Pozvánka na šakalí přednášku

Zde je POZVÁNKA na další šakalí přednášku!
.

PS.
Pokud chcete zveřejnit plakát, musíte ho poslat jako obrázek!  Tohle neumí spoustu věcí, co umělo staré Bloguje.CZ a já momentálně nemám opravdu čas, a chvílemi ani náladu u toho celé dni sedět a zkoumat možnosti. Navíc je to, včetně návodů, kromě nadpisů, v angličtině a to není nic pro mě…

Naví se v editoru chová nějak divně formátování…. 🙁

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

768 komentářů u „Pozvánka na šakalí přednášku“

  1. Nejspíß proto, že tenhle zàvod vyràběl čokolàdu po vétšinu sovétské éry. A starà značka, zavedenà svou cenu mà. U obchodního hlediska lepßí neź nahradit novou značkou, kterou nikdo nezná.
    Ostatně nemusíte až do Ruska
    MFDnes, krapet zamaskovaně , ale i tak tam to jméno komunistického mlàdežnickěho plàtku trčí..
    A pivovar Waffen SS nikdy nebyl , myslím. 😉

  2. to 300
    😉
    ja uz to dneska schytal za Krym;-) . . . . „Island“ by uz urcite „nevydejchali“ 😉

    dobrou

  3. Mp
    neblbněte ještě i vy. To, že se stát ( dnes) pokouší pomáhat svým firmám, na tom není nicimperialistického. Ani existence obchodních radů na Velvyslanectvích nemá s imperialismem nis společného.
    A odyž začínáte o tom imperialismu – i Vy byste si mél přečist ty déjiny námoŕnî pěchoty Usa
    Třeba zmínku o vzniku státu Panama…… cc

  4. Ale je fakt, že pro takové firmy musí být radost vymýšlet reklamní spoty.
    Vysloveně vidím ten spot, kde rozjásaná maminka vybaluje děcku čokoládový srpeček a kladívečko z rudo-žlutého obalu, na pozadí zní v podání Alexandrovců „Sojuz nerušimij, respublik svobodnych“, děcko usedá dědečkovi s čokoládou v ruce na klín a praví „Dědečku, vyprávěj jaké to tenkrát bylo…“. Kamera odzoomuje, dědeček v čapce Buďonovce si přihne vodky a jme se vyprávět, jak tenkrát se měli všichni dobře a tak.

    U toho piva by to bylo maličko stručnější. Pár mladíků svalnaté postavy v kožených kalhotách s padacím mostem a v klouboukách s kančí štětkou se někde potí (například jde do kopce nebo tak něco), dojde do hospody, tam si kecne, prsatá hostinská donese pivo, oni se napijou, utřou pěnu z pysku (vše podložené nějakou jímavou hudbou ve stylu „Frau Braun juchuchu, kolena do vrchu“) a pak přes to nápis „Waffen SS – jediné správné pro mladé muže“.

    🙂

  5. Pavle, já jsem až do teď netušila, že v Rusku je nějaká čokoládovna „Rudý říjen“ a troufám si předpokládat, že stejně na tom je většina zdejších.
    TAkže snad uznáš, že těžko lze přijímat s pochopením něco, o čem jeden nemá ani tušení.

    Mně se v té souvislosti vybaví akorát „Rudý říjen Otrokovice:“ a tam čokoládu určitě nedělali. 😀

    Ale jinak se přiznám, že zrovna tohle mi žíly netrhá. A i kdyby trhalo, pochybuju , že by si Rusové z toho něco dělali a fabriku na čokoládu honem přejmenovali.

    Mám favoritem je 72% čokoláda Ecuador nebo kolekce Merci a ta se v Rusku určitě nedělá. A nepohrdnu ani obvyčejným Figarem nebo Orionem na vaření 🙂

  6. OT: nickname – s tím No-IP jsem si to asi pěkně zavařil, protože nedovedu jinak vysvětlit proč se zvenku nedostanu na ten svlj server, přestože jsem forwardoval porty, firewall mám jen zabudovaný NAT (ten vypnout nejde.) Někde mi to v počítadle sedí, i když jsem ho odinstalova. Při každém restartu mi nabízí update. A Nicecast mi už nehraji ani na lokálním networku. Včera jsem na tom seděl s IT supportem od providera Verizon, skoro 2 hodiny. Ani jemu se to nepodařilo rozchodit. Takže radio asi nebude, dokud nepřeinstaluji OS, do čehož se mi ovšem nechce.

