Dušan Neumann
Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy
Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.
Proč mi strejda G. překládá jméno „Buča“ jako „řezník“, když řezník se řekne úplně jinak?
Butcher?
Jinak Buča je samozřejmě dýně. Slovinsky.
No, vzhledem k tomu, jak to asi zní Anglosasům, se taky nabízí, proč byl masakr ausgerechnet v tomto městečku… 🙁
Buča v pečici
https://aktivni.metropolitan.si/prehrana/recepti-buca-v-pecici/
Inspirativní…
Dýně hokaido je moje oblíbená
A naše diplomacie opět vševědoucí a vševidící….
„Raketový utok na nádraží v Kramatorsku, který mířil na rodiny s dětmi čekajícími na evakuaci, je dalším odporným zločinem. Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Ruské chování se nijak neliší od teroristických organizací. Za své jednání ponese následky.“
— MZV ČR (@mzvcr) April 8, 2022
a už se ví kdo to z ukr posic jihozápadně odpálil?
Samozřejmě, že Rusáci. Točka byla odpálená u Rostovu na Donu. Krátce po startu vstoupila do dimenzionální brány, aby z ní nad Družkovkou vystoupila a následně dopadla na Kramatorsk.
Doporučuji kalhoty dolů, sukni nahoru, do ruky opasek a švihat a švihat…
Dočetl jsem se, že:
Tento týden prošel v Evropském parlamentu návrh v tomto znění: „Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila možnost podpory vytvoření památníku Evropské unie v každé obci každého členského státu, který by byl pro občany vizuálním symbolem evropské integrace.“
Jsem pro. Dokonce už existuje předloha, jak by měl památník vypadat. https://1.bp.blogspot.com/-OvqjgEjciN0/XtExdbn1h9I/AAAAAAABEjo/JS6hSj7Pz68rnAdN47SbiP_aTVph8vZRQCLcBGAsYHQ/s1600/euro%2Blatrina.jpg
chi
Fujtajbl vespolek,
tak jsem dneska navštívil stavebniny za účelem dokoupení devíti fasádních polystyrenů 14 cm tlustých. Metr čtvereční polyše stojí 380 korun. Peklo. Dal jsem řeč s prodejcem a říkal, že mu to lidi berou pod rukou, že nestačí navážet, protože příští týden půjdou izolační hmoty nahoru cca o 30%. Protože plyn z Ruska. Dtto ostatní stavební materiály. Dřevo patrně obsahuje zlato, protože m3 suchého smrkového dřeva stojí 2.800 korun.
A to je ještě co těžit. Za rok budou lesy od smrkového dřeva definitivně vyklizené a dalších 10 let nebude co brát ani na topení. Stavební dříví bude odhadem tak za padesát let. Asi postavíme Bursíkovi, ochráncům přírody, pokrokovým lesním vědcům z jihočeské univerzity a managementu Českých lesů pomník.
Rusko má dřeva dost, ale na dovoz jsou saknce, víš ?
jo, to vím. O Ukrajině ani nemluvě. Kupříkladu IKEA by mohla vyprávět, protože většina její produkce byla z levného ukrajinského dříví. Výsledkem je, že nic neměli už za kovidových časů a než se stihli zmátořit, zasáhl Vladimir Vladimirovič a jsou zase v řiti.
Nevadí, Matzurko.
Až bude opravdu zle, koupíme sibiřské dřevo- z Číny. Ten Západ – to není celá zeměkoule, ani ta „větší půlka“.
Jenom si na tu „větší půlku“ hraje.
Lidi, co se válejí po magistrále a blekotají cosi o nutnosti snížit teplotu v paneláku o tři stupně a Putin padne, vůbec neví o čem mluví. Ten blbec Zahradil a ostatní z ODS co zvedli ruku k rezoluci EK o vypnutí ruského plynu a ještě si k tomu tleskali – těm bych jako prvním vypnul elektřinu a teplo, ať si svoje hlasování užijou.
