O rakouském Burgenlandu říká známý slovinský televizní komentátor, Drago Bulc, že je země slunce, neboť tu prý svítí celých 300 dní v roce. Jak už to tak bývá, z třídenní návštěvy svítilo pouze jeden den. Ale i ten stál za to. Při naší cestě za jedním unikátním vínem jsme navštívili Südburgenland, tedy jižní část tohoto vinařského kraje. Do poslední chvíle jsme ovšem nevěřili, že jedeme za vínem. Krajina spíše připomínala naši Vysočinu. Vinice jsme totiž jaksi do poslední chvíle neviděli. Snad jen několik vinařských tratí s podezřelou výsadbou. Nakonec jsme skutečně narazili na drobné vinice, ale nic, co by připomínalo Weinviertel v Dolním Rakousku nebo alespoň Velké Bílovice či Pálavu. Ještě větší údiv vzbudila druhová skladba vinohradů. Pravda, pěstovali tu z červených odrůd hlavně Frankovku a z bílých Vlašský ryzlink. Ale především převládaly tzv. amerikány, nověji a nejspíše i genderově správně, přímoplodící hybridy, rezistenty či interspecifické révy, jak se jim v současnosti říká. Tedy kultivary, které se u nás donedávna nesměly množit, ani ve velkém pěstovat. A už vůbec ne z nich vyrábět víno na prodej. Ale tady to evidentně šlo a dosud jde. Někteří vinaři v Jižním Burgenlandu na víně z amerických hybridů navíc založili živnost. Dali mu i přiléhavý název „Uhudler“. Velmi volně přeloženo, Uhudler je člověk, který po nemístné konzumaci zmíněného vína ráno civí jako výr. A výr se německy řekne „der Uhu“.
Tři centra výroby
Víno z přímo plodících hybridů, tedy „Uhudler“ se v Jižním Burgenlandu za relativně krátkou dobu existence stalo pojmem. A nejenom víno. Na snídaňovém baru nesmí v žádném zdejším hotelu či pensionu chybět marmeláda ze jmenovaných hroznů a v rodinném podniku manželů Hirmannových z něho dokonce dělají speciální ocet. Zdejší víno v rakouské síti supermarketů samozřejmě nenajdete. Abyste ho ochutnali, musíte přijet do okolí města Güssing. Najdete tu zhruba tři větší centra výroby tohoto moku. Moschendorf , kde je půvabné Weinmuseum čili Museum vína, dále kopec plný historických vinařských budov s názvem Kellerviertel Heiligebrun a za třetí nejnovější středisko výroby, Kellerviertel Eltendorf.
„Ještě před rokem 1989 jsme tu neměli ani vodovod, silnice či kanalizaci! Abychom tu měli alespoň elektrickou energii, tak jsme se s ostatními vinaři složili na benzínový agregát,“ popisuje začátky starosta vinařské osady Kellerviertel u Eltendorfu, Josef Pfeiffer. Osadu vlastně tvoří jediná ulice s názvem Uhudlerviertel, do které ústí skupina relativně nově vybudovaných vinařských domů s přilehlými vinicemi. Každý tu vyrábí téměř výhradně víno „Uhudler“. Proto také někteří označují svůj podnik jako „Uhudlerei“. Na rozdíl od například Jižní Moravy tu však chybí klasické sklepy. Pod pojmem vinařský dům zde najdete do svahu částečně zahloubené stavení, povětšinou se dvěma prostorami. V té první majitel vyrábí, lahvuje a následně prodává víno a v té druhé mu víno kvasí a dozrává. Zdejší vinice nejsou velké. Například J. Pfeiffer tu obhospodařuje jeden hektar a patří mezi největší vinaře. Víno rovnou ve svém vinařském domě zpracovává i prodává. Pěstuje tu přímo plodící hybridy Ripatella, Elvira, Delaware a Concord. Na ukázku pro návštěvníky má i další americké odrůdy Noah, Isabella a další. Révy jsou resistentní, netrpí nemocemi, a proto majitel nemusí používat postřiky. Snad pouze Concord je citlivější na peronosporu v době kvetení. Proto vyžaduje postřik před květem, kdy prašníky a pestík kryje jakási rostlinná tobolka, kterou plíseň ráda napadá, a později květ s čerstvě se vyvíjejícími malými bobulkami. Ten je také na plíseň citlivý. U nás, v Čechách i na Moravě, se vinice běžně stříká až osmkrát za sezonu. Běžná sklizeň z přímo plodících hybridů činí zhruba 5-6 tun z hektaru. Protože se ale jedná o okrajový vinohradnický region, občas vinice trpí mrazy. Loni jim například zničily 80 % úrody. Podle odrůdy osciluje u bílých kultivarů barva vína od světle slámové po světle žlutou a u modrých od růžové až po světle červenou. Červená vína tu totiž nenechávají ležet dlouho na slupkách, a to právě kvůli specifické příchuti jednotlivých hybridů. I proto jsou tato vína méně barevná.
