Dušan Neumann
Pro české posluchače rozhlasu a televizní diváky je americká politika redukována na zahraniční politiku se zaměřením na Ukrajinu a Izrael a už téměř nudící soudní skandály bývalého presidenta Trumpa. Sobečtí republikánští izolacionisté odmítají pomáhat Ukrajině, zatímco do Izraele se valí miliardy dolarů. Skutečnost je poněkud složitější a už vůbec ne jednoznačná.
V sobotu odpoledne konečně Sněmovna reprezentantů schválila další balík peněz – celkem 95 mld dolarů finanční pomoci. 60 miliard pro Ukrajinu, 26 mld pro Izrael včetně, v nichž jsou zahrnuty i miliardy humanitární pomoci obyvatelům Gazy a konečně 6 mld pro Indo-pacifickou oblast určenou k odstrašení agresivních choutek Číny. Vzhledem k jejímu vojenskému rozpočtu je to částka povýtce symbolická.
Jedinou novinkou v pomoci Ukrajině je částečné financování ze zmrazených ruských aktiv na Západě a ustavení generálního inspektora, který by měl dohlížet na to, aby se z této pomoci neprošustrovalo více než z těch dosavadních 75 miliard pomoci. Za tu Ukrajina nedostala pouze vojenskou pomoc, ale 26.4 mld dollarů se rozpustilo ve financování potřeb ukrajinského státu, zatímco zbraní a munice dodaly USA za 23,5 mld a 18,3 výcvik, logistická a další formy asistence.
To byl jeden ze dvou hlavních důvodů, proč malá Republikánská většina, návrh již před časem schválený Senátem, dlouho blokovala. Tím druhým a podstatnějším bylo, že se do tohoto balíku nezahrnulo, Republikány požadované, financování k zabezpečení jižních hranic. A to je dnes pro většinu amerických voličů, váhajících komu v listopadu dát hlas, nejzávažnější problém, jemuž dnešní Spojené státy čelí.
Pro mne je daleko vážnějším problémem porozumět jak chce americká Bidenova administrativa Ukrajině pomoci. Zatím nedodala jediné letadlo, přestože ukrajinští piloti se na F-16 cvičí od prosince 2022. Bez letecké převahy je každý pokus o ofenzivu odsouzen ke krvavé porážce. Ukrajinci nedostali ani rakety schopné napadnout ruská shromaždiště a týlové muniční sklady. Také těch pár Patriotů, které Ukrajinci dostali, by nestačilo ani na obranu před teroristy z Gazy. Co tedy tahle americká vláda chce? Obávám se, že se drží neoconské mantry snící o vzájemném vyčerpání Ukrajiny a Ruska a pozdějším rozdělení zbytků.
Máte-li rozumnější vysvětlení – sem s ním.
Koukal jsem včera na propagovanou debatu Turek – Nerudová na CNN Prima News. Totálně mne zklamala moderátorka Pavlína W., protože místo výměny názorů na diskutované problémy, které před Evropou stojí, řídila štěkání na téma co před 10 lety někde Turek řekl. Nerudová není politička, ale pavlačová baba.
Dobré ráno slušným lidem
Třísku v zadku lhářům a zlodějům!
Ad rozprodej amerických papírů – to je asi logické řešení v situaci, kdy se dopouštějí krádeží rezerv národních bank a podobně. Není to bezpečný přístav pro peníze.
Dobré ráno.
Je více než logické prodej dluhopisů v nestabilní měně a nákup dluhopisů v měnách krytých zlatem. BRICS (Burundi, Rusko, Írán,Čína, Somálsko, Venezuela) chystá novou měnu postavenou na bolívaru, rublu, žuanu. Bude krytá zlatem. BRŽ.
Kdo si do portfolia kupujete dluhopisy KSČ? Evergrande? Rusňáka?
Moje železná zásoba žlutého kovu zvětšila svou hodnotu. Pravděpodobně zvýším i její množství.
O stříbru ani nemluvě.
https://www.bullionbypost.eu/silver-price/10-year-silver-price/
Myslíte, že v této době vysokých cen je nákup rozumný? Počkal bych na nějaký pokles. Ale z hoooodně dlouhodobého hlediska se ten nákup vyplatí, ať je proveden kdykoliv.
Rusové v Karlivce. Tento směr se Ukrajincům sype systematicky.
Sice na Západě kde kdo žvatlá o tom, že s Ruskem nyní nelze jednat o míru, neboť je potřeba Ukrajinu dostat do pozice jednání z pozice síly (tolik k úsilí Západu o mír), ale jaksi chybí návod, jak Ukrajinu do pozice síly dostat.
https://foreignpolicy.com/2024/06/03/russia-ukraine-peace-kharkiv-zelensky-putin-negotiate/
O čem jednat s kanibaly?
My jsme koupili starší kolo, nechali opravit Dacii a budeme si užívat dovolené v Polsku. Co víc si přát?
—
Co zprávy z fronty?
Kyjev za tři dny.
Charkov za tři dny.
Vovčansk za tři dny.
—
Kadyrov buduje sanitární zónu. V Bilhorodu.
