Nezapomenutelné hořčičáky

Albert Salický

Před nějakým časem jsem byl s dětmi v Technickém muzeu v Brně, kde mají mimo jiné i velkou vitrínu s expozicí bakelitu. Bakelit, první umělá hmota našeho mládí, se dnes intenzivně sbírá. Děti však nevěděly, co to je. No přece bakelit, vždyť doma máme ještě bakelitových věcí dost, odpověděl jsem lehkomyslně. Jenže v naší jinak rozsáhlé domácnosti už bakelitu nezbyl ani ždibec. Tak jsem musel na nejbližším bleším trhu koupit takovou tu kulatou červenou misku se šroubovacím víčkem, ve které se prodávalo holící mýdlo, aby děti věděly. Měli tam i klasický bakelitový kapesní mlýnek na kávu „Tramp“, ale ten už se pohyboval cenově v oblasti nadšenců, a to já pro bakelit nejsem.

 

Mě zajímají spíš sklenice od hořčice neboli hořčičáky, které byly v 60. letech prakticky všudypřítomné. V domácnostech později už spíše jako odměrky či sklenice pro děti, ale v kancelářích či na chatách ještě jako zásadní kus nádobí.

 

Sklenice od hořčice čili hořčičáky se používaly nejen v kuchyni, ale i v domácí dílně na ukládání šroubků a matiček, popřípadě se v nich odmočovaly štětce a míchaly různé přípravky. Mezi zahrádkáři bylo například známo, že je třeba postřiku proti mandelince dávali hořčičák na konev, jinak je to neúčinné. Ale v nejslavnějších dobách tyto sklenice sloužily domácí i kancelářské gastronomii. Tradičně se do nich dělala černá káva, ta česká, rozemletá zrnka zalitá horkou vodou. A říkalo se, že je třeba při zalévání kávy vroucí vodou nechat ve sklenici kávovou lžičku, ta prý odvede teplo a sklenice nepraskne.

 

Já pamatuji jak sklenice starší, kónické, tak samozřejmě ty novější, mírně zaoblené. A tak jsem se rozhodl, že si hořčičáků pořídím celou sadu a budu v nich hostům nabízet drinky. Netušil jsem, že sklenice od hořčice už české domácnosti opustily. Říkal jsem si, že bych mohl bych vyrazit na venkov a navštívit všelijaké ty tetičky a kmotry, ale ani to dnes není řešení. Každý jen vypráví, jak vyklízel byt po babičce a nešťastné hořčičáky naházel do popelnice!

 

Už jsem v životě sbíral leccos. Vždy, když se něco sbírá, se objeví spousta literatury. Například o modelech aut Matchbox či starých fotoaparátech je toho plná knihovna. Začal jsem tedy hledat literaturu i ke sklenicím od hořčice. V internetu se ovšem hledá špatně. Jednak je Hořčičák podivuhodně rozšířené příjmení, dále tak všudypřítomní pejskaři označují barvu svých miláčků (jeden hořčičák ovšem byl i moped zvaný fichtl), a velmi často je toto slovo použito jako odměrka (tedy 2 dcl) při receptech, opisovaných ze sešitů babiček. Zato literatura veškerá žádná. Velmi stručnou informaci jsem našel v knize J. Lněničkové „České a moravské obalové sklo”, ale to už bylo také všechno. Nakonec jsem dospěl k závěru, že chci-li si o hořčičácích něco přečíst, budu to muset sám napsat.

 

Jenže kde vzít informace? Na Wikipedii je minimální zmínka a několik komentátorů na různých fórech informace stejně jako já hledá a nenabízí. Kde najít sběratele? Lidé sbírají i mnohem horší věci, než hořčičáky. Bylo by tedy velmi nepravděpodobné, že by je někdo nesbíral. Vzhledem k tomu, že při aukcích na Aukru existuje více zájemců, lze předpokládat, že takoví jedinci existují, ovšem vzhledem k dosaženým cenám, kdy se poštovné blíží ceně zboží, to nebude tak horké. Jediný sběratel, o kterém vím více, je dáma, která zcela svévolně usoudila, že čísel forem na dně sklenic (zajímají ji jen ty zaoblené) je 99 a rozhodla se je všechny mít. No, už je zhruba v poločase.

