byli herci kultivovaní. Vedlejší postavy to prostě dostaly od pana Munzara rozkazem jako režijní pokyn. Vedlejší postavy ztvárňovali vesměs herci mladí, perspektivní, chtějící to někam dotáhnout, takže sebou o prkna činohry mlátili, až se ze spár mezi fošnami, jež znamenají svět, zvedala oblaka prachu a první řady přízemí se ztrácely v šerosvitu kvality takměř caravaggiovské. Ale to jsem odbočil.
Vraťme se do lóže ve druhém patře Stavovského divadla. Zbaven přepravního obalu, usadil jsem se na bidýlko sedadla v druhé řadě, nasál ovzduší a nechal neuronové spoje, aby přešly do stand-by režimu kvůli úspoře kyslíku. Diváctvo hlasatelem bylo upozorněno, aby vypnulo své mobilní telefonní přístroje, schovalo fotoaparáty a kamery, načež byly vypnuty hledištní pohlcovače tmy a ozvala se hudba. Osvětlovač napálil bílou spotovku na střed jeviště. Uplynulo několik milisekund, než se upravila rohovka, aby příslušná ganglie mohla vyhodnotit informaci posílanou z očních bulev. Během těch několika milisekund si Osud utáhl tkaničky rukavic, napřáhl se, a …
Je to balet!
Úder dopadl. Neuronové spoje se začaly rozpadat, srdce začalo vysazovat, čivy ochořely a okončetiny se začaly nekontrolovaně chvět.
Ale nebyl to čistý K.O. Proces mého rozpadu se zastavil. Zrakový nerv v posledním záchvěvu poslal informace centrále a ta vyhodnotila, že je to nějaký nezvyklý balet. Není klasický. Nejsou tam tanečníci v harapeskách obtahujících do posledního detailu jejích moudí, ani plasticky vykreslující každé sevření němých tváří, nejsou tam uniformní tanečnice s napajcovanými obličeji postav z čínské opery. Z kostýmů se dá poznat kdo je kdo, dokonce se po jevišti pár civilistů fláká zcela nebaletním pohybem. A co mě překvapilo nejvíc, to byl čtený komentář. V prvním poločase ho bylo více než ve druhém, kde se autor evidentně domníval, že divák vklouzne do děje natolik, že ve druhém poločase bude dokonale kapírovat, o co běží. Já osobně u baletu považuju za unfair, že někde v záhlaví průběžně neběží titulky. Mám na mysli něco jako headline na zpravodajském kanálu. Protože když postavy dělají takové ty pohyby rukama – přiznávám, že jsem to naživo viděl poprvé – snažil jsem se to dekódovat na základě znalostí nabytých sledováním akčních filmů. Poté, co mi vyšlo při diskusi markýzy de Merteuil s paní de Tourvel něco ve smyslu „Je jich tam šest, já tam vlítnu, sejmu toho vlevo a ty postřílíš zbytek“ jsem dekódování vzdal.
