Ukrajina

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. Taky v Rusku blbnou stejně jako u nás… Srovnej

    17:23 – V centru Moskvy zadrželi policisté čtyřicetiletého muže kvůli tomu, že měl na sobě tenisky v modrožluté barvě. Podle jeho právníka to ruští policisté považovali za „způsob agitace”, píše Insider.

    U nás jsou zase hákliví na Z na chlebíčkách.

    Fakt začínám mít problém ty státy rozpoznat.

    • Snadná pomoc: Kolik je zadržených za chlebíčky?

      • No, zadržení ve smyslu že museli k výslechu byli oba. Nic moc pomoc.

    • Tak… to je síla. Na tohle jsem ještě nebyl mentálně připraven, ale…
      Jdu se učit star-spangled banner. Slova neznám zpaměti, ale to dám…

    • No jo, ale to čteš zastaralé válečné teoretiky !
      Brzy dojde i na zkracování fronty !

  2. Začínám si připadat fakt jako v blázinci.
    Tohle tu nebylo ani za dob tuhého reál-socialismu. Měly by se ty cemperovštiny evidovat, aby byly důkazy o šílenství a pro umístění takových elementů na uzavřená oddělení. Česká vlajka je podpora Rusku. Neuvěřitelné.
    A co francouzská vlajka? A to zpráva o dvoubarevných teniskách může být fake zatím co Cemper to podepsal.
    Když k tomu připočítám BLM, GD, progresivismus, LGBT++ a podobné je to prostě neskutečné. Tohle se asi bude muset vyřešit válkou. Přes 70% obyvatelstva si myslí, že Rusko bezdůvodně napadlo Ukrajinu, máme přijímat ukrajinské běžence a přitom se bojíme, že to sníží naši životní úroveň. Nezanedbatelný počet ovčanů se bojí, že Putin obsadí Prahu.

    Tak mě napadá – sice neobsadí, ale měl by. Ještě bych chtěl zažít, jak všichni ti „cemperové“ opět převlékají kabátky. Už jsem to viděl dvakrát a je to celkem velká pr.el.

    • Co se divíš? Takový starý zkušený kocour.
      V demokracii jaký lid, taková vláda. Nynější stav není stavem výjimečným, nýbrž normálním projevem obecně kultury obyvatelstva, které se po dobu několika desítiletí z několika milionů let svého vývoje co by primátů, nazývá občany v představě, že to tak už bude nafurt.

  3. To jsou nějaký závody v blbnutí nebo co?
    media řeší, jak má někdo naskládanej sejra na chlebíčku a státní vlajka je symbolem vlastizrady.

    No a když kouknete do diskuse pod článkem o těch chlebíčkách, tak to je jeden dement s pěnou u huby vedle druhého a všichni ty chlebíčky považují za věc vyššího principu mravního a tvůrce chlebíčku by nejradši vykostili a rituálně stáhli z kůže.

    To ty lidi fakt nemají jiný starosti?

  4. V té diskuzi k Cemperově „úvaze“ o symbolice české vlajky někdo cituje údajný výrok Řeporyjce:
    Ta stupidní atomovka by nám prospěla nejvíc. 200 tisíc mrtvých hned, čtvrtina národa do pěti let na ozáření, Amíci by do hodiny vymazali Rusko z mapy a byl by klid. Od Čechů i od Rusáků. Světu bychom FAKT nechyběli

    Tady si už nejsem jist, zda přivolat psychiatra či spíše někoho s ostřížím zrakem.

    • Mohl by začít sebou.

      Řeporyjec je další důkaz negativního vlivu dlouhodobého požívání jistých substancí na kognitivní schopnosti. Mohli by se se Zelenským chytnout za ruce a rozběhnout proti zdi.

  5. dvd
    v tomto případě je slečna Spravedlnost slepá doslova.