Jste na tom ted tak, jako my jsme byli za nejvetsiho dobrosera vsech dob Cartera. Stali jsme fronty na benzin a v nedeli byly pumpy uredne zavrene. Pak si nas svolal k televizi a mluvil, s jeho selkou, oblecenou v zelenem hubertaku po boku. Dal nam, s jeho dobro rozsevajicim usmevem radu, at si obleceme teplejsi svetr.
Jo, tak tuhle radu nám už fialová vláda dala před měsícem.
A to se týkalo jen plynu, nebo to bylo „uhlí, ropa, plyn, JE palivo“ ?
Nejsem P.M., ale
jednalo se o tzv druhou ropnou krizi v roce 1979
(první byla v roce 1973 kvůli židům – válka Jom Kippur ale tu nějak uřídil Kissinger, co araby částečně ukecal a řidy přinutil stáhnout se ze Sinaje)
Ta druhá byla kvůli Iránu. Rezavé pohlaví zdrhlo, Chomejní byl za tvrďáka a Carter zařídil tak leda h..o
Zpatecniku, diky za odkaz nahore. Nevesele cteni. . .
„. . . taková je povaha dnešní totality. Lidé se tolik bojí ztráty svého pohodlí, svého středostavovského postavení, že raději obětují spravedlnost, obětují svou vlastní integritu, obětují své vlastní zásady, aby si zachovali pohodlí a postavení.“
Ještě bych dodal, že bych teď nechtěl stavět. Si představte, že si loni na jaře vyřídíte hypošku s tím, že vám letos na jaře doběhne stavební řízení. No a letos na jaře, aniž byste cokoliv koupili, už nemáte prachy na celej barák, ale na půlku. S tím, že na podzim už budete mít jenom na třetinu…
No tak postaví první patro, nechá čouhat nahoru ty dráty jak to dělaj v Řecku, Turecku a podobně a dodělá se to někdy později. Inšaláh.
to nikdo nezkolauduje, a když to nezkolauduje, nebude chalupa úředně existovat, protože nebude mít číslo popisné. Mám obamu, že tím pádem nebude možné podepsat smlouvy na ledascos, co je k provozu baráku potřeba…
Ta nekolaudace je právě na jihu cílem. Dokud není dokončeno, neplatíš daň z nemovitosti.
Tak schváleno 6.4.2022 viz text
https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-9-2022-0060_CS.html
bod 60. – vyzývá Komisi, aby zvážila možnost podpory vytvoření památníku Evropské unie v každé obci každého členského státu, který by byl pro občany vizuálním symbolem evropské integrace;
zítra bude podle kuchyně Lidlu Zapečený losos s rajčaty a špenátem. Musí to být něco rychlého, protože z plavání dojedeme až kolem 13. hodiny.
Teď jdu dočíst Malé bohy od Pratchetta – docela případné. Televize vypnuta, i manželku už sere TV propaganda – zkušenosti mluví jinak. Mobil je vypnutý už od rána.
Dobrou!
Ale nejsme vůbec tak bezmocně němí, jak se zdá.
Fanoušci srbského týmu Crvena Zvezda zaplnili bělehradský stadion „Rajko Mitic“ při zápase se skotským týmem FC Rangers a v jednu chvíli vyslali do světa zprávu:
„Dejte šanci míru.“
Na transparentech se objevil seznam všech imperiálních válek, kterých se Spojené státy zúčastnily v minulém a tomto století, a zazpívali protiválečnou píseň „Give peace a chance“ od Johna Lennona. Není třeba připomínat, že při těchto vojenských intervencích byly zabity desítky milionů osob, včetně žen a dětí.
Bohužel, to jsou jen zaprodanci Putina. Bruselští magoři už ani neskrývají, že chtějí válčit https://twitter.com/JosepBorrellF/status/1512778418445860864?cxt=HHwWgIC-9Zv9u_4pAAAA
Pro svobodu, demokracii, lidská práva a prosperitu je třeba něco obětovat. Někoho. Pokud možno cizího.
