Nezapomenutelné hořčičáky

Publikováno | Autor:

Albert Salický

Před nějakým časem jsem byl s dětmi v Technickém muzeu v Brně, kde mají mimo jiné i velkou vitrínu s expozicí bakelitu. Bakelit, první umělá hmota našeho mládí, se dnes intenzivně sbírá. Děti však nevěděly, co to je. No přece bakelit, vždyť doma máme ještě bakelitových věcí dost, odpověděl jsem lehkomyslně. Jenže v naší jinak rozsáhlé domácnosti už bakelitu nezbyl ani ždibec. Tak jsem musel na nejbližším bleším trhu koupit takovou tu kulatou červenou misku se šroubovacím víčkem, ve které se prodávalo holící mýdlo, aby děti věděly. Měli tam i klasický bakelitový kapesní mlýnek na kávu „Tramp“, ale ten už se pohyboval cenově v oblasti nadšenců, a to já pro bakelit nejsem.

 

Mě zajímají spíš sklenice od hořčice neboli hořčičáky, které byly v 60. letech prakticky všudypřítomné. V domácnostech později už spíše jako odměrky či sklenice pro děti, ale v kancelářích či na chatách ještě jako zásadní kus nádobí.

 

Sklenice od hořčice čili hořčičáky se používaly nejen v kuchyni, ale i v domácí dílně na ukládání šroubků a matiček, popřípadě se v nich odmočovaly štětce a míchaly různé přípravky. Mezi zahrádkáři bylo například známo, že je třeba postřiku proti mandelince dávali hořčičák na konev, jinak je to neúčinné. Ale v nejslavnějších dobách tyto sklenice sloužily domácí i kancelářské gastronomii. Tradičně se do nich dělala černá káva, ta česká, rozemletá zrnka zalitá horkou vodou. A říkalo se, že je třeba při zalévání kávy vroucí vodou nechat ve sklenici kávovou lžičku, ta prý odvede teplo a sklenice nepraskne.

 

Já pamatuji jak sklenice starší, kónické, tak samozřejmě ty novější, mírně zaoblené. A tak jsem se rozhodl, že si hořčičáků pořídím celou sadu a budu v nich hostům nabízet drinky. Netušil jsem, že sklenice od hořčice už české domácnosti opustily. Říkal jsem si, že bych mohl bych vyrazit na venkov a navštívit všelijaké ty tetičky a kmotry, ale ani to dnes není řešení. Každý jen vypráví, jak vyklízel byt po babičce a nešťastné hořčičáky naházel do popelnice!

 

Už jsem v životě sbíral leccos. Vždy, když se něco sbírá, se objeví spousta literatury. Například o modelech aut Matchbox či starých fotoaparátech je toho plná knihovna. Začal jsem tedy hledat literaturu i ke sklenicím od hořčice. V internetu se ovšem hledá špatně. Jednak je Hořčičák podivuhodně rozšířené příjmení, dále tak všudypřítomní pejskaři označují barvu svých miláčků (jeden hořčičák ovšem byl i moped zvaný fichtl), a velmi často je toto slovo použito jako odměrka (tedy 2 dcl) při receptech, opisovaných ze sešitů babiček. Zato literatura veškerá žádná. Velmi stručnou informaci jsem našel v knize J. Lněničkové „České a moravské obalové sklo”, ale to už bylo také všechno. Nakonec jsem dospěl k závěru, že chci-li si o hořčičácích něco přečíst, budu to muset sám napsat.

 

Jenže kde vzít informace? Na Wikipedii je minimální zmínka a několik komentátorů na různých fórech informace stejně jako já hledá a nenabízí. Kde najít sběratele? Lidé sbírají i mnohem horší věci, než hořčičáky. Bylo by tedy velmi nepravděpodobné, že by je někdo nesbíral. Vzhledem k tomu, že při aukcích na Aukru existuje více zájemců, lze předpokládat, že takoví jedinci existují, ovšem vzhledem k dosaženým cenám, kdy se poštovné blíží ceně zboží, to nebude tak horké. Jediný sběratel, o kterém vím více, je dáma, která zcela svévolně usoudila, že čísel forem na dně sklenic (zajímají ji jen ty zaoblené) je 99 a rozhodla se je všechny mít. No, už je zhruba v poločase.