  6. Kdysi ještě za komoušů, když jsem na vojně neochvějně stál na stráži Míru a Socialismu, vroucně jsem si přál, aby tehdejší SSSR šel nejlépe celý do prdele.
    Netušil jsem ale, že se to začne plnit zrovna teď.

    • Bohové při plnění přání bývají zlomyslní.

  7. skřivánci na niti se ještě pouštět smí?
    nebo už jsou zase v trezoru..

  8. Petr Kunetka (21.4.2022 (19.22))
    ad vazal – tak zde s tím nemám problém. Když už teda nemůžeme býti sedmnáctou spolkovou zemí (byla by tam i symbolika. Sedmnáctého.) tak alespoň nějakou základnu. Klíďo větší než v Kosovu.

    • Nevím, zda nepřeceňuješ mou mentální stabilitu… 🙂

    • Horší je, že o tom nejednala. Z toho článku mi spíše připadá, že je pozvala ať si tu dělají co chtějí v libovolném počtu a přivezou si co chtějí. A že z naší strany se na nic nebudeme ptát.

      • Ona nepřišla jednat, ale projevit oddanost, přece. Co je jiného úkolem vazala, než projevovat svou oddanost suverénovi – účastí na jeho válkách?

  9. „„Ráda bych oficiálně potvrdila český záměr podepsat Dohodu o obranné spolupráci (DCA), která posílí naši pozici dobrého spojence Spojených států,““

    Se mi udělalo trochu nevolno. K zblití, přesněji.

    Takhle, ještě jsem nepřekročil tu mentální hranici, ale dělají pro to maximum.

    • „Pomoc, která je podle slov šéfa Bílého domu určena pro „frontové linie svobody“, zahrnuje munici, dělostřelecké zbraně či taktické drony.“

      Frontová linie svobody. Ach, jak jímavé. Oko nezůstane suché. To je něco jako hranice táboru míru a socialismu?

  10. Něco na ten způsob…

    No, tak si teta udělala za státní peníze velte do USA. Přece byste jí to nezáviděli.

    ale tohle je „veselejší“
    „Američané nevědí, kde končí dodávky zbraní na Ukrajinu“
    https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-rusko-ukrajina-zbrane-dodavky.A220420_145120_zahranicni_jhr?zdroj=banner

    Podle titulku nevědí, kde končí jejich kvéry, ale podle článku vědí, že ne u Rusů.
    Hádala bych, že asi končí v různých soukromých armádách, které si vydržují jednotliví oligarchové.

    Ovšem v diskusi správně smýšlející s neochvějnou vírou trvají na tom, že to je jen prohlášení pro veřejnost, ve skutečnosti to vědí a je to taktika, aby se nedověděli rusové jaké zbraně, kolik a kam tam dodali.

    • No, jestli víra, že nekončí v Rusku je postavena na tom, že „Vždyť se mu ani nedaří prolomit ukrajinskou obranu.“, tak potěš pámbů.

      Oni totiž Rusové jedou na donbaské frontě klasickou infiltrační taktiku, než začnou ofensivu, a celkem se jim daří.

  11. maYda
    teta si původně jela jen pro mrtvolu, tak toho využila a vlastně státu peníze ušetřila.

  12. Jo, vlastně. Když jsme tam poslali ty policajty vyšetřovat válečné zločiny, jak skončilo vyšetřování té střelby ruských zajatců? To by mělo být lehké.

  13. „„Nemůžete stát někde mezi.“ Ukrajinský ministr důrazně žádal Bulhary o pomoc“

    Přesně tak! Kdo není s námi, je proti nám!

  14. A přejmenovat Zlín na Gottwaldov. Lepší komunistický vrah, než to proklaté písmeno, ne?

  15. Co nahradit Z jiným písmenem? Jako nejpříhodnější se mi jeví H. I s ohledem na to co nás čeká.

  16. Fialova výzva padla na úrodnou zem (ale jinde než čekal a proto je to udavačství, u nás by to byla záslužná činnost občanů). iDnes upozorňuje:
    V Rusku se zvedla mohutná vlna udavačství.

