Trump a cla

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Americká a po nich i česká media kriticky, v nejlepším případě rozpačitě, reagují na strategii presidenta Trumpa donutit Čínu (dnes už si nikdo netroufne napsat “rudou”), k přijetí euro-atlantických liberálních ekonomických vzorců chování.  Kritici vidí jen krátkodobé negativní dopady zvýšených cel. jako ekonomický libertarián s kritikou souhlasím, ale především nejde o hospodářské vztahy, ale o geopolitický střet ideologií – mezi západní postavené na svobodě individua a asijskou versí totalitního marxismu, který už Deng-Xiaping nazval “socialismem s čínskou charakteristikou”.DZ tohoto úhlu pohledu se jedná o nejvážnější střet ideologických modelů společnosti od rozpadu sovětské sféry.

          Evropa, stejně jako mainstreamová Amerika kulhají v pochopení tohoto nebezpečí životnímu stylu a tradici euro-americké civilizace.

Na jeho obranu vznikl v USA výbor “Committee for the present Danger China”, jehož významnými členy jsou – bývalý šéf Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Newt Ginrich, senátor Ted Cruze, Steve Bannon a další. 
   “Jako náměsíčníci se díváme na čínskou revoluci strategický ekonomických kapacit a revoluci geopolitických center moci.  Bude to dlouhodobý boj mezi civilizací založené na svobodě a civilizací budovanou na autoritativní totalitě s čínskou charakteristikou.” řekl na nedávné konferenci Newt Ginrich. Z tohoto pohledu je Trumpova politika cel klíčovým elementem nenásilného souboje.

          Díky neschopnosti administrativy Baracka Obamy se komunistické Číně (nebojme se použít tento stále adekvátní termín) vybudovat na Spratleyho ostrovech trvalou námořní základnu, z níž se ji nikdy nepodaří bez válečného násilí vyhostit. Je to první krok v uplatnění programového ekonomického imperialismu nazývaného eufemisticky “Novou hedvábnou stezkou” (One Belt, One Road). Přitvrzení ekonomické soutěže – prostřednictvím cel a tarifů – je nejlevnější a také nejbezpečnější zbraní v obraně proti čínskému expansionismu.

          Spojené státy a Čína jsou v jistém smyslu siamskými dvojčaty navzájem na sobě závislými. Spojené státy jsou největším čínským odbytištěm. Čína potřebuje Ameriku aby kupovala její zboží a udržela miliardu lidí v zaměstnáních přinášejících zvyšující se životní úroveň, aby nedocházelo k nepokojům z chudoby a aby většina populace  nepatřící ke komunistické elitě žijící v opresivním sociálním systému nezačalo zpochybňovat jeho pečovatelskou fasádu.

           Většina toho, co se člověk z mediíí dovídá o smyslu Trumpových tarifů – samozřejmě to nedělá president Trump nějakými diktátorskými rozkazy v náhlém pominutí smyslů, ale po důkladném rozvážení s plejádou odborníků – je mírně řečeno zavádějící až zcela nepravdivé. Podívejme se na to s přihlédnutím k ověřeným číslům. Ano, cla jsou “zbytečnou” cenou v ideální prezentaci ekonomických zákonů, kterou nakonec zaplatí konečný uživatel. Ale neznehodnotí měnu ani úspory. Jednoduše řečeno jsou formou navýšení federální daně.  Celní položka vyšší ceny placené dovozci čínského zboží  jde do federálního rozpočtu, v němž je redistribuována tam, kde je to potřeba (byť podle ne vždy nejefektivnějšího rozhodnutí federálních úředníků) – do zdravotnictví nebo i třeba do stavby kontroverzní hraniční bariery nebo na obnovu americké námořní vojenské převahy. Z hlediska federálního rozpočtu jde o zanedbatelnou částku. Brett Arends z organizace MarketWatch to spočítal. President Trump zvýšil cla z 10 na 25% na zboží v hodnotě asi 200 milard dollarů. Jinak řečeno, zvýšil federální daně o 30 miliard dolarů ročně.  V loňském roce vybral federální berňák IRS celkem 5.51 billionu dollarů. V této sumě je 30 miliard něčím jako zaokrouhlovací chybou. I kdyby, teoreticky, Trump  zvýšil cla na všechno čínské zboží na 25%  obohatil by státní pokladnu o 135 miliard. Loňský HDP USA se uvádí v hodnotě 20.5 billionů dollarů. Prizmatem této sumy by se zvýšení veškerých cel na čínské zboží projevilo jako zvýšení daně z HDP z 26.9% na 27.5%. Takže nejvíce šokujícím dopadem na amerického konzumenta by bylo zvýšení ceny iPhonů. Na zvýšení cel se dá dívat i z druhé strany. Čína odvetou zvýšila cla na dovoz amerického potravinářského zboží následkem čehož klesl export. Neprodané produkty se realizují na americkém trhu, kde je zvýšená nabídka a jejich cen klesá. Od počátku roku klesla cena pšenice na americkém trhu o 20% a cena sojových bobů na úroveň ceny před deseti lety. Výsledkem je zlevnění značného segmentu trhu potravin. V současnosti je americký export do Číny nižší než do Japonska, Jižní Koreje a Singapuru dohromady a představuje pouhých 0.6% HDP.

