Albert Salický
Před nějakým časem jsem byl s dětmi v Technickém muzeu v Brně, kde mají mimo jiné i velkou vitrínu s expozicí bakelitu. Bakelit, první umělá hmota našeho mládí, se dnes intenzivně sbírá. Děti však nevěděly, co to je. No přece bakelit, vždyť doma máme ještě bakelitových věcí dost, odpověděl jsem lehkomyslně. Jenže v naší jinak rozsáhlé domácnosti už bakelitu nezbyl ani ždibec. Tak jsem musel na nejbližším bleším trhu koupit takovou tu kulatou červenou misku se šroubovacím víčkem, ve které se prodávalo holící mýdlo, aby děti věděly. Měli tam i klasický bakelitový kapesní mlýnek na kávu „Tramp“, ale ten už se pohyboval cenově v oblasti nadšenců, a to já pro bakelit nejsem.
Mě zajímají spíš sklenice od hořčice neboli hořčičáky, které byly v 60. letech prakticky všudypřítomné. V domácnostech později už spíše jako odměrky či sklenice pro děti, ale v kancelářích či na chatách ještě jako zásadní kus nádobí.
Sklenice od hořčice čili hořčičáky se používaly nejen v kuchyni, ale i v domácí dílně na ukládání šroubků a matiček, popřípadě se v nich odmočovaly štětce a míchaly různé přípravky. Mezi zahrádkáři bylo například známo, že je třeba postřiku proti mandelince dávali hořčičák na konev, jinak je to neúčinné. Ale v nejslavnějších dobách tyto sklenice sloužily domácí i kancelářské gastronomii. Tradičně se do nich dělala černá káva, ta česká, rozemletá zrnka zalitá horkou vodou. A říkalo se, že je třeba při zalévání kávy vroucí vodou nechat ve sklenici kávovou lžičku, ta prý odvede teplo a sklenice nepraskne.
Já pamatuji jak sklenice starší, kónické, tak samozřejmě ty novější, mírně zaoblené. A tak jsem se rozhodl, že si hořčičáků pořídím celou sadu a budu v nich hostům nabízet drinky. Netušil jsem, že sklenice od hořčice už české domácnosti opustily. Říkal jsem si, že bych mohl bych vyrazit na venkov a navštívit všelijaké ty tetičky a kmotry, ale ani to dnes není řešení. Každý jen vypráví, jak vyklízel byt po babičce a nešťastné hořčičáky naházel do popelnice!
Už jsem v životě sbíral leccos. Vždy, když se něco sbírá, se objeví spousta literatury. Například o modelech aut Matchbox či starých fotoaparátech je toho plná knihovna. Začal jsem tedy hledat literaturu i ke sklenicím od hořčice. V internetu se ovšem hledá špatně. Jednak je Hořčičák podivuhodně rozšířené příjmení, dále tak všudypřítomní pejskaři označují barvu svých miláčků (jeden hořčičák ovšem byl i moped zvaný fichtl), a velmi často je toto slovo použito jako odměrka (tedy 2 dcl) při receptech, opisovaných ze sešitů babiček. Zato literatura veškerá žádná. Velmi stručnou informaci jsem našel v knize J. Lněničkové „České a moravské obalové sklo”, ale to už bylo také všechno. Nakonec jsem dospěl k závěru, že chci-li si o hořčičácích něco přečíst, budu to muset sám napsat.
Jenže kde vzít informace? Na Wikipedii je minimální zmínka a několik komentátorů na různých fórech informace stejně jako já hledá a nenabízí. Kde najít sběratele? Lidé sbírají i mnohem horší věci, než hořčičáky. Bylo by tedy velmi nepravděpodobné, že by je někdo nesbíral. Vzhledem k tomu, že při aukcích na Aukru existuje více zájemců, lze předpokládat, že takoví jedinci existují, ovšem vzhledem k dosaženým cenám, kdy se poštovné blíží ceně zboží, to nebude tak horké. Jediný sběratel, o kterém vím více, je dáma, která zcela svévolně usoudila, že čísel forem na dně sklenic (zajímají ji jen ty zaoblené) je 99 a rozhodla se je všechny mít. No, už je zhruba v poločase.