    • qyivis,
      já myslím, že ti svazáci s fialovými šátky jsou schopni zavést znovu i uliční výbory.

    • Ten Idnes ji možná viděl. Hotová tsunami?
      „Značka CukrováHora“ nesmí do Ruska. Asi ho to moc netíží. Pochybuji, že se chystal na dovolenou na Krym. Vypnutí jeho sociálních sítí ho žere mnohem víc, počítám.

  17. Když si představím V+W, to by bylo materiálu na forbíny. Ajajaj!
    Toho stavebního, myslej?
    Ale kdepak. Toho už teď je nedostatek.
    Já myslel toho co lidi mají v hlavách.
    To jako rozumu? No, aby se nemejlili. To teprv je ouzkej profil….

  18. A zase jedno nepochopení:
    Modlete se za zdraví Putina, prosila Peková. Rozhovor prověřuje policie.
    Přitom šlo o tom aby už nebyl šílenec a přestal válčit. To je přece rozumný důvod k modlitbám, ne?

    • Když šílenec prohlásí cokoliv, jiní šílenci tomu dají jiný šílený význam.
      Mimo jiné, tohle říkají i naši Rusové. I Ukrajinci, ba i jeden Bělorus, který Lukašenka opravdu nemusí. Kolem Putina je dost jestřábů, kteří by naskočili po něm a nezakecali se. A byli bychom v tom. Pak bych možná věřil i tomu, že se kozácký kůň napije z Vltavy.
      Pod znovu vztyčenou sochou maršála. Piedestal tam myslím ještě je.
      Američani by žádnou A-bombičku nehodili. To by se ohrozili sami. Dopadli bychom jako dopadáme obvykle. Máme zkušenosti.
      1938, 1968… (Za 1948 a a 1989 si můžeme sami.)

      • V tomhle případě nejlépe ze všech špatných.

    • …“Mně nevadí, že jste policejní strážmistr. Mě vadí, že jste blbej policejní strážmistr.“…

  19. Moje vnitřní bestie se už nesměje. Není čemu. Byl by to hysterický smích člověka, který stojí s oprátkou na krku a čeká, až někdo kopne do toho sudu.
    Zdá se ovšem , že to budou „naši“.

  20. Petře, viděl jsem fungl Teslu s ukrajinskou značkou. Slušný dojezd….

  21. 2 skimic ad 16:34 – no, musíš zohlednit i odvozená slova… Takže mašinfíra (tedy strojvůdce) se řekne rušnovodič… Takže jak by to bylo ve Tvém podání? Mrdoň? Mrdatel? Mrdovodič?
    Já nejsem lingvista, tak mě nenech tápat…

  22. PeS
    HzŽ to tam pod tím pěkně použil.
    Mrdňovodič přece

    • Stavba slova je tam jasná.
      V češtině se jánevímproč při tvorbě prefixu tohoto typu vynechává, jak správně použíl HzŽ samohláska
      tedy
      Višeň – Višňo
      Rušeň – Rušňo
      Mrdoň – Mrdňo

  23. 2 Petr Kunetka ad 17:55 – „A nikde jsem se nedočetl, že součástí vítězného postupu proti nepřáteli je vyhazování mostů do vzduchu…“ – no, nepíše o tom ani mistr Sun… ale to bude asi inovace… Takže třeba jako projev radosti bývá zvykem někde vyhazovat do vzduchu čepice (nejlépe cizí) – doba pokročila, tak možná jinde na oslavu vítězství vyhazují do vzduchu mosty… Aby pak následně udělali nové, jiné, lepší…

  24. ještě 2 Petr Kunetka ad 18:08 – „Určitě to souvisí s plánem Zelenského vojensky odblokovat Mariupol a vyklestit hrdinné obránce.“ – neztratil jsi tam někde háček?

