aneb: Hledejte rozdíly!
Greta to v OSN rozjela tak, že mi připoměla jeden starý textík z dob bojů Akčních výborů proti Temelínu. Jedna generace odrostla a nová nezná… (tedy – nová generace zelených aktivistů zřejmě ano!) Čtěte si a hledejte podobnost čistě záměrnou.
Chceme vám ukázat jak pomocí vyvolání strachu můžete udělat kariéru. Použijte následující techniku a naleznete se na cestě k bohatství a slávě!
1.- Vyvolejte paniku.
Nemáme čas čekat na vědu! Musíme jednat okamžitě. Zdiskreditujte skeptiky! Postavte je jako nečestné, nekompetentní, předpojaté, rasistické, sexistické, koupené průmyslem. Odhalte svoje protivníky jako agenty po profitu toužících kapitalistů. “Je známé, že jste udělal vědeckou studii na zakázku společnosti XY. AG“! Když se vás protistrana zeptá, jaký přínos budou mít od vás požadované statni výdaje, odpovídejte „co je pro Vás důležitější: člověk nebo peníze?“
2.- Stavte se do role oběti!
Prezentujte sám sebe jako nezištně jednajícího zástupce bezmocné většiny obyvatelstva, která je ovládána, zneužívána, desinformována, početně sice menší, ale mocnější skupinou protivníků (kapitálem, exaktními vědami, ČEZem, „uhelnou lobby“) a rychle získáte jako ”opoziční myslitel” přízeň médií!
3.- Nátlak většiny
Tvrďte, že představujete mínění většiny, byť jste v tomto okamžiku jedinými bytostmi ve vesmíru, které tento nesmysl reprezentují. Většina lidí totiž inklinuje věřit tomu, o čem si myslí, že věří většina.
S otázkou „o čem většina?“ můžete úspěšně prorazit, pokud budete tvrdit, že „většina vedoucích, uznávaných zodpovědných, svědomí dbajících vědců sdílí můj názor“ se dá vyložit, že také patříte k té správné skupině
4.- Vytvořte síť
Vytvoř se soudruhy z jiných bitevních polí kartel vzájemného utvrzování a obdivu podle receptu „já poplácám Tebe po zádech, ty poplácáš mě“. Neboť již máte aureolu „kritické“ otevřenosti, kterou jste si vytvořili. Opakujte prohlášení. Dodávejte odvahy každému z vaší, jakkoliv malé, aktivní buňky, aby vystoupil veřejně s příklady osobní křivdy vyvolané vaší aktivitou. To vytvoří dojem, že mnoho lidí utrpělo podobné negativní zkušenosti. A jejich i Vaše tvrzení tak dostanou punc pravdivosti.
5.- Získat autority
Nehraje žádnou roli, že vaše tvrzení pokládá odborný svět za neprokázaná, pokud se vám podaří získat na svou stranu „nosiče sympatii“. Vystupujte se známým hercem, sportovcem, lokální známou osobností a vaše žádosti získají na věrohodnosti.
6.- Uvádějte šokující příklady
Jako zvlášť účinné se ukazuji dramatické sociální případy. Vezměte na příští tiskovou konferenci dítě se zvlášť výrazným postižením! Tím smetete obzvlášť nudné statistiky vašich protivníků ze stolu.
7.- Zasévejte zmatek
Na začátek vaší řeči
položte alarmující otázku:
„Jsou vaše děti v nebezpečí“?
Hovořte o škodlivých látkách a
rakovinotvorných substancích ve vašem okolí bez konkrétních údajů o druhu,
místě, a množství. Pokud se vás někdo zeptá jestli jsou tyto látky člověku
skutečně nebezpečné, odpovězte, že svéprávní lide mají právo ptat se a dělat si
starosti. Ptající se potom jeví jako temná a nevyrovnaná osobnost, která vám
chce toto právo sebrat. Vytvářejte souvislosti i tam kde nejsou:
„Jedno nemocné dítě je již o jedno navíc!“
„Já odsuzuji vaše tvrzení, že je normální trávit děti“!
Účinné je také tvrzení:
„kolik smrtelných případů se ještě musí stát, abyste změnil Vaše mínění!?
Postavte absolutní
měřítka, která váš protivník nemůže nikdy dodržet:
“ Můžete mi zaručit, že moje děti nedostanou za dvacet let rakovinu“?
