Rozhovor

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

 

Seděl proti mně. Přijel na pár dní za snoubenkou, mladou servírkou ze Slovenska. Je mu tak 27 – 28 let, metr osmdesát pět, vypracovaná atletická postava. I z jeho projevu je cítit ostražité sebeovládání a důsledná sebekontrola. Vysloužilec námořní pěchoty s jednou rotací v Iráku a dvěma v Afghanistanu. Za několik dní se do Afghanistanu vrací. Už podruhé od chvíle kdy opustil Marines. Po chvíli víceméně nezávazné konverzace se řeč stočila na politiku. Brzy jsme zjistili, že na mnohé rysy americké zahraniční politiky máme podobný názor.

„Proč se tam znovu vracíš, když vidíš budoucnost jako velmi nejistou a neutěšenou“, zeptal jsem se.

„Pro peníze, takovej kšeft už v životě neseženu.“

„Co tam budeš dělat?“

„Eeé, já jsem kontraktor..“

„To budeš stavět znovu ty školy a zdravotnická střediska, která Talibán za týden po otevření vyhodí do vzduchu? Má to vůbec smysl?“

„Já jsem civilní kontraktor, ale ne ten co jezdí s cisternou a nechá se ostřelovat. Víš, já jsem „ten“ kontrakor….to co děláme má smysl ve výsledku, ale vůbec to nedává smysl jinak. Děláme, co by měla dělat armáda, která to ale dělat nemůže, co nemůže…, ani nesmí. Je to celé na hlavu. Já si nestěžuji, tak čtvrtka melouna za šest měsíců dokáže přehlušit veškeré filosofování“.

A rozpovídal se o tom, jak v uniformě byl vázán předpisy, jimž se říká „rules of engagement“, čili něco jako regulace kdy a za jakých okolností smí voják použít zbraň. Každý výstřel je evidován, zkoumán jestli byl nutný, nedala-li se situace řešit vyjednáváním a přesvědčováním. Strach Washingtonu z mediálně nepřátelského vnímání konfliktu, kde každý zabitý, který není na 100% a ze všech stran identifikován jako terorista zlikvidovaný těsně před útokem, je charakterizován jako oběť. Velitelé ve všech stupních jsou zodpovědní za vše, co v bojových podmínkách ani nemohou kontrolovat.

„Je to až komické, kdyby to nebylo nechutné.“ mávl rukou.

„A není to třeba tím, že dnešní politici nikdy nemuseli sloužit v armádě a nemají o skutečných bojových podmínkách představu?“ snažím se udržet rozhovor v chodu.

„Asi také, ale nedovedu si představit, že by se naši dědové vyzbrojení podobným pravidly mohli vylodit v Normandii, aby po prvním dnu těch strašných ztrát nebyli jejich velitelé suspendováni a postaveni před vojenský soud. Je to na hlavu, je to celé na hlavu. Ale já si vydělám. A je to docela zábavné,“ najednou pookřál.

Trochu mne zamrazilo. Přece jen jeho „prací“ je zabíjení.

„My to zblízka nevidíme. Člověk si zvykne. Je to takové anonymní, ale nakonec, když se nám podaří předejít nějaké teroristické akci, musí z toho člověk mít dobrý pocit, ne? Jinak by nešlo dělat“.

President Obama se snaží dostát aspoň některému předvolebnímu slibu. Zjistil, že s internačním táborem Guantanámo si neporadil ani jeho tým chicagských právníků, takže se o něm už oficiálně nemluví. Zato stažení vojsk z Iráku a Afghanistánu mu válkou unavených Američanů, kteří ji většinou považují buď za nekonečnou nebo víceméně ztracenou, znamená nárust bodů popularity. Opustit Aghanistan zcela, aniž by se Talibán rychle zmocnil vlády, nelze. To je jasné i nejtupějšímu politikovi ve Washingtonu. Jak to ale udělat, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý. Ještě za Bushovy vlády přišla zřejmě některá z agentur majících na starosti vnější bezpečnost, řečeno eufemisticky, s plánem vytvoření žoldnéřských jednotek nespadajících pod armádní předpisy. Většinou jsou to bývalí příslušníci speciálních jednotek, kteří jsou zcela konkrétně úkolováni.

