Pozvánka na šakalí přednášku

Publikováno | Autor:

Zde je POZVÁNKA na další šakalí přednášku!
.

PS.
Pokud chcete zveřejnit plakát, musíte ho poslat jako obrázek!  Tohle neumí spoustu věcí, co umělo staré Bloguje.CZ a já momentálně nemám opravdu čas, a chvílemi ani náladu u toho celé dni sedět a zkoumat možnosti. Navíc je to, včetně návodů, kromě nadpisů, v angličtině a to není nic pro mě…

Naví se v editoru chová nějak divně formátování…. 🙁

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

768 komentářů u „Pozvánka na šakalí přednášku“

  1. brouku, labutě, šampus, kaviár a služebnictvo? Ve Vídni? Čemu se divíš?

  2. dvd, ono to s tím divadélkem není o kádrování, tohle je taková broukova, řekl bych již letitá blbůstka. :-). Je fakt, že sem s tím dneska přišel a nikoho nevaroval.

  3. Martine, dík. Ozvu se večer.Teď mám nejvyšší čas jít vysadit muškáty a cibulku.
    Tak zatím hezký den. A mohlo by zapršet. Tak tři dny v kuse.

  4. Tedy, já tomu fakt už nerozumím ….i Karel Gott, ikona českého zpěvu a německého Ainkesl buntes, idol většiny neměckých žen v letech rozpuku a čerstvý otec ..i pouhá jeho zmínka o Vánoční tradici se tady bere jako kádrování….:-D tak to je nářez, ještě větší, než že prezident má rád abu….To by snad nedal dohromady ani Láďa Hruška, tento guru kulinářských orgíí 😀

    A ano zmetkové na zmetkově blogu… tak to bohužel je, nic jiného zde nečtu už od doby, kdy se na Ukraině začalo střílet.

  5. to 401
    😉
    …no proste me pomalu dachazi, ze nick brouk nekoho vylozene sere 😉

    budu se s tim musert nejak vyrovnat….navic jsem dneska zjistil ze jsem zapomel na pravidelne jarni ockovani u pavu…a pak ze my bohati, krasni a zdravi, nemame zadne problemy
    😉

  6. Tak „Brusel“ (pod kterym upime) pry prosazuje ze brnaci nasmi pouzivat vyraz „rozek“, ale pouzivat spisovne ceske „rohlik“ !!!
    . . . Bych se vubec nedivil ,ze se Morava ohradi ,nejspis ostrou notou!

  7. Brouku…a skomný už nejste? Já jen, že to nás prostě šlechtí úplně nejvíc…

  9. „brouku, labutě, šampus, kaviár a služebnictvo? Ve Vídni? Čemu se divíš?“

    Martine, jseš si jistej, že to je tím služebnictvem a šampusem? Není to spíš tím, že jak se do lesa volá, obvykle se z něho i ozývá?

  10. tak „skromnost“ je prakticky me druhe prijmeni….to jsem ani nezvyraznoval 😉

  11. >> Modrý pták
    Obecně neplatí, že by výsledek dle jedné normy šel převést na normu jinou. Takže se v hodnocení musí začínat od začátku. To však platí u norem, které něco vyhodnocují – třebas pevnost tlakové nádoby. Pokud ta norma jenom předepisuje nějaké konkrétní provedení (osazení přetlakovým ventilem), může být zle. Slyšel jsem kdysi historku, jak mezi válkami v jedné jihoevropské zemi byl pro parní kotel předepsán bezpečnostní ventil pro nějaký konkrétní tlak, nikoliv však pro množství ucházející páry. Tedy ventil otevřel, ale tlak nestačil klesat, kotel byl přetopen a nakonec explodoval. Tady je pak lokální harmonizace (v případě bezpečnostní ventilů je to směrnice 97/23/ES) namístě. Nicméně k meritu dohadování musím poznamenat, že harmonizace tu byla už před EU, ale „na různých místech“ – předpisy si harmonizovaly různé mezinárodní organizace, ale každá z nich měla jiný soubor členů a mnohdy platilo „každý jen tu svou má za jedinou“. (Tak zrovna někdy před 100 lety se u těch kotelních předpisů nemohli shodnout výrobci stacionárních kotlů a lokomotiv). A že harmonizace šetří peníze je prostě skutečnost: tak jsem skoro před 20 lety narazil na systém zavzdušňování fluidního kotle, kde certifikace zařízení podle specifických norem by vyšla asi na 60 tisíc DM, aplikace již provedené cetifikace (v jiné zemi ES – to ještě nebyla EU) vyšlo asi na 1500 DM.

