František Kružík:
Byrokracie posiluje konformismus – nástroj, který povyšuje
„katastrofální tupost“ do funkce náboženství.
Frank Herbert
Heuréka
O Archimedovi ze Syrakus se traduje historka, v souvislosti s vyřešením úkolu, který mu uložil syrakuský král Hierón II., jenž chtěl zjistit, zda jeho nová vavřínová koruna je skutečně vyrobena z ryzího zlata a zda jej zlatník nepodvedl. Vypráví se s nadsázkou, že když Archimedes nalezl při koupeli řešení, údajně ventiloval svoji radost, běžíc nahý Syrakuskými ulicemi s výkřiky „Heuréka!“ [Našel jsem!]. Tato historka bývá dosti věrohodně zpochybňována, protože je potvrzeno, že hydrostatikou a plaváním těles se Archimedes zabýval dlouhodobě. Rozhodně však hydrostatická metoda řešení vedla k principu diferenciálních vah a formulování Archimedova zákona. Obojí přetrvalo dodnes. A také slovíčko „heuréka“ dodnes bývá, po Archimédově vzoru, používáno (ale pochopitelně i mnoho dalších) při spršce monoaminů (serotonin, dopamin aj.) v mozku, která je odměnou za vyřešení obtížného problému, zadání, výpočtu – obecně pocit štěstí po intelektuální námaze.
Pokračování zde:
https://sumavak.blokuje.cz/wp-content/uploads/2016/03/Pro%C4%8D-matematiku-1.pdf
.
Ježišmarjá! Jaké „numera neplatí“? Numera nejsou vůči sobě porovnatelná v čase (a v menším měřítku se můžou lišit i pro různé testy). Ale pokud dáte dostatečnému vzorku populace z podobné oblasti jeden test, dostanete gaussovku. Ta neříká nic jiného, než že nejvíc je průměrných a čím víc je člověk geniální či blbej, tím vzácnější je.
To máte jako s průměrnou výškou. Tam taky dostanete gaussovo rozložení dnes i před dvě stě lety, bez ohledu na to, že tehdy byli lidi menší.
[90] Potvrzeno od Muska, trefili se na plošinu (to ostatně bylo vidět na videu), ale přistání bylo příliš tvrdé.
Ostape,
proč by nebylo porovnatelné v čase?
Jestliže dám příklad z trojčlenky v r. 1830, 1880. 1930,1980 …. je to pořád jeden a ten samý příklad!
Protože IQ to nejsou jen vrozené dispozice, ale také vytvořené synapse, které to vrozené dál rozvíjejí.
A jestliže se nerozvinou synapse pro násobilku, má dotyčný pro trojčlenku utrum!
Já to vzdávám.
Rputi,
s tou porovnatelností bude problém.
Musely by se imrvére používat stejné testy,což se (asi) nepoužívají.
Ty používané čísla v trojčlence se asi nemění. Furt jsou tam 1,2,3,4,5, atd 🙂
Ale taky se můžu mýlit,nikdy jsem iq testy nestudoval, ani žádnej neskládal 🙂
Třeba bych zjistil, že jsem debil,a mám já zapotřebí mít z toho komplexy ? 😉
Ostape 105,
prosím, nevzdávejte.
Já nemám problém přiznat, že se mýlím, jen mám pocit, že se na to každý díváme z naprosto jiného úhlu.
A ten váš mě zajímá.
[107] Rputi, dnes to tak jako tak musím nechat na jiných, právě mizím od počítače.
Tedy, čistě pro přesnost: Gaussovka se kolem IQ objevuje vlastně jen proto, že výsledky testů inteligence na ni byly zpětně namapovány. (Nelze to chápat tak, že kdo má IQ 100, odpověděl správně dejme tomu na 50 otázek testu, zatímco kdo má IQ 60, jich správně zodpověděl 30, ani nijak podobně.) Zhruba řečeno, vzal se medián počtu správných odpovědí (zřejmě nějak vážených) a tomu se přiřadil IQ 100. Obecně vzato, není celkem důvod předpokládat, že výsledky testu jakožto takové mají normální rozložení.