Jsem rad, Schumi, ze ti citaty z Politickeho skoleni muzstva utkvely v pameti.
Jistěže. Války jsou vedeny jen z ušlechtilých pohnutek. Případně důvodů.
já právě vyrábím na zítřek Gesichtsuppe, aby se alespoň trošku naležela. Právě jsem odbavil tchýni květákovými placičkami, sobě uhňácám dva hambáče a otevřu si plechovku polotmavého Staropramenu, kterou jsem náhodou objevil v lednici. Uvažuji, co za kulturní program střihnu. Mám čerstvě v nabídce Dobrý ročník, takový filmík o Provence, ale to se úplně nehodí ani k pivu, ani k hambáčům. Asi vyhrabu nějakého Arniho, nebo Slye. Tihle dva hoši budou k jemně pepřenému hambáči s pikantním kečupem ideální.
Na zítra klohním kulajdu aby se odležela. Začínáme si zvykat na skromnost.
Velmi souzním s Václavem Klausem.
taky si VK k zítřejšímu obědu vaří kulajdu?
Názorově.
VK má k tradičnímu nedělnímu obědu knedlíky s vajíčkem….
Také moje oblíbené jídlo. Zapíjím kyškou. Když si chci dopřát trochu luxusu, mám k tomu párek nebo podobnou uzeninu.
Doporučuji k těm ňaminkám raději nesledovat zpravodajství, a skutečně vylovit dobrou knihu či film z archívu. Źeaby se nezvednul žaludek…
Já mám uvařenou rajskou „na italský způsob“ (polévku vždy na dva dny), a co přistane na pánvi ještě netuším – rodina je trochu rozlítaná, tak to můžou být buď kuřízky s bramborem nebo taky jen sýrová omeleta 🙂 Právě nám krásně vylezla pažitka, ta se hodí na ledacos (k večeři na čerstvý chlebíšek s máslíškem).
„Našli jste si místo nové, v zadku von der Leyenové.“
Podle doktora Macka právě tento verš říká vše o dnešní ODS.
Dodávám – už vám dochází, že si z nás prostě dělají PRDEL?
Že jsme jim k smíchu?
Ale souhlasím, že je lepší podrobně popisovat, co si dáte zítra do žaludku. Aspoň se na to můžete těšit.
2 Schumi – jak pravíš, skromnost je třeba… Takže já to vidím na dietní medailonky z panenky (vepřové, aby skimic neměl problémy)… Hlavní přílohu teprve zvážím, ale ty medailonky budou s plátky lanýže – v akci za zajímavou cenu. Nejsme úplně v pořádku, tak to bude jen tak lehké, nepříliš kořeněné, o to víc tam vynikne ten lanýž…
Tak u nás bude zítra likvidační oběd. Potřebuju spotřebovat kysané zelí a kančí z mrazáku. Takže volba jasná, snad se se mnou synek nepopere, že by radši s šípkovou 😀
Knedlík bramborový, nemám doma rohlíky.
A k obědu boršč, nikoliv z důvodů podpory ukrajiny, ale protože jsem zkusila naložit kysanou červenou řepu a ono to není – na rozdíl od zelí – na zobání a salát nic moc, ale v tom boršči je výborná. Mám ji hodně a potřebuju ji spotřebovat.
to Schumacher (9.4.2022 (19.46)) : Ať čtu jak čtu, vidím `Se zadkem orientovaným přibližně na severo severo východ`. Když vidím stíny na fotce, tak má zadek přesně na opačnou stranu.
