František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
699 — Nó, blbne… Já Hampla beru spíše tak, že přehání; co napíše, si obvykle dělívám koeficientem 2 až 10. Na druhé straně leckdy mívá docela pronikavé postřehy (tady tedy zas tolik ne), kvůli kterým stále stojí za to jej číst.
Myslím si však, že to není tak symetrické, jak to vidíš. Co se 3i týče, jistě vztah k nim nedělí společnost v poměru 50 : 50, ale 80 : 20 či spíše více. Také neumím posoudit, kolik Zeman a Drahoš (zde ovšem s celým tím pravdoláskovním konglomerátem) mají opravdu skalních zastánců, a pro které naopak je první jen východiskem z nouze, vyplývající z rizik, které by přineslo předání podstatného kusu vlivu, moci a image pravdolásce, a druhý jen (riskantním a vědomě pochybným) nástrojem, jak se vyhojit z celkem pochopitelné nechuti k prvnímu.
Ale řekl bych, že kdyby skutečně přesvědčených přívrženců Drahoše bylo více, byl by také býval vyšší volební výsledek stran, jako jsou TOP 09 nebo STAN.
699 — jejichž následkem — Ještě snad tohle, Pavle. Myslím, že ono to nebude jen tím, ba ani z větší části ne tím… Když se totiž člověk podívá na Západní Evropu, ta ničím podobným neprošla, a přesto příznivci kapitalismu za posl. 30 či 40 let vůčihledně vymizeli; a nemám na mysli jen platonické příznivce, nýbrž hlavně lidi, co tehdy dávno koupili vyřazený soustruh, šoupli ho do garáže, začali vyrábět cosi, co trh potřeboval, a když to náhodou šlo, zaměstnali pár dalších.
halladine,
ač mě německý automobilový průmysl zajímá od dětství, nejsem odborníkem, který by mohl podávat kvalifikovaný výklad o jeho problémech. Opel byl v mém mládí symbolem solidního středostavovského vozidla, o nějaký stupínek nad VW. (Jediný osobní automobil VW byl ovšem tehdy Brouk.) K řidiči Opelu patřil ten příslovečný klobouk a na venkově i plató s vajíčky na zadním okně. V polovině 60. let byl každý pátý automobil prodaný v Německu (tedy tom západním)značky Opel. Naftová krize a celkový hospodářský pokles přivedly do firmy člověka, který prý byl s to dělat zázraky. Byl to José Ignacio López. Katovat kosty uměl dokonale, nicméně s náklady klesala také kvalita.V ýsledkem bylo, že nakonec to už Opel nebyl každý pátý v Německu prodaný automobil, ale každý patnáctý. Poté co s úderem kotlů odešel López k VW se ukázalo, že Opel má blbou modelovou politiku, je podinvestován, jeho výrobky jsou nekvalitní – prostě koza byla dojena tak dlouho až začala dojit krev. Navíc se ve firmě měnili její vedoucí představitelé jak apoštolové na orloji. A nakonec firmu loni přebrala francouzská konkurence. To pak mnozí lidé v Německu brali jako pokračování Versailské smlouvy.
Zpátečníku – 701 – podle mně se to podle této konkrétní volby vůbec posuzovat nedá.
IMHO mezi počtem voličů Drahoše (či Zemana) a počtem voličů libovolné politické strany není korelace vůbec žádná. Tahle volba je zcela jednoduše referendum o Zemanovi a jeho průserech v době jeho presidentování.
Kupříkladu znám i dva skalní voliče KSČ(f emku), kteří komanče volí konsistentně od roku 1990 a dodnes změnu poměrů nevydejchali, co to šli hodit Drahošovi, protože podle jejich názoru ventilovaného v hrubé hospodě je Zeman prostě dobytek, protože president formátu Gustava Husáka by se jistě před odemykáním Korunovačních klenotů neožral jak carský důstojník.
PAvle, já bych neřekla, že jde o to, že v obráceném gardu se dá napsat totéž o zemanovi a hlavně nejde ani tak o ty imigranty, ale o to, že veřejnosti media prezentují obraz pravdomluvného Drahoše, zatímco u zemana je pokládáno za lež im to, že v prvním kole říkal, že do žádné debaty nepůjde, protože ve druhém kole přijal Drahošovu výzvu a na debatu přistoupil.
