O rakouském Burgenlandu říká známý slovinský televizní komentátor, Drago Bulc, že je země slunce, neboť tu prý svítí celých 300 dní v roce. Jak už to tak bývá, z třídenní návštěvy svítilo pouze jeden den. Ale i ten stál za to. Při naší cestě za jedním unikátním vínem jsme navštívili Südburgenland, tedy jižní část tohoto vinařského kraje. Do poslední chvíle jsme ovšem nevěřili, že jedeme za vínem. Krajina spíše připomínala naši Vysočinu. Vinice jsme totiž jaksi do poslední chvíle neviděli. Snad jen několik vinařských tratí s podezřelou výsadbou. Nakonec jsme skutečně narazili na drobné vinice, ale nic, co by připomínalo Weinviertel v Dolním Rakousku nebo alespoň Velké Bílovice či Pálavu. Ještě větší údiv vzbudila druhová skladba vinohradů. Pravda, pěstovali tu z červených odrůd hlavně Frankovku a z bílých Vlašský ryzlink. Ale především převládaly tzv. amerikány, nověji a nejspíše i genderově správně, přímoplodící hybridy, rezistenty či interspecifické révy, jak se jim v současnosti říká. Tedy kultivary, které se u nás donedávna nesměly množit, ani ve velkém pěstovat. A už vůbec ne z nich vyrábět víno na prodej. Ale tady to evidentně šlo a dosud jde. Někteří vinaři v Jižním Burgenlandu na víně z amerických hybridů navíc založili živnost. Dali mu i přiléhavý název „Uhudler“. Velmi volně přeloženo, Uhudler je člověk, který po nemístné konzumaci zmíněného vína ráno civí jako výr. A výr se německy řekne „der Uhu“.
Tři centra výroby
Víno z přímo plodících hybridů, tedy „Uhudler“ se v Jižním Burgenlandu za relativně krátkou dobu existence stalo pojmem. A nejenom víno. Na snídaňovém baru nesmí v žádném zdejším hotelu či pensionu chybět marmeláda ze jmenovaných hroznů a v rodinném podniku manželů Hirmannových z něho dokonce dělají speciální ocet. Zdejší víno v rakouské síti supermarketů samozřejmě nenajdete. Abyste ho ochutnali, musíte přijet do okolí města Güssing. Najdete tu zhruba tři větší centra výroby tohoto moku. Moschendorf , kde je půvabné Weinmuseum čili Museum vína, dále kopec plný historických vinařských budov s názvem Kellerviertel Heiligebrun a za třetí nejnovější středisko výroby, Kellerviertel Eltendorf.
„Ještě před rokem 1989 jsme tu neměli ani vodovod, silnice či kanalizaci! Abychom tu měli alespoň elektrickou energii, tak jsme se s ostatními vinaři složili na benzínový agregát,“ popisuje začátky starosta vinařské osady Kellerviertel u Eltendorfu, Josef Pfeiffer. Osadu vlastně tvoří jediná ulice s názvem Uhudlerviertel, do které ústí skupina relativně nově vybudovaných vinařských domů s přilehlými vinicemi. Každý tu vyrábí téměř výhradně víno „Uhudler“. Proto také někteří označují svůj podnik jako „Uhudlerei“. Na rozdíl od například Jižní Moravy tu však chybí klasické sklepy. Pod pojmem vinařský dům zde najdete do svahu částečně zahloubené stavení, povětšinou se dvěma prostorami. V té první majitel vyrábí, lahvuje a následně prodává víno a v té druhé mu víno kvasí a dozrává. Zdejší vinice nejsou velké. Například J. Pfeiffer tu obhospodařuje jeden hektar a patří mezi největší vinaře. Víno rovnou ve svém vinařském domě zpracovává i prodává. Pěstuje tu přímo plodící hybridy Ripatella, Elvira, Delaware a Concord. Na ukázku pro návštěvníky má i další americké odrůdy Noah, Isabella a další. Révy jsou resistentní, netrpí nemocemi, a proto majitel nemusí používat postřiky. Snad pouze Concord je citlivější na peronosporu v době kvetení. Proto vyžaduje postřik před květem, kdy prašníky a pestík kryje jakási rostlinná tobolka, kterou plíseň ráda napadá, a později květ s čerstvě se vyvíjejícími malými bobulkami. Ten je také na plíseň citlivý. U nás, v Čechách i na Moravě, se vinice běžně stříká až osmkrát za sezonu. Běžná sklizeň z přímo plodících hybridů činí zhruba 5-6 tun z hektaru. Protože se ale jedná o okrajový vinohradnický region, občas vinice trpí mrazy. Loni jim například zničily 80 % úrody. Podle odrůdy osciluje u bílých kultivarů barva vína od světle slámové po světle žlutou a u modrých od růžové až po světle červenou. Červená vína tu totiž nenechávají ležet dlouho na slupkách, a to právě kvůli specifické příchuti jednotlivých hybridů. I proto jsou tato vína méně barevná.