  25. 2 skimic – no, to mrdňo by šlo… Ale ten vodič mi tam trochu falíruje… aby si to lidi nepletli třeba s polovodiči, nedej pánbu se supravodiči… Takže co takhle třeba „vodca“? Takže bychom dostali krásný výraz „mrdňovodca“… Navíc je to jazykově blízké oblíbené slovenské zábavě – mrdání vovcí…

  26. Tak si tam dej Führer (viz mašinfíra, rušňofíra, mrdňoführer)

  27. Ačkoliv Mrdňovodca je taky dobré. Klientovi to zítra navrhnu 🙂

  28. Co třeba N1, nebo N0, to se ještě smí…

  29. „21:35 – Ruské síly dnes dobyly v Donbasu 42 vesnic, ale ukrajinské jednotky by je mohly získat zpět, uvedla poradkyně šéfa Zelenského kanceláře.“

    A to ještě Ruská ofenziva pořádně nezačala, probíhá ostřelování a průzkum bojem.

    To bude ten rafinovaný Zelenského plán – zmást Rusa k postupu a následně za ním vyhodit mosty. Nebo tak něco.

    • Za tím cílem přece na Rusko zaútočil a málem dobyl Moskvu! 😛

      • Já narážím na tu děravou propagandu.

  30. Co kdyby Putin vyšel nejen zdejším politikům vstříc, úplně zastavil dodávku plynu a ropy do EU?

    • Zatím:
      Oficiálního mluvčího Ukrajiny sleduje na YT cca 50% Ukrajinců. neoficiálního, zakázaného, Podolyaka, taky Ukrajince, ale nezávislého a proto neproukrajinského taky 50%.
      Vzhledem k tomu že Podolyaka je třeba hledat na náhradních adresách mi vychází, že vládní politiku (tedy Vl.Zel., nakolik je „vládní“ se nedá odhadnout) schvaluje nanejvýš polovina Ukrajinců. Což celkem odpovídá předválečnému rozdělení Ukrajiny. Setrvalý stav.
      Konečně jsem dneska viděl ten slavný propagandistický ukrajinský klip, ve kterém Ukrajinka v národním kroji podřízne srpem Rusa. Velmi dobrá propaganda, taková něžná. Stejná aranž jako když bojovníci islámského státu podřezávali v klipech nevěřící. S tím rozdílem, že ten „Rus“ pak hrál ještě v dalších klipech. Káfirové po akci zůstali ležet.

      • Zastavit plyn a ropu?
        Ale až na podzim, až si pan Kunetka a já nasbíráme šišky na vaření a zakoupíme svíčky na svícení. Rádio budu nabíjet fotovoltaikou nebo generátorem na kličku. Internet? Na to už asi nebudu mít sílu. Budu asi muset řešit jiné problémy. Třeba kde sehnat pitnou vodu.

        • No ale tehdy už i ten internet bude na svíčky, nebo si jeho provozovatel bude třít liščím ocasem ebonitovou tyč, aby poslal jednu větu …

          • Alespoň bude mít čas na to aby si rozmyslel co v té větě napsat 🙁

    • Konečně změna tématu. Je to pro mě bohužel daleko, Karle.
      Ale mrzí mě to. Budou tam asi krásné kousky.

      • Téma si volí každý sám. Proto se zde vyskytuji zřídka, poslední dobou.

    • Bude fotoreportáž? Včetně přehlídky historických kostýmů a spodního prádla z 30.let?

  31. Skimici? Omluva! Nemohl jsem odpovedet, jelikoz jsem byl ucit cesky pstruhy v horach.
    skimic (21.4.2022 (17.06)) napsal:

    P.M.
    máš pocit že rusáci své bratry, kterým říkají Chochli z Chochlandie dostatečně nerespektují?

