Proč matematiku, stačí, když budou umět počty!

Publikováno | Autor:

František Kružík:

Byrokracie posiluje konformismus – nástroj, který povyšuje

„katastrofální tupost“ do funkce náboženství.

Frank Herbert

Heuréka

O Archimedovi ze Syrakus se traduje historka, v souvislosti s vyřešením úkolu, který mu uložil syrakuský král Hierón II., jenž chtěl zjistit, zda jeho nová vavřínová koruna je skutečně vyrobena z ryzího zlata a zda jej zlatník nepodvedl. Vypráví se s nadsázkou, že když Archimedes nalezl při koupeli řešení, údajně ventiloval svoji radost, běžíc nahý Syrakuskými ulicemi s výkřiky „Heuréka!“ [Našel jsem!]. Tato historka bývá dosti věrohodně zpochybňována, protože je potvrzeno, že hydrostatikou a plaváním těles se Archimedes zabýval dlouhodobě. Rozhodně však hydrostatická metoda řešení vedla k principu diferenciálních vah a formulování Archimedova zákona. Obojí přetrvalo dodnes. A také slovíčko „heuréka“ dodnes bývá, po Archimédově vzoru, používáno (ale pochopitelně i mnoho dalších) při spršce monoaminů (serotonin, dopamin aj.) v mozku, která je odměnou za vyřešení obtížného problému, zadání, výpočtu – obecně pocit štěstí po intelektuální námaze.

Pokračování zde:

https://sumavak.blokuje.cz/wp-content/uploads/2016/03/Pro%C4%8D-matematiku-1.pdf

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 254 komentářů u „Proč matematiku, stačí, když budou umět počty!“

  1. Aha, já myslela, že se vyjadřuješ k tomu, že i technické a matematické obory mohou vyprodukuvat lecjakýho magora.

  2. „Vsadím se, že absolventy technických oborů v neziskovkách nenajdete, a silně pochybuji i o polovině oborů přírodovědných “

    Ale určitě by se našli. Nutkání páchat dobro, neschopnost uchytit se v oboru, příležitost, která se zrovna hodí, sklon k aktivismu….
    Zrovna tak i absolventi humanitních oborů mohou vykonávat užitečnou práci a být profíky ve svém oboru. Zdaleka nejsou všichni jen flákači z neziskovek.

  3. maYdo,

    aspoň vidíš, jak jsou ty naše vlády neschopné plnit směrnice EU 🙂
    Jinak k těm btechnikám -některé měly problémy už za socíku.
    V roce 1971 ( nebo 1972 ?) jsemtaky dělal přijímačky na VŠB, a byl přijat ač absolvent humanitní větve, a o deskriptivní geometrii jsem věděl akorát to , že něco takového existuje. 😉
    To VŠB skousla , a v srpnu spáchala nalejvárnu z oné deskriptivy , matiky a fyziky u absolventů přijímaček ,jak to podle výsledku zkoušek považovali za vhodné.
    Někteří chodili jen na jeden předmět ,někteří na všechny 3.

    Navštěvoval jsem ho, uprostřed kurzu jsem si „odskočil“ na mimořádné přijímačky na zubařinu, a když přišel kladný výsledek, tak jsem se odhlásil z fakulty, a vrátil už vydaný index.

    O VŠB šla pověst, že je jako smrt, bere každého, ale do druhého semestru postoupilo jen 50% studentů.

    Když jsem na děkanátě vracel index tak to ta paní na děkanátě brala poněkud úkorně
    „Až Vás z te medicíny vyhoděj,už Vás nevezmeme ! “
    „

  4. Ahoj!
    Ano MaYdo, máš recht! Spousta je jich i na ministerstvech a třeba v ČT… 😉

  5. Fujtajbl vespolek!
    koukám, že jen člověk chvíli skládá psací stroje, již skládá opodál.
    Hezké shrnutí situace od Lokiho. Co bych k tomu řekl? Snad jenom to, že obzory jsou temné a kdo chce mít děti vzdělané, musí si je učit sám. Ve škole je to nikdo nenaučí. Samozřejmě předchozí dvě věty neplatí absolutně. Žijeme přece jenom v entropickém vesmíru a odchylky se vždy najdou. Zaplať osmadvacetichapadloví fluorovodíkoví hlavonožci za to!

