Rozhovor

Dušan Neumann

 

Seděl proti mně. Přijel na pár dní za snoubenkou, mladou servírkou ze Slovenska. Je mu tak 27 – 28 let, metr osmdesát pět, vypracovaná atletická postava. I z jeho projevu je cítit ostražité sebeovládání a důsledná sebekontrola. Vysloužilec námořní pěchoty s jednou rotací v Iráku a dvěma v Afghanistanu. Za několik dní se do Afghanistanu vrací. Už podruhé od chvíle kdy opustil Marines. Po chvíli víceméně nezávazné konverzace se řeč stočila na politiku. Brzy jsme zjistili, že na mnohé rysy americké zahraniční politiky máme podobný názor.

„Proč se tam znovu vracíš, když vidíš budoucnost jako velmi nejistou a neutěšenou“, zeptal jsem se.

„Pro peníze, takovej kšeft už v životě neseženu.“

„Co tam budeš dělat?“

„Eeé, já jsem kontraktor..“

„To budeš stavět znovu ty školy a zdravotnická střediska, která Talibán za týden po otevření vyhodí do vzduchu? Má to vůbec smysl?“

„Já jsem civilní kontraktor, ale ne ten co jezdí s cisternou a nechá se ostřelovat. Víš, já jsem „ten“ kontrakor….to co děláme má smysl ve výsledku, ale vůbec to nedává smysl jinak. Děláme, co by měla dělat armáda, která to ale dělat nemůže, co nemůže…, ani nesmí. Je to celé na hlavu. Já si nestěžuji, tak čtvrtka melouna za šest měsíců dokáže přehlušit veškeré filosofování“.

A rozpovídal se o tom, jak v uniformě byl vázán předpisy, jimž se říká „rules of engagement“, čili něco jako regulace kdy a za jakých okolností smí voják použít zbraň. Každý výstřel je evidován, zkoumán jestli byl nutný, nedala-li se situace řešit vyjednáváním a přesvědčováním. Strach Washingtonu z mediálně nepřátelského vnímání konfliktu, kde každý zabitý, který není na 100% a ze všech stran identifikován jako terorista zlikvidovaný těsně před útokem, je charakterizován jako oběť. Velitelé ve všech stupních jsou zodpovědní za vše, co v bojových podmínkách ani nemohou kontrolovat.

„Je to až komické, kdyby to nebylo nechutné.“ mávl rukou.

„A není to třeba tím, že dnešní politici nikdy nemuseli sloužit v armádě a nemají o skutečných bojových podmínkách představu?“ snažím se udržet rozhovor v chodu.

„Asi také, ale nedovedu si představit, že by se naši dědové vyzbrojení podobným pravidly mohli vylodit v Normandii, aby po prvním dnu těch strašných ztrát nebyli jejich velitelé suspendováni a postaveni před vojenský soud. Je to na hlavu, je to celé na hlavu. Ale já si vydělám. A je to docela zábavné,“ najednou pookřál.

Trochu mne zamrazilo. Přece jen jeho „prací“ je zabíjení.

„My to zblízka nevidíme. Člověk si zvykne. Je to takové anonymní, ale nakonec, když se nám podaří předejít nějaké teroristické akci, musí z toho člověk mít dobrý pocit, ne? Jinak by nešlo dělat“.

President Obama se snaží dostát aspoň některému předvolebnímu slibu. Zjistil, že s internačním táborem Guantanámo si neporadil ani jeho tým chicagských právníků, takže se o něm už oficiálně nemluví. Zato stažení vojsk z Iráku a Afghanistánu mu válkou unavených Američanů, kteří ji většinou považují buď za nekonečnou nebo víceméně ztracenou, znamená nárust bodů popularity. Opustit Aghanistan zcela, aniž by se Talibán rychle zmocnil vlády, nelze. To je jasné i nejtupějšímu politikovi ve Washingtonu. Jak to ale udělat, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý. Ještě za Bushovy vlády přišla zřejmě některá z agentur majících na starosti vnější bezpečnost, řečeno eufemisticky, s plánem vytvoření žoldnéřských jednotek nespadajících pod armádní předpisy. Většinou jsou to bývalí příslušníci speciálních jednotek, kteří jsou zcela konkrétně úkolováni.