  12. Fujtajbl vespolek,
    koukám, že jste tu řešili trejdmarky. Já zrovínka včera zapisoval do sbírek holicí soupravu – štětka na holení, chromovanej futrálek na břitvu, chromovanej futrálek na mejdlo, chromovanej futrálek na áftršejf (podle čuchu Pitralon) v klasickým socialistickým hnědým koženým pouzdře se zipíkem. No a jak tak otvírám futrálky, našel jsem v jednom sadu kubánských žiletek Venceremos, krabičku od jugošskejch čvaňháků ADRIA King Size ze Zadaru a reklamní nálepku Hedi Wasche dederon. Evidentně jsem měl v pařátech vybavení nějakého socialistického Jamese Bonda. A určitě to upravoval nějaký Josip Vladimirovič Q. Ještě teď se klepu strachy, co všechno se mohlo stát, kdybych nějak neopatrně manipuloval…

  13. maYdo, omlouvám, se, moje chyba, mea culpa, yes, indeed, všechno jsem to spletl. Místo labutě mělo být pávi. Omlouvá se tobě, broukovi, rodičům, jejich rodičům, panu režisérovi, fanouškům, divákům a všem příznivcům tohoto blogu.

  14. ohledně volání do lesa, nějaký klasik, jehož jméno jsem už zapomněl, ale jezdci na googlu to jistě už vědí, pravil, že on do lesa vola docela slušně. Už jsem si vzpomněl, Jirotka!

  15. no při dobré vůli by Brouk nějaké ty labutě taky mohl mít, ten efekt by se jen pěkně vynásobil. 🙂

  16. Buheheh, to je zase nářez. Zmetci?! hm, hm, dobrý. Tak popojedem. Kožeňáky s padacím mostem jsem míval také. Sice jsem je nosíval pouze u babičky v Nieder.., ale o to raději. Pervektně se s nimi lezlo po stromech, po skalách a jezdilo po stráních. Když už jsem se do nich nevtěsnal, tak jsem si i zabulil.

    Sovětské cukrovinky. Tak to tvrdě nesouhlasím. Dvakrát jsem si z velké země vezl pět kg bonbonů zn. Leningradskie. To byly v mléčné čekoládě náčené marcipánové (z pravých mandlí, ne ze sušeného mléka, jako tehdy u nás) s likérovou náplní. No, jiní vozili vodku, a já byl ulítlej takhle. Kupodivu mi nedalo práci takové množství kuopit najednou v GUMu. Bohužel po revoluci, přes mé nářky, mi tento můj oblíbený mls už nikdo nepřivezl.

    Sorry, my, kulturní troglodyti, divadélko ve Slaném neznáme.

    Tak jsem chvíli bloumal, proč se tu titulujete eurohujery a eurosvazáky, ale ten kořen mi jaksi unikl. Asi jsem nečetl dost pozorně, a pak už jsem se vezl. Teuro nechci, neb vím, jak dopadli Rakušáci a Slováci.

    add ČSN. Vzhledem k tomu, že jsem dvě normy napsal, nechal schválit, získal čísla a dodnes jsou v databázi uvedené, si moc velké ideály o socialistickém normování nedělám… Ještě vlastním normy pro masný průmysl, a také si vzpomínám, jak je praktikovali v jednom masokombinátu. Dodnes vidím jednu komickou scénku. Ve výrobní hale stojí soudruh ředitel s jakýmsi nevzhledným salámem v ruce, obchodní náměstek a vrchní míchač. Ředitel míchači: Toníčku, co je to kurva za salám? To přeci není šukáč. Koukni, kolik je v něm špeku. Míchač: To taky není šunkáč, soudruhu řediteli, ale turisťák. Náměstek: to přeci není turisták, ale šunkáč. To musí vidět i úplnej blbec. Míchač: Je to turisťák. Ale naráželi jsme ho po šunkáči. Vždyt děláme podle normy.