Trochu odbočím. Naivně jsem odjel se svým pokladem ( Cortina M1, rok 1964) na STK, kde se na mne dívali jako na hňupa. Bez objednávky nepřipadá v úvahu. Nejbližší termín kolem 5.7.
V okolních stanicích dtto. Kde jsou ty časy, kdy se to bez objednání dalo zvládnout i s emisemi za půlden.
Tak mne napadá, že když stát něco vyžaduje, tak by měl pro splnění zajistit rozumné podmínky.
A protože je na obzoru několik srazů veteránů, tak nezbyde než nastoupit do řetězce “ kamarád kamaráda zařídí za litr“.
Koukám, že Ukrajinci už zase zametají Černé moře od ruských lodí. Po kolikáté už?
Musí to být už dost nuda. Potopí jim všechny lodě, oni je vytahají nad hladinu, opraví, Ukrajinci je zase potopí. Rusové je zase vytahají, opraví… a pořád dokola, pořád dokola.
Taky dost nákladné, ty špičkové západní drony a rakety nejsou zadarmo.
Seznam ukrajinských úspěchů je nekonečný.
Jinak vypadá, že ve Vovčanském mlýnlku na maso Rusové demilitarizovali UA zálohy na letní ofenzivu – v Ukrajinském OOB se objevují staří známí jako Kraken. To, co klade odpor u Karlovky jsou zbytky 24 Mech Br.
Letní UA ofenziva zjevně nebude, nebude čím. Ale v roce 2025 bude jistě UA vyjednávací pozice super.
Dobré dopoledne,
zase to jednání bude krátké a nebudou se řešit detaily jako demilitarizace, hraniční řeka, přístup k moři apod.
Prostě podepište a fertig …
Jinak, vlašťovky štěbetají, že jako reakci na eskalaci ze strany NATO – tj. zbraně NATO, obsluhované vojáky NATO ničí cíle v Rusku – budou Rusové sestřelovat drony nad Černým mořem, které jsou používány pro navádění těchto zbraní.
Odbočka do fotokoutku: o víkendu jsem měla půjčený Nikon Z8.
Hezká mašinka. Zatímco u Z6 a Z7 musel dělat autofokus nějaký debil (ostření se sledováním objektu šlo vysloveně přes ruku, neustále se muselo znovu složitě zapínat), Z8 se vrátila ke klasickému 3D sledování objektu známému ze zrcadlovek a výrazně ho vylepšila: funguje po celé ploše matnice, navíc si samostatně pamatuje polohu ostřícího bodu při focení na výšku a na šířku. Jenže nakonec se ukázalo, že většinu fotek jsem tenhle systém vůbec nepotřebovala, protože plná ostřící automatika běžně, i v mizerném osvětlení tanečního sálu Na Marjánce bez ostrých stínů, ostřila tam, kam jsem potřebovala. Z6 a Z7 (o klasických zrcadlovkách nemluvíc) to obvykle braly chaoticky na velkou plochu kolem středu, tady spolehlivě fungovalo rozpoznání tváří a ostření na oči. Pro fotografii, kde člověk chytá neopakovatelné záběry tančících lidí ve zlomku sekundy, špičková věc.
Co se mi líbilo:
– systém ostření, člověk se nemusel tolik soustředit na lovení ostřícího bodu, vyšší četnost přesného zásahu.
– konečně u Nikonu display výklopný obema směry, byť na docela složité konstrukci; chápu, že se snaží dělat to bytelně, ale kloub je kloub. Každopádně jde zaplaťpříroda konečně i s Nikonem fotit na způsob Flexaretu s foťákem na břiše i na výšku, ne jen na šířku.
– konečně foťák, který si při výměně objektivu zakryje snímací čip, takže se na něj nepráší. Nechápala jsem, proč to foťáky s lamelovou závěrkou nedělají dávno, u filmu to přece byla nutnost. Paradoxní je, že první aparát, u kterého jsem tuhle funkci potkala, lamelovou závěrku vůbec nemá (viz dále) a pro zakrývání používá samostatnou roletku s těžšími lamelami.
– čistě elektronická závěrka bez rolling shutter efektu; to, že se při pořízení snímku foťák ani nehnul, byl sice poněkud nezvyk, ale generovaný zvuk a rychlé probliknutí okrajů záběru v hledáčku tu haptickou
odezvu klasické lamelové závěrky slušně nahradily. Životnost závěrky je nyní daná pouze životností snímacího čipu.
– první foťák, který mi v žárovkovém osvětlení produkoval fotky s přirozeně vypadajícími barvami bez nutnosti dolaďovat je v počítači posunem k modré. Byť samozřejmě postprocessing dělám tak jako tak.
– zajímavá je možnost fotit do RAWu s novým typem ztrátové komprese, který podle testů, co jsem viděla, není na výsledných snímcích měřitelný a přitom stlačí velikost souboru na třetinu. Protože chci trošku experimentovat se ztrátovou kompresí v Lightroomu, tuto možnost jsem nepoužila, ale je dobré o ní vědět.