„Nejčastěji je to hlídání objektů jako jsou školy, nemocnice, úřady – prakticky všude, kde pracují ženy je nebezečí útoku. Jen stožáry mobilní sítě jsou bezpečné. Bastardi.Takže tam vyjedeme na obhlídku, najdeme si místo, odkud máme přehled a volbu několika bezpečných ústupových cest a zalehneme a smrdíme tam třeba týden, ale málokdy déle. Monitorujeme situaci v okolí objektu, ale i naši. Pokud je nás 5 tak dva se soustředí na objekt, dva hlídají křídla a jeden záda. A když uvidím jak se dva košiláči pachtí s bedýnkami nebo kanistry, je volba jednoduchá. Nabiju zápalnou a prásknu to do té bedýnky nebo kanistru. Jejich obsah se většinou postará o zbytek,“ dodal s lehkým úsměvem, „nejhorší je, když se schovávají mezi lidmi, to pak musím si být sakra jistý, abych s jeho palicí nevzal nějaké děcko za ním“

Chtěl jsem se zeptat, jestli se mu to už stalo, ale nezeptal. Místo toho: „Ale to vzbudí přece poprask, když někoho složíš v davu, a nedej bože abys zrovna trefil tu bedýnku, ne?“

Na reakci nečekáme. My úřadujeme tak ze vzdálenosti 800 – 1200 metrů a nikdo o nás neví, nikomu nic nehlásíme a než se vzpamatují jsme v tahu. Jen se stáhneme a čekáme na další zadání.

„Jak dlouho to chceš dělat? Nemáš někdy výčitky svědomí?“

„Kdybych Ti odpověděl, že „dokud bude třeba“, tak bych kecal. Hlavní jsou ty peníze, ale určité uspokojení z toho mám, i když se Ti to bude třeba zdát cynické. Stačilo mi vidět jednou ohořelá tělíčka v kouřících  troskách nějaké školy. Spánek kvůli sejmutým Talibáncům neztrácím. Nebudeš věřit, ale když operujeme podle sebe, je to daleko bezpečnější než když jsem sloužil v Iráku. Ale tahle rotace určitě není poslední.“

 

(sepsáno jak si to pamatuji, žádné poznámky jsem si nedělal, ale už mi také paměť tak neslouží, takže jsem určitě něco zapomněl a něco možná zkreslil)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 140 komentářů u „Rozhovor“

  1. Ahoj!
    Schumi- ad 476- mám takový pocit, že o tom už jsem někde četl…:-D 😀

  2. Bílovice…

    poslušně hlásím, ač nerad, že co nenaplánuji hodně dopředu bývá problem…. takže pokud jde o mne tak až od půlky července… bohužel.

  3. Mohl bych to zkusit buď na 21.6. nebo na 28.6. Asi u Osičky s ubytováním, neuvěřitelně se zlepšil s vínem, jezdím si k němu pro Rulandské šedé a pro Sauvignon.

  4. Fakt nemá cenu vypisovat názory na zviditelňování se nějakého Jedličky. Mimoto Jedlička se mi špatně představuje, protože ho neznám. Nemohl by toho drona řídit Mach nebo Payne? Ty znám.
    Kdekdo se teď zviditelňuje pomocí čtyřvrtulníčků. Normálka bulvární zpráva, lepší než o duševním trápení nějaké celebrity s nějakou zpěvačkou. Např. jedna česká počítačová firma vám doveze malou objednávku v Praze dronem a to tak, že vezmou auto se dvěma borcama, jeden na vás zazvoní a druhý, až vyjdete, k vám dořídí zásilku zavěšenou na tom dronu z rohu dvacet metrů od vašeho vchodu nebo z podobné vzdálenosti.
    A jsou v novinách. Tuhle jsem dokonce viděl v televizi, že nějací dva, co se rozešli, spolu byli „přistiženi“ na nějaké akci. Vzniká u nich nový vztah?
    No a na jaké věci názor? Na invazi na Krym? Nebo na to, že se to plánovalo na Bilderbergu?
    On tam byl tajně i Putin? Ten přece může za vše, co se děje na Ukrajině a to i v jejich bývalých částech.