           Trump si prostě svlékl rukavice.  Nátlakem se nejen snaží donutit Čínu ku zvýšení obchodní výměny za stejných podmínek, ale především k respektování mezinárodních pravidel. Podle Ginriche jsou USA ve “válce” s Čínou již 20 let neboť Čína nerespektuje intelektuální vlastnictví, kopíruje bez licencí vše, na co dosáhne a zatím na tomto poli bez pravidel vítězí. Sítě 5G, nová Hedvábná stezka, jsou důkazy cílené snahy dominovat světu pod deštníkem čínského autoritativního socialismu zaváděním nejnovějších sledovacích technologií. Podle Chrise Stewarta, člena kongresového zpravodajského výboru, je tato snaha Komunistické strany Číny největším nebezpečím občanům Spojených států, západních demokracií i čínského lidu.

Trumpova aktivní obrana je nezbytná neboť střety, které se ignorují nelze vyhrát.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 551 komentářů u „Trump a cla“

  1. Nestačilo by někdy dát odkaz na čísi článek a nezaplácávat kapactu blogu rozsáhlými citacemi?

  2. 2 Schumi – no, pokud si dobře pamatuju, tak Bureš před formálním vstupem do politiky dokázal prolobovat (jistě zadarmo a nezištně) – na poslední schůzi sněmovny před rozpuštěním – povinné přidávání biosraček do pohonných hmot, čímž si nemálo namastil kapsičku. Ale to už je dávno, na to vzpomínají jen ti, co jim z těch sraček odešly vstřikovače a podobné součásti motoru, bratru za 40 tis. Kč. (Sestře raději za 60…)

  3. 2 quivis (15.6.2019 | 22.06) – to by bylo moc jednoduché… Navíc jsou zde tací, co si libují v nekonečných litaniích o suchym z nosu – no, a momentálně vlastní tvorby nemajíce, chtějí nás obohatit kopírováním stejně přiblblých litanií jiných autorů. Teď je na řadě Doležal, za chvíli to budou Leninovy sebrané spisy… Kurva jako kurva…

  4. PeSi, prolobbovat… To znamená co? Že ti, které občané zvolili jsou blbí či úplatní? Nebo jim něco nalil do kadfe? Jiné vysvětlení to nemá.

    Babiš, pořád Babiš… Jako by to všechno neprošlo parlamentem. Biosračky, EET…

  5. Schumi, upřesnil bych – ti, které si občané zvolili jsou blbí A úplatní.

  6. Neustále a čím dál více se projevuje zhoubný vliv všeobecného rovného volebního práva. Ale to věděli už ve starověku…

  7. „Vseobecne volebni pravo“, jak rikate, Foundrymane, je to nejnebezpecnejsi z „lidskych prav.“

    Dusledek: Dnes tady vyrvaval socialista Sanders, ze “ ekonomicka rovnost“ je lidskym pravem. Kupredu, leva!