Cena se pohybuje kolem stovky tisíc, bazarový se nechá sehnat za osmdesát. Drahé jak prase, ale je to v podstatě první fullframe, u kterého bych byla ochotna ty peníze za něj dát, pokud bych ho nepotřebovala
jen párkrát do roka. Bohužel pokud by ho člověk chtěl brát i jako „výletní“ reportážní fotoaparát, narazí na problém s objektivy a váhou: zatímco u Olympusu se se špičkovými světelnými objektivy, pokrývajícími rozsah 24-300mm (byť s problémy v protisvětle), vejdu do kila a půl včetně těla za celkem rozumnou cenu, tady by bylo nutné slevit buď na kvalitě optiky, nebo na požadavcích na cenové a váhové limity. Takže zůstanu u kombinace Olympusu a příležitostného půjčování Z8 z půjčovny…
Díky!
Co je matnice? To je ten displej na který koukám co fotím?
Fakt je, že ajfoun mám pravidelně ošahaný a s otisky prstů, takže matný by byl.
Když ho vyčistím, je z matnice zase lesklice 🙂
Matnice je to, na co se kouká u zrcadlovky, promítá se na to přes zrcátko obraz z objektivu. Nešmatá se na to, ale čočka před ní se občas zamatlá od očního víčka či okolí oka. U fotoaparátů s šachtovým hledáčkem se na matnici koukalo seshora, u mé první Praktiky z šedesátých let se pro ostření nechala ještě vyklopit lupa.
Bezzrcadlovky už skutečnou matnici nemají, místo ní je v hledáčku display, ale chová se to podobně, takže se výraz používá dál.
Na ajfounu matnici umatlat nemůžete, žádná tam není. Není tam ani hledáček. Stejně tak matnici neměly fotoaparáty s průhledovým hledáčkem (typicky všeliké levné krabičky používané před nástupem digitálů).
PS: A jinak STFG… 🙂
https://cs.wikipedia.org/wiki/Matnice
Děkuji za osvětu. Neznal jsem.
Ad zamatlaná čočka od oka.:
No pro ženy je tedy fotografování asi pěkná řehole.
Dáš k oku a na čočku se obtiskne čerň z řas a barevné oční stíny.
PeterSly,
…Rusové budou sestřelovat drony nad Černým mořem…
v souvislosti s výhružkou, že jestli Ukrajina začne používat britské zbraně nad ruským územím, začnou Rusové na oplátku likvidovat britské cíle, to začne být zajímavé. Nad Černým mořem totiž mimo dronů létá britský Boeing RC-135V/W Rivet Joint pro řízení elektronického boje…
Přišla mi nabídka na lék proti plešatosti.
Možná vědí víc než já? Něco jsem udělal špatně a ŽD mi vlasy vyškube?
Vlasy mohou i ohořet…
Před dávnými lety chodil kamarád, aby ušetřil, k učnicím.
Strojkem na 3cm, za chvilku hotovo, moc co pokazit není.
Až jednou – slečna nasadila nástavec a odzadu dopředu, prostředkem hlavy, protáhla první brázdu. Jenže nikoli 3cm, ale 3mm.
Konsternovaný kolega nevěřícně hleděl na zrcadlo, neschopen slova. Teď už nešlo dělat nic, tak šel na 3mm po celé hlavě …
Hmm, tohle se v osmdesátkách stalo vedoucímu od nás z loděnice. Šel se nechat ostříhat při letním sjezdu Hronu, taky učnicím. S tím rozdílem, že tam to nebylo naráz, nýbrž postupně: během stříhání se prý opakovaně ozývalo „prepačtě, krivo som strihla, ja to zarovnám“ a skončil s půlcentimetrovým ježkem.
Já jsem jako dospívající jinoch tyhle návštěvy ukončil, když mne docela pohledná učnice stříhla do ucha. Asi jsme oba byli trochu rozptýleni a myšlenky se nám zatoulaly do jiných sfér, než je stříhání. Ani jsem jí to neměl za zlé.
Ještě stran vesmíru – Čínská sonda úspěšně posbírala na odvrácené straně Měsíce cca 2 kg vzorků a vrací se zpět na Zemi. Žlutí ďáblové plánují do roku 2030 poslat na Měsíc lidskou posádku. Virtuální český kosmonaut Aleš Svoboda to bude se zájmem sledovat z betonové ranveje letiště Čáslav…
Česká vlajka byla na Měsíci naposledy 1972. Jo, už je to dávno.
skimic (4.6.2024 (11.02)) napsal:
Ad zamatlaná čočka od oka.:
No pro ženy je tedy fotografování asi pěkná řehole.
Dáš k oku a na čočku se obtiskne čerň z řas a barevné oční stíny.
S tím zkušenosti nemám, já si tyhle věci při focení obtiskávám na brejle… 😛
Dobré poledne,
“ při letním sjezdu Hronu…“
Tři dny na Hronu a půl dne na Bielom Váhu byla ta nejšílenější voda, jakou pamatuju 😀
Včetně šílenýho nápadu, že pojedeme přes noc od Liptovského Mikuláše do Borohrádku nebo tam někam. V Opavě jsme nabrali plnou a když sjem ve 4 ráno zastavili u pumpy a zjistili, že otevírají až v sedm, tak stará oktávie ( tím myslím původní oktávku někdy z 60.let) měla tak sucho v nádrži, že už nechytla a nezbylo nám, než za tej pumpě v autě přespat.
