Nihil novi sub sole

Publikováno | Autor:

aneb: Hledejte rozdíly!

Greta to v OSN rozjela tak, že mi připoměla jeden starý textík z dob bojů Akčních výborů proti Temelínu. Jedna generace odrostla a nová nezná… (tedy – nová generace zelených aktivistů zřejmě ano!) Čtěte si a hledejte podobnost čistě záměrnou.



Rukověť mladého zeleného aktivisty

Chceme vám ukázat jak pomocí vyvolání strachu můžete udělat kariéru. Použijte následující techniku a naleznete se na cestě k bohatství a slávě!

1.- Vyvolejte paniku.

Nemáme čas čekat na vědu! Musíme jednat okamžitě. Zdiskreditujte skeptiky! Postavte je jako nečestné, nekompetentní, předpojaté, rasistické, sexistické, koupené průmyslem. Odhalte svoje protivníky jako agenty po profitu toužících kapitalistů. “Je známé, že jste udělal vědeckou studii na zakázku společnosti XY. AG“!  Když se vás protistrana zeptá, jaký přínos budou mít od vás požadované statni výdaje, odpovídejte „co je pro Vás důležitější: člověk nebo peníze?“

2.- Stavte se do role oběti!

Prezentujte sám sebe jako nezištně jednajícího  zástupce bezmocné většiny obyvatelstva, která je ovládána, zneužívána, desinformována, početně sice menší, ale mocnější skupinou protivníků (kapitálem, exaktními vědami, ČEZem, „uhelnou lobby“) a rychle získáte jako ”opoziční myslitel” přízeň médií!

3.- Nátlak většiny 

Tvrďte, že představujete mínění většiny, byť jste v tomto okamžiku jedinými bytostmi ve vesmíru, které tento nesmysl reprezentují. Většina lidí totiž inklinuje věřit tomu, o čem si myslí, že věří většina.

 S otázkou „o čem většina?“ můžete úspěšně prorazit, pokud budete tvrdit, že „většina vedoucích, uznávaných zodpovědných, svědomí dbajících vědců sdílí můj názor“ se dá vyložit, že také patříte k té správné skupině

4.-  Vytvořte síť

Vytvoř se soudruhy z jiných bitevních polí kartel vzájemného utvrzování a obdivu podle receptu „já poplácám Tebe po zádech, ty poplácáš mě“. Neboť již máte aureolu „kritické“ otevřenosti, kterou jste si vytvořili. Opakujte prohlášení. Dodávejte odvahy každému z vaší, jakkoliv malé, aktivní buňky, aby vystoupil veřejně s příklady osobní křivdy vyvolané vaší aktivitou. To vytvoří dojem, že mnoho lidí utrpělo podobné negativní zkušenosti. A jejich i Vaše tvrzení tak dostanou punc pravdivosti.

5.-  Získat autority

Nehraje žádnou roli, že vaše tvrzení pokládá odborný svět za neprokázaná, pokud se vám podaří získat na svou stranu „nosiče sympatii“. Vystupujte se známým hercem, sportovcem, lokální známou osobností a vaše žádosti získají na věrohodnosti.

6.-  Uvádějte šokující příklady

Jako zvlášť účinné se ukazuji dramatické sociální případy. Vezměte na příští tiskovou konferenci dítě se zvlášť výrazným postižením!  Tím smetete obzvlášť nudné statistiky vašich protivníků ze stolu.

7.-  Zasévejte zmatek

Na začátek vaší řeči položte alarmující otázku:
 „Jsou vaše děti v nebezpečí“?
 Hovořte o škodlivých látkách a rakovinotvorných substancích ve vašem okolí bez konkrétních údajů o druhu, místě, a množství. Pokud se vás někdo zeptá jestli jsou tyto látky člověku skutečně nebezpečné, odpovězte, že svéprávní lide mají právo ptat se a dělat si starosti. Ptající se potom jeví jako temná a nevyrovnaná osobnost, která vám chce toto právo sebrat. Vytvářejte souvislosti i tam kde nejsou:
„Jedno nemocné dítě je již o jedno navíc!“
„Já odsuzuji vaše tvrzení, že je normální trávit děti“!

Účinné je také tvrzení:
„kolik smrtelných případů se ještě musí stát, abyste změnil Vaše mínění!?

Postavte absolutní měřítka, která váš protivník nemůže nikdy dodržet:
“ Můžete mi zaručit, že moje děti nedostanou za dvacet let rakovinu“?

8.-  Ovládat výběr významu

Vymyslete si senzací vonící názvy pro vznikající problémy:

 „Multiplentní citlivost na chemikálie“
„Syndrom válečné operace v Golfu“
 „Vyšší přírůstek rakovinných onemocnění (leukemie), zejména u JE“(Atom. Elektráren ) … jsou dobré příklady. Používejte emocionální výrazy místo kvalifikovaných.

Špatně: „Žalující má o 0,001% vyšší riziko onemocnět na rakovinu, než ostatní obyvatelstvo.

Dobře: „Žalující má vyšší riziko onemocnět na rakovinu“!

Vaše výpověď není v principu špatná a přinese vám větší pozornost médií, než kvalifikovaná.