 

Obrátil jsem se tedy na sklárny, někdejší výrobce hořčice jako byly firmy Fruta, Briliant a podobně, na ministerstvo zemědělství, na muzea skla a průmyslového zboží. I tak je žeň velmi chudá. Sklenice se podle tehdy platné normy vyráběly v řadě skláren, například v Rudolfově huti v Dubí u Teplic (ty maji na dně iniciály zakladatele firmy Josefa Inwalda, což ovšem vypadá spíše jako zkřížené vycházkové hole) nebo v sklárnách Moravia Kyjov s řadou pobočných provozů (sklenice s M v trojúhelníku na dně). Vzhledem k tomu, že formy k lisování dodávala rovněž řada firem, liší se jednotlivé výrobky I přes miry definované ČSN mírně tvarem I kvalitou povrchu. Hořčičáky byly navíc vyráběny z odpadového material a jsou tedy velmi rozdílné v struktuře skla i barevném odstínu.

 

Oba základní druhy, kónické i zaoblené silnostěnné a velmi nekvalitní sklenice z 50. a 60. let 20. století o výšce 9,5 cm, byly uzavřeny plastovým víčkem, na kterém byly natištěny údaje o výrobku a ceně. Na některých sklenicích byla navíc oválná papírová nálepka. Vzhledem k způsobu využívání sklenic je jasné, že se mnoho nálepek nezachovalo. Zachovaly se však občas zbytky lepidla, které na některých sklenicích tvoří matný náznak oválu. Kromě sklenic s nálepkou existovaly i sklenice, na kterých byl jednobarevný potisk, patrně sítotiskem. Ten se tak snadno nesmyl, přesto jsou potištěné hořčičáky vzácné. Z čehož plyne, že jich nebylo mnoho.

 

Hořčičáky jsou specificky československý fenomén. Badatel se může třeba ugooglovat, ale za hranicemi nic nenajde. Německy mluvící státy, a tenkrát nás obklopovaly dokonce tři, nemají s pojmem Senfglas spojeno nic, co by hořčičák připomínalo. Podobně naši sousedé ze severu mají své musztardówky zcela jiné. Dokonce ani v Moskvě, kde je prý jinak k mání úplně všechno, o gorčičnyj stakan nezavadíš. Ukrajinské označení není známo, ale asi to nebude jiné. Maďarsky se hořčičák řekne, nebudete věřit, mustárpohár, ale víc informací by z Uhrů nedostal ani sapér Vodička. Přitom je v uvedené knize zmínka o importovaných sklenicích, ale odkud by byly? Slovensko tehdy cizinou nebylo, avšak i tam je Horčičák celkom bežné meno, a tak badatel najde pouze sympatickou zmínku na facebookové prezentaci prešovské kapely The Strangers, umístěnou s cílem propagovat jejich nové CD, obsahující píseň nazvanou, jak jinak, Horčičák. …

 

Dále je tam ve zmínce o historii firmy Snico, dříve Stredoslovenské konzervárne a liehovary, n.p., doslova: Dňa 1. mája v roku 1961 sa na ulici M. Pišúta v Liptovskom Mikuláši začala výroba tradičnej plnotučnej a kremžskej horčice, ktorá sa výrábala v 70g hliníkových tubách, v 80g plastových kelímkoch a v 200g sklennom pohári, takzvanej „ruskej Zuzana“ a tento pohár sme ľudovo nazývali „horčičák“. Na „horčičáku“ bolo prvý krát použité zatláčacie viečko, ktoré používame dodnes.

