O rakouském Burgenlandu říká známý slovinský televizní komentátor, Drago Bulc, že je země slunce, neboť tu prý svítí celých 300 dní v roce. Jak už to tak bývá, z třídenní návštěvy svítilo pouze jeden den. Ale i ten stál za to. Při naší cestě za jedním unikátním vínem jsme navštívili Südburgenland, tedy jižní část tohoto vinařského kraje. Do poslední chvíle jsme ovšem nevěřili, že jedeme za vínem. Krajina spíše připomínala naši Vysočinu. Vinice jsme totiž jaksi do poslední chvíle neviděli. Snad jen několik vinařských tratí s podezřelou výsadbou. Nakonec jsme skutečně narazili na drobné vinice, ale nic, co by připomínalo Weinviertel v Dolním Rakousku nebo alespoň Velké Bílovice či Pálavu. Ještě větší údiv vzbudila druhová skladba vinohradů. Pravda, pěstovali tu z červených odrůd hlavně Frankovku a z bílých Vlašský ryzlink. Ale především převládaly tzv. amerikány, nověji a nejspíše i genderově správně, přímoplodící hybridy, rezistenty či interspecifické révy, jak se jim v současnosti říká. Tedy kultivary, které se u nás donedávna nesměly množit, ani ve velkém pěstovat. A už vůbec ne z nich vyrábět víno na prodej. Ale tady to evidentně šlo a dosud jde. Někteří vinaři v Jižním Burgenlandu na víně z amerických hybridů navíc založili živnost. Dali mu i přiléhavý název „Uhudler“. Velmi volně přeloženo, Uhudler je člověk, který po nemístné konzumaci zmíněného vína ráno civí jako výr. A výr se německy řekne „der Uhu“.
Tři centra výroby
Víno z přímo plodících hybridů, tedy „Uhudler“ se v Jižním Burgenlandu za relativně krátkou dobu existence stalo pojmem. A nejenom víno. Na snídaňovém baru nesmí v žádném zdejším hotelu či pensionu chybět marmeláda ze jmenovaných hroznů a v rodinném podniku manželů Hirmannových z něho dokonce dělají speciální ocet. Zdejší víno v rakouské síti supermarketů samozřejmě nenajdete. Abyste ho ochutnali, musíte přijet do okolí města Güssing. Najdete tu zhruba tři větší centra výroby tohoto moku. Moschendorf , kde je půvabné Weinmuseum čili Museum vína, dále kopec plný historických vinařských budov s názvem Kellerviertel Heiligebrun a za třetí nejnovější středisko výroby, Kellerviertel Eltendorf.
„Ještě před rokem 1989 jsme tu neměli ani vodovod, silnice či kanalizaci! Abychom tu měli alespoň elektrickou energii, tak jsme se s ostatními vinaři složili na benzínový agregát,“ popisuje začátky starosta vinařské osady Kellerviertel u Eltendorfu, Josef Pfeiffer. Osadu vlastně tvoří jediná ulice s názvem Uhudlerviertel, do které ústí skupina relativně nově vybudovaných vinařských domů s přilehlými vinicemi. Každý tu vyrábí téměř výhradně víno „Uhudler“. Proto také někteří označují svůj podnik jako „Uhudlerei“. Na rozdíl od například Jižní Moravy tu však chybí klasické sklepy. Pod pojmem vinařský dům zde najdete do svahu částečně zahloubené stavení, povětšinou se dvěma prostorami. V té první majitel vyrábí, lahvuje a následně prodává víno a v té druhé mu víno kvasí a dozrává. Zdejší vinice nejsou velké. Například J. Pfeiffer tu obhospodařuje jeden hektar a patří mezi největší vinaře. Víno rovnou ve svém vinařském domě zpracovává i prodává. Pěstuje tu přímo plodící hybridy Ripatella, Elvira, Delaware a Concord. Na ukázku pro návštěvníky má i další americké odrůdy Noah, Isabella a další. Révy jsou resistentní, netrpí nemocemi, a proto majitel nemusí používat postřiky. Snad pouze Concord je citlivější na peronosporu v době kvetení. Proto vyžaduje postřik před květem, kdy prašníky a pestík kryje jakási rostlinná tobolka, kterou plíseň ráda napadá, a později květ s čerstvě se vyvíjejícími malými bobulkami. Ten je také na plíseň citlivý. U nás, v Čechách i na Moravě, se vinice běžně stříká až osmkrát za sezonu. Běžná sklizeň z přímo plodících hybridů činí zhruba 5-6 tun z hektaru. Protože se ale jedná o okrajový vinohradnický region, občas vinice trpí mrazy. Loni jim například zničily 80 % úrody. Podle odrůdy osciluje u bílých kultivarů barva vína od světle slámové po světle žlutou a u modrých od růžové až po světle červenou. Červená vína tu totiž nenechávají ležet dlouho na slupkách, a to právě kvůli specifické příchuti jednotlivých hybridů. I proto jsou tato vína méně barevná.