 

Obrátil jsem se tedy na sklárny, někdejší výrobce hořčice jako byly firmy Fruta, Briliant a podobně, na ministerstvo zemědělství, na muzea skla a průmyslového zboží. I tak je žeň velmi chudá. Sklenice se podle tehdy platné normy vyráběly v řadě skláren, například v Rudolfově huti v Dubí u Teplic (ty maji na dně iniciály zakladatele firmy Josefa Inwalda, což ovšem vypadá spíše jako zkřížené vycházkové hole) nebo v sklárnách Moravia Kyjov s řadou pobočných provozů (sklenice s M v trojúhelníku na dně). Vzhledem k tomu, že formy k lisování dodávala rovněž řada firem, liší se jednotlivé výrobky I přes miry definované ČSN mírně tvarem I kvalitou povrchu. Hořčičáky byly navíc vyráběny z odpadového material a jsou tedy velmi rozdílné v struktuře skla i barevném odstínu.

 

Oba základní druhy, kónické i zaoblené silnostěnné a velmi nekvalitní sklenice z 50. a 60. let 20. století o výšce 9,5 cm, byly uzavřeny plastovým víčkem, na kterém byly natištěny údaje o výrobku a ceně. Na některých sklenicích byla navíc oválná papírová nálepka. Vzhledem k způsobu využívání sklenic je jasné, že se mnoho nálepek nezachovalo. Zachovaly se však občas zbytky lepidla, které na některých sklenicích tvoří matný náznak oválu. Kromě sklenic s nálepkou existovaly i sklenice, na kterých byl jednobarevný potisk, patrně sítotiskem. Ten se tak snadno nesmyl, přesto jsou potištěné hořčičáky vzácné. Z čehož plyne, že jich nebylo mnoho.

 

Hořčičáky jsou specificky československý fenomén. Badatel se může třeba ugooglovat, ale za hranicemi nic nenajde. Německy mluvící státy, a tenkrát nás obklopovaly dokonce tři, nemají s pojmem Senfglas spojeno nic, co by hořčičák připomínalo. Podobně naši sousedé ze severu mají své musztardówky zcela jiné. Dokonce ani v Moskvě, kde je prý jinak k mání úplně všechno, o gorčičnyj stakan nezavadíš. Ukrajinské označení není známo, ale asi to nebude jiné. Maďarsky se hořčičák řekne, nebudete věřit, mustárpohár, ale víc informací by z Uhrů nedostal ani sapér Vodička. Přitom je v uvedené knize zmínka o importovaných sklenicích, ale odkud by byly? Slovensko tehdy cizinou nebylo, avšak i tam je Horčičák celkom bežné meno, a tak badatel najde pouze sympatickou zmínku na facebookové prezentaci prešovské kapely The Strangers, umístěnou s cílem propagovat jejich nové CD, obsahující píseň nazvanou, jak jinak, Horčičák. …

 

Dále je tam ve zmínce o historii firmy Snico, dříve Stredoslovenské konzervárne a liehovary, n.p., doslova: Dňa 1. mája v roku 1961 sa na ulici M. Pišúta v Liptovskom Mikuláši začala výroba tradičnej plnotučnej a kremžskej horčice, ktorá sa výrábala v 70g hliníkových tubách, v 80g plastových kelímkoch a v 200g sklennom pohári, takzvanej „ruskej Zuzana“ a tento pohár sme ľudovo nazývali „horčičák“. Na „horčičáku“ bolo prvý krát použité zatláčacie viečko, ktoré používame dodnes.