Z téhož důvodu není přesné ani „To pochopitelně platí pro libovolně zdravou i nezdravou populaci (…)“ ve výchozím Lokiho článku.
Halle 106,
pro porovnání nutno vytvořit nějakou konstantu, kterou může být právě ten stejný příklad trojčlenky.
Ono v lecčem srovnávat může být samozřejmě velmi ošidné, jen ta matika je, potvora, pořád stejná.
A pokud zjistíme, že žáci u maturity v r. 1890 byli schopni vypočítat příklady, se kterými by dnešní maturanti nehnuli, tak lze konstatovat, že k určitému poklesu došlo.
Ať už je to způsobeno čímkoli, společnost prokazatelně matematicky zblbla.
111 — Ať už je to způsobeno čímkoli, společnost prokazatelně matematicky zblbla. — Ovšem i tohle je dosti diskutabilní tvrzení, Rputi. Kupříkladu ty maturitní písemky, co sem nalinkoval dvd (http://www.jaroska.cz/node/81)… Ony řetězové zlomky sice dnes možná vypadají děsivě, ale tamten z r. 1897 je velmi jednoduchý, a z celého příkladu lze snadno udělat kvadratickou rovnici. Oproti tomu je písemka z r. 1998 podstatně těžší (ovšem určená pro speciální třídu).
Ale to je jen detail. Obecně vzato, kdybychom zkoumali, jaké procento populace osmnáctiletých bylo schopno úspěšně vyřešit ty čtyři příklady v roce 1897 a jaké procento dnes, nejsem si vůbec jist, co by nám vyšlo.
Ahoj – tak ono není přesné ani to měření inteligence, tudíž nelze vyvovozovat ani přesné rozložení v populaci, i když gaussovka z vložených dat přesná je.
Jinak inteligence je multilaterární znak, tj.výsledný znak je ovlivněn spoustou alel a prostředím.
U lidí se to neprovozuje, ale třeba u dobytka (a z toho se pak usuzuje na lidi 😉 ) se třeba vliv býků na dojivost (též multilaterární znak) testuje na uzavřené populaci např. 400 dcer v porovnání se 400 vrstevnicemi ve stejném prostředí (kontrolní stáje prvotelek- stejné krmení, stejné dojení, stejné mikro a mezoklima…).
Tj.v jedné stáji stojí spolu např 100 dcer po testovaném býku a 100 vrstevnic po jiných,již zavedených.Takové stáje bývaly 4 a i více, aby se mohl posoudit i prostorový vliv prostředí (na Hané budou ty krávy dojit jinak než na Šumavě).
No a v rámci těch kontrolních stájí, ty krávy tu gaussovku dodržovaly.I když na té Hané byla nasazena (dojivost) výše než na Šumavě.Vážený průměr pak dal jednu společnou…
Z celkového bylo lze dopočítat, zda testovaný býk bude v populaci jako zlepšovatel, indiferent či dokonce zhoršovatel – celkově.
A z porovnání původů otců matek bylo možné i dopočítat, na které otcovské linie matek dobře naváže a na které ho nepřipouštět.(opět Gauss).
Ta genetika populací je dobře propracovaná a naštěstí je pro dobrosery a humanisty příliš komplikovaná… 😉 .To ovšem neznamená, že v lidské, v tomto směru spontánně fungující populaci, neplatí.
PS.
Ono je to trochu složitější a velmi zjednodušuji, aby to pochopil i antoušek 😉 😀 😀
Zpátečníku 112,
ten všeobecný úprk od matematiky k obskurním rádobyhumanitním oborům cosi naznačuje.
Nejen já si myslím, že chyba je někde mnohem dřív. Nejspíš v katastrofální rozkulačenosti ZŠ.
Dám příklad mimo matematiku.
