Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

    • IMHO přestřelil už v Knesetu.
      A teď by ještě mohl dát „kartáč“ Erdoganovi…

      • tam došlo k omylu. Ta stránka, co přečetl v Knessetu, měla být přečtena v Bundestagu

  3. Tak budeme mit vladnuho zmocnence pro media a dezinformace… CUTI se vraci… — Což o to, o cenzurních snahách režimu jsem sem psával už dávno, a (kupodivu) nikdy jsem se nesetkal ani s tím nejmenším porozuměním.

    Další přesmutnou věcí však je osoba toho zmocněnce, čili šéfcenzora… Možná nějak vyplynulo, že jsem zvyklý se na svět dívat prismatem rodinných a příbuzenských vztahů. Jeho otci leccos podstatného došlo nejpozději v 35 letech (ostatně sborníček ze IV. sjezdu spisovatelů tady pořád někde máme, jednu dobu pečlivě v bytě skrývaný…). Zatímco tenhleten zůstává svazákem ještě v téměř důchodovém věku.

    Druhá věc: PeS zde opakovaně a oprávněně vyjadřuje své sympatie k jednomu kolegovi, které jsem já ve vší úctě vždy plně sdílel. Jenomže mít tohleto v příbuzenstvu…

    Ale třeba se pletu a třeba se šéfcenzor ukáže být postavou vysoce kladnou, asi jako v F.L. Věkovi. Nemá-li hranic naivita, nemůže jich míti ani naděje.

  4. Napadla mne ale skutečně hrůzná věc… Bude na Vánoce Mrazík?

    • Jedině v případě, že se kůň ruského kozáka napije z Vltavy a Rusové uspořádají přehlídku na třídě Unter den Linden…

      • Začínám si myslet, že to bude zasloužená tečka za naší stupiditou.
        Koneckonců, po celou historii čerstvé, jednodušší, militantnější kultury nahrazovaly ty, které zdegennerovaly.

    • Nevím. Ale když Putin vypne plyn, bude i v obýváku.

  6. Prý se ve vládě uvažuje o záměru jak to na Ukrajině ukončit – mj. poskytnout azyl všem ruským vojenským zběhům.
    Jen aby sem Putin neposlal dvě, tři divize jako zběhy …

    • Ano. Mít v Česku jenom ruské azylanty. Vypovědět všechny, kteří o azyl nepožádali. Nechat je nuceně prodat jejich majetek.
      Proč? Nepotřebujeme války mezi azylanty a lidmi bez azylu.

      • Železná opona je zpět, že? Fukuyama netrefil.

  8. Jak tak koukám,
    tak ve spolku Trojmoří vedeném Polskem fakt být nechci.
    To odpojení od energovodů je obzvášť humorné ve světle výše linkovaného vyhodnocení, jak moc jsme na nich závislí.

    • Lionel Zinsou, bývalý prezident Beninu
      „Teď slyšíme jen o krizi, protiruských sankcích, ropě, plynu…… A uvědomujete si, co tato krize znamená například pro Afriku? Rusko nám dodává obilí a kukuřici. Veškerá logistika probíhá přes Černé moře. Africký svět strnul hrůzou z toho, co se děje. Zděšeni tím, co dělají USA a EU.
      Afričany si nekoupíte pohádkami o demokracii. Jsou to jen vaše pohádky pro domácí spotřebu. Většina africké elity vznikla v Sovětském svazu – lékaři, inženýři, piloti, učitelé, vědci. Rusové byli jediní Evropané, kteří dekolonizovali Afriku. A Afrika si to pamatuje. Stejně jako si Afrika pamatuje evropská zvěrstva.

      • Pokud jste si všimli, africké země rezoluci OSN odsuzující Rusko nepodpořily. A nikdy nepodpoří žádnou rezoluci proti Rusku. V podkoří každého Afričana je zakotveno: Rusko koná dobro, ať už si o něm myslíte cokoli. Je to konstanta.
        Celá Afrika sleduje Středoafrickou republiku a Mali. To, co se Evropanům nedařilo po desetiletí, zvládli Rusové za rok. CAR nahradily gangy, dnes je tam skutečný stát.
        Vím, že v místnosti jsou diplomaté, úředníci ministerstva zahraničí. Obracím se na vás, na francouzskou diplomacii: hledejte řešení svého problému co nejrychleji, protože pokud konflikt neskončí do měsíce, vypukne v Africe.