Jinak samozřejmě, jak to bude po jeho zvolení s migranty, se uvidí, to bude na vládě, jak to ustojí.
Jinak sjem si přečetla ještě dva komentáže, na které byly postupně odkazy na konci šlánku – má k tomu hezký obrazy 🙂
Ale zajímalo by mně – opravdu se na tej akademii vyhazovalo za protiimigrantské postoje?
706 — A co třeba Oliva?
https://zpravy.idnes.cz/ustav-pro-jazyk-cesky-novy-reditel-martin-prosek-f7z-/domaci.aspx?c=A160929_183011_domaci_ale
2 Zpátečník – jo jo, Karel je můj spolužák a dlouholetý kamarád… A nějak nemám k tomu co dodat. Ale ono to souvisí s celkovou likvidací vzdělanosti v této zemi… Státní ministr Bach – Rakousko nepotřebuje vzdělané lidi, ale věrné poddané… A tím je řečeno vše…
maYdo – o debatu celkem ani nejde i když i to bylo víceméně lhaní. Jenže Zeman je již několikrát soudem odsouzený lhář v jiných causách.
Ale já bych mu to snad i odpustil, stejně jako bych mu osobně byl schopen prominout i tu virózu u Korunovačních klenotů.
Jenže z mého pohledu jsou tady jiné věci, které přehlédnout prostě nejde. Krom jeho podlézavosti Rusku a Číně je tady věc o které se příliš nemluví a která alespoň pro mně byla určující.
Totiž zneužití zcela zástupných problémů (v minulé volbě sudetští Němci a v momentální volbě migranti) na které nemá president ČR sebemenší vliv (a ani jej dle Ústavy mít nemůže) a přesto byly využity k manipulaci části řekněme méně bystrých či méně vzdělaných voličů ve prospěch Zemana. 🙁
Letos je to zejména markatní u té agitace s migranty. Osobně se divím, že dosud žádný novinář (nebo Zemanův protikandidát) neupozornil na jeden prostý fakt. V Praze vyhrál první kolo Drahoš zatímco Zeman vítězil spíš ve venkovských oblastech a/nebo v pohraničí.
Pokud by sem nějací migranti skutečně přišli či byli přiděleni, skončili by nejspíš v Praze (podobně jako v jiných zemích končí v Berlíně, v Paříži, v Bruselu, v Londýně) a nikoli v nějakých Horních či Dolních Drnovicích nebo ve Žďáru nad Sázavou.
Tak čeho se v Horních Drnovicích vlastně ti lidé bojí, že na téma migrace slyší ? To mají strach, že jim tam Ahmed z Afghanistánu bude pást kozy na jejich pozemku ? Nebo se jednoduše nechali zblbnout propagandou ?
704 — No, je fakt, Pavle, že se mainstreamová media snažila na Zemana házet bláto, a leccos asi ulpělo, v očích přinejmenším některých voličů. S těmi klenoty… Ono je to totiž tak: Mám-li dobré vychování (tohle píši jen tak z doslechu, sám bych se dobrým vychováním jistě vykazovat nikdy nikde nemohl), jednak se snažím nedopouštět se žádných faux pas, jednak, jsem-li náhodou některého svědkem, ničeho si nevšímám a tím spíše a naprosto určitě to nikde nerozmazávám.
Kdyby se kupříkladu (čistě teoreticky) v mé přítomnosti můj šéf nebo i nějaký kolega opil, jak zákon káže, jednak bych to asi ani nerozpoznal, jednak (pokud ano) bych neviděl žádný důvod o tom mluvit. Podobný rozumný přístup novináři aplikovali třeba na presidenta Havla. Jestliže u Zemana Lügenpresse postupuje jinak — dokonce diametrálně jinak –, je myslím naléhavě třeba vidět to v celém kontextu.
Mají plné zuby Pražáků (a předpokladu, že ti by imigranty brali)
V radiu mluvi Švihlíková. O Trumpovi, jaký prý to je politický amatér a tak je logické, že dělá průser za průserem.
Drahouš jako amatér průser za průsere dělat nebude? Možná by se měl poradit se Švihlíkovou, jak tu prezidentování dělat….
Jako v té soudničce, že se pan lesní (?) ožral jako prase, kdežto pan vrchní byl jen trochu veselej …
Zpátečníku – 710 – ale jistě. Média nejsou v Zemanově případě nestranná a nikdy nebyla. Jenže za to si může Zeman jaksi sám.