No a pokud jde o dedukce za zákonem zachování chybnosti, tak ten platí i pro těžiště hlavice i po výbuchu. V zásadě, když dohoří motory, tak dráha rakety je šikmý vrh s odporem prostředí. Před dopadem jsou dvě možnosti. Buď zůstane raketa s hlavicí spojená, pak budou trosky trupu v místě dopadu hlavice. Nebo se hlavice od trupu oddělí a pak trup dopadne blíže k místu odpalu než hlavice. Fyzikální důvod IMHO je, že prázdný trup má větší průřez, menší hmotnost, tudíž vlivem odporu prostředí bude vystaven většímu odrychlení než hlavice. Nefyzikální důvod je, že kdyby ocas rakety dolétával dál než hlavice, dávali by se logicky nálože do ocasu a ne do hlavice.
Předpokládám, že sever na mapě je nahoře….
Pokud jsem se nespletl orientaci při umístění zadku na mapě.
Je to zhruba tak, že raketa se submunicí funguje tak, že nad cílem rozhodí submunici. Prázdný zbytek po balistické křivce pokračuje do místa dopadu. Pro upřesnění bych musel vědět jak Točka funguje nad cílem.
Víte, kocoure, ono už je toho válčení a politiky moc. Je třeba nezapomínat na normální život a užít ho, dokud to jde.
Dyť jo.
Udělal jsem si po několika dnech, kdy jsem horečkoval své milované brambory s cibulí a náramně si pochutnal. Ale nenapadlo mě tady o tom psát. Ostatně – co je komu potom, co obědvají „prdůši“. Navíc, závist tu mezi gurmány určitě nevzbudím. Tady se jí jiné pochoutky…
[;>D)
Ale no tak, ne každý tu jí lanýže… To kančí byla výhodná koupě, stálo jako vepřové v supermarketu.
A když se dobře udělá prostá krmě, tak to nemá chybu.
Já nedám dopustit na brambory s tvarohem.
S nastrouhaným „rokfórem“ a polité máslem.
Jan Fingerkand na NP o „jiné válce“:
Vidět je to i na příkladu masakru na předměstí Kyjeva. Toto krveprolití je bohužel zcela tradiční, ale kontext se změnil. Dříve by bez spolupráce s ruskou stranou bylo jen velmi obtížné zjistit, kdo vlastně na místě byl.
Jenže díky zásahu dobrovolníků z neformálního uskupení Anonymous bylo možné velmi rychle identifikovat jednotky, které se na místě nacházely, včetně jmen nebo telefonních čísel. Pomocí satelitních snímků je také možné určit, od kdy ležela těla zavražděných na ulici.
=================================
Jenže:
Kdo ověří správné datování snímků? Kdo ověří informace od Anonymů? Jiní anonymové? Informací je spousta, ověřování často tak těžké, že v reálném čase nemožné. I historici to jednou budou mít těžké. Takže nakonec to je o tom, co se komu hodí, to vybere, ostatní informace znevěrohodní. K čemu nějaká „pravda“, NIcht wahr?
Jene Fingerlande, je to ještě složitějším, než si myslíte.
Schumi, Ty jseš u Klausů za kuchaře, že víš, co má VK k obědu? 😀
Jako bych byl. To je VK nejoblíbenější jídlo. Tak proč ne v neděli, to se hodí. Domácí houskáče lehce opečené na másle, trochu osolit, nepatrně pepře, trošičku muškátového květu, být může ale nemusí. Klepnout vajíčka, lehce promíchat a obdělat ne úplně do sucha, tak až to lehce dojde aby nebylo vyprahlé a drobivé.
Foundry, ukroši,
znáš „крутится вертится шар голубой“ ukrajinsky jiddiš? Tuším že z Mariupole 1922
https://www.youtube.com/watch?v=_IAFj4M3yEA
Nádherný song z kousku Máša nebo Markéta od Rosenberga někdy na počátku 19tého století.
Zajímavý článek se kupodivu objevil i na Novinkách:
https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/putin-jako-uzitecny-idiot-zapadu-rozhovor-s-filosofem-borisem-budenem-40392302#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.hp&dop_req_id=rkBOa37ebz9-202204091955&dop_id=40392302
Foundry, kdo rád cituje Saint-Justa, může tak snadno i skončit.
