Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. Není to zásah do francouzských prezidentských voleb?

    Ukrajina si oblíbila slovo „makronovat“, tedy litovat, žvanit, nic nedělat.

  2. skimici,
    mám za to, že velikonoční „baba“ je cosi jako velmi vydatná bábovka, kterou na velikonoce pečou národy od Slovenska dále na Východ (Poláci taky).

      • To asi ne, baba nebo babka se peče v bábovkové formě, takže je pak jako „pnojmatika“. Ale co se týká těsta, tak to budou asi různé variace, stejně jako u placek z bramborového těsta (to se taky dělá skoro v každé vesnici jinak) 🙂

  3. Na PL velikonoční rozjímání prof. Budila.
    Vyjímám postřeh:
    ¨Rozhovor o veřejných záležitostech či zahraniční politice mezi dříve blízkými přáteli či rodinnými příslušníky se mění v nebezpečné pole plné nášlapných min. „

    • S významným podmíněním mírou sledování zdejší TV, ČRO, a denního tisku.

    • teď mi došlo, že si pouštím od mozarta requiem.
      ach jo

    • No jo. Však si nás taky pletou s Čečencema. Trojka rychlého nasazení Fiala, Afroameričanová a Kulhánek.

  5. PL:
    „Kéž by nám stát více pomohl… Česká rodina počítá každou korunu. Šetří se na všem.“

    Ale kdo si povzdechne „Kéž by nám stát více ponechal..“ ?

  6. Schumi: Český humanismus, civilnost, dokáže více než klanění se ideálům, vládcům, nařízením. Je v tom i vědomí, že „samo se nenakope“.
    Co je na tom specificky českého: vlastně nic. Jenom díky podmínkám si 500 let nemusíme vytvářet mýty o naší nadřazenosti a předurčenosti k vládě nad světem.
    Habsburky to přešlo v 1918. Němce v 1945. Některé to ještě čeká.

      • Například o to, že politici placení občany vedou politiku v rozporu s jejich zájmy, ve prospěch cizích zájmů, se snahou alespoň se trochu ohřát na výsluní světové politiky.
        Tak i mnozí občané vynakládají větší úsilí aby si obdobně podle svých možností obrazně „polepšili erb“, aby si dodali subjektivní pocit důležitosti, místo aby se přičiňovali o zlepšení svých poměrů. Oplackovaný hlučet s cedulí ve společenství souznějících nakažených stejným memem, je daleko příjemnější než například opravit kus fasády na svém domě, či udělat něco užitečného, naučit se něčemu užitečnému.

    • Ano, „Havlův komplex.“
      Čím víc vím – domnívám se, že víc vím, tím jsem zdrženlivější v činech.

  7. Mám dojem, že se to původně nazývalo „hlavnička“, protože to byl hlavní pokrm na některý z velikonočních dní.

    U nás se tomu říká nádivka, protože základ je stejný. To, že se nenadívá, je detail, i nádivka se dá upéct v pakáži a nemusí se nikam nadívat.

    Navíc se jedná o syté jídlo, takže po jeho konzumaci si můžete připadat vy jako nadívaní.

    • upéct v pakáži? Takže vlastně v nějaké pakáži naditá?

      • v pekáči…
        nějak se mi zbláznila ochrana pravopisu a píše za mně nesmysle 😀

  8. TAk oprava, název vznikl tak, že původně se dávala do pokrmu telecí hlava.

  9. Co dělá z „hodných hochů“ vraždící monstra? Znovu se to ukázalo na Ukrajině…

    Pro mě dobré k zamyšlení… V soft verzi tohle platí na všednodenně rozhodující establishment. Na soudce, státní zástupce… Pomalá eroze základních principů, bariér proti zvůli. Groupthink.

    • 1) dehumanizace obětí.
      2) mýtus o vlastní nadřazenosti
      3) nedotknutelnost
      4) skupinové myšlení.

      FYI: Rusáci se na Ukrajině chovají k Ukrajincům tak, jak se chovají k sobě v kasárnách. 60.000 dobrovolníků na Kavkaze nenašli, potravu pro děla zkusí sehnat jinde.

