Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. já se ptal na pátou kolonu – co je quslingovství či co není. Jsem v koloně, když s Klausem souhlasím? Nemám v tom jasno… Nejspíš ano.

  3. „Když před 75 lety dopadla na Hirošimu první atomová bomba, změnilo to svět i podstatu válek. Řetězová reakce této zbraně totiž byla schopná zabíjet mnohem účinněji, než to do té doby kdokoliv dokázal.“

    Proto nemá smysl hledat nějaké analogie s rokem 1938. Tenkrát se mohli bát jen konvenční války, kdy je poměrně velká šance, že aspo0n někdo přežije.

    Když by rozpoutání konfliktu naplno mohlo znamenat jadernou apokalypsu, po které by zůstala jen zničená a nepoužitelná země a radiace by se žířila i mimo území konfliktu, se nemůžete poučit ze situace, kdy taková ničivá síla k dispozici nebyla.

  4. Mimochodem, doufám, že Biden má nějakýho opatrovníka, kterej ho hlídá aby ten atomovej kufřík omylem nespustil.

    • To je dobré vylepšení. Kočka do úklidu zapojila i ocas 🙂

  6. Putin je jen dvojka. Tu „válku“ evidentně organizovali jinde, když vědí, že má skluz. Anebo je novinář trouba, který napíše co mu z pera vyleze.
    iDnes: Podle USA má ruská operace skluz.

  8. To mně docela zaujalo:

    „Diskuze: Zákon na zabavení majetku ruským oligarchům spojil i rivaly ve Sněmovně reprezentantů“

    Nečekala bych, že zrovna ultralevicové demokratky budou proti zabavení jakéhokoliv majetku.

    Co asi je vedlo k tomu, že brání majetky ruských oligarchů?

  10. Dobré popolední vespolek,
    maYdo, dámy demokratky se třeba obávají o majetky své 🙂

  11. Luboš Motl před měsícem zavřel a zrušil svůj blog
    „The Reference Frame: Supersymmetric world from a conservative viewpoint“
    Ostříž se s Fialou můžou radovat. Stalo se to totiž na základě jejich honu na „dezinformátory“.
    Hnus, velebnosti. Máte být opravdu na co hrdí, soudruzi.

      • Ne. Zarazili to jako projev nekorektního bílého suremacismu a jako protest, že Muhuhwe Buguhwe za objev že 1+1=2 nedostala Nobelovu cenu.

  12. Josef Středula na Hrad?
    Podporuje Zeman i Kalousek. Dva polibky smrti. To nedá.
    Z druhé strany – navázal by vzděláním na tzv dělnického (bez vyššího vzdělání) presidenta Havla.

  14. 3x jsem se pokusil dát velmi krátkou zprávu a vono houbeles. Asi mě to nemá rádo.

  15. Už i Podoljaka dospěl k náhledu, že až se bude ten bordel uklízet, Polsko si na svou lopatku hodlá rozhopádně přimést Lwow, Luck, Stanislawow, Tarnopol a Rowne. S otazníkem je Winnica a Żytomierz.
    Ačkoliv, z Žitomiru je jedna naše švadlena a říká, že se tam mluví rusky. Ukrajinsky prý skoro nikdo neumí. To by Polákům asi moc nepasovalo. Ale wschodnie kresy jsou jasné.

  16. Mňo, v tom případě by si maďaři s rumunama taky jistě rádi přihryzli.

      • Předpoklad je, že Zakarpatskou Ukrajinu si bude nárokovat Maďarsko. Možná se dočkáme většího pohybu hranic – Zelený takové požadavky ze strany Polska nebude schopný uspokojit bez ztráty vlastní pozice. Ne moc velký kus si bude nárokovat i Rumunsko. Podpora nebo nepodpora režimu Zelenského dostává smysl.

      • Čaputovo si nepřihryzne, protože je stejně jako Fialkovo plné pravdy a lásky.

  17. Pánové, neblbnete trošku? Ukrajina se zatím celkem úspěšně brání a pokud se těžká technika dostane včas na místa odkud bude moci napadat ruská nástupiště ještě na ruském území, má šanci na slušnou plichtu (zatím), a vy ji už porcujete.

    • To není porcování. To je úvaha o návratu PŘED porcování. Řekl bych že o tom musí snít každý polský president.

    • No porcovat můžeme i Mars. Na hubě.
      Jenom mi zapadají ty navrhované polské jednotky na severozápadní Ukrajině. Už vím proč o tom Kačiňski žvanil už před cca šesti týdny. A provokace na jihozápadě? Opravdu to byli Ukrajinci? Už dávno nejsem voják, ale nějak mi to začíná dávat smysl. Nehezký. Solovjov ve své show politoval Ukrajince. Byli prostě obětováni. Rusové sice taky, ale „ich mnogo“.