  7. Pane Kořenský 🙂

    jak o tom víte, že jsem chodil na gympl v koženÿch kraťasech s padacím mostem ?
    Koupil jsem je v Ostravě v jednom bazaru za 50 Kčs , a připadalo mi docela standovní je nosit .
    Napoprvě se vytvoŕil od šaten až do druhého patra špalír studentů s otevřenýmá hubama…
    Třetí den si mě říďa zavolal do ředitelny, a zakàzal mi v tom chodit do školy:-)

  8. Halladine – 301 – v tom případě bychom se mohli ptát, proč po 2. sv. válce zanikla poměrně proslavená a letitá značka „IG Farben“, že ano ?
    A dokonce ani ten její věhlasný produkt „Cyklon-B“ určený k hubení všeho možného už nebyl ten pravý šlágr. Že by v tom bylo něco, co Němci kdysi pochopili (či museli pochopit) a Rusové to nepochopili dodnes ?

  9. maYdo – 305 – s tím se netrap. Meritem mého příspěvku nebylo vůbec zkoumat, kdo a jak se vyzná v ruských značkách čehokoli nebo kdo jí jakou čokoládu.

    Já jsem jen chtěl poukázat na to, že samotné Rusosověty hanba nefackuje a ten název tam mají dodnes a není jim to vůbec trapné. Což je poměrně signifikantní.

    Ale ono je to fuk. Kdo chce, ten pochopí, co jsem tím chtěl říct.

  10. Srovnání Cyklonu B a čokolády je docela objevné..a zcela logické, žeáno.
    No…noční VUML není moje gusto….

  11. No, ono to nebylo zas tak žhavá s tím zánikem …

    za prvé finálně zanikla firma až v roce 2003
    „I přes to, že společnost byla oficiálně zlikvidována v roce 1952, pokračovalo obchodování s jejími akciemi na burze ve Frankfurtu jako s trustovou firmou, která držela v majetku několik realit. Insolvence poslala firmu do konečného úpadku v listopadu 2003. Firma byla finálně zlikvidována.“

    Za druhé IG Farben nezmizela ze světa, ale rozdělila se na společnosti, že kterých vznikla :

    „Západní spojenci nicméně, v roce 1951, rozdělili společnost IG Farben do původních společností. Čtveřice velkých rychle skoupila zbývající malé a dnes jsou následníky IG Farbenu společnosti Agfa, BASF, a Bayer, když se Hoechst spojil s francouzskou společností Rhône-Poulenc Rorer pro vznik firmy Aventis, která byla později koupena společností Sanofi-Synthélabo a vznikla tak firma Sanofi-Aventis.“
    Pamatuju filmy Agfa, i tady byly k dostání.

    a do třetice…

    „Někteří z obviněných /vedoucíh pracovníků a ředitelů IG Farben/ v soudním / norimberském/ procesu byli následně vedoucími pracovníky v poválečné éře ve vedeních společností, které se oddělily od IG Farben.“

    Takže nic není černobílé….

  12. No , pane Koŕenský ten Ig Farben fakt ten plyn vyràběl, ta fabrika se tak jenom po té VŘSR jmenovala.
    i když se neodväžim tvrdit, že se z té jejich čokolády nikdy nêkdo neotrávil 🙂
    Ale řekl bych , že je to problém dnešních majitelů firmy.
    Můj ne
    Pokud Vás to rozčiluje, je to Váš problém

  13. „Meritem mého příspěvku nebylo vůbec zkoumat, kdo a jak se vyzná v ruských značkách čehokoli nebo kdo jí jakou čokoládu.“

    A meritem mého příspěvku bylo konstatování, že když někdo o něčem neví, těžko mu můžeš připsat zlořin, která spočívá v tom, že “ když je to v Rusku, je na to nahlíženo s pochopením, protože se jedná nejspíš o nějaký folklor široké ruské duše, který mohou ocenit jen někteří…“

    Jinak se přiznám, že debata o tom,jakou má kdo rád čokoládu, by mi momentálně připadala zajímavější, než hloubání o specifikách ruské duše, které se tu už poněkud táhne a točí dokolečka.