  8. Dobré ráno vespolek,

    dovolím si komentář odjinud ke včerejší inauguraci sloveské prezidentky:
    „Dnes sme sa stali najprogresivnejšou krajinou sveta, teda podla aktualnych slniečkarskych kriterii. Prezident – žena, predseda vlady – homosexual, a predseda parlamentu – retard.“

  9. Dobré zas ráno… 2 Schumacher (15.6.2019 | 22.49) – Foundry byl rychlejší – ano, jsou blbí a úplatní…
    Polož se na otázku, proč jdou lidi dělat politiku – z alrtruismu? Tak se z toho bleskem prober… Prostě aby si nahrabali… No a pak už jen záleží na druhu a velikosti všimného… Takže sdělení, že něco prošlo parlamentem má tutéž vypovídací hodnotu, jako to, že něco prošlo mým trávicím traktem… (poněkud to změní konzistenci, leč výsledek je adekvátní!)

  11. 2 Matzurka – s tím Notre Dame bude ještě sranda… Vono je to postavený z vápence a dost by mě zajímalo, jaký tam kde byly teploty a kolik vápence se tím pádem přeměnilo na pálené vápno… No a pak stačí trocha vláhy a milé vápno se začne hasit – a samotné hašené vápno zas tak moc dobře nedrží… (jakejsi idiot, co nemá pravděpodobně ani devítiletku psal, že se ten vápenec změní na sádru – typickej novinář, co neví, jakej je rozdíl mezi vápencem a sádrovcem…) Ještě bude sranda…

  12. PeSi, ano. To je i odpověď na otázku, proč voliči je volí. Protože voliči jsou…..

  13. P.M. ekonomická rovnost nestačí. Příčinou ekonomické nerovnosti je nerovnost ve schopnostech. Proto pro snížení nerovnosti v ekonomické schopnosti je nutno snížit nerovnost ve schopnostech. Protože tu, v základu nelze snížit, zatím, lze ji snížit ve výsledku snížením možnosti uplatnění….

    V socialistickém bloku to byl třídní přístup. Za louží a nyní i u nás jako affirmative action a pozitivní diskriminace a nejnověji „inkluze“. Místo podpory skutečně sociálně znevýhodněných (v nenovořeči chudých) výjimečných talentů, je plošná podpora blbců. Důsledkem toho je redukce elity ve prospěch nižšího průměru obohaceného o blbce na steroidech. Součástí toho je potlačování rodiny jako základní společenské jednotky reprodukující kulturu, základní znalosti a dovednosti. Výchova a předávání znalostí v rodiněje nahrazována institucionalizovanou egalitářskou výchovou. Důsledkem je snižující se schopnost produkovat kvalitu, a s tím spojený všeobecný úpadek.

  14. 2 PeS. Ano, jsou i lidé, kteří jdou do politiky z čirého altruismu. To jsou ti nejnebezpečnější. Těm nejde o prachy, ale o moc. (Vím že peníze přinášejí moc a moc peníze.) Ale chybí mi nějaká dobrá definice „altruismu“.
    Tady bych se vrátil k tomu Sedláčkovi. Ten tvrdí, že existuje v rodině. Já tvrdím, že se jedná o ten nejzřejmější egoismus. Když totiž dělám něco pro děti, tak to dělám pro sebe. Pro svých 50% genů. Pro „svoji budoucnost“. Když pro manželku, tak proto, že se stará o mých 50% genů. Větší podíl na „své“ budoucnosti zajistit, jaksi od přírody, nelze. Tedy lze. Ale mongoloidní dítě …. Aby se dámy neuculovaly. Lidské kukačky a víru mužů, jsem vynechal. 😉

  15. Sádrovec. Jako dítě jsem četl pohádku Alabastrová ručička. O čem to bylo už nevím. Ale v paměti mně utkvělo, jak dlouho a jak marně jsem pátral po tom, co je to alabastr.

  16. Schumacher (16.6.2019 | 12.30) napsal:

    „P.M. ekonomická rovnost nestačí. Příčinou ekonomické nerovnosti je nerovnost ve schopnostech.“rikas mne kousek vys.

    Proc to dal rozvadet, Schumi?

    Nech me vsak pokracovat v nadavani na toho (neni sam) cynickeho lhare Sanderse, ktery vedome oslovuje ty, kterym by volebni pravo patrit nemelo. Kdo, nez idiot by bral Sanderse vazne, kdyz jim (tem blbum) rika, ze ekonomicka rovnost bude dosazena tim, ze KAZDY pujde studovat na college a vydaje budou hrazeny statem?