 

A tak dále bádáme a tápeme v temnotě. Najde se někdo, kdo ví více? Vždyť přece v množství provozů, kde se hořčičáky vyráběly či používaly k balení hořčice, musely pracovat stovky lidí, kteří si dnes užívají zaslouženého důchodu, a někteří z nich třeba i u počítače četbou tohoto povídání. Tak sem s vašimi vzpomínkami! A kde je těch pár nadšenců, se kterými občas bojuji na Aukru o pár sklenic? Sběratelé hořčičáků všech (tedy obou) zemí, spojte se ! (salicky@seznam.cz)

 

Kompletní text s obrázky je k otevření a stažení ZDE

adresa:  http://sumavak.anafra.net/horcicaky-8-12.pdf

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

989 komentářů u „Nezapomenutelné hořčičáky“

  1. 639 — Rputi, co dělat bude, je holt asi druhá věc. Občas se mi v těch souvislostech vynořují jakési temné vzpomínky na počáteční období Benešova druhého exilu…

    Ostatně v 634 jsem se vyjádřil nadmíru nepřesně; kdybych nebyl tak ospalý, asi bych byl napsal: „…co hodlá dělat…“

  2. Zpátečníku, to já nezahrnuju, to zahrnuje Jirka, jak jsem usoudil z jeho poznámky o „vrtulích v motoru“ 🙂

  3. No jo, tak jako kdyz jsem nic nerekl 😀

  4. Mimochodem, kolem ministerstva obrany a armády mně v poslední době strašně baví jedna věc. Novináři se furt nimrají v tom, kdo bude či nebude ministr obrany a co tam dělají náměstci a jak se nakupovala letadla a podobné pitomosti.

    Ale nikoho z těch géniů pera zatím nenapadlo, že vrchním velitelem armády (a tedy nejvyšším v přímé hierarchii vojenského velení a tím, který má největší odpovědnost) je president republiky, nikoli ministr obrany.

    No a teď si zkuste barvitě, ve 3D a s prostorovým zvukem představit, že se za tři roky opravdu semele nějaký průser na úrovni rozpadu EU a války třeba Slovenska s Maďarskem do které bude ČR zatažena na základě vzájemné smlouvy se Slovenskem. Máte tu představu správně vyladěnou, v barvách a se zvukem ? Fajn.

    No a teď si představte, že vrchním velitelem armády za těchto dynamických a nepřehledných okolností je Táňa Fischerová nebo třeba Vladimír Franz :-))))

    Kamikadze Okamura je zaplaťbůh snad ze hry venku.

  5. Nebo ještě jinak a veseleji. Zkuste si představit, že ČR byla po roce 1989 fakt hrotně drsně dobrá (minimálně stejně dobrá jako Israel). Vím, je to divná představa, ale zkuste to.
    Byla tak dobrá, že dneska máme nějaké jaderné zbraně a takový ten filmový kufřík na jejich odpalování.

    No teď se podívejte třeba na aktualne.cz na těch 12 (nebo kolik) apoštolů a položte si otázku, komu byste svěřili ten kufřík, kdyby existoval 🙂

  6. 642 Jirko, připomenu vojáka: Válka musí vydělat na válku (Napoleon). Římané měli války jako jeden ze zdrojů příjmů. Jako superarbitrovaný nevoják si dovolím odhadnout, že i v armádě (domobraně) je třeba počítat ROI, je tam místo pro controlling… Nelze opomenout i složku výchovnou. Pokud srovnáme některé firmy s některými armádními složkami, najdeme podobné rysy. Socialistické firmy v době divoké privatizace lze přirovnat k čečenským bojůvkám. Zprivatizované, s majitelem hulvátem odpovídají více armádě ruské (nas mnógo – táhni jestli se ti tady nelíbí). West Point je srovnatelný s Procter and Gamble.
    Z vnějšího pohledu se zdá, že některé konflikty se v minulém i tomto století vedou spíše pro zisk zbrojařských firem a Haliburtonu, než pro upevnění bezpečnosti státu.
    Dnes platí armádu daňový poplatník chráněného státu, ne protivník a jeho poddaní. Daňového poplatníka je třeba odměnit tyjátrem, ukázáním krásných hraček použitelných v minulých válkách. Je třeba ukázat disciplínu a odhodlání.