Pokud by se kdokoli systematicky, dlouhodobě a veřejně trefoval do libovolné profesní skupiny a spílal jim do hnoje a póvlu kdykoli by mu vyvedli něco nemilého, třeba řekli pravdu nebo tak něco (ať by již šlo o ajťáky, elektrikáře, hasiče, právníky nebo třeba pracovníky autoservisu) nemohl by se divit, že dotyčná profesní skupina bude vůči němu poněkud zaujatá. Snad tedy s vyjímkou lékařů, ti musí být nad věcí vždy, už kvůli Hippokratově přísaze.
709 — Dobrý argument s těmi migranty, Pavle, to ano… Ale není ono to náhodou vlastně obráceně? To jest, že 3i směřují do velkých měst ne proto, že jsou velká, ale čistě proto, že jejich obyvatelstvo k nim (doposud) projevuje více tolerance?
714 — Nojo, Pavle, jenže když takováhle novinářská nula z Lügenpresse cítí, jak nekonečně Zemana převyšuje mravně, má se tím více snažit být nad věcí a psát o něm objektivně…
To ale byl jen takový povzdech. Skutečný argument je tento: Podívej se prosím na Klause. Ten se k žurnalistům vždy choval korektně (ač jistě šlo tušit, že o nich dobré mínění nemá), a jaké nenávistné a lživé zhovadilosti o něm permanentně psali… Póvl a hnůj, bezedná žumpa — tím to tedy možná nebude, navíc je otázka, co byla příčina a co následek.
“ přesto byly využity k manipulaci části řekněme méně bystrých či méně vzdělaných voličů ve prospěch Zemana“
Ale blbost. Knížeti dělal kampaň David Černý, o kterém je známo, že obyvatelstvo kotlinky má za debily, podporovali ho „angažovaní umělci“ a pravdoláskaři a orientoval se na pražské studenty.
Hlavně za ním bylo příliš mnoho lidí, který na voliče prdí zvysoka a ještě očekávají, že tím mají být voliči polichoceni a který lidi mimo jejich okruh dávno neberou a jsou jim pro smích.
FAkt, je, že zeman si to mohl odpustit, protože pro tu knížecí squadru se to stalo vítanou záminkou proč to projeli, místo aby se nad tím, co zvorali sami.
Nejsem expert na imigrací, ale stačí takhle u nás zaskočit třeba do Mistelbachu v Rakousku kousek od hranic, což je město velikosti Uherského Brodu, a projít se po ulici.
A teď jsem trávil týden v lázeňském městečku v pohoří Harz. Pokud jsou Němci černí a kudrnatí, pak na německem venkově žádní imigranti také nejsou.
Pokud ne, pak je teze „na venkov se nehrnou“ tak nějak nepravdivâ.
„Tak čeho se v Horních Drnovicích vlastně ti lidé bojí, že na téma migrace slyší ? To mají strach, že jim tam Ahmed z Afghanistánu bude pást kozy na jejich pozemku ?“
No, s tématem migrace souvisí „haze free“ a b „boj proti xenofobii a rasismu“ a s tím zase „boj proti dezinformacím“, kteréžto boje zaštiťuje společnost Evropské hodnoty, z kterýho má živnost vysloužilej pornoherec a na vnitru mají takový malý útvárek, který bdí na d tím aby se omezovak)ly nežádopucí názory.
No a protože vidí za každým „nesprávným“ názorem proruské weby a pan profesor se obával ruského vlivu na průběh voleb a je těmito lidmni podporován, tak bych se sice neobávala o to, jakej Ahmed kde bude pást kozu, ale toho, že by se třeba nesmělo psát o tom, jaká nebezpečí v sobě soprývá islám a že třeba moje děti by mohly být jednou vyhazovány z práce a mým vnoučatům nedovoleno studovat, pokud nebudou mít ty správné názory, tak v tom bych už ten důvod k obavám viděla.
Zrovna tak bych se obávala například nutnosti zvyšovat ještě víc daně, aby systém případné migranty uživil, a samozřejmě řady problémů, které mohou vzniknout ze soužití různorodých kultur, zejména když se kvůli politickém korektnosti o těch problémech nebude psát.)
Cenzura pod záminkou ochrany migrace je nebezpečná i když tu máme migrantů prý jen dvanáct. To, že někdo si dělá ambice na to, že bude určovat, jaké názory nejsou žádoucí, je to nebezpečí, kterého bychom se měli obávat.