Dalším místem, proslaveným právě tímto typem vína, je již zmíněná osada Heiligenbrunn. Jedná se spíše o skanzen. Místní vinařské domy jsou mnohem starší, je jich mnohem víc a mnohé z nich se pyšní historickými doškovými střechami. Vinice následně doplňují scenérii. Díky nim také celá víska žije a evidentně se v dobrém rozvíjí. Někteří tu dokonce mají i vinný šenk. Už od časů panovnice Marie-Terezie, která po dobu několika dní po sklizni odpustila vinařům daně, aby mohli prodat starou úrodu, tu využívají určitou moderní modifikaci. Ti, co vyrábějí víno z vlastních zdrojů, ho mohou i bez poplatků tzv. šenkovat. Ovšem k vínu nesmějí podávat teplá jídla. Takže se návštěvník musí spokojit s nářezy klobás, salámů, uzeného masa, různými saláty a pečivem. No, člověk se přemůže.
Z rezistentů „Uhudler“
U na Moravě či na Slovensku se křížencům amerických rév s evropskou dodnes říká „samoroďák“. Historii mají jmenovaní kříženci poměrně neslavnou. Když se opět začalo po Napoleonských válkách globálně oteplovat, zavládla pára, K. Marx sesmolil Kapitál a jeho přítel B. Engels polidštil opici prací, někoho chytrého napadlo dovézt do Evropy sazenice americké vinné révy. Bohužel s ní dovezl i dvě plísně a jednoho broučka. Nejdříve se objevila moučnatka, tedy Padlí révové (Oidium tuckeri). Nedlouho po této katastrofě se začaly na listech révy tvořit jakési olejové skvrny. Když jste list obrátili, byl zespoda bílý. Byla to další zavlečená plíseň, zvaná peronospora (Plasmopara viticola). To vše ovšem nebylo nic proti katastrofě třetí. Tou se stala malá muška, zvaná mšička révokaz (Phylloxera vastarix). Mšička má pohlavní a nepohlavní generaci. S tou první by bylo ještě jakés takés pořízení, protože sídlí na keři a volně poletuje. Bohužel ale nepohlavní generace tvoří tzv. hálky na listech a také na koříncích. Ucpává cestu živinám i vodě a réva usychá. Mšička se činila. Například v roce 1879 zničila na jihu Francie 500 tisíc hektarů vinic. Do Rakouského mocnářství dorazila v roce 1872 a k nám na Moravu v roce 1890. V Čechách naštěstí vymrzala. Vědci tehdy vyzkoušeli dvě cesty. Každá měla svoje pro i proti. První cestou bylo roubování evropské révy na révokazu odolnou podnož z americké révy. Druhou křížení evropských a amerických kultivarů. Samozřejmě zvítězila ta první. Ale i ta druhá měla svoje zastánce. V Americe zjistili, že kříženci s americkým druhem Vitis labrusca netrpí plísní révovou (tedy peronosporou), jsou odolná padlí a dokonce vzdorují révokazu. Vzniklo tedy mnoho kříženců mezi evropskou a americkou révou, jako například Isabella, Noah, Clinton, Herbemont, Othello a podobně. Jmenované odrůdy se nemusely stříkat, byly velice plodné, dávaly vína plná, některá i krásně barevná, ale naneštěstí s tzv. liščinou. V USA jim proto říkají Fox Grape. To je dosti intenzívní příchuť, na kterou si mnozí nezvykli a jiní ji milují. V Moschendorfu, poblíž již jmenovaného muzea, jsme ve vinařském domě, populárního rakouského herce Martina Wainek ochutnali krásné růžové víno, ovšem s jahodovou příchutí. Mimochodem, nynější majitel vinařské budovy a půvabného penzionu hrál vídeňského komisaře Kunze v proslulém rakouském seriálu. Ano, je to ten, kterému psisko jménem Rex pokaždé ukradlo svačinu. Nejdříve jsme našim chuťovým vjemům odmítali uvěřit. Na tekuté jahody jsme opravdu připravení nebyli. Po chvíli jsme se ale s tímto faktem smířili. Víno bylo lehké a pitelné. Navíc Martin nabídl klasické i šumivé. Takže, co řešit. Navíc se později ukázal jako vynikající průvodce.
