Dušan Neumann
Americká a po nich i česká media kriticky, v nejlepším případě rozpačitě, reagují na strategii presidenta Trumpa donutit Čínu (dnes už si nikdo netroufne napsat “rudou”), k přijetí euro-atlantických liberálních ekonomických vzorců chování. Kritici vidí jen krátkodobé negativní dopady zvýšených cel. jako ekonomický libertarián s kritikou souhlasím, ale především nejde o hospodářské vztahy, ale o geopolitický střet ideologií – mezi západní postavené na svobodě individua a asijskou versí totalitního marxismu, který už Deng-Xiaping nazval “socialismem s čínskou charakteristikou”.DZ tohoto úhlu pohledu se jedná o nejvážnější střet ideologických modelů společnosti od rozpadu sovětské sféry.
Evropa, stejně jako mainstreamová Amerika kulhají v pochopení tohoto nebezpečí životnímu stylu a tradici euro-americké civilizace.
Na jeho obranu vznikl v USA výbor “Committee for the present Danger
China”, jehož významnými členy jsou – bývalý šéf Sněmovny reprezentantů
amerického Kongresu Newt Ginrich, senátor Ted Cruze, Steve Bannon a další.
“Jako náměsíčníci se díváme na čínskou
revoluci strategický ekonomických kapacit a revoluci geopolitických center
moci. Bude to dlouhodobý boj mezi
civilizací založené na svobodě a civilizací budovanou na autoritativní totalitě
s čínskou charakteristikou.” řekl na nedávné konferenci Newt Ginrich. Z tohoto
pohledu je Trumpova politika cel klíčovým elementem nenásilného souboje.
Díky neschopnosti administrativy Baracka Obamy se komunistické Číně (nebojme se použít tento stále adekvátní termín) vybudovat na Spratleyho ostrovech trvalou námořní základnu, z níž se ji nikdy nepodaří bez válečného násilí vyhostit. Je to první krok v uplatnění programového ekonomického imperialismu nazývaného eufemisticky “Novou hedvábnou stezkou” (One Belt, One Road). Přitvrzení ekonomické soutěže – prostřednictvím cel a tarifů – je nejlevnější a také nejbezpečnější zbraní v obraně proti čínskému expansionismu.
Spojené státy a Čína jsou v jistém smyslu siamskými dvojčaty navzájem na sobě závislými. Spojené státy jsou největším čínským odbytištěm. Čína potřebuje Ameriku aby kupovala její zboží a udržela miliardu lidí v zaměstnáních přinášejících zvyšující se životní úroveň, aby nedocházelo k nepokojům z chudoby a aby většina populace nepatřící ke komunistické elitě žijící v opresivním sociálním systému nezačalo zpochybňovat jeho pečovatelskou fasádu.
Většina toho, co se člověk z mediíí dovídá o smyslu Trumpových tarifů – samozřejmě to nedělá president Trump nějakými diktátorskými rozkazy v náhlém pominutí smyslů, ale po důkladném rozvážení s plejádou odborníků – je mírně řečeno zavádějící až zcela nepravdivé. Podívejme se na to s přihlédnutím k ověřeným číslům. Ano, cla jsou “zbytečnou” cenou v ideální prezentaci ekonomických zákonů, kterou nakonec zaplatí konečný uživatel. Ale neznehodnotí měnu ani úspory. Jednoduše řečeno jsou formou navýšení federální daně. Celní položka vyšší ceny placené dovozci čínského zboží jde do federálního rozpočtu, v němž je redistribuována tam, kde je to potřeba (byť podle ne vždy nejefektivnějšího rozhodnutí federálních úředníků) – do zdravotnictví nebo i třeba do stavby kontroverzní hraniční bariery nebo na obnovu americké námořní vojenské převahy. Z hlediska federálního rozpočtu jde o zanedbatelnou částku. Brett Arends z organizace MarketWatch to spočítal. President Trump zvýšil cla z 10 na 25% na zboží v hodnotě asi 200 milard dollarů. Jinak řečeno, zvýšil federální daně o 30 miliard dolarů ročně. V loňském roce vybral federální berňák IRS celkem 5.51 billionu dollarů. V této sumě je 30 miliard něčím jako zaokrouhlovací chybou. I kdyby, teoreticky, Trump zvýšil cla na všechno čínské zboží na 25% obohatil by státní pokladnu o 135 miliard. Loňský HDP USA se uvádí v hodnotě 20.5 billionů dollarů. Prizmatem této sumy by se zvýšení veškerých cel na čínské zboží projevilo jako zvýšení daně z HDP z 26.9% na 27.5%. Takže nejvíce šokujícím dopadem na amerického konzumenta by bylo zvýšení ceny iPhonů. Na zvýšení cel se dá dívat i z druhé strany. Čína odvetou zvýšila cla na dovoz amerického potravinářského zboží následkem čehož klesl export. Neprodané produkty se realizují na americkém trhu, kde je zvýšená nabídka a jejich cen klesá. Od počátku roku klesla cena pšenice na americkém trhu o 20% a cena sojových bobů na úroveň ceny před deseti lety. Výsledkem je zlevnění značného segmentu trhu potravin. V současnosti je americký export do Číny nižší než do Japonska, Jižní Koreje a Singapuru dohromady a představuje pouhých 0.6% HDP.