8.- Ovládat výběr významu
Vymyslete si senzací vonící názvy pro vznikající problémy:
„Multiplentní citlivost na
chemikálie“
„Syndrom válečné operace v Golfu“
„Vyšší přírůstek rakovinných
onemocnění (leukemie), zejména u JE“(Atom. Elektráren ) … jsou dobré
příklady. Používejte emocionální výrazy místo kvalifikovaných.
Špatně: „Žalující má o 0,001% vyšší riziko onemocnět na rakovinu, než ostatní obyvatelstvo.
Dobře: „Žalující má vyšší riziko onemocnět na rakovinu“!
Vaše výpověď není v principu špatná a přinese vám větší pozornost médií, než kvalifikovaná.
9.- Odměňovat podrobení
Zkušenost ukazuje, že obyvatelstvo má sklon se chovat, k totalitním osobnostem jako jste vy, spíše podlézavě. Toto se ukazuje například u podnikatelů tím, že sponzoruji vaše akce. Používání vašeho know-hows k vývoji ekologických bilancí a provádění eko-auditů za honorář.
10.- Poradenství za honorář.
Probouzeni pocitu zodpovědnosti za životni prostředí u spolupracovníků za honorář.
Když podnikatel ukazuje,
že je připraven bez podmínek se podřídit vašemu vedení, měli byste být
velkorysí a jeho podřízenost vám, odměnit Ekologickou cenou (vnitřně nazývanou
„zelený kruh do nosu“).
Každému podnikateli, který se i nadále opováží vám veřejně oponovat, byste
měli, společně s vašimi „soudruhy v byrokracii a mediích“, demonstrovat,
co znamená vůdcovské mínění.
Loupežnická impéria z divokých devadesátých, spolu s jejich zakladateli jsou závislá na dočasných, nestandardních socioekonomických poměrech. Spolu s nimi skončí. Nemají kulturní dynastický potenciál. Konkurencí budou „reprivatizována“.
Karle, ano.
K tomu H-systému…: Jak už jsem psal, nic o něm nevím, takže jen v obecné rovině:
1) Opět bych upozornil na vliv hyperinflace. Pokud tedy byla výchozí cena (snad milion?) nízká, ale nikoliv zjevně nereálná, nereálnou se mohla snad stát během pár měsíců, rozhodně pak za dobu existence H-systému.
2) Klasické Ponziho schema je zhruba toto: Zaplať 1/n ceny, přiveď (n-1) dalších klientů, a dostaneš domek. Popřípadě, zaplať 1/n ceny, počkej, až se objeví (n-1) dalších klientů, kteří se do pořadníku zapíšou pod tebe, a dostaneš domek. Ale takhle to tam myslím nebylo(?). Naopak financovat dokončení staveb z peněz dalších stavebníků něčeho jiného (nebo služby klientům cestovky již na dovolené z peněz klientů na dovolenou se teprve těšících) je běžná, ovšemže trestuhodná a snad nezákonná praxe, která ale za Ponziho schema myslím považována nebývá.
3) U H-systému jakožto právnické osoby je myslím značný nepoměr mezi sumou, kterou celkem vybrala od klientů, a celkovou hodnotou jí postavených a předaných domků. Co se stalo s oním rozdílem, je myslím větší zajímavost než eventuální letadlo.
OT: Velmi pěkně Šichtařová: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=730336
Proč mají „progresivisté“ takovou potřebu dělat dětem guláš v jejich identitě a tvrdit jim, že „gender je fluidní“? Proč je tak nevýslovně iritují básničky o maminkách – ženách a tatíncích – mužích? Proč stejný druh lidí zbožňuje a hájí Grétu, jejíž loutkovodiči v podstatě vyzývají k diktatuře? Proč stejný typ lidí je ochoten uvažovat o tom, že se (pro začátek) ve školních jídelnách zakáže maso? Proč tihle lidé obyčejně hájí norský Barnevernet a byli by nejraději, kdyby se zavedl i u nás? Proč tihle lidé tak agresívně prosazují zastavení klimatických změn za každou cenu, ať je tou cenou klidně třeba návrat na stromy, jako kdyby snad změny byly zastavitelné? Proč se všichni ti, kdo měli v uplynulém týdnu potřebu vymezovat se vůči Karlu Gottovi v ne zrovna šikovnou chvíli, rekrutovali právě z těchto „progresivistů“? Proč téměř všichni z nich milují Václava Havla? V čem to kurník vězí, že všechna tahle témata spolu evidentně nějak zapeklitě souvisejí, ačkoliv pro pozorovatele z cizí planety je nespojuje nic? Jak je možné, že dopředu víte, že když jedna osoba bude hájit Barnevernet a zákaz spalovacích motorů, bude u ní taky z nějakého podivného důvodu zvýšená pravděpodobnost, že bude podporovat indoktrinaci batolat militantním feminismem??