    Jo, psací stroje – už jste někdo nosil kvalitní, litinové psací stroje ze sklepa do mezipatra a ven do auta, načež následně z auta do druhého patra a to v počtu cca sedmdesáti kusů? Jestli vám tato zkušenost chybí, vřele doporučuji. Úžasná tréningová záležitost na kolenní klouby a na zápěstí. Připravujemeť v Benešově výstavu psacích vehementů a budou na ní k vidění první Remingtonky licenčně montované v Brně, Zety, Consuly… v podstatě od narození až do smrti divize psacích strojů ve Zbrojovce Brno. K vidění bude i luxusní generálněředitelský stroj Royal, fakturační psací stroj s válcem takměř metr dlouhým (si představte na té krávě odřádkovat!) atd… atd…

  6. maYdo,
    Ok, extra tedy budu psát nejen PI, ale i PS, tedy „pozor, sarkasmus“.

  7. 40 – no, dvd, mně připadá, že ani ta písemka z roku 1998 není pro blbý. Já bych teda dnes nedala ani jednu, přestože vím, že většinu těch věcí jsme na gymplu dělali. Vím, že jsemtakový příklady kdysi počítala, ale už jsem všechno zapomněla. Pokud bych váhala, jetsli jsme něco z toho na gymplu brali, tek spíš nad tím příkladem s logaritmy v tej písemce z roku 1998.

  8. Šumaváku, nevím, jak na ministerstvech, ale u památkářů, které bych charakterizovala jako křížence mezi byrokraty a aktivisty, je to samej inžinýr.
    Zrovna tak i na odborech životního prostředí. 🙂

  9. Jo,
    a „moje dítě šrotí jak blázen na přijímačky“ je taky výrok diskutabilní, neboť :
    a) chce na elitní obor, kde je výběr skutečně prováděn, a ne fingován (každá škola takový jistě má a ufinancuje ho díky těm méně náročným; platí se na studenta celkově, nikoliv dle oborů)
    b) je na Gaussově křivce IQ hodně vlevo, a tak šrotí aspoň SCIO testy… obdobně jako spousta čínských studentů, co se snaží dostat na studia USA a musí projít jazykovým testem TOEFL (anglicky mluvit neumí, ale zaškrtávat správné odpovědi ano – školu pak mohou i úspěšně absolvovat díky vydřené schopnosti se našrotit psaný text jak v jezuitské škole, přemýšlet netřeba)

    Každopádně z toho nejde dedukovat obecnou úroveň všech univerzit v Kotlince.

  10. maYdo, ta písemka z roku 1998 určitě není pro blbý, však je taky pro speciální matematickou třídu na Jarošce a to je opravdu Gympl s velkým G. O matematické kvalitě absolventů současných gymplů by mohl kvalifikovaně vykládat spíše PeS.
    Aniž bych chtěl být jedovatý, ti inženýři u památkářů na něž jsem narazil před cca 20 lety já, byli povětšinou ing.arch. 🙂

  11. Dnešní noci po půl jedné přijde na řadu další pokus od odstartování rakety Falcon a následné přistání prvního stupně. Tentokrát sázejí družici na vysokou oběžnou dráhu, takže první stupeň pojede s palivem na doraz a je poměrně pravděpodobné, že se přistání nepovede, nicméně pokud by se někdo chtěl podívat na přenos startu s českým komentářem, najde ho zde:
    http://www.kosmonautix.cz/2016/03/zive-a-cesky-odstartuje-konecne-falcon/

  12. 60

    Ale kdo by se měl starat o stavební památky jinej,než lidé s nějakým stavebním vzděláním ?
    To je snad v pořádku,ne ?