 

A tak dále bádáme a tápeme v temnotě. Najde se někdo, kdo ví více? Vždyť přece v množství provozů, kde se hořčičáky vyráběly či používaly k balení hořčice, musely pracovat stovky lidí, kteří si dnes užívají zaslouženého důchodu, a někteří z nich třeba i u počítače četbou tohoto povídání. Tak sem s vašimi vzpomínkami! A kde je těch pár nadšenců, se kterými občas bojuji na Aukru o pár sklenic? Sběratelé hořčičáků všech (tedy obou) zemí, spojte se ! (salicky@seznam.cz)

 

Kompletní text s obrázky je k otevření a stažení ZDE

adresa:  http://sumavak.anafra.net/horcicaky-8-12.pdf

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

989 komentářů u „Nezapomenutelné hořčičáky“

  1. Františku souhlas,
    Pohlreich to možna ma srovnané v hlave jak tady jeden jeho obdivovatel písal, ale v tom ROHatém podniku to jde lehce cugrunt.
    Asi tam kuchař mívá své dny častěji.

  2. Šimone,
    ona je otázka, kdo tam vaří, když Polreich pro samou osvětu na to nemá čas… 🙂

  3. Zpátečníku,
    pro blízkovýchodní bojiště bych v tom případě doporučil máčet váleček ve Františkově Pravé rajčatové omáčce á la Bolognese, jejímž základem je lyofilizovaný extrakt z pačmáku splývavého (Hnatius plavensis Linné) obarvený 3,5-difenyl 1,2-furan tetrableptanizolem a aromatizovaný bioaromatem FRF (Františkův rajčatový ftalát).

  4. A nebylo by lepší a účinnější, kdyby místo perkusní ládovačky s upraveným střelným prachem použil rovnou vodní pistolku s tou omáčkou? 🙂 🙂

  5. ptakopysku, ono by určitě stačilo jen to vepřové ve vlastní šťávě.Pod podmínkou, že by to bylo skutečně vepřové!
    Jen si to představ – čest v pr…i, žádný nebe, o pannách ani nemluvě… ručníkáři by prchali přímo bezhlavě

  6. Šimone – Polreich se jen chová naprosto tržně – dělá to, co mu víc vynáší 🙂

  7. No a něco pro pycyklisty….docela hezký… http://www.youtube.com/watch?v=9ztf84Nhtt8

    K Pohlreichovi nemám nic co moc říci. Vaří dobře, managersky schopný a je úspěšnější než většina lidí co o něm mluví. Jediné co bych podotkl, že je příliš „kreativní umělec“, ostatně jako každý kuchař, kterého to baví a to se všim všudy, tedy i s negativní konotací této „vlastnosti“.

    No a pan Černý spustil odpočítávání „prezidenství“ pan prezidenta, co pak chlapci budou dělat potom, fakt nevím… Třeba vyhraje nějakej komouš, a volby zatrhne, stejně tak Černého a další co mají boj s panem prezidentem Klausem, jako životní náplň…Jo a slyšel jsem, že Vívegovi rupla cévka, ale že bude v pořádku. Jaká cévka mu rupla? Něco prostatického, nebo v hlavě?

  8. Ta Deutsche Bank je k těm průšvihům nějaká náchylná…

    …Němečtí vyšetřovatelé provedli ve středu razii v centrále Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem. Razii neunikly ani další prostory největší německé banky či byty jejích ředitelů. Zásahu se účastnilo na 500 lidí. Policii k razii vedlo podezření ze stamiliónových daňových podvodů při obchodech s emisními povolenkami. Úřady vyšetřují 25 pracovníků banky včetně jednoho z výkonných ředitelů Jürgena Fitschena a finančního ředitele Stefana Krauseho…
    http://www.novinky.cz/ekonomika/287626-stovky-vysetrovatelu-vtrhly-do-deutsche-bank-kvuli-podvodum-s-povolenkami.html

  9. Třeba vyhraje nějakej komouš ….

    jednoho jsem slyšela dnes v rádiu u veselovského, toho milého fischera
    ale dnes moc milý nebyl
    veselovský ho chudáka rozhodil a spadla maska a vynořil se kyselý xicht
    šlo o slevičky
    a různě spočítané reklamní akce
    hezká byla věta, že všechno, co je v transparentním účtu, je v pořádku

    zatím to není ke stažení, ale doporučuju
    bude to tady: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/porady/_zprava/20-minut-martina-veselovskeho–398184