Trump si prostě svlékl rukavice. Nátlakem se nejen snaží donutit Čínu ku zvýšení obchodní výměny za stejných podmínek, ale především k respektování mezinárodních pravidel. Podle Ginriche jsou USA ve “válce” s Čínou již 20 let neboť Čína nerespektuje intelektuální vlastnictví, kopíruje bez licencí vše, na co dosáhne a zatím na tomto poli bez pravidel vítězí. Sítě 5G, nová Hedvábná stezka, jsou důkazy cílené snahy dominovat světu pod deštníkem čínského autoritativního socialismu zaváděním nejnovějších sledovacích technologií. Podle Chrise Stewarta, člena kongresového zpravodajského výboru, je tato snaha Komunistické strany Číny největším nebezpečím občanům Spojených států, západních demokracií i čínského lidu.
Trumpova aktivní obrana je nezbytná neboť střety, které se ignorují nelze vyhrát.
A k laborkám – díky bezpečnostním předpisům se začínáme limitně blížit k předvádění experimentů na youtube, protože kyseliny leptají, louhy louhují, kde co má tendenci hořet a vybuchovat, a rozpižlané žížala by si mohla stěžovat v Haagu nebo kde. Takže místo laborek budou brzo stačit jen silnější brejle a audiovizuální technika. Možná šlapací dynama, kdyby nefoukal vítr nebo nesvítilo sluníčko na dodání bioeko energie té technice…
Nějak se mi nepříjemně vybavuje rok 1933. V Německu.
2 martin tt (13:03) :
Ale to je přece běžné. Podmět a přísudek nesedí atd. A hrubky v nadpisech. To je ta pádivost. Napíše – a nepřečte si, co napsal. O obsahu sdělení nemluvě.
Matzurko, předhoď jí Tři kamarády, Cestu zpátky, případně Černý obelisk. V tom věku jsem Remarquea přímo hltal.
Foundry,
zkusíma uvidím, knihovnu máme bohatě vybavenou, v nejhorším čtečku 🙂 Celkem se mi podařilo dobrat konsensu, že jí dle svého uvážení vyberu knihy do poličky „maturitní četba“, a že si pak může podle nálady vybrat… sice jsem spíš skeptik, ale uvidíme – pokud budou přes léto všichni kamarádi někde v čudu, tak snad i číst bude. K maturitě z ČJ musí mít nejméně dvacet titulů.
A ano, Německo mne děsí – historie se opakuje ???!!!
ptakopysk (13.6.2019 | 13.29) No a na to jsem narážel už před pár dny.
Pro elementární věci musí být aspoň kousek volného prostoru. Ale požadavek na povinné blbnutí kolem každého haléře je pro vrchnost ideální. Kohokoli může kdykoli klepnout, že udělal něco špatně. Na vyhodnocování a kontrolování se uživí spousta vděčných oficiálů. Že se misto halíře utratí mnoho tisíc a že je nakoupeno o pár měsíců později, to jsou podružné detaily.
Na čem že to ten předchozí režim LP 1989 krachl?
My jsme si v +- 15 letech s klukama vykládali o knížkách, které jsme přečetli. Co se pamatuju, hlavně Remarque, historie Protektorátu ( tuším „5 x šedou eminencí“ o K.H. Frankovi), oblíbeným tématem byly napoleonské války. Kdo se nechytal, byl společensky znemožněn. Tehdy ale nebyly počítače.
Matzurko, z novějších autorů vřele doporučuju Bernarda Cornwella, v podstatě cokoliv.
K tomu, co jsem napsal před chvilkou se samozřejmě hlásí všichni aktivisti. Protože tohle jim jde. Třeba zrovna ten Kuba, co napráskal sokoly, že při jednání o Sokolu neřekli nahlas, že jsou sokolové, ale jen zvedli ruku.
Nepřekvapuje mne, že některá hlasování probíhají tajně, na hajzlíku a domlouvá se, aby nebyla jednomyslná.
Ad rok 33: musím to jet zkontrolovat.