Jedním z hlavních problémů romských dětí při vstupu do školy je to, že neumí rozeznávat barvy. Jim se samozřejmě „neztratil“ kus mozku, odpovědný za vnímání barev. Oko to vnímá, do mozku ten signál dojde … a dál nic.
Lidově řečeno: „nikdo jim to neřek!“
S tou matematikou u většiny populace to nebude jiné!
Nadhozuji otázku: prokazatelně zblbla (v průměru) lidská společnost, nebo prokazatelně zblbla (v průměru) její část, která se např. podrobuje maturitní zkoušce z matematiky? Před 100 lety to bylo několik procent (3-5% ?), dnes jsou to desítky procent. Kdyby dnes tu maturitu dělalo stejné procento jako před 100 lety, byly by výsledky lepší nebo horší než tenkrát?
Jinak mne Zpátečník tím „vypadají děsivě“ připomenul jedny přijímačky z doby před cca 180 lety a to na University of London. Jde o součty dvou nekonečných řad. Na první pohled VYPDAJÍ DĚSIVĚ. V jednom případě však stačí provést jednoduchou operaci (v podstatě jedinou, kterou lze s obecným členem řady učinit) a máme výsledek. Jenže ta druhá je tzv. Basilejský problém. A dodnes není jasné, co se u něj vlastně od studentíků očekávalo. (Středoškolské curriculum neobsahovalo poznatky vedoucí k jeho řešení.)
Dobré ráno,
rputi, ono je ošidné i to zevšeobecňování. Zajisté se i mezi dnešními maturanty najdou tací, kterým nedělá potíže spočítat stejný příklady jako našim pradědečkům.
Přitom tehdy byl v populaci daleko větší poměr lidí se základním vzděláním než dnes.
Matematické znalosti na odpovídající úrovni tehdejší populace z větší části nepotřebovala. Ostatně i dnes je to v řadě povolání podobné – zdravotní sestra opravdu nepotřebuje umět matiku na stejný úrovni jako inženýr, který dělá statické výpočty. Jenže maturitu musí dnes mít oba podle stejnýho mustru.
Kromě toho když byla matzurita v režii školy, tak kantoři obvykle studenta, kterej byl na matiku trotl, ale jevil slibné předpoklady pro jiný obor
Já se domnívám, že kdybychom tohle všechno vzali v úvahu, tak nakonec počet těch, kdo jsou schopni spočítat příklady určitého stupně obtížnosti se nemění.
Problém není v tom, že by děti byly blbější, ale v tom, že “
1. maturita se dnes musí přizpůsobit legispativních podmínkám, t.j. má být jednotná pro všechny typy vzdělávání od učebních oborů až po výběrová gymnazia matematického zaměření. logickz nemůže proto naplnit kriteria pro gymnazia.
2. nekritické přeceńování vzdělání, kdy na každej prd musíte mít hlavně papír. Ale čím větší procento obyvatel bude mít maturitu, jednotnou, státní, tím víc budete muset jít s úrovní dolů.
3. Systém, který umožňuje , aby na matfyz šli studenti nepřipravení. Nedělejte si iluze, slečna, který jde na matfyz a neumí trojčlenku, by při sebelepčé péči veškerého školství asi tu trojčlenku stejně neuměla. To není v tom školství, to je v tej slečně, že je tak nesoudná, že při tak fatálních neznalostech na ten matfyz leze. V systému, který ji na ten matfyz nepustí, protože nemá dostatečné předpoklady, by se halt šla živit něčím jiným. Ztráta pro matematiku by to asi nebyla.
Víte rputi, pořád se tu volá po osobní odpovědnosti. a zároveň se tu volá po péči o talenty o nadané děti a z jejich nepřipravenosti jsou obviňováni učitelé a školství obecně.
Ale neměl by to být především student, komu záleží na tom, aby byl na další etapu studia připraven? Že něco neumí, protože to po něm do teď nikdo nechtěl? A neměl by především ten student chtít sám od sebe? Zjistit si, co musí umět pro studium na zvolené fakultě a když to neberou ve škole, doučit se to jinde?