  10. a..ještě:
    Něco prostatického, nebo v hlavě?
    u viewega něco prostatického v hlavě 🙂

  11. Pan Dobytčícesta není žádný troškař! Když už prasknout cévka, tak aorta.
    Už docela chvíli přemýšlím, kde mu to prasklo, že ho zachránili.
    Na návštěvě na chirurgii? Jak dlouho lze běhat s prasklou aortou??? Myslím, že měl více štěstí než rozumu…

  12. Aha, tak děkuji….měl jsem za to, že to fakt byla cévka na urologii, protože na mrtvice a podobné vychytávky je mladej, ne?
    I když je fakt, že infarkt, což je něco jiného, maj i mladší. Na druhou stranu, jeden nášpréza taky umřel na prasklou aortu, ni? Že by ty příčiny byli stejné?

  13. No, jestě je možné, že mu fakt praskla někde cévka a ta aorta je „novinářská licence“ ke zvýšení prodeje listu…

  14. Jirko ppa, už by ty bojovníky proti Klausovi mohl vzít čert i s tím Fívegem. Tomu praskla aorta a vytáhli ho hrobníkovi z lopaty. Když jsem o tom mluvil s kamarádem, tak jen suše prohlásil, že na každou svini se vaří voda a na toho Fívega ještě nebyla dost horká. V hlavě má nasráno, tam mu nemá co prasknout.

  15. A než jsem se probral a aktualizoval, odpověděli jiní přede mnou. Taky mám o té aortě pochybnosti.

  16. Jirko,
    bohužel, s prasklou cévou je to jako s rakovinou – na to není nikdo moc mladej… totiž, může se stát, že se udělá na cévě tzv. výduť, a ty mají potvory tendence praskat zcela nečekaně… Stalo se v US zábavním parku na jízdě Goliath, kde máš značnou rychlost a při sjezdech i přetížení (http://en.wikipedia.org/wiki/Goliath_%28Six_Flags_Magic_Mountain%29), že dvacetiletá dívka dojela mrtvá. Nikdy předtím nebyla vážně nemocná, takže se to zkoumalo…. výduť na cévě v mozku, nevydržela to přetížení. Bohužel, před pěti lety mi najednou na přednášce chyběla nejnadanější studentka – máma ji ráno našla v posteli mrtvou, stejná příčina. A dnes v kantýně, kde se kolegové zajímali o manželův stav, jedná zamlklá kolegyně nakonec podotkla, že ona teď má starání taky, neboť u sebe má vnoučka – dcera si ráno myla vlasy, a lup, taky céva v mozku. Ale naštěstí hned volali rychlou, a je na JIPce a zotavuje se.

    No nic, dítko si uhnalo excelentní angínu, takže chorob mám teď docela dost. Jdu jí najít paralen na sražení horečky a doufat, že jí antibiotika zaberou rychle.

  17. Dobrej večír,
    to ej nějaká epidemie s těmi aortami, čí ci? Mýho zubaře potrefilo totéž. Že prý měl kliku, že zrovna měli nějaký sezení na komoře a tam mu okamžitě zavolali sanitku, jinak mohlo prý být po něm.

  18. pane Venco, taky jsem brán některými zde, jako bojovník s panem prezidentem….budu si muset dávat taky bacha na cévku 🙂

  19. Nooooo – na prasklou aortu zemřel v 79 můj dědeček a trvalo mu to cca půl hodiny…
    Zajisté, že jest otázka, jak je prasklina veliká, ale prostě to tam hnusně a moc cáká, takže žádná velká šance není. Že bych tomu tedy moc věřila, tak to nevěřím…

  20. Venco,
    nevím co děláte, ale já mám u dobytka ozkoušeno, že i prasklé střevo je téměř vždy fatální záležitost… 🙁

  21. TAk media zas mají o čem psát…

    Zpráva o zdravotním stavu Velkého Spisovatele. Mrkne jedním okem a už je o čem psát, mrkne druhým a může se aktualizovat, aby zpráva nevyšuměla.
    A když náhodou nemrkne, vždycky lze udělat rozhovor s ustaranou chotí či zdrcenou milenkou.