Dobrý den.
Mno, já bych to ještě doplnil „z druhého břehu“ – tedy Aldington: Zemřel hrdina…
Remarqua četl až před pár lety. Na západní fronntě klid. Dobře a výstižně napsáno. Ale kdybych to nečetl, neuškodilo by mi to. Naopak. Protože je to čtení nepotěšující. Co autor chtěl sdělit vím z jiných zdrojů. Mladí by to číst měli. A další vybrané. Chtělo by to seznam základní a rozšířené litaratury s popisem o čem to je a proč je dobré to znát. Včetně literárních základů naší civilizace. A možnost o tom pokecat.
V hicu jsem přešel na lehkou téměř vegetariánskou stravu.
Příkladmo květák, cuketa, olivy plněné anšovičkami, jogurt s hořčicí a worcesterem. Dělá mi to dobře.
Akorát ve spojení s číslem tramvaje, kterou často jezdím a s víkendovým výletem do blízkého zahraničí na místo ve vyšší poloze, kde předpokládáme, že nebude tak hicno, zato je úžasný rozhled na panorama horských štítů, by mi leckterý aktivista mohl přičíst něco velmi nepěkného.
Při oné zdravé krmi mě napadlo řešení, to je vůbec zajímavé jaká řešení napadají při jaké krmi, jak řešit globální environmentální krizi. Je jasné, že planetární zdroje nestačí pro miliardy lidí na úrovni spotřeby nynějších stamilionů, neřkuli desetimilionů. Řešením je vytvoření vhodného spotřebního vzorce vytvářejícího poptávku uspokojitelnou s vynaložením minimálních zdrojů.
Vytvoření a šíření vhodného konzumního vzorce pro ony miliardy. Aby přeskočily fázi reálného hmotného konzumu a rovnou přešli ke konzumu virtuálnímu. Virtuální realita, třebaže nyní je luxusem, v budoucnu zlevní a nakonec může být nejlevnějším zdrojem uspokojení nynějších reálných potřeb. Nynější experimentální fáze ukazuje například, že dnes ještě nedokonalá a drahá virtuální zábava konkuruje konzumu vzárných hmotných statků. Plná virtualizace pro miliardy lidí ušetří mnoho planetárních zdrojů. Navíc, co se příjemci bude jevit jako virtuální zábava, ve skutečnosti bude maskováním užitečné práce. Virtuální činnost bude podle systémové potřeby transformována v naprosto odlišnou činnost. I veškeré požitky budou dokonale virtuální. Tak bude moci být zužitkována jakákoli představa. Například Maghreban ve virtuální realitě věrně prožívající jak znásilňuje prsatou Švédku, ve skutečnosti bude dělat nějakou užitečnou práci. Teroristický útok bude maskovanou demoliční činností. Průmyslově vyráběné krmné směsi budou ve virtuální realitě maskovány jako lahůdky. Virtuální realita se pro pro miliardy a desítky miliard lidí stane standardem.
Mimo jiné inspirováno Futrurologickým kogresem Stanislava Lema a filmem Matrix.
Jste si jisti, že nejsme v takové simulované realitě?
Nejsem si jist už téměř ničím. Ale to je ta moje židovská nemoc.
Ostatně některé teorie tvrdí, že celý svět (věs mir) je simulace provozována vyšší entitou.
PeSi, na tom není nic pozoruhodného. Zemřít je osudem hrdinů. Tak jako každého. Jen s tím rozdílem, že hrdinové umírají dřív a zajímavěji. Kdežto nehrdinové, když si mohou vybrat, umírají co možná nejpozději, třebaže nezajímavě.
Co když je to tak, že na rozdíl od zdejšího virtuálního světa, v realitě je smrt zdejšího hrdiny spojena s velmi ceněným prožitkem.
Očekávám příchod pánů v černém s černými brýlemi, případně prosté odpojení od systému. Tak kdybych se už neozval….
StK, potvrzuju očekávání zásilky. Platba obratem. Jsem zvědavý co se potento v objektivu. Bez displeje se lze obejít a pojmout to jako úplné retro. Stačí hledáček. Jestli se zadaří, což nepředpokládám, když se nezadařilo Tobě, budu řešit co dál.
O další fotokrám navíc. Funglnágl Samsung NX mini se zoom objektivem a přídavným bleskem. Plus originál pouzdro. Sakumprásk za necelých pět tisíc. No nekupte to, za tu cenu. Ten samý už mám, vím co od něj čekat, tak tenhle pro manželku. Ideální na každodenní tahání. Nenápadný, neškodně vypadající. Leč kvalita jpeg výstupu překonává SONY RX 100 IV. Viz testovací scéna dpreview.com Nový kompakt takového obrazového výkonu za takovou cenu není k dostání. Palcový snímač, 20 mega rozlišení. Další výhodou je zaměnitelnost objektivů, baterky a všech dílů. Jedinou nevýhodou je softwarově mršený RAW. Inženýři v Samsungu chtěli být lepší než nejlepší… O RAW pro tohle využití nejde. Zato má možnost nastavení všeho možného od plného automatu k plnému manuálu. S dobrou výdrží baterky.