    Ale já se vrátím k tomu, co mě vyprovokovalo k diskusi.

    A tvrdím, že politik nemá menší práva, že má stejná práva a dokonce některá navíc.
    Nebyl jsem nikdy přivržencem těch práv a výsad navíc a vážně jsem těch navíc nadužíval jen nepatrně a navrhoval jsem jejich redukci.
    Ale stejně vážně tvrdím, že občanská práva by se neměla redukovat a to nikomu z občanů, byť by to byl třeba i politik. Takže politik by měl mít všechna občanská práva.

    Stejně tak by občanská práva neměla být oslabována a nahrazována různými obskurními kolektivními a skupinovými lidskými právy, která jsou jiná už svým pojetím. Na rozdíl od občanských práv, která jsou vesměs zákazy omezování a šikany občana ze strany státu anebo jinými lidmi, jsou tato nová práva nárokem na dávku, přidělení nebo zvláštní zacházení oproti jiným občanům.
    Posledním příkladem je boj za právo homosexuálních párů na adopci dítěte. Bojovníci si ani nevšimli, že žádné právo na adopci dětí heterosexuálními páry není.

  5. Dnes znalci bible tvrdí, že Máří Magdalská nebyla v žádné případě nevěstkou a nevěstkou naopak byla jiná Marie, co se jí Kristus zastal. Spojení těchto dvou Marií a vydávání Máří Magdaleny za nevěstku je prý poměrně nové a spadá až někam ke konci středověku a Máří Magdalena není a nikdy nebyla napravenou hříšnicí, protože vlastně vůbec nějakou extra hříšnicí nebyla.
    Údajně se církev už Máří Magdaleně nějak oficiálně omluvila.

  6. 452 – Což o to, Schumachere, k panu Doležalovi, jakkoliv si jeho názorů a postřehů vážím, vždy přistupuji s určitým kritickým odstupem, a tentokrát výraznějším než obvykle (jak je možná patrno i z toho, co jsem v 328 napsal dále). Toť ostatně i důvod, proč jsem sem z celého rozhovoru nakopíroval tuhle poněkud dvoj- či víceznačnou odpověď. Že zde vznikla pouhá atrapa demokracie, je myslím už jistou dobu jasné snad každému (ač může býti předmětem diskuse, jak dlouho přesně); atrapa tak trapná, že přímo nutí k poznámce, že i reálný socialismus byl (a přál si být) jakousi atrapou demokracie.

    Jenže: Kdo vlastně měl demokratický rámec plnit smyslem? Havel? Klaus? Občanstvo? Všichni? Nechá-li se to celé na politicích, výsledkem těžko může být něco jiného než fráze a floskule. Jeden starý pán říkával, že demokracie je diskuse; kdepak jsme nějakou viděli? Je zřejmé, že Havel ani Klaus o veřejnou diskusi nejevili nijak velký zájem. To by samo o sobě nebylo nejhorší; daleko větším neštěstím byla role mainstreamových médií, která se po naprostou většinu času snažila diskusi vyloženě sabotovat, a místo ní si pokud možno hledat pány, kterým by sloužila. Nedá se říci, že by se režim byl vyvíjel zcela bez zpětných vazeb, ale veřejnost v nich nehrála žádnou důstojnou, ba ani žádnou aktivní roli; spíše bych řekl, že různé její segmenty se ad hoc stávaly nástrojem různých šíbrů.

