Nezapomenutelné hořčičáky

Publikováno | Autor:

Albert Salický

Před nějakým časem jsem byl s dětmi v Technickém muzeu v Brně, kde mají mimo jiné i velkou vitrínu s expozicí bakelitu. Bakelit, první umělá hmota našeho mládí, se dnes intenzivně sbírá. Děti však nevěděly, co to je. No přece bakelit, vždyť doma máme ještě bakelitových věcí dost, odpověděl jsem lehkomyslně. Jenže v naší jinak rozsáhlé domácnosti už bakelitu nezbyl ani ždibec. Tak jsem musel na nejbližším bleším trhu koupit takovou tu kulatou červenou misku se šroubovacím víčkem, ve které se prodávalo holící mýdlo, aby děti věděly. Měli tam i klasický bakelitový kapesní mlýnek na kávu „Tramp“, ale ten už se pohyboval cenově v oblasti nadšenců, a to já pro bakelit nejsem.

 

Mě zajímají spíš sklenice od hořčice neboli hořčičáky, které byly v 60. letech prakticky všudypřítomné. V domácnostech později už spíše jako odměrky či sklenice pro děti, ale v kancelářích či na chatách ještě jako zásadní kus nádobí.

 

Sklenice od hořčice čili hořčičáky se používaly nejen v kuchyni, ale i v domácí dílně na ukládání šroubků a matiček, popřípadě se v nich odmočovaly štětce a míchaly různé přípravky. Mezi zahrádkáři bylo například známo, že je třeba postřiku proti mandelince dávali hořčičák na konev, jinak je to neúčinné. Ale v nejslavnějších dobách tyto sklenice sloužily domácí i kancelářské gastronomii. Tradičně se do nich dělala černá káva, ta česká, rozemletá zrnka zalitá horkou vodou. A říkalo se, že je třeba při zalévání kávy vroucí vodou nechat ve sklenici kávovou lžičku, ta prý odvede teplo a sklenice nepraskne.

 

Já pamatuji jak sklenice starší, kónické, tak samozřejmě ty novější, mírně zaoblené. A tak jsem se rozhodl, že si hořčičáků pořídím celou sadu a budu v nich hostům nabízet drinky. Netušil jsem, že sklenice od hořčice už české domácnosti opustily. Říkal jsem si, že bych mohl bych vyrazit na venkov a navštívit všelijaké ty tetičky a kmotry, ale ani to dnes není řešení. Každý jen vypráví, jak vyklízel byt po babičce a nešťastné hořčičáky naházel do popelnice!

 

Už jsem v životě sbíral leccos. Vždy, když se něco sbírá, se objeví spousta literatury. Například o modelech aut Matchbox či starých fotoaparátech je toho plná knihovna. Začal jsem tedy hledat literaturu i ke sklenicím od hořčice. V internetu se ovšem hledá špatně. Jednak je Hořčičák podivuhodně rozšířené příjmení, dále tak všudypřítomní pejskaři označují barvu svých miláčků (jeden hořčičák ovšem byl i moped zvaný fichtl), a velmi často je toto slovo použito jako odměrka (tedy 2 dcl) při receptech, opisovaných ze sešitů babiček. Zato literatura veškerá žádná. Velmi stručnou informaci jsem našel v knize J. Lněničkové „České a moravské obalové sklo”, ale to už bylo také všechno. Nakonec jsem dospěl k závěru, že chci-li si o hořčičácích něco přečíst, budu to muset sám napsat.

 

Jenže kde vzít informace? Na Wikipedii je minimální zmínka a několik komentátorů na různých fórech informace stejně jako já hledá a nenabízí. Kde najít sběratele? Lidé sbírají i mnohem horší věci, než hořčičáky. Bylo by tedy velmi nepravděpodobné, že by je někdo nesbíral. Vzhledem k tomu, že při aukcích na Aukru existuje více zájemců, lze předpokládat, že takoví jedinci existují, ovšem vzhledem k dosaženým cenám, kdy se poštovné blíží ceně zboží, to nebude tak horké. Jediný sběratel, o kterém vím více, je dáma, která zcela svévolně usoudila, že čísel forem na dně sklenic (zajímají ji jen ty zaoblené) je 99 a rozhodla se je všechny mít. No, už je zhruba v poločase.