Obrátil jsem se tedy na sklárny, někdejší výrobce hořčice jako byly firmy Fruta, Briliant a podobně, na ministerstvo zemědělství, na muzea skla a průmyslového zboží. I tak je žeň velmi chudá. Sklenice se podle tehdy platné normy vyráběly v řadě skláren, například v Rudolfově huti v Dubí u Teplic (ty maji na dně iniciály zakladatele firmy Josefa Inwalda, což ovšem vypadá spíše jako zkřížené vycházkové hole) nebo v sklárnách Moravia Kyjov s řadou pobočných provozů (sklenice s M v trojúhelníku na dně). Vzhledem k tomu, že formy k lisování dodávala rovněž řada firem, liší se jednotlivé výrobky I přes miry definované ČSN mírně tvarem I kvalitou povrchu. Hořčičáky byly navíc vyráběny z odpadového material a jsou tedy velmi rozdílné v struktuře skla i barevném odstínu.
Oba základní druhy, kónické i zaoblené silnostěnné a velmi nekvalitní sklenice z 50. a 60. let 20. století o výšce 9,5 cm, byly uzavřeny plastovým víčkem, na kterém byly natištěny údaje o výrobku a ceně. Na některých sklenicích byla navíc oválná papírová nálepka. Vzhledem k způsobu využívání sklenic je jasné, že se mnoho nálepek nezachovalo. Zachovaly se však občas zbytky lepidla, které na některých sklenicích tvoří matný náznak oválu. Kromě sklenic s nálepkou existovaly i sklenice, na kterých byl jednobarevný potisk, patrně sítotiskem. Ten se tak snadno nesmyl, přesto jsou potištěné hořčičáky vzácné. Z čehož plyne, že jich nebylo mnoho.
Hořčičáky jsou specificky československý fenomén. Badatel se může třeba ugooglovat, ale za hranicemi nic nenajde. Německy mluvící státy, a tenkrát nás obklopovaly dokonce tři, nemají s pojmem Senfglas spojeno nic, co by hořčičák připomínalo. Podobně naši sousedé ze severu mají své musztardówky zcela jiné. Dokonce ani v Moskvě, kde je prý jinak k mání úplně všechno, o gorčičnyj stakan nezavadíš. Ukrajinské označení není známo, ale asi to nebude jiné. Maďarsky se hořčičák řekne, nebudete věřit, mustárpohár, ale víc informací by z Uhrů nedostal ani sapér Vodička. Přitom je v uvedené knize zmínka o importovaných sklenicích, ale odkud by byly? Slovensko tehdy cizinou nebylo, avšak i tam je Horčičák celkom bežné meno, a tak badatel najde pouze sympatickou zmínku na facebookové prezentaci prešovské kapely The Strangers, umístěnou s cílem propagovat jejich nové CD, obsahující píseň nazvanou, jak jinak, Horčičák. …
Dále je tam ve zmínce o historii firmy Snico, dříve Stredoslovenské konzervárne a liehovary, n.p., doslova: Dňa 1. mája v roku 1961 sa na ulici M. Pišúta v Liptovskom Mikuláši začala výroba tradičnej plnotučnej a kremžskej horčice, ktorá sa výrábala v 70g hliníkových tubách, v 80g plastových kelímkoch a v 200g sklennom pohári, takzvanej „ruskej Zuzana“ a tento pohár sme ľudovo nazývali „horčičák“. Na „horčičáku“ bolo prvý krát použité zatláčacie viečko, ktoré používame dodnes.
A tak dále bádáme a tápeme v temnotě. Najde se někdo, kdo ví více? Vždyť přece v množství provozů, kde se hořčičáky vyráběly či používaly k balení hořčice, musely pracovat stovky lidí, kteří si dnes užívají zaslouženého důchodu, a někteří z nich třeba i u počítače četbou tohoto povídání. Tak sem s vašimi vzpomínkami! A kde je těch pár nadšenců, se kterými občas bojuji na Aukru o pár sklenic? Sběratelé hořčičáků všech (tedy obou) zemí, spojte se ! (salicky@seznam.cz)
Kompletní text s obrázky je k otevření a stažení ZDE
>> Šumavák 229
Já jsem onehdy – místo TV – koukal na YouTube na různé Deutsche Wochenschau. Takže těch bojů ua Novou Evropu jsem pln. A vskutku se to výrazivo za těch 60-70 tak moc nezměnilo.