        • Problém s energií máte především vy. V nejhorším případě budete mít méně tepla a méně aut a v Africe budeme hladovět! Poslouchejte mě, krize v Africe povede ke zničení Evropy.
          Probuďte se, hledejte diplomatická řešení. A nezapomeňte, že země jako Indie a Čína podporují Rusko. Afrika podporuje Rusko.
          Nechci mluvit o demokracii a vy mě, Afričana, neuklidníte příběhy o mizerné Ukrajině a voláním po lidskosti. Vaše demokracie je vaše věc. Nevnucujte nám své představy o tom, jak bychom my Afričané měli žít.
          Ještě jednou! Hledejte kompromisy, nechte pracovat diplomaty. Čas je proti nám. Máme na to 30 dní! Třicet! Už ne!“

          • Lioneli, podívej se jak jste se za těch „evropských zvěrstev“ samým strádáním namnožili. Tak vyndej ruku z nočníku a zalez zas do křoví.

          • Ale vsimni si, ze to funguje – proste ruska propaganda je obracena jinam a vypada, ze funguje hezky.

          • No, ale on má pravda v tom, že si máme nechat naši demokracii a nechat Afriku, ať si svoje problémy vyřeší po svém.
            Pokud bude jejich řešení to, že půl Afriky vymře hladem, jejich věc.

    • Jako my si naše problémy musíme vyřešit po našem, Afričané si africké problémy musí vyřešit po africku.
      Je pravda, že Rusko je velikostí někde mezi Etiopií a Nigérií a EU je velká jako Nigérie, Egypt a Kongo dohromady. Tj. nejsme nic důležitého. Proto si musíme uvědomit, že naše kočkování nikoho od Tuarégů po Křováky nezajímá.
      My si to vyřešíme.

      • Rýmička, kašlíček, hlava moc nefunguje (ne, že to bude někdy lepší). Kdyby se někdo divil, proč sleduji ruskou propagandu.
        Kdo je připraven, není překvapen.
        Preventivní údržba: proč jí provádět (anglicky).
        https://youtu.be/iaz8RrsRKyc

        • Bukvy a nejen základní fráze ovládám, vodka v mrazáku, kaviár v lednici, špek ve špajzu, Alexandrovci na gramci, na kytaru, balalajku nemaje pilně cvičím Kaťušu. Pro všechny případy hamburgery v mrazáku, Star and stripes forever v přehrávači, Kentucky whiskey po ruce, US hymnu prstíky po strunách snaživě vyhmatávají…. I několik krabic rýže by se našlo a sojová omáčka Pearl Oyster. Čerstvých psů je u sousedů dostatek. Vsjegda gatóv!

  11. Tak v Rakousku mají Ukrajinu v zásadě na háku, nicméně umí takové ty společenské hry, jak se děsí a ruce spínají jaká je to hrůza. Tím to ale končí. V NATO nejsou, tak mají odpuštěny i tyto tanečky. Rajfka si funguje kde chce apod. Obdobně to mají Frantíci. Velké firmy se rozhodně nestahují, či jen udělají nějakou viditelnou úlitbu, před kamerou si roztrhnou roucho a tak dále.
    Se mě ptali co že čekáme že se tak čepýříme. U Poláků je jim to jasné. To bojují s Rusem od nepaměti a Ukrajinské území střídá majitele, občas se Polsko i vypačí úplně. No těžko jim to vysvětlit, že máme premiera který v sobě zčistajasna objevil válečnický potenciál 🙂

    • Jistěže. Kdežto tady blafání podvraťáka v představě velkého psa za zády. Jak pošetilé.

  12. Je velmi užitečné si poslechnout pár rozhovorů s Kollerem. Ale fangličkáře to nepřesvědčí.

  13. Nějak mi (viz Schumi 20:19) napadl jeden vtip z počátku normalizace:
    Jak se odliší optimista, pesimista a realista?
    Optimista se učí anglicky, pesimista rusky a realista čínsky.

  14. Můžu Ti Schumi říct, že těch pár dní v Rakousku bylo osvěžujících. Neblbne se tolik s těma modrožlutejma vlajkama, v centru Vídně se to omezilo na jeden modrožlutej poutač na věži Stefansdomu – s textem Stop the war. Velmi snesitelné.
    Ale jak přejedeš do Mikulova, už to do Tebe perou. Ani bych se nedivil, kdyby tam prodávali modrožlutý víno. Tu oblast ale raději vždy jen rychle projíždím aby mi ty jejich „kyselinky“ nerozleptaly lak na autě.