Jestliže kdo na tenhle foťák v dobrém stavu a za takhle nízkou cenu narazíte, neváhejte a kupte. Za světelných podmínek, do ISO 800 fotí výborně a nahradí levnou zrcadlovku. Třebaže vypadá neškodně. Má úžasné možnosti nastavení a nahradí i levnou zrcadlovku. Se zoom objektivem výborně zvládá protisvětlo. K zrcadlovce je ideální záložní.
Socialismus s lidskou tvari. Nebudeme jako oni. Pravda a laska zvitezi. Zustavame pravnim statem.
Jesli si nekdo mysli, ze vetsi hovadiny nejdou vymyslet, plete se. Americane (zatim jen nekteri) , se uchopuji prvenstvi. Vcera jsem na televizi slysel vyraz DEMOKRATICKY SOCIALISMUS. Nikdo autorovi, kandidatu na presidentstvi v 2020 neflakl po hube, nikdo z diskutujicich se te blbine ani nesmal.
Schumi,
a kdože byl ten kandidát ?
P.M. proč ho fláknout po hubě? Nestačí ho nezvolit?
Sanders, myslim. To je ryzi socialista.
Jo, trefil jsem:
https://www.vox.com/policy-and-politics/2019/6/13/18663124/bernie-sanders-democratic-socialism-elizabeth-warren
Jinak mnou citovaný článek – psaný novinářem, taktéž nadšeným socialistou – jasně ukazuje, proč PM mluví o dání přes hubu.
Vyvolávání démonů závisti.
„“Democratic socialism,” for Sanders, is about creating a “political revolution” that gives voice to the second group — by sticking it to the first.“
second group = vykořisťovaní dělníci, first group – zlí kapitalisté.
Není v p*deli, že v US jsou komunisti (jsou tam také nacisti). V p*deli je, že toto je velmi pravděpodobný kandidát na presidenta.
Schumi, ja bych toho stareho vola radsi placnul po hube. Je mne eklhaft si to predstavit nekomu jednu flaknout, asi (urcite) bych pri prilezitosti ucukl. Ale Senator Bernie Sanders je jen o tu facku mladsi jak ja. To znamena, ze je stary dedek, ktery by mohl mit rozum. V dobe, kdy po Ceskoslovensku masirovali v rubaskach oddeni sovetsti dustojnici a jejich mistni kolaboranti vyznavali osvoboditele Brezneva, zmineny blbec Sanders jel na svatebni cestu do jeho vysneneho raje, Sovetskeho Svazu. (Mozna jsem se s nim minul nekde na hranicich – ja jsem tehdy z toho raje s odrenyma usima bral roha.) Ze si v Rusku za par piroh a stakanu vodky poustel hubu na spacir a hazel sracky na zlou, kapitalistickou Ameriku zrejme jeho potencialnim volicum nevadi. Takze, demokraticky socialismus. . .Do prdele, kam se da jeste utect?
Je třináctého…
Tak jsem se dnes, po dvaceti letech spolupráce, musel rozloučit s Korinem. A to mu bylo teprve 23,5. 🙁 🙁
Ach jo, tak Korin už taky 🙁
I am sorry, Pane Domaci! Vas konik se ted popasa na zvlnene prerii s Semikem, Secretariat a jinymi. Urcite je tam taky Hondo . Kral kovboju, Roy Rogers, se na ne diva a brnka jim na svou kytaru.
To je mi moc líto… tak ať je mu na věčných pastvinách dobře, tráva šťavnatá a klisničky s hlubokýma očima…
Inu, naši zvířecí kamarádi na nás čekají, až za nimi přijdeme. Mladí, zdraví, šťastní.
Smutné
Aspoň si s Tebou, Šumaváku, užil krásnej koní život.
Před blbostí lidskou se utéct nedá. Ta je všude s náma. Někdy i před náma.
Tak jsem se z tývý dozvěděl, že ty tankery měl – dle Boltona – zapálit Írán.
Takovej perskej obycej: když je u nich na návštěvě japonský premiér, tak na jeho počest mu zapalej tanker…..