 

Obrátil jsem se tedy na sklárny, někdejší výrobce hořčice jako byly firmy Fruta, Briliant a podobně, na ministerstvo zemědělství, na muzea skla a průmyslového zboží. I tak je žeň velmi chudá. Sklenice se podle tehdy platné normy vyráběly v řadě skláren, například v Rudolfově huti v Dubí u Teplic (ty maji na dně iniciály zakladatele firmy Josefa Inwalda, což ovšem vypadá spíše jako zkřížené vycházkové hole) nebo v sklárnách Moravia Kyjov s řadou pobočných provozů (sklenice s M v trojúhelníku na dně). Vzhledem k tomu, že formy k lisování dodávala rovněž řada firem, liší se jednotlivé výrobky I přes miry definované ČSN mírně tvarem I kvalitou povrchu. Hořčičáky byly navíc vyráběny z odpadového material a jsou tedy velmi rozdílné v struktuře skla i barevném odstínu.

 

Oba základní druhy, kónické i zaoblené silnostěnné a velmi nekvalitní sklenice z 50. a 60. let 20. století o výšce 9,5 cm, byly uzavřeny plastovým víčkem, na kterém byly natištěny údaje o výrobku a ceně. Na některých sklenicích byla navíc oválná papírová nálepka. Vzhledem k způsobu využívání sklenic je jasné, že se mnoho nálepek nezachovalo. Zachovaly se však občas zbytky lepidla, které na některých sklenicích tvoří matný náznak oválu. Kromě sklenic s nálepkou existovaly i sklenice, na kterých byl jednobarevný potisk, patrně sítotiskem. Ten se tak snadno nesmyl, přesto jsou potištěné hořčičáky vzácné. Z čehož plyne, že jich nebylo mnoho.

 

Hořčičáky jsou specificky československý fenomén. Badatel se může třeba ugooglovat, ale za hranicemi nic nenajde. Německy mluvící státy, a tenkrát nás obklopovaly dokonce tři, nemají s pojmem Senfglas spojeno nic, co by hořčičák připomínalo. Podobně naši sousedé ze severu mají své musztardówky zcela jiné. Dokonce ani v Moskvě, kde je prý jinak k mání úplně všechno, o gorčičnyj stakan nezavadíš. Ukrajinské označení není známo, ale asi to nebude jiné. Maďarsky se hořčičák řekne, nebudete věřit, mustárpohár, ale víc informací by z Uhrů nedostal ani sapér Vodička. Přitom je v uvedené knize zmínka o importovaných sklenicích, ale odkud by byly? Slovensko tehdy cizinou nebylo, avšak i tam je Horčičák celkom bežné meno, a tak badatel najde pouze sympatickou zmínku na facebookové prezentaci prešovské kapely The Strangers, umístěnou s cílem propagovat jejich nové CD, obsahující píseň nazvanou, jak jinak, Horčičák. …

 

Dále je tam ve zmínce o historii firmy Snico, dříve Stredoslovenské konzervárne a liehovary, n.p., doslova: Dňa 1. mája v roku 1961 sa na ulici M. Pišúta v Liptovskom Mikuláši začala výroba tradičnej plnotučnej a kremžskej horčice, ktorá sa výrábala v 70g hliníkových tubách, v 80g plastových kelímkoch a v 200g sklennom pohári, takzvanej „ruskej Zuzana“ a tento pohár sme ľudovo nazývali „horčičák“. Na „horčičáku“ bolo prvý krát použité zatláčacie viečko, ktoré používame dodnes.