Hybridy a vinařská inkvizece
Ovšem v rámci boje za záchranu především francouzského vinohradnictví byly amerikány francouzským vinařským inkvizitorům trnem v oku stejně, jako později Hitlerovi či našim soudruhům. Proto byly nebohé rostliny poměrně časně a téměř všude postaveny mimo zákon. Pěstovat se ovšem nepřestaly. Stačilo totiž zapíchnout do země odřezek vyzrálého réví a příroda se postarala o zbytek. Ale to už se blížila válka, kterou hybridy přežily ve zdraví. Ve válečných letech i po válce bylo vcelku jedno, co kdo pije. Hlavně, že v tom byl alkohol a bylo to laciné. Když se situace uklidnila, vlády se opět snažily amerikány z vinic vymýtit. Dokonce nabízely finanční pobídky, čili jaké si vinohradnické šrotovné. Bez úspěchu. V průběhu mnoha let navíc vznikla sorta vinařů, kterým se samoroďáky staly koníčkem i povoláním. Například už před válkou šlechtitel amatér Albert Seibel (1844-1936) dostal od přítele semenáček dvou amerických rév Rupestris x Lincecumii a jakési neznámé evropské révy. Tento paskvil se následně stal základem pro 200 semenáčků. Z nich onen pán vyšlechtil dalších 16 000 kříženců. Když úředníci zjišťovali v roce 1960 francouzskou vinařskou skutečnost, s hrůzou zjistili, že 128 tisíc ha je osázeno osvědčenými Siebelovými hybridy. Dodnes například slouží jako část suroviny, určené k výrobě Armagnaku. Mimochodem, vynikající současná interspecifická réva Hibernal není nic jiného, než kříženec odrůdy Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského.
Víno a polodivoká prasata
Dalším, kdo spojil svoji existenci s přímo plodícími hybridy je majitel dalšího vinohradnického domu s vinicí v Eltendorfu, Matthias Mirth. Ten má krom již zmíněného také půvabný penzion s vynikající kuchyní a vinným sklepem, moderně v nerezu vybavený provoz na výrobu vína a malou uzenářskou výrobničku. Eltendorf se totiž může pochlubit nejen vínem značky Uhudler, ale také lesy, kde M. Mirth chová pod širým nebem zvláštní druh prasat. Člověk by odhadl, že jsou to naši divočáci. Nikoliv. Prý jsou to kříženci dvou pozapomenutých historických plemen. Maso a klobásy z nich, byly opravdu vynikající. V jeho penzionu nabídl dokonce celé „Uhudler Menu“, tvořené polévkou s vínem „Uhudler“, kančím s uhudlerovou omáčkou a deserty s uhudlerovou marmeládou. Opět nemělo chybu. M. Mirth sousedí v osadě Kellerviertel s J. Pfeiffrem. Vyrábí stejně jako soused hned několik druhů vín. Pro jistotu nabízí i osvědčenou Frankovku a Ryzlink vlašský. Jinak samý „Uhudler“: Bílý a růžový, šumivý, dále tzv. „Spritz“, tedy „Uhudler“ s minerálkou s obsahem alkoholu 5%, „Uhudler“ grappu dokonce i likér z přímo plodících hybridů.