9.- Odměňovat podrobení

Zkušenost ukazuje, že obyvatelstvo má sklon se chovat, k totalitním osobnostem jako jste vy, spíše podlézavě. Toto se ukazuje například u podnikatelů tím, že sponzoruji vaše akce. Používání vašeho know-hows k vývoji ekologických bilancí a provádění eko-auditů  za honorář.

10.- Poradenství za honorář.

Probouzeni pocitu zodpovědnosti za životni prostředí u spolupracovníků za honorář.

Když podnikatel ukazuje, že je připraven bez podmínek se podřídit vašemu vedení, měli byste být velkorysí a jeho podřízenost vám, odměnit Ekologickou cenou (vnitřně nazývanou „zelený kruh do nosu“).
Každému podnikateli, který se i nadále opováží vám veřejně oponovat, byste měli, společně s vašimi „soudruhy v byrokracii a mediích“, demonstrovat, co znamená vůdcovské mínění.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 574 komentářů u „Nihil novi sub sole“

  1. Gott by mohl mít svůj most, sál v Lucerně nebo stanici metra
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Gott-by-mohl-mit-svuj-most-sal-v-Lucerne-nebo-stanici-metra-598458

    Když už je taková příležitost – nemohlo by se po něm přejmenovat letiště?
    Karel Gott. Nejsou tam čárky ani háčky, snadná výslovnost pro západní svět, dokonce i pro frantíky které nemají znělé H a tak maj s Havlem problémy. A to ani nemluvím o rusákách, kteří to vyslovit nedovedou a je z toho Gavel nebo Gusák …

  3. skimici,
    to přejmenování už v nadsázce navrhla Trikolóra 🙂

    A most, ehm, no jeden Karlův už máme, ne 😀 ?

  4. Schumi, z tebe teď promluvila profese. Já znám fůru firem, které vznikly v 90. letech a dodnes táhnou a financují stát. Mrázek ani Krejčíř mi žíly netrhají, průměrný krajský bafuňář nadělá násobné škody.
    A pokud se nepletu, Klaus ml. byl coby ředitel gymplu dosti úspěšný.

  5. Foundry, co je to ten stát? Že nedotáhne, to by ten samý stát tomu druhou rukou nesměl bránit. S takovýmhle vercajkem bys nezrobil ani rozvrzanou sesli. Vidím do toho dost dlouho a dost do hloubky, abych věděl, že někdo nechce aby to fungovalo. Čím víc vidím, tím větší pochopení mám pro ušatýho traktoristu, pro Ištvána, pro další které tahají bahnem. Marie, ještě nenastoupila do funkce a už proti ní řval dav bandarlógu. Jak jinak, než zdela spontánně, že. Do té doby o justici prakticky nic nevěděl. Jak dlouho trvalo odsouzení Ratha? Být to nějaký nýmand, dávno by seděl. Co nakonec skončí před soudem je jen zlomek toho zapáchajícího ledovce pod hladinou vyšetřování. Zlé úmysly jedněch kombinované s hloupostí a leností druhých. To je rozklad. A jakmile to začne trochu fungovat, další rozklad. To je ten stát. Jestliže demokratocký, pak takový jaké jsou jeho základy. Jaký národ takový stát. Ovšem, pak nenaříkejme. Je to v pořádku. Protože v tom případě to lepší být nemůže.

  6. PM, v Luhačovicích jsme byli s mužem v létě, cca na 4 dny. Bohužel kolonáda byla zavřená kvůli reknstrukci, ale jinak to bylo fajn. Je to příjemné místo. ZAjímavých staveb je tam povícero, nestavěl tam jen Jurkovič. Zrovna jsme tam chytli výstavu o místních stavitelích, venku, v prostoru, kde z opěrné zdi udělali „zeď cti“. Zní to strašlivě, ale je to docela příjemný prostor, kde jsou na zdi vytesaná jména významných návštěvníků, vytvořila se tam pěší zóna a proti té zdi je několik kaváren. Sedíte, pijete kafíčko a můžete se vzdělávat, kdo kdy v těch Luhačovicích byl.

  7. Foundry, jo to znám, já znám někoho…..
    Ale jo, není jich málo. Také znám. Proto to není horší. Možná že se to přec jen čistí. Osmdesátkový ksindl z devadesátek nemá v nynějším konkurenčním prostředí schopnosti. Jejich dovednosti jednookých králů a především jejich sociální kapitál se vyčerpaly. Najednou zjišťují, koho všeho „neumějí“. Ke všude už nemají své lidi. A aby uspěli oproti zahraniční konkurenci, už vůbec ne. A pak, jakou mají vlastní kulturu, a jakou předávají další generaci? S čím jejich impéria vyrostla, s tím padnou. Převálcují je ti o kterých píšeš. Ti nadaní, pracovití. Oni si rozeberou a dobře využijí pirátské poklady.

  8. Matzurko
    Vlastně máme i Karlovy Vary nebo Karlovu universitu, jak říkáte i Karlův most, Karlovo letiště by sadu dobře doplnilo.
    Nebo i tanec Karlův tón – Charles ton.

  9. Ano, jsem zaujatý. Jsem alergický na šejdířskou míru fialových sak z let devadesátých, která měla předznamenání v osmdesátých.

  10. V kontrastu s tím je například právě Karel Gott. Který si svoji noblesou té šmíře, která se na něm snažila parazitovat, nastavil nepříjemné zrcadlo.