    To by mne tak ani nevadilo, kdyby Rusaci nerespektovali take vsechny ostatni. Furt mne jde hlavou Havlicek. On je, myslim, precetl skvele. Taky Turgenevuv kovar v Lovcovych zapiscich, ktery plakal, ze ho uz nema jeho pan rad, a na otazku proc odpovedel, ze jeho pan ho uz dlouho nepretahl bejkovcem. Stejne tak mne nijak neoslnuji ukrajinsti musulmani na Rjepinove obraze, jak ozrali pisou petici ruskemu carovi. Je to stejna verbez, pryc od nich!

    • casanova popsal to, co turgeněv, zhruba o sto let dříve.
      když casanova pobýval v rusku, najal si ruského sluhu, který byl drzý.
      postěžoval si známému a ten mu poradil, aby sluhu občas zbil.
      sluha si řekne, že ho pán má rád, proto ho bije.
      ta pasáž o rusku je zajímavá, stejně pak i o polsku.
      celkově ta casanova autobiografie je zajímavý popis
      tehdejší evropy.

      • zajímavé téma, Divano… to zbití…
        Jedna známá (Slovenka) si kdysi trpce stěžovala, že jí manžel asi nemiluje, že se jí už 14 dní ani nedotkl (myslela neuhodil.) Později se s ním dokonce rozvedla…
        Je zajímavé jak se směrem na východ důkaz lásky požaduje častěji. Na Západě je na toto paragraf za domácí násilí, Morava jednou ročně (mrskačka), Slovensko aspoň jednou čtrnáctidenně, UK/Rusko i denně? Nedělá se někde (např. Enviro Uni) průzkum? Výsledky by mne zajímaly…

  32. Dobré ráno
    dnes budu muset být za volantem a po včerejší zkušenosti se budu bát mé oblíbené (rád se nechávám týrat) ČR Plus. Je to pro mně prostředek styku s realitou České Kavárny, jejichž hosté se v mém životě normálně nevyskytují.
    Ale včera bylo opakování nějakého pořadu s Lucií Výbornou z předešlého dne.
    Hostem byl tentokráte novinář Martin Dorazín, který má Ruské vzdělání (vystudoval v Petěrburgu společenské vědy).
    Pro mě byl zatím nepřekonatelným extrémem Míra Karas (Dušane promiň). ale Martin Dorazín je borec, který si ho namaže na chleba.
    https://radiozurnal.rozhlas.cz/rusove-chteji-tretinu-ukrajiny-vyhnat-tretinu-vyhladit-a-tretinu-prevychovat-8727865

  33. P.M. (22.4.2022 (0.51))
    „Je to stejna verbez, pryc od nich!“

    S Rusáky, Ukrajinci i Bělorusy půl života obchoduji a tam se pohybuji. Proto nerozumím náhlému okouzlení Světového Míru ukrajinci. O to horší bude vystřízlivění. A z toho Zelenského jde vyloženě strach stejně jako z pojídače kravat.

    • Se ski-micem bohužel nelze než souhlasit.
      I když moje zkušenosti zdaleka nejsou tak rozsáhlé jako jeho. Podstatné je zjištění, že ani Rusové, ani Bělorusové nejsou zombie, pojídající své bližní a Ukrajinci zdaleka nemají křídla andělská.
      Naopak: Ukrajinců je na rozdíl od Rusů a Bělorusů více druhů a nesnášejí se docela parádně. Principiálně, ne lidsky. Je to problém hodně starý, který se jenom obnovuje. (Heslo: Malorusko)

      • Co se týče Zeljenskéhjo a jeho skvadry, jde z nich opravdu strach, Jejich puzení se zmocnit vlády nad celou (!) Ukrajinou bez ohledu na počty mrtvých je hodně hrozivé. Zatím to (asi na příkaz USA) platí Eurosajuz. Až se kapsy vyprázdní a Zelenský & his boys upadne do dílčího zapomnění (bude se snažit nadávat celému světu, že ho nechal na holičkách) to teprve bude pohled!
        Moc se v ukrajinské situaci věrchušky nevyznám, jen tak registruji, že sebevědomí „herce“ klesá a je nahrazováno křečí, vztekem a beznadějí. Stačí jen časosběrný pohled na jeho obličej.
        Nemusí nic říkat.
        V divadle se říká: Šašku, je to málo. Přidej!

