Střípky z Londýna,

Publikováno | Autor:

…aneb nahlédnutí pod britskou pokličku.

Ptakopysk podivný, únor 2018 (© Josef Bouček)

 

Nerad cestuji. Nevím, jestli je to z principu, nebo jestli jsem potomek někoho z lovců mamutů zabloudivšího při každoročním podzimním treku „Nažer se borůvek“ vedoucího z Předmostí na Šumavu, kterého přestalo bavit blomcat pořád sem a tam a usadil se natrvalo pod Blaníkem. Těžko říci. Ale úradek hvězd je pro můj osud daný – prostě nerad cestuji a do zahraničí obzvláště nerad, protože jsem od narození blbej na jazyky. Letos na mě byl vyvinut nátlak takového kalibru, že jsem ještě rád souhlasil s cestou do Londýna. Ba dokonce mi bylo naznačeno, že bych se měl těšit, takže jsem se tedy těšil.

Let do Londýna pilotoval britský pilot, takže probíhal dle očekávání – stoupání při startu na hraně pádové rychlosti, takže se kabinou rozléhalo praskání ušních bubínků, přistání provedeno volným pádem na letištní plochu, takže jsem se zájmem nahlížel na křídla, zda na nich nejsou boule od zaražených podvozkových noh, zatímco ostatní cestující páčili zaseknuté čelisti, či chytali vyražený dech. Zpáteční cesta byla v režii českých pilotů a tak byl start i přistání absolutně pohodový. Vzduch je prostě naše moře už od dob onoho srandovního strejdy v brejličkách s bradkou. Nějak od M se jmenoval.

První setkání s britskou civilizací se odehrálo hned za letištními vraty na nástupišti autobusu. Jedna cestující odmítla pokyn řidiče, aby si dala zavazadlo do kufru autobusu, neboť v něm měla noťas a další elektroniku. Řidič vyslechl argumenty, zopakoval pokyn, aby dala zavazadlo do kufru a pak bez mrknutí oka zavolal policii, která dotyčnou cestující bez dalšího mrknutí oka vytřídila z autobusu. S podobně razantním chováním řidiče jsem se setkal ještě jednou. V barevné čtvrti nastoupila na poslední chvíli do doubledeckeru velice pěkně oblečená dívenka v hidžábu, „odpípla“ si vstup a jala se stoupat do prvního patra. Již rozjíždějící se autobus zastavil, řidič vyběhl nahoru do patra, proběhl velmi krátký rozhovor mezi ním a dívenkou plný slov „ticket“, „pay“ a „sorry“, dívenka sestoupila s řidičem dolů, dvakrát se ozvalo pípnutí čtečky a pak už jenom mluvil řidič, otevřely se dveře a dívenka vystřelila na chodník jak raketa. Celou dobu byl zablokovaný provoz v daném pruhu, všichni v klidu čekali, až řidič vše vyřeší a rozjede se. V Čechách by takový řidič MHD měl patrně na krku soud za rasistický přístup k cestujícím, pokud by ho už na té silnici nezmlátil někdo ze zablokovaných řidičů. Revize jízdenek v londýnské MHD probíhá tak, že na zastávce obstoupí autobus kordon policistů, do autobusu vstoupí revizoři a zkontrolují cestující. Nevím, jestli je to běžné, viděl jsem to jenom jednou.

Na Londýnu je vidět, že je to bývalé centrum obrovské koloniální říše, nad kterou slunce nezapadalo. Je barevný. A to tak, že hodně. Já jsem se pohyboval primárně v zónách „free of charge“, ne že bych byl škudlil, jako spíše proto, že muzea a galerie, která jsem chtěl navštívit, byla národní, královská a tudíž se vstupem zdarma. V těchto muzeích je personál barevný, až oči přecházejí. Od sýrově bílých až k ebenově černým. Všichni se vyznačovali vysoce efektivním a profesionálním přístupem a znalostí všeho, co patřilo do jejich okruhu působnosti, což bylo svým způsobem fascinující. Na okamžik jsem si představil cca kopu a dva mandele lidí, které mi bylo spatřit ve frontě u vstupu do Natural History Museum, jak se snaží dostat na první nádvoří Pražského hradu, ale fantazie mi selhávala. Personál Přírodovědného muzea v počtu jedné semaforistky na vchodu a tří sekuriťáků uvnitř, totiž frontu hladce odbavil během čtyř minut.