    Avšak ještě ani sebekrásnější diskuse sama o sobě mnoho smyslu nikam nevnese. Přijde-li smysl, musí přijít odjinud. Ale on spíše tady smysl (skomíraje) přetrvával z dřívějška: Tak třeba, v životě titulní postavy Lásek jedné plavovlásky je daleko více smyslu než v existenci postav dejme tomu Emila Hakla (a možná, s omluvou za jízlivost, i jeho osobně), a naopak méně než v životě srovnatelně naivních hrdinek prvorepublikových povídek Jana Čepa. Stále ještě je radost podívat se na pěknou vil(k)u z první republiky nebo vzít do ruky tehdy vytištěnou knížku. Vzniká nyní ve veřejném prostoru cokoliv srovnatelného? A připustíme-li si, že ne, mohou za to jenom politici (byť téměř celou polistopadovou dobu ruku v ruce postupovali opačným směrem, než měli)?

    Mimochodem, zde často diskutovaný libertariánský systém (což by koneckonců mohla být monarchie stejně dobře jako demokracie) by také musel někdo (jaksi zvenčí) naplňovat obsahem, a sice takovým, který si s sebou přináší nějaký smysl, nejlépe pak transcendentní; jinak nutně vznikne ošklivá noční můra. Zdá se mi, že toto zde jedni tiše berou jako naprostou samozřejmost, o které proto netřeba ztrácet čas, druzí (k mé hluboké sklíčenosti) naopak pokládají za samozřejmé, že se takovýto obsah objeví či vytvoří spontánně, a třetí (přivádějíce mne na hranici mezi roztrpčeností a zoufalstvím) problém vůbec nevnímají.

  7. Dobré ránko!

    Tak prý pan president smířlivě pravil, že pár set amerických výsadkářů, nemůže zvýšit napětí v Evropě. Ono slovo „výsadkář“ zní celkem nevinně, že ano?
    Hoši skáčou z letadýlek a lítaj na padáčcích.

    Což takhle natvrdo říci, že jsou to paragáni! 😀
    Pravda, taky skáčou z letadýlek, ale čurbes dovedou nadělat docela slušnej.

    Tak či onak, zbrojaři už chytli slinu a penízky tečou. A obyvatelstvo si bude všímat jiných věcí, než že si politici doma nějak nevědí rady.
    http://www.novinky.cz/domaci/338201-cesko-vojaky-usa-nepotrebuje-reaguje-sobotka-na-obamu.html

  8. Rputi,

    Výsadkář a paragán je to samé. Jeden termín je spisovný, druhý nespisovný.
    Nepleťte si klasické armádní výsadkáře se speciálními jednotkami,určenými k diverzní činnosti v týlu nepřítele.

  9. Pár set až tisíc amerických paragánů by tu věru neškodilo, zejména kdyby byli strategicky rozmístěni okolo Můstku…kde už zní výhradně arabština, ruština.

  10. Halladine, to já vím a nepletu se. Jen tak si myslím, že několik stovek výsadkářů k těm asi 5 F16, co přiletěli do Polska, jaksi nemá logiku…. 😀

  11. [500] To já budu klidně relativizovat.
    Dobrá pravidla mají ještě lepší výjimky.
    Třeba u tohohle pána by mi nevadilo, ani kdyby mu droni s kamerama lítali až do ložnice. Ovšem koukat bych se na to nemusel, až tak perverzní nejsem.
    Zrovna tak ten policajt, co tvrdil, že kdo nic špatného nedělá, tomu nemusí odposlechy vadit.

  12. Jak pomůže pár set Mexičanů v okolí Můstku ?

  13. Technicky vzato ani pár tisíc US vojáků na poměru sil v Evropě nic nezmění.
    Jde primárně o gesto, nakonec, Barack je gesta specialista.
    Krym je odpískán, jihovýchodní Ukrajina prozatím zřejmě taky.