Konečně si všimla toho, nač zde poukazuji už asi deset let… Její vysvětlení se ovšem poněkud liší od mého.
Zpátečníku, v druhé části bodu 2 jste v podstatě popsal fungování bankovnictví částečných rezerv, které (bohužel téměř) nikdo za trestuhodnou nebo dokonce nezákonnou praxi nepovažuje. Naopak je státy s nadšením podporováno a provozováno.
Šichtařová se v jednom mýlí – veškerá jí zmiňovaná témata spojuje kolektivistická (socialistická) ideologie.
Ti lidé měli a mají plné volební právo, skrze něj moc rozhodovat o osudech i ostatních. Kdo je svéprávný a pro rozhodování o ostatních, je svéprávný pro rozhodování o sobě. Buď platí oboje nebo žádné z toho. Ne jen něco.
Jestliže by lidem měla být poskytována zvýšená ochrana v soukroných záležitostech, pak by měla být omezena i jejich možnost rozhodovat o ostatních. — Takováhle úvaha se mi prosím jeví dosti problematicky, Schumachere.
V první řadě, moc jednotlivce o něčem demokraticky rozhodovat je nepatrná (už jsem zde psal, že pravděpodobnost, že jeho hlas ovlivní volební výsledek, je kdesi řádu deset na minus čtvrtou a menší) a je v naprostém nepoměru s odpovědností, kterou musí nést za vlastní osud, ať už stát funguje či (jak je tomu v našem případě) nikoliv.
Za další, kam až by odpovědnost jedince měla sahat? Odpovídá za to, že správně uzavře smlouvu se zhotovitelem? Za to, že smlouva bude v čase T+něco také vymahatelná? Za to, že jej zhotovitel, mající přístup do domu, navíc neokrade?
Nene, kdepak. Odpovědnost státu je zde zcela zásadní, a nemá nic společného ani s nanny state, ani s voděním inherentně nesvéprávných občanů za ručičku…
neokrade — mělo být nevykrade, v zájmu srozumitelnosti
nereálnou se mohla snadno stát, sorry
Asi se zas vrátím k tomu Buninovi… V polovině povídek hrdina (hrdinka) umrzne někde podél cesty… Marja už hezkou dobu nemá co dát dětem (i sobě) k jídlu, a tak je každý den vybízí, aby si šly hrát na zamrzlý rybník… Jenže zatímco tehdy člověk umíral v bídě materiální, dnes zhusta v bídě duchovní. Což ovšem krajní materiální bídu nevylučuje; viz např.
https://michalpohanka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=730450
https://krusic.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727169
https://michalpohanka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=697444
Můj kardiolog mi předpověděl, že se svou bradykardií pravděpodobně skončím tak, že „…si půjdu jednou odpoledne lehnout, protože budu jakýsi unavený a pak se mnou bude mít moje žena problém…“
Po přečtení Pohankova reportu v to pevně doufám.
Zpatecniku,
nekde hodne nahore jste napsal:
„Je, myslim,zajimavym pradoxem, ze s argumentaci, ze ne vrah, ale zavrazdeny je vinen se pravidelne setkavame nejen u levicaku, pro nez je tato argumentace typicka, nybrz i u echtovnich libertarianu. Kruh se uzavira.“
Nemelo by zapadnout. Zmaten slovem liberty jsem driv automaticky pocital libertariany na jeste vic konzervativni nez ti s podobnymi nazory jako mam ja. Chyba. Dnes vidim nase libertariany jako ty, kdo slovo liberty vykladaji tak,, jak jim momentalni situace vyhovuje. Jejich tendence citit se temi nejvyssimi arbitry v posuzovani veci kolem mne silne pripomina zde pravem casto probiranou situaci ve Stare zemi. Ano, jak rikate, kruh se uzavira.
Zátečníku, ano: Co se stalo s oním rozdílem, je myslím větší zajímavost než eventuální letadlo. A stát na to měl hodně dlouhou dobu a prakticky nic nezjistil. Výmluvy na Klausovu amnestii (celkem časté) nic neřeší.