Dobré ránko při pondělku!
Čím to je, že ty lumpy „neumíme“?
Zvoral se systém veřejných prací, až musely přijít ke zrušení, zvoraly se SKarty, čím dál víc se „vorají“ exekuce…
…Lidovky.cz: Jak by se tedy situace měla řešit?
Úplně zrušit současný systém exekucí, je to legalizovaná zlodějina. A vrátit se k systému soudních exekucí, jen ho trochu zkvalitnit. Nyní to funguje na úkor slušných a poctivých lidí, kdežto lumpové, kteří nechtějí platit, se tomu pohodlně vyhnou.
Zdroj: http://www.lidovky.cz/system-exekuci-je-organizovana-zlodejina-mini-advokat-p1n-/zpravy-domov.aspx?c=A121209_123631_ln_domov_ogo
Dobré zas ráno… 2 Rpuť – ale že to se toho tolik zvládne… Skoro bych tipoval, že mu s tím někdo pomáhal. Někdo velice konkrétní…
slušní a poctiví lidé – kdo to je? Soudní exekuce bude rozlišovat, kdo je slušný a poctivý a na toho se bude brát ohled?
Tuší někdo, jak pracují soudní exekutoři a na jakém zákonném podkladě?
Takže dobré ráno vám všem a také všem soudním exekutorům, kteří se změní z líných státních úředníků na poctivé a neúplatné uskutečňovatele spravedlivého práva.
Ne, netušíme ničeho, martine. Proto se ptám.
Jsem dnes v rádiu slyšel, že EU míní podpořit vědu v „nových“, resp. „chudších“ zemích EU.
Reportáž na 10 minut, rozhovor s komisařkou …
No výsledek ? PĚT grantů pro 12 zemí, každý ve výši cca. 2,5 mil. Eur.
Z toho se zbytek světa určitě po**re.
2 martin ad 254 – „slušní a poctiví lidé – kdo to je?“ – no, i Yettiho už prej někdo viděl… Tak třeba někde existuje i slušný a poctivý člověk… Neztrácejme naději…
Dobré ráno,
cokoliv se vymyslí jako finta v nějakém „boji proti něčemu“, tak lumpové se tomu vyhnou a najdou způsob, jak to obejít a těm ostatním to jen komplikuje život a stojí je to peníze.
Asi by bylo nejlevnější, smířit se s tím, že lumpové budou vždycky, naivové, co jim naletí taky, dlužníci zrovna tak a zkrátka kdo si nedá bacha sám, tak o majetek přijde.
MaYdo, nedávno se mi stala taková divná věc s pojistkou.
Naše město bylo součástí jiného města, a místní části se rozlišovaly PSČ.
Asi před 15 lety jsem uzavíral pojistní smlouvu, na 100% už na novou adresu (protože v té době už byly města 5 let od sebe), všechno OK až do tohoto roku.
Samozějmě, mám sledovat, zda mám vše zaplaceno, ale když nedošla výzva…
Do ruky se mi dostala až druhá upomínka, která byla adresována na 20 let starou adresu. Naštěstí někdo osvícený na poště poznal, o co jde a dopis přeposlal.
Nepřijít tato upomínka na správnou adresu, možná už taky čelím exekuci.
Otázkou teď jenom je, zda třeba někdo verifikoval databázi a třeba použil staré údaje, a nebo je to záměr … Ale že by tohle potřebovala dělat Česká pojišťovna ?
Dobrý zmrzlý den. Proč zmrzlý? Protože u nás na úřadě se špoří a tak se topení na víkend nastavuje do temperovací polohy – a mít nohy pod stolem je jako je mít v lednici. O dalším nemluvě.
Ad exekuce – ten článek jsem čtla už v sobotu a napadlo mě jediné efektivní řešení – pokud exekutor nepředloží (nedoručí) na katastr exekuční příkaz a nemovitost se prodá v době, kdy na LV žádná exekuce není zapsána, tak prostě ten dluh přejde na exekutora. A je to. :-)))
Kvalitu systému dělají zpětné vazby. U exekutorů jsou asi nastavené špatně, až skoro vůbec.