Hmm, tak já si Hron pamatuju spíš jako řeku spíš pro začátečníky. Ale my asi jeli trošku níž, tuším že Žiaru nad Hronom do Kozárovců. Byl to můj první puťák s loděnicí, jedenáct let mi bylo.
Z Váhu jsem jela jen kousek do Liptovského Mikuláše cestou na Podkarpatskou Rus v devadesátém. Ale z toho si nepamatuju skoro nic. Od té doby jsem na Slovensku na vodě nebyla. Možná je to škoda, takový Dunajec by mohl být zajímavý. Ale bojím se, že bych tam asi nikoho nevytáhla…
Zo Žiaru do Kozároviec je teď už „hladká“ řeka, ale v někdy koncem 80. let byla postavena přehrada Veľké Kozmálovce kousek pod Kozárovcami jako zdroj vody pro jadernou elektrárnu Mochovce, jaké to bylo předtím moc nepamatuji, pravdou je, že občas rozvodněný Hron nějaký most sebral, i ten u Kozároviec (do Tlmáč).
Dunajec je naprosto skvělá řeka, i celé Zamagurie, člověk se prosmýkne přes Maguru kolem Tatier a je v jiném světě.
Nojo, tohle bylo v pětaosmdesátém a žádné vzdutí tam ještě znát nebylo. Ale kecám, jeli jsme ze Zvolena, ne ze Žiaru. A asi se tam něco vypouštělo do řeky, protože si pamatuju, že po bojovce, jejíž součástí bylo i přeplavání řeky s hořící svíčkou, nás pak asi den na sluníčku strašně pálila kůže.
No a ještě jedna vzpomínka na to, jak jsme projeli Kozárovci, zaparkovali u louky, kde jsme měli přečkat poslední noc, vyházeli věci z lodí, vzápětí zaregistrovali příchozí cikánskou tlupu, chvilku se s nimi přetahovali o bagáž, tu pak naházeli zpátky do lodí a proti proudu částečně pádlovali, částečně tlačili lodě kamsi výš pod železniční násep, kde nikdo neobtěžoval. 😀
Ta osada je tam pořád, akorát větší. Cikánští spoluobčané občas hází kameny na projíždějící auta, záchranka tam odmítá jezdit, občas to tam srovnají chlapi od Kotleby a tak pořád dokola.
V Kozárovciach bydlí moje sestra, tak to jednou za čas obhlédnu (i když teď už kolem druhé strany vesnice vede R1, takže průjezd osadou není nutný).
My jsme Hron jeli z Helpy. A skončili jsme to někde u Bystrice. Pamatuju se, že jsme projížděli skrz železárnu v Podbrezovej.
U tej Bystřice po třech dnech nám ten Hron připadal už moc civilizovaný a napadlo nás někam přejet. Strávili jsme tím den, přišla bouřka a děsně lilo, takže na vodě by to stejně bylo na nic a večer skončili v nějaké ubytovně na břehu nějaké řeky a ukázalo se, že to byl Biely Váh.
Tak že si ho druhý den vyzkoušíme.
No, jo, jenže po té bouřce byl vysoký stav vody a tak se nám povedlo jednu loď proděravět a s druhou jsme uvízli pod vývratem, odkud jsme ji páčili asi hodinu. Ona se ještě vtipně natočila proti proudu, a ten ji k tomu kmeni doslova přikoval.
Pak jsme usoudili, že to dál nemá cenu a protože jediným znakem civilizace byl polorozpadlej seník, schovali jsme tam lodě a po pokusu se jaž takž usušit u ohně jsme se vydali se někam, kde by byla k dispozici hospoda a nějaké doprava.
Došli jsme asi 7 km k nejbližší vesnici a ta nám poskytla obojí, jen na mapě jsme později zdistili, že kdybychom šli opačným směrem, tak bych dorazili k civilizaci mnohem dřív.
Na oslavu přežití jsme večer jsme vypili ve třech flašku barack pálinky (pamatujete se na ten parfémovanej líh?), aniž by se objevily jakékoliv přiznaky opilosti, od té doby mám teorii, že při podchlazení se ten alkohol spálí na to, aby se jeden zahřál.
Druhý den se pánové vypravili pro lodě a my holky na ně čekaly tam, kam jsme původně chtěli dojet. Někdy po poledni jsme vyrazili do Liptovského Mikuláše a tam někoho napadlo, že proč hledat nějaký nocleh, když můžeme přes noc dojet domů.
Tak jsme vyrazili na Ostravu, Opavu, Jeseníky a Červenou Vodu. Konec u pumpy v Týništi už znáte…
Jo, ještě to mělo úvod, že brácha mel jet s kolegy z práce a odmítal mně vzít s sebou ( segra v lodi, to je proti přírodě).
Jenže jednou v pátek před polednem jsem se do práce vrátila z nějaké pochůzky a že prý mně sháněl brácha a že prý se domáhal toho, jetsli si můžu vzít okamžitě dovolenou.
VYšlo najevo, že v tej partě nějak nepohodli a nakonec zůstali jen brácha a jeho kolega s manželkou.
A když není baba do lodi, je i ségra najednou dobrá.
