Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. Dobré ráno,

    Stran těch tří žijících spisovatelů bych jen podotkla, že Kohout byl, než vsadil v osmašedesátém na špatnou kartu, patřičně zapálený komouš a svazák.
    O Kunderovi se totéž všeobecně znímo.
    O Klímovi zas zolik nevím, abych mohla soudit, ale popkud sedí v čele nového cenzorního úřadu potomek jednoho z těch, kdo prováděli ty svoje veletoče od komunismu k disentu, nevidím v tom nic překvapivého a snad ani nic, co by stálo za řeč.

    Mezi námi – koho z vás by vůbec napadlo se ucházet o takovej post? Takový funkce může vykonávat jen určitej typ lidí.

    • Kohoutova zapálenost pro stalinský socialismus v první polovině 60. let značně poklesla*) a začal v něm narůstat socialismus s lidskou tváří. Leč stále se mohl stravovat v čínské restauraci ve Vodičkově ulici (pro nepamětníky: na rozdíl ode dneška byla tato jediná čínská restaurace v Praze absolutní luxus) nebo v podobných vývařovnách, jezdit si nestandardní autem kam chtěl atp. U mne si ale po roce 1989 šplhnul tím, že Havlovi odmítl post ministra kultury se zdůvodněním, které bylo naprosto věcné, pochopitelné – a slušné.

      *) ten okamžik, kdy se pokroková kulturní fronta začala vzdalovat od stalinismu k méně nesnesitelné (leč stále nepříliš snesitelné) verzi socialismu je dána jedním datem v historii ČSSR: dubnové plénum 1963.

      • Jo, Kohout napsal Katyni. Ta kniha mne hodné oslovila, když mi bylo 14 nebo tak.

  2. 2 Zpátečník ad 8:00 – no a Honza Klíma, jeho strejda, je taky spisovatel. A překladatel. Hlavně teda fyzik, ale psát umí dobře…

  3. Na Zelenském je prostě vidět problém příliš dobré propagandy. Když je obyvatelstvo úplně mimo realitu a ve skutečnosti nevyhráváte, nemáte jak obyvatelstvu prodat kompromis.

    Situace v něčem nápadně podobná Japonsku – při zahájení invaze na Okinawu věřilo ve vítězství 56 procent Japonců… Vedení vědělo, že není šance vyhrát, ale raději obětovat dalších pár set tisíc, než riskovat krk.

  4. 2 Petr Kunetka ad 8:16 – no, stopy by byly…
    Ale ve stylu, jak kdysi v hodině dějepisu prohlásila moje spolužečka jako hodnocení jistého panovníka – „Jeho úspěchy nebyly tak úplně úspěšné!“

    • Mně tento orientální styl PR moc nesedí. Pokouším se ho vůbec nečíst.

      • Vyhnout se cteni toho, co zase Zelenskij utrousil, je dnes dost vyzva 🙂

        No nic, jedu jednat, business je business 😀

  6. Jinak, požadavek Ruska na platbu v rublech je logicky. Dostávat platby na zmrazené účty, o kterých kde kdo říká, ze je zabaví.. Proč?

  9. Odposlechnuto:
    „Kdo topení zapíná, podporuje Putina!“
    „Blokádou pražského auta, zničíme okupanta,“

  11. Novinkybtitulek:
    Úkol splněn, teď se budeme soustředit na hlavní cíl, řekl Šojgu.

    To neřekl Šojgu, tak blbě mluvnicky píše náš tupý novinář – místo … teď se soustředíme …

    • Vždy mě při téhle jazykové idiocii napadá, že onomu novinářskému blbovi přišlo na mysl spojení „budeme souložit“ a podle toho pak psal.

  12. Jste přeskočil
    „Zprávy z bojiště: Role se obrátily. Ukrajinci chtějí útočit, Rusové boří mosty“

  13. Zelenský prozřel: „V NATO jsou lidé, kterým dlouhá válka nevadí, protože by znamenala vyčerpání Ruska, i kdyby to znamenalo zánik Ukrajiny,“ řekl Zelenský časopisu Economist.
    No a o čem tu asi tak už měsíc píšeme? Furt dokola.