  34. Dobré ráno,

    Martin Dorazín je najednou nějaká celebrita. Včera byl taky na ČRo 2 v pořadu „jak to vidí“

    Tomu okouzlení Ukrajinci taky nerozumím… Nejvíc jsou okouzleni lidi, co ještě nedávno pro ně byl co ukrajinec to mafián.

    Ale na to, co předvádí naše vláda fakt nemá nikdo. To nedělaly ani bolševický vlády, že by dělaly kampaň na to, že udavačství je občanská povinnost.

    • Dorazín teď čerpá svých pět minut slávy. Naskočil na vhodnou vlnu. To přejde.
      ===
      Ano, tohle svinstvo nepamatuji ani za tuhého socialismu.
      Národ skládající se z Pavlíků Morozovovů. Brrrr!
      Kdyby se situace na Ukrajině nějak uklidnila nebo zvrtla, nic netrcvá věčně, budeme pak udávat udavače?

  35. Upozornil mě kamarád, že má dnes výborný článek Vlk, což mně překvapilo že ani jeden Vlka nemusíme, když to mám říct mírně.
    https://vlkovobloguje.wordpress.com/2022/04/22/obejdeme-se-bez-dolaru/
    Ukázalo se však, že jde o přejatý článek, kde jsou zajímavé časové řady
    Tato mě doslova šokovala
    https://i0.wp.com/asiatimes.com/wp-content/uploads/2022/04/april12a.png?resize=780%2C566&ssl=1&zoom=2
    Tedy respektive ten gradient.

    Americe toho kromě nějaké větší války opravdu moc na výběr nezbývá.

    • Inu, o úpadku Západu mluvíme dlouho, je ale zajímavé zkoumat konkrétní projevy.

      • Koneckonců, co viz „drzost“ BRICSu nebo Saudů nebo… vlastně kohokoliv..

  36. JJ, skimici, měl jsem projekty v Rusku i Ukrajině a také nechápu. Ale to je jedno, můj problém.

    Zelenskij mi přijde na koksu nebo péčku, fakt si nemohu pomoc.

    • Co má jiného dělat?
      Když sebou začne škubat na špagátkách, možná vypadne z okna nebo spadne ze schodů…

      • Pravda. Může si počítat v epigramech od KHB, třeba nechoď Vašku…

  37. Je fascinující, jak hluboce neznají lidé historii. Třeba teď jsem čel komentář, že Rusové jsou jako Mongolské hordy, ale podobně jako Mongolé zase narazí na zeď.

    Připomenul bych, že Mongolové v Evropě drtivě vyhráli všechny bitvy (Krakov, Mohi – Václav I. zachráníl svou armádu tím, že se stáhl na západ). Z Evropy se stáhli se kvůli dynastickým sporům a nezajímavosti Evropy.

    Mongoly porazili Rusové po zhruba 300 letech snahy.

  38. Teta Austinovi olízla řiť a v televizi se rozplývala 🙂

  39. Procházková
    „…národ se utápěl v jásavé atmosféře přesvědčení, že když všichni (nebo skoro všichni) chtějí dobro, tak z toho nic jiného než dobro nemůže vzejít.“

    • Dotklo se mne ovšem, že ve článku naznačuje, že člověk, kterému je 79 let, je už mimoň!

      Bidena nejde přece zobecňovat!