Dalším místem, proslaveným právě tímto typem vína, je již zmíněná osada Heiligenbrunn. Jedná se spíše o skanzen. Místní vinařské domy jsou mnohem starší, je jich mnohem víc a mnohé z nich se pyšní historickými doškovými střechami. Vinice následně doplňují scenérii. Díky nim také celá víska žije a evidentně se v dobrém rozvíjí. Někteří tu dokonce mají i vinný šenk. Už od časů panovnice Marie-Terezie, která po dobu několika dní po sklizni odpustila vinařům daně, aby mohli prodat starou úrodu, tu využívají určitou moderní modifikaci. Ti, co vyrábějí víno z vlastních zdrojů, ho mohou i bez poplatků tzv. šenkovat. Ovšem k vínu nesmějí podávat teplá jídla. Takže se návštěvník musí spokojit s nářezy klobás, salámů, uzeného masa, různými saláty a pečivem. No, člověk se přemůže.
Z rezistentů „Uhudler“
U na Moravě či na Slovensku se křížencům amerických rév s evropskou dodnes říká „samoroďák“. Historii mají jmenovaní kříženci poměrně neslavnou. Když se opět začalo po Napoleonských válkách globálně oteplovat, zavládla pára, K. Marx sesmolil Kapitál a jeho přítel B. Engels polidštil opici prací, někoho chytrého napadlo dovézt do Evropy sazenice americké vinné révy. Bohužel s ní dovezl i dvě plísně a jednoho broučka. Nejdříve se objevila moučnatka, tedy Padlí révové (Oidium tuckeri). Nedlouho po této katastrofě se začaly na listech révy tvořit jakési olejové skvrny. Když jste list obrátili, byl zespoda bílý. Byla to další zavlečená plíseň, zvaná peronospora (Plasmopara viticola). To vše ovšem nebylo nic proti katastrofě třetí. Tou se stala malá muška, zvaná mšička révokaz (Phylloxera vastarix). Mšička má pohlavní a nepohlavní generaci. S tou první by bylo ještě jakés takés pořízení, protože sídlí na keři a volně poletuje. Bohužel ale nepohlavní generace tvoří tzv. hálky na listech a také na koříncích. Ucpává cestu živinám i vodě a réva usychá. Mšička se činila. Například v roce 1879 zničila na jihu Francie 500 tisíc hektarů vinic. Do Rakouského mocnářství dorazila v roce 1872 a k nám na Moravu v roce 1890. V Čechách naštěstí vymrzala. Vědci tehdy vyzkoušeli dvě cesty. Každá měla svoje pro i proti. První cestou bylo roubování evropské révy na révokazu odolnou podnož z americké révy. Druhou křížení evropských a amerických kultivarů. Samozřejmě zvítězila ta první. Ale i ta druhá měla svoje zastánce. V Americe zjistili, že kříženci s americkým druhem Vitis labrusca netrpí plísní révovou (tedy peronosporou), jsou odolná padlí a dokonce vzdorují révokazu. Vzniklo tedy mnoho kříženců mezi evropskou a americkou révou, jako například Isabella, Noah, Clinton, Herbemont, Othello a podobně. Jmenované odrůdy se nemusely stříkat, byly velice plodné, dávaly vína plná, některá i krásně barevná, ale naneštěstí s tzv. liščinou. V USA jim proto říkají Fox Grape. To je dosti intenzívní příchuť, na kterou si mnozí nezvykli a jiní ji milují. V Moschendorfu, poblíž již jmenovaného muzea, jsme ve vinařském domě, populárního rakouského herce Martina Wainek ochutnali krásné růžové víno, ovšem s jahodovou příchutí. Mimochodem, nynější majitel vinařské budovy a půvabného penzionu hrál vídeňského komisaře Kunze v proslulém rakouském seriálu. Ano, je to ten, kterému psisko jménem Rex pokaždé ukradlo svačinu. Nejdříve jsme našim chuťovým vjemům odmítali uvěřit. Na tekuté jahody jsme opravdu připravení nebyli. Po chvíli jsme se ale s tímto faktem smířili. Víno bylo lehké a pitelné. Navíc Martin nabídl klasické i šumivé. Takže, co řešit. Navíc se později ukázal jako vynikající průvodce.