    • Proč debil nepošle svoje lidi domů?
      Rusko by se nevyčerpalo.

  14. Nickname nejste dyslektik? Nebo lde o všeobecný deficit?
    Pro Vás zvýrazním:
    …DLOUHÁ válka nevadí, protože BY znamenala vyčerpání Ruska…
    Zatím jedná o kraťoučký konflikt a nějaké vyčerpání Ruska není na obzoru.

    • Jak dlouho může vést Španělsko válku? Denně ztratí 10.000 občanů.

      • Třeba do Španělska bude denně proudit 20 000 emigrantů … a je to!

  15. se jedná, pochopitelně… To je snad nakažlivé, už taky píšu jak dysgrafik.

  16. Navíc sice Rusko možná nabírá vyčerpání, ale je otázkou, zda příliv populace není větší odlivu. A když k tomu přidáme, že Rusům přestaneme dávat víza, může to být v součtu plus.

    Takhle, nemyslím, že to takhle Putin chtěl hrát, ale jakou hru jsme mu vlastně nechali poté, co jsme ho poslali do pr*ele s jeho požadavkem, abychom splnili své závazky?

    • Mimochodem, opakovaně a naprosto arogantně.

    • Nevím, jaký jsem měl závazek vůči debilovi. Debil 22.2.2022 sliboval, že žádná válka, žádná invaze nebude. Vydržel to 22 hodin.

      • No, že to nevíte Vy je pochopitelné, že to neví NATO je smutné, neboť jej podepsalo.

        Mimochodem, není válka. Je speciální operace. Tohle se také naučil od nás. My také nevedeme války, ale operace…

        • Velmoc: My nevedeme válku. Na slabší stačí policejní výprava.

          Například humanitární bombardování Srbska, které za stejnou dobu mělo více civilních obětí než ruská nehumanitární agrese, také formálně nebylo označeno za válku.

  17. Jinak, mezivýsledky z Istanbulu vypadají slibně – za mne oparný optimismus.

      • Nicméně, z toho co jsem načetl, je to víceméně rozpracované to, co chtělo Rusko celou dobu.

        Co dodat?

  18. Jde o to aby obě strany to mohly prohlásit za úspěch.

  19. Operace… Jistě. Ovšem pokud ji provádí patolog, obvykle se tomu říká pitva. V případě Iráku i s odpovídajícími důsledky.

  20. Slyším kritiku, jaké svinstvo udělalo NATO v Iráku, Afghánistánu.
    Nyní slyším pochvalu, jak to debil dělá dobře, že se chová jako oni. Prý se od NATO učil. To je dobře. Doufám, že je připraven také uhradit všechny civilní škody. Ze svého, ne ze státního.
    Ad Istanbul: dohoda s teroristou není možná. S debilem také ne. Viz slova drahého Miloše Miloševiče Zemana, propagátora bombardování Srbska: S teroristy se nediskutuje, teroristi se střílí.

    • Pochvalu? Můžete citovat?
      Uhradit civilní škody? No, kdyby tam dosadil svou loutkovou vládu a přesměroval všechen kšeft na sebe…

      Jestli Zelenskij převezme stejnou vyjednávací strategii, bude to nadlouho.

  21. nickname (29.3.2022 (19.41))
    Nickname, já třeba osobně nechválím, že to dělají jako NATO. Napadení cizího státu je VŽDY špatně.
    Já se jen podivuji, proč do Putina vandrují kdovíjaký není zloduch (ale on opravdu z mého pohledu je), když prostě dělá věci tak, jak se to od Američanů a NATO naučil.
    Tedy montovat se do cizích občanských válek.

    • Já myslel, že jsem napsal víceméně to samé, Ale zjevně zde máme komunikační problém.