Možná se tážete, proč sekuriťáci na vchodu. Asi takto – když přijedete do Londýna z českého venkova, okamžitě si všimnete něčeho, co místní obyvatelé pravděpodobně nevnímají.  Tak nějak vám vytane žába sedící v hrnci s vodou, kterýžto je postaven na zapnutý vařič. To něco jsou bezpečnostní opatření. Všudypřítomná ozbrojená policie, členové bezpečnostních agentur, bezpečnostní rámy, betonové bariéry, vchody zesložitěné klikatým labyrintem zábradlí a omezené na šířku tak, aby vstupem prošla pouze jedna osoba, prohlídky kabelek, batůžků. Přičemž pojem „betonová bariéra“ nepopisuje onen srandovní dálniční monoblok, který odstrčí i rozjetý Jumper, nýbrž sešroubovaný komplex betonových štíhlých elips dlouhých dva až tři metry a širokých půl metru blokující cosi, co bylo ještě před pár lety volně průchozí. Na stanicích metra jsou na nástupištích policejní hlásiče, ve spojovacích chodbách vypuklá zrcadla aby bylo vidět za roh. Policie je pozoruhodně efektivní. Kráčel jsem zvolna St. James parkem k Buckinghamskému paláci a přemýšlel jsem, zda mám té drzé americké imperialistické veverce, ukrývající se v rozkvetlých narcisech, hodit kus rohlíku, nebo na ní bafnout, když mi na hlavou proletěl vojenský vrtulník Mk3 Chinook doprovázený dvěma malými patrně Aerospatiale AS350 Squirrel mířící někam k Wembley. Současně se ozvaly policejní sirény aut uzavírající Buckingham Pallace Road a navazující The Mall. Než jsem stačil vytasit fotografický aparát, od paláce vyjely dvě limuzíny s doprovodnými policejními auty, projely výše zmíněnými ulicemi, policejní vozy zpátky uvolnily provoz a za dvě minuty nebylo po královském konvoji ani památky a provoz plynul dál bez jakkoli pozorovatelných zádrhelů. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych, že je něco takového možné. Každopádně jsem musel přehodnotit svůj plán, kde se zastavím na five O’clock tea, protože v buckinghamském paláci evidentně nebyl nikdo doma.

Londýnské metro. Co mi jako první vytanulo na mysli v londýnskému metru… Je zašlé. Silně připomíná pražské Hlavní nádraží v dobách rozvinutého socialismu. Je to něco, co bylo postaveno v jiné době a je pouze udržováno. Nové je snad jenom zabezpečovací zařízení. Každá stanice má nástupiště v jiné výšce, takže někde vystupujete rovně, někde schod dolů, někde je schod nahoru. Vlaky jsou poruchové a četnost poruch roste s intenzitou deště. Některé vagóny vypadají, že je chtěl použít už Hitler při pokusu o invazi, Britové je zrekvírovali a používají je dodnes. Londýnské metro evidentně není jenom mastnou tyčí pro socky. Potkáte v něm chlapa v montérkách a reflexní vestě, rozveselenou slečnu s růžovými LED diodami ve vlasech a bublifukem v ruce, stejně jako gentlemana, čelícímu s kamennou tváří výše zmíněnému proudu bublin, oděného v kabát z obchodu, kde nejsou u zboží cenovky. Ve špičce metro praská ve švech a lidi jsou neurvalí, ale brzy ráno jsou na nástupištích v centru vidět na zemi povalující se flitry a třpytky opadané z rozjásaných nočních cestujících. Škoda, že jsem nejel některým pozdně nočním spojem…