    • Snad to vyjde, a v létě vyrazíme durch Ostereich nach Bayuvarium.

  15. Jestli my nejsme až příliš emotivní národ. Ale ty emoce posléze vyšumí, a zůstane jen každodenní rutina… nadšení ze šití roušek vyprchalo za jak dlouho, za měsíc nebo tři ? A vládu teď lepší nemáme, spíš naopak. Uvidíme.

    • Ze mě nevyprchalo. Svůj designovaný model mám stále v produkci a k použití všude tam, kde není nařízený certifikovaný respirátor.

  16. Česko a emotivní národ? To by tu těch Slováků muselo být víc. Ale když tu teď bude polovina Ukrajinská, tak by se to mohlo podařit.
    Slováci i Ukrajinci jsou emotivní pohlavně – pizda, chuj. Češi a Němci více análně. Arsch, prdel.
    To první je mi daleko sympatičtější.

      • Zatím co my někomu lezeme do prdele, Slováci jdou do piči.

        • To druhé je v zásadě i zdravější.
          Možná je to vlastně důvod, proč Prague Pride je tak populární, zatímco ta Bratislavská … koná se vůbec?

  17. Nickname
    ad chudí – když se přeneseme přes jejich autentický požadavek „chceme více peněz“ a Vaší technologii „snižte daně chudým“ která k tomu možná povede, je tu zajímavá otázka filosofická.
    „Jak by se měl chudý postavit k událostem na Ukrajině?“
    Respektive, jak by se měl chovat vůči vrchnosti aby si ještě nepohoršil?
    Stříž slzám nevěří.

  18. Pěkné připomenutí (kdyby snad, čistě hypoteticky, paměť některého Laskavého Čtenáře nebyla zcela dokonalá, což se ovšem v realitě dosud nikdy nestalo), pěkná juxtaposice:

    https://echoprime.cz/a/SUbHW/laptop-huntera-bidena

    Ale i Timesy už v prosinci 2020 přišly se zprávou, že laptop existuje a je v držení FBI. Co se změnilo mezi říjnem a prosincem? Joe Biden byl zvolen prezidentem.

    Z tehdejší kampaně proti New York Post stojí za zvláštní připomenutí jedna událost. Týden před volbami byl zveřejněn otevřený dopis, v němž více než 50 bývalých rozvědných profesionálů tvrdí, že zveřejnění e-mailů „má všechny klasické znaky ruské informační operace“. Důkazy sice nemají, ale „naše zkušenost nás vede k silnému podezření, že ruská vláda sehrála v tomto případě významnou roli“. A pak uvádějí, s jakými ruskými cíli a praxí by taková operace byla „v souladu“.

    • Toto tvrzení, pod něž se podepsalo mimo jiné pět bývalých ředitelů CIA, bylo, zdvořile řečeno, naprostý omyl. Stejně jako 90 procent toho, co řada signatářů předchozí čtyři roky veřejně tvrdila ohledně celého tzv. ruského spiknutí. Nicméně bylo využito k potlačení svobody projevu v zájmu jedné politické strany. Když teď některé hlasy v Americe odmítaly uvěřit vládním varováním před ruským útokem na Ukrajinu anebo zůstávají skeptické k mainstreamovému zpravodajství o tamních bojích, jednou z příčin je, že jim ho přinášejí právě takoví rozvědní experti.

      • Ja Vam, Zpatecniku, dekuji. Potvrzuji, plakaje. Byl jsem u toho.

        Vcera vecer oznamila nestranna media, ze Ukrajinci potopili ruskou lod a obratila Rusy na uprk. Zrovna ta stejna media, ktera oznacila pred minulymi volbami, ze Hunter Biden nesnupal cocain a nesedel ve spravni rade ukrajinskeho naftoveho kartelu, ani nemluve o tom, ze jeho, taky stryckova rodinna firma, prestehovala sve investice do Ciny, kdyz jasnozrive odhadli, ze je cas se z Ukrajiny vytratit. Domluva, ze deset procent vydelku teto svizne company pujde do kapsy pro Big Guy, kdo oteviral dvere synovi a brachovi tim, ze sedel osm roku po boku nedotknutelneho Husseina Obamy, platila. A plati. . .