  17. a nakonec ještě slušné rozloučení. Jdu plavat do bazénu, jehož provozovatel, Město Vsetín, má tolik peněz, že obyčejné papírky, které sloužily jako permanentky na deset návštěv, nahradilo chipovými kartami. Musím se v pokladně zeptat, protože mám ještě tu papírovou na deset návštěv a zbývá mi ještě pět. Možná za tím bude nějaká dotace. Až bude příležitost, tak se zeptám ředitele nebo rovnou starostky.
    U pokladny budeme řešit věčný problém – chci konzumovat kondiční plavání (což znamená jen lítat od stěny ke stěně) nebo jsem požitkář, který chce odrat pracující o jejich právo na vířivku, aniž bych za to speciálně zaplatil. Takových dědků, co by chtěli za naše peníze se obohatit pobytem v bublinkové lázni, takových už jsme zažili….

  18. Brouk by samozřejmě mohl mít klidně labutí plné jezero, ale prostě se s tím Čajkovským nedomluvil….S Gelcerem to prej možný bylo, ale znáte to, jak jde do podníkání víc lidí 😀

  19. rezy,
    ad labutě – brouk jídává k malému obědu labutí krky, nadívané. Je to delikatesa ještě ze starého Rakouska. Zbytek labutí jeho komorník obvykle daruje nějakému hospicu, nebo klášteru.

  20. Františku,
    „šukáč“ se pak asi neprodával v Masně a nakrájený, co 😀 😀 😀 ???

  21. 😉
    no pratel ,ja k tomu vsemu mohu pouze dodat, ze ve Vidni je prekrasny jarni den a my co si to vmuzem dovolit, si ho jdem uzit 😉

  22. JAk se můžeš jen zmínit o Čajkovském, je to přece hnusnej Rusák. 😀
    Jetsli třeba taky není „signifikantní“, když ND hraje Labutí jezero 😀

    Nevím, co labutí krky, ale můj táta, když choval husy, dělával doma nadívaný husí krky a to byla delikatesa.

  23. ptakopysku 419, on ten brouk ví, proč to dělá.
    Pražský hnědočeši a bezďáci to broukovi hrozně záviděli a taky je krkalo, že se po Praze fláká tolik labutí úplně zbytečně a tak jich pár chytili. Jenže ta mrcha labuť je tak tuhá, že se to nedá jíst. Neuvaříš, neupečeš, neužvejkáš – leda snad hodně mladý.
    Proč myslíš, že je těch labutí v Praze tolik – kdyby se to dalo jíst, tak už to brouk z bezďákama dávno snědli. 😀

  24. Vidite Rezy i ja mam me „fanousky“ ,-). . . . a Kelisova dnes dokonce „s humorem“ ,-). . .. no nejni na tom bozim svete krasne?

  25. maYdo,
    nadívané husí krky jsou doménou selského stavu. Střední stav konzumuje krky labutí a High Society konzumuje jako hors d’oeuvre nadívané žirafí krky. Labutí krky jsou ve vyšší společnosti samozřejmě akceptovány – koneckonců máme demokraciii – ale bývají podávány pouze jako amuse bouche při odpoledním čaji.

  26. Rputi,
    nepomlouvej labutě,. ani brouka. Náhodou taková Fleischkase auf der Wiener Art, skládající se pouze z mletých labutí, másla, smetany a vajec, nebo pravá salzburská Geschmorte Schwansroulade gefüllt mit Karotten, Gurkerl und Speck dazu herzhaftes Erdäpfelpüree mit Röstzwiebeln und frisches Marktgemüse to je teprve bašta!