Nekonečná válka s úředním šimlem
Boj úředního šimla s „amerikány“ byl relativně vyrovnaný. Úředník zakázal, sedlák si cestu našel. S příchodem zelených ideologií se situace kupodivu změnila a na americko-evropské křížence se alespoň v Rakousku usmálo štěstí. Všechno prý způsobil otec a syn Pfeiffrovi, kteří využili situace, když se Zelení dostali do rakouského parlamentu. Začali totiž spolu s dalšími vinaři lobovat. Za co? Za tzv. „amerikány“, které už v roce 1938, tedy krátce po obsazení Rakouska Hitlerem, zakázali a zákaz přetrval až do roku 1989. Zmínění tehdy zorganizovali Spolek přátel vín „Uhudler“, a využili situace, kdy se v politice prosadila zelená ideologie s heslem o tzv. „Udržitelném rozvoji“. Vinaři navázali na vlnu vzestupu a propagace bio-potravin, která byla a dosud je v Rakousku velice populární. S tím se svezla i vlna tzv. přírodně produkovaných vín, rozuměj „Uhudlerů“. Vše má ale svoje „Ale“! Aby moc nevyskakovali, vinaři získali povolení pěstovat tyto přímo plodící hybridy: Elvira, Delaware, Concord a Ripotella. Další odrůdy, jako je například Isabella, Othelo, Clinton nebo Noah, ač zhruba stejně staré a stejným způsobem vyšlechtěné a podobně chutnající, se do seznamu nedostaly. Proč? Nikdo neví a rozumem vysvětlit nedokáže. Co je však mnohem horší, pěstovat a víno z nich vyrábět v Jižním Burgenlandu mohou. Ovšem pouze do roku 2030. Následně musejí absolvovat kolečko byrokratických jednání a opět požádat úřady o prodloužení povolení. Jak to dopadne, kdo ví?! Díky tomu, že „Uhudlerem“ žije snad celý kraj a mnoha lidem, nejen vinařům, dává práci, snad mají „amerikány“ určitou šanci.
František I.
43 Zpátečníku, co jsou české zájmy? Čím se liší od zájmů ostatních?
50 — Ještě si dovolím P.S.: Ostatně není vyloučeno, že kdybych chvíli bádal, potvrdil bych si dojem, že i taková legendární Bílá růže se na Hitlera dívala jako na ohrožení spíše humanity než svobody. Musel bych si najít překlady jejich letáků…
Podobně třeba Remarque…: Z našeho pohledu jeho knihy jsou z velké části o svobodě. Ale bylo tomu vskutku tak i z jeho pohledu?
Nojo Matzurko, ti taxonomové s tím stále vrtají. My jsme se ještě učili řád Vši, švábi a rusi (rus domácí a rus lesní.)
Teď už je zase svět bipolární a je to zredukováno jen na šváby a rusi s tím, že rus lesní(živící se nezralým ovocem a kradenými bramborami) z taxononie vůbec vypadl.
No a rus domácí(blattella germanika!) je nejblišší příbuzný Schwaba viz: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1412-rus-domaci/
Takže nějaký pakt, třeba Merkelová-Putin, je jen přirozený! 😉 😀 😀
PS.
Jako kuriozita se uvádí, že je tento druh schopen žít i neuvěřitelných 7 dnů po oddělení hlavové části. Poté hyne kvůli nedostatku potravy. Známá je též jeho odolnost proti insekticidům a dokonce i radiaci. Dokonalá prevence proti osídlení objektů rusem neexistuje a stěží lze úplně zabránit zamoření (infestaci) domu tímto hmyzem.
51 — Páne jo, Schumachere, to teda je votázka…! Vždyť to v 43 píšu dokonce tučně.