Hybridy a vinařská inkvizece
Ovšem v rámci boje za záchranu především francouzského vinohradnictví byly amerikány francouzským vinařským inkvizitorům trnem v oku stejně, jako později Hitlerovi či našim soudruhům. Proto byly nebohé rostliny poměrně časně a téměř všude postaveny mimo zákon. Pěstovat se ovšem nepřestaly. Stačilo totiž zapíchnout do země odřezek vyzrálého réví a příroda se postarala o zbytek. Ale to už se blížila válka, kterou hybridy přežily ve zdraví. Ve válečných letech i po válce bylo vcelku jedno, co kdo pije. Hlavně, že v tom byl alkohol a bylo to laciné. Když se situace uklidnila, vlády se opět snažily amerikány z vinic vymýtit. Dokonce nabízely finanční pobídky, čili jaké si vinohradnické šrotovné. Bez úspěchu. V průběhu mnoha let navíc vznikla sorta vinařů, kterým se samoroďáky staly koníčkem i povoláním. Například už před válkou šlechtitel amatér Albert Seibel (1844-1936) dostal od přítele semenáček dvou amerických rév Rupestris x Lincecumii a jakési neznámé evropské révy. Tento paskvil se následně stal základem pro 200 semenáčků. Z nich onen pán vyšlechtil dalších 16 000 kříženců. Když úředníci zjišťovali v roce 1960 francouzskou vinařskou skutečnost, s hrůzou zjistili, že 128 tisíc ha je osázeno osvědčenými Siebelovými hybridy. Dodnes například slouží jako část suroviny, určené k výrobě Armagnaku. Mimochodem, vynikající současná interspecifická réva Hibernal není nic jiného, než kříženec odrůdy Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského.
Víno a polodivoká prasata
Dalším, kdo spojil svoji existenci s přímo plodícími hybridy je majitel dalšího vinohradnického domu s vinicí v Eltendorfu, Matthias Mirth. Ten má krom již zmíněného také půvabný penzion s vynikající kuchyní a vinným sklepem, moderně v nerezu vybavený provoz na výrobu vína a malou uzenářskou výrobničku. Eltendorf se totiž může pochlubit nejen vínem značky Uhudler, ale také lesy, kde M. Mirth chová pod širým nebem zvláštní druh prasat. Člověk by odhadl, že jsou to naši divočáci. Nikoliv. Prý jsou to kříženci dvou pozapomenutých historických plemen. Maso a klobásy z nich, byly opravdu vynikající. V jeho penzionu nabídl dokonce celé „Uhudler Menu“, tvořené polévkou s vínem „Uhudler“, kančím s uhudlerovou omáčkou a deserty s uhudlerovou marmeládou. Opět nemělo chybu. M. Mirth sousedí v osadě Kellerviertel s J. Pfeiffrem. Vyrábí stejně jako soused hned několik druhů vín. Pro jistotu nabízí i osvědčenou Frankovku a Ryzlink vlašský. Jinak samý „Uhudler“: Bílý a růžový, šumivý, dále tzv. „Spritz“, tedy „Uhudler“ s minerálkou s obsahem alkoholu 5%, „Uhudler“ grappu dokonce i likér z přímo plodících hybridů.