    Ale zřejmě tu nikdo nemá rád čokoládu 🙂

  14. Halladine, celá debata probíhala jinak, viďte? Ale budiž, když už ti byrokrati na ambasádách musejí sedět, tak nechť pomáhají získávat nějaké informace a zaslouží si tak svůj chléb vezdejší.

    A číst takové knihy? Abych se dozvěděl info o vzniku nějakého státu? Je mně to zcela lhostejné a považuji to za mrhání vzácnými zdroji. Jestli byl v minulosti větší imperialista Petr nebo Pavel, shledávám úplně nezajímavým. Hanba jim oběma. Petr občas něco vymyslel. Pavel nevymyslel nic a imperialismus mu zůstal. A možná proto se dal na chlast.

  15. Šimone – 310 – no já reagoval na Halladinovu poznámku o zavedených značkách.
    Čistě realisticky vzato byla „Cyklon-B“ zavedená značka od roku 1922 a ten výrobek se vyvážel do celého světa, včetně USA a desítek dalších zemí.

    Pak byl výrobek zneužit a zavedené jméno se jaksi už „neslušelo“ a tak se výrobek přejmenoval (leč vyrábět nepřestal, vyrábí se dodnes a to i v ČR).

    Takže znovu a pomalu, pro některé, kteří chápou selektivně, pomaleji nebo jen občas. Podstatou mého příspěvku nebyl údiv nad tím, že Rusosověti vyrábí čokoládu, ale že nemají dostatek studu v těle, aby tu firmu pojmenovali jinak. Třeba „Jelcinův triumf“ nebo tak něco, když už potřebují ty ikony.

  16. No a kromě toho …
    jak známo , vítězné mocnosti se dohodly . na nutnosti denacifikace, demokratizace, demilitarizace a demonopolizace. Nêmecka
    Takže to rozbití velkÿch monopolů proběhlo všeobecně, zdaleka se netýkalo jen Ig Farben, a je otázka , jestli ten Cyklon v té demonopolizaci vůbec hrál nêjakou roli
    Možná ano, možna ne . Každopádné by to rozbití ig Farben proběhlo, i kdyby žàdnej cyklon nevyráběli

  17. Tvoje starosti a Rotchildovy miliony na mou hlavu, Pavle….
    No, tak nemají kouska studu v těle. A co? Týká se nějak Tvého života, jak se jmenuje fabrika na čokoládu v Rusku? Sníží nám proto KAlous, vlastně pardon, on už je tam BAbiš, dane?

  18. Pane kořenský
    představte si , že jsste tu čokoládovnu zprivatizoval Zbavill byste se dejme tomu 50 let staré znacky, kterou zná každej rus , pŕípadně kazdej v posovětských zemích od deseti do devadesäti let, a zvolil nějakou novou, kterou nikdo nezná ?
    No já bych tu odvahu neměl

  19. Dušane – 316 – do vody ne, tu piju taky, to bych poznal.

    Jestli něco míchají do vodky, to netuším, tu nepiju od patnácti let, kdy jsem utrpěl klasický úraz při střetu s vodkou s džusem 🙂

  20. Halladine – 319 – čistě teoreticky, pokud bych tu fabriku privatisoval já, tak by se rozhodně „Rudý Říjen“ nejmenovala. Mně by to jako majitele osobně uráželo natolik, že tohle jméno bych opravdu nezvolil. Na rozdíl od mnoha lidí mám určité morální zábrany a jistou osobní důstojnost i ve kšeftu.

    Čistě teoreticky, pokud bych tu fabriku privatisoval, tak bych jí možná i zavřel, investici odepsal a kochal se tím, jak nezaměstnaní Rusosověti z té fabriky chcípají hlady. Jak již kdysi podrobně vysvětlil Modrý Pták, zisk z investice nemusí být jen finanční. Mnohdy stačí i hezký pocit nebo dobrý spánek.