Dalším místem, proslaveným právě tímto typem vína, je již zmíněná osada Heiligenbrunn. Jedná se spíše o skanzen. Místní vinařské domy jsou mnohem starší, je jich mnohem víc a mnohé z nich se pyšní historickými doškovými střechami. Vinice následně doplňují scenérii. Díky nim také celá víska žije a evidentně se v dobrém rozvíjí. Někteří tu dokonce mají i vinný šenk. Už od časů panovnice Marie-Terezie, která po dobu několika dní po sklizni odpustila vinařům daně, aby mohli prodat starou úrodu, tu využívají určitou moderní modifikaci. Ti, co vyrábějí víno z vlastních zdrojů, ho mohou i bez poplatků tzv. šenkovat. Ovšem k vínu nesmějí podávat teplá jídla. Takže se návštěvník musí spokojit s nářezy klobás, salámů, uzeného masa, různými saláty a pečivem. No, člověk se přemůže.
Z rezistentů „Uhudler“
U na Moravě či na Slovensku se křížencům amerických rév s evropskou dodnes říká „samoroďák“. Historii mají jmenovaní kříženci poměrně neslavnou. Když se opět začalo po Napoleonských válkách globálně oteplovat, zavládla pára, K. Marx sesmolil Kapitál a jeho přítel B. Engels polidštil opici prací, někoho chytrého napadlo dovézt do Evropy sazenice americké vinné révy. Bohužel s ní dovezl i dvě plísně a jednoho broučka. Nejdříve se objevila moučnatka, tedy Padlí révové (Oidium tuckeri). Nedlouho po této katastrofě se začaly na listech révy tvořit jakési olejové skvrny. Když jste list obrátili, byl zespoda bílý. Byla to další zavlečená plíseň, zvaná peronospora (Plasmopara viticola). To vše ovšem nebylo nic proti katastrofě třetí. Tou se stala malá muška, zvaná mšička révokaz (Phylloxera vastarix). Mšička má pohlavní a nepohlavní generaci. S tou první by bylo ještě jakés takés pořízení, protože sídlí na keři a volně poletuje. Bohužel ale nepohlavní generace tvoří tzv. hálky na listech a také na koříncích. Ucpává cestu živinám i vodě a réva usychá. Mšička se činila. Například v roce 1879 zničila na jihu Francie 500 tisíc hektarů vinic. Do Rakouského mocnářství dorazila v roce 1872 a k nám na Moravu v roce 1890. V Čechách naštěstí vymrzala. Vědci tehdy vyzkoušeli dvě cesty. Každá měla svoje pro i proti. První cestou bylo roubování evropské révy na révokazu odolnou podnož z americké révy. Druhou křížení evropských a amerických kultivarů. Samozřejmě zvítězila ta první. Ale i ta druhá měla svoje zastánce. V Americe zjistili, že kříženci s americkým druhem Vitis labrusca netrpí plísní révovou (tedy peronosporou), jsou odolná padlí a dokonce vzdorují révokazu. Vzniklo tedy mnoho kříženců mezi evropskou a americkou révou, jako například Isabella, Noah, Clinton, Herbemont, Othello a podobně. Jmenované odrůdy se nemusely stříkat, byly velice plodné, dávaly vína plná, některá i krásně barevná, ale naneštěstí s tzv. liščinou. V USA jim proto říkají Fox Grape. To je dosti intenzívní příchuť, na kterou si mnozí nezvykli a jiní ji milují. V Moschendorfu, poblíž již jmenovaného muzea, jsme ve vinařském domě, populárního rakouského herce Martina Wainek ochutnali krásné růžové víno, ovšem s jahodovou příchutí. Mimochodem, nynější majitel vinařské budovy a půvabného penzionu hrál vídeňského komisaře Kunze v proslulém rakouském seriálu. Ano, je to ten, kterému psisko jménem Rex pokaždé ukradlo svačinu. Nejdříve jsme našim chuťovým vjemům odmítali uvěřit. Na tekuté jahody jsme opravdu připravení nebyli. Po chvíli jsme se ale s tímto faktem smířili. Víno bylo lehké a pitelné. Navíc Martin nabídl klasické i šumivé. Takže, co řešit. Navíc se později ukázal jako vynikající průvodce.