 

A tak dále bádáme a tápeme v temnotě. Najde se někdo, kdo ví více? Vždyť přece v množství provozů, kde se hořčičáky vyráběly či používaly k balení hořčice, musely pracovat stovky lidí, kteří si dnes užívají zaslouženého důchodu, a někteří z nich třeba i u počítače četbou tohoto povídání. Tak sem s vašimi vzpomínkami! A kde je těch pár nadšenců, se kterými občas bojuji na Aukru o pár sklenic? Sběratelé hořčičáků všech (tedy obou) zemí, spojte se ! (salicky@seznam.cz)

 

Kompletní text s obrázky je k otevření a stažení ZDE

adresa:  http://sumavak.anafra.net/horcicaky-8-12.pdf

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

989 komentářů u „Nezapomenutelné hořčičáky“

  1. Pokud vicepremiérka vykládá v do médií, jak na ni premiér v telefonátu zvyšoval hlas, musí jít o divadlo, Rputi. Protože pokud ne, museli bychom být v idiocii, ne v republice.

  2. Divano, dobrý….

    pro mně konec světa nastane už za časného rána – ve čtvrtek večer máme vánoční večírky a v šest ránoo musím odvést dceru k odjezdu do těch Drážďan.

    Mořžná bych ji měla taky přibalit rendlík od šlehače, pivo a pláštěnku 🙂

    Množné číslo u večírků není překlep, protože pánská a dámská část se nedohodla o hospodě, zamluvily se dvě a nikdo nechce ustoupit. TAkže asi budeme jak v Orientu, obě pohlaví přísně separovaná. 😀

  3. 701 Paní Kačka Kvačková – Peake byla spolustranickou kolegyní Kristýny Kočí. (Všímáte si monogramů – KKP, KK?)

  4. Proboha Nickname, už těch slovních hříček od K, radši nechcme, nebo zas budu donucen napsat, že i ( o kterém se tu nesmím zmiňovat) … má začátek na K 😀

  5. NoName, ona paní vícepremierka ještě občas ujede. Ale učí se rychle, jak bylo možno soudit z jejího ptydepe.

  6. Raketový vzestup paní Peake a ráznost jejích rozhodnutí připomíná kariéru MUDr. Ratha. Aby děvenka nedopadla stejně.
    Bez povšimnutí prošla reakce nenápadného poslance Jana Vidíma, který jako jediný postup Peake schvaluje. Není tajemstvím, že tento poslanec je ve velmi úzkém vztahu se zbrojařem Smržem. Nejen Parkanová, ale i „těžce nemocný“ Barták si mohou oddychnout.

  9. (695)“ tak proč v tom případě nejet vabank a nevrátit se k ideálům?“
    Protože už nikdo neví, jaké ideály to byly.
    😛

  10. Dobře jí tak! Ale tradiční to věru není…

    …Deník Blesk se rozhodl udělat radost té části armády, která si prý do redakce píše o obrázek nové ministryně obrany. „Dejte nám svlečenou Karolínu Peake, ale krásnou! Ať máme co píchat do skříněk,“ zněly prý požadavky v desítkách mailů a telefonátů. Blesk se tedy dle svých slov rozhodl upevnit bojeschopnost našich jednotek, a proto otiskuje upravený obrázek krásné velitelky v podobě plakátu. Takže stačí udělat „šmikšmik“…
    http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Polonaha-Karolina-Peake-Bulvar-splnil-prani-vojaku-256931

  12. Ptakopysku, ono zřejmě spousta lidí by ráda udělala šmikšmik i Parkanové, není ale jisté, zda ve stejných místech, jako Karolíně Peak 😉

  13. 709 Když člověk nemá ideály, plány, sny, … žije vůbec? Když se nesnaží, tak se usmaží.

  15. NoName,
    odhaduji, že množina chovatelů basetů by mohla být cílovou skupinou ždoucích fotku Parkanové v bikinách. Jistá podoba plandajících, zdánlivě nesouvisejících … ehm… dost. Však oni chovatelé basetů vědí.