TAkže jsem se dověděla, že pokud na tu vodu chci, mám si vybrat dovolenlou, koupit pádlo, sbalit s ena vodu a druhej den v šest ráno být na nádraží na vlak kamsi na orlicko – ústecko, kde měl kolega s manželkou předat potomka do péče prarodičů.
No a já si vybrala dovolenou, koupila pádlo, sbalila se a v šest jsem na tom nádraží byla.
Ožíváte mně staré vzpomínky. Stihl jsem projet Hornád z Hrabušic dvakrát, i přes Horní Prielom až dolů do nížin do Čingova, řeku Poprad, Hron do Kálné (/ tam seděla s námi u ohně cikáňata a jejich úvodní věta byla: dejte nám něco, nebo Vám něco ukradneme), Dunajec dvakrát – tehdy byl Červený Kláštor jen zapadlá díra, Váh. Dnes je část toho vodákům nepřístupná.
Byl jsem učněm n.p. Kaučuk Kralupy a díky několika nadšeným vodákům ve vedení nám vše platili, několikrát i letenky do Sliače.
Dokonce i zafinancovali několik rakouských řek, kus Dunaje, Neretvu od Nového Sadu, nemluvě o českých řekách. A my to brali jako samozřejmost.
Doufám, ze Fico tak nějak ve ctvrtek promluví k Slovákům… Pred volbami 😉
Tak koukám, že 60 procent spolubydlících je naprosto naivních.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pres-40-procent-cechu-si-mysli-ze-informacni-valka-je-jen-zaminka-k-cenzure/2526919
maYda
(4.6.2024 (13.28))
Prostě Holka do nepohody 🙂
Neříkej, že znáš Honzu Kopečnýho:
https://youtu.be/go_PL8r4qLg
Překvapils.
Jaký je rozdíl mezi trampem a folkařem?
Tramp hodinu hraje a pak tři minuty ladí.
Folkař hodinu ladí a pak tři minuty hraje.
Text je od Zdeňka Šmída (knihy Proč bychom se netopili, Proč bychom se nepotili a další).
Bejvávalo, skimici.
Předloni na Orlici jsem byla naposled.
Dokud jezdili kolegové s malými dětmi, tak jsem jim stačila i v singlu. Teď už jsou z děcek zdatní parťáci a já už jim sama v lodi nestačím.
A po dvou příhodách v posledních letech, kdy stačilo trochu smůly a mohla jsem dopadnout dost ošklivě, jsem usoudila, že do třetice už ten osud pokoušet nebudu. Nechci dopadnout jako Křižák z výše uvedené literatury. A to byl nějakej vodáckej machr.
V nejlepším se má přestat. Ale to víš, že se mi občas zasteskne.
Neznal jsem (ani kapelu)
děkuji
To o ladění už asi pětadvacet let, co se u nás objevily elektronické ladičky, moc neplatí… 🙂
Zajímalo by mě, jak to měl Samson. Jestli s Hop Tropem spíš hrál a s Máky spíš ladil, nebo se vymykal kategoriím… 😛
Hmm… Na správně rozjetou vandráckou kytaru ladičky neplatí. Prázdné struny správně, akord se nedá poslouchat.
jj, už jsem podobné kusy měl v ruce.
Ladí se to podle písně, která se zrovna hraje systémem „dobře temperovaná kytara“
Tedy je rozladěná tak nějak průměrně.
Trampové jsou zvláštní lidové. Podle mého názoru za to můžou bakterie, co jsou na nástroji, kterým jedí (lžíce, bagr), který důsledně nosí na kanadě v létě v zimě.
Je mi jasné, proč ji nosí prosichr zvenku a nikoliv zevnitř té kanady.
Výpary z jedovatých ponožek a nohou by totiž asi opravdu nepřežili.
Pokud si chceš popovídat s chlapci od Modré kotvy, přijď pobejt 🙂
Žel dnešní trampové pijou jako Stachan.
já jsem trampingu nikdy nepřišel na chuť. Předepsané hadry, předepsaný typ báglu na záda, předepsaný poznámkový aparát cancák, předepsané písně, pamatovat si čím se liší tramp, od čundráka, vandráka…
Já jezdil v manšestru, nebo džínách, buď s baťohem á la šumavský pašerák, nebos modrou plastovou botaskou přes jedno rameno, večer jsem se zmastil jak jeseter s náhodnejma známejma a odešel chrápat nejlíp do rezervace, protože tam byl v noci klid a ráno jsem šel na stopa, abych se dostal dál.
Teď mi ty bohatýrské doby připomínají záda a klouby.
Jsme na tom podobně. Měl jsem prvoválečné tele, všichni mi ho záviděli, a nic se do něj nevešlo. Tak jsem jednou sebral z nedostatku času rybářský batoh a už u něj zůstal. Ráno jsem to do něj vždycky všechno shrnul a pobaveně pozoroval, jak ostatní už potřetí balí usárny, aby nevypadaly jak mrtvý dítě…
Jo, tak v tomhle byli ortodoxní trampové srandovní. Unikali před konvenční společností tím, že si vytvořili vlastní konvence a mnohem silněji na nich lpěli.
Ono u určitýho rtypu nešlo ani tak o to čndrání v přírodě, ale o příslušnost k určité subkultuře.