Nekonečná válka s úředním šimlem
Boj úředního šimla s „amerikány“ byl relativně vyrovnaný. Úředník zakázal, sedlák si cestu našel. S příchodem zelených ideologií se situace kupodivu změnila a na americko-evropské křížence se alespoň v Rakousku usmálo štěstí. Všechno prý způsobil otec a syn Pfeiffrovi, kteří využili situace, když se Zelení dostali do rakouského parlamentu. Začali totiž spolu s dalšími vinaři lobovat. Za co? Za tzv. „amerikány“, které už v roce 1938, tedy krátce po obsazení Rakouska Hitlerem, zakázali a zákaz přetrval až do roku 1989. Zmínění tehdy zorganizovali Spolek přátel vín „Uhudler“, a využili situace, kdy se v politice prosadila zelená ideologie s heslem o tzv. „Udržitelném rozvoji“. Vinaři navázali na vlnu vzestupu a propagace bio-potravin, která byla a dosud je v Rakousku velice populární. S tím se svezla i vlna tzv. přírodně produkovaných vín, rozuměj „Uhudlerů“. Vše má ale svoje „Ale“! Aby moc nevyskakovali, vinaři získali povolení pěstovat tyto přímo plodící hybridy: Elvira, Delaware, Concord a Ripotella. Další odrůdy, jako je například Isabella, Othelo, Clinton nebo Noah, ač zhruba stejně staré a stejným způsobem vyšlechtěné a podobně chutnající, se do seznamu nedostaly. Proč? Nikdo neví a rozumem vysvětlit nedokáže. Co je však mnohem horší, pěstovat a víno z nich vyrábět v Jižním Burgenlandu mohou. Ovšem pouze do roku 2030. Následně musejí absolvovat kolečko byrokratických jednání a opět požádat úřady o prodloužení povolení. Jak to dopadne, kdo ví?! Díky tomu, že „Uhudlerem“ žije snad celý kraj a mnoha lidem, nejen vinařům, dává práci, snad mají „amerikány“ určitou šanci.
František I.
MaYdo
Já mluvím o PRVNÍCH tanečních a zmatených dojmech jak jsem to vnímal. Do druhých a třetích už jsme chodil oprsklí, protože už jsme nemuseli koukat na nohy a cele se věnovat oblbování holek, které s tím mely ještě problémy. Jako když si poprvé nazuješ běžky. Taky máš pocit že bys utíkala daleko komfortněji bez nich.
No a pak už trochu závodně a do tanečních na šichtu za pár džinfisů, která nebyla ani moc o předvádění tancování ale spíše jsme museli vyhnat tanečníky z toalet, kde se částečně hrůzou zcepenělímskrýval a částečně ztrémovaní hulili.
skimici,
tak ve zdejší „tančírně“ jsou rodiče umístěni na balkónek, odkud možno pozorovat hemžení dole lorňonem jenom pokud si pozorovatelka stoupne těsně k zábradlí. Referovala mi kolegyně, že když si rpodič kecne ke stolečku, tak vidí leda… ostatnéí rodiče. Taky mne to odradilo – budu očumovat jak z divadelního „bidýlka“, no nazdar.
Já nevím, jako pedagpgpvi mi vždycky vadilo zkoušení nebožátek, raději jsem jim dávala písemky – pohled na potícího se studentíka u tabule, který se marně snaží vydolovat z paměti rodozměnu kapraďorostů a přemítá, cože je ten prokel, mi připomínalo inkvizici. A nejsem spřízněná ani s Bobligem, ani s Torquemadou… 🙂
A dcera mi zatím svěřuje, který kluk se jí zrovna jeví jako hoden jejího zájmu, a kolik jiných jeví zájem o ni 🙂
A koukám, že dneska mi šel krasopis do pryč, omlouvám se za ty překlepy. Ach jo.
týýý jo, poslouchám pořad „jak to vidí…“ tentokrát dopisovatel die Weltu.
velký problém v Chemnitzu jsou pravicoví extrémisti. je potřeba mluvit s „normálními lidmi“. Ti, co se vyjadřovali k událostem, žádní normální lidi nebyli byli to samí pravicoví extremisti. A pravicoví extremisti v Německu, to je veliký problém.
Co k tomu dodat…..
Hm, možná radši, dej, Matzurko, k lepšímu, jak to tedy vypadá s kandidáty na zájem slečny dcery…
(344) Jedině nějaký oranžgutan nebo ANOnista.
(353) Alespoň neprasíš přechodníky. 🙂
PeSi, jistě, domluveno již dávno.
Panebože! ČT 24 – příběh neonacisty, který se změnil – děs, běs. Takový výplach mozků se hned tak nevidí.
Ad 358: Dano – Havel? Heidegger? Nebo snad Niemöller?
Nikoli . neofašista, který prohlédl a kaje se. Tak blbý rozhovor jsem ještě neviděla. Ale já jsem se narodila až v průběhu padesátých let, takže jsem přiznávání se viníků v procesech nevnímala.
Klaus mladší je skvělý. Konečně jako vždycky. Schválně, kdy ho vyštípou.