„Nejčastěji je to hlídání objektů jako jsou školy, nemocnice, úřady – prakticky všude, kde pracují ženy je nebezečí útoku. Jen stožáry mobilní sítě jsou bezpečné. Bastardi.Takže tam vyjedeme na obhlídku, najdeme si místo, odkud máme přehled a volbu několika bezpečných ústupových cest a zalehneme a smrdíme tam třeba týden, ale málokdy déle. Monitorujeme situaci v okolí objektu, ale i naši. Pokud je nás 5 tak dva se soustředí na objekt, dva hlídají křídla a jeden záda. A když uvidím jak se dva košiláči pachtí s bedýnkami nebo kanistry, je volba jednoduchá. Nabiju zápalnou a prásknu to do té bedýnky nebo kanistru. Jejich obsah se většinou postará o zbytek,“ dodal s lehkým úsměvem, „nejhorší je, když se schovávají mezi lidmi, to pak musím si být sakra jistý, abych s jeho palicí nevzal nějaké děcko za ním“

Chtěl jsem se zeptat, jestli se mu to už stalo, ale nezeptal. Místo toho: „Ale to vzbudí přece poprask, když někoho složíš v davu, a nedej bože abys zrovna trefil tu bedýnku, ne?“

Na reakci nečekáme. My úřadujeme tak ze vzdálenosti 800 – 1200 metrů a nikdo o nás neví, nikomu nic nehlásíme a než se vzpamatují jsme v tahu. Jen se stáhneme a čekáme na další zadání.

„Jak dlouho to chceš dělat? Nemáš někdy výčitky svědomí?“

„Kdybych Ti odpověděl, že „dokud bude třeba“, tak bych kecal. Hlavní jsou ty peníze, ale určité uspokojení z toho mám, i když se Ti to bude třeba zdát cynické. Stačilo mi vidět jednou ohořelá tělíčka v kouřících  troskách nějaké školy. Spánek kvůli sejmutým Talibáncům neztrácím. Nebudeš věřit, ale když operujeme podle sebe, je to daleko bezpečnější než když jsem sloužil v Iráku. Ale tahle rotace určitě není poslední.“

 

(sepsáno jak si to pamatuji, žádné poznámky jsem si nedělal, ale už mi také paměť tak neslouží, takže jsem určitě něco zapomněl a něco možná zkreslil)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 140 komentářů u „Rozhovor“

  2. Boj o zrno. 😛 Nějaké výstupy představit musí.
    Stálo by to trochu práce s Googlem, ale i bez ní bych vsdadil

  3. nickname, ano, byl jsem na křtu a byl to velmi příjemně strávený večer 🙂 Chcete-li, tak mně napište na ptakmodrak na seznamu.

  4. ale i bez ní bych vsadil pětku proti rezaté kudle, že to bylo centrum „za peníze z EU“.

  5. Ale pánové,
    ten ústav nkdo nezruší… a není to jediný případ.
    Ústavy (centra) vzniklá z VaVpi by se samozřejmě zrušit dala, protože žádné z nich (případné vyjímce se omlouvám)nedokáže splnit tu „udržitelnost“ co naslibovala…jenže ten škandál zrušit něco vybudované ze strukturálních fondů EU… na to tu nikdo nemá „gule“.

  6. Hele, ten ústav musí čas od času, zvl. když se připravuje rozpočet na další rok, vydat nějakou poplašnou zprávu.
    Pěstování pšenice na Šumavě má svoji tradici. Má. Si pamatuji!
    Ale tenkrát se říkalo, že každý metrák je potřebný a i 15 q/ha je dobrý výnos!A na nákladech nezáleželo.
    Jen statek Kájov měl výnosy kolem 35q/ha, ovšem jen do té doby, než se řiditel na stranické konferenci rozčílil, zapomněl se a řval, co je to za bordel, že mu tanky jezdí pšenicí těsně před sklizní… 😀
    A on měl načerno zaseto ve VVP Boletice ! 😀 😀 😀

  7. Mno,
    k uvedeným odkazům mohu říci jen „No comment“.
    Ale řada kolegů by si IMHO spíš odplivla.

  8. jasane,
    ad 151, „Človíčku, človíčku…“

  10. ad 155,
    jasane,
    a není tam klauzule, že v případě neudržitelnosti se musí vrátit částka EU poskytnutá ? To by bolelo fest… a při čtení zpráviček na České pozici (ale zejména diskuzí pod nimi) mám nejasnou představu, že už si stihli na tu „udržitelnost“ vyřvat svou libru masa….