Voni sou perfidnější než lstiví Afghanci……
Honzo z.Z., ze vas tu vidim. Docitam uz asi milionty pribeh Ctyr Spravedlivych Muzu Edgarda Wallace. Je to fajn cteni, ta anglictina ale vyzaduje slovnik u ruky. Nevadi. Ta myslenka, ze zakon je nedokonaly, aby se postaral o nepravosti je pripustitelna. To vsak, ze ctyri lide sami sebe, extremne vzdelane, bohate, chytre a vsemozne nadane muze povysili na to, aby vyrovnali nepravosti, na ktere zakon nestacil, je trochu proti srsti. Je? Ctenar jim drzi palce, aby pravu a trestu uniknuvsimu dacanovi zakroutili krkem nebo ho aspon, casto drasticky, prinutili jeho spatnosti s obetmi vyrovnat. Scotland Yard je ma v merku, lec mnohdy je reseni zminenych ctyrech spravedlivych teckou za policii nevylustenym pripadem.
Zajimavy je stret Spravedlivych s komunisty inspirovanych anarchistu. I tito zduvodnuji svou existenci a sve chovani tim, ze zakon neresi vsechny problemy a nepravosti.
Prima cteni. Uz jsem tu kdysi mluvil o Zabim bratrstvu, ktere jsem nasel jako kluk v tatinkove knihovne.
Jo, je to zvláštní čtení. Podobně je zajímavý Muž v koutě od baronesy Orczy, hlavně když to člověk dočte do konce.
Žabí bratrstvo jsme kdysi četla. Ale už je to dávno, hodně dávno…..
JInak na ČRo2 dávají v neděli od osmi Jméno Růže, teď bude třetí díl. My si to zrovna pouštíme v autě, když jedeme s kolegy na výjezd.
Řekla bych, že to je velmi zdařilý zpracování. Tím že tam prakticky nejsou ženské postavy, v tom poslechovém podání vynikají nuance různých mužských hlasů. To „neviditelný herectví“ má něco do sebe….
S dovolením ještě ke starším příspěvkům:
mladé Služpivo si dovedu představit. Tak by prezidentovalo. Co veledůležitého by se ve zdejším ústavu změnilo pro Tebe, pro ostatní obyvatelstvo změnilo? — Dienstbiera jsem si do kontrafaktuální historie nevzal jako příklad jen tak náhodně, Schumachere. Co by se změnilo? Dejme tomu, že ne zas tolik, takže puč Ištvan-Šlachta by nastal tak jako tak (zrovna máme pěkné 6. výročí) a Nečas by se také zhroutil pod tíhou svých charakterových vlastností a koaličních partnerů. Dyncbír by tedy mohl jmenovat nového premiéra. Místo Rusnoka by si vybral kupříkladu Janu Valdrovou. (Komu to za vlasy připadá přitažené příliš, ať se laskavě podívá, kdo je dnes předsedou pražské ČSSD: https://gender.fhs.cuni.cz/KGS-18.html .)
A teď. pěkně prosím, je to něco veledůležitého ? Hm, no jo, jak jen bych Ti to nejlépe vyložil…?
Kolik je (rel.) atomová hmotnost helia? Tak asi čtyry, že jó, kdo by se hádal vo ňáký to promile, dyť je to buřt, no ne? To je docela správná úvaha, když hledáš, čím třeba naplnit vzducholoď. Jenže nebýt to o fous méně než čtyři vodíky, Betheho cyklus by nebyl exothermní, a celé tohle panoptikum, v němž všichni tak zábavně šaškujeme, by prostě nemělo z čeho existovat…
A pro StK a P.M. ještě k tomuto: „Jakmile se vezme člověku rozumnému možnost se „mít lépe“ vlastním přičiněním podle nějakých [d]omluvených pravidel, zastaví se pokrok a odpovědnost. Na tom musí selhat každá forma komunismu i „před-komunismu“ – socialismu. Chybí motivace k čemukoliv kromě podvodů.
Ve vší úctě bych konstatoval, že ono to takhle není dostatečně přesné. Koneckonců i v koncentráku se člověk může v rámci tamních pravidel domoci třeba půlky shnilé brambory navíc. A reálný socialismus nabízel ještě větší lákadla, např. banán nebo něco dovezeného z prohnilého imperialistického Západu… Zásadní rozdíl bych prosím viděl jinde: Pravidla (a ještě nejspíš ta nepsaná, tedy jakýsi étos režimu a společnosti) musejí vypadat tak, že přičiním-li se v jejich rámci o to, abych se měl lépe, povede to aspoň v průměru k tomu, aby se agregátně měli lépe i ostatní.
(Za tím se ovšem skrývá především volný trh, pokud se z něj tedy nestane pouhý fetiš, postavený na mnou zkarikovaném axiomu dobrovolná směna je dobrovolná.)