Hybridy a vinařská inkvizece
Ovšem v rámci boje za záchranu především francouzského vinohradnictví byly amerikány francouzským vinařským inkvizitorům trnem v oku stejně, jako později Hitlerovi či našim soudruhům. Proto byly nebohé rostliny poměrně časně a téměř všude postaveny mimo zákon. Pěstovat se ovšem nepřestaly. Stačilo totiž zapíchnout do země odřezek vyzrálého réví a příroda se postarala o zbytek. Ale to už se blížila válka, kterou hybridy přežily ve zdraví. Ve válečných letech i po válce bylo vcelku jedno, co kdo pije. Hlavně, že v tom byl alkohol a bylo to laciné. Když se situace uklidnila, vlády se opět snažily amerikány z vinic vymýtit. Dokonce nabízely finanční pobídky, čili jaké si vinohradnické šrotovné. Bez úspěchu. V průběhu mnoha let navíc vznikla sorta vinařů, kterým se samoroďáky staly koníčkem i povoláním. Například už před válkou šlechtitel amatér Albert Seibel (1844-1936) dostal od přítele semenáček dvou amerických rév Rupestris x Lincecumii a jakési neznámé evropské révy. Tento paskvil se následně stal základem pro 200 semenáčků. Z nich onen pán vyšlechtil dalších 16 000 kříženců. Když úředníci zjišťovali v roce 1960 francouzskou vinařskou skutečnost, s hrůzou zjistili, že 128 tisíc ha je osázeno osvědčenými Siebelovými hybridy. Dodnes například slouží jako část suroviny, určené k výrobě Armagnaku. Mimochodem, vynikající současná interspecifická réva Hibernal není nic jiného, než kříženec odrůdy Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského.
Víno a polodivoká prasata
Dalším, kdo spojil svoji existenci s přímo plodícími hybridy je majitel dalšího vinohradnického domu s vinicí v Eltendorfu, Matthias Mirth. Ten má krom již zmíněného také půvabný penzion s vynikající kuchyní a vinným sklepem, moderně v nerezu vybavený provoz na výrobu vína a malou uzenářskou výrobničku. Eltendorf se totiž může pochlubit nejen vínem značky Uhudler, ale také lesy, kde M. Mirth chová pod širým nebem zvláštní druh prasat. Člověk by odhadl, že jsou to naši divočáci. Nikoliv. Prý jsou to kříženci dvou pozapomenutých historických plemen. Maso a klobásy z nich, byly opravdu vynikající. V jeho penzionu nabídl dokonce celé „Uhudler Menu“, tvořené polévkou s vínem „Uhudler“, kančím s uhudlerovou omáčkou a deserty s uhudlerovou marmeládou. Opět nemělo chybu. M. Mirth sousedí v osadě Kellerviertel s J. Pfeiffrem. Vyrábí stejně jako soused hned několik druhů vín. Pro jistotu nabízí i osvědčenou Frankovku a Ryzlink vlašský. Jinak samý „Uhudler“: Bílý a růžový, šumivý, dále tzv. „Spritz“, tedy „Uhudler“ s minerálkou s obsahem alkoholu 5%, „Uhudler“ grappu dokonce i likér z přímo plodících hybridů.
Nekonečná válka s úředním šimlem
Boj úředního šimla s „amerikány“ byl relativně vyrovnaný. Úředník zakázal, sedlák si cestu našel. S příchodem zelených ideologií se situace kupodivu změnila a na americko-evropské křížence se alespoň v Rakousku usmálo štěstí. Všechno prý způsobil otec a syn Pfeiffrovi, kteří využili situace, když se Zelení dostali do rakouského parlamentu. Začali totiž spolu s dalšími vinaři lobovat. Za co? Za tzv. „amerikány“, které už v roce 1938, tedy krátce po obsazení Rakouska Hitlerem, zakázali a zákaz přetrval až do roku 1989. Zmínění tehdy zorganizovali Spolek přátel vín „Uhudler“, a využili situace, kdy se v politice prosadila zelená ideologie s heslem o tzv. „Udržitelném rozvoji“. Vinaři navázali na vlnu vzestupu a propagace bio-potravin, která byla a dosud je v Rakousku velice populární. S tím se svezla i vlna tzv. přírodně produkovaných vín, rozuměj „Uhudlerů“. Vše má ale svoje „Ale“! Aby moc nevyskakovali, vinaři získali povolení pěstovat tyto přímo plodící hybridy: Elvira, Delaware, Concord a Ripotella. Další odrůdy, jako je například Isabella, Othelo, Clinton nebo Noah, ač zhruba stejně staré a stejným způsobem vyšlechtěné a podobně chutnající, se do seznamu nedostaly. Proč? Nikdo neví a rozumem vysvětlit nedokáže. Co je však mnohem horší, pěstovat a víno z nich vyrábět v Jižním Burgenlandu mohou. Ovšem pouze do roku 2030. Následně musejí absolvovat kolečko byrokratických jednání a opět požádat úřady o prodloužení povolení. Jak to dopadne, kdo ví?! Díky tomu, že „Uhudlerem“ žije snad celý kraj a mnoha lidem, nejen vinařům, dává práci, snad mají „amerikány“ určitou šanci.
František I.
747 — Také jsem si s jistým zadostiučiněním přečetl, Dušane. (Možná to zpětně i trochu sbližuje naše názory tehdy ohledně zcenzurování Alexe Jonese?)