Vy jste se měli. Mně vcelku ladný pohyb po parketu nedělal problémy. Bohužel jsem spolužačkám po cca třetí lekci ve třídě ukazoval, co jsem se naučil. Ony zavětřily, uznaly to za dostatečné a daly ultimátum, že mi nedodají přípravy na psaní strojem ani na těsnopis, pokud se v neděli odpoledne nedostavím na čaje do Domu železničářů na Míráku. Kapituloval jsem a dělal pěti až sedmi babám garde cca dva roky. Poté se to velmi nelíbilo mé tehdejší přítelkyni, takže čaje skončily. V té době, po státnicích, jsem už téměř vše ťukal na stroji. Klasický rukou psaný zápis, který jsem prokládal samoznaky, jsem totiž často po sobě nepřečetl. Ale zato jsem se díky psacímu stroji konečně naučil češtinu.
Taneční…..UKDŽ Mírák…..v té době jsem poznal řadu hospod v okolí, akorát od té doby už jsem do nich nechodil v tom debilnim pohřebnim kvádru.
A také od té doby tančím pouze v sebeobraně.
A dosud mě nikdo tak moc neohrozil…..ani žena ani dcera na svatbě.
Dobré zas ráno… 2 Schumi ad 337 – nedělej ukvapená rozhodnutí… Sušit hubu na BFPT je krajně nezdravé, vede to k podrážděnosti, nervozitě, nerudnosti a tak vůbec… Kor když se nabízí tolik příležitostí k přespání… Takže – dle tradiční čínské medicíny doporučuji: Potěš svá játra!
Dobré ráno vespolek,
Františku souhlas, Klaus jr. u mne boduje a jsem zvědavá, kdy začnou hulákat hysterici.
maYdo,
kvituji s povděkem, že dcera přesunula zájem od „hezké vlasy a oči, sebestředný fotbalista“ na „zábavný, chytrý, spíš nesměle galantní nerdík“ 🙂
A snažím se jí do toho nekecat, jen tu a tam poznámečka… Má z čeho vybírat ve všech kategoriích, tak snad jednou sobě vybere dobře; času má habakuk.
OT,
zaznamenala jsem předvolební plakát Svobodných – pan Tampír, nejmladší kandidát do Senátu. Vyzbrojen boxerskými rukavicemi, v džínách s bílou košilí, jednu ruku pokrčenou k úderu, v druhé svírá modrou šklebící se chobotnici s hvězdnou svatozáří… bude za nás bojovat s EU. Celkový dojem mají u mne na jedničku s hvězdičkou – působí to vtipně a svěže 🙂
2 Matzurka – no snad bude bojovat jiným stylem, než Mach… Ten jeho boj mi připadal poněkud zvláštní…
Zcela OT: Anketa. (Když tuhle mohl dvd…)
To jste prosím věděli všichni, že mandaríni řídili provincie dle svých ranních snů…? Napadly mne nějaké (hypotetické) situace, a dost by mne zajímalo, jak by je zdejší přispěvatelé řešili. To také znamená, že o jejich řešeních teď nemám v úmyslu diskutovat (nanejvýš snad položím nějakou upřesňující či doplňující otázku); budu prostě rád, budu-li si moci časem přečíst vaše názory a odpovědi, jistě moudré a do hloubky a všech podstatných souvislostí uvážené.
Nic z toho se neodehrává tady, nýbrž utopické v zemi Libdem:
1) V hlavním městě Libdemu vlastní a provozuje energetické sítě společnost Prsk. Od 1. ledna bude dodávat elektřinu jen těm odběratelům, kteří podepíší její etický kodex. V něm se požaduje, aby ve volbách, parlamentních, komunálních i jakýchkoliv jiných (v Libdemu doposud tajných) odběratelé hlasovali pouze pro ty politické strany, jejichž členové jsou v představenstvu Prsku.
2) Na telekomunikace má v Libdemu de facto monopol ňákej Cukrbrk (neplést s Zuckerbergem), již prakticky úplný s výjimkou menší části domácích telefonů. Získal jej díky svým patentům v oblasti digitalizace: Hlas je převeden na digitální signál, rozpoznáno slovo, digitálně zakódováno do 32 bitů, rozpoznány, změřeny a kvantifikovány emoce v hlasu obsažené, vyjádřeny 16-složkovým vektorem; vše přeneseno na opačnou stranu, tam přeměněno zpět na hlas. Teď se Cukrbrk rozhodl, že od příštího pondělí nevhodná slova a nesprávné emoce už přenášet dál nebude.
3) Poté, co bylo uzákoněno, že z důvodů hygienických a požárně-bezpečnostních každá pečicí trouba i pekařská pec musí být na náklady majitele kontrolována řádně certifikovaným revizním technikem každých 12 hodin, zbyla na trhu jen pekárenská společnost Úkolek. Ta se rozhodla nepéct svatební koláčky rozvedeným snoubencům, ani těm, kteří již před svatbou žili déle než půl roku v nesezdaném soužití.