  11. jasane,
    ó nikoliv, spíš jen kuloárové drby :); jeden si všimne. A v Nových Hradech jsem byla než turista obdivující starý Hrad, zámek jsem nenavštívila, ba nikoho z tamních osobně neznám.

  12. Matzurko,
    to je nevýhoda šedin… znám kdekoho…
    jistě, bylo by to velice složité…
    a tu libru masa si centra vyřvala jaksi hromadně = MŠMT vypisuje spec. prachy jen pro ně…
    a o to méně je pak na ostatní… protože celkově se na VaV nepřidalo.
    A pokud vím, s Ozubenou pleší a vědou nepolíbeným Bělobrádkem to má být ještě horší

  13. 156 Šumaváku, to jste byl ještě malý kluk, když velcí kluci psali dějiny, rozorávali meze, stavěli Giganty a tak … sedmdesátá a osmdesátá snad byla lepší než padesátá, kdy rozorávali meze, aniž by měli kombajny, traktory, senohraby …
    Můj děda, co plnil dodávky říkal: proč od nás chtějí i seno? Má snad armáda koně? Jezdí se s koňma ve městech? Ne, ale kolchozníci si nedokážou vypěstovat píci ani pro svoje kobyly.

  14. jasane,
    jsou známosti, které vám z duše nezávidím 🙂
    Stran těch center – ano, tak to by se kuřím okem nazvat dalo, neb čerpáme ze stejného rybníčku.

    Zajisté není bez zajímavosti, že UNSB v Nových Hradech na svých webovkách deklaruje příslušnost k CVGZ a dál nic, a CzechGlobe tvrdí, že oni jsou jedním ze dvou ústavů CVGZ, a dále se o „tom druhém“ také nezmiňují. Jestli ono na těch drbech něco nebude….

  15. 110 – No, jasane, asi bych to bral tak, že lidé leccos nevědí, a leccos dalšího si nechtějí připustit… Když se pak běžní Němci omlouvali, že o plynových komorách nevěděli nic, nejspíš jim v tom lze většinou věřit; Židé, ačkoliv jich se týkaly podstatně více, totiž zřejmě také nevěděli, nanejvýš tušili, jinak by transporty nebyly probíhaly tak relativně poklidně. Jenže ono nejde jen o vyhlazovací tábory. Už taková Křišťálová noc pár týdnů po Mnichovu (o které se zde bezpochyby vědělo dobře, vždyť probíhala i na bývalém československém území) ukazovala, že pro Židy bude zdaleka nejlepší dostat se z Hitlerova dosahu; k tomu nebylo nutné vědět přesně, kam až vposledku zajde. A při takovém odchodu – ať již za hranice či do ilegality – jim pomáhal jen málokdo, jak zde, tak i v potenciálních cílových zemích.

  17. Rputi tot des…

    kdy a jak se o stalo? Kdy se ten system tak „zmršil“?
    Ja maturoval 69… a nějak si nejsem vědom ničeho, o čem se tu píše..
    Ditko tuším 2009… a takové nářky také ne… I když na dobrém gymplu…

  18. >> Zpátečník [165]
    Ona ten problém včasného odchodu ilustruje věta: „Když je kam, není proč. Když je proč, není kam.“

  19. Dobrý den. Aniž bych o tématu příliš věděl, zkusím něco o středním školství. Měli jsme tu praktikanta, 19 let, třetí ročník střední školy, obor výpočetní technika. Neumí rozebrat PC, neumí programovat. Něco jsme ho naučili. Poslední den praxe nás navštívil učitel z uvedené školy. Dal výpověď a místo učitele jde do Němec dělat skladníka. Na jednom z pohovorů se ho ptali – a to vám nevadí, že opouštíte tak ohodnocené povolání?