(47) Němci (i Rusové) si ovšem tu svobodu omezovali, případně omezují, sami. Nehrozí jim tolik omezení zvenku.
(50) Nevíme ovšem Zpátečníče, nakolik Němci ten jednotný názor mají vnucený mocí a nakolik tak prostě uvažují.
40 Karle, obávám se, že problémem Západu je, že se mu vrací jeho někdejší nakopávání prdelí jiným, na čemž je dílem založena jeho přetrvávající prosperita. Ti jiní, kteří pod jeho působením zesílili a dále zesilují, koukají do jeho výkladní skříně a požadují svůj „spravedlivý“ podíl. Západ ve své chamtivosti jim dále prodává provazy na nichž bude oběšen. Někteří z toho Západu dokonce pomáhají plést oprátky. Za peníze budoucích oběšených. Nakonec budou oběšeni sami. Trvalá existence jejich neziskovek není v dlouhodobém projektu dobyvatelů.
„Chief Salamander speaking. Haló, vy tam lidé! Prodávejte nám své pevniny a výbušniny. Stáhněte se do hor. Ty budeme bourat poslední. A nyní si poslechněte Pochod veselých Tritonů…!
Zpátečníku, schumacher se asi táže, čím se české zájmy liší od zájmů jiných národů. Mně by teda taky zajímalo, co je na tom specificky českého…
Ad Německo a svoboda:
To je poněkud komplikované… Chápu to správně, že němci považují za samozřejmé něco, co prakticky nikdy nepoznali? To by byl hezkej paradox… A přesně v duchu marxismu, že svoboda je poznaná nutnost.
54 Zpátečníku, čím se český zájem (zájem obyvatelů)na prosperitě a svobodě liší od zájmu například rakouského, polského, německého, francouzského, ruského….
Co je to český zájem? Pražský? Severočeský? Jihočeský? Východočeský? Západočeský? Moravský? Slezský? Nějaký Hornodolský? Jaké jsou konkrétní představy o prosperitě a svobodě, o dobru a zlu u různých sociálních skupin? U jednotlivých lidí? Jsou a jaké obecné sdílené a spojující představy? Třeba i tady na tomhle fóru?
„Němci (i Rusové) si ovšem tu svobodu omezovali, případně omezují, sami. Nehrozí jim tolik omezení zvenku.“
Jen bych podotkla, Karle, že o Rusech jsem se nezmiňovala proto, že nikdy je nikdo na rozdíl od Němců – nepovažoval za součást západu – tedy tzv. „svobodného světa“.
Omezení svobody zvenku hrozí němcům aktuálně a už probíhá. To, že to je za spolupráce jejich páté kolony a že nejsou leckdy schoni tohle nezpečí identifikovat a bránit se je druhá věc.
Šumaváku,
taxonomové jsou tak trochu blázni, ne-li rovnou šílenci 😀
A z čeho odvozují české názvy je taky divné:
Periplaneta americana – šváb americký
Periplaneta australasiae – šváb australský
Periplaneta brunnea – šváb hnědý
Blatta orientalis – šváb obecný
Blatella germanica – rus domácí …. ??? Jestli von to neměl být „prus“ 😀 Nebo „švábek“.
52 Zpátečníku, Sofie Scholl, Hans Scholl… Kde v Německu mají pomník?
58 — To si nějak pořád nerozumíme, Schumachere, což je chyba, neb za chvíli budu muset začít dělat cosi jiného. V 43 píšu (…) vycházet vždy od českých zájmů. Ty jsou v jádře velmi prosté a v principu stejné jako u ostatních národů: svoboda a prosperita.
Jak bych to jenom vysvětlil…? Támhle mám barák, chci, aby mi do něj neteklo a aby mi tam nelez nikdo nežádoucí. V tom smyslu jsou moje zájmy zcela stejné jako sousedovy, ježto ten také chce, aby mu do baráku nevnikalo nic nežádoucího, deštěm počínaje. A zároveň jsou zjevně rozdílné, neboť zatímco já chci, aby mi nic nevnikalo do mého baráku, sousedovi jde o ten jeho.