    • Od kdy je obsazené Podněstří? Od kdy Abcházie? Od koho se to naučil?
      Ad zloduch: debil mě označil, respektive mě a můj stát jako nepřítele. Věřím mu. Myslím, že mu věří 80 miliónů lidí.
      Který stát NATO se rozhodl připojit si území cizího státu i s obyvatelstvem? Naposledy to bylo Turecko, jestli se nepletu.

      • Podněstří udělalo to samé, co Moldavie, ale se nám to nelíbilo, tak jsme to narozdíl od Moldavie neuznali. Co to má společného s aktuální situací?

        Mimochodem, NATO, jehož jsme členem, označilo Rusko za nepřítele kdy?

      • A to nepřipomínáme ani válku s Mexikem, protože pro někoho je to už zapomenutá minulost.

  22. Přesně ten problém, na který jsem ráno upozornil – příliš dobrá propaganda.

    https://t.me/stranaua/33686

    Inu, tak bude Ukrajina dál srovnávaná se zemí. Ale bude mít dobrý pocit, že nevyjednávala s teroristou.

  23. Podle prvních reakcí z Kyjeva na jednání v Istanbulu to Zelenský asi nedá. Vlastní fanatici ho sežerou. Už samotné ukrajinské návrhy jsou považovány za vlastizradu. Pochopitelně se ozval i Porošenko. Jsem zvědav, co Kolomojskij. S ním to asi Zelenský konzultoval, nebo spíš od něj dostal noty, přece jen už jsou Rusové nepříjemně blízko Dněpropetrovska. A Azov přestal jako bojová síla existovat.

    • No, to si musí kluci ukrajinští vyříkat. Rozhodnutí, zda a jak dlouho bojovat je rozhodnutí výhradně jejich.

    • No asi budou Ukrajinci muset žít jako Češi od 1939 s Němci. Nebo jsou jiné nátury?

      • Rusko nemá schopnost celou Ukrajinu okupovat. Když se nedohodnou, vznikne zmrzlý konflikt zhruba podél Dnepru.

  24. Šermovat nadávkami umí i jiní…
    „K tomu plynu, EUhnije je pouze kolaborantská sktukura Fašingtonu a žádné vlastní peníze ani vojáky ani ekonomiku nemá, takže co plká je naprosto irelevantní. Evropské země budou muset časem přilézt s prosíkem a platit Rusákům rublemi nebo čokoládovými perníčky nebo neposkvrněnými pannami, podle toho co budou Rusáci chtít. Nebo je čeká úplná civilizační katastrofa, krach ekonomiky a vylidnění a zánik. Jestli vyF*ckování Fašingtonu a Londonabádu nebude schopné nynější kolaborantské vedení evropských zemí, bude velice brzy nahrazeno novým vedením.“

    • …Kdyby Rusákům nešlo o zničení amíckých plánů na ujařmení Evropy v rámci „atlanticismu“, tak je pošlou do p*dele ihned, bez tanečků kolem rublů. Protože co udělali, je casus beli, ekonomická válka, porušení všech civilizačních zásad platných 2000+ let. Ukradení rezerv, kolektivní vina Ruska a Rusáků ve všem od kultury přes sport po byznys, ukradení majetků Rusáků v zahraničí, otevřené pirátství proti ruským civilním lodím, … to je úplně bezprecedentní. Nadutá drzost, s jakou se ještě v takové situaci Západní Evropa odvolává na plynové smlouvy, je v takové situaci fakt neuvěřitelná…

      • Rusáci jim to řekli jasně, a několikrát, z nejvyšších pozic: objednej a zaplať rubly, poteče plyn. Jinak ne. Co ještě chtějí, mají jim to snad Rusáci poslat napsané na čokoládovém dortu barevnými bonbony? Západ prostě pořád doufá, že Rusáci vyměknou, protože to na Západě vedou vyšinutí magoři.

  25. TAky nevím, kde se v tom vzala ta pochvala… Ale kdo v tom nějaký význam chce najít, obvykle ho najde.

    Stejně s tím Ruskem budeme muset nějak žít. A ukrajinci tuplem, protože oni ho mají hned vedle.