  17. Vlasto, peníze nebo jiné uspokojení, na tom nezáleží. Oboje je ZISK.
    Zisk nemusejí být jen peníze, se kterými je většinou (v ekonomii) spojován. Nejde jen o uspokojení základní existenční potřeby podmiňující fyzickou existenci. Jde o dopamin o stimulace centra libosti. Ta lze stimulovat bezprostředním půzobením aktivity, a nebo jinou aktivitou, která sice nemá stimulační funkci, naopak nemusí být příjemná, ale zprostředkovává něco co má stimulační funkci. Například peníze, za které lze opatřit stimulační prostředek Takovým prostředkem mohou být i samotné peníze jako abstraktní zboží, za které lze opatřit konkrétní zboží, ale i jako symbol úspěšnosti. V princilu cílem je jediné. Provoz mozkové chemičky za účelem stimulace centra libosti. Za tím se skývá všechno. Velmi ve zkratce, dopaminový byznys.

  19. P.M. rozvádím to, protože se snažím jít na základ. Základní příčinou nerovnosti je přirozená nerovnost ve vlohách. A dispozicích, zahrnujících kulturu.

    Ve snaze o „spravedlnost“ se promítá jednogenerační pohled. Míra úspěchu jedince je v nějaké míře závislá na jeho předcích. Ve snaze o „spravedlnost“ je snaha o nepřímé, protože jinak to prakticky, zatím nejde, vyvlastnění výsledků heneračního úsilí. Toho, které vytvořilo Homo sapiens sapiens.

    Snahou Sanderse je výroba blbců na steroidech na úkor nositelů vloh.

    Zatímzpůsobem nepřímého znevýhodnění. Kdyby takoví jako Sanders měli prostředky, jako že je nemají, podrobovali by obyvatelstvo regulaci inteligence podle jimi stanovených kvót. A protože přirozené vlohy nelze uměle zvýšit, ale jen snížit….

    „Dostali jsme předvolání do regulačního centra. Proč náš kluk není alespoň hispanic. Tak moc se těšil, že jednou bude konstruovat roboty. Jenže podle kvóty pro nás rasově sociální status smí být nanejvýš prodavačem pizzy.“

    Spontánní řád to v delším časlovém horizontu přirozeně vyrovná, jenže mezitímní důsledky jsou nepříjemné. Nemusejí být jen mezitímní, ale dlouhodobé i zhoubné, protože mírou solidarity nad nějakou úroveň se snižuje výkonnost celého systému, který neuspěje v konkurenci s jinými.

    Jsou přirozeně odolnější obory a oblasti, které samy sebou jsou filtrem snižujícím přirozený zájem adresátů steroidové podpory.

  20. Jestliže snahou komunistů bylo regulovat uplatnění vloh, snahou jejich novodobých následníků bude regulovat vlohy samé.

  22. Jak jsem se povzbudit dopaminové centrum a šel se projít do lesa. Tam kde, mimo loni, za půl hodiny najdu na tři dny smaženice, jsem našel tři modráky a dvě bedly. Tady nerostou. Snad jen zatim. Že by pivo? 😉 Je hezky.

  23. Vlasto, my jsme našli masáky a kováře i v zahradě vily v centru Liberce.

  24. No, kamarád našel taky kováře… Já se teď ještě dlouho do lesa nedopajdám…

  25. Jeden známý posbíral v parku v Jbc tašku žampionů, neboli čirůvky polní. Jak mě poučil. Ono sice třeba na dnešek pršelo, ale ne tak, aby se to dostalo skrz koruny těch buků a smrků. Chtělo by to trochu prudší déšť.
    Jinak maYdo dík. Před spaním přečtu. 🙂