Zpátečníku – 715 – ne, to rozhodně obráceně není. S těmi migráčky je to naprosto stejné jako s drogovými dealery, kapesními zloději, prostitutkami (pravda, ty jsou v našem pohraničí vyjímkou kvůli řidičům kamionů a přeshraničním vidláckým návštěvám).
Na vsi by jim pšenka nekvetla, protože se tam lidé znají. Naopak anonymita velkoměsta jim umožňuje vzkvétat.
Je to něco podobného jako svého času (kdysi dávno) sňatkoví podvodníci či podvodnice. Ti se také rojili převážně v lázních a dalších místech, kde se shromažďovala stárnoucí a bohatá klientela. Ne proto, že by je tam nějak extra vítali, ale proto, že tam měli o kšefty postaráno. Na rozdíl od kupříkladu centra Prahy nebo nějakého Vystrkova pod Bezdězem, kde by je leda nabrali na vidle.
(676) Jo, na ty Islanďany taky koukám.
(678) I Sparta měla (a to já bonbony nejím). http://jdem.cz/dssju7
(702) Když ono se dneska už skoro nic nevyrábí na soustruhu (ale pár lidí se soustruhy znám, vzhledem k mému hobby, u toho se ještě soustruhy a takové stroje docela uplatní. Jeden kluk má i frézky a šťouchačky na ozubení).
(709) Je to tak, souhlas.
(710) Zpátečníku, Zeman novináře vědomě provokuje až uráží. Následkům se nelze divit.
(712) Nomen omen.
(714) Musí být, což neznamená, že vždy jsou.
(718) Na český fakt ne.
No, oni je v tom Německu prý pojali nějakou ideu, že když je rozdělí do věsnic a malých městeček, tak se lépe integrují. Obyvatelstvu dotyčných sídel se to moc nelíbilo, tuším, že v jednom městečku měli dostat přídšl, že to vypadalo, že domácí budou tou menšínou, co by se měla integrovat. Ale jak se to vyvíjí, nevím, moc se o tom nepíše.
(719)To, že někdo si dělá ambice na to, že bude určovat, jaké názory nejsou žádoucí, je to nebezpečí, kterého bychom se měli obávat. Jo, to bychom měli. A jak by se to obávání mělo projevovat? Podporou stran, které na něj upozorňují, případně slibují nic takového nedělat? U voleb, když volit nestojí za to? 😛
maYdo – 719 – ale jo, tohle celkem chápu. Jenže president ČR má na migraci zhruba takový vliv jako Její Veličenstvo Alžběta II. na referendum o Brexitu. Tedy žádný.
Proto je naprosto nesmyslné a falešné to postavit jako volební téma v presidentské volbě.
Jo a k televizi, škoda, že jsem až pozdě zaznamenal Prima Max a „Hájili jsme hrad“. Jen se obávám, že filmaři knihu, která se mi kdysi líbila, nejspíš dojebali.
No, já jsem, Pavle, odpovídala na otázku, čeho se lidé v souvislosti s migrací obávaj, ne jestli to je téma pro prezidentskou volbu.
Ale na druhou stranu od prezidenta se přinejmenším očekává, že projeví třeba taky nějaký pochopení o to, čeho se lid obává nebo po čem touží, i když němá moc to ovlivnit. Z tohohle hlediska zas já chápu, že lidi názor kandidátů na tuhle otázku zajímá.
AeroKarle – 725 – pokud se jednalo o ten starý film ve kterém hrál Burt Lancaster a ten chlapík co hrál v detektivkách detektiva Colomba (jeho jméno mi nějak vypadlo) tak ten je dobrý a od knihy se příliš neodchyluje. Ale to je film starý tak 50 let.
Pokud jde o nějaké nové zfilmování tak to jsem neviděl a nemohu posoudit.
Ten starý. Ale všiml jsem si moc pozdě.
720 — Na vsi by jim pšenka nekvetla, protože se tam lidé znají. Naopak anonymita velkoměsta jim umožňuje vzkvétat. — vs. moje jejich obyvatelstvo k nim (doposud) projevuje více tolerance — A není to vlastně totéž, Pavle?