V poločase jsem vyrazil do bufáče. Ne proto, abych holdoval chlebíčkovému obžerství, či drže sklenku na patku vznešeně konverzoval, to ani omylem, spíš jsem vyběhl tak nějak z radosti, z nadšení nad tím, co všechno dokáže můj organismus vydržet, aniž by se rozpadl na nechutnou mazlavou hmotu jako mesmerizovaná mrtvola egyptského faraona poté, co na ni přestalo působit kouzlo nekromanta. A mimoto jsem se chtěl podívat, co skrývá Mozartův salonek za bufetem. Úplně jsem užasl. Udělali mi radost ve Stavovském divadle. Na zdi Mozartova salonku totiž visí Bedříšek, hmmm, ehm – tedy visí tam portrét Bedřicha Smetany v nejlepších letech a pod ním vitrína s komentářem k jeho velmi úspěšnému nastudování Mozartova Dona Giovanniho. Evidentně se Smetanovo pojetí vymykalo tehdejšímu stylu, protože se dochovala korespondence o technice… ale už zase ujíždím bokem. Zkrátka těšil jsem se z expozice, než zazněl signál k nástupu do druhého poločasu. Už jsem předeslal, že komentářů rapidně ubylo, ale přibylo akce, šermířských soubojů, dokonce i otevřeného ohně bylo na jevišti přehršel, takže i nechápající primitivní organismus se zabavil. Jak dopadne Valmont asi víte. Maličko ve smyslu severských, či germánských ság. Kdekdo umře. Jedna věc je zvláštní – občas si po shlédnutí díla povzdechnu, že je škoda, že nesejmuli obzvláště zavrženíhodným způsobem scénáristu, či režiséra, ale u tohoto představení mi to na mysl nepřišlo. Když jsem byl proudem diváků vyexportován na ulici, do plic nasál osvěžující kombinaci přízemního ozónu, oxidů dusíku a mikrosazí a znovuoživlý steampunkový arithmometr instalovaný mezi mýma ušima se z volnoběhu rozeběhl do pracovního tempa, jsem si uvědomoval, že jsem v Praze, pamatoval jsem si, kde mám auto a že dáma vedle mě je moje paní. Vykročila vpřed, zatímco já jsem se zadrhl na chodníku s očima upřenýma do Rytířské. Byl tam. Stál pod krákorci bočního balkónu a čekal. Stín s rubínovýma očima mihotající se ve frekvenčním světle neonů z Havířské. Zdálo se mi, že zachytil můj pohled, zhnuseně si odplivl a zmizel v krajkách mřížoví pod schody. Utrpěná destrukce mé neuronové sítě evidentně proběhla v rámci běžného působení entropie a ještě nenastal čas pro bloudění v mlhách Hádovy říše.
Měsíc svítí, chrlič pode mnou znuděně zírá do stříbřité krajiny, odkudsi z dáli na mé vytí odpovídá jakýsi osamělý vlkodlak. Slinu jsem utřel do rukávu sametové deprese a vypadá to, že zítra ráno vyjde slunce a že o uplynulém večeru asi něco napíšu…
ad 349 – Šumaváku, nebuďte takový lidumil. Otázka by měla znít:Kolik Vám zůstanu dlužen za 2,75 hodiny… Nevěřím, že by to bez konzultace na matfyzu spočítala.
Ale fajnšmekr by to pojal jako: Kolik mně vrátíte ze zálohy 5 500 Kč atd. Jen tak na ně, také nás nešetří!
„K zastínění evidentně dochází vždy po část té doby, kdy se Slunce nachází pod horizontem, a to v případě, že Zeměkoule je průhledná. Jak se posudek vypořádal s touto možností?“
Aby byla zeměkoule průhledná, musí být prohledný i její povrch včetně předmětů s ní napevno spojených.Tudíž k žádnému zastínění nedochází, to dá rozum.
Tam muselo být veselo …. https://www.lidovky.cz/udzenija-vrazila-facku-zastupiteli-hrde-se-k-ni-hlasim-rika-zastupitelka-1qo-/zpravy-domov.aspx?c=A180228_135101_ln_domov_sk
pááádla facka, padla nááá sále, kdóóó měl ruce, ten se pral …..
nejvíc mně zaujalo, že ten zastupitel, co tu facku dostal, žádá policii, aby vyvodila opatření, protože se cítí být ohrožen na životě…
entita, označovaná jako „muž“, která se obává o život, protože mu ženská vrazila facku, jeví se mi naprosto nepoužitelnou k čemukoliv…
>> AeroKarel
Ač onu zastupitelku zrovna nemusím (kvůli tomu, že považuje německou cenzuru internetu za příklad k následování i pro ČR), tak tu facku naprosto schvaluji. On ten pán se mi zdá být poněkud mimo normu.
355 – nova doba, gender rovnopravnost… Taky by ho mohla znasilnit…
„Taky by ho mohla znasilnit…“
takovej muskej, co kvůli jednej facce dělá, že mu jde o život a dovolává se ochrany policie, si ani nic jinýho nezaslouží. I když zase – to by musela být pořádná zoufalkyně, aby na tohle sáhla aspoň bidlem
No, jsou dámy, které si myslí, že fackovat chlapy je jejich nezadatelné a nezcizitelné právo.