  19. Tak mám dojem, že Bidenovo prohlášení o angažmá NATO v případě že budou na Ukrajině použity chemické zbraně, nějak zapadlo. Dost mne to veřejné vyhlášení znervóznilo. Jako kdyby připravoval půdu pro to, až v případě kolapsu ukr. armády některý její přeživší zoufalec otevře pár flašek s chlórem a důvod k zásahu tu je i s tím, že oni před tím Rusy varovali. Pomyšlení, že o vtažení NATO ( a tedy i nás) do zničujícího konfliktu může rozhodnout anonymní magor s cisternou chlóru je docela tristní.

  20. Jo, to si musej Rusáci vohlídat.Když do toholezli mohli s něčím takovým počítat. Za to vybombardované divadlo pod nímž se ukrývaly ženské s dětmí, a kde jich na 300 (neověřená zpráva z Mariupolu) zůstalo pohřbeno, si zaslouží,aby se jim svírala prdel strachem.

  21. Dobré ráno.
    Skimici: Jak by měl chudý reagovat na události na Ukrajině?
    Apolitická reakce: Chudí sbírají příspěvky na pomoc matkám, dětem, sbírají korunku ke korunce na výzbroj pro běloruské partyzány, na řízené střely proti tankům nepřítele. Pokud mají možnost, zařizují pro Ukrajinky, děti bydlení. Podobně jako jsme to dělali v devadesátých letech. Sbírky na Sarajevo. Sbírky na výzbroj „našich kluků“ u Sokolova.
    Vhodná politická reakce: Vláda přijme můj návrh, „minimální nezdanitelný příjem“ bude oproštěn i od sociálního a zdravotního pojištění.
    Neuvažuji o hlupácích, kteří křičí „sám mám málo“. S počtem pracovníků roste prosperita. Lidé to vidí, obzvláště dnes, když nestíhají vyrábět. Chtějí být s rodinou, ne přesčasy. Musím kultivovat svou stranu.

  22. Vše jde podle plánu. Genštáb informoval, že na Ukrajině nikdy být nechtěl, nikdy neuvažoval o útoku na Kyjev, nikdy nechtěl vraždit ženy, děti, Rusy, Židy, Ukrajince. Pouze si připravuje „výchozí pozice k jednání“, které nešly dosáhnout politickou cestou. Zemřelo 1.300 ruských vojáků. Větší cvičení. Vítězství je naše.
    Mobilizace se nechystá. JunArmia na Ukrajinu nepůjde a není tam.
    Myslím, že Rusové svojí vládě věří a podle toho se zařizují.

    Proč „hysterické reakce“ států označených Rusy jako státy nepřátelské? Protože si ruské jednání pamatují.
    Proč jsou Češi většinově pro Ukrajinu? Velká část má na Ukrajině kořeny. Jsme národ imigrantů. Lidí původem z Ruska je u nás možná 1/10. Proto ten rozdíl.

    • A proč se divit nad národem migrantů? Už Adam a Eva byli migranti.

  23. nickname dobré ráno
    samozřejmě mediální válka probíhá. Jen Putin a pár lidí asi ví čeho chtěli dosáhnout. Dosavadní akce napovídají tomu, že opravdu chtěli Luhansk a Doněck, legalizovat Krym a jako bonus přístupový koridor k němu.
    Strategie A: Verdun. Tedy navézt vojsko do těch území a na frontové linii vytvořit mlýnek na maso.
    Strategie B: vlítnout jim i do zad, vytvořit ty kotle které vidíme a ty „rozpracovat“. Zničit PVO (to se tak úplně nepodařilo) a na levém břehu nechat ukrajinské jednotky ustoupit do měst , ta obklíčit a soustřeďovat se na ty původní cíle a kotle. Dobýt Mariupol za každou cenu (přístup ke Krymu).

    • Uvažování rusáků jestli variantu A či B – asi spíš B, protože tábor míru a svobody bude řičet stejnou, čili maximální intensitou při jakékoliv variantě.

  24. Pro rusáky má exodus ukrajinců i positivní stránku. Už teď v česku vidím maximální toleranci k ruštině a to i v české televizi a v médiích. Lidi si zvyknou to slyšet, protože ruštinou promlouvají „hodní“ chlapíci a děvčata.