Co s tím udělat? (Případ od případu, prosím.) Co s tím dělat ideálně? Co s tím morálně? Co s tím prakticky? Jak se s tím vyrovnat ve vnějším světě? Jak ve svém nitru? Jak v rodině a mezi přáteli? Jak podle těchto situací upravit své politické postoje? Své politické a ekonomické jednání?
Jak symbolické…
https://zpravy.idnes.cz/cviceni-demon-protiteroristicke-cviceni-simulace-terorismus-p6r-/domaci.aspx?c=A180910_162216_domaci_linv&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
To maj asi v hlavě nasráno, naplánovat falešný teroristický útok právě na 11.9., že?
Dobrý den.
Matzurko: dobře, že někde Svobodní bojují.
Mám tu překladatelský oříšek: jak se německy řekne:
Odloučené pracoviště nápravně výchovného ústavu.
Pobočka (firmy) v nápravně výchovném ústavu.
Kolegům jsem to druhé přeložil jako Niederlassung im Gefängnis. Zajímavé, že německý sen se málokdy obejde bez českých muklů.
Zpátečníku, reálný scénář:
Ad 1) v představenstvu Prsku jsou kandidáti všech stran. Od Svobodné demokratické strany, přes Stranu demokratické společenské svobody po Sjednocenou stranu společenských občin. Výjimku tvoří Společensky spravedlivá strana pracujících. Ta zůstává jako mimosystémová vějička na rebelanty. Předseda je na výplatní listině Prsku jako tajný spolupracovník. Předává firmě adresy a jména sympatizujících se stranou pracujících. Ta je pak demonstrativně odpojuje a provádí exemplární exekuce.
Ad 2) občané se naučili mluvit v jinotajích. Místo vulgarit a ad-hominem hodnocení do telefonu říkají: Krásný úděl máte dnes, kráčet zítřku, žít a kvést.
Ad 3) macesy. Mouka se nejdříve prodává v obchodech, pak na černém trhu. Nakonec se začínají vyrábět ruční mlýnky a vykrádají se vagóny vozící do tepláren „biomasu“ z polí. U Vimperka se obnovuje solná stezka.
366 zpátečníku dobré ráno
No to já to mám vskutku pro sebe a nejbližší jednoduché.
Zcela jistě bych se nijak neangažoval a nedělal bych nic, vědom si přírodního zákona „žÁDNÝ LÁN NIKDY NEVYJDE“
Nevyjde tedy ani jim a dříve nebo později se jejich špičky zlikvidují mezi sebou na nastolí se rovnováha nového typu, která se opět bude rozvažovat
Důležité je jen nedostat se před popravčí čety s nimi jen z nějakého mesiášského pocitu
Plán, ne lán 🙂
Ostatně vezměte třeba ten osmašedesátý. Komouši se měli jak v bavlnce. Nic jim nescházelo. Jištěné prptektorem v Moskvě. Na základě Jalty nerušené zvenčí.
A stejně se pohádali a nezamordovali navzájem jen kvůli tomu, že se to protektoru vzhledem k SALT nehodilo do krámu.
Takto by zákonitě Zpátečníku dopadl i Váš modell. Na každou svini vykoukne ve chvilce nepozornosti svině ještě větší. Odkráglovat nejbližší okolí pomůže jen krátkodobě, viz Stalin. Prostě umřel :-). 🙂 🙂
Zpátečníku, nejprve je třeba eliminovat vliv ostatních provincií. Tedy hodně omezit. O intervenci nemluvě. Potom už to nějak půjde. Viz. Klaus ml.. Na Echu24 a Forum24 už vědí že je to špatně, ale ještě nevědí proč. 🙂
Ad Stalin – „prostě umřel“. Takto „prostě umřít“ bych nechtěl.
370 — Jestli dovolíte, skimici, (prozatím) jen pro upřesnění: Nedělat nic jste asi nemyslel doslova? Čili podepsat Prsku ten etický kodex, ne neodbírat elektřinu; rozuměl jsem Vám správně?
375 zpátečníku
Pochopitelně. Být aktivní k vlastnímu přežití ale těm stranám se do toho nemontovat a hlavně je nechtít „rozvracet zevnitř“.
Rozvracení zevnitř už je totiž systémová kolaborace, jako třeba předvádií pan Mach v EuroParlamentu.