😀
A pak se docela diví, když ji dostanou zpátky :-), a berou to jako porušení božího řádu 😀
Noo, tak jsou situace, který je lépe vyřešit na místě fackou, než si vzpomenout za třicet let a zveřejňovat srdceryvné story, jak jsem utrpěla trauma a celou dobu tiše trpěla….. 😀
A jak jsem vyrozuměla z kontextu, tak soudruh radní je případ, kdy je vskutku škoda každé facky, která šla vedle
maYdo,
nicméně to blbě vypadá, fackování v zastupitelstvu , či tam někde….
Kdby mu ji vrazila aspoň někde za rohem 😀
Povídá matke dceři: “ PO ulici se povídá, že tě ten tvůj bije.“ „Ale mami, ono se toho napovídá, já mu nafakovala a to on ječel na celou ulici.“
Ale Halladine, copak neznáš základní zásadu pro výchovu štěňat a malých dětí?
Trestat hned, jinak se dítě nebo pes zapomene, proč je bito a facka nemá výchovný dopad.
maYdo 🙂 ten zastupitel nevypadal jako pes, nebo malé dítě 🙂
A pes se nemá bít rukou.
No, připouštím, že pes a malý dítě toho pána patrně intelektem poněkud převyšují. Ale zase facka je osvědčený prostředek k tomu, aby se některým jedincům rozsvítilo.
I když tohle asi bude ztracenej případ…..
m\Ydo, já toho pána možná neznám , možná znám ale nepátral jsem , kterej to je.
Ale ohledně paní udženije si taky nedělám iluze…. ?.ú
Halladine, pokud někdo na veřejném zasedání nadává ženský do k.rev a přijde mu to normální a ještě běží za policajtama, že mu ženská jednu lískla a a že se bojí o svůj život, protože co kdyby paninka náhodou vlastnila pistoli, tak mi to na to, aby bylo jasný, že jde o prvotřídního magora, docela stačí.
A proto, že ty si o ohledně tej fackovací paní bneděláš iluze a asi nejsi jedinej, z něj menšího vola ještě nedělá.
Ale jistě , že se zachoval jako vůl a hulvát, ale já bych mu radši dal pokutu, odebral slovo, nechal ho vyvést ze sálu, a dal mu na nějakou dobu zákaz vstupu.
Pokud na to jednací řád pamatuje , a je to možné.
Co by bylo, kdyby ten vůl chtěl oplácet a na schůzi vznikla rvačka ?
Novináři by měli státní svátek, Vánoce a vepřové hody současně.
A možná by to rozbabrávali i v zahraničních novinách, a dělali by si z nás pérdel.
Halladine, kdyby největší problém českej politiky byla rvačka na schůzi zastupitelstva městské části prahy…..
maYdo 🙂
máš pravdu , není 🙂
Ale stejně bych dal přednost mému řešení..
Do politiky by prostě brachiální násilí patřit nemělo.
A navíc řešená, který navrhuješ, je nuda a o čem bychom tu potom tlachali?
Mělo, nemělo… některým politikům by nějaký ta facka mohla docela prospět, aspoň těm mladejm, co sjou ještě tvárný. 😀 Ona přefce jen v pravou chvíli uštědřená facka vydá za hodiny výchovnýho kázání
Paní starostka ať si klidně tluče manžela za zavřenými dveřmi doma, pokud si to nechá líbit, :-D, ale na radnici nééé
maYdo, je tu problém… kdo bude posuzovat, zda ta facka byla oprávněná. On si každej rváč může myslet, že tomu druhému dal do zubů naprosto oprávněně.
A hlasovat o tom, jesli paní starostka sfackovala radního oprávněně či neoprávněně mi připadá trochu divné…..
A ten , kdo je ochoten pochopit , ře dostal facku oprávněně asi nebude kolegyním nadávat do k…..
Petře – ad 357 – copak znásilnit, ale umíš si představit co mohla provést se svým kolenem a jeho tak říkajíc „rodinnými klenoty“ ? 🙂
Nicméně vážně, jak tu babu nemusím, tak pokud chlap veřejně prohlásí před svědky, že nějaká dáma je kurva a dostane za pro od té dámy jednu přes celou hubu, nemá se divit.
Protože i kdyby ta dáma náhodou kurva byla, nesluší se to říkat nahlas a před lidmi.