  14. No, ono je to uhozený celý
    Stejně jako kritika toho, co řekl Sobotka

  15. ad 509 – soudě podle průzkumů o užívání narkotik v US armádě, by možná na tom Můstku došlo ke sbratření 🙂

  16. 506 Zpátečníku, cítím to stejně. Příčinou jsme my sami. Naše vlastní (ne)kultura, kterou vytváříme a kterou jsme zpětně ovlivňováni. Když si odmyslím kulisy a novodobá zrcátka a korálky, důsledky oněch posledních pětadvaceti let je přinejmenším srovnatelných s důsledky „normalizace“. Ostatně, co čekat od lidí, kteří při stejném navyklém způsobu myšlení jen vyměnili znaménko. Kromě toho, při kritickém pohledu do minulosti vidíme, že příčina toho má hluboké kořeny. Nemáme totiž té velké všeobecné kultury jako například Francouzi, Italové, Švédové… Tu a tam vidéme ostrůvky pozitivní deviace, ale pokud vůbec to povede k lepšímu, potrvá to dlouho. To je na více generací. Tolik pokud jde o „národ“.
    Koukám, že jirka ppa etc…se už nadechuje, no uznávám, že hmotně žijeme v absolutně největším blahobytu než kdy jindy a že přičinlivý jednotlivec má možnosti velké. Otázka je jak dlouho.

  17. Schumachere, nenadechuji se k nicemu. Sve jsem rekl a uz bych se opakoval….ja to proste katastroficky spatne nevidim.

    Vojaci USA chrani i me zajmy, byl bych radsi, aby to nebylo potreba, ale z vyjadreni nasich budoucich clenu rabovacich gard, viz…. Znasilnovani, drogy a tak podobne, rikam, ze to je jedina moznost, jak si jeste tech par let uzit v klidu, pohode a nemuset vyklidit pastousku za pul hodiny

  18. Dobré ráno,

    Honzo, tomu pánovi netřeba posílat do ložnice drona. Ten Tě poinformuje v Lidovkách ve fejetonu, co se v tej posteli děje.

    No, mně teda připadá chlap, kterej má v loži takovej kus jako jeho paní choť a diskutuje o politice, nějakej divnej 😀

    Andy a Vy rozeznáte ukrajinštinu od ruštiny, když ji zaslechnete na ulici?

  19. maYdo, nepoinformuje. Možná přihodí pár historek, ale nejméně způlky vymyšlených, aby v nich působil jako king.
    Pokud se pamatuji, hlásně troubil něco o tom, jak bulvár fuj.

  20. MaYdo, s tím rozeznáváním Rusů a Ukrajinců podle jazyka je potíž. Gastarbeitři z UO hovoří mezi sebou jakousi hatmatilkou, která se spisovné ruštině ani ukrajinštině nepodobá.Ukrajinsky jsem slyšela hovořit pouze Tymošenkovou, Turčinova a Jaceňuka.A to jsem věnovala hodiny sledování nejrůznějších videí z té země. V praxi většina obyvatelstva UA včetně majdanistů i „pravoseků“ hovoří rusky. Trochu mi to připomíná Irsko, které na Angličanech nenechá nit suchou, ale všichni se dorozumívají anglicky. Původní irštinu se musejí učit ve škole.

  21. >> maYda
    je tam G > ruština je tam H > ukrajinština

  22. (506)„Jenže: Kdo vlastně měl demokratický rámec plnit smyslem? Havel? Klaus? Občanstvo? Všichni?“
    Všichni. Nikdo jiný zde na to není. Jenže mnozí z těch všech vědí mnohem lépe, co by měli dělat druzí (krásný příklad odkaz v 420, případně vznášené požadavky na politiky), než co by měli dělat sami.
    Normální průběh asi všude, mění se jen poměr aktivních/pasivních.
    (507) Dneska máš zrovna výročí, kdy oni výsadkář/paragáni natropili děsný čurbes v Normandii. Vyzbrojeni proradnými zbrojaři! 😛
    (517) Obdržel jsem vyúčtování od PRE a radoval se velmi. 😛
    (519) Do Lidovek naštěstí neleze.