  22. Jirko ppa, myslím, že bojovníky s prezidentem se tady brzo stanem všichni, protože nečekám, že by se tam objevil někdo rozumný. To bude teprve sranda a ten bruselský sociálismus nám sem budou cpát horem dolem.

  23. Pane Venco, jamsi furt myslim, ze je lepsi „bojovat“ s blbosti, socikem – komunistama, tak nejak plosneji a nepersonifikovat to jen na osobu prezidenta. Respektive o zadnem boji preci nemuzemembyt reci. Vetsinou je to spis delani si srandy z jejich napadu, ktere se proste nemuzou povest a presto je furt vymejslej

  24. Šumaváku, už nedělám nic, už mám všechno hotový. Přesněji jsem v důchodu. A těch 47 let, ze kterých mi ten důchod počítali mi stačilo bohatě. O nemocech (včetně dobytčích) mám pouze všeobecné a laické znalosti, nebyl to můj obor.

  25. Jirko ppa, se socíkem bojuju, jak to jde. S dosavadním prezidentem ne (i když mám též výhrady), ale s tím budoucím, budu mít asi problém. Přesněji, nevidím mezi kandidáty žádného, který by se mi zamlouval. Ani to menší zlo tam nějak nevidím. A ten komunismus se šíří jako mor, i lidi, do kterých bych to nikdy neřekl, najednou jako by oslepli a ztratili paměť. Často si připadám jako Don Quijote a těch větrných mlýnů je pořád víc. V tom oslovení toho pana netřeba, ani tykání by mi nevadilo, ač jsem starší (63).

  26. Nejlepší prezident, žádnej prezident. 😀

    Jetslipak je možný, že by se stalo, že nezvolí nikoho a to křeslo zůstane neobsazeno?

  27. Hmm, tak jsem koukla na ty dva klipy – dvě verze jedné písně a slovy klasika „nelze srovnat“. Samozřejmě ve prospěch staré verze.
    🙂

    Asi stárnu a ztrácím pochopení pro inovace….

  28. maYdo, (531) moje řeč. A neplatí to jen v hudbě, ještě horší jsou remaky filmů. Takovej Fanfán Tulipán s tou vychrtlou cikánkou Penelope to je urážka Lollobrigidy a Gérarda Phillipa. A k tomu prezidentovi, myslím, že kdyby křeslo zůstalo neobsazeno, nic by se nestalo. A rouhavě prohlásím, že ani křesla po odstoupivších ministrech by se obsazovat nemusela. Kromě úspory platové i minimalizace škod (copyright Modrý pták). Ještě přeběhnuvší poslance bych vyhnal a jejich posty by se měly rušit, též senát (nefungující pojistka demokracie) by se měl zrušit bez náhrady. Výsledek po jediném volebním období by byl pádesátičlenný parlament, čtyřčlenná vláda a prezident a senát žádný. Krásná představa.

  29. Ještě k Babicovi. On to prý byl velmi úspěšný kuchař, který si touto profesí vydělal tolik,že už ji nemusí provozovat.
    Asi jste si toho nejspíše nepovšimli, ale opět jsem změnil profesi. Na své zásahy do české a možná i evropsko ruské gastronomie jsem však vcelku pyšný. Zrovna dnes jsem objevil jeden svůj nápad v hrachové polévce. Trochu jsem se v ní prohraboval a potom jsem zcela nesouvisle ke zděšení kolegyně pronesl, že kdybych to neobjevil já, jistě by na to přišel někdo jiný. No Jiříku, sice teď dlabeš slavičí jazýčky, plovoucí v ústřicích, kořeněné bílými lanýži a flambované Amagnakem, ale až tě rozkulačej, a že se k tomu mílovými kroky schyluje, poznáš, že i má filosofie hromadné výživy lidu má cosi do sebe.