Skimici, znám 🙂
Je to osvěžení, když to neječej Alexandrovci ještě s tím proložením dólina dólina maja 🙂
Mělo by se přestat s bouráním na bývaléých ruských základnách v Ralsku a v Milovicích. Budou ještě zapotřebí:
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce na své návštěvě Spojených států otevřít otázku o americké základně v Česku. Řekla to na kongresu ODS.
A už o tom ví Parlament, Senát a President?
Super. Napřed odevzdává zbraně UA, a teď chce zvát cizí vojáky.
No co, příjemný výlet s plnou penzí, setkání se zajímavými lidmi, potěšení ega pocitem své výjimečné důležitosti a významnosti…. Ze starostky městské části do světové politiky, no, řekněte, kdo to má?
V každém případě bych tu základnu Amíků uvítal. Ale ne nějakej blbej radar ale něco takového Kosovského. Nebo spíše Německého. V zásadě Německo je naštěstí ještě okupováno nikoliv de jure ale de facto, Merkelíni jsou odposloucháváni a tak to má být. Celé Ralsko a v zásadě co by chtěli by dostali.
Ačkoliv, dnes už nemůžeš věřit ničemu. Z Afghanistánu se zdekovali tak rychle, že nestačili ani nechat klíče od kanclů na ráno.
Tedy – aby tu amíků bylo co nejvíc ale aby neměli žádná letadla a helikoptéry aby nemohli rychle zdrhnout.
To by myslím bylo fair. Politika by potom musela preferovat raději dohodu než kopnutí do koulí a zdrhání.
Nóóó…. S ohledem na zkušenost, kdo nás kdy bral u huby, že to byl ten či onen soused, a při úvaze, kdyby se se politická obsazenost v USA pohnula k lepšímu… je to k zamyšlení.
Ale i přesto jsem proti. Jestliže po tom nevolá Rakousko, Švýcarsko, ale i například Maďarsko….
Maďaři volají ale nikdo té řeči nerozumí.
Hlavně, co proti tomu máš?
Když řeknu, že 17tá spolková země, naštětíš se.
Když pléduji pro americkou kolonii, taky se naštětíš.
Kolonie koho by Ti tedy vyhovovala? Ukrajinská?
koala vyřvává, že je ve válce.
je. proti nám.
https://hlidacipes.org/kdo-zahral-tu-hnusnou-manicku-vedeni-dvojky-cro-pobourili-plastici-v-nocnim-mikroforu/
Divano, co máš proti Evě T? Vždyť je to normální inteligentní holka!
???
To je snad poprvé co Ti nerozumím.
já jsem věděla, že tu pořád nějaká cenzura je, ale tohle je až trapné. jsme ve stádiu poučení z krizového vývoje.
hrát se bude jen klus a případně klus s klusovou.
🙂
Jo tak,
já jsem to nedočetl a myslel jsem, že jsi vyjela proti Evě což jsem nečekal 🙂
ježíšmarjá kluse nééééééé!!!!!!!!
US základna v Česku….
Co chudáci Rakušáci, kdo je bude chránit před Ruskem?
Nikdo. Jsou neutrální jak poválečné zákony kázaly jim.
Ještě Foundry k té blonďaté holce co byla blond všude.
Blondýny si nesou také svůj kříž. Když jsou chlupatý, nemusí se tak často holit a navíc se tomu na sluníčku říká broskvová pleť, takové ty blond chloupky když Afrodita vyjde z mořské pěny a na nich se objeví solné krystalky …
Ale! Co dole, ha? Každá černovláska si tam vyholí čárku či obrazec a HNED je to vidět! To blondýna nedá. Žlutý chmýří jako kdyby nebylo. Takže co? Obarvit? Yikes (jejky) co s tím? No nic. Jsou bez té chlupaté čárky. Tetování možná. Ale to taky není heké. Rozmohl se takový nešvar, že holky co nejsou spokojený s obočím si to nechaj vyrvat a lejzrem vypálit a natetovat.