Londýnské jídlo. Existuje jistý text, ve kterém je psáno, že díky kráse anglických žen a jejich kuchařskému umění se z Anglie stala námořní velmoc. Teď budu vulgární, takže prosím citlivého čtenáře, aby následující dvě, tři věty přeskočil. Současnost je taková, že když se v Londýně týden živíte jídlem uvařeným ze surovin nakoupených v Sainsburys a dalších lidových řetězcích odpovídajících cenově lídlu, nebo peňáku, pak se vrátíte do Čech a dáte si něco k jídlu a pití, tak zjistíte, že se tady za skoro stejné peníze prodávají neuvěřitelně nechutné sračky, které nejsou k jídlu, ale k zblití. Ale učiňme konec vulgarismům. Navštívil jsem Herrods a ač jsem vstupoval obrněn načumováním do výloh britských butcherů a vzdělán mnoha videi, tam jsem hned mezi dveřmi dostal to, čemu se říká kulturní šok. Hned vpravo vedle vstupních dveří je totiž kvintesence toho nejlepšího, co britské steakové řeznictví nabízí. I když za pultem stojí Japonec prostorově vyhlížející jako kříženec samuraje a bojovníka sumo. Zákazník si objednal T-bone steak. Sumista (či samuraj?) otevřel vitrínu, vyndal odpovídající tmavočervený kus masa o rozměrech cca metr na třicet centimetrů protkaný žilkami žluťoučkého loje, lehce přebrousil řeznický nůž úctyhodných rozměrů, zarovnal čelní stranu, protože mu připadala varhánkovatá či co, položil na maso své tři prsty, aby odměřil správný dílek, zakrojil a chvíli počkal, aby si zákazník mohl vyfotit, z jakého kusu kupuje, pak dokrojil, dal na váhu, která ukázala cca tři čtvrti kila. Zákazník chtěl hned zaplatit, ale řezník mu s úsměvem sdělil, že zaplatí, až se nají a půjde domů. Vedle řezníka se zjevil služebný duch, který převzal uříznutý steak a poponesl ho o metr vedle do steakhouse kuchmistrovi, který se o zákazníka staral dále. Bylo to takové britské pojetí automatu Koruna, ale dostalo mě do kolen. Abych upřesnil – do kolen mě dostala představa, že es kommt der Tag, já přijdu do Harrods, za vchodem udělám vpravo v bok, tam ukážu na jeden z kusů hovězího, řezník ho vyndá z boxu, položí na něj tři prsty jako míru… fascinující! Zajímavé je, že mi nepřišla vůbec na mysl kalkulace, že onen nakupující gentleman následně během půl hodiny zkonzumoval ekvivalent mého měsíčního příjmu. Harrods je postaven tak, že takto prostě uvnitř neuvažujete. Tyhle kalkulace začnete probírat až mnohem později, když už jste z obchodu dávno pryč a zíráte třeba na topinku s deseti gramy kaviáru za 25 liber v Caviar House & Prunier. Tehdy si teprve uvědomíte, že za jeden gram originálního Wagyu dáte u Harrods libru. Za jeden gram… Ale také je fascinující, že Wagyu z řeznictví v Harrods vypadá na první pohled poněkud jinak, než je to nabízené tady v Čechách.