      • Myslíte něco jako „muźíci v laptích“ (bod 2), „hodit jim na hlavy atomovku, nebo je aspoň vypráskat za ural, bo jsou všichni asijská hovada“ (bod 1), „jsme v NATO, na nás Rus nepůjde“ (bod 3) a „tři roky nepodmíněně za obhajobu invaze nebo šíŕení dezinformací“ (bod 4)

        Tak podle toho, co píšete je běžný občan připraven dokonale. Rus asi taky, ale ten mne tak nezajímá.

  10. Politici & státní aparát placený z daní občanů vykonává činnost proti zájmu i vůli občanů: obecná definice. Výjimky stavět na piedestal. Nic specificky českého.
    Proto je třeba snížit daně chudým 😉

  11. „1) dehumanizace obětí.
    2) mýtus o vlastní nadřazenosti
    3) nedotknutelnost
    4) skupinové myšlení.“

    Uvědomujete si, nickami, že leckdo stejně tady u nás přistupuje k názorovým oponentům?
    Včetně těch a často právě u těch, co se zaklínají pravdou a láskou? Už když někoho nazvete „ruskou filckou“ nebo „Sörösovým poskokem“ k tomu uděláte první krok. Už když naznačíte, že jen duševně méněcenný člověk může zastávat názory, které se Vám nelíbí.

  13. maYdo
    ale stejně
    Hlavička pečená v nějaké pakáži je skoro tak stejně dobrá hláška jako Tvůj brácha, co si v létě dává místo hlavy václavky 🙂 🙂 🙂

    • Už jsem Ti odpověděla výš – nějak mi blbne ochrana pravopisu a neuhlídala jsem ji 😀

  14. Německý vicekancléř Robert Habeck ustoupil od plánů dodat Ukrajině německé tanky. V rozhovoru pro server Politico mimo jiné řekl, že se obává, aby dodávky těžkých zbraní Ukrajině neudělaly z Evropy ruský terč.

    Štěstí je, že jsme takoví lůzři, že teta Černochová už nemá co poslat. Kromě Fialových kulek.

  15. 2 Petr Kunetka ad 8:54 – ta učitelka je totálně blbá. Stupeň blbosti, která je trestná… Co jí to napadlo, říkat dětem jiné než oficiální informace, které by navíc mohly být ještě třeba i pravdivé? Takže jí vyrazej po zásluze…
    Kdo to kdy slyšel, aby se ve škole říkaly necenzurované informace?

  17. Ale vona si spousta učitelů nedá říct a do tý politiky se sere… To takhle jeden učitel tělocviku to dotáhnul až na Obergruppenführera SS a vedoucího Sudetské župy. Dodnes je čestným občanem Liberce a Karlových varů…
    Takže když se učitel správně snaží, může být i oceněn…

  18. 2 skimic ad 12:33 – když už jseš u té symboliky, jak je to s dalšími svatými surovinami? Svatá stolice se pietně uchovává ve Vatikánu, svaté semeno uděluje farář ministrantům análně, ale jak je to se svatou močí? O tom jsem nikde nenašel zmínku… Že by se jen tak nadarmo vylejvala do Tibery? Pochybuju… Určiě i tato svatá surovina našla své využití…

  19. Vystrčilovo svědectví z Ukrajiny: Je to úděsné, videa se zdráhám zveřejnit

    Já ho chápu. Taky bych se nechal kamerovat velmi nerad kdybych byl takový bizarní mrňavý skřet.

  20. PeS (15.4.2022 (16.21))
    Lukáš 8:11 Semenem je Boží slovo
    Nemělo by se zpřístupňovat jen análně.

  21. 2 skimic – jo, tak to říkej církevním hovnostářům… No ale četl jsem, že někteří ministranti přijímají i orálně, nejen análně…

    • To už tu před dvěma týdny bylo. Vždyť je to debil.

  23. Dušane, vše nejlepší 🙂
    Už jsi v kotlince?

    • Navrhuji Řeporyjce,
      může pak do první linie jako zbraň hromadného ničení.

  25. Dnes začíná Pesach, svátek nepečených chlebů (byli v kalupu že těsto nestačilo vykynout)

    Schumi,
    tobě to nezávidím. Už jsi formálně prohledal všechny své nemovitosti jestli se tam nenachází Chamec? Koupil jsi víno? (každému alespoň 4 sklenice, neskrbli).
    Doufám že jsi během půstu nesežral všechny macesy k sederovému talíři!