    Ledaže byste ho vyhladili z provrchu zemskýho, ale na to je dost velký. A nápady, že když je někdo fuj, tak ho vyhladíme, to nikdy nedopadá dobře.

    • Navíc to poté vypadá, že s tím návratem nacismu do Evropy to není tak zcela mimo.

  26. Úplně OT – i když…Tak jsem dnes při práci na zahradě rozmýšlela, kdy začal úpadek západní civilizace. A došla jsem mimo jiné k tomu, že jedním z důvodů, resp. ukazatelů na kulturní frontě to začalo v ikonických šedesátkách. Když se začaly psát romány, točit filmy, které se celé zabývaly osobností pachatele, lumpa, zločince tím, že se snažily najít v jednání takových individuí důvod, najít pochopení, omluvu jeho zločinů v nepochopení jeho duše okolím, názoru, že ke zločinu byl vlastně dotlačen okolím, on nic…Do rolí zločinců byli obsazováni sympatičtí herci, kteří vyvolávali v divácích soucit, pochopení, sympatie a omluvu. Ano, od velké snahy o pochopení jednání ke zjištění, že ten zločinoc je vlastně oběť společnosti. A když se něco přežene…
    Možná by to chtělo při omlouvání a neustálém hledání příčin chování zločince si připustit, že prostě někdo jedná zločinně ze své vlastní volby….
    I tady

    • Dano, je tam jeden velký rozdíl. Putin tu je a bude, do vězení ho nevsadíme, Rusko nezničíme.

      Taskže buď budeme uraženi, že je zločinec, anebo budeme hledat modus operandi,

      Navíc, ať děláš, co děláš, co do porušování slibů, pošlapávání smluv a mezinárodního práva, provádění nezákonných agresí… Je otázkou, zda by spíše Putin neměl soudit nás.

      • Petře, promiň, ale pro mne je jedna zásadní a nesporná věc – Ukrajina na území Ruska nevstoupila. A neomlouvej agresi tím, že se vyhýbá civilním cílům. Jsi si jist?

        • Dano, čteš mne?
          O tom, že bych agresi „omlouval“ tím, že se „vyhýbá civilním cílům“

          Zkusím ještě jednou stručně – já tvrdím, že se Rusko chová agresivně jako každá jiná velmoc a ptám se, kde byly ty protesty, když jsme byli agresoři my.

          Vadí mi to naše pokrytectví. Desítky tisíc mrtvých v Iráku při nezákonné agresi byly fajn, v Ukrajině strašný zločin.

          Biden, který (spolu)prosadil bombardování Srbska, označí Putina za řezníka. Vždyť to je cynický výsměch.

          Co víc k tomu napsat?

          • Nic. Naprosto s tebou souhlasím, ale holt kdo nechce, bude co kafemlejnek mlít tu svou.

        • Mám pocit, že to tady NIKDO neobhajuje, jen upozorňujeme : Nic nového pod sluncem a Kdo jsi bez viny, hoď kamenem.

      • A ještě něco, já nehodnotím Putina, já se zamýšlím nad omlouváním jeho kroků….

        • Tak ukaž prstem – cituj, kdo a jak Putinovy kroky omlouvá.

        • A je to dokola – kdo ho omlouvá? To spíš dříve někdo něco omlouval a teď to radši ani nepřipomíná.

  27. Debil si vybral. Debil se rozhodl. Debil vykonal. Bez zpětnovazební struktury, kterou ve svém aparátu odstranil. I fyzicky.
    Debil musí vyhrát, jinak zhebne v bunkru. Výhra je jenom úplná porážka fašismu, švancparáda v Kyjevě a nové nastolení světové rovnováhy – dohoda s Washingtonem. Tak to deklaroval před válkou, tak to zmiňuje Strelkov – Girkin. S Ukrajinou se nejedná, Washingtonu se nařídí, co na Ukrajině bude. Fait accompli. Až k Rýnu. Takový si vybral osud. Osud debila.
    Nepíšu idiota. Idiot byl chytrý.