Připojil bych snad ještě související odkaz: https://echo24.cz/a/Sqfev/facebook-zablokoval-poslanci-klausovi-osobni-profil
K téže věci docela inspirativně Hampl zde: http://petrhampl.com/facebook-spolecenska-smlouva
(V jakém významu užívám slovo inspirativní, jsem myslím vysvětloval již dříve. — A abych dohledával, co jsem v minulých vláknech napsal o korporacích a cenzuře, to určitě nikdo nechcete.)
750 — Nojo, skimici, jenže když si tentýž Hampl založí profil jinde, má tam k tomuto okamžiku imposantních 302 shlédnutí. Jinak mně to vysvětlovat nijak nemusíte, já na FB nikdy nebyl; nelíbí se mi samotná koncepce, z dob před 20+ lety pamatuji jiné (např. navzájem na sebe odkazující a sřetězené stránky; vzpomeňte si prosím, že sekce Links / Odkazy, kterou kdysi stránky běžně mívaly, se časem dostala do pozadí či skoro vymizela). Provozovat své vlastní stránky (na vlastní doméně) mne dnes žádné horentní peníze nestojí; vlastně je to malý zlomek částky, kterou platím (monopolu či quasimonopolu) za připojení k internetu.
Omlouvám se, chtěl jsem připojit odkaz, leč zapomněl: https://www.minds.com/DrHampl
Matzurko, já si tak nějak u normálního času přeju, aby poledne bylo v poledne. Celkem nic víc…
Skimici, ve sve 733 jste Dane vyjasnil svuj nazor na ty lidi, kteri se rozhodnou emigrovat.To je v poradku, kazdy mame pravo na nazor takovy, ci onaky.
Jiz jsem zde nekolikrat vysekl compliment, ze na debaty zde hledim povetsine s otevrenou hubou a kloboukem pokorne v hrsti. Nabidl jste zde vsak, skimici, tema, o kterem si i ja troufnu rict slovo nebo dve.
Nevim, jestli by jste se citil, ze by Vas hanba fackovala, kdybyste udelal rozhodnuti odejit ze zeme, kterou jste miloval, kterou milovali a byli na ni pysni Vasi rodice; kdyz jsme stali pri hymne u radia cela rodina v pozoru i v tech prekrutych padesatych letech, kdy slo doslova o kejhak a mym rodicum uz ukradli jejich krasny obchod na vsetinskem namesti. To, ze byli rodice ponizeni na nepratele nove socialisticke vlasti a mne a brachovi nasadili psi hlavy jen za to, ze jsme se narodili v poskvrnene rodine, stale neznamenalo, ze jsme u Ceskoslovenske hymny stali vzdycky v haptaku. Maminka plakavala. . .
Nu, ted k tomu utikani. Bylo to uz po nekolika petiletkach, kdy jsem se zacinal citit, ze jsem tu psi hlavu nekde odlozil. To, ze v sedesatych nemeli chlapy, kteri byli ochotni za par supu ucit decka, vyucil jsem se ucitelem. Miloval jsem skolu, ktera mne byla predepsana. S vdecnosti vzpominam na me starsi i dost stare kolegy, kteri mne remeslu priblizili. Miloval jsem (a stale miluju) vesnici, ve ktere jsem ucil.Az prisli jednou v noci soldati. V hodinach prirodopisu jsem detem cetl z Literarnich novin. V telocviku jsem v prestavkach mluvil o Masarykovi a Stefanikovi.Vetsina mych na duchod cekajicich kolegu pohrbla a nemela cas na debaty ve sborovne. Nekteri z tech mladsich zacli znovu o Leninovi a Gotwaldovi a pan skolnik uz nevyrvaval, ze komunisti jsou hajzli. Kdyz si me v cervnu 1970 predvolala inspektorka do reditelny, vedel jsem, ze to neni pozvani na kafe. Seznam udani by vydal za jeden dil Tarzana. Vsechno to, co jsem za ty dva roky rikal o Rusacich a mistnich komunistech v mych vyucovacich hodinach, taky vsak v hospode mezi kamarady myslivci ta inspektorka mela prede mnou na stole. Kdyz jsem toho dne ze skoly naposled odchazel, videl jsem ty shrbene stare kantory.
Skimici, pak ta „Predstava, ze nekam utecu, kdyz nevim kama treba se tam ani nedomluvim mne pripada nejen naivni ale zejmena nezodpovedna.“jak Dane rikate, aspon pro me ani naivni, ani nezodpovedna nepripadla. Mohu mluvit za celou radu pratel, kteri prisli kdysi na konec spagatu stejne jako ja. Taky Vam chci sdelit, ze ani jeden z nich nikomu na krku nevisel. Jsme ted stari (ti z nas, kteri jeste dychaji a popijeji na zaprazi Bourbon)a dojednoho drzime palce a radujeme se z kazde dobre zpravy ze Stare zeme. Vratil jsem se minuly tyden domu z navstevy stejne vesnice, ze ktere me komuniste kdysi vysupovali. Je krasna! Pivo v Dolni hospode je z nebe. Debaty nad nim po nedelnim fotbale jsou skoro tak dobre, jako to pivecko.