  26. Jednou, je to tak dvacet roku, jsme zaleteli s Alenou do Noveho Mexika. Je to jiny svet – poust, vsecko co roste ma trny. Santa Fe je plne kumstyru, galerii a krasne spanelacke architektury. Nepije se tam nic jineho, nez Tequila, eventuelne Margarita. O kousek na sever je Taos. Tam ziji vselijaci kumstyri v domech ukrytych v pousti a Rio Grande tam vyryla prehluboky kanon v perfektni kruhove placce, lemovane dokola horami. Muzes tam videt bourku nekde daleko, slunicko pere tam, kam se jej trochu pootocis. Kousek od Taos jsou neuveritelne krasne, vysoke hory. V udoli pod nimi tece Red River. Nevim, jestli je to ta, o ktere zpivavala Helena Vondrackova, kdyz se mne o podobnych mistech jenom zdavalo…
    Precetl jsem si v brozurce, ze v mestecku stejneho jmena, Red River, je nejvyssi populace konzervativcu – Republikanu v celem state. Hned jsme s Alenou prispeli k zvyseni procenta. Najali jsme si chatku blizko lyzarskeho vytahu. Kdyz jsme nasedali, bylo vedro, jak na polopousti byva. Kdyz jsme prijizdeli nahoru, navlekali jsme vetrovky. Privitaly nas jedle az do modra nahore, po kolena vysoka trava a rozhled pro Boha. Jen asi po stovce kroku od lanovky jsem v trave uvidel hrib. „Hrib!“, zarval jsem. Nebyl tam sam. V trave jich bylo , kam ses ohledl. Za chvili jsme se s provinenim na houbach a vsech houbarich pristihli, ze jsme zahazovali ty, ktere jsme pri prvnim prekvapeni utrhli a vybirali jsme jen ty mladsi. Meli jsme nejaky maly ruksak,; svlekli jsme vetrovky, svazali rukavy a nacpali, co jsme do nich nacpat mohli.

    Sesli jsme pak po sjezdovce k nasi chaloupce a ja jsem vsechny ty nadherne hriby nakrajel a polozili jsme je na vsecky mozne noviny a casopisy pred nasim domkem k suseni. Kdyz nekdo nahodou presel kolem, kroutil jen hlavou. Asi tam nikdy predtim nevideli nikoho, kdo od malicka povazoval hledani hub za velikou zabavu, taky, velice, velice davno, dobrodruzstvi.

  27. PM, jedni moji příbuzní takhle v Anglii nasbírali křemeňáky a vyvolali tím prý hotové zděšení, protože všichni domorodci byli přesvědčeni, že se otráví. On i měli za to, že bezpečný sjou jen houby, vo se dajní koupit v obchodech.
    No, fakt je, že když u nás poprvé vyrostl vatovec obrovský, neboli „veliká pýchavka“, tak celá ves čekala, jestli její konzumaci přežijeme. PAk nám je ovšem vždycky někdo vyfoukl. Asi by bylo taktičtější předstírat otravu. 😉

  28. Noa když jsme u těch pro cizáky podezřelých věcé – moje dcera vyvoalla ne najěkém workcampu v cizině zděšení, když vlezla do kopřiv pro míč. Že prý jsou koupřivy jedovaté a všichni se divili, že jí nic není. A ještě to dorazila tím, že prohlásila, že to je blbost, že by kopřivy byly jedovatý, protože se to u nás jí a že kopřivy jsou nezbytnou součástí tradičního velikonočního pokrmu.

    Takže až někdo bude vykládat, že Češi jsou divný, porotože žerou kopřivy, tak o tuhle pověst se zasloužila naše děvenka….

  29. S tema koprivama, maYdo, je to sranda. Tady koprivy nerostou; whoop, vyjimka. U reky Potomac, ktera proteka Washingtonem, vybudovali kdysi kanal pro lode, preklinajici vodopady na rece, ktere jsou nesplavitelne. Ten kanal spojil Velka jezera na severu s Atlantikem. Je tam bezvadny system zdymadel pro lode, tazene mezky. Vozili tam kdysi kde, co, taky tam nekdo vysypal semena od evropskych (mozna ceskych) kopriv. V jednom miste tam rostly, kolem chodniku sledujiciho ten kanal, vys jak do pasu. Americani koprivy neznaji. Sli jsme tam jednou na spacir. Kluci na louce hned vedle kopali do balonu a ten jim vlitl do tech kopriv. Chasnik, jen v trenyrkach, vlitl do tech kopriv pro balon. Jeste ted slysim ten zbesily, prekvapeny rev a vidim ksichty tech ostatnich kluku, co ze se to jejich kamaradovi stalo, ze tak rve.

  30. Hmmmm. . .Ctu tady v Mlade Fronte rozhovor s panem Pohlreichem. Uz parkrat jsem podle jeho receptu neco skviril na barbecue. Obycejne prima, kdyz to byl paskvil, zprasil jsem to ja.