    • Takhle, je to Vaše věc, ale nechcete se uklidnit a používat logiku?

      Pro „debila“ by byl úplně přijatelný návrh, který dnes položili na stůl Ukrajinci. Dokonce výrazně ustoupil třeba ohledem členství v EU nebo referenda pro stvrzení smlouvy.

      Nepřijatelný je zřejmě pro Ukrajince.

      A jestli myslíte, že měl přijmout myšlenku Ukrajiny v NATO – agresivní alianci, která na mezinárodní právo nehledí a označuje Rusko za hlavního nepřítele – tak se zkuste vrátit vzpomínkami do roku 1962.

    • Debil může dělat, co chce. Může se rozhodovat, jak chce. Rozhodl se vraždit ty, o kterých tvrdí, že je chce chránit.
      „Logika“ – samozřejmě to nemám ze své hlavy. Sleduji mj. ruské zdroje. Náladu. Názory. Myslím, že rozumné.

    • Ach jo, tak tohle už je poněkud obsedantní paranoia. Co takhle jít trochu na sluníčko a na vzduch ?

  28. Dana (29.3.2022 (20.07))
    Dano to není OT a je to velmi dobrý postřeh!

    • Je, ale podle mne moc nevysvětluje. V 70. a 80. letech jsme uměli se zločinci jednat a držet je zkrátka.
      Od devadesátých let jsme se k nim přidali.

      • Ale Dana nesurfuje po povrchu ale jde k jádru věci. A mně se ta úvaha líbí. Je až Zpátečníkovská.

        • Takhle, ta myšlenka není špatná a je dobře, ze zazněla… Ale podle mne to není jádro problému. Ne root cause, ale consequence.

          Viz níže můj názor.

      • Ale když už máme toto téma – za mne úpadek souvisí s opuštěním racionality a utilitarismu jako hlavního kritéria pro rozhodování.

        Kroky USA v 80. letech byly naprosto racionální a položily říši zla. Poté vyhrál idealismus – všichni mají právo XY – a šlo to do p*dele.

        Koneckonců, Ukrajina má právo vstoupit do NATO, že… 🙁

        • Samozřejmě. V zásadě říkáš podobné věci jako Dana ve své úvaze.

  29. Matzurko
    EUhnije a Fašhington ve Vašich ústech? To jsem z toho Hirsch …

    • Já jen citovala odjinud, sama bych takové výrazivo nepoužila. Ale když se to tu hemží tyrany a debily z jedné strany, tak kvůli vyvážení… jsem holt zrozenec Vah 😉
      A pokud to chce někdo pitvat, tak bych doporučovala zajít až ke kořenům – kdy starozákonní „oko za oko“ bylo nahrazeno novozákonním „kdo do mne kamenem, já do něj chlebem“.

      • Já Vám rozumím. Prostě když už to musí být chlebem, tak tvrdým a na hraně ostrým 🙂

        • Ano, třeba takový trpasličí chléb ze Zeměplochy je zcela vyhovující 🙂

  31. Dano, každý příčetný kriminalista se zabývá motivy a pohnutkami pachatele. Pro poučení do budoucna, pokud se tedy budu držet tvé argumentace. To ale neznamená omlouvání. Pokud ti někdo řekne, že je nerozumné nechávat otevřené auto na parkovišti před obchoďákem, je to omlouvání zloděje?
    My se tady snažíme dopátrat, co Putina k akci vedlo, jaké chyby udělalo NATO a USA, jaké Ukrajina. Ruské chyby neovlivníme, naše možná, snad, nějak v budoucnu, proto má smysl se jimi zabývat. A nějak se neztotožňujeme s prezentací Ukrajiny jako státu, kde vzkvétá demokracie.
    Povětšinou jsou zde konstatována suchá fakta, velice zřídka hodnocení. S výjimkou nesouvislých blábolů a hysterických výlevů přispěvatele Nickname.