P.M., není emigrace jako emigrace.
Je rozdíl, jestli někdo uteče z totalitního systému po těch zkušenostech, jaké máte Vy nebo jestli vykřikuje něco o emigraci jen proto, že volby nevyhrál ten, koho si ten dotyčný představoval.
Další věc je, že i když leckdo jde do ciziny za „lepším“, tak si je dostatečně vědom toho, že pečený holuby nikde do huby nelétají, chleba má dvě kůrky všude a to „lepší“ je třeba si tvrdě odmakat. A jestlli je schopen nové zemi nabídnout něco víc, než nářky, jak v tej starej zemi trpěl.
Když už něco měním, nepomlouvám, co bylo. Ať už se to týká výměny manželky, zaměstnavatele nebo země pobytu.
Víte, ono se to dnes snadno vykřikuje o tom, že emigruju, když je to leckdy snadný skoro jako se přestěhovat z Prahy třeba do Aše a nehrozí Vám kriminál za to, že jste jen slovo „emigrace“ vyslovil.
755 P.M.
to je v pořádku, P.M. a relevantní pohled, osobní zkušenost.
Táta v roce 68 neutekl když to ještě šlo a nebyl k tomu ani připraven. No a pak už to nešlo. Jeho táta, můj děda v 48 totéž v bleděmodrém.
V 89 jsem neutekl protože zatím nebyl důvod, ale jak se říkalo „kanistry mám připravené v garáži“ a starám se abych věděl kam.
Já prostě děti vychovávám tak aby s tím neměli sebemenší problém pokud taková situace nastane a „ještě to půjde“ a moc se neohlíželi zpět. Potřetí už to snad není hloupost ale čistě lenost … Nechci aby děti dopadli jako moji rodiče, kteří v produktivním věku museli žít za drátama.
Dušane,
stojím na pozicích „salónního libertariána“ Luboše Záloma a s panem Klausem ml. nesouhlasím v tomto punktu ani trochu. Tedy, nepochopil jsem argumentaci páně Hamplovu – společenskou smlouvu bych nehájil nikdy. Celý tenhle Hobbsův konstrukt mě vždy míjel.
Děti dopadlY ?
Neumím to politologicko filosoficky rozebrat jako pan Hampl, ale článek páně Klausův mi přijde jako sezení jednou prdelí na dvou židlích. Ano, svobody bohužel ubývá. Hluboce ovšem pochybuji, že ji lze zákonem nařídit.
(759) Pokud ještě neletí, tak jo. 😛
P.M.,
tak to jste měl ve Staré zemi ještě týden počkat – o víkendu tu zjevně panovaly houbařské orgie 🙂 Ptala jsem se kolegů v práci, a po lesích pádili všichni houbomilní.
Manžel svůj skromný úlovek zvážil, bylo toho 15 kilo. Hříbky praváky, křemenáče, kozáky… klouzky prej nesbíral, že by šly kosou, ale blbě se čistí.
758 Modrý ptáku
no já společenskou smlouvu nehájím taky, podle mě zbytečně podrobné co se týče tedy 90/2012 Sb § 146-149, ale zase nic, kvůli čemu bych krvácel na barikádě …
760 Karle – ANO.
Mate pravdu,maYdo. „Jit za lepsim“ tehdy, pred padesati lety aspon pro me nebyl dobrym duvodem odejit. Mel jsem a stale mam jine meritko.Je to, prominte my French, MIRA NASRANOSTI.
Matzurko, rve mne to srdce! Ja jsem to vedel! Po tom velkem desti dostalo podhoubi tu spravnou stavu. Ty houby bylo citit v lufte, ale to uz jsem na to vsechno cumel z letadla.Snad pristim rokem! Preju Vam houbove hody!
M.P. já nikde netrdím, že zastávám Klausovo stanovisko – jen jsem napsal, že jde o zásadní komentář. Hampl je už jen odvar. Nikomu také nenapovídám jak Klause chápat. Ale stoprocentně souhlasím s Tebou, že zákonem nařízená svoboda nemá se svobodou nic společného.
Tak ja to mam s Honzou stejne. Souhlasim, ze argumenty p. Klause jsou promyslene, nicmene si nadale myslim, ze zakonem nelze nikoho nutit ke konkretnimu nakladani se svym majetkem. Abych vyvratil spatnou analogii p. Klause, nemam nic proti soukromemu koncentraku, jestlize je vstup do nej dobrovolny a kdykoliv lze odejit.
Navic, v tomto jsem i ja cenzor. Bych nepripustil, aby nekdo v ramci prava na svobodu projevu pomaloval muj barak napisem Kunetka je vul. Uznavam pravo na to, aby si to nastrikal na svuj barak.