Jazykový přístup k cizincům je v Londýně zcela v intencích hesla Cizinec – našinec. Zatímco v Austrálii když na vás Aussie promluví a zaregistruje skelný pohled a zatahující se blánu přes oči, tak přepne z hovorového jazyka do školní angličtiny a mluví na vás pomalu, jednoduchými srozumitelnými slovy a vy pochopíte. V Londýně tomu tak není. Mluvčí opakuje naprosto stejným tempem i přízvukem to, co řekl předtím, a čemu jste nerozuměli. A opakuje a opakuje… a vy civíte a civíte. Ale dá se to časem naposlouchat. Řekl bych, že líp, než australská angličtina, která se skládá jenom z prvních slabik slov, kdy mluvčí zbytek slova jakoby spolkne. Nejlepší na výuku jsou londýnští High level výpravčí under- a overgroundů vybavení vysílačkou. Ti hlásí změny na trati mezi řečí s kolegou a vy si musíte vyzobat, co je služební hlášení a co je kus džouku vyprávěného kolegovi. Chechot kolegy výpravčího, znějící z reproduktorů a připomínající chrčení astmatické ovce v mlhách skotské vysočiny, neobyčejně přispívá ke správné náladě ve skřípajícím polorozpadlém vlaku.  Low level výpravčí má jenom plácačku a tak musí na lidi řvát na vlastní plíce, což je lepší varianta, neboť řve jen v snadno pochopitelných heslech.
Londýn kulturní je obtížně uchopitelná entita, ale vetřel jsem se do anglikánského kostela na Bachovy Pašije. Já vím, říkáte si, že jsem po zhlédnutí baletícího Vamonta patrně zešílel, ale já to vidím tak, že míra mých hříchů ještě nebyla vykoupena a je třeba nového pokání. Představte si novogotický chrám bez jakékoli výzdoby kromě tří lustrů a místa odkud hovoří kněz k věřícím (nevím, jak se to jmenuje, ale kazatelna to není) v podobě černé, litinové, metr a půl vysoké orlice, o jejíž záda je opřena kniha ze které se čte. V chrámu sedí třicetičlenný pěvecký sbor oděný v černém, barokní orchestr oděný v černém, pěvci a pěvkyně oděni v černém a plný chrám posluchačů oděných v černé a šedé. A všichni se tváří, že si vyposlechnou pět, šest taktů, aby se dostali do nálady, a půjdou někoho upálit. Když si člověk uvědomí, že na tom koncertě se sešli posluchači, kteří zamlada upadali do transu při Love, Love Me Do a ňuňali se navzájem při poslechu Hey Jude… Ale tohle téma si nechám pro jiné povídání.

And that’s all folks. O Londýně by se určitě dalo psát dlouho a dlouze, ale už by to nebyly jenom střípky, nýbrž zvířecky nudné pojednání, čemuž se autor vyhýbá jak čert kříži.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 640 komentářů u „Střípky z Londýna,“

  2. K tomu EET byhch se chtěla zeptat – přišel s tím opravdu první Babiš? Já mám pocit, že se už o tom mluvilo dřív, a že by se to Kalouskovi rozhodně neošklivilo.
    Každopádně Babiš odvedl špinavou práci pro všechny příští vlády, protože už je to jednou zavedený a opravdu velmi pochybuju, že pokud by Babiš premierem nebyl, tak se bude nějaká příští vláda zabývat tím, že to zruší.

    Ono nejde jen o ty vysloveně buzerační zákony. Vemte si třeba stavební zákon – od roku 2006, kdy začal platit nový stavební zákon, bylo už několik rozsáhlých novel, které údajně měly vést ke zjednodušení procesu, ale ve skutečnosti ho komplikují a znepřehledňují. Po poslední novele to je prý ještě horší, říkají kolegové, kteří se s ním už setkali.

    Jenže ty průsery pozná ten, kdo s tím pracuje. A lidi skutečně z praxe nemají možnost do přípravy zákona zasahovat. Představa, že projektant po večerech sepisuje svému poslanci supliky, co je v tom zákoně blbě, je sice půvabná, ale naprosto mimo realitu.

    A člověk, který ani neví, jakej je rozdíl mezi stavebním povolením a ohlášením, protože pro svůj život to ani nepotřebuje vědět, asi nepoběží demonstrovat proti stavebnímu zákonu na Václavák.