  18. Dobrý podvečer. Když porcování Ukrajiny, tak já bych prosím vzal Přímořský kraj, pokud sousedé nebudou namítat. Trocha exotiky neuškodí.

    • Já myslel že Ukrajincii nejsou ještě ani v Moskvě a Vy už je vidíte v Přímořském kraji? Tam maj šikmý oči i rusáci. Zatím si musíte vystačit s domestikovanými Vietnamci 🙂

  20. On Kaczynski nestudoval s Fialou ty mapy ve vlaku do Kyjeva jen tak zbůhdarma 🙂

    • Fiala maximálně poslouchal, co by rád Kaczinski v budoucnu udělal. Ale pochybuji, že by se s politologem radil. Spíš mu ani nic neřekl, aby mohl pak mohl být „překvapen“. U nás se všechno rozkecá. Vždy nevhod.

  21. A teď už spinkat, zítra je třeba vstát do prvomájového průvodu.
    Nezapomeňte si mávátka a třepetalky!!

  22. Teď si dělám radost – na ČT Art jde Pink Floyd “ Delicate Sound of Thunder.“ Připojil jsem TV k Bose Accoustimax a užívám si…

    • Dušane, rámusidlo je to zvučné, kdysi jsem o něm také uvažoval. Bylo ve slevě, kterou jsem prouvažoval. Pro ozvučení „domácího kina vyhovující.“ Pak nějaké bedničky Bose 302 s „patentovaným“ odráženým zvukem, což obstarává jeden navíc jinam nasměrovaný vysokotónový reproduktor.
      Nakonec jsem šel konservativní cestou. Vylepšenou kombinací dvou menších regálovek paralelně s dvěma většími o něco níž. Každá soustava má trochu jiný průběh a charakteristické zabarvení. Jestliže se vhodně vyberou, navzájem se kompenzují. Společně hrají lépe než jedny nebo druhé.

  23. Ta prvomajova rana budu mit navzdycky v hlave. Tlampac na rohu hned od rana vyrvaval „Kupredu leva, kupredu leva, zpatky ni krok!“ a jine hity. Pionyri behali po ulici jak na kvet pampelisky lacni motylkove. Dva sousedi, kteri byli u hasicu, sli s vaznymi tvaremi a nalestenymi helmami do mesta na seradiste.
    U nas doma nikdy nesmelo padnout neslusne slovo. Maminka byla metr. K memu a brachovu nesmirnemu stesti, toto pravidlo rok po roce porusila nase babicka. Ani maminka ji byt jen premerila prisnym pohledem, kdyz k nasi radosti do zvuku raznych pochodu, rekla, s pohledem uprenym vzhuru: „Kdyby na ne aspon padaly hovna jak duchny!“

    • Na exkrementy (čti ho_na) padající na prvomájové průvody nepamatuji, ale na sníh, snášející se na pionýrské košile a rudé šátky ano. Dvě hodiny podupávání na shromaždišti. Ani dvě trička a svetřík pod košilí nepomohly, v příštích dnech bylo ve řídě dost prázdno, nachlazených bylo hodně.

      Teď se už to neslaví. Ani organizovaně, ani spontánně.
      Divím se, prvomájové oslavy vlastně přišly z USA – ale dávno již tomu. Mám je spojené s oslavou vítězství nad nacismem. Tehdy to byl 9. květen. Až pak jsem se přizpůsobili ostatnímu Západu a datum změnili na 8. máje.

      Ať žije první máj, lásky čas!

  24. …i já to pamatuji, zejména ty roky kdy na prvního máje sněžilo (svařák jsem tehdy ještě neznal), a pak vzpomínám na Majáles kdy Škovercký uvedl v „julděfuldě“ Ginsberga jako krále Majáles a večer u Máchy jsem zdrhal a za zadkem mi cenil chrup policejní vlčák /naštěstí na vodítku byt velice dlouhém/. Jak je to s těmi nezralými malinami?

  25. A tak si nepamatujes nejakeho zjevne vidlaka – vojcla, ktery tam tehdy Ginsberga ocumoval, jak ho do Juldy vezli v nejakem velkem otevrenem autaku? Nejak jsem si z Loun vykoledoval opustak nebo jak to bylo, ale toho Ginsberga jsem musel, musel uvidet! Navic si pamatuju, ze z te Juldy tam nekteri prelezali vysoky drateny plot a ja ve sve vojenske nadrzenosti jsem zaregistroval jednu krasnou holku, jak rozkrocmo na tom plote nejak uvizla a ja jsem ji videl zespodu az jeji mandle. . .Jo, ty nezraly maliny. . .