Honzo – ad 331 – no to bude patrně tím, že s hornicemi, hutnicemi a popelářkami většinou nikdo nevěrný být nechce.
To je podobné jako s Ajťákama v opačném gardu. I když bývají zhusta placeni řádově lépe než lékaři a někdy i lépe než piloti aerolinek 🙂
PK, nebyly ty dámy dvě ?
Stran fackování na radnici Prahy 2 podotýkám, že kdyby dotyčnému zastupiteli místo facky bylo nakopáno moudí, stále bych souhlasil. Viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/218411000140228-udalosti-v-regionech/
čas 13:50
Halaldine, když někdo někomu nadává slovy nevybíravými, tož v takovém případě ta facka oprávněná je!
Onehda jsem slyšel a dobře se bavil nad utkáním J.X. Doležala kontra nějaká feministka. Řeč šla i o harašení. Doležal ho pozná jednoduše: Když haraší, dostane facku a je vyřízeno. Feministku brala žloutenka s mrtvicí, moderátorku taky.
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3982614
Ad 370: dovolím si nesouhlasit.
Hmm, tak v té obci, kde zavraždili toho novináře je 30 kamer. Na 2600 obyvatel docela slušná koncentrace.
https://zpravy.idnes.cz/jan-kuciak-velka-maca-kamery-dpa-/zahranicni.aspx?c=A180228_100010_zahranicni_PAS
Nicméně to, zdá se, nebylo nic platné. A ani nespavá sousedka přes ulici nic neslyšela…
Takže výsledek bude nejspíš ten, že to udělal ten feťák, kterého už stihli líznout a našli u něj perník, jednu krátkou kulovou zbraň a mnoho chladných zbraní.
Ještě tedy zbývá aby se drze přiznal, že je oba zastřelil nožem a bude to v cajku.
Ale jistě, udělal to Fico a policie to má dokázat.
Protože MY VÍME…
Ale ne, takhle jsem to nemyslel.
Jen jsem se pozastavil nad množstvím kamer v tak malé vesnici. No a taky mně pobavilo, že kdykoli se stane nějaký podobný mord (a zdaleka ne jen v ČR nebo SR) tak je po ruce nějaká smažka, kterou policie chytí hned druhý den.
To je asi takový zvyk, podobný tomu že když se někde vyhodí do povětří nějaký bombík, tak je sice všechno kolem na hadry, ale jeho pas, řidičák nebo podobný doklad se vždycky někde kolem najde a většinou nebývá ani ohořelý. 🙂
Nicméně je pravda, že když tak lezou na světlo zcela bizarní informace typu:
„Následně se však objevily detailní informace z vyšetřování, které verzi o úkladné mafiánské vraždě zpochybňují. Jak ale zjistili na Slovensku reportéři MF DNES, redaktorům hlavních slovenských médií je na utajené schůzce po úterní tiskové konferenci sdělil sám premiér Robert Fico.“
nebo dokonce
„Vrah podle indicií z místa činu nejspíš Kuciaka znal. Svědčí o tom například rozpitá káva na stole, ale i to, že na dveřích nebyly žádné stopy po vloupání. A z místa se nic neztratilo. Novinář ho musel vpustit sám. Nepozorovaně se dovnitř nikdo nemohl dostat, vrata i dřevěné dveře podle místních vždy silně vrzaly.
A je tu další okolnost – podle policejních informací Kuciak v jednu chvíli odešel do garáže, aby zkontroloval autobaterii, kterou právě nabíjel. Vrah zůstal v domě sám s jeho snoubenkou. „Tu střelil první, pak namířil na Kuciaka, který se vracel do domu. Na schodech mu přiložil pistoli k hrudi a vystřelil,“ říká zdroj blízký vyšetřování pod podmínkou anonymity. Střelbu z bezprostřední blízkosti dokládají stopy střelného prachu na těle zavražděného.