A ještě do třetice… Už párkrát jsem sem napsal, že v současném režimu již desítky let nejsem nijak politicky representován. Rád jsem si proto přečetl text bloggera, kterého sleduji už delší dobu: http://blog.aktualne.cz/blogy/ivo-cerman.php?itemid=34236 a (do této chvíle) docela zajímavou diskusi pod ním.
V západní Evropě si představují, že země visegrádské čtyřky včetně nás jsou jakési rozumné ostrovy evropské civilizace, kde je obyvatelstvo sjednoceno v odporu k migrační hysterii. V tom duchu jsou naše země na Západě stejně nesmiřitelně očerňovány aktivisty, levičáky, eurobyrokraty, novináři veřejnoprávních médií, uvědomělými podnikateli a stranou Zelených. Ve skutečnosti bylo ale v České republice nastoleno téma migrace jen v prezidentských volbách v lednu 2018, zatímco ve volbách do poslanecké sněmovny roku 2017 o tom demokratické strany jen rozpačitě mlčely. Okamura ne.
Většina obyvatelstva asi skutečně odolává demagogii podporovatelů otevřené migrace, ale demokratické strany se pořád ostýchají se za ně postavit a stejně trapně mlčí naši politici i diplomati na mezinárodní scéně. Na západě netuší, že naše veřejnoprávní média jsou stejně jednostranně zaslepená, jako na Západě a že ČT navíc vytrvale namlouvá lidem, že jen odpůrci demokracie odmítají politiku otevřených hranic. (…) Tento dvojkový obraz společnosti ale nevyhovuje třeba mně, protože já nejsem volič Okamury, ani Zemana, ale přesto nepodporuji sebevražednou politiku otevřených hranic. V tomto obrazu společnosti ale někdo jako já vůbec neexistuje.
(…) V zájmu kritiků migrace je, aby Salviniho projekt sjednocující ENF nevyšel. Znamenalo by to dobrovolnou ostrakizaci odpůrců migrace.
Tentokrát ale s Cermanem vůbec nesouhlasím: Stejně tak, jako nelze připustit pokračující ostrakizaci odpůrců migrace (a obecněji zastánců zachování západní civilizace), nelze připustit ani pokračující ostrakizaci Okamury. Zjednodušeně řečeno, hlavní důvody to má dva:
1) Jakkoliv toho na Okamurovi a některých jeho spolustranících lze snadno najít leccos odpudivého, je toho principiálně méně než na Ivanu Bartošovi s jeho Piráty nebo na libovolném militantním progresivistovi.
2) Druhým důvodem je totální zkorumpovanost všech mainstreamových stran. Třebaže v nich jistě zůstávají i neprogresivisté (viz např. http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-kdu-csl-a-hratky-s-certem-dlr-/p_politika.aspx?c=A190610_210311_p_politika_wag), v souladu s axiomatickou teorií zkurvenosti jsou dnes dokonale neschopni svůj názor dát jakkoliv hlasitěji najevo. Podporovat je politicky by znamenalo jen tlačit je ještě hlouběji pod hladinu fekálií, do nichž se dobrovolně pohroužili. Prakticky jediné, čím dnes jejich (snad dosud kdesi vskrytu reptavě bublající) názor můžeme podpořit, je hlasovat pro „extremisty“.
Dobré zas ráno… 2 Zpátečník (14.6.2019 | 3.15) – nějak nechápu souvislost at. hmotnosti helia s ml. Dienstbierem… Ale já toho nechápu více, tak je to jedno…
Dobrý den. Zpátečníku, můj „lakmusový papírek“ pro politiky je: zrušení dotací miliardářům a multimilionářům a zároveň snížení daní chudým. Rozpočtově neutrální rozhodnutí. Kdo je pro? Zatím nikdo se k tomuto nepřihlásil. Od komunistů nalevo po TOP09 napravo jsou všichni pro stávající systém obírání chudých pracujících dělníků ve prospěch miliardářů.
Milión chvilek chce bábu a dědka pryč. Chtějí tam svoje loutky, chtějí obírat chudé pro sebe.
Á, to já jen, že rozdíl, který se v některém kontextu jeví zanedbatelný (a prakticky také je), může být v jiném zásadní.
Podobně i kdybych se Schumacherem souhlasil, že je skoro úplně jedno, zda Zeman nebo Dienstbier, jsou situace, kde to jedno není a od kterých vývoj může popřípadě divergovat i dosti nápadně.
Ehm, to byla odpověď pro PeSe. Pro nicknama bych asi musel vyslovit obavu, že to ten lakmusový papírek holt asi má úplně jednobarevný.