  13. Je to všude to samé – prostě se programově likviduje vzdělání!

    Zde článek o Norsku:

    …Čím více se norské školství modernizovalo, tím více se zhoršovali učitelé a s nimi i žáci. Podle autorů článků na toto téma se tak děje od konce 60. let 20. stol. Je doložen jasný pokles IQ a kognitivních schopností u těch, jež si zvolili pedagogické vzdělání. Norsko má nejdelší historii souvislého testování IQ na světě, jež se již od 30. let 20. stol. měří u všech branců povinné vojenské služby….
    http://brenna.blog.ihned.cz/c1-61398360-norske-skolstvi-co-selhalo

  14. dvd, no dyť jo 🙂

    Matzurko, já přece nededukuju žádnou úroveň. Jen se tážu, na co nějaký přijímací řízení, když je stát povinen zajistit studium každýmu, kdo o to stojí 🙂
    Pokud by to platilo, tak by přece mělo stačit prohlášení, že budoucí student o studium stojí. 😀
    A mně by museli vzít na studium operního zpěvu, přestože mám absolutní hudební hluch a hlásek jako rozladěná hasičská siréna.

    Jo, dcera si vybrala obor, o který je zájem. Přihlášek podala povícero, necio do Prahy, neco do Brna a někde ty scia chtějí. Scia se můžou opakovat a počítá se nejlepší výsledek, takže je chce dělat vícekrát, aby měla výsledek co nejlepší.
    Jinak to za žádnej zázrak nepovažuje, ale když to chtějí, tak z toho chce vytěžit maximum.

  16. Ostape 65,
    jistěže to nelze brát jako nějaké absolutní hodnoty, ale když je pokles dlouhodobý a trvalý, tak to o něčem přeci jen vypovídá!

  17. Halladine, nejde o to, jesrtli to je v pořádku ale o to, že i lidi s technickým vzděláním mohou prudit za státní peníze.
    A stavební vzdělání zajisté není na závadu, ale bez zdravého rozumu – a ten bohužel velmi často chybí – je vcelku na nic.

  18. No buď to může vypovídat o tom, že jsou učitelé oproti celkovému průměru čím dál blbější, nebo o tom, že se mění kalibrace určitých kritérií v IQ testech.

    Já ten článek moc nerozporuju, jen upozorňuju, že je vhodné podobná tvrzení brát s rezervou. Protože jak se píše v mém odkazu, průměrné IQ je vždy 100 a ta stovka tam zůstane i v případě, že zblbne celá populace.

  19. NO, otázka je , o čem…

    zajistíé o něčem vypovídá i třeba nárost výskytu nějakého onemocnění. Ale otázka je, jestli vypovídá o tom, že se v populaci zvyšuje výskyt choroby nebo zda je díky pokroku ve vědě lépe diagnostikována, takže se o nemocných ví, ale ve skutečnosti její výskyt nestoupá. Nebo že stoupá proto, že umíme léčit nemoci, které by dotyčného pravděpodobně zkosily dřív, než by stačila nemoc propuknout.

    Cokoliv může vypovídat o čemkoliv, ale ty výpovědi mohou být často protichůdné.

    Ten pokles může být způsoben spoustou faktorů, které namají se skutečným intelektem a schoopností jedince se nějak uplatnit a přežít nic společného.

  20. Ostape 68,
    stejným způsobem lze relativizovat třeba i testy fyzické zdatnosti. Kdyby se byl dobře vyspal a nebyl po nemoci, tak by ten kotrmelec určitě udělal! 😀 😀

  21. No, já pamatuju v práci jednoho programátora, co měl hóóódně vysoký IQ, ale pro praktickej život moc použitelnej nebyl. 🙂

    Stejně si myslím, že v příští generaci se přestane hlásat, že každej musí studovat a naopak se bude pouštět na studia, až když se jeden vyučí, protože tu budou chybět řemeslníci.

  22. No, já se pamatuju na nějakej řev o poklesu vzdělanosti před pár lety v nějakých mezinárodních srovnávacích testech.
    VYbraná česká škola dopadla velmi nevalně. Jenže dcera pak přišla že školy s tím, že do toho srovnávání se vybírá v každé zemi metodou náhodného výběru jediná škola ze všech. A že v předchozím kole byl jejich gympl ( to tam ještě nechodila) a dopadli naopak velmi dobře.