„Türkiye oznámilo své přání vstoupit do BRICS místo do Evropské unie – South China Morning Post“
Tak to je nářez.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan věří, že by to mohla být „dobrá alternativa k EU“.
„Samozřejmě bychom se rádi stali členy BRICS. Uvidíme, jak to půjde letos ,“ řekl Fidan během návštěvy Číny.
Ankara se hodlá příští týden zúčastnit ministerského zasedání BRICS v Rusku. Očekává se, že jedním z témat jednání bude vstup Turecka.
Peskov již prohlásil, že Rusko vítá touhu Turecka.
A také jsem nechápal povinné vstávání u Die Fahne hoch (Vlajka vzhůru letí)
jj to byl náboženský symbol. Lepší byla následná Bedna od whisky, protože už se nemuselo vstávat a i tu později nahradily Stánky. Teď, jako geront, už nevím co frčí u táborových ohňů…
Taky jste zabrnkali na mé dávné vzpomínky. Já jezdil ještě Vltavu na pramičkách. Nejen po proudu z Vyššího Brodu, ale i přímo v Praze. Naši trenéři domluvili s vedoucími kluků, kteří měli klubovnu v Malostranské vodárenské věži (Foglarovci?) výměnu. Oni chodili plavat v našich hodinách do Tyršáku a my jsme jezdili na pramičkách od Jiráskova mostu k mostu Inteligence a zpět.
Jirko, za Kalnú nad Hronom jsem hrál roky fotbal, za dorost i za áčko.
Jo a tank tam ještě pořád stojí 😉
Tak jste mne naladili, že asi půjdu vyhrabat nějaké staré fotky…
Těm fotkám nijak neuškodil čas,
čas inkasovat chodil
kolem nás… 😉
A čundr jsem prožíval jako ptakopysk. Vždycky v létě po skončení plavecké sezony, jsem vyrazil na stopa. Měl jsem takový pytlík zelené barvy, zavíraný na šňůru, asi tak čtyřicet centimetrů dlouhý a max. 15 cm v průměru. Tam jsem narval všechno. Kartáček na zuby, pastu, příbor, rezervní trenýrky, ponožky a kapesníky, rozložený a zabalený Zenit 3m. Kalhoty – džíny – a v kapsách doklady a peníze. Bundu (větrovku) buď na sobě nebo uvázanou v pase. A objížděl jsem republiku, protože všude byl nějaký příbuzný. Spal jsem pod širákem nebo v lese, mluvil s lidmi, občas odbočil s tím řidičem, který mě vezl.
To už snad ani není pravda.
Připomnělo: https://www.youtube.com/watch?v=ZjaYt-_fnfY
Mluvit s lidmi je užitečné.
Nojo, já kolem sebe měla obvykle lidi, kteří – když už hráli – měli hudební sluch a nebyl problém s nimi hrát i řekněme Nerez, alespoň ty jednodušší kusy. 🙂 Takže jsem s nástroji typu „géčko neladí“ moc do styku nepřišla, alespoň ne od doby, kdy mojí první španělce definitivně upadla kobylka.
Tele jsem si asi dvakrát půjčila od bráchy, pak jsem dospěla k závěru, že tlačit tenké do ještě tenčího je divný sport a pořídila si kletr od Gemmy. 🙂
Přemýšlím, jestli jsem někdy slyšela Vlajku naživo…
Německou verzi Vlajka vzhůru letí zkusil vrzat. Slyšet to Fýra, skončím v Dachově. Zkouším lecos. Mé podání ruské hymny je na Sibiř. Bez práva perepisky. Za Rosu na kolejích bych skončil jako Joe Azbest. Uchometricky trefuju letos. Je poznat co to je či co by to mohlo být, ale trošku jako rozeschlé necky co ne a ne se zatáhnout.
Včera to drhlo, skřípalo, ať se snažil jak snažil.
A irská píšťala, to je jako řada rozladěných čajníků.
Manželka, že bych měl zkusit nejen saxofon, ale i příčnou irskou flétnu. Jenže já neumím ani na tu obyčejnou.
Schumi preluduje a shora se plačtivě ozývá Žalm 61
„Slyš, Bože, mé bědování,
mé modlitbě pozornost věnuj,
z končin země k tobě volám se sklíčeným srdcem.
Doveď mě na skálu, je pro mě strmá, … „
Potkával jsem lidi, kteří nedokázali naladit kytaru, neuměli zpívat, neudrželi rytmus (to všechno najednou) a dokázali nadšeně hrát ze sešitku celý večer a půl noci. Naštěstí už tahle móda pominula, to člověk potkával po lese lidi s oranžovýma krosárnama a na pozdrav „Ahoj“ dotčeně odpovídali „My se známe?“. Tehdy jsem přestal chodit na čundry.
Teď vás pro změnu zdraví kdejakej vošoust slovy Grýsgot, Kryskot, Gutenták, nebo Džeňdobry…
Málcajt
Ne, já jim za to nestojím :─)
„A také jsem nechápal povinné vstávání u Die Fahne hoch (Vlajka vzhůru letí)“
Já se pamatuju, že se vstávalo při Rose na kolejích. Ani tak ne u táboráku, já jsem se v echo trampské komunitě nepohybovala, ale pamatuju na vystoupení Spirituálů jednu dobu zakončovali Nedvědi Rosou na kolejích a a část publika se postavila do pozoru. V tom klubu mi to připadalo dost na hlavu.