  32. Nickname, mně jsou Vaše komentáře celkem lhostejné, ale přece jen považuji za poněkud neproduktivní plýtvat zde Vašimi moudrými úvahami a hloubkou vhledu do problematiky. Třeba na Novinkách byste se jistě dočkal zaslouženého ocenění.
    Pokud se skutečně angažujete u Svobodných, no tak to potěš pánbůh.

    • Takhle, předpokládám, že Nickname nemluví za celou stranu. Jestli ano, tak se sakra vzdálila původním principům.

  33. Díky, Foundry. Pointa je v tom, že mne se tohle jedná jako jedna z nejzbytečnějších válek dějin. Blbější, než válka o Jenkinsovo ucho.

    Stačilo trochu méně arogance. Trochu více jednat. Méně pošlapávat dohody a sliby… Nakonec dospějeme k tomu, co Rusko chtělo celou dobu. To je fakt geniální.

    To, co jsme bezvadně uměli v 80., 90 letech… Kde se to ztratilo?

    A ne, neberu teorii, že je to tím, že se více snažíme pochopit zločince. Já bych spíše řekl, že jsme se naučili do nich z legrace píchat… A náhle jsme zjistili, že shnilým klackem.

    Reagan nenáviděl Rusko jako málokdo, ale s Gorbačevem jednal přátelsky a hledal kompromisy…

    • Kdyby tihle břídilové řešili karibskou krizi, tak by zlikvidovali celou planetu, protože „Kuba má právo“…

  34. 2 Petr Kunetka ad 20:06 – jo, už to začíná… Dnes ve vinotéce kamarád: Jeho snacha chtěla jít s dětma do ZOO… Neskutečné – Přijeli, 200,- za parkoviště. Další pálka za vstup do ZOO – a viděj – celý ZOO plný Ukrajinců – parkoviště zadarmo, vstup zdarma. A přijeli v Mercedesích a Landroverech… Takže žádní ubozí uprchlíci, vděční za noclech a jídlo… Kamarád to komentoval, že co se oblečení týče, jsme proti nim všichni šupáci.
    Tak jen tak dál, houšť a větší kapky. Ty lidi, co to viděj, už začínaj být nasraní… Ona jedna věc je pomoc zoufale potřebným, druhá věc je sponzoring nafrněným, kterým tu nic není dobré. A ta nasranost vzrůstá… Kor, když u ubohejch uprchlíků viděj hajlování a ručičky dozadu. A platit to má chudá česká rodina, která díky týhle zkurvený vládě sotva vyžije.
    Tak jen tak dál… A pak se nedivte.

    • Manželka poté co nastudovala dějiny oné země, vyjádřila se velmi povážlivými slovy. Halič….no však.

    • IMHO ti skutečně potřební se nestihli odklidit za hranice.

  35. Ukrajina zakázala a vyvlastnila Moskevský patriarchát…

      • Málo čtete Foundryho. Levý břeh – rusáci. Pravý břeh, Polá … eeh Ukrajinci. Kus pravoslavný (po svojemu) kus katolíci (Polsko)

    • Na Ukrajině jsou dost katolíci. Inu, dělící linie mezi říší Západořímskou (konzervace feudalismu) a Výchořímskou (konzervace byzantského despotismu) pulsuje činorodým ruchem.
      Ne náhodou z tohohle původně rybářského podniku jsou na tom buržoazní luteráni nejlépe.

  36. 2 Petr Kunetka ad 20:20 – „Takhle, je to Vaše věc, ale nechcete se uklidnit a používat logiku?“ – nejde… Nemáme, už jsem se díval. Žádná logika – ostatně, to je buržoazní pavěda… Ale teď se budeme ptát MY! Krchovové!!!

  37. Je třeba se začít pomalu rozhlížet. Až vášně opadnou, tak to, co z Ukrajiny zbude, se bude za finance zemí EU a Ameriky opravovat a znovu vybudovávat. Tedy i za mé peníze.
    A u toho rozhodně nechci chybět.