Policie nalezla na zemi několik nábojů. Objevily se spekulace, že jde o vzkaz mafie. To ale vyšetřovatelé vyloučili – náboje nebyly u těl naaranžované, ale vylétly z pistole při nabíjení. „Na zemi ležely nejspíše proto, že měl vrah problém s dobíjením pistole a náboje mu vypadávaly, když přebíjel.“
tak je víceméně nemožné se v celé věci orientovat. Tudíž toho raději nechám a až budu mít o víkendu chvilku čas, půjdu si pohrát se svojí ČZ-75 a několika zásobníky a pokusím se vykoumat, jak se taková pistole vlastně přebíjí tak, aby u toho člověk vysypal pár nábojů na podlahu. V životě jsem to neviděl, nepovažoval bych to za fysicky možné, ale třeba na něco přijdu.
Nebo taky ne a mezi tím se z novin dozvíme, že oběti byly zastřeleny revolverem s tlumičem. 🙂
Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/jan-kuciak-vrazda-novinar-mafie-slovensko-vysetrovani-pg2-/zahranicni.aspx?c=A180228_204748_zahranicni_evam
Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/jan-kuciak-vrazda-novinar-mafie-slovensko-vysetrovani-pg2-/zahranicni.aspx?c=A180228_204748_zahranicni_evam
https://zpravy.idnes.cz/jan-kuciak-vrazda-novinar-mafie-slovensko-vysetrovani-pg2-/zahranicni.aspx?c=A180228_204748_zahranicni_evam
Jo a pro Halladina – negoogli zbytečně Nagant 1895. Ten se sice díky poměrně specifické konstrukci dané tím, že v té době v Rusku nikdo neuměl pořádně obrábět kovy dá použít s tlumičem, ale utlumení není zdaleka dostatečné pro vesnici kde si všimnou vrzajících dveří. 🙂
No, není to daleko od Blavy, asi tam má domy fůra bohatých. A zřejmě je tam i fůra kamer soukromých.
Ten novinář asi patřil mezi ty chudší, žádnou neměl.
Vesnice s 2600 obyvateli už není úplně malá . Moje vesnička nestředisková má necelých 1200.
V sousedství stojí Starovičky, původně vesnice s asi 600 obyvateli. Starosta skoupil pozemky , a rozprodal parcely . Dnes je tam nastěhována fůra lidí z Hustopeč. necelých 5 km vzdálených.
Za dobrotu na žebrotu ! 😀
„Rád bych požádal zastupitele, aby podpořili můj návrh, aby dnešní jednání zastupitelstva nevedla zlodějka, podvodnice, vyděračka, korytářka, studentka práv v Plzni a dojička kapitalismu Černochová, ale raději paní Udženija, která má moji důvěru,“ řekl Richter krátce před celým incidentem.
Tak on Udženiu navrhl na starostku, a byl za to od ní sfackován ! 🙂
https://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/alexandra-udzenija-vlepila-kolegovi-na-zastupitelstvu-facku/r%7E4f0271401c8311e8bacfac1f6b220ee8/
Jak známo z revolveru nábojnice nepadají, proto asi nebyl vražednou zbraní. U pistole se dá vyhodit nevystřelený nábaj opakováním natažení závěru bez zmáčknutí spouště. Z toho by se dalo usuzovat, že pachatel byl nervozní a ne příliš zkušený a zbytečně opakovaně natahoval závěr….Jelikož ty lidi zabil z těsné vzdálenosti nemusel to být žádný marksman.
Dobré zas ráno… Tohle mě zaujalo: Petr Hampl –
„26. 2. 2018
O neúspěšném pokusu bojkotovat českou hru Kingdom Come se už psalo dost. Víte ale, že ti politicky korektní imbecilové věří, že „středověké Čechy byly hustě zalidněné černochy“ a že „Beethoven byl černoch“? Úroveň jejich vzdělání nedosahuje ani prvního stupně základní školy. Nejhorší ale je, že takoví „mudrci“ sem pak přijíždí vyzbrojeni Sorosovými penězi a různí studenti humanitních studií jim zbožně naslouchají. To je pro ně příklad pokrokových vzdělanců, kteří je mají osvobodit od zpátečnického čecháčkovství. Když takhle budou postupovat, brzy dosáhnou úrovně mateřské školky.“
https://fotbal.idnes.cz/pep-guardiola-zluta-stuha-politicky-symbol-katalansko-pgz-/fot_zahranici.aspx?c=A180228_145704_fot_zahranici_jic
To je sranda, žlutá stužka a kolik emocí…
Pane Kořenský, hned první den média věděla, že za vraždou stojí Kočner. Pak vystoupil šéf zavražděného a řekl, že Kočner ne, ale snad mafie … Od té doby média ví, že mafie. Fico samozřejmě stojí v pozadí, to je jasné. Ta samá média přináší protichůdné informace, drby … Ale hlavně vedou kampaň, jako obvykle. Není potřeba vědět, je potřeba věřit. Manifestovat. Pálit svíčky.