Dušane,
omlouvám se, jestli 758 vyzněla, že zastáváš stanovisko Klause ml. (tím je myslím vše vyjasněno). Já jsem hluboce přesvědčen, že svoboda je předpokladem možnosti něco dělat, nikoli výsledkem. Kdysi jsem tohle vysvětloval na taxikáři, který si na auto vyvěsí nápis: „nevozím fialové a růžové“ (já tehdy použil konkrétní rasu a konkrétní národ, ale nechci působit trable panu domácímu, jestliže jsou fízlácké dušičky všudypřítomné). Nikdy bych si do takového auta nesedl, taxikáře považuji za debila, ale budu do nejdelší smrti hájit jeho právo vyvěsit nápis: „nevozím fialové a růžové“.
skimici, já myslel onen přihlouplý konstrukt plynoucí z Hobbsova „člověk člověku vlkem“, který je fakticky obhajobou státu. Kdyby totiž stát neexistoval, tak bychom se tady mezi sebou povraždili. Takže můžeme Dnes zavázat někoho, kdo se ještě nenarodil, jak se má Zítra chovat. Také nevím o ničem, kvůli čemu jít krvácet na barikády. Ale. Kdyby se šlo kvůli zrušení státu, tak bych – dramatická pauza (chvilka napětí, virbl bouří), se zamyslel 🙂
A Petr byl rychlejší 🙂
768 — zakonem nelze nikoho nutit ke konkretnimu nakladani se svym majetkem — Proč ne? Firma F je rejdařství, vypukne válka, stát bude (zákonem) požadovat, aby mu F přepravovala vojáky či materiál. Že zákony zasahují do nakládání se soukromým vlastnictvím, je běžná věc; budou-li navíc požadovat něco konkrétního (spíše než obecného a spíše než zakazovat něco konkrétního), problém myslím neposouvá o mnoho dále.
Otázka spíše je, co zákony budou konkrétně požadovat, po kom, kdo je vydá a kdo odvolá…
Musím do terénu, zkusím se nad tématem zamyslet ještě cestou.
Zpatecniku, otazka zda ano ci ne a co presne je ideologicka, ne diskusni. Ze se tak zhusta deje vypovida o praxi, ne jeji spravnosti.
Mimochodem, znat dejiny dvacateho stoleti a vykladat o tom, jak je silny stat dulezity k tomu, aby se lide neokradali a nevrazdili chce hodne silnou davku doublethinku.
750 – skimici, to asi opravdu nemínili Evropský parlament:
„o Seznam více než 50 českých rodin, které by se ujaly syrských sirotků, má iniciativa Češi pomáhají“
Ale, muj oblibent Limes inferior…
https://www.securitymagazin.cz/komentare/rekni-to-jinak-at-te-nesmazou-1404061424.html
P.M. Vás jsem opravdu nikdy nepodezřívala, že byste tam šel “ za lepším“v tom smyslu, že tam si můžete vybrat z deseti jogurtů a tady stojíte frontu na jeden. 🙂
„Za lepším“ je teda trochu problematický obrat, protože člověk v podstatě vždycky odchází proto, že doufá, že si v něčem, pro něj zásadním, polepší. Pro někoho je to ten materiálně spotřební standard, pro někoho větší míra svobody, pro někoho kultura, pro jiné lepší práce, přístup ke vzdělání, lepší politické poměry, menší úřední buzerace…. atd.
Jinak jetsli vás to potěší, tak já si o tom houbovém šílení přečetla po víkendu, kdy jsem ze dvou výprav do elsa dohromady přinesla deset hub, z toho tři sjem našla přímo ve vsi.
Jo a dnes cestou do práce jsem míjela dvě dámy, které družně venčily svá psiska a jak jsem šla kolem zaslechla jsem „…těch hříbků bylo 156 a neřekl mi, kde je našel“
774 quivis
A kdo jim v tom brání? Ať si nějaký vyhlídnou, skočej jim ti vyřídit na Cizineckou a až to budou mít v ažůru, můžou si je umístit domů do terária či kamkoliv plánují
775 – „Jak je možné, že Zajdel někdy v 80. letech 20. století tak přesně odhadl, kam míříme?“
No, já bych tušila, anžto ty osmdesátky pamatuju. 😉
776 maYdo
“…těch hříbků bylo 156 a neřekl mi, kde je našel”
To je snadné. Koalang! 156 je Městská Policie. Chtěla známé sdělit, že měla včera návštěvu a neví kdo jí udal a nemohla to říci ve volné řeči, protože Systém už psy očipoval a nedá se před nimi mluvito ničem důležitém.