  21. Vzhledem k tomu, že je více než pravděpodobné, že v SSSR měli jedinou čokoládovnu, nebˇt zddroje šly do překonání světových rekordů ve výrobě oceli, je to asi úplně jedno. Kdyby ji pojmenovali Ruská čokoláda a nabídli o pár rublů levněji než Lindt nebo Hershey, tak by se vesele prodávala dál. Ještě by jim to mohl Putin nařídit, neboť to tak mají rádi

  22. Ani ja se nepodivoval nad schopnosti Teutonů vyrábět Zyklon….
    Ale na vysvětlování jasného textu nemám sil .

  23. Jak teprve v poslední době uvádějí sovětští vojenští historikové, kromě enormního nasazení lidí, tanků, legendárních katuší a bitevních letounů pomohla čokoláda vyhrát válku proti hitlerovské armádě také Rusům. Zvláště „gardová“ čokoláda z potravinářského podniku „Rudý říjen“ byla ceněnou součástí přídělů především vojenských letců. Sto gramů její tmavé čokolády dokázalo nahradit stravu na 24 hodin. Tato čokoládovna po poškození bombardováním neměla formy pro odlévání tabulek, a tak se výživa pro piloty odsekávala z homolí. Díky čokoládě dokázal přežít také legendární letecký stihač Alexej Meresjev, který při sestřelení v březnu 1942 nad nepřátelským územím přišel o obě nohy a dokázal se za 18 dní doplazit do sovětských linií. Podle jeho slov mu čokoláda po celou tuto dobu dodávala potřebnou energii.

    Moskevská továrna na sladkosti byla založena již v r. 1893 na jednom poloostrově řeky Moskvy. Několikaposchoďová budova bez velkých změn slouží dodnes. Největší ruský výrobce čokolády, skupina Rudý říjen, se v r. 1992 transformoval do akciové společnosti, přičemž kontrolní balík 51 % akcií patří zaměstnancům. V r. 1994 vydala továrna úspěšnou emisi akcií. Z výnosu byla zmodernizována výroba.

    Od devadesátých let Rudý říjen čelí konkurenci zahraničních firem, jako jsou Stollwerck, Mars a Nestle. Přesto Rudý říjen zvýšil svůj podíl na ruském trhu cukrovinek od r. 1988 do r. 2000 z 12 % na 16 % a produkuje ročně 80 000 tun sladkostí.

  24. Martinova – due dilligence, jak se dnes v mažerském jazyce definuje mravenčí práce vnesla jasno. Rudý říjen se nemůže přejmenovat, protože v žáru příštího boje by ustřelení ruští vojáci marně hledali známou etiketu a promarnili tak drahé minuty k záchraně života.

  25. Vždyť jsem to řîkal znacka spojenä s prestiží.
    A rusové to jméno znaj desítky let .
    Dost možna si mladä generace , kdyz před nî řeknete ´“ rudý říjen“ vzpomene na čokoládu a ne na VŘSR..
    Zato 321 projevuje. patologickou nenávist k lidem, které dotyčný nikdy nevidél , pravdépodobně ani nikdy nepotká a kteří mu nikdy nic neudělali.
    To pak žádná diskuze nemà smysl.

  26. Dobré ráno vespolek,

    no, podle tohoto
    http://www.konfetki.ru/eng/about/history.shtml
    s Rudým říjnem spolupracují firmy z Rakouska, Německa a Švýcarska, při modernizaci některých výrobních linek…. je to také signifikantní 🙂 ?
    Ono se to dá i obrátit, v Rusku je taková svoboda, že si každý může pojmenovat továrnu podle svého zalíbení….. i když to je poněkud bizarní.

  27. Matzurko nekažte to….
    Vám se také nikdo nes….do Země živitelky, nerušte prosím večerní slavnosti Two minutes of Hate…
    Já to pochopil jako výstrahu před ožralými zvířaty, indoktrinujicí své soukmenovce čekuládou plněnou vodou s cyklonem béé a jsem spokojenej…
    A večer bude zyklus pokračovat….

  28. Dobré ránko!

    Čokoládu nerada, ale kdybych měla čokoládovou fabriku, tak bych ji asi přejmenovala, neb Rudý Říjen bych asi nevydejchala.

    Ovšem stejně, jako jsem nevydejchala v katedrále v Ulmu velikou pamětní desku „padlým kamarádům“ z 35. divize, což byli největší hrdlořezové na Ukrajině.
    V Německu to taky nikomu žíly netrhá….