    Tedy vačnatče zobákovatý, málem jsem ti na tu latinu skočil. Budiž ti čest, že sis s tím dal alespoň trochu práce. Ale jinak, přátelé, třaskaviny a trhavi ny jsem v posledních dvaceti letech dělal snad jen z konzerv. Tedy teoreticky. Já však doufám, že z tun, vyráběnách podle mé technologie, nebouchla ani jediná. Nicméně v okolí Rejpalova se dodnes traduje, že tam v konzervárně občas působil chlápek, který vyrobil kilo náplně pro vepřovou konzervu pod třináct korun a dalo se to jíst. Stalo se to při mé poslední a jediné návštěvě jeho místní hospody. Dost si ohryzal fousy, trochu se dusil, ale nepráskl.

  30. Venco, tak o existenci remaku Fanfána Tulipána jsem neměla do teď tušení, ale hádám, že hrůza dostala další rozměr.

  31. Dobrý večer. Taxem se před chvilku vrátila z kulturně-sportovního zážitku – z ostravsko-porubské Sarezy, kde mi bylo shlédnouti lední show Pán ledu. Protože jsem měla místo přímo na ploše hned v první řadě, měla jsem vše blízko a musím přiznat: Osobnost se prosadí i přes určitou zeměpisně-politickou averzi. Tou složitou větou jsem chtěla říct, že Pljuščenko byl fakt úžasný. Mohla jsem ho porovnat s Wernerem, který bruslil uvolněně a opravdu dobře – na ledě vypadal elegantně, dokázal navázat kontakt s publikem skoro jako naše Šárka při včerejším koncertu, ale prostě Pljuščenko je větší osobnost.
    Co se tady zatím přihodilo? 🙂

  32. maYdo, je to šílenost na xtou. Po několika minutách jsem chtěl vyhodit televizi z okna. Tady jsou informace: http://www.csfd.cz/film/26183-fanfan-tulipan/
    Dokonce i tam to má bídné hodnocení, ačkoliv tam píší spíš mladí a takové podivnosti mají většinou v oblibě.

  33. Venco, mladí jsou nevypočitatelní, pokud jde o vkus. Moje děcka (16 a 18) mají taky v oblibě všelijaké podivnosti, ale na druhou stranu k mému překvapení docela berou i starý filmy.
    A teď se domáhají rodinné výpravy do kina na Bídníky a Annu Kareninu.
    Jo a spolužačky mé dcery se vrhly na Jane Austenovou. Já bych na to v jejich letech ohrnula pysk, že takovou vykopávku nikdy.

  34. Původní Fan fan tulipán byl docela dobrý, Venco. Remake je obvykle katastrofa.
    Jinak, už jste viděl „kultovní sérii“ Stmívání ? To je tedy něco. Mizerní scénář, herecké výkony, střih, triky … Přesto to vydělává miliony. Svět je divný 😉

  35. Dobré ránko!
    Takže dnes je Lucie, co noci upije. Tak ať sebou hodí, už mě ta tma nějak neba.
    A pokud sem nějaká Lucka nakukuje, tak samozřejmě vše nejlepší!

    S těmi remaky je to takové zvláštní. Divadlo je většinou taky vlastně remake a ve většině případů to nevadí. Viděla jsem třeba Lakomce se Smolíkem, Filipovským a Kopeckým – každý jiný a všichni vynikající.
    Jestli to nebude tím, že divadlo je postavené na vyjádření autorovy myšlenky skrze současnou dobu a remake se často jen přiživuje na slávě toho staršího filmu a o myšlenku tam moc nejde.