    Všechny školy jsou hodnocené podle počtu studentů. Student a jeho rodiče jsou králové.
    Republika je hodnocena podle počtu maturantů, podle počtu Bc.

  20. Z hlediska exodu – zmiňoval jsem Žabotinského.
    Z hlediska pomoci židům: antisemitismus byl i u nás rozšířený, ještě v 60-tých letech 20. století.

  21. Ono v matematice nebo fyzice to jde kolikrát řešit vícero způsoby nebo použít různé vzorce.
    Ale to je pořád dokola. Předtím byly na okrese dva gymply, v každém ročníku 4 třídy a v těch 4 třídách matiku umřelo řekněme 10-15 lidí dohromady.
    Dnes je na okrese 8 gymplů, v ročníku 6-8 tříd. Ale těch lidí holdujících matice je pořád stejně. Jenom maturantů násobně víc. A žádná metoda výuky na tom nic nezmění.

  22. Dobrý den,

    ono je to všechno v lidech….
    Úroveň matematiky na gymplu, kam chodí dcera, je slušná. Dcera měla první tři roky skvělou matikářku a žije z toho dodnes. A to i když tíhne spíš k humanitním předmětům a literatuře.

    Ad poměry v Německu : dcera teď četla knihu “ Zlodějka knih “ a velmi jí to zaujalo.

  23. 171 Noname, u nás došlo k redukci a povýšení na líheň humanitních specialistů.
    Kdysi nás na gymplu maturovalo 150, dnes jich je 90. Technicky nadané děti mají na výběr – ISŠTE – „škola pro každého“, prakticky bez naděje na další studium, nebo humanitní gymnázium. Je tam vynikající biolog/chemik, matematika, pokud padnete do rukou tomu správnému učiteli je také dobrá. Musíte mít štěstí a snažit se.
    http://www.gymso.cz/absolventi.php

  24. Rputi,
    nejsem si jistá, jestli ten student podává opravdu objektivní pohled na daný problém. Pokud chci řešit kvadratické rovnice, tak bych měla umět násobilku, ale v okamžiku výuky násobilky je asi pitomost ukazovat jako příklad použitelnosti kvadratickou rovnici.
    Takže, učení jednotlivým celkům je IMHO v pořádku, až když stojí základy, může se stavět dům (konec konců návaznosti jsou jistě i ve fyzice a chemii).
    Pokud se student přihlásí na maturitu z matematiky, pak je s podivem, že by neprošel nějakým seminářem, kde se propojenost jednotlivých témat jistě probírá – takže jaképak u maturitÿ divení….
    A že to u přijímaček na Oxford nestačilo ? Hmmmm, kolik absolventů běžných státních škol v UK na Oxford jde ? Jsem si jistá, že všichni UK aplikanti chodili na přípravné kurzy nebo doučování (pokud neabsolvovali nějakou „přípravku“ rovnou); na takovou školu opravdu neberou každého, kdo dokáže trefit do správné místnosti…. ani v USA tomu tak není, tam musí student předvést své skóre v předepsaných profilových i obecných zkouškách, které se dělají na úrovni celé USA stejně, a školy si vybírají podle uvedených skóre. Pokud někdo nedosáhne kýženého, může zkoušku za rok opakovat a hlásit se znovu….
    Student je z latinského „studere“ tedy snažit se; kdo se snaží, ten se ptá, hloubá, vyvozuje….. dříve než u závěrečné zkoušky. Hodit vinu za vlastní lenost na kantora je pak to nejjednodušší….

  25. Matzurko, myslím, že máš naprostou pravdu, proto jsem se tomu tak smála. On kdyby studentík měl zájem a neseděl jak pecka, tak by se zajisté dávno naučil.