721 — Zeman novináře vědomě provokuje až uráží. Následkům se nelze divit. — Pokud to ovšem jsou vskutku následky, AeroKarle. Mám dojem, že s postoji, které od začátku migrační krize zastává, by se stal terčem jejich otevřené nenávisti tak jako tak…
Cosi se mi motá , že Zeman začal být zlý na novináře, se se vrtali do jeho syna.
Já si o novinářích myslím to nejhorší na základě toho, co a jak píšou.
Anebo by bylo přesnější napsat lžou ?
po tom, co se vrtali
724 — Jenže president ČR má na migraci zhruba takový vliv jako Její Veličenstvo Alžběta II. na referendum o Brexitu. Tedy žádný. — Hehe. Už si to pamatuji jen matně, Pavle, avšak Buckinghamský palác se (skrz nějakého komorníka) nechal před referendem slyšet, že královna při soukromé audienci požádala Camerona(?), aby jí řekl tři důvody, proč zůstat v EU. Celkem jsem přesvědčen, že toto mělo na výsledek větší percentuální dopad, než kolik činil rozdíl hlasů mezi ano a ne.
Symbolický význam je značný, odtud i politický.
Navíc president může např. sjednávat mezinárodní smlouvy, jestliže se mu zachce.
Dukla oplatky,
tak ty mi docela chutnaly – a mám skoro pocit, že se stále prodávají, i když možná pod jiným jménem. IMHO byly vanilkové… to už je dávno, tak povídej, jen povídej 🙂
733 — Inu, Matzurko, taky se mi zdálo, že si pamatuji nějakou poměrně sytě žlutou náplň (vanilkovou? žloutkovou?), ale už nevím, u které značky. Také to mohla být nějaká česká obdoba těchto…: https://ekonomika.idnes.cz/foto.aspx?galerie=potrav&foto=PLZd7b28_7.JPG
720 Pavle, přesně tak. Je to otázka krmelce.
Pan Povondra: „Copak vy víte o válce!”
“Jen aby nepřišla až sem,” řekl syn Frantík trochu neočekávaně. “To víte, když má člověk děti –”
“Jak to, sem,” vyhrkl starý pán jaksi popuzeně. “Myslíš jako sem do Prahy?”
“Vůbec k nám do Čech,” děl mladý Povondra ustaraně. “Já myslím, když už jsou Mloci až u Drážďan – –”
“Ty chytráku,” káral ho pan Povondra. “Jak by se sem dostali? Přes ty naše hory?”
“Třeba po Labi – a potom dál podle Vltavy.”
Otec Povondra pohoršeně zafrkal. “Prosím tě, po Labi! To by mohli leda do Podmokel, ale dál už ne. Tam jsou, holenku, samé skály. Já tam byl. Kdepak, sem se Mloci nedostanou, my to máme dobré.”
“Ale když teď jde moře až k Drážďanům – –”
“Tam jsou Němci,” prohlásil starý pán odmítavě. “To je jejich věc. Ale k nám Mloci nemůžou, to dá rozum.“
685 dvd, to je názor člověka jinak velmi inteligentního, ovšem že neřidiče, podivujícího se nad tím, že já jako řidič „sváteční“ nemám auto s automatem a že v Německu navíc pro stáří vehiklu bych byl často odchytáván co smažka či jiná podezřelá existence.
S lehkým naznačením, že bych měl víc dbát o svou image příslušné sociální skupiny.
Na což z vysoka…
Pánové,
ale mluví se o možnosti přikázaného pobytu.
(729) To je starší, než začátek migrační krize. Alespoň co já pamatuji. Zeman prostě musí dát prakticky každému (no, Putinovi a Si Ťin-pchingovi asi ne) svou převahu. A to lidi nemají rádi, i kdyby to byla pravda.
739 — A to lidi nemají rádi — Hm, nojo, to kdyby měli šířit pomluvy o každém, koho nemají rádi… Kořeny bych nicméně viděl o dost dříve. Vzpomínáš si, jak (s vrcholem snad 1994 nebo 1995) bývaly Lidovky vysloveně, jednoznačně a až zaslepeně pro ODS ? V té době jim asi připadalo vlastenecké se do Zemana uvědoměle strefovat, co to jen šlo; a ten jim k tomu ovšem sám dodával poměrně brisantní munici třeba bamberskou aférou nebo (o trochu později) ruským dluhem… Z axiomu zkurvenosti holt mj. plyne nobody’s perfect (https://www.youtube.com/watch?v=mGBJg4GceHQ), a to ještě přinejlepším.
