Slovo „podnikatel“

Publikováno | Autor:

Vzpomínka na Rejpala

Slovo „podnikatel“ se v českém newspeaku stalo nadávkou. Stalo se tak hlavně proto, že slovem podnikatel je nahrazován dřívější výraz „buržoust“ nebo „kapitalista“ jak příklad všech neřestí a zla, na rozdíl od hodného a poctivého „pracujícího lidu“, který nikdy nekradl a byl od nepracujících kapitalistů, buržoustů a podnikatelů vykořisťován. Zkrátka slovník Gottwalda, Kopeckého, Zápotockého a ostatních vejlupků z putyky „U Kaštanu“. Ti sice nikdy v životě na práci nesáhli, ale protože bojovali proti vykořisťovatelům, tak jim to pracující třída žrala.

 

Proč to ale dneska žereme někomu my? Nebo je to skutečně něco špatného podnikat a tím vytvářet jak hodnoty, tak pracovní příležitosti, pro sebe či pro eventuelní zaměstnance. Na tom přece není nic špatného! A když je lump zavřen, tak by mělo být uvedeno nikoliv zda je nebo není podnikatel, což dnes už není trestná čínnost, ale co kde ukradl, komu přerazil sanici, kde vyloupil se samopalem banku, či kterou to vytuneloval cestovku.

Jinak bychom mohli očekávat i zprávy tohoto druhu:

„Podnikatel O. Aston včera nebyl zavřen. Podle nejmenovaného zdroje z policie ČR nebylo včera žádného důvodu podnikatele O. Astona zavřít. Zda bude podnikatel O. Aston zavřen v budoucnu se nikdo z policie nevyjádřil.“

 

Že taková zprávička je svinstvo? Vždyť je naprosto pravdivá. Jenom ukazuje určitou předpojatost autora, který se snaží manipulovat čtenáře. Záleží pak na inteligenci čtenáře, jak si to přebere. Zdá se že v české kotlině si podobnou novinařinu mnoho lidí přebrat neumí, nebo nechce. A koloťuk a jeho parta na to hrají.

Necháme je?

———————————–

A jeho housličky: http://www.youtube.com/watch?v=palvUXVfIZo

A s citerou…

 

Ivan Rebensteiger, +1.11.2012

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

619 komentářů u „Slovo „podnikatel““

  1. 191 Rputi, beta-záření může být podporováno výrobci měřících přístrojů – od měřičů tloušťky papíru po pozitronovou emisní tomografii. Pro vaší informaci měřící mikroskop může stát milión korun.

  2. jirko jiz se dostavas mimo regulerni tema. Nechapu proc jses znechucenej – pasaci ze statlu to uz davno neresi. Proste at si kazdy povysene resi sve mindraky . Pasacci si proste udelaji co je potreba pro jejich spokojene ziti a na socialni inzenyring povysenych hlav se budou snazit aby mi ukradli co nejmene.

  3. ale jirko, mlíkař přece bude shánět dvacet milionů, aby mohl mlíkařit, jak je v 132
    tak nebude muset kupovat nějakou blbost a ani podporovat divadlo
    jak jednoduché… nejdřív jedni, pak druzí, pak všichni

  7. Jirko, s tím mlíkařem jsi přišel ty – 152.

  8. Martine, jo, to jsou ty prostinké otázky, jimiž spolehlivě zabijím každou vznešenou debatu: Kdo to zaplatí? Máme na to?

  9. Pepo, překvapilo mne, že v článku není psáno, o kolik zdražely ty generátory.
    A že takovéto články píšou lidé, kteří nám v jiné dny vysvětlují, že když u ropovodu kýchla obsluha, je naprosto pochopitelné, že ropa podražila, protože trh je trh …

  10. Foundry, zato spasitelé a znalci se otázce peněz vyhýbají jako čert kříži. Ona ta otázka je totižto tak hnusná a přízemní…

  11. foundry, a jak funguje věda a výzkum a financování tam, kde nemají akademii?
    Já tím nebrojím proti zrušení akademie, jen nevím, jak to funguje jinde.

    Modrý ptáku, přiznám se, že nerozumím Vaší reakci. Jako neekonom a jako nevědec vím o financování vědy poměrně málo. Soudím podle toho, kde všude vidím loga různých sponzorů, že asi je větší vůle směřovat prostředky tam, kde to je „vidět“ – tedy ten nápis na hrazení nebo na podiu 🙂
    Čemuž zas rozumím, že z hlediska firmy může být zajímavější se zviditelnit než investovat do výzkumu, protože to přinese efekt hned, zatímco výzkum může být běh na dlouhou trať, navíc se zjištěním, že kolej je slepá. A chápu, že do věci s nejistým výsledkem se nechce investovat svoje prostředky.
    Toho ouředníka, co přiděluje z rozpočtu, to nebolí.