No a vedle toho tu samozřejmě jsou všelijaké dílčí, druhotné rozdíly, od nichž se dál odvíjí spousta jednotlivostí: tak třeba já mám střechu sedlovou, soused plochou; soused má ostnatý drát, já EZS; atd., atd. Tím ale nemá žádný smysl se zabývat dříve, než si uvědomíme obsah předchozího odstavce.
(56) Ano, Schumi, problém je na Západě. Ne ale v prodávání, ale ve ztrátě sebevědomí a opatrnosti.
(58) Tak minimálně ta představa svobody je jiná v USA, zde, v Německu, v Rusku … Průměrná, ne vybraní jedinci.
A hezký článek pana Kechlibara,
včetně Nohavicovy písně na závěr 😀
http://neviditelnypes.lidovky.cz/nemecko-neklidna-kamenice-iii-djl-/p_zahranici.aspx?c=A180905_153645_p_zahranici_wag
Schumachere,
ad 56 – ještě prosím příběhy o otrokářských lodích a jejich obsahu, na jehož krvi a potu je vybudován náš blahobyt. Já myslel, že není možné vyplodit větší „genyjalitu“ než je quivisova ropa. A ejhle. Ty vole, právě jsi mě vrátil do dětství. Díky.
55 — No, myslím si, AeroKarle, že u Němců jakožto národa i jakožto typického Němce existuje unikátní, jinde na světě se nevyskytující kombinace zdravého rozumu a činorodého, často i originálního uvažování až do určité úrovně, plus loajality k autoritám a upřímného spolehnutí na ně od této úrovně výše.
Přitom si nelze nevšimnout toho, že historicky tento přístup Němcům často velmi pomohl; pomohl jim jako národu, a pomohl i jednotlivcům, pokud války Německem vyvolané přežili. Snad lze tedy říci, že jej mají nejen vtlučený do hlav, ale i poctivě zažitý a v individuální i rodové paměti ozkoušený.
Pěkně to bývalo vidět za války: V roce 1944 nebo 1945 generálové na Hitlera většinou pohlíželi zhruba následovně: Svou dřívější politikou způsobil potíže, a proto by teď měl on hledat řešení. Na jeho sebevraždu se pak dívali s opovržením: Místo co by přemýšlel, jak z kaše ven, jde prostě od toho… Že by mohli i politickou iniciativu převzít sami, je příliš nenapadalo; a protože je to málo napadalo individuálně, neměli ani žádnou dobrou možnost se zorganizovat.
Podobně za cara i za Stalina ruský voják viděl, aniž by si dělal jakékoliv iluse, že důstojník jej nechá bez mrknutí oka chcípnout, zatímco německý se na svého důstojníka celkem oprávněně díval jako na (ještě tak tu) nejlepší garanci, že z akce vyvázne živ; o jejím celkovém smyslu pochopitelně raději nepřemýšlel, jenže to ten ruský ovšem také ne.
58 — Jsou a jaké obecné sdílené a spojující představy? Třeba i tady na tomhle fóru? — Tohle jsou dobré otázky, Schumachere; škoda, že na ně teď nemám příliš času.
Na obecné rovině bych se ale nejprve snažil odlišovat vědomé a racionální představy od nevědomých, iracionálních a implicitních představ a intuicí…
66 — upřímného slepého spolehnutí, pokud by to náhodou někdo potřeboval polopatičtěji
Že by mohli i politickou iniciativu převzít sami, je příliš nenapadalo
…třeba 20. června 1944…
Tak už jsem čerstvější, náhodně okomentuji:
– dvd, u mne se nejedná o nadšení či pochopení, ale že pokládám za nesmysl označení onoho paktu za alianci
– zásoby Uranu v Sovětském svazu byly slušně (Kazachstán, Sibiř). Těží se od druhé půlky 30. let (vězeňský tábor Butugychag). Primární důvod pro zařazení ČSR do sféry vlivu nebyl uran, ale příprava na válku a vytvoření nárazové vrstvy. V té době byla válka skoro ložená, je spíśe štěstí, že k ní nedošlo
– problém západu je, že se jako doposud každá jiná civilizace dostal do fáze dekadence. Je otázkou, zda bude následovat obnova, reforma nebo zánik
– Novičok už je dokonalá sranda, bohužel ta sranda nás jako Západ stojí další zbytky prestiže. Jinak je novičok velmi stabilní, odhadují se roky
– mluvit o svobodě na dnešním západě je tak trochu mluvení o provaze v domě oběšencově
Prakticky všichni otroci byli regulerně koupeni od islamskych obchodniku.