  36. MaYdo, když Bídníky, tak s Gabinem, případně TV verzi s Venturou. Ostatní už snad ani ne. A se svým synem (o 29 let mladší) se míjím dokonale, pokud jde o hudbu, filmy apod. On je na takový ty Avatary atd., plno triků a pokud možno 3D, já zase na starší kriminálky a komedie, kde se hodně a vtipně mluví, případně klasické westerny nebo starší scifi. Z novějších filmů mě zaujme máloco. Připadá mi, že dnes už nikdo neumí hrát a napsat někdo dobré dialogy taky ne. Stačí porovnat takového Newmana s DiCapriem, první by dokázal zahrát cokoliv i v němém filmu, druhý je dřevěný panák bez výrazu. Ale nechci někomu rozkopávat bábovičky, je to můj názor, někdo může mít jiný.
    NoName, remaky nebrat! A zvlášť takové mnohokrát předělané Tři mušketýry, Monte Christa nebo výše zmíněné Bídníky. Ten Fanfán Tulipán mě dožral teprve, protože Lollobrigida byla (a je, pořád je holka naživu, i když už nehraje) má oblíbenkyně a když ta Cruz začala pizdit její roli (už jenom svým vzhledem, o hereckém projevu ani nemluvě), byl jsem z toho na mrtvici. O Twilight bych ani nezakopl, už z důvodu masivní reklamy. Reklama mě odradí vždy a v tomto případě ani téma není my cup of tea. Čímž tomu neupírám existenci, svoje diváky si to najde (jak je vidět z komerčního úspěchu), ale sebe rád vynechám.
    Pro dnešek dost, za chvíli jedu mimo Prahu na návštěvu, tak končím a kouknu sem večer, jestli mi někdo nevynadal.

  37. Venco, dekuji… rad prijimam….klip, tu neni preci nebyl pro srovnani nejakeho puvodniho a noveho, ale jen a jen kvuli Ptakopyskovi… On uz vi proc.

    Frantisku, vis, ja furt rikam to same, co se tyka jidla a potravy obecne. Nemam vubec problem s mekdonaldem a Babicou. Ani s tvejma nahrazkamam a chemickejma pokusama. Samozrejme ze vim, ze je to cesta pro vetsinu lidi, co jim nevadi co do sebe cpou horem dolem a hlavne aby toho bylo hodne. Ja jim to preju a nezavidim. Ale jen do te doby, dokud tak nebudou varit vsichni a ja nebudu mit na vyber. Za dalsi bych se zcela ohradil pred pasazi o mem jidelnicku, protoze o tom nejen nevis nic, dle toho jak pises, ze se stravuji, ale jeste k tomu mas nejake zvlastni predstavy o tom, ze snad mne konicek zivy. Mohu te ubezpecit, ze nikoliv. No a jestli nas rozkulacej? Ano to je uz preci skoro tak a jestli to dodelaji, tak prosim, ja jsem si povinnost k „rodu“ uzil a ted to bude to pak na potomcich, at se staraj.

    Hele jen dotaz…. Nedelaj se remaky jen proto, aby se naplnila kasa? Je to pomerne logicke, tema je zname, lidi co to videli na to jdou znova a neni tedy potrebamdavat tolik do marketingu. Ja bych to videl na film typu , smazak s hranolkama, popripade s americkejma bramborama. Tedy samozrejme nic proti smazaku, pokud tam je uvnitr obaleny nejaky dobry syr. Treba ajdam 🙂

  38. Dobré ráno vespolek,
    no remake se určitě dělají kvůli kase, mlaďasové chtějí vidět „ty svoje“ krasavce na plátně… Ale i ten se někdy může docela povést. Tedy prvního King Kinga jsem viděla v černobílém provedení, a kolem mrakodrapu ho naháněly dvojplošníky, ale remake ze 70.let s Jeffem Bridgesem mi přišel docela povedený taky (nejnovější verzi 2005 jsem neviděla). Stejně tak Godzilla, první film docela fajn, ale remake s Matthew Broderickem a hlavně Jeanem Reno coby armádním specialistou na gigantické průšvihy jsem si užila, snad právě pro vnesené humorné prvky (na to byl specialista Spielberg, vždycky věděl, kdy v hororu jde divákům už o infarkt a tak hrdina hodí nějakou odlehčující hlášku).
    Taky Frannkenstein předělaný z původní černobílé verze do novější barevné – v hlavních rolích Robert de NIro coby Monstrum, Kenneth Branagh coby Frankenstein – je docela působivý.
    A Robin Hood…. no, prostě pro mne je nejlepší ten s Kevinem Costnerem, a hlavně Alanem Rickmanam coby ohavným šerifem Nottinghamským, která dokonce v jednom zuřivém záchvatu vymýšlí tresty na své poddané a zařve „Zrušte vánoce !:D

    A dokonce si přeju, aby už konečně někoho napadlo předělat Den trifidů, knížku jsem měla moc ráda, ale film z 50. let, byť barevný, připomíná divadélko Spejbla a Hurvínka.