  11. Schumi, já pro ušatýho traktoristu, Ištvána jakož i pro ostatní prokurátory nemám ani nejmenší pochopení. V ČR bylo v roce 2018 pomalu nejvíc uvězněných na počet obyvatel v Evropě – 222 na 100 tis. obyvatel. V Rakousku 120, na Slovensku 162.
    Problém je v popírání samotného principu, kdy prokurátor je žalující stranou (jménem státu), obhájce zastupuje stranu žalovanou. Soudce je má rozsoudit, obě strany sporu by si měly být rovné. Potud teorie.
    V praxi to ovšem vypadá ponejvíce tak, že prokurátoři jsou jaksi „rovnější“, mohou vykonávat na druhou stranu sporu někdy i dost brutální psychický a často i fyzický nátlak. Něco takového bylo třeba za 1. republiky nemyslitelné.
    Nevím, jestli je třeba Ištván gauner, psychopat, nebo obyčejný poskok někoho jiného, ale vodění sprostých podezřelých (z majetkové trestné činnosti) v poutech za asistence hordy policajtů v situaci, kdy by stačila návštěva nenápadného pána v civilu s předvoláním, mi přijde totálně zhovadilé. Zrovna tak jako zhusta používaný postup „zavřeme ho, však ono se pak něco najde“.

  12. Tak jsem to nakopíroval, IMHO je to dost k věci, ač autorovi zrovna dvakrát nedůvěřuji.
    Systém právního státu je povinen konat nestranně, přesto je apriorně jednoznačně loajální k jakýmsi abstraktním „zájmům státu“