  27. ptakopysku, ad ta holicí souprava – napadlo mě, že jedinej, kdo tu mohl zapomenout pouzdro s venceremos byl Gevara. Bysem si dala bacha, bejt tebou. Na druhou stranu se ovšem hodnota nálezu rázem zvýší – třeba byste to mohli střelit. 🙂

  28. no je mi jasné, že pokud tu dojde na vaření, tak zcela jistě víte o čem píšete. Já si pamatuju, že když jsme měli ještě husy,slepice apod. tak se krk vařil v polévce. Netuším, co na něm nadívat. Vždyt jsou to obratle, zřejmě i ploténky, dlouhé celkem dobré maso a asi čeho je nejvíc je kůže. Tedy jestli je hlavní fígl v tom, vyndat tu krční páteř a místo ni to nafouknout nádivkou, tak to musí dát ukrutně práce. No, nejsem kuchař..

  29. 424, ještě že nejsem Brouku závistivec závistivá. Mě stačí co mám.

  30. ptakopysku, nebuď labuť!
    To ses jen překouk. Správně to je „Geschmorte Schweineroulade gefüllt mit Karotten“ 😀

  32. rezy,
    jo, je to tak. Vyndá se vnitřek a kůže se natlakuje nádivkou. Žádné zvláštní suroviny v tom nejsou: kůže z labutího krku, lanýže, vejce od Fabergého, játra foie gras, mouka z havlíčkobrodského mlýna na zahuštění, 3 zrnka černého pepře, 2 lžíce labutího sádla…

  33. já bych Dano čekal, že to maso z těch obratlů asi za syrova jen tak dolů nepůjde, polovička toho na nich určitě zbyde jestli ne všechno. To že to může být nakonec dobré, proč ne,nádivku já rád kůžím se nevyhybám, ale říkat tomu nadívané krky, když je to nádivka v kůži?? Zlaté vařené krky.

  35. Rezy,

    husí krk se stáhne z kůže za syrova, ten zbytek se uvaří a maso obere. Další postup jak popisuje Dana a ptakopysk, akorát jsme nedávali lanýže, neb u nás nerostou :-), FAbergého vejce taky ne, i když jsme mohli, tenkrát byl zubař zadarmo 🙂 a a místo labutím sádlem maszili samozřejmě husím.

    A název nikomu nevnucuju. My jsme tomu říkali nadívaný krky, protože se nám to líbílo. Pro mně za mně říkejte si tomu třeba husí jitrnice nebo husí obušek neboli husí kůže ala PS VB. 😀

  36. maYdo,
    rozdíl mezi husími a labutími krky bude v tom, že labutí jsou stejná delikatesa, jenom delší 🙂
    Ono by to ale šlo nadívat do jícnu, ne ? Přece tím krkem prochází šišky, husám cpané místo IV výživy (nebyla na tohle scéna v Ostře sledovaných vlacích 🙂 ?) Tak by se tam nádivka dala natlakovat taky, obzvlášť když už do toho husa nemá co kejhat.
    Ale jinak ten recept – nadívaná kůže – připomíná gefilte fiš z mé židovské kuchařky 🙂 Ten vydlabaný vnitřek krku (tedy maso a kosti) by se pak asi dal použít do šouletu ?

  37. Matzurko, já nevylučuju, že to pocházelo z židoské kuchyně. Táta sbíral různý zajímavý recepty ze všech možných kuchyní.
    Uvařený maso z krku šlo využít po obrání na víc způsobů, ale talky bylo součástí „krční“ nádivky.

    o srovnatelnosti husy a labutě z hlediska kulinárního mám jisté pochybnosti. Možná to je předsudek, ale nějak mi připadá, že ti okrasní ptáci nejsou k jídlu nic moc.

    i když taková perlička je výborná a pávici se podobá vzhledem, řevem i intelektem jak rodná sestra 🙂

  38. zdravím !
    (432) tak tak, ptakopysku,já si na ty venkovské nadívané husí krky (labutě nebyly na místním rybníce k mání) vzpomínám z dob svého útlého dětství, trávených u příbuzných ; bývaly zalité husím sádlem v obrovské keramické nádobě; jen v té nádivce nebyla použita mouka z havlíčkobrodského mlýna, ale z mlýna v N.Jičíně, a ty dvě lžíce sádla byly z holubice míru … 🙂 Spolu se sestřenicí jsme ty krky přikusovaly k zakázané, leč nanejvýš vzrušující četbě „hodnotné“ literatury a la „Libuška z myslivny “ ( v níž jednomu hraběti vyměnili mozek ,a on pak mluvil jako dlaždič , a vůbec měl zavrženíhodné zvyky ; naštěstí „finis coronat opus“, a tak ten hrabě zase dostal na poslední stránce svůj mozek tam, kde patří, a zase uměl zacházet se šnekací vidličkou … 😕 Než jsme dospěly k tomuto šťastnému konci, stačily jsme zlikvidovat alespoň osm „krků“; ten následný trest nebyl vůbec adekvátní … 🙁