    A vy si myslíte, že kdyby volby dopadly jinak, než dopadly, že by ten stavební zákon byl jiný? Vždyť se podívejte, kdo se v tej politice motá. Na to, aby tu byly kvalitní zákony fakt nestačí entuziasmus a touha něco změnit, to taky ti, co je píší a schvalují musí něco vědět o tom, jak ty zákony fungují potom v praxi, jaké mají dopady na další předpisy, jak jsou s nimi provázány. KOlik z těch tajdrdlíků má o tomhle ánung?

    Jinak o tom, že vývoj stavebního zákona směřuje od desíti k pěti se shodují s projektanty i úředníci, aspoň ti, kteří k tomu přistupují rozumně.

    A teď si vemte, že stavební zákon asi nebude nějaká extrémní výjimka, ale že podobně mizerný jsou i jiný zákony, týkající se oblastí, do kterých já, která s tím stavebním zákonem pracuju, nevidím a ani vidět nemůžu.

    Dopad mizerných zákonů na běžnej život a svobodu jednostlivce je nenápadný, ale značný, rozhodně větší, než to, kdo je prezident a jestli bylo Čapí hnízdo podvod nebo ne. Bohužel tohle žádný volby nezmění, ten mizerný stavební zákon je taky mizernej nezávisle na tom, kdo tu zrovna vyhrál volby.

    Ale proti tomu nikdo demonstrovat nebude. Bude se demonstrovat proti tomu, kdo je premier, kdo je prezident, za svobodu, demokracii, proti ošklivým človíčkům a za krásná slovíčka a pojede se dál kočárem bílým podél černých skal.

  3. Maydo, rozdil mezi Kalouskem a Babisem neni v tom, ze by jeden chtel a druhy ne.

  4. 1201 Petře, v porovnání jak jinde, u nás lépe. Přec jen tu a tam zbytky zdravého rozumu.
    Ale i když i ty zmizí, bude to v pořádku. Protože máme svobodu a demokracii a lidé to tak svobodně chtějí. Nijek mě neudivuje, jestliže podle zákona je lecjaká černá koule bílou krychlí.

    1202 MaYdo, ano. Tak nějak to funguje a proto je to takové jaké je.

  5. A jakej je tedy mezi nimi rozdíl, Petře? Krom toho, že Babiš byl prokazatelně komouš a agent, což je pro kvalitu zákonů poměrně nepodstatné kriterium.

  6. 1203 Petře, jak víš není významné jakou barvu má krabička, ale co z ní leze. Jestliže neleze požadované, ale jen žere, to znamená že podává záporný výkon, nebo navíc produkuje různé poruchy, je nebezpečná, a je neopravitelná s rozumnými náklady, a je nahraditelná, šup s ní do popelnice, recyklace či tak nějak. Potíž je v tom, že taková snaha aktivuje obranný mód. Který na rozdíl od ostatních funkcí je velmi málo poruchový.

    K politikovi je rozumné mít přístup jako NoName má přístup k tiskárnám. Nefunguje, nezkoumat proč, nehrabat se v tom, ale vyměnit. Protože politik, na rozdíl od tiskárny či jiných užitečných věcí je neopravitelný. Spoléhat na to, že dostane rozum, že po tom co je mu nějaký klaun zjeví pravdu, bude fungovat jinak, je nebezpečný omyl.

    Takový politik je jako probíjející žehlička.
    Politik je neopravitelný. Jen vyměnitelný. Kus za kus. Na jeho funkci stojí ve frontě dlouhá řada. Problém je, že většinou stejně šuntovní. Proto jak to jen jde nejlépe vyměnit za nic.
    Cromwell to řekl srozumitelně.

  7. 1146 Modrej, to je v pořádku. Jako obvykle Ti rozumím a jako většinou s Tebou souhlasím. Dobře jsi popsal. To jsou příklady těch vrstev, úrovní.

  8. Maydo, Schumi… rozdil je pouze v tom, ze Babis to udelal…

  9. (1206) Politik je vyměnitelný, ano. Ovšem politik je jen odraz voličů. Tam výměny nepomohou.