  25. Dobré zas ráno… 2 skimic ad 7:58 – a tyto plány jsi jistě již před válkou diskutoval s okresním hejtmanem, že?

  26. PeS
    to ne. Ale přes mediální kydy z obou stran vidím na mapách co se „skutečně“ odehrává.

  27. Sarmatský kulturní okruh.
    Bylo zvykem, že v hrobové mohyle náčelníka byli pochováni i jeho věrní otroci. Důvod byl ryze praktický: otrok věděl, že jeho život závisí na životě jeho pána. Propuštění ze služby nebývalo obvyklé.
    Zajímavý film:
    https://youtu.be/ZYeprqAo1bE

  28. Přečteno:
    „To dřív zdechnu, než aby Amerika platila za ropu v rublech“ – Madeleine Albright

    Nakolik je to autentický citát – netuším…

    • Takže teď už by to šlo?
      (Ale pravdivost výroku se mi jeví značně diskutabilní.)

    • Dokonce i Visingr na CNN, podle kterého už Rusko třikrát prohrálo a dvakrát zkolabovalo…

      „Rusko na frontě dosáhlo úspěchu. Může ho využít ve vyjednávání o příměří, říká expert“

  31. Jj, skimici – anexe jihu a východu Ukrajiny, neutralizace zbytku spousta analytiků viděla jako pravděpodobné cíle.

    To, že tentokrát ty kotle likvidují do mrtě je to, co se skrývá za onou denacifikací a demilitarizací.

  33. Podle předběžných čísel jak OSN, tak ukrajiny bylo za první měsíc války na Ukrajině méně mrtvých civilistů, než za první měsíc invaze do iráku.

    Samozřejmě, těžko v této situaci napočtou vše, ale zatím se jeví, že informace o hromadném vyvražďování civilistů je buď nepřesná, nebo jsme pokrytci.

  34. To u nás řešíme přijímačky na SŠ a tak jsem rád, že i na to se myslí.
    „Informace pro uchazeče, kterým byla poskytnuta ochrana v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
    Pokud uchazeč při podání přihlášky požádá o prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka, jednotnou přijímací zkoušku bude konat pouze z matematiky. Místo zkoušky z českého jazyka bude konat pohovor, který prověří jeho schopnost studovat daný obor vzdělání. Test z matematiky bude moci uchazeč konat podle svého výběru v českém, anglickém nebo ukrajinském jazyce.
    Časový limit na vykonání zkoušky je v takovém případě automaticky navýšen o 25 % na 90 minut. Do celkového výsledku přijímacího řízení kromě školních kritérií započítává pouze lepší výsledek v testu z matematiky.“ info Cermatu.

    • Správný přístup co se týče č.j. i navýšení času. Stres je sviňa.
      Akorát nechápu, proč by jakékoliv ukrajinské dítě nemohlo být na střední školu přijato i bez přijímaček. Vždyť střední škola je dnes a ž na výjimky taková, že podle směrných čísel jí musí udělat každý.

      • Asi jsem zaujatý, tam kam se děti hlásí je opravdu úzký bodový interval pro úspěšné přijetí. Navýšení kapacity tříd se nekoná. Prostě na to koukám optikou možného studia svých dětí.

  35. Biden stále vede 3 aktivní války. Takhle se nobelovky nedočká.

    1. Sýrie
    2. Somálsko
    3. Jemen

    Co na to chudí?

    • Bidena – stejně jako ostatní politiky – poslat na léčení.
      Do nemocnice v Lokti nad Ohří.

      • Che, che, nedávno když jsem jel okolo, tak jsem si udělal oběd v hospodě Bílý Kůň na náměstí /terasa s výhledem na údolí a řeku), tak jsem se jel ze zvědavosti podívat i na tu nemocnici. A živě souhlasím 🙂

    • Války? Kdeže, nastoluje mír a demokracii! Ta nobelovka není ztracená.

  36. Nickname, z čeho usuzuješ, že Češi jsou většinově pro Ukrajinu? Z povolených cenzurovaných médií? Z těch, kteří přesýpací hodiny vyměnili za ukranijnskou bikolóru?

    Představme si střih do roku 1942…
    Filmový týdeník:
    „Vyrazili jsme do ulic s našimi reportéry a ptáme se kolemjdoucích „Jaký je váš názor na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha?“

    Ostatně, připusťmě to. I kdyby většina Čechů byla pro Ukrajinu, o čem to vypovídá? Jakou to má hodnotovou relevanci? V roce 1933 většina Němců byla pro Hitlera? O čem to vypovídá?

    Jistěže. Může to vypovídat o lecčem. Například…že většina Čechů je očkovaná proti Covidu.