    Takže žádnej dramatickej propad vzdělanosti se nekonal, prostě díky systému a náhodě tam jednou byl jeden z nejlepších gymplů v republice a po pěti letech tam se tam dostala nějaká slabě průměrná škola.

    no, ono je to taky ošidné, pokud jder o ty pořadavky na studenty. Jo, dnešní studenti by v 19. století možná z matiky neodmaturovali a určitě by neodmaturovali z latiny a řeštiny.
    Na druhou stranu je otázka, jak by z některých předmětů odmaturovali tehdejší absolventi. Doba prostě klade jiné požadavky. Na latinu a řečtinu není váš zaměstnavatel dneska zvědavej, spíš ho zajímá , jaký počítačový programy ovládáte.

  23. Ano, maydo,
    vždyť se taky bavíme o výuce matematiky!
    A na tu trojčlenku je PeS zatraceně zvědavej, neb když přednáší a studenstvo na něj zírá jak vyvoraná myš, neb takový fujtajbly po nich nikdo nikdy nechtěl, je to pro PeSa poněkud frustrující!

  24. No jo, rputi, ale to jsme zas u toho, co, probůh, lidi, co neumí trojčlenku, dělají zrovna na matfyzu. A jak mohli udělat maturitu. A proč to po nich nechtěl nikdo u přijímaček.

    JIný věc je, že chtějí studovat na matfyzu, tak neumí trojčlenku jen proto, že to po nich nikdo nechtěl. Kdybych chtěla studovat na matfyzu, tak se snad budu snažit tu trojčlenku doučit sama, i když ji po mně nikdo zatím nechtěl.
    Já mám teda pocit, že my jsme tu trojčlenku měli už na devítce. jetsli je teda trojčlenka to, co si myslím. A že to je základ, bez kterýho by se snad ani ta středoškolská matika nedala dělat. že bych bez toho neudšlala ani přijímačky na gympl.

    já se pamatuju, že když jsem byla na gymplu, tak lidi, co chtěli na matfyz, vymetali matematický olympiády a uměli z tej matiky zatraceně víc, než jen to, co po nich chtěli ve škole.

  25. [70] Rputi, kilometr je pořád kilometr, minuta je pořád minuta, patnáctikilová činka taky pořád váží stejně. Tohle se nechá meřit celkem snadno, prostě zaběhnete stovku za nějaký počet vteřin.

    Ale pokud se IQ testy kalibrují tak, aby průměr vždy vyšel 100 (a doufám, že tomu tak skutečně je, vycházím z toho článku na ABCLinuxu a jak znám tamější diskutéry, kdyby tomu tak nebylo, nejspíš by to autorovi někdo vzápětí omlátil o papulu), nemáte absolutně možnost porovnání, protože IQ 100 dnes nemusí být totéž co IQ 100 před 30 lety.

  26. Kromě toho, že ta 100 tam vždy bude, zůstává ještě otázka, co to vlastně ta inteligence je.
    Já říkám, že je to to, co nám zůstane, když zapomeneme vše, co jsme se naučili.

    a kdo se nic nenaučil… 😉

  27. Nebo to zkusím formulovat lépe: pokud průměrná inteligence v populaci poklesne (třeba vlivem toho špatného školství), na průměrných výsledcích IQ testů z celé populace by se to nemělo projevit!

  28. Ale třeba jsou norové tak metodičtí, že ještě pořád používají stejné testy IQ jako v roce 1960…
    Bylo by jim to podobné…

  29. No a už k tomu spějeme…že inteligence nerovná se vzdělanost. Úroveň školství není to podstatné pro úroveň inteligence populace.

    U inteligence je to jako u fenotypu:
    Je-li dítě podobné otci – je to vliv genetiky,
    je-li podobné sousedovi- je to vliv prostředí! 😉 😀 😀

  30. [78] Podle mě by ani to nefungovalo. IQ test jsem dělal jen jednou ještě kdysi na střední škole a moc si z něj nepamatuju, ale mám pocit, že část otázek bych bez znalostí aktuálního středoevropského kontextu nedal. A Norsko třicátých let není Norsko dnešní.