  23. (519) Tedy do papírových, ačkoliv ty dnešní nemám.

  24. Já ne, Andy.

    Aspoň ne tak, když v tramvaji zaregistruju, že někdo klevetí nějakým „východním“ jazykem nebo když to zaslechnu jako náhodná kolemjdoucí.

    Musela bych se zaposlouchat, ale obvykle se spíš snažím neposlouchat. 🙂 KOnec konců němčinu sice v zásadě poznám, ale když hovoří nějakým dialektem, který se od „školní “ němčiny liší, taky nejsem schopna určit, jestli jde o němčinu nebo třeba nějaký příbuzný jazyk.

  25. „Do Lidovek naštěstí neleze.“

    Ha, ha, KArle, ten fejeton byl v papírových Lidovkách. Připouštím, že to už je pár let. Ale jednu dobu tam psal Poslední slovo.

    No. oni tam stejně píšou jiný exoti.

    „Jenže mnozí z těch všech vědí mnohem lépe, co by měli dělat druzí (krásný příklad odkaz v 420, případně vznášené požadavky na politiky)“

    Od toho snad politici jsou, aby na ně voliči vznášeli požadavky.
    I když by to bolo krásný živobytí, býti politikem, po kterém nikdo nic nechce, to bych snad i do tej politkly šla 😀

  26. V mých plaveckých začátcích jsme měli (my devíti- desítiletí hoši) k hlavnímu trenérovi Zdeňkovi Hoferovi (budiž mu země lehká – zemřel letos na jaře) pomocného trenéra, který dokončoval studia na ITVS (tak se to tehdy jmenovalo).
    V jednom rozhovoru jsem ho nazval Slovákem. Velmi se rozčílil a já se rychle opravil na Ukrajince. On se rozčílil ještě víc a vysvětlil mi, že on je Rusín. Tak jsem v útlém věku zvěděl, že tam jsou asi velké rozdíly. Mému tehdy necvičenému sluchu zněla ty hatmatilky všechny stejně, ale během let jsem začal vnímat, že pan profesor z Kyjevské Univerzity mluví trochu jinak než Rusín Boris Laputka a jinak než naše učitelka ruštiny na základní škole, jejíž jméno jsem zapomněl, ale nezapomenu na zážitek, když mluvila rusky do telefonu se svojí maminkou v Moskvě. Ratatatatatatatatatatatata.

  27. 2 AeroKarel – ad 524 – mám pocit, že se Ti předbíhají hodinky… Dnes je teprve 4.6.

  28. Mám známého Rusína z východního Slovenska, ve škole měli prý ruštinu i ukrajinštinu, ale rusínština je ještě jiná, jezdil pravidelně domů na pravoslavné Vánoce (i ostatní Rusíni), a to bylo za socialismu, kdy jinak dostat opušťák nebylo jenom tak …
    No a oni umí nejenom telefonovat (to byl fakt kulomet, když volal domů), třeba když se poprali, to bylo něco. Férovka na úrovni 1. Krev, potrhané oblečení. Žádné řeči. Odešli, vyřídili si to, vrátili se.

  29. (528) To si pleteš. Poslední slova tam psal Ivan Kraus, ten je snesitelný.
    (531) Jo, to teprve lezli do letadel a na „čurbes“ se připravovali, pakáž paragánská! 😛

  30. 533-první výsadkáři šli do akce 5.6 někdy večer (22-23.00), nevím, co by dělali v letadlech už 4.6 …

  31. PeSi, tebe chápu, ale proč ta politická kráva vytahuje Hippokratovu přísahu? Kdyby ji četla, tak by se dozvěděla, že:

    „Ani prosbami se nedám pohnout k podání smrtícího léku, ani sám k tomu nedám nikdy podnět. Stejně tak neposkytnu žádné ženě prostředek k vyhnání plodu; zachovám vždy svůj život i své umění čisté a prosté každé viny.“