  8. nickname: mám bohužel obavu, že romantické vedení války, kdy součástí odměny vojáka bylo rabování a znásilňování žen na dobitém území vzalo za své zhruba po porážce toho Napoleona a zakázal to myslím už Vídeňský kongres. Tedy s vyjímkou značných excesů zejména během II. sv. války.
    Stát jako takový tudíž dnes na válce už vidělat nemůže. On dokonce ani od konce 2.sv.války nikdo válku v pravém slova smyslu (dle mezinárodního práva a patřičných protokolů ke kterým patří mimo jiné formální vyhlášení války) nevedl. I Vietnam a Korea byly jen „policejní akce“.

  9. I na té první vydělali jen neutrálové.
    Už je to válčení moc drahé.
    Ad kufřík, kdo zde věří, že ten, který má nějaký president či kdo, tak funguje? Zkoušel to někdo?
    😛

  10. 629 pane Schumachere, nyní jsem specialista na plynové topení. Kondenzační kotel Baxi s nepřímým ohřevem TUV za 31.828, 300 l zásobníkový ohřívač vody 13.870 Kč. Baxi je značka z těch levnějších, přesto má řízení Siemens, tepelný výměník je nerezový. Doporučuji kondenzační kotel ne pro deklarovanou úsporu (cca 10%), ale pro nutnost použití kvalitnějších materiálů. Viz diskuse na http://www.tzb-info.cz/
    Pokud byste se rozhodli vrtat v domě, zvažte prosím solární panely pro ohřev TUV, potrubí ze sklepa na půdu mě přišlo na 13.000 Kč, + cca 5.000 Kč/m2 panelů na střeše + čerpadlo. Zvažte zálohování kotle nepřerušitelným zdrojem napájení.
    Potřebujete mít vyhřívaný sklep? Pokud ne, izolujte přízemí ze strany sklepa polystyrenem, podobně jako byste izoloval fasádu.

  11. nickname – tak mně v tom 655 nešlo ani tak o to, kdo bude zvolen. Pointou je, kdo vlastně kandiduje.
    Nějak nemám pocit, že by si kdokoli z těch kandidátů uvědomoval, že krom jiného se stane také vrchním velitelem armády se všemi povinnostmi a následky, které to může případně mít, pokud se něco ošklivě zvrtne.

  12. 658 Stát, čo je to stát, Kefalín? Stát vydělat nemůže, ale firmy, jejichž šéfové kamarádí s generály ano. V Misesovi je popsaný důvod obsazení Ukrajiny Němci a Rakušany. Kvůli tomu, že by generálové a jejich kamarádi přišli o léno, odmítla armáda snížit stav jednotek na východě a poslat je do Francie.

  13. 661 Někteří jsou trafikanti, někteří aktivní škůdci, resp. „budovatelé společnosti, sociálně spravedlivého státu“.

  14. AeroKarle – zkusil to Carter a po něm Clinton. A pokud lze věřit informacím z Netu, tak to prý funguje a generálnímu štábu to hodně zamotalo hlavu.
    Zejména tedy Carter, který jim to ještě vylepšil tím, že se zeptal nějak jako „Prý mně máte v případě jaderného konfliktu dopravit během deseti minut do bezpečí na alternativní stanoviště ?“ A když mu generál podívá „Ano pane presidente, to je pravda.“, tak Carter odvětil „Fajn, takže do toho“ a zmáčkl stopky na náramkových hodinkách….

  15. Pavle, pak asi jediní, na které by se možná dalo trošku spolehnout, byli Masaryk a Klaus.

  16. (662) Vzhledem k hladu u Ústředních mocností, mohl být k tomu obsazení i dost reálný důvod. Tehdy ještě byla Ukrajina a Rusko obilnice světa.
    (664) Díky, nevěděl jsem, ale spíš jsem si tropil ouchcapky.