No jo, chybka…
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/482570-nahoda-udajni-agenti-gru-jsou-v-britanii-zachyceni-na-sekundu-presne-na-stejnem-miste.html
69 — No právě, ptakopysku, atentát je v mém pohledu cosi spíše předpolitického nebo mimopolitického než politického; ostatně podobně jako velká část diskusí na tomto fóru…
ad další myšlenka – Podobně za cara i za Stalina ruský voják viděl, aniž by si dělal jakékoliv iluse, že důstojník jej nechá bez mrknutí oka chcípnout
To platí pro vyšší velitelské kádry. Pro nižší důstojníky ne. Náš velitel útvaru, starý fronťák, který se Svobodou prošel z Buzuluku až do Prahy, pravil, že své vojáky si musí velitel předcházet a starat se o ně jak o vlastní děti, protože rovnice je velmi jednoduchá: Když ji člověk koupí zepředu, může si za to zhusta sám. Blbě se kryl, byl neopatrný, prostě dá se takové kulce vyhnout. Kulce do zad se vyhnout nedá.
A typická neutrálně podaná zpráva, která se vůbec nesnaží ovlivňovat názor zpravodaje…
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/482585-ve-svedskych-volbach-mohou-odpurci-migrace-s-neonacistickymi-koreny-skoncit-druzi.html
Svoboda… pche.
Ptakopysku, platí obecně.
https://www.urbandictionary.com/define.php?term=fragging
Opět mimo dům a na chvilku, více než po týdnu, na internetu. Stále nemáme přípojku el. proudu. ČEZ budíž navždy proklet. Stále odmítám možnost, že 15k úplatek by to mohl spravit. Čtu jen poslední komentáře a nabývám dojmu, že předchozí debat byla silně esoterická. Mimochodem, zmínil někdo výborný článek J.Fištějna v minulém ECHO24 o „Thanatos“ evropské civilizace? Pokud ne, stojí za zamyšlení. Jinak musím přiznat, že mi internet ani TV zase tak moc nechybí. Vracím se 11/9 díky stigmatu data s letenkou od 2000Kč levnější než nabízejí v okolních datech.
Myslím, že pojem „svoboda“ má u velkých silných národů zcela jiný smysl než u národů malých. Stačí uvážit, zda byla stejná „svoboda“ v metropolích a v koloniích.
Petře – „novičok je stabilní roky“ … i v londýnské mlze?
Já četl že ti lidé neumřeli proto, protože se díky vzdušné vlhkosti rozpadl a neměl dostatečnou koncentraci.
Asi v tom hotelu bylo opravdu sucho! 😉
Kristepane!
Když uvážím jaké sucho bylo letos u nás …. to jsme unikli jen o fous.
A hele,
závan zdravého rozumu ?
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Ekonomka-v-razi-Oponenti-Zemana-jsou-prilis-lini-Chytaji-se-sebemensiho-stebla-pochybeni-A-rozpocet-Orezat-nevladni-organizace-slo-jeste-vice-550316
80 quivis
Tady ale nebylo nic rozbryndáno., takže v klidu, brachu.
Bryndat novičok nevěřícím Tomášům a švejkujícím cynickým bestiím je plýtvání zdroji či házení perel sviním.