Podepsat kodex je. Totiž Zpátečníku náramná legrace. Podepisuji vlastně nějaký alespoň jednou za rok. Chtěli by podepsat že budu volit jenom ty jejich strany? S pánembohem, milerád, stejně by si to nějak zařídili i bez mého hlasu nebo si udělali národní frontu.
Jediná naděje, ale ta funguje vždy spočívá v tom, že se tak jako tak odkáglují navzájem. Jdiné o co jde aby sebou nevzali moc nezúčastněných.
Mach se oženil a doposlancoval 🙂
Hmm,
a podepsat kodex, přičemž v reálu volit někoho jiného je možné ?
379 Matzurko
Ve Zpátečníkově modelu to bude v lepším případě pravidlem 🙂
379 — Píšu tam, Matzurko, že volby prozatím jsou tajné. Otázku, jestli má režim a/nebo Prsk nějakou možnost zjistit, jak jste doopravdy hlasovala, ponechávám otevřenou (to byste totiž nevěděla ani v realitě té utopie), ale předpokládám, že z důvodu deklarovaně tajných voleb (doposud) není možné, aby Vás Prsk odpojil pro nesprávné hlasování.
V realitě Libdemu by se ovšem mohlo asi stát, že Vás Prsk odpojí pro blíže neupřesněné porušení etického kodexu (aniž by Vám nějaké prokázali nebo aniž by se Vám povedlo je přimět, ať jej specifikují podrobněji); ale jestli by se to mohlo stát jen asi, anebo určitě, s dovolením nechám opět otevřené.
Pripad Skripal je čím dál tím podezřelejší.
Julija Skripalová přicestovala do Británie, aby svého otce požádala o svolení ke sňatku se svým dlouhodobým přítelem.
Naprosto nesmyslná aktivita Julie, kterou nikdo se zdravým rozumem nemůže vzít vážně. Každá moderní dívka vystaví status na fejsbuk a fotr jí ho na znamení souhlasu olajkuje.
Mnomnomno,
já nejsem moc dobrá na hypotetické úvahy, jsem tvor zjevně příliš přízemní 🙂
Ale vychází mi z toho se z daného Prskopolisu odstěhovat jinam. Tedy pokud nelze najít jiného dodavatele energií, telekomunikací či pekárenských výrobků (tady by se to dalo obejít pečením doma, telekomunikace chovem poštovních holubů :)…).
Odstěhovat se jinam 🙂 Na hranicích Národní Strana Dělníků a Pracujících hlídá přechody diverzantů.
382 ptakopysk
A co když fotrl odmítl olajkovat a je tedy nutno se uchýlit ke starému dobrému brachyálnímu násilí? Obyčejné výhrůžky třeba otrávením by asi nefungovaly.
Kauza S. přináší nejmenované mocnosti samá pozitiva a sociální jistoty. Agenti druhé strany skočili na špeky. Řeší se kraviny zda nováček vydrží či nevydrží deštivé počasí. A nikdo si nevšímá bojových akcí a nového blízkovýchodního řádu.
[382] Moderní ruská dívka může pochopitelně použít vkontakte.
No, teď zase bez legrace. Osobní návštěva moderní ruské dívky svědčí zejména o nutnosti vykešovat fotra, což je systematicky řešitelné pouze osobním kontaktem.
A zatímco nabuzená veřejnost řeší blbiny typu novičok, doma se, nepozorován, rozrůstá socialismus, pod jiným názvem. Třeba takto: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tisic-odboraru-dorazilo-do-prahy-reknou-kolik-chteji-pridat-55475?dop-ab-variant=1&seq-no=1&source=hp
Mne na první čtení dostala informace o šíření chorob ze zaměstnání. Na čtvrtém místě je svrab. Celých necelých 100 případů za rok z 300 tis. členů OO (odborových organizací), přičemž ovšem ne každý nakažený musí být členem OO.
Já vím, dělám si možná nepatřičnou legraci z vážných věcí. Ale – je opravdu možné v dnešní době, kdy je enormní nedostatek zaměstnanců, aby ti, když v současném zaměstnání měli špatné podmínky, šli jinam? Resp. – opravdu si zaměstnavatelé troufnou mít takové pracovní podmínky pro zaměstnance? Pokud ano, co dělají probůh ty kontroly, které několikrát do roka nabíhají (klekají) na firmy? Nebo klekají jen na některé? Že by jen na ty české a nepatřící AB?