Karle, a jak tu zpětnou vazbu na exekutory vytvořit? Ono to totiž bez soudů moc dobře nejde. A nevím, jestli i na exekutory lze použít zákon o náhradách za chybný úřední postup. Ostatně soudím, že onen zákon je nedosti využíván – nevím, zda jej lze využít i např. vůči soudům, které si rovněž neověřují aktuální adresy a doručují na neplatné a následně fikcí, čímž poškozují „dlužníky“ i ostatní občany.
No právě, NoNAme, z vymáhání pohledávek je dnes byznys, z kterého vcelku moc nakonec nemá ani věřitel, pakují se na tom hlavně vymahači a exekutoři a sponzorujeme ho víceméně všichni.
To máte jako s charitou. Dnes jsou leckdy potřební, pro které se to dělá, jen prostředkem k poměrně lukrativní pbživě provozovatelů dobra.
Dano, v zahraničí to funguje – tak snad nahlédnout, jak to dělají jinde.
Tady je to průšvih hlavně od dob Pospíšilových.
Nobelovu cenu za mír převezmou v Oslu představitelé Evropské unie. Slavnostní ceremonie se zúčastní i zástupci členských zemí EU, ovšem s výjimkou šesti zemí včetně České republiky. Letošní předávání Nobelovy ceny míru sledujte živě na ČT24 od 13:00.
:))))))))
S tou dodatečnou exekucí nemovitosti jsem měl kdysi potíže to vysvětlit německému advokátovi pracujícímu pro mateřskou firmu. Tvrdil, že přece musí platit zásada Quod non est in actis, non est in mundo . Ovšem když jsem ho seznámil s případem, kdy katastr(of)ální úřad sám od sebe odepsal z listu vlastnictví tovární objekt na ploše cca 1000 m2 jako neexistující, pravil ten dobrý muž: „Tak teď už tu exekuci začínám chápat.“
Ad.265: Už se těším na hudební doprovod:
http://www.youtube.com/watch?v=QqaN_nMbVtM
(262) To kdybych Dano věděl, tak nepíšu „asi“ a jsem slavnej. 😛
>> tučňák
Pokud byste byl pamětníkem, tak byste musel znát alternativní – a tehdy značně politicky nekorektní – text onoho songu. Dnes by byl ale zajisté politicky korektní.
Stručný výklad:
článek o exekucích je hlavně propagací oné konkrétní advokátní kanceláře, jak umí pomáhat a že se to vyplatí.
Nápad o návratu k soudním exekutorům je jen znárodněním malého úseku činnosti se všemi důsledky, které má vedení státní agendy. Nic se nezrychlí, exekutoři přijdou o samostatnou činnost, náklady dlužníků se nepatrně sníží, náklady daňových poplatníků se raketově zvýší, doba výkonu rozhodnutí se mnohonásobně prodlouží, nová místa líných státních úředníků se začnou budovat a vybavovat.
V řetězci – dluh za nezaplacenou jízdenku – revizor – účtárna dopravního podniku – upomínky – zastoupení advokátní kanceláří nebo prodání vymahačské firmě – návrh na soud – rozsudek s přísudkem pro vymahače – návrh na výkon rozhodnutí – rozhodnutí soudu o exekuci – se nezmění nic. Jen se místo předání tohoto exekučního příkazu exekutorovi položí příslušný papír na stůl soudního exekutora – státního zaměstnance. Ten to tam nechá ležet a když bude pěkně a bude mít víc věcí najednou, tak se zajede milostivě podívat do bydliště dlužníka. V tom lepším případě, když v bydlišti, naposledy evidovaném v žalobě, nikoho nenajde, tak to zase založí do šanonu a po několika měsících třeba napíše dopis věřiteli, že dlužník se na udané adrese nevyskytuje a požádá, aby si věřitel tu adresu sám zjistil a oznámil ji soudu.
Bude to tak, jako to bylo před tím, než se zřídili soukromí exekutoři. A za několik let, až se zjistí, že exekutoři nevymáhali jen od poctivých a slušných jezdců na černo, ale i od lumpů, kteří si půjčili prachy od sousedů nebo od lumpů z hypermarketů, kteří byli odsouzeni k úhradě škody a nechtějí ji zaplatit a od lumpů, kteří neopravili omítku a ještě si vzali dvě zálohy navíc, tak pak se vzedme v novinách vlna rozhořčení, jak k tomu přijde slušný a poctivý člověk a nějaký politik navrhne, aby se zřídili soukromí exekutoři, když to v celé EU tak dobře funguje.