      • ŽD umí jen Šalom alejchem. Díky svému talentu naposlouchala od nadsouseda. Daleko lépe.
        Já tu lámavou intonaci „bolí zuby“ na strunách nesvedu.

        • Nevidím racionální důvod, jednak nemám tak nakvalt aby nestačilo vykynout, druhak chleba, až na příležitostné experimenty kupuju, a to vždy čerstvý, netrpím plynatostí, a nejsem na útěku ani na válečném tažení. Ani si krmi nekazím hořkými bylinami kvůli tomu, že kdosi kdysi měl hořkej život. Hořké byliny přednostně v příslušné tekuté podobě používám jako aperitiv a jako digestiv.

    • Skimici, složení mé stravy se neřídí kalendářem. Jím kdykoli cokoli co mi chutná, za peníze, které jsem ochotný za to zaplatit.

  26. Vcera jsem tady spitnul o Muskovi, ze nabidl ctyricet tri bilionu na zkoupeni Twitteru. Asi to bylo prehlednuto, nebo preskoceno s“toho vola nectu). At uz tak, ci tak, zvedla se tady boure, protoze dosud nezranitelna hraz monopolu High Tech by dostala trhlinu. Kdyby Musk vlastnil Twitter, byl by to jeho monopol! Rvou ti, kteri monopol uz dlouho, dlouho maji.

    • P.M. nebylo to přehlédnuto. Je ochoten dát za akcii přes 54 dolarů, což znamená za celek zhruba půl českého rozpočtu.

  27. skimic (15.4.2022 (8.40)) napsal:

    Příjemné Velikonoce všem slušným lidem, tedy ne progresivistům a válečným štváčům veho druhu.
    Vyjímečně i vlídný pohled směrem k černoprdelníkům, kteří nám na dnes zařídůi den pracovního klidu

    Ted vazne, skimici. Precti si znovu sve prani k Velikonocum, bez do kouta, nafackuj si a poklekni ve studu na rozbite skorapky od ustric.Svou blbou urazkou tradicnich svatku ve sve druhe vete jsi se sam sebe zaradil mezi ty, kterym nadavas ve sve vete prvni.

    • Hele, zklidni hormón. Slavím i dnešního Pesacha.
      Akorát že to nebývá den pracovního volna.

  28. hlavička – pochopitelně skopová. Ale kde byste něco takového viděli – to jen u nás jsou jehňátka a kůzlátka, ty lepší dokonce jen mléčné.
    Nejtenčí podlahové topení je topnou folií. Provozuji na hotovou podlahu už pět let.

  29. Teda, vy toho naděláte kolem propagandistického údaje, že před x lety popravili jednoho židovskýho buřiče… Kdo ví, jak to bylo ve skutečnosti, pokud vůbec… Soudě podle toho, jak jsou dnes popisovány události, které si osobně pamatuju…

  30. maYda (15.4.2022 (15.07)): ano, uvědomuji si. Proto výrazy v normální době a společnosti nevhodné používám jen pro velmi nerozumné. Ovšem poté, co jsem vytušil, že i toto příhodné výrazivo škodí, zjemnil jsem tón ještě více.
    Proto se snažím výrazivo zklidňovat – viz mé citace pouze z oficiálních zdrojů.
    Čtenář nechť porovná příspěvky mé s jinými.

    Někteří pějí ódy na rusáky, protože nenávidí USA. Ale zatím jsem naživo neviděl jediného, kdo by chtěl ruský svět u sebe doma nebo na zahradě. Kdo by chtěl, aby se Čuvači a Degeši chovali u něj jako doma.
    Prý se někteří ekonomičtí liberálové (libertariáni) radovali z dobytí Saigonu. Protože to zničí dva státy – zkorumpovaný jižní Vietnam a USA.

    • Němečtí socialisté se chovají tak, že jim nebude vadit russký svět v Praze a Varšavě. Nic neobvyklého.

    • To je skoro to samé jako že Amíci moc nechtějí Hispánce z dolní Ameriky

    • Teda, to je dost černobílé vidění – kde nemá rád USA, je opěvovatelem RF… Jednodušším to možná vyhovuje.