  26. >> Dušan + PM
    Díky za vzpomínku na majáles 1965. Mně se trochu pletou majálesy 1965 a 1966. A tak jsem si osvěžil paměť:
    https://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/bic/bic0212/034-047.pdf

    Jsou tam sice drobné nepřesnosti – např. Servít co je vůl nebyl profesor na právech ale na stavební fakultě ČVUT (Radim), ale pro mediky byl tím volem zřejmě „jejich“ Servít (fyziolog Zdeněk).

  27. Tak mi ta válka na Ukrajině stále víc připomíná testovací polygon zbrojního průmyslu. Kampak na nás s nějakým příměřím.
    Lidovky – titulek:
    Britské rakety mění poměr sil na moři. Ukrajinci mohou zničit ruské lodě až do 60 kilometrů

    • Jistěže. Polní testy. Navíc je to příležitost relativně výhodně se zbavit starého harampádí, které za peníze daňových poplatníků, nejlépe cizích, bude nahrazeno novým.

      • Dtto byl Vietnam.
        Tam nám dokonce ukazovali instruktážní filmy, jak Američani testovali samonaváděcí rakety na ruské radiolokátory, co to s lokátorem udělá a co se dá proti útoku rakety udělat. Jednoduše: Nic. Jak uvidím cíl, který jde přímo na lokátor, má obsluha necelých 20″ na to vyskočit z otáčející se kabiny a tak 15″ utíkat a zalehnout. Pak už může v klidu pozorovat to, co po kabině zbylo. Podvozek a několik trčících kousků železa. Hlavní ložisko.

        Taktéž jsme měli k dispozici několik amerických aktivních rušiček pro letadla. Věc zvíci většího kufříku a na obrazovce to udělalo naprostý zmatek. Jen opravdu skvělý operátor byl v tom množství cílů schopen sledovat tak dva, tři cíle skutečné. USA měla v této oblasti velký náskok Tehdy. Teď nevím. A vědět nechci.

  28. Vojenský odborník: “ USA použily ve 2. sv. válce jaderné zbraně, aby „zabránily velkým lidským ztrátám“. Nebude RF uvažovat obdobně?“

    • Doposud platí smlouva zavazující USA a Ruska nepoužít nukleární zbraně jako první. Je třeba Rusům zdůraznit, že jakýkoliv pohyb taktických nukleárních zbraní bude považován za porušení smlouvy.

      • Která je to smlouva? Nevzpomněl jsem si na ni.

      • Taky netuším. Třeba rusáci mají možnost použít jako první jaderné zbraně již od roku 2014 ve své doktríně a američanům se v 2019 naopak nepodařilo protlačit zákon (Warren, Smith), kterým by si tu možnost zakázali.

      • Dušane, před poslední světovou válkou jsme měli smlouvy… „Native americans“ měli smlouvy s vládou ve Washingtonu….

  29. Dobré zas ráno… Tak hlavně, ať vás dneska neposere kulásec… nebo hrdlička…

  30. Dobré ráno zvláštně milým, již upraveným dámám, co mají nicméně ještě vítr ve vlasech 🙂

  31. Dobré ráno,

    Jo, potvrzuju, Servít, co je vůl, prý byl ze stavárny. A vzniklo to tak, že prý snad byl děsnej šprt a po škole jako asistent vypomáhal u zkoušek a byl velice hnusnej i na ty kluky, co ho ještě znali jako studenta z koleje. No ti naznali, že je to vůl a začali tuto informaci šířit. A protože to byla doba, kdy se vypomáhalo všelijakým bratřím z rozvojových zemá, tak se ten nápis dostal všude a milej Servít jako vůl dosáhl světového věhlasu.

    JInak jsme včera vyrazili se synkem na Dívčí hrady, což považuju za poměrně adekvátní oslavu svátku, protože tev vrch nad Vltavou se svého času mohl obráncům Vyšehradu jevit jako rejdiště čarodějnic.

    • Jenže se mi zdá, že se nám Servítové nějak přemnožili…
      „…ale hlásit to musím!“

  32. Letos se třešním podařilo i v našich podhorských údolích včas vykvést.

  33. Co se týče poskytovaného „západního“ na obsluhu náročného harampádí, vyžadujícího kvalitní výcvik, v některých případech i na inženýrské úrovni, případně i jazykovou lokalizaci systémů, ptám se, kým má být obsluhováno.