    CO JE OVŠEM FASCINUJÍCÍ – že Štefl, zakladatel Scia a vůbec výuky 21.století s tím evidentně souhlasí! To mě tedy dostalo… 😀 😀

  26. Jo, a v rádiu říkali, že je málo školek. Uź to konstatovalo asi 70 komisí včetně evropské.
    Nejvíc chybí školky v Praze. Tam sice žijí ti nejpravicověji orientovaní voliči, kteří klidně za všechno zaplatí tržní cenu, ale u školky mají výjimku a dožadují se „státní“.
    A tak se vymýšlí dětské skupiny, denní školky a podobně. Aby se nemusely plnit komplikovaná pravidla pro regulerní školky. Škoda, že nikoho nenapadne zjednodušit pravidla a předpisy pro normální školku.
    V každém případě, než zafunguje akční plán vlády pro školky, budou stávající školkaři někde u maturit.

  27. NoName, na to se snad nic slušného říct nedá! Banda d….. 😀

  29. 78 – ty sarlatani vychazej z mediciny uz davno. . .
    Jako vetchy kmet v predkremačnim veku to mohu posoudit z jejich genocidnich pokusu na mem já.
    Zatim jsem se ubranil.

  30. Jestli ten problém u matiky není v tom, že se to nedá naučit a zapomenout. Když zapomenu Přemyslovce, třicetiletou válku si zapamatuju. Když zapomenu násobení nebo rovnice, tak jsem v háji.
    Nebo ještě jiný pohled. Nedá se to zapamatovat, musí se to natrénovat. Neb to není o faktech, ale o postupech. Tedy kouknu na příklad, odhadnu postup, zkusím, případně koriguji postup a spočítám.

    Jinak ten trénink se ztratí strašně rychle. Někdy ve druháku jsme na analýze počítali spousty (občas hnusných) integrálů. Tak pět až deset za cvičení. Na vojně jeden mládenec narazil na jakousi podivnou konstantu, která se mu nezdála (šlo o soukromou aktivitu), já na to hodil oko, odhadl, co by to mohlo být (už si to nepamatuju, ale figurovalo v tom pí a nějaká odmocnina) a on chtěl vědět proč zrovna tohle. Vedlo to na celkem primitivní integrál per partes, počítal jsem to na PVS přes celé povinné televizní noviny.

  31. Nickname,
    nebuďte tak zlý.
    Zahraniční zkušenost – UCI je poměrně solidní univerzita… ovšem v dané lokalitě nikoho nepřekvapí, že až 70% studentů je asijského původu. Pár budov postaveno díky sponzorům;
    no a před pár lety jeden sponzor sdělil, že nechá postavit novou budovu, ovšem bude to na studium alternativní medicíny. Stalo se. A je to 🙂 Ovšem znovu podtrhuji, SPONZOR !!!

  32. Podle mne je mnoho společných rysů mezi „dětskými kluby“ a kontraktory.

    Vlády – po celém světě – přijímají čím dál více zákonů a věci se již dostaly do stavu, kdy dle zákonů lze fungovat jen s extrémně vysokými náklady, a občas již vůbec. Vlády či jejich zástupci si samozřejmě zařídí výjimku (kontraktoři, zákaz odtahu… ). Ale je to i pro ně čím dál složitější. Plebs jen stěží hledá cestičky, jak přežít a vyžít a jde mu to čím dál hůře. Tyto „výjimky“ mohou být zrovna něco, na čem trpělivost dojde.

    Přidejme si k tomu fakt, že se vybírá čím dál více daní, a z těchto „veřejných peněz“ slouží čím dál, tím méně k tomu, čím se jejich výběr odůvodňoval.

    Jeden příklad – nevím, jak je vedena ta věc, do které dávám děti skoro každý den ráno. Vím, že školka to není… Nevadí mi fakt, že mne to stojí 8 tisíc na dítě – do hospodaření jim celkem vidím a není to žádný zlatý důl, pokryjí náklady a néjaký adekvátní zisk, a dělají to dobře. Značně mne ale irituje fakt, že část z mých daní je určená na – dotaci školek. A takových příkladů mám povícero.