    Ono je to náramně jednoduché pokřikovat „že to tedy nikdy“, když nejsme v kůži lidí, kteří si to sebou musí nést. V devadesátých letech byla v Německu ještě spousta mužů bez nohy, bez ruky … všechno vojáci wermachtu, kteří tou válkou prošli. Samozřejmě nejen ti beznozí. Co nějaká fabrika! Ale co s duší lidí, kteří tím prošli a nesou si to dál … měli je všechny postřílet, nebo přejmenovat?

    A takový člověk může být třeba rakouským kancléřem, slavným dirigentem, či dokonce papežem… (a to už vůbec nikoho nerozčilovalo)

  29. 316 začínám mít dojem, že tam snad něco Moskali přidávaj do vody…
    ano, souhlsím, budí to pocit, že kromě plynovodu tu od ních máme i vodovod.

  30. Simone, ke včerejšku poznámka. Kotle nikdo, tedy snad kromě těch co dosáhnou na dotace, jen tak každé tři roky prosíravě nemění. Každej kotel jede až do svého úplného konce, tzn, dokud nezačne téci. Zivotnost je u plecháčů cca 20let a ty předpisy v tom roce 2016 teprv začnou platit. Takže měnit kotel honem nebudu. Jak už psal Ptakopysk, není špatných kotlů, je jen špatných topičů.
    BTW to mě dycky udiví, že když Jirka začne o remízkách a Bruseli, tak je tu hned pět šest poznámek o PŠM, a všíměte si, když tu Jirka naopak vůbec není, tak to samé, tedy poznámky jak Brusel přijde s dalšími regulacemi, se dostane mě od jiných. Hm? Zajímavé!

  31. 331 – s tim kotlem jste to uz vcera vysvetloval Sumavakovi, takze jsem to bral jako vysvetleni an sich.
    Ten zbytek je asi nekomu jinemu.

  32. Ještě k tomu Bruseli. Mě například technické normy sjednocené, harmonizované v rámci EU přijdou jako velmi užitečné. Zjednodušují život všem a podstatně zlevnují na co sáhnete.

  33. aaaaa zdravím všechny zmetky na zmetkově blogu….Já jsem si říkal, že Rudý říjen, je jen ponorka a vono ne, vono je to i karlíkovo továrna na čokoládu…..Ale na druhou stranu, už zapomínám, už jsem o ní slyšel, protože kdysi bylo v Marčenkově knížce napsáno, že jedna z jeho známejch pracovala na černo, tedy bez povolení k pobytu v Moskvě, někde v jejich podnikové prodejně v centru.
    No a když se komunistům v rusku líbí název, nechť si ho mají, je to jejich vizitka, jejich věc a jejich volba. Já se nijak nepohoršuju a naopak chválím za nejlepší marketingovou akci v dějinách….nechat si sestřelit „Marlboromena“, aby pak s ufiklejma nohama besedoval o čokoládě, která mu zachránila život, je fakt tedy nářez….jen nevím, kolik za to dostal …. tedy nemyslím peněz, to by bylo pod úroveň, ale let ve vyhnanctví, protože zboží v komunismu nepotřebuje reklamu…pokud tedy zrovna nejdete z brachou pro med do jednoty.

    Brouku, myslím, že nějaké rčení, které by bylo o Krymu od „sušené tresky“ není možné najít. Tak daleko prostě islanďané nevidí….

    ps. 80 00 tun cukroví není žádná velká hitparáda, v tak velké zemi, s takovým počtem zákazníků.

  34. Rusové nebyli nikdy v konfetkách dobří, naši cukráři či cukrovinkáři by jim napráskali v čemkoli na co v cukrárně ukážete. Ono je vůbec otázka, kdo je lepši než naši. Snad Belgičani a sem tam někdo z Francie.

  35. A hele nová disciplína: „vyskočit si na Maresjeva“… 😀

  36. zrovna technicke normy jsou jiz vice jak 40 let osetreny pres narodni poverence v ramci mezinarodnich organizaci typu IEC apod. Sam jsem za minuleho rezimu byl clenem jedne z cetnych WG (working group), zpracovavajici pripominky k materialum IEC, konkretne k bezpecnostnim pozadavkum na medicinske pristroje a na elinstalace ve zdravotnictvi. Spoluprace fungovala bezvadne, navzdory problemum s zeleznou oponou. Samozrejme, ze pak tyto normy bylyuplatneny i u novych budov a rekonstrukci v Ceskoslovnsku.
    Protoze ty to desitky lidi pracovali a nehulakali do televize, unikalo to vsem radostnejm hejkalum o eurorisi.
    Na teto harmonizaci norem nema brusel zbla zasluhy, pouze se chlubi cizi praci.