Ta Šichtařová i Foundry to celkem vystihli. To bude řev, až to dá Wágner na Psa. 😛
Greta Thunberg – ČESKO SLOVENSKO MÁ TALENT 2019
https://www.youtube.com/watch?time_continue=94&v=qSKaV8zWpTw
Link od začátku
https://www.youtube.com/watch?time_continue=94&v=qSKaV8zWpTw
Porota: „Co děláte za práci? Čím se živíte?“
Greta: „Human control.“
🙂
Dobré dopoledne,
„pravděpodobnost, že jeho hlas ovlivní volební výsledek, je kdesi řádu deset na minus čtvrtou a menší) a je v naprostém nepoměru s odpovědností, kterou musí nést za vlastní osud, ať už stát funguje či (jak je tomu v našem případě) nikoliv.“
To ovšem popíráte, Zpátečníku, oblíbenou mantru, že za všechno může volič. Neboť volič může přesně za to, co může ovlivnit svým hlasem – tedy za podíl kdesi v řádu deset na minus čtvrtou a menší.
Za nic víc odpovědnost nenese a ani nést nemůže.
A to pomíjím stav, kdy není na politické scíně nikdo, kdo by byl schopen něco někam posunout a výsledek proto může být jen buď za osmnáct nebo bez dvou za dvacet, při zvlášť pestré nabídce snad i za třikrát šest, takže prakticky ať je zvolen kdokoliv, je to stejně jedno.
Proto mi připadá rozumnější starat se o vlastní osud a nezaobírat se něčím, co stejně prakticky změnit nemohu.
Do třetice link?
https://www.youtube.com/watch?time_continue=94&v=qSKaV8zWpTw
Umřela Chramostová. Něco jako Gott pražské kavárny.
Bude to stejně zajímavé porovnání jako když umřel Havel a vzápětí Kim Čong Il.
Jinak – já tu Chramostovou moc nemusela. Kdysi jsem s ní četla nějakej rozhovor a připadala mi hrozně nenávistná a fanatická.
Navíc mi typově připomínala Švorcovou. A o jejím působení a postojích v padesátých lettech se, pokud vím, cudně mlčelo.
maYda
Chramostová je pro mě taková ta bájná postava z pohádek – nikdy jsem o ní neslyšel kromě toho že byla zasloužilá umělkyně za komoušů a potom zasloužilá chartistka – tedy z té druhé komoušské party.
Jo Švorcová by sedělo. Švorcová byla ale s tou první partou, takže odstavena až po dalším přeskupování.
Umělcům to ale nevyčítám. Každý se nějak živí.
Zpěváci zpívají, herci se pitvoří, ti nejlepší z nich k tomu metají kozelce.
Dneska ale raději nezapínat televizi, může se totiž objevit i Šiklovka, což slabší povahy snášejí jen s největším vypětím sil 🙂
Nebo nedejkrišna hříbek Pithart!
Probůh, proč zrovna Šiiklová nebo Pithart???
Jen proto, že jsou ze stejný party?
Já teda doma televizi nemám, takže mi nic nehrozí.
Dobré pozdější zas ráno… 2 maYda (6.10.2019 | 11.00) – ad „Kdysi jsem s ní četla nějakej rozhovor a připadala mi hrozně nenávistná a fanatická.“ – to je ovšem společný rys a zcela zásadní charakteristika všech Havloidů.
Já se obávám, že nenáviděj i sami sebe a svou existenci a promítají to do celé společnosti. Povšimněte si, že spousta z nich nemá děti – a proto je nijak nezajímá budoucnost, ta může chcípnout spolu s nima…
Tak co, ví někdo, jak proběhla BFPT?
Zpátečníku, ano. Napasal jsem dvě krajní možnosti. Skutečnost je na škále mezi nimi.
Bohužel, že ne zločinec, ale poškozený je vinen, přinejmenším spoluvinen, se promítá do trestního řízení a jeho výsledku. Ne, že krást se nemá. Ale, že poškozený věděl, že „se krade“ a proto si věci měl hlídat. To se stává obecně přijímanou normou, která se promítá i do fungování státu. Viz například, že „auto, chata, nejsou trezor.“
Z pohledu stále ještě normálního člověka, za kterého se považuji, to nechápu. Jsem toho názoru, že v trezoru mají být zločinci, a že v trezoru proto, aby se nedostali ven.