Výsledek je podobný efektu plynové masky. Jen ten chobot nakonci s filtrem těm holkám chybí.
Takže blondýny jsou odsouzené býti za ledního medvěda anebo za holá ptáčátka.
Můj názor je, že o US základně tady by mělo být referendum.
Schumi
no, ideálně i v 1620, 1918, 1938, 1948, 1968, 1989 ….
Nejen o ní.
Matzurko, I Vy ????
Referendum znamená, že se každý může vyjádřit „jak by to mělo být“ a „tak to bude“
Koukněte jak vycházejí volby.
Souhlas se Skimicem. Reálně vzato, hrozí Brusel, Washington nebo Moskva. Z uvedeného snad nejraději ten Washington. Další alternativa, vytvořit z V4 uskupení, které by mělo sílu provozovat nezávislou politiku, se za současných vlád v ČR a SR nejeví jako příliš reálná.
Pořád by mi nejvíc vyhovovala neutralita. Copak je Švýcarsku zle ? Nebo Rakousku… ale obávám se, že pro to není naše společnost nastavena.
Neutralita je výsledkem poválečných dohod. Československo tam nefigurovalo.
Nebo si myslíte, jako ten debil osmašedesátníkový komouš, že se přiřítíte do OSN a vykřiknete, že jste od teďka neutrální a ostatní řeknou, jo, sorry, to my jsme nevěděli, tak odteďka, když po vás někdo hrábne, tak dostane na kokos jakože se OSN jmenuju?
Jen přicházející jaro, záplava hormonů a positivní naladění Vás omlouvá 🙂
Houby jarní hormony. Šak Fialinka pořád vykřikuje, že jsme ve válce, ne ? Tak se bude přeformátovávat.
To je zajímavé, že v některých případech tyhle dohody fungují výborně. Akorát my máme smůlu, že nís to „obešlo“. Rakouský a švýcarský kmen mají lepší náčelníky.
Lanýž…. Tak mě napadá, nemaje hub do kulajdy….teď už to nestihnu, ale příště bych mohl ubrat koření a přidat lanýže.
Posledně jsem dal na zdejší rady, asi od Skimice. Na cibulce s vajíčkem. Výborný.
Jak chceš udělat Kulajdu když nemáš houby????
Ačkoliv, měli jsme kdysi s mojí háčkem na kanoi putovního šneka. Jednou ráno už tam nebyl. Oplakali jsme ho. Holky večer v kotlíku nicméně připravovaly bramboračku a ním se zdálo, že tam byly i sliznatý houby … domeček ale asi vyhodily
Starý kocoure
Co jsou ty Vaše „brambory s cibulí“ ?
1. Jak to děláte
2. Jíte to ráno nebo nejpozději na oběd? (kvůli prdění) Či nějak kmínujete?
* Jídlo chudých. Slavnostní.
* Na oběd.
* Neprdím víc, než obvykle. Jsem totiž PrDůch.
* Ingredience jsou jasné. Dobré brambory, čerstvá cibule (dost), uzený špek (dost), kyška nebo acidofilní mléko. Kmín, sůl,
* Doba přípravy: 25 minut.
* Pánev, hrnec, prkýnko na špek a pak na cibuli.
Podstatná je ta kvalita. Cibuli a špek od soukromníka, brambory když se povede taky. Acidofilní mléko je dobré i ze sámošky. Taky kmín a sůl je z obchodu. Cibule tolik, aby na talíři perfektně zakryla ty vařené brambory.
====
Tak jste mě vyprovokoval, teď se můžete začít vysmívat starému chacharovi z havířské kolonky…
A vůbec, jdu dumat nad skutečnou povahou lidstva. Vodku mám.
Něco málo už vím. Hysteričtí šašci a pozéři.
Navrch bych posypal sýrem a nechal trochu zapéct. K tomu červené víno. Ideálně Hornický Kahan.