    On v tom interview mluvi o svem kuchareni.Musi byt jednicka. Dovedel jsem se tady vsak, ze zije pet mesicu v roce tady u nas v Americe. Zjevne se mu u nas moc az nelibi. Rika: “ Asi bych takovým způsobem nechtěl žít. Není to vůbec o penězích, je to klasický kapitalismus v té nejčistší formě. Nic proti tomu nemám. Jen mi možná malinko schází obyčejná lidskost.“

    Ty jeho recepty jsou, mezi miliony jinych, urcite fajn. Potreboval bych vsak, aby mne, Americanovi, ktery mluvi cesky vysvetlil, co je to ta „obycejna lidskost“, ktera mu tady u nas chybi. Taky bych se ho rad zeptal, proc sem, do te nelidske zeme rok po roku leze? Ze by v tom bylo placani nechutnych hamburgeru, kdyz je triadvacet korun za dolar? At jde ten pan slovutny kuchar s jeho receptama nekam, kde bude v „lidskosti“ nalozen jako v marinade. At se tam pak stestim z toho vseobjimani a lasky k bliznimu posere.

  31. Dobré zas ráno… K těm kopřivám – já je přidávám do různých jídel, výborný jsou i do polívky… Takže když jsem byl v Japonsku, uvažoval jsem, že by mi jich něco málo sušenejch mohli z domova poslat… Kamarád mi to rozmluvil – že by to vypadalo, že pašuju drogy… Ale pak jsem našel v Japonsku jakousi náhradu – ale ne tak palčivou – ale do jídla to šlo…

  32. 2 P.M. – no, v těch posledních větách jste si odpověděl…

  34. Třeba tam jezdí k dětem nebo jako gastarbajtr. Netušil jsem, že v takových případech musím tu destinaci nekriticky obdivovat. Není to o turistice.

  35. 2 Šimon.klein – nekriticky obdivovat je přece povinné… Nedostatek nekritického obdivu se trestá posráním…

  36. Dobré ráno vespolek,

    P.M.,
    USA má ráda, ale neznamená to, že nevidím nedostatky (stejně jako doma, ale doma je doma… :)…) Mně tam vždy chyběly české vánoce s vanilkovými rohlíčky a Jezulátkem – kupované cukroví a Santa s vůní viktoriánského pot-pouri mi tedy dost lezly krkem.
    Nicméně, obyčejná lidskost není všeobjímání a láska k bližnímu… český čert je vždycky tak trochu trumbera, kterého převeze i hloupý Honza – v anglo-saské tradici se něco takového nestane, tam je ďábel vždycky ďábel a překoná ho jedině superhrdina… stejně jako řada dalších bytostí. V USA máte pro děti honičku Toma a Jerryho, u nás Křemílka a Vochomůrku, vílu Amálku, Rákosníčka s rybníčkem Brčálníkem… poetika pohádek je úplně jiná.
    Snad nejlépe to jde nahlídnout na Formanových filmech – Amadeus, Larry Flynt, ale i Vlasy… a pokud máte čas, doporučuji shlédnout Formanova Valmonta a Frearsovy Nebezpečné známosti. Osobně u mne vyhrává Formanova verze, i když kritiky to vidí jinak a předloze se prý blíží více Frears (nevím, nečetla jsem). Každopádně mladistvé herečce ve Valmontovy bylo skutečně 15, a její odhalený zadeček byl snad i na plakátu… za což měl Forman v USA nemalé potíže. Vzpomeňte ovšem na dnes už ikonickou „razítkovací“ scénku z Ostře sledovaných vlaků…. 🙂 V Čechách se tohle fakt neřešilo a doufám, že ani řešit nebude.

  37. Tak já z toho článku o Polreichovi uvedu text, který se týká U.S.A.:

    Zmiňoval jste Spojené státy, což je mimochodem země, kde býváte poměrně často. Neplánujete přesídlit tam jednou natrvalo?
    Za poslední rok jsem tam strávil asi pět měsíců. To je už dost na to, abyste věděla, jestli to pro vás je, nebo není.