Petře,
myslím, že tady jsi narazil na klasickou záležitost, kdy se podařilo etatistům a jejich kolaborantům krásně zatemnit obsah slov: A) vlastník je osobou, která nakládá se svým majetkem podle svého uvážení. Tudíž platí Tvoje teze, že není lze zákonem nikoho nutit k nakládání se svým majetkem. B) vlastník je osobou, která spravuje majetek ve prospěch veřejného blaha. Pak je důležité, co je napsáno, kdo vydává atakdále. Lidem opravdu splývá dohromady vlastnictví a správcovství. V některých oblastech je tohle úplně bizarní – např. děti nebo drogy.
>>779 Hergot! Pred chvilkou se mne jeste styskalo, po precteni 779 jsem rad, ze jsem vypadl!
ad 774 Toho, co založil Češi pomáhají jsem dneska poslouchala. Neví, co jsou ti lidé, resp. co je to za rodiny, naví jaké děti by chtěli a do právních hledisek se nebude pouštět, to mu nepřísluší. Ale chtěl by se sejít s Babišem, aby si to vyříkali.
781 P.M. stejně už Vás maj. A nezapomeňte, že tu všude řádí Putin. Kontroloval jste sikufr co máte v deodorantu? Zkusil bych raději zkusmo stříknout na sousedovic psa, pro sichr v rukavicích a s průhlednou igelitkou na hlavě. To by mělo stačit, Je to dost nekvalitní, jak se v Salisbury ukázalo.
783 Becherovku jsem privezl zapecetenou. Slivovici a merunkovici jsem vsak vezl v plastikovych flaskach se spuntem jen tak na zavit. Uz jsem to vsak na sousedech vyzkousel a sanitka zatim nehoukala. Hadam, ze estebaci, kteri me a moje kamarady meli kdysi v merku bud vychcipali, nebo se preorientovali na privatizovani a bydli u nas na Floride.
skimici,
speciálně pro vás citát odjinud:
„Daily Mail (popisující hotelový pokoj ruských „špionů“ kde byly nedávno nalezeny stopy novičoku): A cleaner was forced to spend the next day clearing up the mess left by the assassins in London and the room has since been redecorated, with its walls painted brown.“
Komentář:
No ale díky tomuto víme nejen to, že je Novičok na hovno, ale že má i hnědou barvu.
786 Matzurko
to je jasný
Guests described the stench of cannabis wafting from the accommodation they shared at the two-star City Stay Hotel in East London.
They even complained to staff after the wanted Russian agents smuggled the hooker into their room for “noisy sex”.
Kouřili marjánu, hlasitě zmermomocňovali štětku a ještě kolem chlístali nervové agens 🙂
To musel být mejdan 🙂
Vážení pánové a dámy. Sedím u Plzně a nemyslím město. 🙂 Dovolím si s MP a PK zásadně nesouhlasit. Nesouhlasím s anarchií ve stylu Jirky p.p.a. . Ona totiž vždy skončí státem. Bohužel, budu online ještě asi hodinu a potom asi dva dny mimo. Můžeme se k tomu vrátit … Ale!!! Mazání bylo nařízeno EU! Proč by nemohlo být zrušeno ČR? Obhajovat svobodu někoho, komu byla předtím zrušena je nonsens. Pletete si příčinu a následek! FB nemá zájem na cenzuře. Stojí ho to prachy! Tedy; není to jeho rozhodnutí. Ale mám důležitější věc.
skimici,
to tedy jo. Přesně podle příruček GRU 😀
Skimici, myslím, že to je jednoduché : Pokud je mazání prováděno proto, že ho ukládá zákon, jinak hrozí pokuta nebo jiná sankce, pak jde o státem uplatňovanou cenzůru a ne o právo majitele dělat se svým majetkem a ve své hospodě , co uzná za vhodné.
Nepřála bych nikomu ten zážitek, co jsem měla před cca 4 hodinami. To mi tak zazvoní mobil a mladší dcera stručně sdělí: Sebíka (můj v pořadí třetí vnuk) srazilo auto. Dodatek – asi to jsou jen odřeniny – vnímám s úlevou.
Další zprávy jsou – jel na kole, sjel z cyklostezky na silnici a nepředvídatelně vybočil vlevo, na co nestačil řidič auta, jedoucího stejným směrem, zareagovat. Srazil jej, ale protože měl vnuk helmu na inline – když odjížděl z domu, helmu neměl a dcera popadla první, co jí pod ruku přišla a před domem mu ji nasadila – mu vlastně zachránila život. Jak záchranáři, tak příslušníci PČR i okolostojící přihlížející konstatovali, že kdyby měl helmu cyklistickou, dopadlo by to mnohem, mnohem hůř. Možná i fatálně. Následné vyšetření v nemocnici nepotvrdilo žádné další zranění, jen mírný otřes mozku. Auto dopadlo hůř.
788 Matzurko
V tom je ta zákeřnost. Práce v utajení. Musí to být spousta let speciálních kursů než naučí špičkového agenta aby se choval jako obyčejný ruský kretén.