  17. OT: Tohle je tak pěkné (a zřejmě nejen pro zájemce o evoluční algoritmy), že sem prostě musím dát odkaz, který mi před chvilkou přišel (od jednoho takového z té první závorky): http://boingboing.net/2012/10/11/game-of-life-with-floating-poi.html

    Na jednu stranu spojité a zřetelně (byť možná pouze zdánlivě) isotropní, na druhou jasně artikulované (kupříkladu ty kluzáky jsou všechny stejně velké, a jejich jádra stále stejně vypadající) – a právě toto mne tam zaujalo nejvíce.

    Feynman se kdysi snažil oprostit od pravidelné mozaiky celulárních automatů tím, že tam zavedl náhodnost, ale tohle je cosi jiného. Až jednou bude čas, musím se podívat do těch zdrojových textů…

  18. Ehm, náhodnost, to sice taky, ale chtěl jsem prosím napsat „pravděpodobnosti“. (Už skoro spím, a spal bych úplně, nebýt toho, že potřebuji cosi otravného dodělat…)

  21. Tak moment, pánové – chcete snad říci, že Peach už vyhlásila někomu válku?
    O tom by snad Klaus a ČTK museli něco vědět! Neblbněte!
    Vždyť jde jen o to, aby cajti nehonili Kalouse! Kvůli tomu snad nemusíme vyhlašovat válku Evropské Unii?!

  22. 2 Foundry – ad 619 – vidíš, jak snadno bych byl býval vyhrál flašku Tullamorky, kdyby někdo důvěřoval naší justici a vsadil se se mnou?
    Je to taková hezká tečka za tím celým případem. Potěšilo mě to… Elementární kupecké počty před zraky našich soudců neobstojí! A držím palce ptakopyskovi, až se bude projednávat místní verze Archimedova zákona!
    Obávám se, že dalším krokem naší moudré vlády bude postavení „Příručky počtů kupeckých pro školu písárnu a dům“ na index a její držení bude trestáno těžkým žalářem popř. smrtí…
    Kdepak – žijeme v tom nejlepším ze všech možných světů… Tak si to užijte!
    No, mě to stálo flašku Tullamorky… Mám Obamy, že Vás to bude stát nepoměrně více!

  23. Zpátečníku: je to hezké na pohled, ale pořád to bude asi jen ten Life i když hezky udělaný.
    Pro zájmové studium mně přijdou mnohem zajímavější věci jako Tierra, Avida nebo Evolve. V těchto (pravda poněkud zastaralých) programech mají ty umělé organismy o dost větší možnosti rozvoje. Zejména Tierra je v tomto ohledu dost nekompromisní.

    Ještě před pár lety, když jsem byl mladší a trpěl jsem nadbytkem nápadů jsem začal novou generaci podobných hraček tvořit, ale nikdy jsem to nedodělal. Základní myšlenka byla vytvořit emulátor nějakého jednoduchého procesoru (pracoval jsem s vlastním modelem Z80 upraveným pro 32 bitové adresování) u kterého se budou mezi sebou prát a vyvíjet jednotlivé programy v paměťovém „moři“ o velkosti 4GB.
    Koncept vypadal slibně, ale síly mně došly zhruba v momentu, kdy bylo nutné pro ten „procesor“ napsat assembler.

    Ale je pravda, že na tento obor se nějak pozapomnělo a přitom jsou vyvíjející se a samomodifikující algoritmy naprosto fascinující obor. Zejména když se zahrne do té simulace možnost náhodných mutací a člověk to nechá s patřičnou výpočetní silou vyvíjet po tisíce nebo desítky tisíc generací…

  24. PeSi, za Velké vlastenecké války dosahovali sovětští dělostřelci cosinus i 4.5 🙂
    A není to tak dlouho, co jsem zde na stránkách polemisoval s jura-pem o tom, že Pi opravdu není jen dohodnutý symbol pro nějaké náhodně volené číslo…