Jejda,
kletr od Gemmy, ještě ho mám schovanej… 🙂
Já to „trampování“ taky neprožívala ortodoxně, a jezdili jsme s partou obdobně smýšlejících. Kytary a bubínky musely být, občas i další nástroje. Doprava vlakem a autobusem, a „velký vandr“ o prázdninách byla hřebenovka nějakého pohoří; spalo se pod spacákem nebo celtou, tehdy klidně i dost „na divoko“. Ortodoxní komunita nás mijela, jen občas se naše stezky protnuly, ale to spíš na srazech turistických oddílů, tedy maskovaných skautech. Kanady nás držely chvíli (nikdo v ní nenosil lžíci), usárny taky, ale brzo nám došlo, že pořádné pohorky a zmíněné kletry jsou daleko praktičtější.
máš pravdu maYdo
vstávalo se i na Rosu na kolejích. Ale myslím, že to nebylo Nedvědů ale Wabi Daňka
Mmch, říkal si Wabi protoře měl rád Wabi Ryvolu
https://www.youtube.com/watch?v=RkZZS9aCtP0
Od něj mám rád výše odkaz Hobo a pes.
Krásné skoro blues jazzové arrangement. Klasické harmonické postupy a vlídný text.
Jo, bylo to Wabiho Daňka, ale část publika si to vynutila i na těch Spirituálech.
V tu dobu to byli všichni ještě více méně amatéři a autorský práva asi moc neřešili. Všeobecně se vědělo, kdo je autorem, i když to zahrál i někdo jinej.
JohanaB
Původní Nerez je jedna z muzik mého srdce, která mě formovala během dospívání.
Asi jste dobrá, protože zahrát rytmicky i melodicky se správně „latinským“ frázováním Sambu v dešti není úplně banální záležitost.
A Sázavský s Vřešťálem v tom byli fakt dobří. Ostatně, Vřešťál kromě VŠE měl i Státní konzervu.
O perfektně sladěných vícehlasech ani nemluvím …
Samba v dešti
https://www.youtube.com/watch?v=ljHea-zLpbc
Takhle mne večer rozbrečet, že se nestydíte. Dar od Pánaboha, a jaksi si ho vzal až moc brzo zpátky 🙁
No jo, Zuzana Navarová
přestože se pokládám za otužilého cynika – když poslouchám Andělskou, je to z doby kdy již byla hodně nemocná a vlastně se tou písní asi loučila – jsem z melodie a textu na měkko i já …
https://www.youtube.com/watch?v=jGQO_xBCL0g
Zatím
počítám nebe, pusy co nedostanu,
miluju Tebe a pak usnu a vstanu
a tak …
Noooo… Přiznám se že na Sambu v dešti jsem si nikdy netroufla, ale co jsem si to teď zkoušela hrát, tak jsem se zasekla až na konci u Asmaj7 při druhém „pleská“, to už jsem si musela vygooglit. Trošku mi pomohlo, že jsem hrávala Tisíc dnů mezi námi a Písmenka (ty jsem si ale nikdy netroufla zpívat), tohle je co se týče akordů v podstatě směs… 🙂
Ale teda varianta Asmaj7, kterou k tomu ukazují na pisnicky-akordy.cz nebo supermusic.cz je tady nepoužitelná, zní blbě, je potřeba to hrát s jiným prstokladem.
Stačí si uvědomit , že je tam velká septima
Shodou náhod jsem byl na koncertě Radúzy krátce po smrti Zuzany Navarové… Velmi, velmi silný koncert.
Biden – k šoku Ukrajiny – prohlásil, že nepodporuje vstup Ukrajiny do NATO.
Rusko a Ukrajina samostatně potvrdily většinu zásad politického řešení, které Čína a Brazílie minulý měsíc ve společném prohlášení předložily.
Zjevně začíná seriozní jednání. Díky bohu.
Zítra se vracím do Ameriky. Silně nasrán. Chtěli z praktických důvodů – délka pobytu a stoupající cena poplatku za visum – náš dlouholetý vztah zlegalizovat. narazil jsem na ocelovou zeď byrokracie. V občance mám „stav neudán“. Tak mi to zapsali když jsem žádal o navrácení občanství. V lednu mne informovali, že musím doložit rozvod. Rozvodbý rozsudek nestačí, chtějí oddací list. Když mám rozvodový rozsudek tak jsem kurva asi byl po nějaký čas ženatý.. Strašně hamižná země. Přes kopec je zámek Nelahozeves. Oddává se tam. Za pronájem oddací síně na 30 minut chtějí 30000 korun. Za ty peníze si zaletíme do Las vegas . Nakonec nám nejde o nic víc než o délku pobytu v USA, ušetření polatku za visum a někdy v budoucnu o vdouskou pensi po mně…
Brali jsme se s manželkou 3 měsíce po rozdělení Československa, v ČR. Musel jsem doložit papíry, jako kdybych byl z Burkiny Faso. Třeba že jsem dle zákonů své země (Slovenské republiky) právně způsobilý. Zjevně se nic nezměnilo.