790 Dano
Anděl strážný stál i u řidiče. Tato situace je přesně i moje nejhorší můra. Nic nenaděláš a do konce života budeš to dítě vidět. O následné base a dalším raději ani nemluvit.
Věřím, že běžel do kostela zapálit tlustou svíčku a teď pije zaslouženého panáka.
Vážený pane domácí. Mám prosbu a návrh. Asi takhle. Měl bych, pokud ho uveřejnite příspěvek s dvěma podtituly. Aneb; trocha poezie nikoho nezabije aneb o čem dědeček nebude vyprávět. Jestli ho uveřejnite je samozřejmě na vás. Ale mám problém. Nevím kam ho poslat. Asi je to moje nedostatečnost. Prosím, pošlete mi svůj mail na můj. Díky.
772 Petře, jsou i jiné společenské kultury než zdejší postfeudalni, které vytvářejí stát ke své potřebě.
No, Dano, na to není co dodat, snad kromě „Zaplať Pán Bůh, že to nebylo nic horšího“.
780 Modrej,to je z kurveni významu vlastnictví. Držet, těžit užitek, nakládat. Pekař nad rohlíkem má plnou moc dokud ho neprodá. Jeho svobodou je nabízet ho za jim určených podmínek. Prodejem nad ním ztrácí veškerou moc. Je svobodou kupujícího, jak s ním naloží, jestli ho sní suchý, nálame do kafe nebo usušit na strouhankou. Jenže jsou tací, kteří omezují jak pekaře ve svobodném nakládání s neprodanym rohlíkem, tak zákazníka s koupeným. Viz příklad hospoda a příklad autorské dílo.
Mladý Klaus jak i ostatní jeho názoru jsou mimo mísu, protože například facebook je jako ta hospoda. Tak jako například zdejší blog. Když se Klausovi nelíbí cenzura na Facebooku, či jinde podobně, může si pořídit vlastní server a na něm vlastní stránky.
Inu, marná sláva, nevymyslel jsem nic. Totiž, nic nového oproti tomu, co mne napadlo už dříve, jenže jsem to sem nenapsal.
Já bych si ten Klausův internetový zákon prosím představoval třeba takhle (zatím jen jako první pokus, pouze jako návrh principu a mechanismů): Nechat korporaci cenzurovat dle svého uvážení, ale výhradně za následujících podmínek:
1) Nesmí nijak měnit obsah či viditelnost příspěvků žádného uživatele a nesmí je mazat selektivně; pokud tedy cokoliv smázne, musí zároveň smazat všechny příspěvky téhož uživatele a celý profil téhož uživatele, jednou provždy, bez možnosti jej kdy obnovit nebo si založit nový profil.
2) Jestliže takto smaže některého uživatele, musí zároveň stejným způsobem smazat všechny uživatele, kteří si cokoliv ze smazaného profilu v posledních deseti letech zobrazili.
Jak by, v bohužel jen čistě hypotetickém případě, že by takovýto zákon nabyl platnosti a účinnosti, Zuckerberg svým akcionářům vysvětloval, proč to či ono smázl, bych si pak poslechl s upřímným potěšením…
Musím se na zítra připravit k jednání, bohužel tedy se dnes věci nemohu věnovati dále. Ale snad si dovolím jednu poznámku: Musím s lítostí říci, že ti, kdo ještě v této době(!) omezování svobody slova obhajují libertariánskými idejemi či principy, mě dost zklamali.
Shumacher – 796. Souhlasím s argumentací, nesouhlasím se závěrem. Zpátečník: nesouhlasím s argumentací, souhlasím se závěrem. 🙂 Zatím mi nikdo neodpověděl na to, proč EU má právo něco nařídit a ČR nemá právo to nařízení zrušit. MP a PK kde jste?
Sorry, odcházím …
Ad facebook a cenzura: jde o sdílení pravomocí mezi státní mocí a korporací.
Státní moc nechá korporaci občany šmírovat, „vytěžovat“, zasahovat do jejich soukromí a jejich soukromí prodávat inzerentům. Výměnou za to bude korporace dobrovolně a proaktivně plnit nařízení a doporučení ohledně regulace obsahu.
Jaké má facebook alternativy?
1) odejít z trhu EU, případně dalších trhů
2) otevřeně se vzepřít státní moci, být pokutován např. 100 EUR za každého uživatele a rok, kdy byl tento uživatel šmírován. Dále ad 1)
3) podvolit se státní moci.
Jaká je další možnost?
Možnosti občanů jsou širší:
1) používat alternativní platformy (mastodon, diaspora, wordpress)
2) self-hosting (sumavak.xyz)
3) VPN do světa a tam používat (1,2)
3) pokud budou zakázány (1,2,3), přejít do „ilegality“ darknetu – TOR – aplikace vytvořená US tajnými službami, která pravděpodobně nepůjde na ruku EU.