    Zámek ve Velichově. Matrikářky měly trpět kvůli potvrzení o českém občanství hraběnky Josefiny Czerninové. FOTO MAFRA – MARTIN STOLAŘ
    Nedávno byly dvě úřednice matriky po vleklém procesu a odsouzení zproštěny obžaloby. Zpráva pak zapadla. Týká se totiž jen obyčejných lidí, bez politických funkcí a zájmu veřejnosti. Výrok soudkyně ale upozorňuje na stav právního státu mnohem podstatněji a varovněji než komedie s prezidentskou abolicí. Nejde o obvyklé „pochybení jednotlivce“, klišé, jímž se justice a státní zastupitelství zpravidla vyrovnává s vlastními přehmaty.
    Nejvyšší státní zástupce nedávno kategoricky odmítl možnost objednat si trestní stíhání. V téže době si dvě matrikářky již léta procházely peklem trestního stíhání, o němž soudkyně městského soudu Eva Brázdilová nakonec řekla: „To trestní řízení bylo zahájeno naprosto účelově jenom proto, aby bylo zvráceno rozhodnutí (o občanství), které vydal magistrát hlavního města,“ konstatovala. „Ani policejní orgán a státní zastupitelství se účelem tohoto trestního řízení nijak netajily,“ dodala.
    Rozuměj: státu se v majetkovém sporu nehodilo jako důkaz jisté správní rozhodnutí, a tak obvinil příslušné úřednice, které ho vydaly; ne proto, že se dopustily deliktu, ale proto, aby si pomohl v civilním sporu. Zákon to samozřejmě zakazuje a Evropský soud pro lidská práva již desetiletí vzkazuje české vládě a státnímu zastupitelství, že právě tohle se nesmí.
    Účelové trestní stíhání
    Sám fakt účelového trestního stíhání, navíc zmanipulovaný samým orgánem veřejné žaloby (!), je – měl by být – šokující, ale poslední věta zprávy je ta nejhrozivější. „Ani se tím netajili…“ to je ta pointa. Ukazuje totiž, jak živý je v praxi státního zastupitelství dávno protiústavní koncept státu nadřazeného a nedotknutelného. „Netají se tím“, tudíž nevědí, že se to nesmí; nebo to vědí, ale vědí také, že nebudou potrestáni (kdo by je trestal?); že se to sice nesmí, ale jen tak naoko. Zpráva mluví o tom, že nemocný je celý systém; je povinen konat nestranně, ale namísto toho je apriorně stranný – loajalistický k jakýmsi abstraktním „zájmům státu“.
    Je to právě naopak; nejvyšším zájmem právního státu je garantovat základní individuální práva; zde právo na fair proces, tedy vyšetřování skutečných podezření – a očištění neopodstatněně obviněných. Jako by si stát směl represívními instrumenty vylepšovat pozici v civilních (zde v restitučním) procesech. Je-li toto esprit de corps státního zastupitelství, pak je třeba se ho obávat. Nikdy nevíte, kdy vás někdo obviní „v zájmu státu“. Pod takovou vlajkou se může skrývat zcela privátní finanční zájem privátní osoby, třeba přítele nějakého prezidenta.
    Stát není v tomto pojetí státem právním, jak sám sebe definuje v ústavě, ale superiorní bytostí, plně v intencích komunistické (i nacistické) právní doktríny; jeho zájem je vždy „vyšším zájmem“; jeho majetek požívá vždy zvýšené ochrany. Co na tom, že jeden z prvních ústavních zákonů (100/1990 Sb.) postavil majetek státu a jeho ochranu na roveň všem ostatním; třeba majetkovým nárokům restituentů. Je znepokojivé, že toto postkomunistické reziduum je dosud obecně přijímáno veřejností; je ale fatální, pokud přežívá v praxi orgánu, jenž má monopol na trestní stíhání.
    Zasvěcení nejsou překvapeni. Nejde o výjimku, ale o, bohužel, dávno ustálenou praxi; o jeden z mnoha důkazů, že orgán veřejné žaloby, občas i justice, vyloučily z ústavních práv předem určité kategorie občanů: kupříkladu restituenty (vehementní trestní řízení proti advokátu restituenta Kinského, jenž se domníval, že má právo na fair proces, odsoudil Evropský soud pro lidská práva z principu; nyní rodina Czerninů); žalobce státu (poškodil vás stát a vy předložíte svou věc soudu? Připravte se na trestní řízení). Nejde o obvyklé „pochybení“ (toto alibizující a neadresné klišé s trpným rodem by mělo být v úřední korespondenci zakázáno ministerstvem spravedlnosti), ale o trend. O trend protiústavní, neboť každý má právo na fair proces i na zbytek katalogu lidských a občanských práv – i ti, na něž se hledí v kancelářích státních zastupitelství svrchu, s nechutí a podezřením; i ti, kteří konfrontují „stát“ s jeho vlastními delikty („pochybeními?“) i korupcí.
    Nejde o akademický problém. Stát si totiž zvykl na asistenci policie a státního zastupitelství v civilních sporech jako na přirozený stav. Autorovi tohoto textu je znám případ, kdy stát své protistraně v civilním sporu písemně zakázal v řízení uplatnit určitý argument s tím, že opak bude považovat za trestný čin. Argument byl uplatněn; státní zastupitelství zahájilo trestní řízení na další dva roky. Tento příspěvek státního zastupitelství k zásadě rovnosti stran odolal všem stupňům dohledu; jde přece o zájem státu. Pak byla věc odložena, zcela podle klasika; hejtman Adamička tichým hlasem sdělil Švejkovi: ,,Bylo zjištěno, že vaše stížnost je oprávněná, a proto nebudete potrestán.“ Švejk, nebo Kafka? – ale rozhodně ne právní stát.
    Porušování zákona
    v barvách státu
    Obecná deziluze z deficitu spravedlnosti došla tak absurdních hloubek, že statisíce lidí, demonstrujíce zcela opodstatněně za spravedlnost, žádají vlastně ochranu kariér několika vedoucích státních zástupců. To je ta pointa – nikdo už nespojuje svou důvěru ve stát s důvěrou v jeho instituce, ale s PR některých jeho tváří, podle toho, co o nich víme z médií. Nebylo by lepší chtít spíše fair pravidla a skutečnou veřejnou kontrolovatelnost veřejné moci?
    Má to ovšem svou logiku. Dlouhodobé korupční selhávání politiky udělalo ze státních zástupců spasitele. Tak dlouho se politici pošklebovali pravidlům a odmítali vlastní odpovědnost, až vnukli veřejnosti touhu po jejich pozavírání. A to zase přivedlo státní zástupce k požadavku nezávislosti a systémovým pavoukům, jež je učiní nakonec tak nezávislými, že vrchol jejich soustavy neodpovídá nikomu. Ani tuhle jakobínskou etapu neumíme přeskočit?
    Úctyhodná soudkyně svým výrokem splnila oznamovací povinnost podle zákona, neboť účelově zahájené a vedené trestní stíhání představuje zneužití pravomoci a závažný trestný delikt. Předpokládám, že vyhlášení rozsudku byl přítomen státní zástupce. Jemu zase zákon ukládá oznámení podezření z úřední povinnosti šetřit. A potvrdí-li se podezření soudkyně, pak zahájit trestní stíhání – toho, jenž předchozí trestní stíhání zahájil. Zní vám to neobvykle? Pokud ano, máte důkaz, jak nás všechny stát naučil salutovat před blíže neurčenými zájmy státu a zvykl nás na beztrestnosti těch, kteří v barvách státu bezstarostně porušují zákon. Ani se tím netají. Je nicméně ve skutečném a nejvyšším zájmu státu takové jednání pojmenovat, dovodit z něj odpovědnost a zamezit mu.
    JAN KALVODA
    právník a bývalý vicepremiér

  13. K rozdělení obyvatelstva na póvl a smetánku:
    Pokud bude dole co žrát a čím se bavit, dá si „všechen lid“ ledacos líbit, brblá, ale nekousne.
    Až nastane čas, vlky z lesa vyžene hlad. (F. Villon)
    Je tu jiná otázka – kdo se stane vůdcem smečky. Protože volba vůdce je věc značně neurčitá. Pol-Pot, Lenin, Hitler.
    Mám pokračovat?

  14. Aerovko, jak to tak čtu, Kalvoda v podstatě napsal totéž, co já o příspěvek výš.

  15. Taky mám ten dojem, Foundry. A obávám se, že nekecal.

  16. Jejda, když jsem to psala, tak jsem si nemyslela, že to bude zrovna někdo tady. 🙂 A přidám se k Foundrymu. Nechci vůbec obhajovat žádná fialová saka a už vůbec ne politiky, ale pokud se odehrávaly nějaké zlodějny a podvody, co bránilo policii a soudům zasahovat? Místo toho jsme se například od slavného soudu dozvěděli, že jistí zasloužilí rockeři vůbec nevytunelovali žádný fond, neb se jim neprokázalo, že věděli o tom, že jejich podíly jsou vyplaceny z majetku fondu. Oni jen seděli ve vedení toho fondu, že… A ta amnestie mohla být reakcí na podobná rozhodnutí.