  31. Křesťanská symbolika – byl jsem dneska s ženou v Brně. Po překročení Vizovických kopců se hýbe zemí, čím blíž k Brnu neví nic o půstu (bezmasém). Největší fronty u Cinema City, u mekáče, KFC a Burger Kinga.

    • Kdo rychle dává, dvakrát dává. To když byly čtvrtky bezmasé dny, tak se to dodržovalo (ve veřejných stravovnách, dome ne 😉 )

      • No já teda nevím, včera jsme se cestou na chalupu stavili na večeři v KFC u dálnice a musím říct, že to nebyl fast food, ale spíš slow food.

        Dodatek : Byli jsme na cestách a to se podle pravoslavné věrouky půst držet nemusí, protože poutník má jíst, co dostane a nemá prudit s tím, že to nebo ono nejí. 😀

  32. Nešlo by psát slovo „ruský“ normálně, bez těch dvou s?

    Ono to docela tahá za oči, vypadá to fakt blbě, nemluvě o tom, že s prominutím, kurvením pravopisu Putina určitě neporazíme.

    • Polepším se. Snažím se přizpůsobit nejvyššímu a nejinteligentnějšímu. Symbolice a gramatice. Россия, ТАСС.
      Petře K.: Admirál je také v Lefortovu? Asi tam budují hlavní stan (штаб-квартир, главное управление).

      • No, mně to spíš připadá jako přizpůsobení poměrně jednodušším komentátorům, co v internetových diskusích chřestí zbraněmi a každého , kdo nehýká „sláva Ukrajině“ by postavili před polní soud.
        A připadají si u toho úúúúúžasně vtipně.

  33. Všem pohodové svátky, hlavně ve zdraví. Obsahují poselství více kulturních rovin. Užijte si Ježíška i Mojžíška. Mír s vámi, Šalom, Selam aleikum.

  34. “ Ani si krmi nekazím hořkými bylinami kvůli tomu, že kdosi kdysi měl hořkej život. Hořké byliny přednostně v příslušné tekuté podobě používám jako aperitiv a jako digestiv.“

    TAk ono se v tej Bibli nepraví, v jaké konzistenci ty byliny požívali.
    Klidně to mohla být bylinná hořká. 😉
    Podle některých to snad měl být křen…
    A skopové s mátovou omáčkou je anglická klasika a to by taky mohla být podobai „hořkých bylin“, podávaných k masu.

    • Hodnotit to nemohu, maje hudební hluch ale líbí se mi to. Odborný postoj by snad mohla projevit Matzurka.

      • Proč já ? Nejsem odborník na hymny z 12. století či kterého. Líbí se mi to, i když mám radši sbory vícehlasejší (a když už i mužské hlasy, tak nějaký ten bas …).
        A mohli to nechat v latinském originále, to pak z toho ta gotika vynikne ještě víc 🙂
        Stran hudby, dnes na ČT Art (20:15) bude záznam koncertního představení Jesus Christ Superstar, přičemž nejzajímavější je asi to, že si tam střihne roli Heroda Alice Cooper.

  37. To, co vidím kolem sebe vlastně už od mládí (s malou pauzou kolem milénia) je pojmenovatelné docela jednoduše: dav.
    Je třeba být stranou, vylézt si na sloupek a nenamlouvat si, že být dole, měl bych aspoň malinký vliv na směřování nebo aspoň hučení davu. Neměl.
    Imperativ dneška: Zachraň se kdo můžeš!
    Aspoň myšlení…

    https://www.youtube.com/watch?v=b4YXEeMnBwE

    Tohle je i můj protest.

    • Akorát nesmí být přízemní mlha. To pak z toho sloupku namísto skutečnosti je vidět jen mlha a jeden si akorát může domýšlet, co je pod ní. Občas mimo…

      • V mlze je vidět na pár kroků. Jak nahoře, tak dole.
        Dole je to nebezpečnější. Člověk si snadno naběhne.