  37. No Rputi, vono to prostě obráceně nejde 😀

  38. Jiřiku, jen to něco vypovídá o skákajícím. 😀

  39. A WG k materialum ISO funguji snad jeste dele.
    Ale chapu, ze o tom nikdo nevi, dnes se zvani o marginalnich vecech – ekosrakory, ekonomie, gender studies. . .
    Pak se lidi divej, ze neni ochrana proti zaplavam, neosetrene blackouty apod. a v malem meritku jde o blbe remeslniky atd.
    No, von vam to uz trh vyresi. . .

  40. Úplně a doslova potvrzuji, co píše Šimon klein v 339. Napsal jste rezy v 334 něco, co nelze definovat jinak než hlášení rádia Jerevan :-).

  41. Rputi,
    máte pravdu , není to jednoduchÿ.
    Můj otec narukoval jako aspirant po válce , tuším 1946.
    Kdysi ,jako mladej kluk jsem doma narazil na nějakou příručku z té doby. Nepamatuju si, jestli to bylo pro poddůstojníky či důstojníky v záloze .
    Ovšem kromě běžných taktickÿch záležitostí velení pěšího družstva a čety tam bylo i kapitola o tom , jak si počínat na území s nepřátelským smýšlením.
    Bylo tam i o braní rukojmích z řad obyvatelstva.
    No a mám známýho, primáře, jehož dcerasi vzala vojáka z povolání, kterej se účastnil misí v Afganistanu. V rámci přípravy se cvičili se speciálními jednotkami německými – podle protipartyzánských příruček zbraní SS
    Není to jednoduchý…

  42. tak samozřejmě, že se v Evropě normy vždycky držely velmi blízko, ale fakt je, že řada z nich, sjednocená nebyla. Nikde tu netvrdím, že to bylo jinak.

  43. viz EZÚ musel řadu věci ověřovat, protože ty normy stejné nebyly.

  44. Třeba Italové a jejich elektrovybavení strojů bylo v devadesátých letech za hranicí Vašich představ a přesto to bylo na Italském trhu ok.

  45. já bych spíš Oteplovači řekl, že EU harmonizovala podle ČR, protože jinak co vím, tak hodně zemí v tom mělo hokej. Italové se dycky zajímali kam to vyvezou a podle toho dělali, ne aby to udělali jednou a hotovo. Stejně tak Němci, když měl jít výrobek do Cech, tak to udělali jako pro Německý trh, protože oni i my jsme měli normy téměř stejné, ale pro Italy to dělali jinak, nové paré výkresů, byl jsem u toho takže mi to nemusíte rozporovat.

  46. 346 – naopak – normy byly, ale zakon o statnim zkusebnictvi nebyl dlouho novelizovan ani po listopadu, ponevac se statni zkusebny branily redukci stavů. A tak verifikovaly TÜV apd.
    Tato praxe ( myslim WG) mela tu prednost, ze clenstvi bylo zdarma (byla to temer cest a hlavne radost, dostat se k informacim „odtamtud“) , na zsedani IEC jezdili jen poverenci a tak cela harmonizace stala jen cca desetitisicinu dnesnich nakladu eurorise.
    To potlaceni tohoto faktu v dobe referenda o vstupu a nasledne kecy o tom, ze bez EU by harmonizace nebyla, me jiz v referendu utvrdila o tom, ze EU je postavena na pouhopouhe lži.

  47. Já chápu, že Cech má pocit, jako by tu ty normy byly odvždycky, ale ty normy které jsme tu měli my, ty neplatily po všech zemích EU, i Finové či UK vyráběli stroje které se musely bud dodatečně modifikovat zde, nebo si vyžádat doplnky ve výrobě. Ne každý měl jednu zkušebnu a ne každá zkušebna resp. její protokoly, byly akceptované jinde. Cili na významu harmonizace trvám.

Komentáře nejsou povoleny.