    Mě zase zaujala snaha ministerstva dopravy, vymyslet novým zákonem příkazy pro výuku v autoškole. Zákon určí, kolik hodin musí frekventant projezdit ve tmě, jen za svitu auomobilových reflektorů. Jistě tam bude návaznost na Zákoník práce, protože majitel bude muset nařizovat instruktorům práci v noci – v létě po 23. hodině. Možná tam bude i stanoveno, kolik hodin by měl projezdit frekventant na sněhu a ledu, jak trénovat aquaplaning a taky jízdu v terénu.

    To jen tak na okraj, protože je to přece třeba, jinak by na Karláku visel na každým stromě jeden voják bez discipliny. Už se těším, jak Chládek nařídí školním rozkazem, vyhlášeným na buzerplace v 16:00, že se musí nejméně jednu hodinu denně trénovat trojčlenka. Jsou s tím přece problémy a učitelé jsou dezorientovaní. Nevědí, kolik času denně se to má procvičovat.

  32. (534) Nejspíš čurbes. O tom jednodenním odkladu víte?

  33. No, ono jde hlavně o to, aby (nejen) Kongres pustil chlup.
    Na druhou stranu, po „vítězství Majdanu“ asi nebude zcela jednoduché umravnit brigády „Pravého prostoru“, takže by mohlo být horko i třeba v Polsku. Pak by se nějakej paragám mohl i hodit.

    Ajrovko, já proti paragánům nic nemám, jen mi přijde srandovní mluvit o několika stovkách výsadkařů v 5 F16 … 😀

  34. KArle,

    to bych si teda nespletla. 😀 😀 😀

    Je jistá pravděpodobnost, že bych si spletla medium – ale leta jsme nic jinýho než Lidovky nebrali. Nebo to nebylo v tom Posledním slovu.

    Ale určitě nešlo o Ivana K. Pamatuju si to právě proto, že ten fejeton měl jisté pikantní kouzlo jen díky tomu, že choť je celebrita, známá více než dotyčný a mnozí pánové si by zajisté uměli představit úplně jinší činosti, které by se s ní daly v loži provozovat, než diskusi o politice.

  35. 536-letadlo nebo kluzák není loď, není nutné nastupovat do nich 10-12 hodin před odletem.

  36. (537) Výsadkáři v F16 jsou nesmysl úplný.
    (538) Možná někdy něco v papírových lidovkách měl, tak podrobně je nesleduju, abych to věděl jistě. Každopádně tam nebývá pravidelně nebo často.
    Ta poslední slova psal zaručeně Ivan.

  37. (539) Jak to děláte, že neomylně „vyhmátnete“ podstatu věci? 😛

  38. Tak jo, nasedli už ráno 4.6, necháme to být 😉

  39. 518 jirko ppa etc… Jistěže. jenže kdyby došlo na nejhorší a tadu se to pořádně posralo, nespasí tě ani celá US army.
    Připomněls mi vtip o chlápkovi, kterej spad z vysokýho baráku a když padal kolem osmýho patra, říkal si „ještě je to dobrý“.

    Jediným řešením je včasný přesun do záložního prostoru. A mezi tím užívat života a nepodléhat pesimistickým výlevům o zkaženosti světa. Nemusím tu nosit sovy do Athén, že.

    Ovšem, vidění světa se většinou řídí podle subjektivního pocitu nahlížejícího jak se mu daří. Jestli vidí láhev poloplnou nebo poloprázdnou. Jestli vidí průser nebo úžasnou příležitost. V závislosti na biochemii, hladinaách toho a onoho, na fungování synapsí. Stačí tabletka či doušek něčeho a posraný svět je rázem sluníčkový. Nebo obráceně. Aniž v něm došlo k jakékoli změně. Tatáž situace jednomu připadá katastrofální, jinému pohodová. Vazba mezi subjektivním prožíváním objektivního a kvalitou onoho objektivního je volná.