Přeji dobrou noc.
Ale jistěže je to vzájemný. Konstatuji jen, že Zeman není žádná nebohá oběť ošklivého „Lügenpresse“. Je stejně nedokonalý jako ti prohnilí žurnalisté (občas mám dojem, že i více). A stejně jako oni potřebuje konzumenty a tomu podřídí vše. Dokonce ještě více než ti žurnalisté, má k dispozici finanční a profesionální složky státu.
venkov a imigranti – na venkově je všechno víc vidět, lidi se navzájem znají. Každý nepřizpůsobivý nebo sociálně vyloučený je buďto něčí syn (dcera) nebo přistěhovalec.
OPEL – svého času, což možná může potvrdit jen dvd – byla zvláštní sorta lidí, jezdící v Opel Manta. Už jsem taky pamětník.
Pokud máte tu možnost, najděte si v archivu ČT1 dnešní Všechnopárty a hned její úvod. Šíp si tam pozval feministku, psycholožku a učitelku (všechno v jedné osobě) a dal jí možnost se předvést. Nebudu vám vnucovat hodnocení, udělejte si ho sami.
Možnost mám, ale všechnopárty není můj „cup of tea“.
Shlídla jsem katastrofák o zemětřešením srovnaném Los Angeles a myslím, že jsem na jakoukoliv povolební situaci připravena. Ale feministka, učiteka a psycholožka v jedno osobě a k tomu Karel Šíp, to je smrtící kombinace, na to mně nepřipraví ani pohled na Los Angeles v sutinách. Z toho bych mohla mít divoký sny.
ten katastrofák docela ušel, bylo to z r.1974, poměrně realisticky udělané, hlavní roli hrál Charles Heston, jeho zpovykanou manželku Ava Gardnerová a záběry zdecimovaného Los angeles nebo valících se vod z protržené přehrady byly velmi působivé.
Dociela by mně zajímalo, jak to udělali, v roce 1974 asi nebyla počítačová animace tak samozřejmá jako dnes.
Dociela by mně zajímalo, jak to udělali, – Karel Čapek, „Jak se co dělá“ – film.
743 – maYdo, překonej svůj odpor (předsudek) proti Šípovi nebo správnému čaji. Je pro tu srandu, jak ta slepice obhajovala chudinky, které byly vydírány filmovými producenty a jako důkaz uváděla trauma mnoha žen, na které pubertální výrostci pokřikovali cestou ze školy.
Ona dokonce odsoudila muže, kteří se při výběru partnerek soustředí na jejich vzhled. To nemá chybu, tvůj muž (promiň mi tu konkrétnost) si tě vybral proto, že jsi se mu líbila. Což je odsouzeníhodné. Měl si totiž vybrat takovou, která by se mu nelíbila, ale byla by ochotná mu nejdříve vyslat signál, že může a potom by ji ocenil jako člověka, bez ohledu na sexuální predátorské předsudky. Možná jsem zaujatý, sexista a já nevím, co ještě.
Na závěr dnešního přispívání připomenu dnešní zprávu o tom, že aktivní feministky podaly trestní oznámení na osazenstvo švédské zoologické zahrady, které připustilo, aby opičí samec týral svými sexuálnímu praktikami starší opičí samici. Google vám to přiblíží.
Good luck zitra! A jestli volby nedopadnou po vasem, mohlo by to byt horsi, kdyby byla zvolena nejaka multitalent psycholozka, taky ucitelka a hlavne feministka. Kazdy z dvou stavajicich kandidatu by byl v tom pripade zlaty.
Hergot, to je škoda, já na Šìpa prokliknul až už intervjůkoval Jasánka.
Najdu si to.
Tak jsem si teprve teď v iDěsu prohlédl tu Vemeno z Kyjeva.
Neskutečně děsivý produkt ZHN, zombie Věstonického Venouše v džínách.
Už kvůli tomu pujdu volit Zemana, protože kdo vydrží útok timto kalibrem,ten vydrží hodně…..
No a jenom pro dokreslení, ten Golem se nejprve omylem zjevil před slovenskou ambasádou, bo se spletl (majitel jeho joysticku).
Mozna proto na premiérské schuzce v budapesti mel Babiš separé rozhovory jen s kolegy z PL a HU, protože Fico byl z toho ještě otřesen…..