Kdybych měl politickou geometrii vidět jako dvourozměrnou, hlavní osy by dnes zřejmě byly: (1) tradiční mainstream (ODS, vohnoutská část ČSSD…) versus nový pragmatický mainstream (ANO; viz též Kubáčův blog citovaný výše) a (2) přesvědčení až fanatičtí progresivisté (Piráti, homosexuální část ČSSD, TOP 09…) versus přesvědčení až fanatičtí cikáno- a muslimobijci. Střed tohoto obrazce je dokonale prázdný, není v něm nikdo.
Paradoxem je, že kdybychom tuto geometrii redukovali na jednorozměrnou, střed se naopak zaplní a budou v něm prakticky všichni.
Zpátečníku: jsem jednoduchý tvor. Pokud rozpočet díky nízkým daním nedostane nažrat, nebude na hlouposti typu progresivních politik. To je jeden ze zamýšlených ale nesdělovaných důsledků. Politici všech stran si to však uvědomují, proto jsou proti snižování daní. Když je nikdo díky nízkým daním nebude potřebovat, budou nepotřební.
Dobré ráno,
probůh, Zpátečníku, aspoň z tej geometrie tu politiku vynechte. Jinak se bude za chvíli demonstrovat na václaváku za to, že trojúhelník je tvořen třemi pravými úhly a že to je skandální, protože správně je, že je tvořen levými úhly.
Kolegyně dorazila po dovolené z Maroka a konstatovala, že se těšila, že tu nebude takový vedro a že tu je vedro ještě větší
Politici, stejně jako každý úředník a skoro každý plánovač, se ovšem vždy snaží o rozpočet co nejvyšší. (Více Dobra, více moci, více prestiže, více možností se napakovat; to snad vysvětlovat vůbec nemusím… Ostatně i kdyby mi šlo jen o vybavení laboratoře, nikdo není tak bohatý, aby si mohl dovolit kupovat laciné věci.)
Samozřejmě že by bylo krajně žádoucí přiškrtit financování zhovadilých neziskovek (a zhovadilých kateder). Na druhé straně kupříkladu bolševici, ať již zde, anebo zejména v Rusku a v Číně, dokázali napáchat úžasná zvěrstva i s poměrně malým (formálně snad žádným) rozpočtem, v situaci, kdy ekonomiku, beztak zuboženou, dále ochromili, a o výběru dnešních daní, ať již absolutně nebo percentuálně k HDP, si mohli leda nechávat snít.
Z toho důvodu nevím, zda Všemu uvažování a/nebo Vašim prioritám rozumím správně. Pracujete uvnitř režimu, v němž nic nefunguje správně, a všechno či téměř všechno je neopravitelné, samovolně se posouvajíc ke stále větší zkurvenosti. V tomto prostředí prosím očekáváte, že se objeví politická strana, která prosadí snížení daní, snad dokonce snížení daní na rozumnou (třeba rakousko-uherskou) úroveň? Anebo vědomě a plánovitě zůstáváte na úrovni politického snění?
“ Na druhé straně kupříkladu bolševici, ať již zde, anebo zejména v Rusku a v Číně, dokázali napáchat úžasná zvěrstva i s poměrně malým (formálně snad žádným) rozpočtem“
Tak to bych vůbec nesrovnávala…V bolševickém rozpočtu byly všechny peníze státní a o nějakých vyšších nebo nižších daních se nedalo uvažovat, protože ač se to tak tvářilo, tak to daně vůbec nebyly.
To je ten clovek, co jej podle libtardu plati Rusove?
https://nazory.aktualne.cz/komentare/trump-posle-vojaky-do-polska-pro-nas-zprava-z-jine-planety/r~3116225e8dc911e9b2a00cc47ab5f122
Zpátečníku, je to přesné. Od koncentráku to odlišují právě ta nějaká domluvená pravidla.
Co by se změnilo na tom, že místo Rusnoka by byla Vandrová? Na jedno, nebo jen jen na část volebního období? Že by to mohl být průser? Ano, mohl by to být průser. Záporná zpětná vazba je tvořena průsery. Její intenzita je přímo úměrná jejich intenzitě. Je lepší když se někdo zněmožní dřív než později, kdy následky jsou závažnější. Negativem jsou transakční náklady a pro koho. Nakonec, třebaže se to zprvu tak nejeví, nakonec je nesou vždy ti samí, poddaní.
Pryč s tyrany a zrádci všemi….. Prvními byli rozkulačení, znárodnění, zlágrovaní. Posledními všichni. Tedy téměř všichni, protože někteří schopní (nepejorativně) si poradí za každého režimu, včetně útěku z něj. S nějakými transakčními náklady. Viz například Dušan, či P.M. …pokud jde o příkladu úspěšných. Pravda, všichni utéci nemohou. Tak jako všichni nemohou být miliardáři.