Sumavaku, to netusim… Jen jsem mrkl na wiki 🙂
A hele, dalsi krajni pravicak a xenofob… Nejak se nam mnozi…
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/482600-migrace-je-matkou-vsech-problemu-taky-bych-sel-do-ulic-prohlasil-nemecky-ministr-vnitra.html
65 Modrej, spolu chyceni, spolu pověšeni.
79 šumaváku, novičok je právě tak nestabilní jak britská vláda potřebuje.
72 Petře, nejsou zachyceni ve stejném místě. Každý v jiném místě téhož koridoru či v jiném koridoru.
[80] Kondenzačními jádry proti novičoku! Ekologisti jako Putinovi švábi! Véčerní Prahá!
70 Petře, Sovětský svaz měl v prosinci 1945 jen kilo kovového uranu. Dosavadní naleziště byla nedostatečná. Berija nařídil hledat další. Československo bylo známé nalezišti uranové rudy. Významná část sovětských jaderných zbraní přinejmenším v padesátých letech byla z českého uranu.
65 Modrej, je Ti přáno, užij si to 😀
63 Karle, většinou z podstatné části zahrnuje plný nákupní košík.
62 Zpátečníku, to jsou příklady ne svobody, ale funkčně estetické a prostředků. Jinak nenacházím žádný rozdíl. Vidět odlišnost v zájmech, že tohle je Tvůj barák, kdežto tamto je sousedův barák, by mě fakt napadlo.
Koupil další šábesdeklvíno. Mimo jiné Sauvignon blanc.
Rád bych věděl, co je tak drahé na hodinářském mazadle Moebius. Tisícovka za gram. Asi to, že je to Meobius. Mažou jím všichni. I Rolex. To abych spotřeboval bych musel mít zavedené hodinářství. Na výrobu mazadla mají stolní mikrorafinérii, či co? Potřebuju namazat repasované hodinky. Ne, WD40 či piciklový olej jsou naprosto nevhodné.
Schumi,
nemáš to úplně přesně formulováno. Myslím, že takto je to časoprostorově správně:
„Každý v jiném místě téhož koridoru, či v témže místě jiného koridoru.“
Schumi,
ad 93 – zkus Konkor 101, pokud máš v hodinkách turbo, tak Shell Rotella 550019921-3PK T6 5W-40 😀 😀 😀
65 Modrý pták
Budeš se divit, ale někdy, když se rozhovor s belgošem či frantíkem stává argumentačně pustým, řečnický obrat – vrácení facky – apelem na pocit viny z koloniální minulosti funguje. Oni VĚŘÍ, že to tak je, jsou tak školstvím školeni a s tím se dá už pracovat.
Takže pokud je někdo agresivní ad hominem, Schumiho:
máte co jste chtěli, vaše kolonie se k vám jde najíst, ale mně do toho netahejte, eto vaše dělo.
Funguje spolehlivě.
Pokud je ve skupině kavárenskými větry ošlehaný bojovník, následuje knock- out poukazem na zbabělost jejich generace a na způsoby jak by dnešní situaci řešil jejich třeba pradědeček.
Je to jenom přetlačování v ringu. Jako direkt to na ně funguje spolehlivě
93 Schumi
Proč si vlastně jednou nekoupíš nějaký hodinky co bys na ně nemusel už šahat?
skimici,
já se taky divím, že si Schumi nevyřeže svoje vlastná švarcwaldky. Určitě by to bylo zábavnější než se hnípat v nějakejch mrňavejch rolexkách.
P.S.
Schumi ti nějakou chvíli nebude odpovídat, běžel shánět ten Konkor.
No, já bych řekla, že Schumi si hodinky pořizuje právě proto, aby na ně mohl sahat a rejpat se v nich.
Ptakopysku
Nechci Schumimu sahat do svědomí. Jenomže vyřezat si vlastní Svarcvaldky je imho banální.
Opravovat něco co vyrobil někdo JINÝ má větší kouzlo. Dokážu si i představit, že Schumi vlastně věci neopravuje, ale po někom NAPRAVUJE!
Jistě cítíš ten rozdíl! Kam by šlo svět posunout, kdyby takto uvažovalo víc lidí.