    • A 25. únor 1948: „Právě jsem se vrátil z Hradu…“

  37. Jestliže pro většinu Čechů, tak jako pro většinu ostatních občanů „vyspělých demokratických zemí západní Evropy“ je prioritní Ukrajina, proč doposud od Ruska nakupují plyn a ropu? Proč obchodníci a vlády okamžitě nezavřeli plynovody a ropovody? Proč letectvo USA neuzavřelo vzdušný prostor nad Ukrajinou a nelikviduje ruského agresora? Když to obdobně šlo v Iráku, Srbsku, Lybii….
    Proč nejsilnější a nejdemokratičtější světová velmoc nezasáhne? Proč nejsilnější vojenský svaz, NATO, trpí agresi u samých svých hranic, ke kterým se rozšířilo agresívní Rusko? A proč připustil, že Rusko se rozšířilo až k jeho hranicím? K čemu NATO máme?

  38. I kdyby…Co když je o tak, žeětšina problémů je z toho, že většina lidí je vymaštěná? Kdyby většina lidí nebyla vymaštěná, což by si snadno by si s vymaštěnou menšinou neporadila? Nevypadalo by to tady ani jinde na světě jinak než jak vypadá?

    • Nejde o „vymaštěnost“, ale lidé se starají především o sebe, svou práci, svou zahrádku.
      Teprve, když něco cvakne, přepnou do módu „zabij nacistu“. To se teď Adolfovi povedlo.
      Blbci z FSB hodnotili „nálady lidu“ podle příspěvků na facebooku. Určitě na to měli směrná čísla a tabulky. Jenže když do tajných služeb přijímáš synky a dcerky kamarádů, když jim za nic nehrozí žádný postih, co se stane? Udělají si z toho vlastní pašalík. Nahoru budou vykazovat činnost, ve skutečnosti se budou starat jen o svůj business.

      • A zhruba za měsíc je to přejde, protože práce, zahrádka.

  39. Z čeho usuzuji: jsem mezi lidmi. Samozřejmě ve své bublině, mezi dělným, pracujícím lidem. Kalhoty sice obnošené, ale záplatované a vždy čisté.
    V regionu, který byl po válce „dosídlen“. Jsou tu potomci těch, kteří měli s Ruskem přímý kontakt.
    V Žatci je ulice „Volyňských Čechů“. Po revoluci se do Žatce přistěhovali rumunští Češi. Ptali se na radnici, jestli by také mohli mít ulici „Rumunských Čechů“. Kolik vás přijelo? 400. Volyňských Čechů bylo 40.000.
    Proč naši miliardáři odebírají nacistický plyn a proč jim to dotujeme? Protože jsem lenivý a nejsem v politice 24/7.
    Agent KGB/Gazpromu 25085 dokázal vytvořit koalici, která mu to posvětila.
    V jedné progresivní řadě je vedle sebe Konečná, Zahradníková-Majerová, Jurečka, Gazdík, …

    • No, v mé bublině převažuje názor, že jsou blbci oba a že se mélo jednat, ne poslat Rusko do p*dele.

      No, nakonec budou, že…

      • Na chuj. Ne do prdele. Jiný kulturní okruh. Kolikrát to mám opakovat?

      • Němcům říkají žopniki- Žopa je Arsch, protože to neustále říkají.

    • To je dostatečné vysvětlení. Lid se vrátí ze šichty, zapne televizi…a už ví co si má myslet a kdo je jeho nepřítelem.

      Kde že se Volyňští Češi vzali na Volyni? Kdo je tam pozval? Před kým pak odtud utíkali? Před tím kdo je pozval?

      • Lid se ze šichty, pěšky nebo na piciklu, protože nemá na benzín/je uvědomělý, vrátí do svého/exekučně již zabaveného, protože nemá na topení/ je uvědomělý, promrzlého bydlení, zasedne k rodinnému stolu/exekučně zabavenému, sní příděl suchých neloupaných brambor, zapije vodou, zapne svůj/exekučně zabavený televizní přijímač, pokud již nemá odpojenou elektřinu, a z něj se dozví, že jím svobodně a demokraticky zvolený politik se, jak jinak než letadlem vrátil ze summitu kdesi v tramtárii, kde, jak jinak o něj bylo luxusně postaráno, a že mu vzkazuje, aby se pro ještě větší svobodu, demokracii, lidská práva, mír a blaho celé planety uskrovnil.