  17. Jinak samozřejmě amnestie byla něco horšího než zločin, byla to chyba.

  18. Ja Vam vsem, prasezercum, preju od srdce dobre chutnani a hlavne dobry pokec nad zbytky neboztika. Enoy! With love, P.M.

  21. Jelikož se nechci obšírně rozepisovat, tak stručně: Foundry vyjádřil to co bych chtěl vyjádřit i já.
    Stran oné amnestie a následné hysterie snad jen maličkou poznámku. I soudce by si před vyslovením kritiky vůči ní měl uvědomit, že „hlava není vhodným místem pro máslo.“ Ono když soudce opakovaně vrátí obžalobu k došetření dokud není spokojen a teprve pak odsoudí – načež odvolací soud odvolání vyhoví a nastane tedy situace daná hudební pojmem da capo al fine (nikoliv však senza replica ) tak je celkem očekávatelné, že soudce se stane poněkud popudlivým, když ho amnestie po více než osmiletém snažení zarazila v rozletu.

  22. Nic naplat, Schumachere, pozorně jsem si přečetl, co píšeš v 21.29 a 21.48, a vychází mi odtud, že je-li tomu tak, jak píšeš, pak v první řadě orgáni prostě nedělali, co dělat měli. Ať už nedělali z důvodu neschopnosti, hlouposti, podfinancovanosti (datlujíce dvěma prsty na mechanických psacích strojích), lenosti, zkorumpovanosti svým podílem na předlistopadovém režimu, přetíženosti erupcí kriminality po Havlově amnestii, anebo proto, že jim či jejich šéfům telefonovali nějací politici, jednoznačně má význam zcela druhotný. Je to, asi jako kdybych řídil auto a spolujezdec do mně hučel, abych vjel na blikající přejezd. Pokud to udělám, nemám pro to žádnou omluvu; tím ovšem není nijak dotčeno, že mi spolujezdec do řízení neměl mluvit. A orgáni možná spíše než v postavení řidiče auta byli ve formálním, procesním postavení řidiče autobusu, kterému do toho kecá cestující.

    Pak je zde ještě pohled z druhé strany: Dejme tomu, že jsem v aktivním věku, mám podnikatelský drive, schopnosti, nápady, příležitosti. A protože k těm podnikatelským schopnostem nevyhnutelně patří též schopnost vidět svět, jaký reálně je, a nezaměňovat jej s imaginárním světem, jaký by ideálně měl být, jasně vidím, že stát (režim, erár) poctivé podnikání nijak nepodporuje, naopak jej sabotuje nejprve hyperinflací* a nevymahatelností práva v reálném čase, posléze buzerací nesčetnými předpisy, regulacemi a kontrolami, zároveň však umožňuje a nesmírně usnadňuje podnikání nepoctivé. Co udělám?

    A protože takový svět a nutnost takového rozhodnutí nestály jen přede mnou (který mimochodem pod tíhou těchto dojmů o jakékoliv podnikání v pravém slova smyslu, tedy expanzi, zaměstnance atd., ztratil veškerý zájem dříve, než jej nabyl), nýbrž přede všemi (i jen potenciálními) podnikateli, muselo to nevyhnutelně mít na celé podnikatelské prostředí vliv naprosto zásadní. I tehdy, pokud to průměrného (potenciálního) podnikatele ovlivnilo ve výchozím okamžiku jen maličko; je totiž v podstatě věci (tj. struktury společnosti postrádající funkční záporné zpětné vazby), že malá odchylka tohohle typu roste exponenciálně.

    — — —

    (*) Šílená inflace, ač to nezmínil snad nikdy nikdo, mimochodem je jednou z hlubších faktických příčin vypuknutí výše diskutovaného H-systému: Člověk, který tehdy měl našetřeno dejme tomu na půlku domku a byl by teoreticky odkládal celý svůj roční plat, aby jej přidal ke svým úsporám, by byl zjistil jedině to, že se mu vidina domku rok od roku jen a jen vzdaluje (podobně jako když si v dnešní bance uloží peníze na záporný úrok). Za těch okolností (a při neexistenci rozumných úvěrů) byla jeho ochota pustit se do něčeho dobrodružného a nejistého řádově vyšší, než by bývala byla v jakémkoliv solidním režimu.

  26. Dobré dopoledne,
    narazila jsem na zajímavý výstup z výzkumu změn rozlohy tichomořských ostrovů, financovaného francouzskou vládou. Dělám někde chybu, když mi z něj vyplývá, že i přes masivní kampaň ve sdělovacích prostředcích a varování IPCC moře… jaksi… odmítá stoupat…? 🙂
    https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/wcc.557

  27. JohanaB (5.10.2019 | 10.59) napsal:
    Vy jste taková šťouralka, že?
    Boj za klima ale není procházka růžovým sadem a s kazisvěty se brzy vypořádáme!
    Když bude zapotřebí atoly prostě klesnou tak jak mají i kdybychom jich měli kus odbagrovat.