Johanna B: také se chystám pořídit si poslední aparát v životě. Bude to použitý Sony 7IIIa . jen se nemohu rozhodnout jestli tenhle fullframe chci 24 nebo 32mb chipem. Se záklním zoomem se dá pořídit za 1000 – 1200 dollarů. Zatím fotím na Alfa 75 většinou se Sigma zoom 18 -240mm. Takový rozsah nikdo pro Sony nenabízí. Největší výhoda A7 ve srovnání s A75 je rozměr a váha. A na kole je to setsakra znát. Sony má display výklopný ve všech rovinách. Dokonale praktické. To jen můj “ grain of salt“ k debatě.
Dobré ráno vespolek,
Dušane, v ČB jim stačí potvrzení o rozvodu – a poplatek za oddání je mnohem menší (pro lidi s trvalým pobytem v ČR dokonce v pátek dopoledne zdarma).
https://www.c-budejovice.cz/uzavreni-snatku
Takže nechte zámek zámkem – můžete si na oslavu zajít do tamní restaurace, a nechejte se oddat na příslušném obecním úřadu či magistrátu 🙂
Kolega před lety vdával dceru snad v Lednici, dokonce nevěstě sypali na cestičku mražené plátky růží… nechápala jsem tu obsesi opulentními svatbami… No a teď je pár rozveden; pán se domníval, že věrnost není třeba a pořídil si ke dvěma dětem manželským i další jinde, a rozhodnul se to legalizovat.
Předložení dokladů je u nás, bohužel, dáno zákonem, takže i v těch ČB by museli oba snoubenci předložit rozsudek o rozvodu. Oddací list mezi doklady ze zákona nepatří, takže to je lidová tvořivost v Kralupech (Nelahozevsi).
Odkázal bych se na MV a na znění § 32 a násl. zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách.
Ten zámek a obrsvatby jsou opravdu zbytečné. Já jsem spadal pod Staroměstskou radnici v Praze a měl jsem to tedy mít zdarma, ale otec se svatbou nesouhlasil a tak jsme to provedli na Valašsku a ve čtvrtek. Tehdy (a snad i dnes) byly podle zákoníku práce dva dny volna na přípravu svatby a samotný obřad. Proto čtvrtek, v pátek střízlivění a dospání, sobota roznášení výslužky a neděle klid.
Stejně je zvláštní, že se narve tolik peněz do svatby a žádný mejdan k rozvodu.
Dobré ráno,
zámek Nelahozeves je evidentně zaveden na velké luxusní svatby. Pro něj je to výdělek. Není to pro páry, které k tomu přistupují jako k úřednímu aktu a chtějí skromnou svatbu.
No, mně čeká svatební report v sobotu. Sousedce na chalupě se ženil synovec. Sousedka z toho byla na mrtvici předem. Svatba měla být na louce a ještě někde, kde je zákaz vjezdu, takže svatebčané by museli ujít kus pěšky a v místní hospodě, která normálně nevaří tak tak funguje a vařit měl sousedky syn ( je kuchař)
Vzhledem k tomu, že v sobotu lilo jak z konve, asi musela být svatba na louce docela dobrodružnej podnik.
Tak si to v sobotu u dopoledního kafíčka vyslechneme 🙂
Když musí mít svatbu nějak „extra“, (proč?) tak ji tedy měli.
Kdo chce kam…
Včera na Prima News ostrá debata mezi vládními Rakušanem a Bartošem s opozicí. Perlil hlavně Rakušan – třeba, že Nerudováje „zkušená“. Nebo od něj padlo, že souhlasí s používáním zbraní na ruském území. A představil jsem si, jak by vypadal během bojů v Afganistanu souhlas s použitím iránských zbrani na americkém území.
Tak teď jde opět o koryta, tam koalice není směroplatná.
Nebo řekl, že.pokud nebudeme podporovat Ukrajinu, tak se Putin posune dál směrem do Evropy a bude mít za chvíli vlivové sféry na území České republiky.
Takže pokud budeme podporovat Ukrajinu, tak se NATO posunu směrem k RFa bude mít vlivové sféry na jeho území. T
Ta politika je komická.
Bidenův výrok o tom, že bezpečnost Ukrajiny není podmíněna členstvím v NATO zatím média přehlíží, média plní články o tom, jak Ukrajina likviduje ruský týl, protože nové zbraně a nové možnosti, jenom Lázňovský tradičně v realitě…
No a pak tady máme články jako tenhle. Včetně diskuse. Dobří lidé, kteří dobyli s Ukrajinou Krym už třikrát ho teď dobývají počtvrté. Rusko je na pokraji porážky. O článek dál pak ti samí lidé diskutují o tom, jak Rusko vpadne do Pobaltí a Polska.
Ukrajinci na Krymu vítězí, udělali z něj smrtící past. Rusové se jim neschovají
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-krym-kercsky-most-ukrajina-valka-the-economist.A240604_122032_zahranicni_jhr
Je to přece logické!
Když Rusové přijdou o Krym, musí si to něčím kompenzovat!
Ten zámek jsme vážně neuvažovalii. Olinina dcera tam prováděla, takže se jen zeptala. pokud se to uskuteční tak jen v nejužším kruhu.