>> dvd – třeba to Rompuyovo haiku taky někdo zhudební … 😀
Nechci se do toho příliš zaplétat, stejně bych jen vysvětloval známé věci. Pouze bych rád zdůraznil to, co již Dana letmo zmínila: Fikce doručení. Ano, právě tu lze bezpochyby počítat k nejcennějším klenotům českého právního řádu. Mám dojem, že ten, kdo s ní přišel, dost možná věděl velmi dobře, co dělá. Pak už stačí jen podplatit listonošku (která na mne beztak málokdy vůbec zazvoní, když mi nese rekomando), aby mi pro jednou nehodila do schránky ani ten papírek…
Vzpomeňte si prosím na Krejčíře a Čepro. Rozdíly byly v zásadě jen dva: Jednak nepodplácel pošťačku, nýbrž až někoho v podatelně, jednak tam šlo o pár miliard. Když si ani potom zákonodárce neuvědomil, co spáchal, a dál neochvějně pokračoval chybnou cestou…
Díky, martine, fajn!
Tak proč ty lumpy neumíme?
Zpátečníku,
s tou fikcí doručení podle mě není problém v poště (a pošťačkách, jak píšete), ale v odfláknutí na soudech, které v klidu připustily vymáhání na neplatných adresách a jiných osobách.
Fikce doručení byla zavedena do našeho právního řádu zákonem č. 113/1895 o Civilním řádu soudním.
Co to znamená, když se řekne, že ty lumpy neumíme? Kdo je ten lump? Kdo to určí? Je na to nějaké měřítko? A když už víme o někom, že je lump (protože to říkala sousedka nebo iDnes), tak co na něm máme umět? Zavřít ho až zčerná a nechat ho v lochu tak dlouho, až se přizná?
Je to marný – když se to týká jiných, tak je jasno, když se to týká pisatele, tak se musí brát ohled.
Takže Rputi, řekni konkrétně, kdo je ten lump a co neumíme? Kausu, jména, trestný čin. A zdroj tvé informace.
Tučňáku, problém bych prosím viděl v obojím. V případě pochybení soudu (vágní formulace, česká justice málokdy dělá cokoliv, co by mi nepřipadalo jako pochybení; ale asi víte, jak to myslím) mám (přinejmenším teoreticky) možnost zpětně prokázat, že doručovali jinam. U té pošty jsem neslyšel o případu, kdy by někdo prokázal, že nedostal ani tu bumážku.
Vedle toho, fikcí je doručeno třeba i tomu, kdo zrovna leží v bezvědomí na JIPce. Jestlipak vždy má, až (a když) se po pár týdnech probere, v principu vůbec možnost anulovat veškeré důsledky té právní fikce?
martin 275:
Lump: MV ČR,
Kausa: Povinné připsání dlužníka vlastníkovi nemovitosti
Trestný čin: Porušování lidských práv
Číslo jednací: nevím
Zdroj: Martin Drábek, 7.12. 2012, 18:43, Sumavákblokuje.cz, číslo příspěvku 58
😀
Zpátečníku, s fikcí doručení pracují myslím všechny státy – dokonce u některých se zásilka považuje za doručenou stanovený počet dní po předání k poštovní přepravě.
Ještě několik dnů jsem zaměstnancem státu, tak si dovolím poznámku z praxe – málokdo tuší, kolik stojí nepřebírání poštovních zásilek adresáty, opakované zasílání, pátrání po všech čertech, kde se adresát může zdržovat. Nemyslete si, že když noviny ( a dnes i Martin :-)) napíší, že úřad nic nedělá, že to je pravda – těch peněz a času, co to vše stojí! Navíc, když státní úřad má jasně stanoven rozpočet dle kapitol a nedá se přesunout z levé kapsy do pravé – to se pak koncem roku může klidně stát, že peníze na poštovné prostě nebudou… Zlepšení měly přinést datové schránky, ale dopadlo to jinak – prostě dobrý nápad – české provedení.
Dano, myslíte, že na úřadech někdo pro změnu tuší, kolik úsilí, času a peněz stojí pro změnu vyplňování všech úředních nesmyslů a plnění všech zákonných povinností ?