  10. Petře, ovšem pokutovanýho živnostníka sužuje ta buzerace a pokuty a ne kdo to EET zavedl.. Zrovna tak to mohli zavést socani nebo Kalousek.

    OStatně Babiš byl sice ministr financí, ale schválila to Sobotkova a nikoliv jeho vláda a parlament, kde nemělo ANO většinu.

  11. No, tak najdou se takoví, co si myslí, že lze vyměnit voliče……

  12. Kamarádi, potřebuji radu, ne-li pomco, nejlépe od kardiologa. Nemaje českého zdravotního pojištění musím nějak přežít týden než se vrátím ke svým americkým ranhojičům. Právě jsem prodělal, během 14 dnů už druhý, atak srdeční arythmie. Symptoms: po večeři s přáteli a 3 dcl bílého vína a dvou únětických desítkách během 3.5 hodin jsem si šel lehnout. Ve 2 ráno mne probudilo sotva snesitelné pálení žáhy spojené se silným říháním. Pocit „těžkých“ rukou od loktů po konečky prstů. Odplížil jsem se z ložnice a pomocí aplikace iphone si změřil tep. Měl jsem 188bpm, po třech minutách a hlubokém, pomalém dýchání tep slezl a osciloval mezi 31 a 128 bpm. Atak trval asi 30 min. Teď mi tep osciluje mezi 48 a 83 bpm. Existuje nějaký medikament bez předpisu, který by reguloval arythmiii než se vrátím do USA?

  13. Pane Neumanne,

    Arytmie jsou různé, z různých příčin a různě se léčí. Obávám se, že léčit se sám, není nejlepší nápad. Stejně asi léky tohohle druhu na volno, bez předpisu koupit nejde, tedy u nás.
    Co můžete udělat sám, je úplně vynechat cokoli, co obsahuje alkohol, a buď navštívit kardiologa u nás, což asi bude něco stát, ale asi méně , než by stálo v USA, anebo odletět do Států urychleně. Možná by byla nejlepší kombinace obojího.
    Víc Vám neporadím. Co jsem znal v roce 1976 při státnici z interny (výborně) jsem z velké části zapomenul, nehledě k tomu, že od té doby je medicina trochu jinde.

  14. 2 Dušan – hele, bojím se, že se o Tebe pokouší infarkt… To pálení žáhy by tomu nasvědčovalo. Kup si v lékárně cokoli, co obsahuje nitroglycerin a nejlépe něco co se dá cucat a pomalu se uvolňuje (nebo si to přes někoho nech napsat). Jinak mám kamaráda kardiologa (staral se jedn čas i o domácího pána), snad by se nechal ukecat aby se na Tebe podíval. Ale musel bych Tě k němu odvézt, ordinuje buď v Táboře nebo v Milevsku. Dej vědět, já bych mu podle toho zavolal, jak by to šlo.

  15. 1212 Dušane, na arytmii není nic volně k prodeji. Krom toho arytmie může mít různé příčiny. Především by to chtělo základní kardiologické vyšetření, alespoň EKG. To u nás není drahé. Pak podle výsledku.

    Arytmie by mohla být vyvolaná stressem ze strachu ze srdeční příhody, kterou pálení žáhy může připomínat. Předpokládám, že pálení už odeznělo. Příčinou byl pravděpodobně reflux. Vyhýbej se alkoholu. Na pálení žáhy je v lékárně něco volně k dostání.

    Nitroglycerin a podobně není volně v prodeji. Jako vasodilatans funguje například aminokyselina arginin. K dostání v obchodech s potravinovými doplňky, pro sportovce. Například pod názvem Arginmax. Koukni na net, najdeš. Až dorazíš do Spokojených států konzultuj s lékařem, možná že brát tenhle doplněk spolu s dalšími aminokyselinami by Ti všeobecně prospělo.

  17. Arginmax určitě! Zvyšuje potenci a asi i výkonnost. 😉

  18. 1216 – co na to paní magistra? Já slyšel jen doktora Uzla.