Docela mne překvapuje, že ještě nikdo nezmínil Putina. Ale to jistě přijde.
Proč bych téhle prolhané bandě měl věřit právě v téhle záležitosti ?
Hrůza dostala nový rozměr…
http://neviditelnypes.lidovky.cz/uvaha-veda-vs-vira-0mx-/p_spolecnost.aspx?c=A180226_200542_p_spolecnost_wag
Pokochejte se… Třebas jenom tím, že dotyčný yntelygent píše ůvaha – ano, s kroužkovaným ů… Je to výživné… Kdyby k tomu přidal seznam literatury, mohl by se s tím habilitovat na FHS UK či jiné takové podobné škole… Ale před čtením doporučuji minimálně jednoho obranného panáka – na nechráněný organismus může být účinek destruktivní…
Dobré ránko, tak norové se nespletli a před hodinou bylo fakt -18.
A opět se prokázala švédská kvalita a francouzská nekvalita. Zatímco saabík po počátečním zaváhání při startování už jen předl, scénik sice chytl na první dobrou, ale v průběhu cesty zamrzl a musel být saabem potupně dotažen na laně až do servisu. Ovšem, nasazovat lano, připoutávat auto, a to vše při -18 a navíc v zatáčce před před kopcem (fakt lepší místo si pro poruchu najít nemohl)nebyla žádná slast.
To nám ten březen pěkně začíná.
Můj Megane včera nastartoval bez problémů, bylo -17, stál tři dny venku na horách, teplota nevystoupila nad -12 po celou dobu.
Ještě se vlastně nestalo, že by nenastartoval. Ani Megane, ani Clio. Pravda, benzínové. S naftou to může být jinak. A není to celkem problém Francie 😉
K té facce… pokud se pán dovolává policie, myslím, že by mu policie měla vyhovět a k vyšetření přestupku zorganizovat rekonstrukci. Alespoň třikrát.
Pavle, víra k vědě samozřejmě patří ! 😉
Např. chemici věří, že když smíchají tyto dvě látky, tak to nevybuchne a oni dostanou nobelovku… 😉 😀 😀 😀
Dobré ráno,
„Docela mne překvapuje, že ještě nikdo nezmínil Putina. Ale to jistě přijde.“
nevím, jetsli někdo přušel s Putinem, ale názor, žeza tím je Zeman, protože štve proti novinářům, jsem už odchytila.
jinak mně to začíná připomínat případ „rasově motivované vraždy“ z Vrchlabí. Pamatujete se na to? Tři mládenci strčili cikánku do řeky, byla zrovna dost vysoko voda. Přichomýtla dse k tomu nějaká redaktorka, která ji chtěla zachránit, ale málem se přitom utopila sama. Mlynář jako ministrm tuším, že vnitra ( nebo spravedlnosti?) tehdy vykřikoval, že to musí být kvalifikováno jako rasově motivovaná vražda, zehdejší státní zástupce Antl zase řval, že ministr nemá co přikazovat orgánům činným v trestním řízení, jak mají klasifikovat něco, když o tom houby ví, Veškrnová v černém závoji se dostavila na funus, media volala po exemplárních trestech.
Nakonec se ukázalo, že se s obětí dobře znali, že to byla hádka lichvářů s dlužnicí, která se neměla ke splácení, utopit ji nechtěli a s rasově motivovaniou vraždou to nemělo vůbec nic společnýho. Kdyby se k tomu nepřichomejtla a svou roli nesehrála redaktorka rozhlasu, nejspíš by to ani nějakou velkou publicitu nemělo. Samozřejmě, tím, jak to bylo doopravdy, se media pak už moc nechlubila a Dáša taky ne – místo oběti rasového zločila se předváděla na pohřbu osoby poněkud lehčích mravů a práce se štítící.