    Myslím, že to hypotetické militantní setkání plátců daní a těch, co z nich žijí, které nastiňoval Dušan, nemusí být úplné scifi…

    Současná situace mi připomíná repliku z „Kosmických křižáku“, kdy fiktivní kronikář z ca 12. století popisuje demokracii našeho typu: „A tak to, co teoreticky mělo být navýsost svobodným státem, se změnilo v nejhlubší tyranii“. Pravda, ještě tam úplně nejsme…

  33. Honzo, já bych řekla, že problém je opět ve výchově. Dětičkám se do školky zásadně kupují botičky na suchý zip, protože pětiletej harant si neumí zavázat tkaničky. Svobodné dítko se přece nesmí nutit k zavazování tkaniček!
    Svobodné dítko se nesmí nutit k domácím úkolům, neb by nebylo svobodné.
    A tak se, jak správně píšeš, trenink nekoná!
    Takže spratek dojde k maturitě a tam se svobodně rozpláče: „Von mi nikdo neřek, jak to mám počítat, buéééé!“
    Vždyť je to na pár facek! (Zejména pak rodičům!)

  35. In re školky:
    Jak je to dlouho, co nás ta stejná banda debilů masírovala, že je třeba se sčítat, aby bylo možné naplánovat ty školky atd. (Nechávám stranou otázku, jak je možné při desetileté frekvenci sčítání získat validní údaje pro období trvající cca 3-4 roky.)

    >> Rpuť [175]
    Mě ten Štefl naprosto nepřekvapuje. Celé to jeho SCIO je další z organizací živících se meditací o práci. Jinak k té matematice bych vzpomenul na svého dávného šéfa, kterého – snad jediného – jsem si velice vážil a vážím doposud: „A přesto, že jsem měl na reálce reparát z matiky, stal jsem nakonec vědeckým pracovníkem v oboru aplikované matematiky.“

    >> NoName [171]
    Naprostý souhlas. Tohle ale ta verbež vedoucí tuhle zemi i s celou Evropou k lepším zítřkům prostě nehodlá chápat.

    >> maYda [172]
    Zlodějka knih je i docela dobře udělaný film.

  36. Honzo,
    jo, taky jsem už zapomněla skoro všechno, ale diferenciální geometrii bez předchozí znalosti diferenciálních rovnic a geometrie n-rozměrných prostorů fakt nemělo smysl zkoušet 🙂
    My to měli na pajdáku rozdělené, napřed zvlášť geometrie, algebra a matematická analýza, šlo se od jednoduššího ke složitějšímu, tři roky. Ve čtvrťáku se to začínalo prolínat; a na různé kombinace byly volitelné předměty. Ještě za socíku. Jak je to teď, netuším….
    Ovšem je fakt, že praktických aplikací bylo pomálu – já sama jsem asi byla exot, protože během studií (ale pak už moc nikdy) mně dokonce bavilo příklady řešit (to ale až po zvládnutí nezbytného penza vědomostí) kdy to konečně do sebe začalo „zapadat“, a užívala jsem si krásu toho postupu jako takového, aplikace mi byly celkem šumák….

  38. Jo, Noname, nic novýho pod sluncem…

    nějak mi utkvělo v paměti, jak babička říká mojí máti “ než tady tu školku postaví, tak ty děti půjdou do školy a nebudou ji potřebovat“

    Děti – tedy já a brácha – jsme šli do školy, na střední a na vysokou a školku otvírali , kldyž už měi děti naši spolužáci a vrstevníci.

    Ad Matematika – já jsem měla na matikáře vcelku smůlu.
    V prvním ročníku na gymolu mladého, dobrého matematika, leč špatného pedagoga – neuměl to naučit a vysvětlit, protože prostě nechápal, čemu na tom nerozumíme.
    jemu to šlo samo a tak neviděl žádný problém
    Navíc na nás vytáhl množiny a nějakou vědu, která se tehdy experimentálně zaváděla. Jako holčičí třída jsme pochopitelně nebyly moc obdařeny matematickým nadáním a navíc nás samozřejmě zajímali víc kluci a taneční, než nějaký Vennovy diagramy, což navíc dotyčného pedagoga značně demotivovalo.