  19. 1218-manžel paní magistry má zatím opačné problémy, a na to stačí dostatek přidělené práce nebo studená sprcha ;D

  20. Aginmax obsahuje taky arginin, a ten berou třeba kulturisti.
    No a proč nespojit příjemné s užitečným 😉

  21. 1219 – měl jsem na mysli aplikaci Arginmaxu na srdeční atak.

  23. 1219

    Herr baron von Furthmustahl je z rodiny ? 😀

  24. No pokud jde o názor paní magistry na případ, tak je stejný jako Halladinův a PeSův. Příliš vážná věc na laické a vzdálené posouzení, zkusit využít nějakého spřáteleného doktora, pokud je možnost (PeS nabídl, ale třeba i přes příbuzenstvo), a vždy to jde nějak zařídit i ohledně nákladů (to vyšetření lze napsat na někoho jiného-jde o mimořádný případ, ne nějaké zneužívání systému).

  26. OK – záležitost pominula. Budu abstinovat, to mi neublíží. Na květen mám naplánována tři kardiologická vyšetření. První na 6.5.Zdravotní pojištění mám, takže mne to nebude z kapsy nic stát. Denně polykám ředidlo krve Xeralto. Jsem teď ve vlaku do Českého Těšína. Vracím se ve středu. PeSi díky, pokud bych cítil, že by se to mohlo opakovat, ozvu se.

  29. MAGNESIA LITERA ZA PRÓZU

    Láska v době globálních klimatických změn
    Josef Pánek
    Novela Láska v době globálních klimatických změn vypráví o globální vesnici zvané Země, ilogičnosti rasismu i nevyzpytatelných cestách srdce, a hlavně o tom, jak se všichni bojíme změn, zatímco ta největší z nich se odehrává kolem nás

  31. Já jsem teď byl týden v Německu, je to zvláštní pocit, projít se po ulici nebo být v obchodňáku. Třeba počet ošátkovaných dam už je statisticky významný, stejně tak jako počet denních zpráv, o jak to říct, brutálním násilí ?

    No ale když oni to tak chtějí…

  32. Tak, tak… Kdyz to volici chteji… Koneckoncu, nemecti volici vedi dobre, co chtit, uz to prokazali.

    Podelim se o jeden vtipek, ktery mi poslal kolega… Normalne to nedelam, ale tento mne fakt dostal… Fiktivni rozhovor US vojaka z WWII a soucasnosti…
    ———————
    WW2 soldier: What’s that?
    Modern soldier: Night vision. It allows us to see in the dark.
    WW2 soldier: I wish we had that.
    –
    WW2 soldier: What’s that?
    Modern soldier: Kevlar. It protects us from dying from a gunshot.
    WW2 soldier: I wish we had that.
    –
    WW2 soldier: What’s that?
    Modern soldier: AH-64 Apache attack helicopter. Hydra 70 rocket pods, Hellfire missiles, and a 30mm chain gun. This bitch’ll solve all your problems.
    WW2 soldier: I wish we had that.
    –
    WW2 soldier: What’s that?
    Modern soldier: M1 Abrams main battle tank. Has a 120mm smoothbore gun that fires a depleted uranium dart that will accurately penetrate and kill any enemy armor from almost 8 kilometers away.
    WW2 soldier: Do you still have the ammunition storage problem? Our tanks have a tendency of spontaneously combusting when hit.
    Modern soldier: Nope, all ammunition is stored in a separate compartment away from the crew.
    WW2 soldier: I wish we had that.
    –
    WW2 soldier: What’s that?
    Modern soldier: M4A1 carbine. Select fire, can choose between semi auto or full auto. Rate of fire is about 700–950 rounds a minute.
    WW2 soldier: Must be pretty heavy.
    Modern soldier: No, it only weighs about 7.5 pounds fully loaded.
    WW2 soldier: I wish we had that.
    –
    Modern soldier: What’s that?
    WW2 soldier: A purpose. We fight to get the planet rid of evil
    Modern soldier: I wish we have that.