Vždyť to jsou dospělí lidé. Je to jejich odpovědnost, pokud nejsou dostatečně připraveni na studium.
„ten všeobecný úprk od matematiky k obskurním rádobyhumanitním oborům cosi naznačuje.“
ale rputi, vy se tváříte, jako by většina populace byla jeden matematik vedle druhýho.
Skutečnost je taková, že většina populace se tehdy uplatňovala způsobem, kdy tu maturitu nepotřebovala. Dělnící, řemeslníci, zemedělci. Byla daleko větší potřeba manuální práce. Řečem mé tety, že každá rodina měla služebnou , jske se sice smáli, ale fakt je, že dnes služebná vymžely, ale tehdy bylo naprosto obvyklý, že holky z chudších rodin chodily „do služby“.
Ženské v drtivé většině aobsolvovaly spíš nějakou vyšší dívší a matematikou se zabývaly vyjimečně. Byl mnohen vyšší podíl manuální práce.
Když se zamyslím nad složením mé třídy na ZŠ, tak většina rodičů mých spolužáků měla základní vzdělání. Mezi spolužáky je nejčastějším vzděláním maturita. Ale mezi jejich dětmi je podíl VŠ vzdělání mnohem vyšší.
Myslím, že ty obskurní humanitní obory mnohem víc, než potencionální matematické genie odčerpávají ty, kdo by se dřív stali ševci, truhláři nebo pomocnicemi v domácnosti. Právě pro lidi, pracující rukama, je dnes mnohem horší uplatnění a příležitostí málo. Ale stát potřebuje plnit jakési kvóty na vzdělání a tak to řeší tím, že jim poskytne vzdělání. Takový, na jaký dosáhnou.
114 — všeobecný úprk od matematiky — Ten tu jistě je, to souhlasím. Ale zároveň je asi vhodné rozlišovat jeho příčiny: zamoření společnosti pravdoláskou, technologické změny, změny mentálních schopností školáků, změny kvality výuky, změny profesního uplatnění, a další a další možné důvody…
Malý příklad: Přinejmenším ještě někdy v polovině 70. let se na běžné ZDŠ učil numerický (ruční) výpočet druhé odmocniny. (Přitom však učitelka nevysvětlovala — a nejspíš by ani nedokázala vysvětlit –, proč ten algoritmus funguje.) Kdyby se to vyučovalo dosud, bylo by to opodstatněné ve světle všeobecné dostupnosti kalkulaček? Zvládli by to žáci? Zvládly by to učitelky? Nebylo by lepší místo toho žákům říci cosi o algoritmech obecněji? Totiž, zvládly-li by to paní učitelky…
No nic, měl bych opět do terénu.
>> dvd 115,
toť otázka.
Já bych jeden příklad měla, nikoliv ale všeobecně průkazný, samozřejmě.
Kdysi dávno jsme se o tom bavili doma. Můj otec byl o dost starší než máti, takže studoval gympl těsně po první válce, prakticky ještě c&k. Máti v době těsně před II.válkou a za války a já jsem se středoškolila v letech šedesátých. Shodli jsme se tenkrát, že nejvíc si z té školy odnesl otecko.
Mimochodem, Škutina kdesi vzpomínal na válečnou Křemencárnu, která právě v té době měla mimořádně vysokou úroveň, neb na ni učili docenti ze zavřených vysokých škol.
116
maYdo,
k tomuhle…
Ale neměl by to být především student, komu záleží na tom, aby byl na další etapu studia připraven? Že něco neumí, protože to po něm do teď nikdo nechtěl? A neměl by především ten student chtít sám od sebe? Zjistit si, co musí umět pro studium na zvolené fakultě a když to neberou ve škole, doučit se to jinde?