Tak nejen v případě krádeže, ale i v případě podvodu. Podle pravidla, že standardem je poctivé jednání. Že ve smlouvě nejsou ani nástrahy ztěžující či znemožňující její plnění dlužníkem, cílené na to, aby se protistrana zmocnila jeho majetku. Ne že na straně šedesát čtyři, v článku „Tohle vůbec nemusíte číst“, čtyřbodovým neviditelným písmem je napsáno, že všechno je jinak než podle názvu smlouvy a ostatního obsahu, a že soud námitku protistrany odmítne s tím, že měla počítat s případnou nepoctivostí, před podpisem nechat smlouvu odborně zkoumat, najmout si služby několika nezávislých kancelář, í a i detektivních agentur k rešerším o všeobecné a obchodní pověsti žalovaného (případně žalujícího). Ano, přeháním, ale skutečnost s e téhle smutné grotesce blíží.
V mnohých případech je vinou státu, jeho zástupců, včetně soudů všech stupňů, že tohle připouštějí. Třebaže je to logické, že takovou nepoctivost připouštějí jako normu, protože jsou odrazem onoho obecného. Že taková pokřivená rozhodnutí jsou i vzorem pro další rozhodnutí. Že takové pokřivenosti se prolínají odborným vzděláním, legislativou, praxí, a tak kolem dokola jedno ovlivňuje druhé.
Schumi
vůbec nechápu jak někdo může spoléhat na stát a očekávat, že mu eventuelně pomůže domoci se svého práva.
Mám daleko skromější cíl – pečlivě se státu v každém okamžiku vyhýbat aby mě v nedopatřením, v zásadě možná nechtěně nesrazil.
Skimici, je třeba se zamyslet. Nejlíp přímo hlavou. Stát toho moc nemůže, ale integruje pravidla, moc i finance.
Třeba elektrárna. Když se podíváte, jak se lidé nesmyslně hádají, jestli má někde být sjezd z dálnice nebo ne a představíte si, že by se měli složit a postavit si elektrárnu nebo tu dálnici tak pochopíte, že bez státu to nejde. I tam, kde žádný stát nebyl se časem z rodin, rodů a kmenů nějaký vytvořil.
Zatím v historii to tak bylo vždy. Musí být ale malý, jen na nejnutnější věci. Jednak aby si neuzurpoval právo na vše, co děláme a a jednak aby si lidé nezvykali na stát vždy poléhat tak jako spoléhá malé dítě na maminku.
Je tragicky směšné, že soudce, například v případu Ratha, přijímá jeho nesmyslné argumenty, popírá, že černé je černé, a že bílé je bílé. Navzdor nepochybným důkazům, a jsou-li nevyvratitelné, snaží se je jako důkaz vyloučit. Například argumentem, že v procesu jejich opatřování, návrh, třebaže mu soudem bylo vyhověno, nebyl náležitě odůvodněný, nebo že odůvodnění soudního rozhodnutí je stejně formulované stejné jako v návrhu. Jako by mělo být originální literární dílo.
Obecný morální marasmus proůstající do státu, jak jinak, že, a zpátky. Tak dokola a k horšímu. Ti, kteří to odmítají, jsou považováni za divné, či zločince.
Protože lhát a krást je normální.
Stary kocour (6.10.2019 | 13.36) napsal:
Musí být (stát) ale malý, jen na nejnutnější věci.
Hmm, možná v nějaké mé příští reinkarnaci.
Zatím je to tak, že ani na vteřinu si nejsem jistý jestli zrovna něco neporušuji a tedy nebudu již večer bručet v nějaké vazbě či mi nevezmou poslední skývu chleba protože jsem zapomněl poslat před dvaceti lety něco podle přípisu XYZ.
Kdepak, dejte pokoj.
To raději budu doufat, že mě někdy vezme Schumi na party ke svým osmadvacetichapadlovým fluorovodíkovým chapadlníkům.
Ostatně – musí být na ně příjemnější pohled než na ministryni Venezuelu M.
2 Schumi (13:05):
K té odpovědnosti státu společnosti jako takové.
Příklad: Obchody uzavírané po telefonu. Šikovně vedeným hovorem a otázkami může školený člověk zmanipulovat hodně lidí aby si koupili něco neuvěřielně podvodného. Lidé staří, už trochu dementní nebo jen nezvyklí na to, že jsou na světě šmejdi. Za jejich mladých let je tak šidil maximálně řezník nebo zelinář na váze.