    No a jak z toho ven?
    Myslím, že ve vědě jsme se dostali, stejně jako v medicíně, že znalostí a možností je, že by ase mohly dělat zázraky, ale prachy nejsou.

    Co by mohlo být vynalezeno, kdyby nebyly prostředky směřovány k prof. Holému by se dala otočit taky že kdyby byly prostředky směřovány jinam, nemusel by být lék na AIDS.

    Ona ta otázka “ co by , kdyby…“ je zrádná – jakmile začnete příliš bádat nad tím, že by mohla přijít ještě lepší možnost, ještě lepší příležitost, tak se nehnete z místa. Protože vždycky se může stát, že byste mohlo svoje peníze investovat ještě lépe. nebo taky hůř.

    A pokud jde o rozpočet, tak víc, než který rezort má více nebo méně mi vadí, že se – napříč rezorty – hospodaří neefektivně. Když už teda máme ten systém, že stát to shrabe všechno na jednu hromadu a z toho přerozděluje.
    Jo a přiznám se, že rozdíl mězi pojmy „sponzor“ a „donátor“ mi není moc jasný.

    Když vuž jsme u toho zviditelňování, poněkud OT – zajimalo by mně, jetsli se fakt vrací investice do reklam. viz třeba reklamy na prací prášky. Přijdete do krámu a pplice plná pracích prostředků, které jsou o tolik lepší než běžný prací prostředek. Potíž je v tom, že jsou všechny lepší. Takže protože je znáte všechny a všechny jsou nejlepší, v něčem prát musíte, tak stejně vybíráte jako kdybyste žádn ou reklamu neviděli. Každý podle svého naturelu. Někdo třeba nejdražší, protože očekává, že to je ten nejlepší, jiný ten, který má jnejhezčín obal nebo protože v tomhle prala už babička a tyx cejchy, co v tom prala vydržely dodnes. Nebo ten nejlevnější, protože to je všechno to samý a tohle aspoń tolik nestojí.

    V čem tedy spočívá přínos reklamy?

  12. Maydo, financování vědy je v různých zemích různé, v těch fungujících je ovšem daleko větší podíl soukromého kapitálu. Cestou je třeba forma daňových asignací.

  13. MaYdo, prostě si pleteš pojmy a dojmy…když da absolvent peníze univerzitě, miliardář, když postaví školu, sponsoruje ústav výzkumu finského svérázu národního lovu, tak opravdu, ale opravdu není jeho „logo“ na trofejích a patentech… ale co, proč se do toho vůbec pletu…. třeba to dělá jen proto, o čem jsem psal nahoře? Třeba jen pro dobrý pocit…. copak taky nedáš peníze do kelímku žebrákovi před kostelem? samozřejmě, že je to nesrovnatelné, ale jde mi jen o ten pocit, že se zúčastňuješ dobré věci, pokud si tedy vůbec někdy takovej měla.

    Ano Rputi, doslova mne bere čert, když se povýšeně rozhoduje o penězích mlíkaře, které v potu tváře vydělal….

  14. No a nakonec i Holého výzkum byl v nemalé míře financován soukromým kapitálem. Teď jsem línej to hledat, ale mohutně to podšprajcovaly farmaceutické koncerny, pokud se dobře pamatuju.

  16. Tak to nakonec nebylo až tak obtížné – Holého výzkum financovali napřed Bristol-Meyers a pak Gilead Sciences. Pod oparem vznešenosti a ušlechtilosti je normální rozumná investice.

  17. JIrko, když ten mlíkař nezasponzoruje výzkum jaderné energie, tak mu nezbude než si na dvoře postavit fofrník a počkat si až začne foukat, takže se mu může stát, že mlíko zatím zkysne. 🙂

  19. Jirko, ukaž mi v téhle zemi absolventa, který dal peníze univerzitě 😀

    Pokud vím, typický absolvent české university požaduje, aby po absolvování university měl nárok na místo s dobrým platem, když obětoval společnosti a univerzitě léta mladosti. 😀

    A s řečmi o pocitu účasti v dobré věci to na mně nezkoušej. Těch, co mají kšeft z toho, že somrují, abych přispěla nějakou korunou na dobrou věc potkávám na Andělu denně dost. Třeba na boj proti drogám nebo na dětství bez úrazu.

    To už dám radši tomu žebrákovi, protože ten neotravuje s podobnými řečmi, je rád, že dostal nějakýho bůra a nemá potřebu řečnit o nějakém vyšším blahu.