Kor když si ty peníze musíte ještě vydělat v době mezi vyplňováním ?
Tedy dnes to neni tema pro mne, nerozumim ani soudum, ani pravu, ani tomu jak se to vse resi…. Udivuje mne to ale vzdycky.
Daleko poutavejsi, pro mne, je to, ze je snehu az tolik, ze uz jsme udelali za branou hromadu vetsi nez je traktor… A to jeste ani nezacalo poradne snezit. Nemene zajimave je to, ze objektivni vyzkouseni potvrdilo predpoklad, ze paletak proste dvacet cisel snehu neprojede, aniz kdy mu domlouvame. Myslim, ze priste pouzije jeste vetsi kladivo
Ale jitě, NoName, že tuší. Ale teď vedem diskuzi o doručování.
Dano, promiňte, přes slzy nad složitostí práce úřadů jsem příspěvek špatně přečetl. 😉
NoName, kdybyste přestal vidět červeně při zahlédnutí slova státní správa, tak byste si třeba i uvědomil, že to opakované doručování také platíte. Svými daněmi. Já vím, je to složité…
Mne jenom občas matou Vaše příspěvky o tom, jak netušíme, jak věci fungují (a jak je to složité) nebo nedokážeme pochopit víc než pět odstavců, Dano…
Ad 276: Aha, Zpátečníku, takhle jak jste to rozepsal, tak máte pravdu, je to v obojím.
Já jsem se na to díval trochu zúženě – tj. když se starám o poštu (tj. „vycvičil“ jsem si pošťačku, aby skutečně doručovala, kontroluju si poštu, zařizuju její přebírání v nepřítomnosti, po přestěhování aspoň dva roky přebírat poštu na staré adrese apod.), tak mám možnost skoro všechny problémy s fikcí odvrátit nebo pozastavit, než mi zničí život.
Pokud mně ale soud/exekutor prostřednictvím pošty hledá na staré neexistující adrese, tak už žádné moje snažení nepomůže …
277 všechno vedle
Lump je ministerstvo? Vždyť je to jeden hodnej a poctivej člověk vedle druhýho.
Kausa má číslo jednací nebo číslo spisu – ten výkřik je tvoje vlastní tvorba.
Trestný čin – jak bylo porušeno lidské právo? Že by mohlo být? Mohlo, ale dosud nebylo.
Zdroj – takže jedna paní povídala – nějaký Drábek.
Tak se pokus znovu, co na ty lumpy máš? Že jsi si zvolila špatné zástupce, je mi tě líto, ale to je skoro stejně závažné, jako když si zvolíš špatnou hospodu a vztekáš se nad tuhou roštěnkou.
Dano (283),
zdravím, ale o placení bych v této souvislosti radši nemluvil. Jen moje poslední stěhování (teda přehlášení adres na všechny státní oudy) přišlo na pěknejch pár tisíc a pěknejch pár dní času – např. přesměrování pošty, naučit poštu pracovat s přesměrovanou poštu, osobní návštěvy úřadů, abych je donutil novou adresu změnit v databázích apod.
Jenom na berňák to chtělo 4 doporučené dopisy a 2 návštěvy … A to jsem ani berňák neměnil, pouze ulici.
Jezuskote, Martine, my jsme laici, tedy já v tomto absolutní. Tak zkus, prosím, napsat, v čem vidíš ty ten zádrhel, v kterém bodě by se to mohlo změnit, aby to líp fungovalo.
Mám známé, tedy paní už umřela, kteří mají mírně alternativního syna, stvrzeno doktory. Oba rodiče byli vždy hooodně jednoduší lidé. Synáček se občas urval a cestoval, a tak chytl v Praze pokutu. Nikdo nic nevěděl, opravdu nikdo, teprve po její smrti na jednoduchého otce dopadlo zjištění, že musí zaplatit za synáčka 6 tis. Jestli upomínky likvidoval synáček, nebo opravdu nepřišly… nikdo nevíme. Že o tom ti rodiče nevěděli jim naprosto věřím. Dá se to řešit nějak jinak?
Je mi jasné, že řekneš, že stát nemá šanci zjistit, že ti „postižení“ nehýří inteligencí. Ale to doručování poštou se mi přece jen zdá… ne zrovna moc účinné. Neexistuje efektivnější způsob?