    • To je myšlení které nepřesahuje posledních pár let. My, co si pamatujeme déle, vidíme, že časy se mění, činy zůstávají stejně pochybné, jen jejich směr se občas mění.

  40. 2 Schumi ad 10:42 – no, ještě že ses nezeptal – Kdo zavinil, že sám náčelník dával tak zvrácené rozkazy?

  41. Tak, kdo mne zná ví, že zásadně nevařím, ale dnes udělám výjimku a zkusím polévku z kŕídel 🙂

    • Správně činíš. Nutno si zvykat na skrovnost. I my jsme stáhli topení na devatenáct, a zvykáme si, že i brambory ve slupce se dají jíst. Zatím, pravda, s máslem. Nutno si zvykat pomalu.
      Odpustili jsme si již třetí motorizovaný výlet mimo město, a o to víc chodíme. Avšak pomalu, abychom nepustošili planetu nadměrnými exhalacemi CO2. Očekáváme, že v důsledku našich opatření se Rusko do čtrnácti dnů zhroutí.

        • 17? Tož abys už pořídil klimatizaci….

          Snažíme si zvykat pomalu. Na léto plánujeme výkonnější klimatizaci. Abychom byli připraveni až se zima zeptá.

  42. Doporučená literatura: Š+G : Jak jsme přechovávali bělogvardějce.

  43. 2 Schumi ad 11:38 – no, ty brambory s máslem doporučuji postrouhat trochou lanýže… To je pak dobrota…

  44. Dobré poledne,

    Lanýže na brambory?
    Nový brambory, který pěstuje brácha, čerstvě nakopaný, s tvarohem a salátem z vlastní zeleniny – taková božská krmě fakt nepotřebuje kazit lanýžema.

  45. Já se kaju. Nepřispívámt k porážce Ruska nátkou teplotou, v pokoji mám díky dopolednímu sluníčku přes dvacet i když mám topení vypnutý.

    Ale možná bych si mohla obstarat nějakou klimatizaci, abych dosáhla aspoň těch 19 stupňů a zařadila se tak mezi hrdinné bojovníky se Zlem?

  46. “ dnes udělám výjimku a zkusím polévku z kŕídel “

    Netopýřích?

  47. Samozřejmě. To je pochoutka. Kuny mají vytříbený vkus. Třeba kabely k zapalování …

    • Takovej vkus je na místě. Až u Kunetků nebude na benzín do lexusu, tak by mu ty kabely mohly zajistit aspoň jeden oběd.

      • Jako součást válečného úsilí a snahy dostat Rusko šetřením na občanech na kolena, samozřejměmě

  48. Přečteno:
    „Maďarský premiér Orbán odpověděl ukrajinským úřadům, které kritizovaly pozici Budapešti, která se postavila proti uvalení embarga na dovoz ropy a plynu z Ruska. A také proti dodávkám zbraní přes území Maďarska. „Nejsme Ukrajinci, ani Rusové – jsme Maďaři… Na otázku „na čí straně je Maďarsko?“ odpověď zní: Maďarsko je na straně Maďarska,“ řekl Orbán.“
    Jo, tak tohle je politik… Ne jak ti naši zmrdi…

  49. Byl jsem včera v místní osvěžovně a když se místní trouba pokoušel zavést hovor o hrdinství Ukrajiny a zlotřilosti Putina, byl poslán do konečníku a vykázán do kouta, kde si osamoceně brblal. Dělný lid evidentně nejeví o propagandu zájem.

    • Já včera něco podbného. Na prohlášení o zlotřilosti vpádu na Ukrajinu jsem přikývl a uvedl několik obdobných případů z dřívějška a hovor se přesunul na jarní zahradní práce.

  50. Východní část Slovenska by se měla připojit k Velké Haliči, jižní k Maďarsku a západní k Česku. Naopak Polsko by mělo získat ruský Kaliningrad.
    https://echo24.cz/a/S3CH7/valecne-kresleni-hranic-polaci-chteji-kaliningrad-jiny-navrh-nepocita-se-slovenskem

    Tak to tedy rezolutně nesouhlasím. Bratislavu ať si vezmou Maďaři. My už tady máme tamních imigrantů skoro jak Ukrajinců. A sotva jeden Husák skončil s úřadováním v Praze. Ne ne, to na nás nenavlečete 🙂

Komentáře nejsou povoleny.