  20. stejně je to legrační to číst…moje pocity jsou smíšené. na jedné straně nadšení z večerní vyhrané aukce, samozřejmě něco na Vánoce a obdarovaná bude nadšená, a hlavně, že jsem ženu přímo telefonicky vybídl, ať to letos necha na mě, že aby se nestalo to co minulý rok, kdy jsem si připadal, jako v Adamsově rodině, kdy jsme se vzájemně „přeaukcovávali“…No letos to bylo o to levnější…..
    Na druhou stranu mi svědomí hryže, protože jsem měl dát radši na jadernej výzkum, protože jsem taky mlíkař, tak jestli to do zejtřka nezkysne. Když ovšem zkysne, tak nevadí, všechno se dá vypálit a víte kolik platí jedna věhlasná kosmetická firma za lkohol z té hnusně zelené vody, co zbejvá , když se třeba dělají sejry? Jo a protože se tím základní výzkum a ani ten aplikovaný nezabejval, jako mlíkaři, jsme na ten prosces kvašení a výroby přišli sami a za naše … 😀

  21. foundry, mně je jasný, žře v takovém USA nre bo Anglii je v tom daleko víc toho soukromého kapitálu.
    Spíš myslím, jak to funguje bez tej Akademie věd.

  22. 211 Maydo, kdyby některý lidi nebyli prasata, nebyl by zapotřebí,

  23. Foumdry, Holého, pravda, sponzorovaly koncerny, ale až v době, když věděly, že se jim to vyplatí. Než vybudoval svůj ústav a své renomé, tak se to všechno taky financovalo z rozpočtu.
    Nelze než opakovat, co jsi už napsal ve 169 – kdyby se zrušily všechny zbytečnosti…
    Tak by i ten mlíkař byl vysmátej!

  25. jsem zklamán, nemyslel jsem si, že zde bude tolik povýšenej elitářů….budu číst dál jen s „předobrazem“ této debaty, co udělat s cizejma prachama. Už to prostě nebude tak nějak věrohodné, jako dřív…

  26. vzdyt to rikam – kdyby se zrusili vsechny zbytecnosti tak by i ten mlikar byl vysmatej.

    Kdo probuh urci co jsou zbytecnosti a co uz jsou veci potrebne?
    aha ty odborne komise – ja nedovtipa 🙁

  27. 221 Ve státech bez platónské Akademie věd se o výzkum starají především vysoké školy. K čemu by byla akademie bez mladých vědců? Kde nabrat mladé vědce než na vysokých školách – pokud možno doktorandy? Více Pes a Matzurka, znají to z praxe, já jen zpovzdálí.

  28. Tuší vůbec někdo z centrálních plánovačů, kolik bádání a experimentů je třeba aby mohla fungovat fabrika? Kolik nápadů je třeba aby šlo vyrobit jeden šroubek? A potom ho vyrobit o jeden cent levněji? A udržet kvalitu na třech-čtyřech devítkách? 100 chyb pppm?

  30. 225 – ještě, kdyby ti z toho nečouhal ten Marx …. 😀

    226 – Inu taková katedra pornografie je v dobách krize zajisté tím nejdůležitějším… 🙂

  31. Modrej, vlastnické právo samo o sobě neexistuje. To je umělý konstrukt. Je jen svoboda. V konkrétních situacích konkrétně omezená. I když…je také umělým konstruktem. V praxi je možností chování přímo úměrné síle projevit vůli chováním. Sice to bylo „civilizovaně“ vtěleno do mravních imperativů“, ale základem je ona síla.

  32. Rputi, snaž se bejt konkrétní a poděl se se mnou, kde mi kouká marx?

  33. ja se tady zeptam tech povysenych hlav zda vi kolik penez , prace, zkouseni , zklamani , znovustani ze zemne musi udelat mlikar nez mu seberou tu pulku aby mohly prerozdelovat:o

    nevi 🙁

    ja tedy beru ten kalouskuv truc jako pozitivum a je mi jedno kde to pokrati – treba to spusti lavinu.
    no a kdyz to spusti lavinu protestu a kecu jak za komunistu … a jak to ti dnesni uz zvladnou naplanovat driv – tak to aspon pujde rychleji nez kunetka cekal

  34. 225 jirko ppa etc….zajisté, na to co udělat s cizíma prachama se vždycky najde spousta těch, kteří ty prachy nemají. Jaký barák si má postavit soused, jaký nejlepší tvar by měl mít jeho bazén, jak by měl mít obloženou koupelnu….To, že mně se to nelíbí, že to podle mého subjektivního názoruje třeba architektonická hrůza nic nemění na tom, že to je výlučně jeho záležitost. Jediné co se mně může dotýkat, a v tom směru v civilizovaném zahraničí je vlastnické právo omezováno, je že případná hrůznost může snížit hodnotu mého vlastního domu. Například v Rakousku nebo Švýcarsku nebo jinde nepřichází v úvahu zastavěnost jak kdyby tam bez urbanistického plánu někdo naházel výtvory z katalogu podnikatelského baroka a nyní nově podnikatelského funkcionalismu. Naopak jde se do takových detailů jako barva plotu.