Člověk se za pár hodin nebo dní vzpamatuje a chce odstoupit od smlouvy. Ale „šmejdi“ jsou buď nedostupní nebo o tom nechtějí nic slyšet. Nezaplatíš – jdou po tobě vymahači. Jiní, jiná firma, než ti, kteří ti prodali to „rotační ujňuchadlo“ za všechny (tvoje) prachy. Jen vymáhají prokazatelný dluh.
Takže se to dá soudu – ale existuje nahrávka a soudy ji berou za důkaz. Smlouva je platná, potvrzená posléze i písemně – s pohrůžkou, že když nepodepíšeš, budeš platit „smluvní pokutu“ – takže plať nebo počítej s exekutorem. A s „rotačním uňuchadlem“ si dělej co chceš.
To, tohle téma doposud neotevřeli a nevyřešili zákonodárci, kteří jinak řeší úplné ptákoviny mi dává právo si myslet, že tam na nic nejsou.
Skimici, v tom případě stát se jeví samoúčelnou a zbytečnou přítěží.
StK, ano.
Starý kocour
A co by zákonodárci měli řešit? Smlouva po telefonu je suše možná podle nového O.Z.. par 1825.
Že jsou lidi blbí?
Party s nádobím Zepter daleko dříve.
Jistě bychom takovéto jednání nalezli i v hieroglyfech starého Egypta a v hrobech Sumerů …
„par 1825“
A to si mají normální lidi pamatovat spisek o skoro dvou tisícech paragrafů?
maYda
no vždyť to nahoře píšu. Nikdo si to nemůže pamatovat a proto si nejseš ani na vteřinu jistá.
Dají se však osvojit některé základní návyky:
– nevybavuj se s nikým koho neznáš
– neslibuj nic po telefonu
– neber od pánů bonbóny před školou
StK, stačí aby byl rozumný, samostatně a kriticky myslící soudce. Ne mašina rozhodující podle judikatury, špatných rozhodnutí, ktará jsou vzorem pro další špatná rozhodnutí. Zákon, příkladmo občanský zákoník něco v úvodu praví o dobrých mravech, kterak ho vykládat. Soudce by vyslechl záznam hovoru, vyslovil by, že je účelově manipulativní, v silném rozporu s dobrými mravy, apodle toho rozhodl.
To samé například v případě katalogových podvodů, fakturových podvodů. Podvodníci zkoušejí kam daleko smějí zajít, co jim projde. Zvyšují laťku tolerance. Vina je na straně soudců, kteří rozhodují jak rozhodují. Ne jen zdejších. Viz případ Diag Human. Zmaření investice prý dopisem ministra. Che!
To že je to v NOZ explicitně (telefon) vyjmenované coby jeden z technický prostředků se mi nakonec ani nezdá zásadní.
Rozumím otázce St.K. tak, jak by bylo lze ochránit občana před nezamýšlenými důsledky projevu svobodné vůle – v těchto případech uzavření kupní smlouvy atd. přestože od toho lze dokonce odstoupit (v nějaké lhůtě).
Jednoduché řešení je samozřejmě občanovy projevy svobodné vůle částečně omezit. Možná by mohl dostat i osobního asistenta jako v inkludovaných školách. Přiděloval by je místně příslušný finanční úřad.
Tohle libertariánství se mi Skimici nelíbí. Vůbec.
Protože totiž můžeme věc extrapolovat dále – když jsou lidi blbí, tak je není třeba varovat, že „sahat na dráty spadlé na zem“ může být smrtelné.
Prostě se nemá stát do OBCHODU vměšovat. Vlhký sen šmejdů.
Šlo by přece telefonní uzavírání smluv jednoznačně zakázat. Máme chránit slabší. Nejen fyzicky, ale i intelektuálně.
U ostatních mít uzákoněno, že do 10 dnů po dodání zboží je lze bez jakékoliv pokuty vrátit. – internet i podomní prodej. Vysoké vymahatelné pokuty.
Jistěže se to bude občas zneužívat: Třeba foťáky a kamery se objednávají přes internet, vezmou se na dovolenou „vyzkoušet“ a pak se +/- neopotřebené vrátí „bez udání důvodu.“ Stěžovali si kluci z Megapixelu. No – holt i tohle musí započítat do cen. Zákazník taky občas bývá šmejd. Ale je pán. Měl by zůstat.