  40. Skimici,(22.4.2022 (9.44))
    anžto jsi nedal odkaz, tak jsem si tu větu vygůglila.

    Procházková ji nespáchala pouze přesňuje jiný text.:

    „V polovině 80. let minulého století uspořádala Lenka Procházková anketu, ve které se ptala několika desítek lidí, jakou radu by dali dvacetiletým, kteří touží po zlepšení poměrů. DR dnes publikuje tehdejší odpověď Josefa Poláčka.“

    Myslela jsem, že jde o poměry po revoluci. Inu nepoučili se z toho 68, stran toho, že i když všichni chtějí dobro, tak z toho může být velké průser.

    Jinak mi ten text připadá strašně ukecanej, mnoho slov málo obsahu.
    Chápu, že se autor asi potřeboval vykecat z toho, jak dopadl 68, ale co by si z toho tehdy i dnes asi tak měla odnést mladá generace?

    Kdyby se mně někdo tázal, jakou radu bych dala já dnešním dvacetiletým, tak bych řekla, že výhradně jen takovou, o kterou sami požádají a jen těm, kteří budou vědět, že rada je jen můj pohled na věc, ale rozhodnout se musí sami.

    • A nemohl by se s celou vládou vzít kolem ramen a vydat se třeba krmit lední medvědy? Vidím tam samá pozitiva:
      1. Lední medvěd je ohrožen globálním oteplením, takže krmením mu umožníme přežít
      2. Nažraný lední medvěd nebude muset zabíjet a žrát roztomilá tuleňátka.
      3. Krmič nakrmením ledního medvěda ukončí svoji uhlíkovou stopu, čímž získá přízeň matky Gaii. Zároveň přestane spotřebovávat ropu a plyn, čímž zasadí smrtící ránu Putinovi.

      • Krásná představa, ale bohužel, zodpovědnost za to, že musí vést nás, pomýlené, mu to nedovolí.

    • Nějak mi to připomíná nápad jistého V. Havla, který věděl o pěkné horské chatě kdesi v Tatrách, kde by mohl Izrael jednat s Palestinci a kdy by vznikl takový tak nějak havlovský mír. Koukal jsem se tenkrát do nejrůznějších novin – tedy cizozemských – a nepamatuji se, že by tenhle nápad vůbec někdo bral do uvážení. Možná, že by se tím mohl J.L. inspirovat.

  41. „Rusové odmítli velikonoční mír, mohutná ofenzíva jim přinesla zisk čtyř desítek vesnic“

    A to kolik by jim přinesla, kdyby nějaká proběhla… Mne už to lhaní našich médií a vlády fakt štve.

  42. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na hrdinu WWI, Adrian Carton de Wiart.

    „He was shot in the face, head, stomach, ankle, leg, hip, and ear; was blinded in his left eye; survived two plane crashes; tunnelled out of a prisoner-of-war camp; and tore off his own fingers when a doctor declined to amputate them. Describing his experiences in the First World War, he wrote, „Frankly I had enjoyed the war.“

    Už vlastně vím proč.
    „Governments may think and say as they like, but force cannot be eliminated, and it is the only real and unanswerable power. We are told that the pen is mightier than the sword, but I know which of these weapons I would choose.“

  43. Dobrý den. Když byla řeč o šašcích:
    https://youtu.be/Mms6g6HGrO4
    Vrchní cenzoři si stěžují na cenzuru. „To nebylo ani za bolševika“. Ano. Staré dobré časy. Se složkou na každého.
    Vůdce vyhlásil dobytí Stalingradu. Co mu Morell namíchal? Vítězství Zdar!

    • Jsem poněkud dotčen. Na cenzuru jsem si stěžoval já. Jaktěživ jsem necenzuroval.

    • Společnost na obranu svobody projevu dělá reklamu Babišovu vrchnímu ideologovi, Janu Macháčkovi.
      Když Babiš cenzuroval, Macháček mlčel.
      Když fízlové a prokurátoři cenzurovali, Macháček mlčel.
      Když vláda chce – poněkud neobratně – brzdit Putinovo žvanily – Macháček žvaní.

      • Tak napište Macháček. To je magor už asi 20 let.

Komentáře nejsou povoleny.