    K jakému závěru jste dospěl?
    Není to pro mě. Ameriku vnímám jako zem, která má ohromnou spoustu kladů, reprezentuje spoustu dobrých věcí a svým způsobem k ní mám obdiv. Na druhou stranu to vše s sebou nese i některé věci, které úplně příjemné nejsou. A jídlo je možná jednou z nich.

    Je to všechno takové prefabrikované a lidé se v té mašinérii trochu ztrácejí – nebo abych byl přesný, já jsem měl pocit, že se tam ztrácím. Asi bych takovým způsobem nechtěl žít. Není to vůbec o penězích, je to klasický kapitalismus v té nejčistší formě. Nic proti tomu nemám. Jen mi možná malinko schází obyčejná lidskost.

    Zdroj: https://www.idnes.cz/hobby/domov/zdenek-pohlreich-rozhovor-5plus2.A190612_142326_hobby-domov_bma

    Nejdřív pochválil, pak řekl, že to není pro něj. Definici lidskosti? To by se člověk musel zeptat přímo a to žádný pisálek neudělá.

    ZA sebe osobně chci říct, že na světě je velmi mnoho krásných koutů. Některé mají i fantastické plusy. Ale taky neviděné minusy, které člověk letmo pozná po nějaké době pobytu – samozřejmě ne v hotelovém resortu na dovolené. Můj závěr už od mládí byl, že moje kořeny jsou tady. Nevím, jestli to byl Voskovec nebo Werich, kdo v jedné své knížce o někom napsali, že byl v Americe smutný, protože „s nima nehrál kuličky“. A vo tom to je!

  40. A koukam, ze uz to sem daval stary kocour 🙂

  41. Dobré ráno,

    týýýjo, 250 tisíc litrů koňaku – to je pro francouze větší katastrofa, než požár Notre Dame…

  43. PeSi, mně když kopřiva někdy vyraší v truhlíku na bylinky, tak ji nechám narůst a pak nasekám do omelety. Taky mně to inspirovalo k úvaze, že bych si je napěstovala v truhlíku na velikonoce. Letos jsem to nezkoušela, protože vzhledem k datu velikonoc bylo jisté, že kopřivy budou vozit na chalupu kopřivy v truhlíku, když je můžu naspírat za humny by bylo poněkud pošetilé. Ale uvidím napřesrok.

  44. Jo, Martine, myslím, že to vnímám podobně. Ne každej neemigroval jen proto, že je línej, bojácnej nebo souhlasí s režimem.
    A myslím, že pokud jde o tu „lidskost“ , tak já tomu rozumím tak, že tomu Polhreichovi chyběla hlavně v procesu přípravy jídla.

    Ale obecně bych se zeptala těch, co se tážou, „proč nesedí doma na prdeli, když se mu tam nelíbí?“ A jak má někdo zjistit, že nějaká země není pro něj, když tam ani nevyjede? Na to, abyste zjistili, že se vám tam nelíbí, je třeba tam vyjet a pobýt. A ne jen na 14 dní do hotelu.

  45. Mám pocit, že s tím hraním kuliček ten V or W citoval Feuchtwangera….

  46. 2 maYda (17.6.2019 | 9.10) – kopřivy se nejlépe pěstují tak, že se někde vysejou a pak si jich nikdo nevšímá až do doby sklizně. Ideální jsou tak ne půl metru výšky, pak už začnou tvrdnout stonky a řapíky listů. Pak je to dobré posekat a nechat narůst znovu… BTW, posekané starší kopřivy naložené do vody vylouhujou výborné hnojivo… O kopřivovým šampónu nemluvě…

  47. Jinak – v omeletě jsou kopřivy samozřejmě výborné, ale zkuste je nasekat taky do polívky (kam se normálně dává šnitlík a petrželka, přidejte ještě trochu nasekaných kopřiv – na tý chuti je to znát…).

  48. Inu, PeSi, na chalupě nám kopřivy rostou samy, ani vysévat netřeba, ale na ty velikonoce, pokud by byly nějak brzo a hrozilo by, že bych musela hledat kopřivy pod závějema, by se ty z truhlíku mohly hodit.
    Já dělám mléčnou polévku s bramborama ala kulajda na řadu dalších způsobů, pórkovou, houbovou apod. a občas jsem to taky dělala se všelijakou bylinkovou směsí včetně kopřiv.
    A moje babička je někdy dusila místo špenátu.

Komentáře nejsou povoleny.