      • Vezmi to Petře tak, že ty peníze Ti stejně vezmou. Tak je dobré se snažit na tom něco vydělat. Nebo? Když Američani „zavřeli“ Srbsko, šlo obchodovat jen přes ně a nějak zboží dostat do Skopje. Budu brečet? Ne, budu se snažit a být tam jeden z prvních. A vyplatilo se to zatraceně.
        Teď to bude podobné. Vytvoří se ty „kanály obnovy“ a musíš u toho být včas.

        • No, tak vyvážet software na Ukrajinu je jak nosit dříví do lesa, tak spise vidím šance v opačném toku.

          Ale dnes jsem uzavřel smlouvu na čtvrtku business plánu na nejbližší dva roky. Jsem naprosto v pohodě, víno se chladí (já ale dělám tak o tři řády menší business).

  38. PeSi, já logiku studoval u Coufala. A tím nemyslím ty klasické booleanovské tabulky, ale skutečně celý systém – základní axiomy logiky, konsekventy, teorie jazyka…

    Prošel jsem za dva…

    Trpím jak zvíře, občas 🙂

  39. A aby bylo vidět, že nestraníme rusofilům:
    Milost jen pro umírající těžce nemocné, říkal Zeman. Buď je Balák na smrtelné posteli, nebo to najednou neplatí. Ale on si to zdůvodní …jen blbec nemění názory.

    • Chyták – Zeman je nyní největší rusobijec, takže zas jste prokaázl rusofilství 😀

  40. 2 Matzurka ad 20:37 – ovšem, takovej dobře vyschlej a vytvrzenej chleba, na to nějakej kámen hned tak nemá… Navíc tím sušením vyniknou ostrý hrany – samá pozitiva…

    • Píšu výše – Karotka Rudykopalsson by k tomu dal i patřičný výklad 😀

  41. PeSi, ona se sem celkem očekávatelně přesunula značná část těch, kteří na Ukrajině posledních 8 let bačovali a dostali její životní úroveň až pod Albánii a Moldavsko. Protože jim doma začala hořet koudel u zadku. Nikoli kvůli bombardování.
    Samozřejmě je to jistě jen malá část připrchlíků, ale ta nejviditelnější. Byli zvyklí být za šlechtu doma, chovají se tak i tady.

    • Ono, lépe se utíká bohatým, že… Kolik, že to vybírali ukrajinští pohraničníci?

      • Ehm.
        „Nejvyšší radě byl předložen návrh zákona, který počítá s trestní sazbou 5 až 10 let vězení pro všechny, kteří nelegálně opustili Ukrajinu po zavedení stanného práva 24. února. Od 7 do 12 let vězení hrozí i těm vojákům a příslušníkům pohraniční stráže, kteří přispěli k nelegálnímu odchodu ze země.
        Autorem je Fjodor Venislavskij, prezidentský zástupce u Ústavního soudu.“
        Jestli se ovšem dotyční vrátí a někdo přizná ke korupci…

    • Jistěže. BMW zaparkované na vyhrazeném místě pro invalidy. „Já Ukrajinec…“

    • Už to tu bylo, ale opakování matka moudrosti 🙂

  43. Hele pánové. Oprašte ruštinu a polštinu a rázem budete umět Ukrajinsky. Třista tisíc nových klientů někoho. Musíte to vidět z té positivní stránky.
    A zanotujte si s Louisem
    Life can be so sweet (život může být tak krásný)
    On the sunny side of the street (na sluneční straně ulice)
    https://www.youtube.com/watch?v=Sz6fMGpe37k

  44. Matzurko, známe taky 🙂 Trestný čin nedovolené opuštění republiky 🙂

    • No, hlavně je to jistě bude motivovat se vrátit.
      Tak mne napadá, nebyli by to vhodní adepti na přesídlení v rámci těch slibovaných 100tisíc, které si USA převezme ? Když se jim u nás nelíbí…

  46. S ohledem na to, že před ruskou nehumanitární agresí to tam nebyla kdovíjaká hitparáda, to už na tom byla lépe Albánie, důsledkem ruské nehumanitární agrese a následné obnovy Západem za nemalý podíl peněz z Východu, bude význaný vzrůst životní úrovně. Především těch, kteří si s toho nakradou, s čímž lze dopředu počítat jako s faktem.