Někteří utekli, většina zůstala. Ne proto, že utéci by principiálně nešlo, třebaže to bylo obtížné. Mnozí se podívali „za hranice všedních dnů“ i do „kapitalistické ciziny“, ale vrátili se. Z různých osobních důvodů. Rodinné vztahy, péče o staré rodiče, vážení rizika a zisku, schopnost nést riziko, sentiment, pohodlnost…. Pak když systém byl neudržitelný i pro jeho udržovatele, kteří sami připravovali jeho změnu, na kterou nedošlo, protože se z příčiny rvačky mezi nimi, dalších vnitřních i vnějších příčin sesypal, třicet let si stěžují s alespoň dílem oprávněným pocitem, že kdo všechno se vyšplhal po jejich zádech aby je bral u huby.
Změna jako že jestli Zeman či Dinstbier, pro většinu nic významně nezmění. Hybatelem velkých dějinných změn jsou velké dějinné události mající silný základ.
Ne například nynější hlučící na náměstích, ten revoluční cargokult, v představě, že zopakováním někdejšího jako rituálu, dosáhnou téhož.
V bolševickém rozpočtu byly všechny peníze státní — Měl jsem na mysli období pár let po 1917; podobně v Číně.
Koneckonců i dnes, aniž byste zvyšovali (nebo zároveň i klidně snížili) daňové sazby, můžete zavést genderové kvóty (včetně homosexuálních, viz Piráti) a uvidíte, co to udělá (odhlédnu-li od toho, že je to zhůvěřilost již sama o sobě)…
Jinak se omlouvám za mizernou, leckde snad i nesrozumitelnou stylizaci, píšu ve velkém spěchu.
Jen krátce, Schumachere: Co kdyby Hitlera v roce 1939 nebo 1940 ranila z radosti nad dosaženými úspěchy mrtvice? Co kdyby mu Stauffenberg, místo co by se vytratil, byl tu aktovku přidržel před ksichtem? Opravdu chceš tvrdit, že současnost by byla v hrubých rysech přesně stejná? Jinými slovy, že by se byli jeho nástupci nepokusili konflikt nějak urovnat spíše než eskalovat, nebo že by v tom neuspěli?
Oproti tomu pohled na českou realitu (včetně Tvého) je myslím značně ovlivněn její zjevně protektorátní povahou. Pak se někomu může snad i zdát, že je jedno, jestli Eliáš nebo Moravec. Ale není.
Petře, když na to Poláci mají, když to zaplatí….
Sovětský svaz není, Varšavská smlouva není, její členové jsou členy NATO. Místo „komunistického“ Sovětského svazu je menší nekomunistické Rusko. S NATO na svých hranicích. Protože ohrožuje svobodu, demokracii, lidská práva a světový mír.
Polsko? Chápu. Někteří tam sní o Velkém Polsku, větším než kdysi. Že místo Ruska mohlo být Polsko.
Jo, a e-mailem mi přišel odkaz na drobátko diskutabilní blog s poměrně velkou odezvou…: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=717012
Petr Kunetka (14.6.2019 | 10.20)
Já to poslouchal v rozhlase. Dělalo se mi až fyzicky špatně.
Uklidňující je, že NATO si válku s Ruskem nemůže dovolit. Že se zmůže na opatrné okopávání kotníku v konsensuálních mezích. Aby se zbrojařům hýbaly kšefty.
Nejde o „svobodu, demokracii, lidská práva“. To slouží jen jako argument, pro případy, že se hodí, aby byl kšeft.
Představme si, že Rusko by kapitulovalo. Prakticky by odzbrojilo, plnilo všechny požadavky „Západních demokracií“. Vzdalo se suverenity. Zcela se otevřelo Západu. To by byl pro „Západ“ větší průser než prohraná válka pro Německo. Bylo by to jako otevřít nový bazén pro neplavce. S hloubkou dva metry.
Uměle udržovaná jednota „Západu“ by se rozpadla ve vzájemné i transatlantické rvačce o Rusko. V Rusku by se začal topit, a nepříjemně by zjistil, že se ocitl na hranicích s Čínou. A Rusové? Protože Rusové jsou Rusové, zůstali by Rusy a využívali by všech výhod z nové situace.
Bez sentimentu, čistě racionálně vzato, nejúčinnějším strategickým tahem Ruska ve vztahu k „Západu“ by byla kapitulace. Kdyby tohle Putin připravil pro dobu až nebude, vstoupil by do historie jako nejúspěšnější stratég všech dob.