Člověk je lenivej.V absolutní většině. A mám teorii , že lenivost je matka pokroku 🙂
Lenivej byl i ten, co se mu nechtělo tahat věci na zádech, a vymyslel trakař. 😀
No jasně ,i ekonomie hraje roli 🙂
A študák je lenivej úplně stejně. Jistě,jsou výjimky. Ale čekat že se študáci budou snažit o něco víc,než se po nich chce ve škole je bláhové.
Vždyť randění a chození po hospodách je mnohem zábavnější.
Takže – pokud nebude na študáctvo přísnost, výsledky budou mizerné…
Pokud někdo namítne , že se chovám stylem “ Podle sebe , soudím Tebe, bude mít pravdu. 🙂
Na gymplu jsem se flákal, protože jsem chtěl z nedostatku fantazie jít na VŠB, na kterou chodil můj otec, a na které také nějakou dobu učil, a věděl jsem , že berou všechno.
A myslel jsem si o sobě, že jsem dost schopnej, abych se naučil všechno ,co tam budu potřebovat, bez ohledu na to, že jsem z humanitní větve.
Na tu medicínu jsem začalmyslet až ve třetím ročníku.
No, tam byl na rozdílod té VŠB docela nával, a body za vysvědčení chyběly….
Měl jsem to trochu komplikovanější.
No, já bych řekla, Zpátečníku, že podstatný jsou ty změny profesního uplatnění a technologické změny.
Na zamoření společnosti pravdoláskou bych to nesváděla, ti mají v tomhle zanedbatelný vliv. Posun směrem k maturitám a úbytek manuálních profesí začal mnohem dřív a není to zdaleka specificky česká záležitost, je to celosvětovej problém.
Ostatně kdy a kde napsal Evan Hunter Džungli před tabulí? Knížku o střední škole, kam chodí kluci z ulice, většina má IQ podprůměrem a účelem školy je fungovat jako “ dekl na žumpě, aby to svinstvo nepřeteklo do ulic“ ?
“ Zvládli by to žáci? Zvládly by to učitelky? Nebylo by lepší místo toho žákům říci cosi o algoritmech obecněji? “
Někteří ano, někteří ne. Jako za nás. Od kluků, kteří sotva prolézají se čtyřkama, to sotva můžete chtít. Ale nebrání to tomu, aby takovej žák byl schopným mechanikem, truhlářem nebo instalatérem.
A ano, většina žáků to nebude potřebovat. Ne kvůli kalkulačkám, ale především proto, že jen velmi málo se jich v praktickém životě setká s nutností spočítat odmocninu a ta znalost a pochopení algoritmu je pro jejich reálnej život naprosto zbytečná.
no jo, Halaldine, ale v tom přizpůsobování, že je študák lenivej to je.
Jako by měl student nárok na to,a by mělů studium nekomplikované.
Jak si to kdo udělá, tak to má.
A já souhlasím, aby VŠ kladly na své studenty náročné požadavky. Vždyť právě proto, že je nekladou, mají pak na mazfyzu prváky, co neumí trojčlenku.
Kdyby si ty požadavky kladly a bez odpovídajíécích znalostí je nevzali nebo aspoň hned vyházeli, bylo by po problému.
Jenže to nejde, protože politika, systém, nárok na vzdělání, atd…
Dobré předpolední vespolek,
PeSi,
ano, vanitas vanitatum nebo jak to bylo.
ŠSumaváku,
ad 113, ty jsi géniues 🙂
A odstavec „Ta genetika populací je dobře propracovaná a naštěstí je pro dobrosery a humanisty příliš komplikovaná… 😉 .To ovšem neznamená, že v lidské, v tomto směru spontánně fungující populaci, neplatí.“ si s dovolením nakopíruji do svých poznámek… 😀
120, Halladine, dobře že tak. Spoustě lidem jsi pomohl.
Hm, Šumáváku s těmi lidmi by to bylo poněkud komplikovanější , než s tím dobytkem.