  40. 540 Karle, jakýpak nesmysl. Zapoj představivost. Stačí několik stovek F16 ve dvoumístné verzi. A další paragáni mohou být v podvěšených kontejnerech. Americkej paragán vydrží všechno. Alespoň ve filmu.

  41. 505 na, Juro. Ale pro jistotu ji pořád vede v registru. Co kdyby se to jednou hodilo….

  42. Ale jo, Karle, vždyť já na tom netrvám, kde přesně to psal.
    Vždyť je to jedno.
    Stejně ho nijak nesleduju, ani nečtu, je to vůl…

    NAšla jsem na internetu perfektní materiál o stavebním kování.Bakalářská práce z oboru historie – muzeologie. Některé zdánlivě humanitní obory jsou zřejmě překvapivě praktické. 🙂

  43. Zpátečníku, pokusím se do Vámi uvedeného tématu „““nějak“““ dostat. Když se zeptám stejně jako Vy: „kdo a čím by měl ten prostor zaplňovat?“.
    Podržím se bez hodnotového (value free) přístupu: tak mně z toho vychází, že bezpodmínečně každý, kdo chce cokoli říct k jakékoli oblasti. Každý jiný přístup, tzn. nějaká ex ante stanovená podmínka vstupu do prostoru a diskuse, je bariérou. Ta bude některé potenciální účastníky vylučovat, tzn. bude nutně někoho znevýhodňovat vůči ostatním. Je to univerzální (obecný) přístup: nikdo není ex ante vyloučen, žádné téma není ex ante vyloučeno. Nese s sebou možnost, že budou vstupovat „výstřední“ lidé a „výstřední“ názory. Obyvatelstvo rozhodne, která témata je oslovují a ta si zvolí (tady jsem bezpochyby v kategorii osob, která Vás hluboce skličují).
    Nebo na to můžeme koukat tak, že bude ex ante stanoven rozhodující rozhodovatel, který bude určovat, čím a kdo prostor zaplní. Poněkud to vyostřím a nazvu ho přímo „kognitivním supermanem“. Jestli bude jeden, dva nebo více, už je jedno. Bude to znamenat, že máme speciální režim. V tomto případě, když odmeteme technický žargon, tak to znamená, že jsme se dostali do stejné roviny jako byl režim, který jsme opustili. Rozdíl bude jen v tom, že bolševici vylučovali více subjektů (všechny mimo Národní frontu). My teď a tady vylučujeme sice méně, ale to jen proto, že nevíme, koho všeho budeme v budoucnosti muset vyloučit. Aby nekazil tu pravou demokratickou diskusi. Vnášením nepřijatelných témat.
    Moje závěry jsou dva: 1. univerzální přístup (po počátečním mírném úspěchu) byl opuštěn a byl zvolen druhý přístup, skupinový. On je takový atraktivní, (jak se dnes moderně říká „sexy“). Umožňuje udržovat myšlenku „boje“ za něco: práva homosexuálů, neziskových organizací, o zrno nebo nejnověji na adopce dětí osob stejného pohlaví. Univerzální je obyčejný, nikoho nezvýhodňuje. 2. Kromě Vámi zmíněných pánů (Havla, Klause) tady zjevně nebyl nikdo, kdo by uměl obecenstvo oslovit nějakou „““““představou“““““ naplňování demokratického rámce. Kromě toho, bych řekl, že v zastupitelské demokracii to musejí být politici, kteří se stanou nositeli zmíněných představ. Jinak to není možné. Pokud se stanou také jejich tvůrci, tak je to hrozný debakl pro všechny intelektuální a akademické elity. A potom jsou Vámi zmiňovaní šíbři logickým vyústěním a Vaše oblíbená „šuntovitost“ nevyhnutelnou nutností.
    Tak, snad je to srozumitelné.

Komentáře nejsou povoleny.