    • Nájemnými soukromníky. Vždy se najdou takoví. Potom se dožadují zacházení jako s válečnými zajatci. Po zpravodajském, vytěžení a propagandistickém využití možná budou po válce puštěni na Západ. Větší cenu nemají – nebývají to odborníci, nýbrž jen zacvičená obsluha.

      • Rozumím. Formálně neexistující osoba. V tom případě uvedení stavu reálného do souladu se stavem formálním není spojeno s formálními potížemi.

  34. Prožívám vnitřní džihád!
    Chystám se poobědvat Pho Bo (před tím samozřejmě jeden nebo dva Nem rán). A teď nevím, jestli se k tomu hodí spíše červené, bílé či pivo nebo dokonce jen voda?
    Je teplo, pivo by sedlo. Jenomže je tam fůra vody. Víno? Připadá mi to divné. Voda s limetkou? Možná.

  35. P.S.: Pánové se závazky doufám využili svého práva (povinnosti) k akci pod rozkvetou třešní!

  36. Možná už Ukrajině začínají pomalu chybět bojovníci. Tři vlny mobilizace už prošly. Kolik jich ještě může vyhlásit?

    Dnes dopoledne se měnili zajatci. Jeden Rus za pět Ukrajinců.
    Co to říká? Buď že Ukrajina nebere zajatce, všechny hned střílí nebo že Ukrajinci se snáze (raději) vzdávají armádě RU.

    Postřeh: Rodinky procházející se Ostravou jsou tak ze 40-50% kompletní – i s tatínkem. Zdá se, že se tatínkům moc na frontu nechce. Zbytek převážně rusky mluvících odpovídá narativu matek s dětmi. Hodně pěkně oblečených mladých slečen. Hned by se mohly vdávat.

  37. Před Hlavákem v Sherwoodu na sebe narazily dvě velmi početné menšiny. Jedna hovořící spíše slovensky, druhá maďarsky. Velmi podezřívavě se navzájem pozorovaly a pokřikovaly nějakým orientálním dialektem, kterému rozuměly obě. O co šlo netuším. O dávky?
    V každém případě Pho Bo bylo výtečné, droboučká Vietnamka štěbetající skoro česky si nás hleděla a k pití doporučila vodu s limetkou a mátou. Trefila to 🙂

    • ??? Rozšířil jsi byznys o pohotovostní půjčovnu břitev a nožů?

  38. Ruští ajťáci se bojí vojny. Místo programovacích jazyků se raději učí arménsky nebo kyrgyzsky. Mají obavy z vojny, ale i pocit nesvobody. Z Ruska již odešly desítky tisíc IT specialistů a další odchod plánují. Míří primárně do postsovětských republik. Jinam ostatně ani nemůžou.

    Nic jiného bych nečekal. Vyměnit klávesnici za kulomet – to ne každý ajťák dokáže. A jak přežít bez sojového laté…
    Jenom v tom „Kyrgystanu“ asi moc velkou kariéru neudělají, Bíll Gates nebo Musk loví v jiných vodách.

    • Přemýšlím, co by se dělo, kdybych u nás ve firmě nabídl sojové laté. Snad by mě uchránil fakt, že jsem tam nejstarší.
      Situace je ryze teoretická, neboť tak pitomý nápad by mne opravdu nenapadl. U nás jedeme v rumu.

  39. Živé štíty a Petra Procházková
    “ … musíme si uvědomit, že jakmile odejdou poslední civilisté z Azovstalu, z té fabriky, z toho obrovského podzemí, které tam je a kde se skrývají, tak ti ukrajinští vojáci, kteří se tam z posledních sil brání, zůstanou naprosto nechráněni. “
    https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rozhovor-petra-prochazkova-dnipro-ukrajina-rusko-sitace-valka_2204292100_voj

    Petře Procházkové využívání civilistů jako živých štítů asi přijde normální. Beslan, Dubrovka, Domodědovo ostatně byly v tomto podobné. Alespoň má ale odvahu přiznat, že je tu strategii používá i Azov.

    • No, tak oni to mimochodem píší i americké zdroje. Rusové to ale – narozdíl od američanů – nebombardují plošně.

      • Jenže, jak jsem pochopil oficiální ruské vojenské zdroje tak na ně nebudou útočit. Byly by příliš velké ztráty, všechny možné díry jsou zaminovány, není nikoho, kdo by znal mapy celého podzemí. Nechají je vychcípat hlady, žízní ne, ti civilové, kterým se podařilo zmizet hlásí, že jsou tam plné sklady pitné vody. Člověk se dvěma litry na den vystačí. Jídla je málo. A léků.

  40. Dobré odpoledne,

    takže civilisti jsou ve válce od toho, aby chránili vojáky.
    Jsem teda měla za to, že to je obráceně.