(A aspoň jsem dostal DMC FZ 2000 za 60% ceny. Použitý, necelých 5 hodin zapnutý, jinak 100% stav. [;>))
2 Schumi:
Proces s JUDr. Rathem sleduji s otevřenou hubou. To opravdu má tak dobré právníky? Nebo tak dlouhé prsty zaťaté v „soudcovské mafii“?
Stary kocour (6.10.2019 | 14.43) napsal:
Jako kdybych to v závěru neříkal.
Prostě zakázat. Protože stát se holt musí nacpat úplně do všeho přestože nedokáže rozeznávat a stíhat obyčejné podvody …
No nic. Ve volbách samozřejmě vítězí ti, kterří toto nabízejí …
2 Skimic:
No tak.. Svobodnou vůli přece nemůže projevit člověk úmyslně špatně informovaný a pod psychickým nátlakem.
Co se týče „asistentů“ pro mentálně ne tak svěží lidi – to by byl skvělý způsob k omezení osobní svobody, představte si třeba takového „asistenta“ u voleb. Proboha – to je přece sen všech zelených a jiných…. „Přemluv bábu…“ [;>))
2 Skimic:
Stíhat všechny podvody? Na to máme málo soudců. To bylo třeba justiční aparát posílit řádově!
Málo soudců asi ne. Spíše je justice zahlcena systémově sama sebou tak, že v zásadě další externí kausy ani nepotřebuje 🙂
Podvody:
Pokoušeli se mě v pátek u jedné známé IT firmy přesvědčit, že jsem zjevně potlučený HDD upustil na zem sám. Měl jsem si ho prý zkontrolovat u výdeje, kde je zatavený v pytlíku. Rozstřihávat pytlík? A co když závada nebude vidět? Kontrolovat podrobně? Vzít si PC sebou?
Telefonát s oblastním ředitelem té firmy snad pomohl – uvidím zítra.
Skimici, také se tím netrápím.
Příchozí hovor z neznámého čísla, pokud přijímám, tak se hlásím „Příjem.“ Je na volajícím aby vyložil karty.
„Je to limitovaná nabídka…“
“ Jste to vy, kdo protřebuje prodat…“
K nejen nabídkám nejen po telefonu. Zásadní je umět říkat NE. Je to základní dovednost, které nutno učit od dětství. Tak,od nějakého věku, i že hoden respektu nebo úcty není nikdo jenom proto, že je velký, dospělý, starý.
Skimic 15:02:
Možná ano.
Instituce se od jisté velikosti začne zabývat jen sama sebou. (Murphyho zákony). Co na to Schumacher?
Skimici, i tak. Čím systém je větší a složitější, tím více je zaměstnán vlastní existencí.
2 Schumi:
Jistě. To naštěstí umím. Moje věta zní „Žádné telefonní nabídky. Děkuji!“
A člověk ušetří i trochu času.
Ne mašina rozhodující podle judikatury, špatných rozhodnutí, ktará jsou vzorem pro další špatná rozhodnutí. — Hele, Schumachere, a tomuhle ksindlu bys chtěl jen tak beze všeho umožnit povolování odposlechů? Víš přece, že kdyby se v tom hnoji nějaký poctivý soudce nevysvětlitelnou náhodou dosud plácal, orgáni se prostě obrátí na jiného.
Podobně rozhodování o vazbě zásadně o weekendu…
Není částečné zkurvenosti. Neexistuje žádná část legislativy ani žádná část justice, která by byla v pořádku. Takhle zdálky se – jakožto zarytý, celoživotní neprávník – domnívám, že Tvé úvahy zhusta jdou správným směrem, ale zastavují se příliš brzy.
StK byls rychlejší.
Zpátečníku, ne, tak to není. Vysvětlení je na reálnou hospodu z huby do ucha.
StK, hovor možno zahájit sekvencí „Nepřijímám monitorované hovory.“
Nebo nejlépe „Nepřijímám obchodní nabídky.“
Já vás prerusim. Tento telefon má neveřejné číslo, protoze je zapojen do systemu bezpečnostní aplikace/var: výstražného systému/bezpecnostniho poplachoveho/alarmoveho systemu ( cokoliv, co zní podezřele fízlovsky- to je zarazí); už na něj prosim nevolejte, jinak budeme nuceni podniknout příslušná opatření/kroky/ ohlasit to (jaké,komu- bez rozvadeni). Dekuji.
Po cca dvou mesicich mě prestali otravovat a je to tak uz přes rok.