    K Jane Austenové mohla mládež, zejména dívčí, přivést velice zdařila adaptace Pýcha a Předsudek, Keira Kneightly a Matthew Macfadyen v hlavních rolích, opět IMHO velice povedený film, a kupodivu se mi líbil i Oněgin v podání Ralpha Fiennese (a Liv Tylet coby Taťána), což bych jako knihu nezkousla ani náhodou.

    Twilight se nedá komentovat slušnými slovy…

    Suma sumárum, pokud se najde dobrá scénárista, dobrý režisér a dobří herci, tak může být remake lepší originálu, ale tahle sestava se podaří asi málokdy…..

  39. Jiříku, pokud jsem urazil tvůj jídelníček, tak se mu omlouvám.

    Matzurko, já, když viděl poprve King Konga, tak jsem se bál spát potmě. (Když jsem dočetl Doktora Fu Manchu, tak jsem v noci zavíral okno, aby mi tam nevlezl dakoit.) Toho posledního King Konga jsem na DVD ani nedokoukal. Možná je to také proto, že miluji staré černobílé němé i mluvené filmy, šelakové desky, hudbu třicátých let a knihy staršího vydání(získal jsem prakticky snad první celé vydání u nás děl Jacka Londona. Boha, to byl socan. Také jsem u něj našel sci fy povídku, která jakoby málem z vačnatcovy klábosnice vypadla.).

  40. Matzurko, ona Popelka byla taky zfilmovaná mnohokrát,
    Problém vězí zřejmě v tom, že pokud se zfilmuje nějaký příběh, tak jdou autoři svou vlastní cestou, ale jak začnou „tvořit“ způsobem „uděláme tenhle film znova“, tak je to jak ohřívaná bramborová kaše.
    Mimochodem, Němci prý mají cukání udělat remake Popelky 🙁

  41. Ahoj! Tak venku je -19°C, vevnitř mám +14, ve stáji +5 – to už jde pomalu sranda stranou… 🙁

  42. Hmm, tak zas přišly propocené košile. „Získali jsme ujištění“ a odsouhlasili evropský bankovní dohled.

  43. Svět je infantilní. Velmi infantilní! Když se nebudeme koukat, tak ono to třeba přejde …

    „Tyto tendence zájmových skupin, které trvají na svých právech a privilegiích, a elit, které se snaží vyhnout se střetu s realitou, se samozřejmě neomezují na Itálii. Stejné problémy existují i v ostatních západních zemích. A Amerika, která čeká na to, jak si Kongres poradí s „fiskálním útesem“, který její ekonomice po 1. lednu 2013 hrozí, také jen přihlíží, jak zájmové skupiny brání svá privilegia a elity zapírají skutečný stav věcí.“
    http://www.presseurop.eu/cs/content/article/3147281-zeme-v-komatu

  44. Františku,
    ale já jsem v podstatě taky staromilec, ty černobílé jsem si užívala taky, v mládí jsem na to chodila do ostravského Klubu náročného diváka (taky jsem viděla Idiota v podání Gerarda Filipa, Andreje Rubleva apod.).
    Asi jsem se vyjádřila špatně, prostě originál se leckdy povedl tak, že ač triky a kulisami poplaten době svého vzniku, stejně ho žádný remake nepřekoná. No a pokud to původní přeci jen mělo slabiny, má remake šanci….
    A taky si raději pustím desku se swingem, než rádio narvané současným popem…

  45. 547 Dobrý den, Foundry, koukal jste na Bernakeho? Zase pouští rotačky, teď bude skupovat 45mld US dluhů za nově vytištěné peníze.
    Ad bankovní dohled: Nemít v bance peníze, nemít v bance dluhy …

Komentáře nejsou povoleny.