Ted jsem, inspirovan, prave dozpival stary song:
„Az ten proletariat, svrhne kapitalistickej rad,
nastanou prekrasny chvile, chvile, jez popsal Marx ve svym dile, dile,
jez popsal starickej Marx xx!
Kazdy lopatou trhnuti,
imperialismus rozdrti
jak popsal starickej Marx, x x!
K eventualite zakladny v CR: Budu na barikade rvat svoje NO! dokola a dokola. Jakoby uz toho nebylo dost. Prsi? Mohou za to ti zasrani Amici! Je sucho? Vyzente ty okupanty z Brd! (Nebo o ktere jine zadrheli se uvazuje.) Je drahej plyn? To udelali ti americti dacani! Tem nadavkam, na rozdil od tech eventuelnich okupantu, rozumim. Ne, ze bych se stestim osival. . .
za „jež popsal starickej Marx xx!“ se připojovalo „a Éngls, a Ěngls“
vzpomínka na Malvaz
Poneseme odpovědnost za to, že obyvatelé EU v zimě nezmrznou. Musíme zajistit dostatek plynu, říká Zahradil
V evropském parlamentu se budou podávat brambory s cibulí – a je to!
Nechechtej se, vždyť to může být dobrý, zvlášť když k tomu pije žinčicu.
Přinejmenším nezmrzne Zahradil. Právě tihle to dovedli kam dovedli.
Nahnali nás do sraček a nyní si budou dělat zásluhy za to, že nám budou koukat alespoň nosy.
Stary kocour (9.4.2022 (23.42)) dobré ráno
To zásadní nepíšete.
Tedy, brambory uvařit a dát na talíř? To pokrýt směsí smažené cibule na špeku?
Dobré ráno. Co nám byl dnes TASS zplnomocněn oznámit?
Krásná doba. Číst Komsomolskou pravdu a cítit se jako disident.
Vše jde podle plánu.
Lásku k Vůdci poznáte podle nezpochybňovaných dat. Například podle složení osvobozovací armády. Ti, kteří Vůdce milují nejvíce, jsou nejpočetněji zastoupeni ve speciální operaci. Skuteční politici jdou v čele svých vojsk.
To naposled bylo velmi dávno. Na Moravském poli, u Kresčaku….
Nynější skuteční politici už nejsou ani nakopávači prdelí, ani reálnými vládci. Jsou jen poskoky ve službách reálně vládnoucích.
Komedianti jako například Zelensky ve službách Kolomojského a dalších napříkolad ze seznamu Pandora papers a dohledatelných na Vikipedii. Anglické, samozřejmě. Jen jsem se zmínil před manželkou, tyhle rešerše má v malíky, udělala pro mě svodku z veřejných zdrojů. Nářez podle všech pravidel. A to jen info z veřejných zdrojů.
Dobré ráno vespolek,
P.M., pokud to nechápete, tak nadávání na USA je zkratka – s nějakým Redneck Joe, jehož starostí je odchov býků na stejky a pěstování kukuřice na bourbon bychom si porozuměli dost rychle. Ale co tropí vaše věrchuška je na zvracení (a BLM, MeToo a podobné hrůzy). Při vší úctě, za kolik máte benzíín ? A budeme ho mít, až nám RF energie stopne, za tejné peníze i tady ? Čí ekonomice ten koflikt pomůže nejvíc ?
Ohledně Kalamity Jane Nigger´s, tak to je fakt skvělá diplomacie – lítají kulky i horší střely, a madam nejen odevzdá zbraně do konfliktu, ale začne bájit o základně, přičemž právě tohle je jednou z rozbušek. Takže nám tím maluje na záda terč. Já už fakt nemám slov, kterými bych naši věrchušku popsala; hezké není ani jedno.
Skimici, a vy mne neštvěte, jsou i jiné malé státy, které nejsou ani koloniemi, ani něčími vazaly, tím méně podřadnou přidanou republičkou.
Zajisté. Nejsou tvořené blbými kmeny s blbými náčelníky.
Já i redneck muziku.