  16. Nickname, za pár týdnů bude jediným Vaším přáním aspoň chvilku v noci spát, pak se k tématz ideálů a snů vrátíme 😉

  17. Prakopysku, třeba i charakter je důležitý … Možnost povykládat si …
    A tím bych to uzavřel, aby to nebyly takové ty řeči z vojny. 😉

  19. Nickname, za těch pár týdnů si to povíme!!! 😀

  20. Jj – musí to být zatracené prachy, když kvůli nim provede něco, co se v podstatě nedá zatlouct:
    …Čistka nové ministryně Peake ohrožuje mnoho probíhajících a složitě domlouvaných mezinárodních vojenských obchodů za miliardy korun.Je třeba dokončit jednání se švédskou stranou o prodloužení pronájmu stíhaček Gripen. Vláda schválila záměr dovyzbrojit vojáky útočnými puškami České zbrojovky. A armáda uvažuje o nákupu 30 obrněných vozů. Kromě toho se musí rychle vyřešit problém nákupu armádních uniforem za 90 milionů korun…
    http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/cistka-na-obrane-prvni-udery-schytali-vondrovi-lide

  21. Nickname, nenechte se zblnout…. U nás se spalo v podstatě celou noc. Minimálně osum hodin….kdybych to nezažil čtyřikrát, neuvěřím.

  22. Džjo,
    30 obrněných vozů, to jsou hop-sun-přísun Pandury málo ?

  23. Matzurko, to jsou v podstatě jiná auta, pandury jsou na něco jiného…

  24. JIrko,
    tak to si směle vsaď do loterie, můj jediný cvalík chtěl papat naposled v jedenáct a poprvé ve dvě, pak v pět ráno. První tři měsíce. Pak se to protáhlo na večerní krmení kolem sedmé, ranní v pět až do prvního roku. A přes den to nechtělo spát, i přes poctivé procházky lesoparkem, houpání kočárkem a zpěvu ukolébavek. Dítko prostě bylo zvědavé, cože to máma kutí, aby jí něco neuteklo tak dala tak půl hoďky dopoledne, půl odpoledne, a jinak spánek považovala za ztracený čas.
    Má sestra, takto matka dvou, tomu nemohla uvěřit – oba její kluci spali jak dřeva skoro pořád, takže uštrikovala spoustu svetrů apod. Po týdnu u nás zkonstatovala, že mám asi dítko podhozené divoženkami a už se nenabídla k hlídání…. až když dítko začalo školní docházku 🙂

  25. Jestli budou ty obrněné stejně předražené a nakonec na bzum, tak to asi vyjde nastejno…

  26. (718,724) slovo nemluvně se mi v případě dcery zdálo zcela zavádějící a začal jsem ji zvát „vřeštně“.
    Velice výkoná potomkyně, na tehdejší velikost. Na dovolené v Chorvatsku konstatoval domácí: „sve kuču obudila“.
    😛

  28. Bratr byl velmi živé dítě, proto převzal řemeslo po praprapradědovi a nechtějte se mu dostat do rukou 🙂 Něco jako Kličko, kousek od Ptakopyskova.
    Já jsem byl naopak dítě tiché, milé, kam mě položili, tam jsem usnul a zase mě našli. To mi zůstalo dodnes.

  30. 727-„Prostě může v lednu dojít k zásadnímu ohrožení celého systému státní správy. Termín informační blackout není vůbec nadsazený,“ připouští Šmerda.

    To je ideální příležitost na likvidaci přebujelé byrokracie- čtvrt roku blackoutu a uvidí se, co je SKUTEČNĚ NEZBYTNÉ pro naši existenci.

    Nebo se prostě vrátí státní správa k perům a matričním knihám. Šlo to tak stovky let.

  31. Bude to mnohem jednodušší. Do rozhodnutí sporu to povede stávající firma, ovšem: v demisi…
    Ale myslím, že do toho z konkurenčních důvodů nemá chuť. Že to vidí tak, že když to nedostane, bude „blackout“ a vyhraje-li pak tendr někdo jiný, ještě rád přileze ke křížku, protože ten vzniklý bordel nikdo nedokáže dát dohromady.

  32. A u toho propojení centrálních registrů a registru aut s napětím očekávám, kdy někdo dostane občanku s Vin číslem sousedova auta a s rodným číslem CB-58-32.
    To přece nemůže dlouho trvat…

  33. nickname 829 – zeptejte se pana poslance Vidíma – zdá se, že o tom něco ví… 🙂

  34. 733 Já bych paní Kvačkové nechal ten úřad korupční ministryně. Po působení na obraně asi už nebude ministryně bez portmonky, že.