  47. 20:07 — To mi přijde poněkud sporné, Dano. Protipříklady: Sam Hall 1707 / cca 1840: https://www.youtube.com/watch?v=4jiur5KrBsA . (Červený a černý 1830.) Zločin a trest 1866, tedy cca o sto let dříve. Oproti tomu třeba Chladnokrevně 1965; podrobný vhled do duše a osudů obou vrahů, zároveň však Capote víceméně píše, že skončili po zásluze.

    • Spoustu laskavého pochopení pro duši zločince projevil třeba Čapek v Kapesních povídkách. Morbidní zájem o zločince a zločiny, mordy a morytáty, senzační přelíčení a popravy zde totiž byl vždycky. I Crippena (1910) lze pochopit a snad i omluvit, pokud jej zároveň oběsíme; takovýto postoj vůči němu asi převládal od počátku.

    • A co Moosbrugger v Muži bez vlastností (napsáno možná už kolem 1930)? To už není milá žádná čapkovská figurka, nýbrž úchyl non plus ultra, inspirovaný snad Haarmannem a Kürtenem; přesto Musil projevuje spoustu zájmu o jeho nitro a motivy, dokonce jej vidí jako jeden ze symbolů moderní doby (aniž by jej omlouval). Zkrátka, Vaše hypotéza mi příliš nesedí.

      Charakterističtější pro 60. léta mi snad připadají třeba My děti ze stanice ZOO (odehrávají se a vydány později); ty totiž (možná mimoděk, v důsledku toho, že autory byli novináři) jsou charakteristické právě naprostou prázdnotou hrdinky a hrdinů (nepočítám-li starší generaci, o jejichž hodnotách lze trochu spekulovat z podtextu).

      • To už není žádná milá čapkovská figurka

    • Problém byl spíše v tom, že v určité chvíli začali intelektuálové, levičáci a dnes wouci soutěžit a závodit navzájem, jak velkou a jak odpornou hnusárnu je kdo z nich schopen omluvit. Ovšem nebýt toho, škodili by stejně.

      No nic, to jen tak namátkou. Půjdu si raději číst něco o lumpech, panu radovi a inspektorech od pana Puchweina…

  48. Hele, neblbněte.
    I když mají někteří ta auta … ono se sebrat s dětma, nechat manžela ve válce a jet do nějakých pr.elovic v bývalém Československu taky není žádný med. To už musí být pořádný důvod aby se hnuli. Je to jiné než jižní inřenýři a doktoři.
    To samozřejmě neznamená, že se sem nedostanou i vychcánci a mafie. S tím se počítá.

    • Pořádný důvod…oni tady nemuseli jet do neznáma jako jižní inženýři. Ono je taky možné, že dotyčné ženy přijely za svými manžely sem (nebo muži za ženami, rodinné příslušníky si doplňte dle potřeby). Vemte si, že koncem loňského roku bylo u nás na úřadupráce evidováno 159 tisíc ukrajinských pracovníků. Nechci ubližovat tomu zlomku skutečně nešťastných lidí, ale většinou využili možnost rychlého vstupu. Tak to vidí i někteří ze slušnějších ukrajinců, ale odkývnou vám to jen když je nikdo nevidí. Omlouvám se, jinak sem chodím jenom číst)

  50. skimici,
    třeba nezavře, když se všichni včas přidáme ke sborovému skandování „Ukřižuj ! Ukřižuj ! Ukřižuj !“

      • Bingo ! Přesně to jsem měla na mysli.
        A jdu do hajan. „Try not to get worried, try not to turn on to problems that upset you…“

Komentáře nejsou povoleny.