  28. O vlivu geologického pohybu zemských desek, podmořské spoečné činnosti a eroze jsem nedávno debatoval s Lokim. Tady je část jeho odpovědi : Ke globální tektonice litosférických desek ani není nutno sahat – stačí si promítnout přirozený a stále probíhající proces výstupu desek v aktivních zónách, jejich eroze, snos a sedimentace pod hlavní erozní bází (kterou je hladina oceánů). Každé zrnéčko písku, šupinka jílového minerálu a všech dalších transportovaných minerálů i nekromasy z pevnin do sedimentačních bazénů oceánů, vytlačí podle Archimedova zákona stejný objem vody. O tom že to není málo, Tě nemusím přesvědčovat, že ano? Uvádí se, že roční vzestup hladiny oceánů je 3,6 mm (ačkoli mám o validitě tohoto čísla své pochyby, údajně zahrnuje všechny vlivy – i tání ledovců, hihihi). To by bylo za sto let 360 mm (0,36 m). Čili do poslední uveřejněné alarmistické zprávy o vzestupu hladina oceánů za 100 let (hihihi) jim nějak chybí ještě 0,64 m…

  29. Zpátečník (5.10.2019 | 10.16) napsal:¨Při vší úctě Zpátečníku, v užžším okruhu mých známých není nikdo kdo by doplatil na letadlo i H-systém, což bylo vlastně totéž. Ponzi scheme.
    Dát tehdy veškeré úspory do H-systému . chápu, že se takoví lidé najdou.
    Není mi jich potom líto, když dopadnou tak jak dopadnou. Jistě vím, že mi ale stát v rámci sanace jejich blbosti šáhne do kapsy.
    Ostatně – z podobného důvodu nechápu proč se na Nuseláku montijí ohyzdné zábrany proti sebevrahům. Přitom by stačilo ohradit místo jejich obvyklého dopadu aby někomu neublížili či nad kus té ulice kde projíždějí auta umístit stříšku. Kdyby na ni radnice umístila radar, zaplatila by se investice i občasné odklizení nebožtíka.

  30. Hm, no jo, ona se vlastně veškerá hmota matičky země postupně obrušuje a smývá… Takže máme šanci, že za nějakou hóóódně dlouhou dobu budou všechny vrcholy srovnané do roviny někde pod hladinou moře.

    Ale to přece nemůžeme nechat jen tak! Je naprosto nezbytné vyhlásit boj erozi a zabránit větru a déšti v jejich činosti, aby další Gréty nemusely trpět!

  31. V USA klesla nezaměstnanost na 3:5% – nejnižší za 50 let takže je nutné sesadit Trumpa.

  32. Zpátečník (5.10.2019 | 10.46) napsal:
    dobrý článek Zpátečníku jakkoliv mě název zmýlil. Nejedná se totiž o dětskou nevinnost jak je chápána poslední staletí ve smyslu sexuálním ale má spíše na mysli dětskou nevinnost ve smyslu nedostatku znalostí, zkušeností a tedy v zásadě nepřipravenost přemýšlet v kategoriích dobro a zlo, tím méně tedy schopné ono zlo rozeznávat.

  33. Jak tak sleduji hon na čerodějnici, totiž Trumpa, tak bych mu radila nejen nejezdit do Dallasu, ale snad už ani nevycházet ven…

  34. vyskočilo mi na iPhone varování z Pottsville. Pozor námraza na silnicích a doporučení přestěhovat kytky dovnitř. To začíná brzy.

  35. Při vší úctě Zpátečníku, v užším okruhu mých známých není nikdo kdo by doplatil na letadlo i H-systém, což bylo vlastně totéž. Ponzi scheme. — Což o to, skimici, ani já neznám osobně (ani z druhé ruky) nikoho, kdo by měl s H-systémem, Ponziho schematy, pěstováním žížal ani ničím podobným cokoliv společného. (Nepočítám-li pohlednici „opiš a rozešli na pět adres“, která mi jednou či dvakrát v dětství přišla od někoho, koho jsem vůbec neznal.) Vaše formulace mne však vede k tomu se pro jistotu (a poněkud jízlivě) zeptat, zda tedy snad znáte naopak někoho, kdo na nich vydělal?

    Dát tehdy veškeré úspory do H-systému . chápu, že se takoví lidé najdou. — A mým cílem právě bylo ukázat, že se najdou mnohem snáze – ba kvalitativně snáze –, když inflace není do řekněme 8 % p.a. (jako vzdor oficiálně fabrikovaným číslům bývala v minulých letech až donedávna, než vykypěla výš), nýbrž dejme tomu 80 % p.a., což počátku 90. let odpovídá mnohem spíše. Jedna věc je chamtivě doufat, že zbohatnu, jen co se v letadle propracuji na posici kapitána, druhá – a zcela odlišná – mít na kontě částku, za niž si dosud mohu koupit polovinu domku (byt tehdy koupit prakticky nešlo), a dívat se, jak se mi její hodnota rozpouští před očima takovým tempem, jako kdyby se mi ten domek scvrkával řádově o čtvereční metr týdně.