  25. No, třetinu toho, co jsem měl odlifrovat, jsem právě odlifroval…

    Musím si pak někdy ujasnit, proč tam autor vlastně mluví o těch genetických algoritmech. Můj dojem (aniž bych vůbec věděl, co tam dělá) je, že z hlediska toho, co v animaci vidíme, GA fungují čistě staticky — tedy že je autor užil jen k nalezení / vyladění parametrů automatu tak, aby to dělalo cosi zajímavého. Dokáže-li pojem té zajímavosti nějak převést do hodnot fitnessu, zbytek už přece je hračka, že ano…

  27. 2 Dana – ad 646 – nemohu se zbavit pocitu, že jsem Ti na toto téma již něco napsal… A ačkoli soukromě, ta platnost tam je…

  28. Rputi, ano Peak vyhlásila někomu válku. Ministerstvu národní obrany. A to se bude bránit…

  29. Pavle, zajímavej (a ovšem úspěšnej) pokus v tomhle směru (673) měl před 10+ lety jakýsi student na Malé Straně coby diplomku: Dvěstěpadesátišestibajtovej chromosom, voperátor crossover zřejmě jen takový to běžný přesouvání bloku bajtů z jednoho chromosomu do druhýho (asi i vobecně, na ňáký jiný jeho místo).

    Co na tom bylo to skutečně zajímavý, byl vejpočet fitnessu. Ten totiž fungoval jakožto emulátor instrukčního souboru i8080, za posloupnost instrukcí se považoval právě ten 256B blok, přičemž fitness se bral jako přesnost, s jakou po vopuštění toho bloku bude (dejme tomu) v HL druhá vodmocnina toho čísla, který v něm bylo při startu. (Samozřejmě tam musely bejt ňáký meze počtu provedenejch instrukcí, aby se to nezacyklilo ouplně, a ňáký generování vstupních hodnot toho čísla; snad náhodně, nebo jakási učicí sada, nebo všech 256 možnejch čtverců, nebo já nevím co.)

    Jinými slovy, chtělo se, aby GA vymyslel vobecně fungující algoritmus na výpočet druhý vodmocniny. Při obhajobě prej oponent (nebudu jmenovat) nechtěl vůbec věřit, že něco takovýho může fungovat…

  30. PeSi, já si tvá slova brala k srdci. Ale co mám dělat, když tu koupelnu potřebuju dorekonstruovat a při tom se holt nadělá nepořádek, který se musí uklidit. Ty Vánoce se k tomu akorát tak nějak nachomejtly… :-))))

  31. PeSi, já naopak získal dojem, že NSS se postavil na stranu kupeckých počtů – celkem jasně a nejdvojsmyslně, čímž implicitně sdělil, že Henych je soudně uznaný blb.

  32. 2 Foundry – aha, a proto pustil jen Bobošíkovou, zatímco druhý dva nepustil… Zajímavé… Docela rád si přečtu to zdůvodnění… A že bych tu flašku Tullamorky bych býval prohrál? Ani nevíš, jak rád…

  35. 679-Zpátečníku, trvalo mi pět minut, něz mi došlo, že HL je registr …Buď byla ta 8080tka už fakt dávno, a nebo stárnu 😉

  38. Dobré ráno,

    Tak já se vzdálím od vření na politické scéně ( stejně je to pořád stejný, bublá to, škvíří to a občas se vyvalí oblak smrdutého kouře.
    Mám dotaz pro zkušené návštěvníky vánočních trhů – dcera jede se školou do Drážďan, příští pátek a pokud je cestou nezastihne konec světa, tak mají v programu mimo jiné i návštěvu vánočních trhů.
    Kolik by asi s sebou měla mít, aby si mohla koupit nějaký horký pití, nějakej pamlsek, případně nějakou drobnost?
    Moje zkušenost s touto atrakcí se omezuje na rychlý průlet mezi stánky , když spěchám od Tesca na tramvaj.

    i když ve středu tam zpívala nějaká grupa tak hezky, že bych se byla pozdržela, kdybych nebyla objednaná ke kadeřnici.