    No a pak jsme na další tři roky dostali matikářku, starou babu před penzí, šišlající, naučit tu matiku taky neuměla a navíc ji neuměla sama. MY jí nerozuměly co říká a ona nerozuměla tomu, co nác měla naučit.

    Nicméně přesto jsem z matematiky odmaturovala, složila úspěšně přijímací zkoušky na VŠ, tu VŠ – technického směru – vystudovala a vystudovaným technickým oborem se živím.

    „V průběhu studia se žáci naučili, že dostanou-li vypočítat příklad od září do listopadu, mají použít postupy pro rovnice a nerovnice. Od listopadu do ledna pak goniometrické funkce. Žák, který dokáže v zadané úloze najít vzoreček z taháku, dostane jedničku či dvojku. Ten, který ho nenajde, dostane trojku nebo něco horšího.“

    Tomu nějak nerozumím, byť asi jde o nadsázku….

    Když se naučím řešit rovnice, tak umím řešit rovnice. Proboha snad poznám, jetsli zadaný příklad se týká goniometrických funkcí nebo jetsli jde o rovnici nezávisle na ročním období.

    Je pravda, že si po takové době moc nepamatuju , kolik je sinus nebo cosinus, něco s tím vypočítat bych asi už zapomněla, ale POZNÁM, o co jde nezávisle na tom, jetsli je září nebo listopad.

    nějak jsme si vzpomněla na spolužačku Helenku. Helenčini rodiče patřili k místní maloměstské honoraci, dcerušky si hleděli jak pokud jde o dobré způsoby tak o materiální úroveň, jen to nadání ke studiu jaksi nebylo v tuzexu k mání.
    A tak od mně Helenka opisovala úkoly z matematiky.
    Jednou opisovala rovnici, poměrně dosti jednoduchou, kde výsledek byl x=3. A protože já odjakživa škrábala jak kocour, ten horní oblouček byl poněkud přetažený a připomínalo to tak trochu písmeno „beta“.

    Mně tedy vůbec nenapadlo, že by to Helenka mohla přečíst jako beta, protože v tom úkolu nebylo nic takového, žádný úhly, žádný řecký písmenka, jen jednoduchý X a číslice. Ale Helenka se přišla zeptat.

    teorve když jsem měla syna dyskalkulika, tak jsem si dokázala představit, že člověk, který se v tej matematice plácá jako tonoucí polykající andělíčky, je schopen nápadu, že výsledek jednoduché rovnice o jedné neznámé X může být beta.

    Ale přiznám se, že nápad, že to, jaký postup použít, zavisí na tom, jetsli je leden nebo listopad, to by snad ani toho mýho potomka, co mu nezbývá, než se nějak popasovat se životem bez znalosti malé násobilky, nenapadlo.

  39. zdravím!

    No, k těm maturitám: „komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí…“ Vzpomenu-li na svou maturitu z povinné matematiky ..(„doháněla“ jsem vědomosti z tzv.“vyšší“matematiky -např.důkazem Cauchy-Bunjakovského nerovnosti a podobná šílenství- po skončení humanitní (i když, co je na právech „humanitního“ ? 🙂 ) v jakémsi dvouletém kurzu programování, a „nadřela“ jsem se jako „kůň“; můj syn zvládal matematiku tzv.“levou zadní“ i na ČVUT. Je ovšem pravdou, že to bylo v době nesvobody , na „práva dítěte“ se nehledělo ,a tak „flákání“ ve škole i mimo školu nebylo přípustné 🙁 I v tom dobrovolném kurzu programování(4 hod.denně x 4 dny v týdnu) jsme dostávali „domácí úkoly“ jak z analýzy, tak z algebry …fuj 🙁

  40. Učit se, učit se , učit se…
    On to tam ten student píše, kde je chyba:
    Kolikrát se mě spolužák zeptal „Tome, ty chápeš, co tam ten učitel dělá?“.
    Ne, nikdy jsem nevěděl, co učitel matematiky dělá. Buď proto, že to bylo příliš rychlé, nebo příliš lehké.“

    Kolikrát se zeptal toho učitele?
    Který učitel se po provedeném výkladu nezeptá: „Rozumíte tomu?“, i když to občas zní jako řečnická otázka? proč se kterýkoliv z těch žáků nepřihlásí, že ne?