A dobrý den všem..
Myslím, že i tady prošlo nedávno nadšení nad skokem z vesmíru – Felix Baumgartner – kdo máte možnost vidět polskou TV, tak dnes bude na TVP 1 ve 22,10 o tom 1,5 hodinový dokument.
Jako, já nic nenapíšu, protože nevím co. Já jsem jen reagoval na výkřik, že ty lumpy „neumíme“. Tak jsem chtěl vědět, kdo je lump a proč? Jinak je to jen výkřik do prázdna.
Já nechci nic měnit. Budu rád, když se lidi budou starat o to, aby měli zaplaceno za odebranou vodu a elektrickou energii, nejezdili načerno v tramvaji a vraceli půjčené peníze včas. Když se jim do toho něco dostane, třeba nemoc nebo dovolená, tak aby se starali sami o to, aby je nemusel někdo honit po všech čertech, protože se už před deseti lety odstěhovali. A bude po problémech.
efektivnější způsob doručování existuje, ale proč by se úředníci obtěžovali? Kromě toho, kdo to zaplatí? Česká pošta má monopol ze zákona. Zatím ještě.
Zajímavé je, že v anglosaském (a snad i kontinentálním) právu existuje (existovala) instituce soudních doručovatelů. na námitky, že by to stálo moc peněz, odpovídám, že tito fungovali v dobách, kdy se složená daňová zátěž pohybovala někde kolem 10%.
myslím, že ten breivik měl počkat až na dnešek
1) den lidských práv
2) cena míru
a na zdejší doporučení jsem si pustila prímý přenos a tučňák neměl pravdu! sice vstávají a tleskají, možná i bude ať žije mír, ale pochod rudých námořníků nehráli
zato se mi moc cikáni, co jeden hrál na pusu, jestlipak to byli ti, co je z francie hnali buldozery
a finále se zvonkama
kupodivu tam nebyl jedinej modrej prapor s hvězdičkama
martine 290, tak tos měl napsat hned na začátku, že tě nemáme brát vážně …. 🙂
a naopak.
Martine, rozumim…. 😀
Ono je to jako s tema statnima buzeracema, kdyz to je u cizejch, tak jsou nutne a je potreba potrestat vsechny „lumpove“ ale jak jde o mne, tak je to minimalne od patere sproste, protoze ja zadnej lump preci nejsem, jen jsem na neco zapomnel 😀
No a tady v okrese na severu je bila mlha, alespon u nas. Nevim kde zacina bila pokryvka na asfaltu a kde je uz nebe. Neuveritelnej stav je tak pul hodiny a uz se brodime ve snehu. Asi budem fakt muset zacit prohrnovat i prijezdove cesty pro mistni, aby mohli do prace a z. Pritom silnicari se proste nezastavej, je jich asi malo a potrebovali by lepsi auta a daleko vetsi radlice:-D
Martine, napisu Ti vecer, o cem jsme se rano bavili, zatim nestiham, ostatne jako vzdy.
Ps. Jinak takova perlicka. U kravicek zamrzly napajecky. Upozornuji, ze kanadske se garanci nezamrznuti do 25 pod nulou…. Ja jenom tak, jak si tady zijem. Kazdy rok v tomto case se chci normalne na ten konicek vykaslat, ale pak mi predkove ve snu desne vynadaji, verili byste tomu? Neuveritelne….
promiňte, že skáču do písmenek, je to opravdu obveselující čtení
ještě se mi zdá dobré, že dnes zemřel bolševický vaš
Jirko, existují paleťáky do tříbodového závěsu a když si ho dáš na takto vytuněný( bohužel ne žlutý 🙁 )traktor, projedeš všude a mavíc můžeš ty bedny vozit rovnou do města… http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=9yHl24QynOM
no jednu chybu má… nemá dle EU předpisů stěrač na zadním skle… 🙁 🙁
divano (293),
Že nemám pravdu, na to jsem zvyklej 🙂
Já jsem původně hledal jeden říšskej pochod, ale neznav jeho jméno ani autora jsem ho nenašel, taxem vzal zavděk touhle náhražkou …
S pozdravem Ať Žije Mup !
tučňák v.p.