  35. Nakonec, máme listopad, za chvíli se rozjede kolotoč utrácení peněz, které se musí utratit, protože když je organizace neutratí, příští rok je nedostane. A tak se do „inistitucí“ budou kupovat židle, dvd přehrávače, televize, barevné encyklopedie … V situaci, kdy stát hospodaří se schodkem přes 100 milard.

  36. Jirko, takové „Mlíkař v potu tváře vydělal“ je slovník proletářského internacionalismu jen s opačným znaménkem. Výkřiky o elitářství dtto. Těch jsem se za socíku naposlouchala až dost!

  37. Rozhodnout o důležitosti nebo zbytečnosti mohou jen a pouze lidé tím, že buď dobrovolně dají své peníze nebo zase dobrovolně nedají své peníze. Zdůrazňuji slova dobrovolně a své.

  39. Nedivím se Rputi, že si to slýchala, prostě to slyšíš znova, chováš se furt stejně, což je samozřejmě v pořádku a to si nedovolím kritizovat, jen mne zaráží, že jinejma slovama říkáš to samé, jako socialisté všech barev….. že mlíkař je blbec, který neví, co je pro něj prospěšné a tak je mu to potřeba říci. A tímto s t tématem končím a řadím ho tam, kde si zaslouží být, ve vyvezené žumpě u Ptakopyska…

  40. Foundry, kdyby se tvoje firma dostala do problémů (tfuj, tfuj!), tak taky nerozprodáš stroje a materiál a budeš se snažit nějak udržet své nejlepší dělníky, protože víš, že bez nich bys začínal znova jen velice těžko.
    Možná budeš jezdit menším autem, z krvácejícím srdcem prodáš motorku …. atp. Ale za každou cenu se budeš snažit zachovat možnost, že začneš znova tam, kde jsi přestal, protože začneš rychleji a nikoli od naprosté nuly.

  41. Jirko,mlíkaře jako příklad blbce jsi uvedl ty. 🙂

  42. 240 no jo to je moznost – s kterou se pocita.
    druha je ze si spokojene bude uzivat za penize co z rozprodeje utrzi.
    ale to v modelu asi neni jako varianta

  43. o nikoliv…. já ho bral jako příklad člověka, co v potu tváře, každý den maká od rána do večera, aby mohl zaplatit ty egyptology, co řvou, že dostávají furt málo a že by chtěli víc a že se nedivím, že to připadá mlíkařovi nejen nespravedlivé, ale může taky kopnout vykopávače mumií do zadku…..kdyby ovšem stát mu nesebral tolik, tak by třeba něco poslal, protože jezdí do egypta na dovolenou a líbí se mu tam…a třeba i do tábora na vykopávky by se rád podíval a ukázal, jako hrdý donátor, dětem, co financuje… ale to jsou věci příliš virtuální…

  44. Rputi, i v případě nadneseném v 240 by se furt a pořád jednalo o mé peníze, rozhodně bych to neřešil tím, že bych měl snahu ožebračit souseda.

  45. Nickname,
    ok, tak to by asi neměl být po technické stránce problém tu akademii zrušit.
    Prostě by si ty obory rozebraly fakulty. Nakonec ani by se nemusely rušit laboratoře, jen by to dostalo jinou hlavičku. A možná by se ušetřilo i na administrativě 🙂

  47. Rputi – 217 – Nemohu odolat 🙂 Ten úplně první zásadní krok k jadernému výzkumu spáchal úředník patentového úřadu v Bernu, kterého ta práce nudila a moc neuspokojovala (nazdar MP :-)) a sehnal ji s obtížemi. Nesponzoroval ho vůbec nikdo a ještě 4 roky po uveřejnění toho „zásadního kroku“ si vydělával na chleba na tom patentovém úřadu. Masivní příliv peněz daňového poplatníka do jaderného výzkumu začal o mnoho let později, po dopisu toho samého člověka Rooseveltovi z důvodů všeobecně známých.

  48. oteplovači, a jak konkrétně vypadal ten úplně první zásadní krok?
    Co vlastně ten člověk udělal?

  49. Maydo, usoudil, že E by mohlo být m x C2 🙂

Komentáře nejsou povoleny.