  39. Westíku,
    Libuška z myslivny musela být úžasné dílo 🙂 Nebylo by v elektronické podobě? No, asi nebylo, já vím….. 🙂

  41. vidím, že tady často řešíte šnekací vidličtu. Je na ní něco zvláštního, tedy kromě toho že je malá a jedí se s ní jen šneci? Nikdy by mě nenapadlo se jí nějak věnovat. Nomálka vercajk k jídlu.

  42. rezy, to si kdysi Jirka dělal starosti, jestli ovládáme řádným způsobem příbory včetně šnekací vidličky. Zřejmě si nebyl jist, jestli se neocitl v neadrtálské tlupě, kde vrcholem stolování byl pazourkový nůž, kterým si homo odřízl kus šneka přímo pod nosem. 😀

  44. To víte, rputi, když má jeden tu kindrštůbe a nóbl způsoby, tak mu pak není zrovna volno uprostřed nevychovaných primitivů, kteří se oslovují nehezkými výrazy. 😀 😀 😀

  45. no já se příznám, že jsem timhle vercajkem jedl poprvně když mi bylo asi 30let Do té doby jsem o tom, že existuje tenhle typ vidličky neměl ani páru.

  46. Rezy, klid…to byla, jak už to zde běžně bejvá….. „úplně jiná pohádka“. To co z toho vzniklo je takové to klasické o vyhraném kole v tombole 😀

  47. mě to deprimuje Jirko, když tu každej už od malička a za socíku pojídal šneky způsobně vidličkou.
    Ty labutí krky nikomu nezávidím, ale to, že mě tenkrát zbývalo akorát to sbírání šneků po škarpách a výkup, tak to mě, od doby kdy jsem pozřel prvních pár šneků, tak to mě od té doby hněte! 🙂 Taková bašta.

  48. no jasně, starej Disnbír aspon šneky vyhazoval do koše, aby nebyl ve škole u spolužáků za snoba. Ten se nepočítá.

  49. já v tom teda poněkud tápu. Většinou se hovoří o příboru na šneky, což bych chápala jako soupravu více nástrojů – třeba vidličku a něco na přidržení hlemejždě, ale máme někde na chalupě po prabábě starý šnekací vidličky a to jsou jen vidličky, žádný příbor.

    Užívá se to tak, že ulitu držíte v ruce, samozřejmě decentním úchopem mezi prsty, ne jako nevolník bramboru, vidličkou z toho hlemejždě vytáhnete a šup s ním do pusy.

    Ale moc jsme je nevyužili. I kryž jsou krásný, rytý stříbrný. Možná dvakrát třikrát, když nějaká návštěva přivezla šneky jako polotovar. Šneků sice lezlo kolem chalupy dost, ale máti si z dětství pamatovala, co to obnáší kompletní příprava šneků ze zahrady až na stůl, jakékoliv experimenty v tomto ohledu odmítala. Poipravdě řečeno, neshledali jsme šneky takovou delikatesou, aby nám to za tu dlouhou přípravu stálo.

  50. rezy,
    já teda nevím, ale ze zapečenýho šneka v ulitě mi nejvíc chutná to rozehřátý bylinkový máslíčko. Šnek jako takovej … nic moc. Ani kvůli ulitě bych na barikádě nekrvácel. Ale je zajímavý, že třeba shellovskejch mušlí se můžu užrat. Jo a taky jsem jednou ochutnal ústřice zapečené s australským uzeným. Fantastická bašta! Mmch – ta ústřice byla ve směsi úplně přebytečná.

Komentáře nejsou povoleny.