  38. No, s určitým odstupem snad mohu hodnotit… Dle mínění jiných se sekanice povidla… Udělal jsem 2 pekáče, obsah jednoho už zmizel v trávicích traktorech, obsah druhého začne mizet za chvíli… Já snad budu muset přidělat…
    Na druhou stranu to člověka těší, že to mizí před očima… A maso jsem dal jen vepřový – půl vařený plecko, půl uzenou krkovici… Ale mísu bylinek – kopřivy, špenát, pórek, petržel, koriandr, medvědí česnek a bazalku…

    • U nás už žádná velikonoční nádivka nezbyla. Pekáč byl ukázkově vylízaný.. Akorát mě zlobí, že se mi nepodařilo koupit vepřové srdce, které jsem na smetaně slíbila na Bílou sobotu.

      • U nás bude nádivka až zítra. K obědu jidáše, k večeři nádivka.
        Ale mazanec i beránek se povedly.

      • Za nedostatek prasecich srdci na trhu mohu i ja. Onehda jedno prase zamordovali, vyjmuli z neho srdecni chlopen a vmontovali ji do mne. Nevim, jestli to bezchlopnove praseci srdce nezahodili jako neprodatelne. Ted me napada: Co na to asi muselmani, kdyz se proberou z narkozy a doktor jim rekne, ze maji praseci srdce?

  42. Jak je vidět, americkým prezidentem se skutečně může stát kdokoliv 🙂

  43. 2 Petr Kunetka – na druhou stranu, Matěj Kopecký s Kašpárkem projel kus světa a všude byl vítaným hostem… Tak proč by diváky nemělo zaujmout tohle pimprle?

  44. každej ne, čím blbější tím větší šance

  45. Berte to positivně z hlediska rovných šancí. Je země, kde se i mimoň může stát presidentem.
    Sláva Ukrajině!

  46. Jen houst!!!! Nikdy jsem nemyslel, ze budu na stara kolena tak zlomyslny! Co vam mam ale rict? Jsou tady Cesik teri utekli jeste driv jak ja, kteri kviceli stestim, kdyz ten osel vyhral volby. . .

  47. P.M.
    ber to positivně jako já. Ani ten magor nedokáže Státy zničit, stejně jako Trump je nedokázal zlepšit.
    The truth is out there. V bažinách.

    • Piss!, ouvej, chtel jsem rict peace, skimici. Trump dal Americe zachranny shock k probrani. Zlepsil Ameriku. At ma uces, jaky ma.

      • Pis je P.M. v albánštině neslušné slovo. Znamená špinavý (pise – špinavá).

        • Ja jsem jen chtel predvedst, jaky jsem jazykovy eskamoter! Chyba! Albanstinu (je to jazyk?) neznam. . .

  48. Skimici, chtěl jsi zvolat „Sláma u kravína“ ne?

      • Ne, je to jediná možná reakce „smějících se bestií“ na všeliké kravíny typu zakázané Z a V a na MM (mediální masáž), která trvá příliš dlouho a je příliš silná.
        Inu – hoši a dívky z WOKE to poněkud přesolili a přepepřili a nechutná to už vůbec nikomu. Možná už ani jim – v USA sledovanost CNN údajně klesla o 20%. Příjmy z reklam klesají. Ani v Kotlince už není Ukrajina jediné téma zpravodajství. Připouští se dokonce alternativní výklady zpráv. (Říká žena. Budu se muset zase jednou podívat na TV.)
        Sláma u kravína!

  49. Tak tu mame Bilou sobotu a nedeli, na stul prinasejici tradicni dobroty. Z nabidky dobrot, Velikonoce, vcetne pondelniho „smigrustu“‚, navrhuji, aby odmitaci tradic zavreli sva vrata a nenechali se rozrusovat representanty progresu.

    • Ted to po sobe ctu, a vidim, ze kolem Bidena je tady zlych blbu nekolik. Chtel jsem nahore rict, ze jakakoliv tradice, jako jsou Velikonoce, je progresivistum posledni zabranou vynulovat historrii a zacit udernym : „Kdo nejde s nami, jde proti nam!“Myslite, ze jsem sam , kdo rika:“ Ahoj, bude lip!?“

  50. Něco jako Lomikar:
    Zelenskyj: Svět by se měl připravit na to, že Rusko použije jaderné zbraně.

Komentáře nejsou povoleny.