  41. Čimž taky potvrdila obecný dojem z této války – že se Rusi snaží civilisty šetřit.

  42. Ono to asi ani s tím odporem vůči Rusům nebude tak horké: dle sdělení z Kyjeva SBU pozatýkala stovky „vlastizrádců a kolaborantů“ – vesměs na východní Ukrajině.

  43. Příspěvek 5 000 Kč/dítě mají dostat ti, kteří mají hrubý roční příjem v rodině 1 mil. Kč.
    Budu hrubě počítat: Pokud je průměrná měsiční mzda nyní asi 40 tis. Kč, dostanou ten příspěvek skoro všechny rodiny (taky v tisku padla cifra asi 80 %). Pokud to přepočteme na měsíc, dělá to asi 420 Kč/měsíčně. To je teda asi 1 % přídavek k průměrnému měsičnímu platu.
    Z jistého filmu či divadelní hry si pamatuji hlášku: No to jste se teda nepředali.

  44. quivis
    zase když vezmu modelový příklad 8 x 5 000 = 40 000 Kč, zdá se mi to jako dobrý počinek. Na ulici to nenajdeš.

  45. Tak podle Ukrajinských zpráv byl při drtivých útocích Ukrajiny na Izjum zraněn Gerasimov 🙂

    Zraněn možná byl, ale drtivé útoky na Izjum fakt nevidím.

    • Zuřivé útoky potvrzuje i Yuri Podoljaka. Nemluví však o drtivých.
      Už Ukrajincům došlo, že je zavírají v kotli.
      Co se týče ukrajinských zrádců – prý někteří Rusům hlásí pohyby ukrajinské techniky. No toto….

  46. A Putin jde prý zítra pod kudlu. Ti naši investigativní novináři jsou super!

    • Všiml jsem si. Jenže USA nevydávají své občany k trestnímu stíhání.

      • Však oni mu v kehile přeperou žrádlo, za ty kecy, až tam Zelensky brnkne.

        • Checht!
          Už chápu, proč Fiala…. Nemohla by se mu na dálkové ovládání připojit jiná parta?

      • No, spíše politik, než ekonom. Ale tohle napsal dobře.

    • Reálná jednání: co může nejvyšší a nejinteligentnější nabídnout? Ustoupí ze svých pozic? Za Volhu?

      • Na začátku nabízel, aby Ukrajina zůstala neutrální a byla nějaká diskuse o systému bezpečnosti v Evropě. S tím ho poslali v chuj, neboť s Ruskem není důvod jednat.

        Jo a taky požadoval, aby Ukrajina splnila, k čemu se písemně zavázala a Evropa to potvrdila. I s tím ho poslali v chuj.

        Velmi… diplomatické.

      • 22.2.2022 se chlubil, že porazil Západ bez jediného výstřelu. Tak tomu mohlo být. Mohli si v Kremlu říct „vyhráli jsme“ a ušetřit životy statisíců Rusů / občanů RF.
        Analýza od CaspianReports, který byl pro mě až příliš přátelský Rusku, právě až do 22.2.2022, možná ještě týden potom. Asi Armén. Úvaha, proč chce nejvyšší Černé moře a co si od toho slibuje.
        https://youtu.be/HKZLrf9fQvU

        • Ruský president, který připustí vstup Ukrajiny do NATO, bude prakticky s jistotou popraven.

          Se mu asi nechtělo.

  49. Dobrý večer. Porcovali jsme Ukrajinu až k Sachalinu. Stalingrad dobyt? Co říká Halder?
    K Vídeňskému kongresu doporučuji skvělé video:
    https://youtu.be/QtOXq9SwarQ
    https://youtu.be/OGJHE6O7Mhk
    Zkratkovité, ale zajímavé. Chybí tam upozornění, proč byl kníže Metternich tak chytrý. Bylo to vodou. Kyselky vyvěrající ve Slavkovském lese a okolí mají blahodárný vliv na rozvoj kognitivních schopností.
    V našem okrese jsme tak chytří, že i řidič hovnocucu mohl dělat okresního tajemníka.
    Škoda, že k nám Gerasimov nejezdil. Nevíte, jak se našemu hybridnímu stratégovi daří?

    • Celý kanál Historia civilis stojí za to. I když pŕehlédli onu bublinkovou teorii.

      I když nejraději z těchto historických mám Bronze age collapse od Extra credits.

  50. Jinak, Turecko prý kupuje další S-400. Podle našich analytiků je to ukázkou geniality a jednoty NATO. Bizár, čemu čekají, že budeme věřit.

Komentáře nejsou povoleny.