Prafrázovat to zkoušení béjka na 400 kravách by mohl být trošku problém 😀
125
Ale bejt trošku mladší,ochotně bych se těch pokusů účastnil:-D
118 Zpátečníku, výpočet druhé odmocniny mě zajímá, tuhle jsem potřeboval spočítat nějakou frekvenci, jenže majkrosoftí kalkulačka nemá králičí ucho na jaké jsme zvyklý tak se navztekal než našel potřebné. Kdybych věděl jak, spočítal bych papírově.
Navíc rád vnitřně emigruju do neokecatelna. Dává to pocit jistoty.
113 jenže v podání humanistických dobroserů je to jinak. V jejich do nich hluboce zadrátovaném biblickém, všeobecně nejen jimi sdíleném pojetí, člověk, byv stvořen k obrazu Božímu, nepodléhá týmž zákonitostem jako ostatní příroda, jako ostatní zvířata. Ze na rozdíl od nich, lidé jsou si tak nějak rovní.
106 třeba bych zjistil, že jsem debil. A mám já zapotřebí mít z toho komplexy?
Ano. Tohle mě také děsí. Velmi nepříjemné je, když je někdo dostatečně chytrý na to aby si uvědomil, jak moc je blbý. Proto se radši nepídím. Kdo je moc zvědavý, moc se doví.
Schumi,
o nikoliv, dobroserství s genetikou se již na lidech jednou testovalo, chytré hlavy v Německu měly nejen svolení vrchního, ba i speciální zařízení se pro tento účel zřizovala… a Norsko má k tomu opět nakročeno.
Halle,
než se k experimentu přihlásíš, raději se Šumaváka dobře přeptej, jaký byl osud neúspěšných býku 🙂 !!!
85 Ostape, nutno ne zpřesnit, ale změnit konstrukci spodní části pro závěrečnou přistávací fázi. Zatím je to jako stavět tužku na stůl. Je zapotřebí zlepšit nejen stabilizaci, ale aby se přistávací vzpěry víc rozkročily a byly schopné absorbovat větší výkyvy. Musí to být stabilní.
Sakra,Matzurko,
zviklala jsi mě ! 😀
Nad tímhle jsem nepřemýšlel !
Matzurko – a úspěšných, zařazených do chovu, byla 3%.
U ostatních se po vyhodnocení testace odebrané a zamražené semeno vylilo do kanálu.
A ti zařazení „šli do chovu“ i když už třeba byli fyzicky mrtví…
Ono by Tě, Halle, asi nebavilo 3x denně skákat na fantom a živou ženskou nevidět ani při odběrech ( ano, už tenkrát byli bezpečáci…)
Jinak to samozřejmě bylo totalitní socialistické velkozemědělství… kde byla možnost pracovat se stády. U velkosedláků s 10 až 40 ks krav to v podstatě nejde. Proto také zatím v Rakousku připouštějí z ruky, když inseminaci, tak sedlák sám a připouští ne na základě genetického rozboru svého stáda, ale protože se mu ten bejk fyzicky líbí anebo proto, protože ve vsi jiný není.
133
No tak nic 🙁 😉
Matematika – tak mě napadlo, neměli bychom od arabských se vrátit k římským číslicím? Odmítnout jen tohoto trojského koně, podmaňující naše myšlení cizácké logice, ale ostatní musulmanské vymyšlenosti?
A něco pro Ostapa
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Starostka-Calais-vyhrozuje-ze-pusti-imigranty-do-Britanie-395162
kdyz i prez upozorneni v clanku se tu opet mota matematika a pocitani.
Jaroska matematicka trida a nekolik dlasich uci matematiku .
Šumaváku 133,
takže v Rakousku jako u lidí! 🙂
jeste dodatek k 137 ostatni kazi matematikou pocitani .
Nejen..
Radiožurnál hlásil, že Turci prý zastřelili při pokusu o nelegální přechod syrsko -turecké hranice 9 Syřanů
Hale, To se Asadovi líbit nebude a jistě vymyslí odplatu.