  39. Nevím jak v Drážďanech, ale ve Vídni stojí punč někde mezi 4-5 Euro (dá se koupit i nealkoholický), a zhruba za ty peníze se dá koupit i punčový hrnek na památku. A různé pamlsky taky v této ceně, 4-5 Euro.
    Dvacetieurovkou nic neskazíte, MaYdo 😉

  40. NoName 687 – inu „bratrská pomoc“ je věc jedna a obavy, že polovina Lybijců uteče věc druhá…

  41. (682) Neumím to olepit právními pojmy, ale IMHO soud došel k názoru, že pokud se počítá jak kupecké počty velí, Bobo má přes 50 000 uznaných podpisů, druzí dva pod 50 000.

  42. 691-vypadá to tak, Bobo se bez „sčítání procent dle názoru ministerstva“ do 50 000 platných podpisů vešla a soud to teď potvdil.

  43. 691 Dobrý den, pan Tomio podal trestní oznámení na neznámého činitele pro maření voleb. Důvodem můžou být i výpočty pana Zpátečníka, který nade vší pochybnost prokázal, že náhodný výběr archů nebyl aspoň v jednom případě náhodný.

  44. MaYdo, tusim ze minulej tejden to bylo 3,50 za burta, vynikajiciho, punc jsme nemeli….bude tam strasne lidi a tak se na kolotoc nedostane a taky ruske kolo, malicke, bude v oblezeni. Ale jiste to bude obdobne, jako ve Vidni. Na druhounstranu ty trhy v tom Sasku, se mi zdali o fous hezci, i kdyz tam nemeli klasicke stanky s vanocnima ozdobama, rucne malovanejma ze skla, ktere jsem ocekaval…
    Pokud tedy pojede do Altrmarketu, ci jak se to jmenuje. Jinak je tam trhu na kazdym namesti „neurekom“

  45. 693 Ještě si dovolím malý přípodotek: Pozorujíc chování pana Nečase by bylo pro něj nejlepší dnes odvolat paní Kačku Kvačkovou-Peake, pana Kubiceho, pana Kubu, Kalouska (všímáte si – všichni mají přímení K…) a v klidu dovládnout v demisi. ODS nemá ani nejmenší naději vyhrát příští volby, tak proč v tom případě nejet vabank a nevrátit se k ideálům?

  46. Nickname, klidne pokracujte, které kravy a kokoty, popripade kreteny je potreba odvolat ……vsechno zacina stejne pismeno K 😀

  47. Nickname, překvapuje mne, že nikdo nepočítá s variantou, že tohle koaliční „pnutí“ ohledně obrany nebo dopravy je prostě jenom divadlo pro masy. Plní stránky novin, a tak nikdo neřeší církevní restituce, obrovské ztráty ČD, ČSA, situaci ČEZu po úžasných zahraničních akvizicích atd atd.

  49. Pánové, děkuji za informace.

    Jirkop, bez kolotoče se dcera obejde, neb za a to už není zábava, důstojná jejich šestnásti let, za b na podobné atrakce by vlezla jen nadopovaná Kinedrilem.

    No jo, včera měli tradiční předvánoční zpívání v Loretě a zrovna jsem si tak nějak povšimla, že to moje dítě už není žádný dítě. Přemýšlela jsem, čím to, postava v bundě vypadá furt stejně, výška jezevčíka jí už zůstane a pak mi došlo, čím to je – nepokukovala kolem, a nedělal ksichty na známé stáře, ale věnovala se naplno společnému zpěvu.

    No, musím říct, že jí to slušelo, to soustředění. 🙂
    A zpívali hezky, školním sborem a přidruženými soubory bývalých studentů se škola může chlubit stejně směle, jako se chlubí sportovními úsoěchy, ketrým dává přednost pan ředitel.
    Co chcete, je to tělocvikář 🙂

  50. NoName, jak se zdá, není to zas až tak divadýlko. Mimo jiné šlo zřejmě o to, vyšachovat některé lidi z jednání o grippenech.

Komentáře nejsou povoleny.