Brambory s cibulí.
Podle ingrediencí to vypadá jako variace na šťouchané brambory. Můj děda podobné úpravě brambor říkal míchánky.
Jo. jenom napichovat a nešťouchat. Děda věděl, co je opravdu dobré. Mě ti mlži a plži a jiné potvory moc neoslovují. Nepotřebuji, na rozdíl od některých zdejších gurmánů i gurmetů ke štěstí, aby se mi něco na talířku svíjelo, když do toho šťouchnu. [;>))
Svině klouzavý …
Původně pokrm chudých. Převzatý bohatými, kteří už roupama něvěděli co.
Dobré zas ráno… 2 skimic ad 22:14 – a proč? Není třeba, máme přece nouzový stav… A ten se dle potřeby flexibilně prodlouží…
nickname (10.4.2022 (8.26))
Teda Vy máte vkus. V Komsomolskoj pravdě https://www.kp.ru se nic zajímavého nedovíte. Zkuste raději Kommersant. Dala se ještě číst Novaja Gazeta (ruská verse podrobnější než anglická) ale ti působí nyní jen ze zahraničí a tím že nejsou v místě dění, tak rusáci říkaj že je to teď stejně blbý jak Svobodná Evropa.
Skimici, nerouhejte se! Nelze zpochybňovat Pravdu!
Ad ještě US základna. Prosimich teta, kdyby to šlo tak nejraději nějakou námořní. Až zase Američani někoho osvobodí tak že by nám tam dali kus moře aby nemusel národ jezdit furt do Chorvatska.
USA jsou pro mě vzorem. Na svém území nemají cizí vojenskou základnu.
Nemaje hub, vrazil jsem tam sklenici kopru. Ještě pár kousků lososa, a bylo by to dokonalé Finsko. Ale až příště.
Jak SKLENICI kopru? Nepoužíváš doufám ten nakládanej hnus?
Zajisté, že ten nakládaný hnus. Asi dva roky starý, při úklidu objevený ve spížní bedně. Zapadnul do toho výborně.
Do koprové omáčky bych se s ním neobtěžoval.
Pořád chodíme užírat, z pětilitrového hrnce zbývá zhruba polovina.
Ke zbytku bude deset vajec na tvrdo. Zbude nejvýš na zítra.
Dobrí ráno,
“ A to jen info z veřejných zdrojů.“
Ty snad máš doma agentku Belingcatu? 😀
Takovým nízkým hodnocení by se mohla cítit dotčena.
Talibán v Moskvě otevřel diplomatické zastoupení. Šikovný tah.
Geniální. A těch zajímavě využitelných amerických zbraní….
Přece to nevyhoděj.
Skimici, polívka s nakládaným koprem a vejcem je jedna z mých oblíbených.
A se ztraceným vejcem je to přímo luxusní záležitost.
Pokud jde o to, že ty plazivé slizské potvory bývaly potravinou chudých, stejně na tom byly mořské řasy. Za irského hladomoru to zachránilo lidi před smrtí hladem, když už nebylo opravdu nic jiného, sbírali je na břehu a dělali z nich polívku.
Ostatně i ve Výletu pana Broučka do 14. století je nějaká řeč o tom, že lososi byli velmi levná krmě a bylo jich ve vltavě tolik, že čeleď si vymínila, že nesmí být losos k obědu častěji než dvakrát týdně.
A taky ti smažení/pečení červíci a brouci. Nouze to kdysi byla nejvyšší – a najednou je to luxuxs, kurňa, nebo záchrana Planety.
Jedl jsem, sníst se to dá, křoupe to pěkně a je to jednoduché na pěstování i přípravu. Nejsou třeba žádná jatka. Prosít ze substrátu farmy a hned zaživa šup s tím na rozpálenou pánev, přikořenit a Dobrou chuť! Co k tomu říkají Ochránci práv zvířat?
Jo, v jednoduchosti je síla. Jenom nevím co bych řekl po týdnu takové diety.