  31. No podle mě také ne (to byla jen jedovatá úvaha), takže sice dostávají pěknou řadu relativních čísel, ale protože jsou relativní jsou těžko srovnatelná.

    To školství jen ty jedince třídí.
    Gaussovka se nemění, ale kvalita (úroveň) školství se neustále posouvá po horizontální ose vlevo. Jen tak může mít stále více lidí „vyšší“ vzdělání.Snižováním úrovně nároků.

    Thilo Sarrasin v knize Deutschland schafft sich ab (2010)vcelku reálně popsal, jak Německo postupně blbne (inteligence se ředí a klesá) až zblbne.Jen to jde rychleji než Kunetka čekal.;-)
    On byl bankéř a zřejmě trochu statistice rozuměl… 🙁

  32. Tak start se povedl. Uvidíme, jak to bude pokračovat dále.

  33. „inteligence nerovná se vzdělanost. Úroveň školství není to podstatné pro úroveň inteligence populace.“

    já teda měla za to, že inteligence je do značné míry vrozená. A i nevzdělanec může být inteligentní. Naopak ze vzdělání taky jeden může pěkně zblbnout 😀

    mimochodem, asi bychom si měli definovat, co to ta inteligence je…

  34. [82] Záznam se seknul těsně před přistáním, ale vypadalo to, že sedá mimo střed plošiny. Takže asi v tomto směru neúspěch (ale s tím se počítalo – samotný satelit je zatím tam kde má být).

  35. Ale i tak je úspěch, že se za těhle podmínek (v podstatě bez brzdícího zážehu, mělo tam být dvojnásobné mechanické a čtyřnásobné tepelné namáhání při vstupu do atmosféry proti „běžné“ praxi) vůbec trefil k plošině.

  36. Huh, že by?
    Unverified reports that the #Falcon9 first stage experimental landing was a success.

  37. Přejme jim to, ale to je doba, nežli to přistání ohlásí. Mj. české vysílání je cca o 30 sec opožděno oproti vysílání na SpaceX.

  38. Jestli jim chcíplo spojení na plošinu, tak asi sami nevědí a teď se tam snaží dostat, aby první stupeň případně mohli ukotvit.
    Uvidíme, já ráno vstávám a tak jdu teď spát.
    Dobrou.

  39. Ostape, dobrou. Ono to spojení na přistávací plošinu jim chcípá se železnou pravidelností. Nikdo nic neví. Počkáme si do zítřka.

  40. Tak to přistání prý 1. stupeň nepřežil. Přejme SpaceX, aby už jim příště to přistání 1. stupně dopadlo dobře.

    @MatthewBTravis: #Falcon9 booster did not survive landing, confirmed by #SpaceX. #SES9

    Jinak vše ostatní z této mise SES-9 je do této chvíle na jedničku.

  42. A jsem zase doma, ještě celej rozejetej, takže aspoň dočítám. Bylo to docela fest. Ujel jsem za ty dva dny 1588 mil, spálil 75 gallonů benzinu, zanechal za sebou širokou uhlíkovou stopu, když jsem vyjel z Ft.Myers bylo tam 26°C a doma v Pottsville -3°C. Ale aspoň se nebud 14 dní nudit než tu káru dám nějak dohromady.

  43. No a k té debatě o neměřitelnosti IQ:

    Pokud je IQ neměřitelné, pak nemůže platit ani Gaussova křivka!“
    😀 😀

  45. Dobré zas ráno… 2 ptakopysk ad 55 – a z kterého toho vzorku se pak vyvinul děrovací stroj typu BREN?

  46. 2 Matzurka ad 56 – a myslíš, že to pomůže? Pochybuji…

  47. No a jak tak pomalu dočítám, je to marný, je to marný, je to marný…

  48. Jo a jinak: Albert Einstein: „Je zázrak že moderní metody výuky toho nedotknutelného ducha zvědavosti ještě neudusily.“

  50. Ostape 99,
    fajn! Tak ještě nějaký ten argument, prosím!
    Pokud numera neplatí tak nejsou. Pokud nejsou, křivku z nich neuděláte, i kdybyste si dal nohu za krk.

Komentáře nejsou povoleny.