    Není mi jich potom líto, když dopadnou tak jak dopadnou. — To ovšem je další problém, a nikoliv malý. Shodou okolností jsem se v tomto vlákně pokusil k němu cosi ocitovat zde: https://sumavak.blokuje.cz/nihil-novi-sub-sole#comment-288829

    Jistě vím, že mi ale stát v rámci sanace jejich blbosti šáhne do kapsy. — Tedy, detaily H-systému neznám (nebo jsem už zapomněl), ale bylo tehdy vůbec možné založit takovouto entitu bez svolení státu? Založit s.r.o., která by v předmětu své činnosti nabízela např. nájemné vraždy, nešlo tehdy ani dnes (aspoň o žádné nevím). Jestli H-systém, kterému čas od času vycházely celostránkové inzeráty, bylo již napohled jasné letadlo, co tedy dělali orgáni (o nichž píšu výše)?

  36. Zpátečník (5.10.2019 | 12.42) napsal:
    Zpátečníku – repliku oceňuji a řehním se 🙂
    Ale vážně – neznám osobně ani nikoho kdo by na Ponzi scheme vydělal sebe nevyjímaje. Věnuji se abych tak řekl udržitelnému obchodu, což například Ponzi scheme není.
    Ale Šárka Grossová v tom byla dobrá, ne?
    K posametové vysoké inflaci – když pominu, že byla podstatně menší než v okolí, znehodnocení měny doprovází změny režimů zcela přirozeně – gumuje to závazky a jaksi to nivelizuje startovní čáry … Samozřejmě třeba tehdejšího řezníka či prokurátora s příslušnými úsporami to muselo vytočit když viděli jak to splaskává … …

  37. Dušan Neumann (5.10.2019 | 11.46):
    Snažím se to rozklíčovat – pokud by hladina moře stoupala o třetinu metru za sto let, muselo by se to snad v uplynulých staletích nějak projevit, nebo ne? A že by se hladina moře zvedla od roku 1700 o metr – ty by už některé ostrovní pevnosti, co jsem viděla třeba ve Francii, musely mít přízemí patro ve vodě. Nebo to dorovná to zvedání pomocí tektoniky?

    skimic (5.10.2019 | 11.43):
    To aby si Nikolov se Zellerem radši rovnou objednali s předstihem rakev… 🙂
    https://www.wnd.com/2017/07/study-blows-greenhouse-theory-out-of-the-water/

    • Ono s tou rakvi to neni ani tak prepisknuto.Ti dva, Nikolov a Zeller, dostali od Obamovy administrativy prikaz, ze nesmi publikovat pod vlastnimi jmeny. Asi se Obamovym Goebelsum nehodily ty theorie vyvracejici oteplovacsky paskvil do kramu. Jeste by me zajimalo, jak by tem dvema vedecky oponovala Helga.

  38. Oprava: „musely mít přízemí patro ve vodě“ => „musely mít přízemí ve vodě“.

  39. JohanaB (5.10.2019 | 13.24) napsal:samá zlá slovíčka od těch autorů. Chtějí snad aby jejich děti za pár milionů let museli žít v podmínkách jako na Venuši?
    Včera jsem četl, že za to peklo tam můžou skleníkové plyny a CO2.
    Jedniné s čím si zatím vědci neví rady, jak do té Venušiny zkázy zamontovat vliv člověka aby to bylo možno podojit. Ale oni to zvládnou.

  40. Samozřejmě třeba tehdejšího řezníka či prokurátora s příslušnými úsporami to muselo vytočit když viděli jak to splaskává … — Což o to, skimici, co jsem takhle viděl kolem sebe (nebydlím v žádné extra vilové čtvrti, spíše v původně dost skromné vilkové), řezníci a ne-li zrovna prokurátoři, pak lidé se strukturami režimu přímo spjatí, si domky a vilky tady kupovali už před Listopadem, po celá 80. léta a snad i konec sedmdesátých, nakonec řádově za půl milionu, typicky od (rodin) prvních majitelů, kteří (které) z důvodu kombinace věku s všeprostupujícím socialistickým marasmem už neměli/y sílu je dále udržovat. Takže v kritické době počátku 90. let to sice byly původně řeznické, zelinářské, autoservisácké, číšnické, taxikářské a ovšem vexlácké peníze, jejichž hodnotu se někdo pokoušel zachránit, jenže teď už na kontě lidí s docela běžným povoláním, neuvažujeme-li mezitím již často zemřelé důchodce.

    Ještě bych se rád znovu zastavil u jedné věci, totiž u koháku, případně pravého koháku, jak jsme si je definovali výše (https://sumavak.blokuje.cz/bfpt-2019#comment-287610). Je myslím zajímavým paradoxem, že s argumentací ne vrah, zavražděný je vinen se pravidelně setkáváme nejen u levičáků, pro něž je typická, nýbrž – jak se politické spektrum uzavírá v kruh – i u echtovních libertariánů. Musím říci, že čím jsem starší, tím nepřijatelnější se pro mne stává mu naslouchat. Podvod nelze nijak omlouvat hloupostí podvedeného; vidím to právě naopak. Podvedený Sörös by si asi mnoho lítosti nezasluhoval, podvedená učitelka mateřské školky ano. (Mimochodem, mluvím o konkrétních případech.)