389 Dano
Zaměstnavatele bych nevinil, každý má ISO a hygienu určitě pravidelně návštěvní.
Není jednodušší Occamova břitva?
Odboráři (druhově) ten svůj svrab a neštovice rozsévají systematicky všude. Logcky i v zaměstnání.
Skoro bych poslal hygienu i do Senátu. Pro sichr – do hnízda.
Dano, ad svrab: odhaduji, že jde o zaměstnance sociálních služeb, záchranky, někdy policajti. Místo hepatitidy „C“ řešit svrab.
Středula musí dělat vlny. Je za to královsky placený.
Okamžité zastavení výroby v případě ohrožení zdraví. Asi spadl z jahody na znak.
Prý „půda patří těm, kdo na ní pracují“. To je překonané, dopadlo to trochu jinak. Dnes mají odbory heslo „úřady patří těm, kdo v nich sedí“
Skimici, obávám se, že názor v 390 je – marginální. Veřejnost musí být pobouřena.
Jako protiklad třeba toto: https://www.stream.cz/vyrobeno-v-cesku/10026498-m-t-vyrobce-klik-ktery-sam-mel-kliku?rss&dop-ab-variant=1&seq-no=1
JInak – ano, nákaza svrabem hrozí především zaměstnancům sociálních služeb, záchranky, PČR, atd.
Středula nespadl z jahody naznak, Středula přesně ví, co dělat, aby si zajistil pohodový život.
392 – ano, půda již patří jinému.
Nickname
S tím právem na zastavení činnosti, provozu, závodu pokud hrozí zranění či fatální důsledky je to taky pofidérní.
Třeba tam kde se pohybuji (zeměkoulově) to není právo ale povinnost každého řídícího pracovníka na svém svěřeném úseku.
Musí takovou činnost okamžitě zastavit, riziko odstranit či povolat vyšší úroveň.
Neučiní li tak letí v té samé minutě jak se o tom management dozví. Probíhá to tak, že si pod dohledem ochrankynsebere své věci a je doprovozen za bránu. Pokud chce prudit, může být současně podáno trestní oznámení.
Funguje to, vím to.
Co se však nesmí NIKDY přihodit je to, aby se do toho montovaly odbory. Ty na to právo mít nesmí!
Skimici: záleží na slovíčkách: ohrožení zdraví zaměstnance. Např. chybí podložka pod myš. Je mokrá podlaha. Šéfová se špatně vyspala. To vše by mohlo zastavit provoz.
Proto říkám: odbory na to právo mít NESMÍ. Jako každý zaměstnanec však mají právo libovolného člena vedení, když to nejde jinak klíďo i CEO upozornit a býti vyrozuměni o výsledcích šetření a případné (podtrhuji) náprave stavu.
Ono to jde hrát i jinak. V nejmenovaném Italském závodě asi tak před sedmi lety vedení splnilo do puntíku požadavky na bezpečnost práce jednoho odborového svazu. Zapůjčili na měsíc všechny související nové ochranné pomůcky, změnili ISO a tvrdě pod trestem za zásadní porušení pracovní kázně používání vynucovali.
Po týdnu ona odborová organizace i se svým placeným lokálním bossem přestala na závodě existovat a ovečky si rozebraly zbylé dvě. Odborář dostal od svých odborů pojeb, byl odvolán, musel hákovat a pak po dohodě odešel.
Výhodné je mít v podniku odbory buďto žádné nebo alespoň tři a více. Obvykle se vyčerpají stranickými konflikty mezi sebou a nepruděj do výroby a spokojí se se socialistickými výdobytky.
To že se vždycky pohádají – jakoby chtěla tato f…le podpořit mé tvrzení.
Zrzavá …..;.. (Vytečkovánóprosichr celé) proti Krndě
https://pravednes.cz/click?id=64106090&r=http%3A%2F%2Fwww.parlamentnilisty.cz%2Farena%2Fmonitor%2FTy-k-Slavna-herecka-sahala-po-sprostem-slovu-A-odsoudila-Zemana-551002
To bych si taky ještě před pár lety nedokázal představit.
Bordel v kurníku 🙂
Tak nějak nechápu,
kde se v komediantech bere myšlenka, že někoho zajímají jejich politické názory. Placeni jsou za hraní rozličných , ne ? A pokud někdo hraje i v reklamě na cokoliv (což je v pořádku), tak by už měl k politice veřejně leda mlčet (držet se přísloví „mlčeti zlato“)…