    Já si vybavuji, že na jedné z prvních hodin statistiky ten Střeleček něco vykládal, čemu jsme opravdu nerozuměli. Když se zeptal, tak jsem v té posluchárně se sto studenty vstal a řekl:
    „Já ne.Zatím ne! Mohl byste to, prosím, vyložit nějak trochu jinak?“
    Sedmkrát.
    Neměl mě rád…chvíli.

    Já to sice pochopil už na počtvrté, ale kolegyně ještě chvíli potřebovaly.

  41. >> Matzurka [186]
    Já jen čekám, kdy se ozve PeS – něco na téma, že n-rozměrné prostory jsou prima, ale taková znalost trojčlenky také není na škodu.
    Mně se v posledních letech nejvíce líbila práce jednoho mladého inženýra, který v ní použil přímo matematický Cimrmanův krok stranou: usoudil ten dobrý hoch, že platí-li ln(a.b.c) = ln(a) + ln(b) + ln(c) tak by přeci mělo plati ln(a + b + c) = ln(a).ln(b).ln(c) – tuto úvahu pak aplikoval na jeden technicko-ekonomický problém. Jeho šéf, inženýr s cca 40 lety praxe, se s výsledným doporučením nemohl smířit a začal se v práci přehrabovat. Příslušná úvaha ho zarazila – a tak mi ji předložil s otázkou_ „Je blbec on nebo já?“ Ujistil jsem ho tedy, že se o svoji mentální úroveň obávat nemusí.

  42. Dvd
    „Zlodějka knih je i docela dobře udělaný film.“

    Dcera o filmu tvrdí, že si nechce zkazit dojem, protože prý si neumí řadu věcí představit, jak by to šlo převést do filmu. Že prý to, co je jí nevíc líbí, se do filmové podoby asi převést nedá. Chtěla, abych si tu knížku přečetla, ale přiznám se, že nějak nemám odvahu, je to prá hodně smutný.

    Bylo ve filmu patrné, že vypravěčem příběhu je Smrt?

  43. Nickname ad 178 – s tím šarlatánstvím opatrně…jen díky šikovnému doktorovi a akupunktuře stále ještě chodím a už nejezdím na vozíku (to jsem „chvíli“ trénoval a bylo mi to nesympatické).
    Fakt je, že u mě chce skoro vždy, než na mě vloží ruku, bůh ví proč, 🙂 napřed vidět rentgeny..

    Ale stejný fakt je, že kolem toho je i spousta šarlatánů, to ano.

  44. Ještě jedna vzpomínka, tentokrát k výkladu.
    Naše třídní na gymplu nám vykládala něco už trochu složitějšího, snad něco kolem infinitizimálního počtu. Většina na ni koukala jak Telemanový vrata, pár se nás nudilo. Odvykládala to třikrát, pokaždé stejně a se stejným výsledkem. Na konec se zoufale otočila na mne a zeptala se: „Honzo, vy to chápete?“ Tak jsem ji odpověděl, že jo. Polykal jsem dodatek, že to ale rozhodně není její zásluha. Ona to jinak byla moc hodná paní, dokonce přežila i náš požadavek v maturitním ročníku, že nás nemá oslovovat „Děti“.

  45. >> maYda
    Smrt ten film komentuje mimo obraz. A i když je ten film dobrý, stanovisko mladé dámy plně chápu. Je dost knih, po jejichž přečtení jsem měl pocit, že film by byl už svou podstatou někde jinde.

  48. dvd, já to taky chápu.

    Bylo ve filmu taky to, jak Smrt říká, že není s válkou žádnej kamarád, protože je novej šéf, kterej ji pořád honí a nikdy nemá dost a nedopřeje jí ani si chvíli odpočinku?

  49. 81 Modrej, v tom souhlas. Proč platit dvakrát…

Komentáře nejsou povoleny.