    Tu Buninovu povídku jsem nenašel doteď, ale konec první části Na veselé samotě má všechny její kvality, snad je s výjimkou jemnosti melancholie ještě předčí. (Ve sbírce Poslední podzim, Lidové nakladatelství 1986, kde jsou i slavná Antonovská jablka a Táňka.) No nic, sem se kouknu až někdy večer, budu si číst ty ostatní. Nikdo jiný je za mě nepřečte. Jak známo, škoda umřít hloupej, a tím spíše je škoda nečíst Bunina…

  41. Já tomu rozumím Zpátečníku,
    samozřejmě je zásadní zlikvidovat hlavně parchanta který zblbnul lidi tak, že udělali to co udělali a ještě si jako v případě H-systému nemysleli kdovíjak nejsou mazaní …
    Nebo toho, pod jehož vlivem lidi zemřeli na fontě v Rusku či obrazně naskákali do řeky a utopili se…
    Ostatně – ustavení Norimberského tribunálu pokládám také za chybu či slabost a jakési předznamenání doby budoucí …
    Tím se ale nad oběťmi nikterak nedovedu rozněžňovat …. Když mi někdo řekne abych skořil z okna, nejspíše neskočím…

  42. Co bránilo zasahovat?
    Obchodnická a ekonomická nevzdělanost. Účelové změny v zákonech. Zglajchšaltovanost vyšších složek. Kupodivu, leckdy policajt z místního oddělení měl jasno. Jenže o tom co, jak a s jakým výsledkem se vyšetřuje, co se žaluje, rozhodovali jiní. Rozhodně ne pěšáci v první linii. Ale žáby na prameni, mnohdy s máslem na hlavě. Když byl pěšák příliš iniciativní, případ mu byl odebrán a přidělen jinému. Spousta věcí se tak nedostala k soudu. A když už dostala, nastala zdržovací taktika posvěcovaná nadřízenými instancemi. Zločin prorostlý do policie a do justice. Například insolvenční mafie… To už odeznívá s generační výměnou. Kromě toho, včerejší loupeživí baroni nyní potřebují aby veřejná moc jim poskytovala ochranu. Halasně se dožadují toho, co jim včera vadilo.

  45. Skimici, ustavení Norimberskoého tribunálu mělo pochopitelné i dobré pohnutky, nejen
    politické pletichření. Ale jsem toho názoru, že měl být dán volný průběh spontánní odplatě, když zločiny byly ještě žhavé. Potrestání nacistických vrahů nebylo důsledné. Leckteré menší si vítězné strany rozdělily, umožnily jim uniknout spravedlnosti a kryly je.

  46. H Systém…..
    Mé názory jsou smíšené. Ti lidé měli a mají plné volební právo, skrze něj moc rozhodovat o osudech i ostatních. Kdo je svéprávný a pro rozhodování o ostatních, je svéprávný pro rozhodování o sobě. Buď platí oboje nebo žádné z toho. Ne jen něco.
    Jestliže by lidem měla být poskytována zvýšená ochrana v soukroných záležitostech, pak by měla být omezena i jejich možnost rozhodovat o ostatních. V nějakém poměru. Z principu to ideálně vyvážit nelze.
    Že investovali do cizího je jejich chyba. Třebaže lidsky pochopitelná. To, že veřejná moc není schopna je ochránit před zločinem a navíc v jejich neprospěch nakládá se zajištěným majetkem tak, že není použit pro odškodnění, je jejím zločinem.

  47. To by při „spontánní odplatě“ dopadlo ještě hůře. Včetně toho rozdělení. Z revoluční „spravedlnosti“ ještě nikdy nic dobrého nepošlo. O té státní či nadstátní nemám dobré mínění, ale ta revoluční je ještě horší. Zamlada mi taky připadala dobrá, ale pak se člověk tu i onde dozví, jak to vypadá v praxi.

  48. Schumacher (5.10.2019 | 21.11) – já bych to viděl na dvě části: Ta první je, že investovali do společnosti, která silně zaváněla letadlem. Jenže, to je vidět dnes, tehdy tolik ne. To lze přičíst podvedeným investorům. Druhá je, že jakmile to krachovalo či krachlo, tak majetek nebyl účinně zabaven, zabezpečen (jak velký podíl na tom mělo propojení H systému s oranžgutany, těžko říci, ale nepochybně existovalo). To už je chyba státu a jak tak občas zaslechnu, tak i konkursní správce má různé dost diskutabilní výkony a ten je taky ustanoven státem.

  49. “ Například insolvenční mafie… To už odeznívá s generační výměnou. Kromě toho, včerejší loupeživí baroni nyní potřebují aby veřejná moc jim poskytovala ochranu. Halasně se dožadují toho, co jim včera vadilo.“

    Ale to je přirozený vývoj. aspoň, pokud si vzpomínám, něco takového je popsáno v Kmotrovi. První generace jsou loupežníci, druhá už může být slušní občané. Já si to moc přesně nepamatuju, Kmotr není zrovna typ literatury, kterou bych vyhledávala a četla sjem to už dávno.
    Ale jetsli se nepletu, tak třeba otec zakladatel dynastie Kennedyů taky zbohatl způsbem, který z hlediska zákonů taky nebyl zrovna košer.

  50. Jistěže. Takhle začínali mnozí. Například Habsburkové, Kennedyové…

    • Nebo treba Janosik. Ale, nasypali mu hrachu pod krpce. . .

Komentáře nejsou povoleny.