    Jeden den Přemysla Sobotky:
    http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/online-hleda-se-prezident-cesky-rozhlas-travi-den-s-premyslem-sobotkou–1149895

    „Spíš to vypadalo, jako by Občanská demokratická strana připravila takový hezký poznávací zájezd pro místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku, ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu a také bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, protože ti dva tam také byli,“ říká Veselovský.

    Za doprovodu šéfa centra se politici soustředili na prohlížení jednotlivých atrakcí. I když se na místě pohybovalo dohromady asi pět rodin a několik dalších přihlížejících a návštěvníků, Sobotka se ani jednou nepokusil s nimi promluvit, navázat kontakt, představit se, podat jim ruku či se jich zeptat, co je trápí nebo jak by si nového prezidenta představovali.

    … zdá se mi, že jedinou reklamu panu Sobotkovi dělám já … to rovnou ODS měla rezignovat na svého kandidáta … takhle to vypadá, že ano, kandiduj, ale vykoupej se v tom sám, my ani nevíme, jak se politika dělá.

  35. Tak to je titulek jak noha! Proč rovnou nenapíšou „57%m lidí si myslí, že to tu kráčí do pr…!“ Jasné, úderné, výstižné!

    Česku se nedostává optimistů.
    …Zcela nevídané je však krajně negativní hodnocení celkového směřování situace v ČR,“ konstatuje agentura, která připomíná, že postoj zbývajících 37 procent lidí, podle nichž země nesměřuje nikam, lze sotva považovat za dobrou zprávu…
    http://www.novinky.cz/domaci/287841-cesku-se-nedostava-optimistu-zeme-nesmeruje-spravne-mysli-si-temer-vsichni.html

  40. Dobrý večer,
    rputi, to je přece jasný, že země nesměřuje nikam. Země je furt na tom samém místě a tudíž ani nikam směřovat nemůže. 😀

  42. Nickname, Vy teda máte choutky. Drtinová versus Hájek, to teda muselo bejt maso.

    OT -nevíte někdo, čím to, že vanilkové rohlíčky tak neuvěřitelně rychle sublimujou? 😀

  43. 742 … a žehlils někdy? 😉 Ad rohlíčky: asi to bude počasím, u nás je to stejné.
    Hájek vyhrál 10:0, paní Drtinová se ukázala jako plačka z Nestánic, která neví, nezná, netuší, ale má v popisu práce obhajovat pana Havla. Pan Hájek vypadal jako seriózní myslitel, který dovede citlivě odpovědět i na nevhodné invektivy. Koupím si jeho knížku.
    Paní Drtinová se snažila pana Hájka rozhodit odkazy na mayský kalendář, kvantovou fyziku (vhodné pro PeSa 🙂 ), stejně asi nedostane prémie.

  44. HRDINA!!
    fischer musel rozmýšlet své důsledky neustálého odmítání vlézt do komunistické strany, v té době už měl rodinu, takže nakonec tam teda vlezl!
    to je xindl

  45. U nás rohlíčky nesublimují, neboť mě nebaví se s nimi rohlat, a navíc se to lámalo při obalování cukrem. Takže místo toho škeblám škeble, tedy z jakéhosi nesladkého těsta a plněné oříškovou nádivkou, taky se to pak obaluje v cukru.
    Drobet podvádím, na svátky mi přijede sestra se švárou, a jelikož je moje příbuzná na cukroví ďáblice, tak něco rohlíčků doveze – má dva dospělé syny, tak je zvyklá dělat vagóny, aby pak stejně na Silvestra přidělávala další várku 🙂
    Ovšem nutno poznamenat, že její kornoutky plněné máslovým krémem mizí teleportací nebo podobným přirozeným způsobem.

  46. Drtinovou s Hájkem jsem si dopřál ne při žehlení, ale při přípravě krmě.
    Perfektní zábava, jak se dva trotlové míjejí.

  48. KArle,

    21. září už bylo, tak kde jsou ty převratné technologie, co zabrání válčení? 😀

  49. a jak děláš toho vyplazenýho smajlíka ?

    Zkusím : :-p 😛

Komentáře nejsou povoleny.