Šumaváku,
kdekdo to využije propagandisticky, jinak nic nebude.
Článek od Lokiho inspirující. Jen by bylo dobré so dát pozor, kam úvahy o „hloupnutí“ lidstva vedou. Někteří zde by se z toho mohli opupínkovat :-). Evidentně ty úvahy podporují kreacionismus či intelligent design. Viz traktát o hloupnutí lidstva
http://www.osel.cz/6920-iq-evropanum-klesa-dlouhodobe.html
a jeho kritika (na chvíli je potřeba zapomenout na heslo „The Guardian -always wrong about everything“ – a přečíst si to) :
https://www.theguardian.com/science/grrlscientist/2012/nov/14/1
Docela by mě zajímalo, co na to Matzurka, píše to genetik.
No a tohle je taky zajímavé
http://medicalxpress.com/news/2015-08-brain-scans-math-kids-skill.html
Někde při hledání jsem se dokonce dočetl, že zjistili, že na výsledky dětí v matematice má v delší perspektivě větší vliv „schopnost odolat pokušení“, než změřené IQ :-).
15-letá Maročanka, od mala vychovávaná mezi salafisty, se inspirovala u Palestinců a pokusila se v Hanoveru zabít policistu. Policista utrpěl těžké zranění, ale přežil.
https://www.ndr.de/nachrichten/niedersachsen/hannover_weser-leinegebiet/15-jaehrige-Messerstecherin-in-Salafisten-Videos,attacke134.html
2 Rpuť ad 100 – blábolíš… Už jsi někdy počítala s procentama? To je fakticky totéž… Takovejch 20% je furt 20%… Akorát, že těch 20% ze stovky je 20 korun, zatímco 20% z miliónu je 200 000.
Hlásím příchod. Vidím, že to už probrali jiní, takže to můžu klidně vzdávat dál… 🙂
[131] Schumachere, předpokládám, že lidi od Muska ví co dělají. V tomto případě navíc předem předpokládáli, že to nevyjde, protože na to prostě neměli dostatečnou rezervu paliva. Úspěch je už to, že se s těmi zbytečky vůbec trefili kam měli. Jinak už se jim dosednutí na pevnině podařilo – a to předchozí na plovoucí plošinu nevyšlo jen proto, že jim námraza zablokovala aretaci jedné přistávací podpěry.
[136] Vyhrožovat může, opět by to ale nejspíš znamenalo uzavření tunelu. Problémem očividně nejsou Britové, ale Francouzi, kteří za víc než půl roku nebyli schopni zlikvidovat černý tábor a vyházet všechny nelegály a až dnes konečně začínají něco dělat. S tím jim Britové těžko pomůžou, nemají k tomu oprávnění a není to jejich problém. Zrovna tak není jejich problém, že se francouzský stát de facto postavil proti původním obyvatelům Calais. Pokud by stát konal jak má, nemuseli by to řešit.
Mimochodem, pokud vím, od té doby co začalo být jasné, že Džungli vykácejí, počet pokusů o průnik se zmenšil…
PeSi 146,
neblábolím, jen mluvím o něčem jiném.
Jakmile se začnou výsledky testu relativizovat, že kdyby takle vonakle, tak si můžeš výzkum vetknout za čepici, ale relevantní křivku z něj uděláš těžko.
2 Ostap Bender ad 147 – no, Hitler celou dobu snil o invazi do Británie… Začínám mít dojem, že jeho kancléřská následnice A následovatelka chce za pomoci Francouzů tento sen zrealizovat. Dobrovolníky už tam na to má… No a Francouzi se tak Angličanům konečně pomstěj za Johanku z Arku…
Rputi, očividně mluvíte o něčem jiném. Takže GOTO [101]…
[147] Doplním ještě odkaz na povídání o přistávacích plošinách SpaceX:
http://www.kosmonautix.cz/2016/02/plavidlox/