  33. Když se tu vtipkuje….

    ovídá dcera Sergeji Skripalovi sedícímu na lavičce: „Tedy já se ti divím, bývalí kolegové z práce si najdou čas, přijedou se na tebe podívat až z Ruska, a ty se tváříš tak otráveně…

    A jeden vtip nsa obrázku, na kterej nemůžu dát odkaz, protože nepřístupná část Aktuálních konfliktů, tak aspoň popis

    kterási ruská firma zřejmě dala do prodeje extra bio jedlý olej , prodlužující zaručeně život s pestrou nálepkou, s hvězdou a možná emblémem KGB , pod názvem….

    Hádejte… no přece Novičok 😀 😀
    kdyby někdo moc chtěl, pošlu obrázek mailem

  34. NoName ad 1231- nefňukej! Včera říkal německý ministr vnitra, že počet trestných činů, včetně násilných a migrantů poklesl meziročně o 9,5%.
    Naopak, že vzrostl prodej drog a tr.činy s nimi spojené.

    Němci prostě žijí v rauši, noo! 😀

  35. Groteska jménem Evropská Unie nabírá nové obrátky
    Desítky miliard eur z fondů Evropské unie by mohly po roce 2020 místo do zemí střední a východní Evropy, jako jsou Polsko, Maďarsko nebo Česko, putovat spíše do jižních států těžce zasažených nedávnou finanční krizí, tedy třeba do Španělska či Řecka. Na svém webu to napsal list Financial Times (FT) s odkazem na návrhy dokumentů Evropské komise.

  36. 1234-už za socialismu se každý rok vyrobilo daleko více bot, lednic, aut nebo jogurtů než rok předtím.
    Tedy podle statistiky.
    Lidé v reálném životě to překvapivě nepocítili.

    Jestli to v tom Německu nebude taky tak.

  38. To jako že třeba Volkswagen přesune Škodovku do Německa a nová škoda Chudaq se bude montovat v Eisenachu?

  39. No, spise bych to interpretoval lidovou moudrosti „po hodech prijde sr*cka“ 🙂

  40. No, on už jeden Pepa vysvětloval šéfovi, že po sedmi letech dobrých přijde sedm horších a je dobré se připravit. Jenom mám čím dál intenzivnější pocit, že ten interval let dobrých se zkracuje a ten interval let špatných prodlužuje. Jako by do toho někdo vrtal, či čo.

  41. Přečteno:
    Už jsem na to alergický: Babiš z vlády neodejde, ani když ho odsoudí.

    A to se schůze vlády budou konat na Pankráci? A Babiš bude mít mimořádně povolené hromadné návštěvy?

  43. BTW, je to skvělá demonstrace jedné ze základních vlastností Babiše, viditelné od začátku (pro toho, kdo chce vidět)-na něho se pravidla, které rád aplikuje na jiné prostě nevztahují.

  44. qUIVISI,žádnej pankrác nebude. Jednak i po prvostupňovém rozsudku bude odvolání, takže do basy nepůjde, a celé ty soudy skončí dávno po tom , co skončí tohle funkční období.

  45. Honzo ze Ž. ad 1240 – také už přilétají kobylky v mračnech zakrývajících slunce…

  46. Dobré odpoledne,

    no a co rovnou zavřít celou vládu? Tak se na tom Pankráci sejdou všichni a bude po problému a návštěvama. Schůze budou v rámci terapeutických a volnočasových aktivit.

  48. 1244-děkuji nevoliči za pohled z druhé strany. Bude prostě odsouzený, ale nebude ve vězení a ještě podá odvolání, případně dovolání a pořád nebude tak úplně odsouzený-a to nevoličům stačí.
    A i tak je to kampaň …

  50. 1244 – pokud to ví i on, tak proč nemůže klidně slíbit, že z vlády odejde (kdyý ví že se toho nedočká). He?

Komentáře nejsou povoleny.