Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. A co se týká doborovlníka v civilním autě, je mi ho lidsky líto, ovšem více je mi líto jeho pozůstalých, na které zjevně ve svém svatém nadšení přestal myslet. IMHO se do válečné zóny bez znalosti místních reálií vrhají jen dobrodruhové a sebevrazi – mísťnáci aspoň vědí, kde a kam se rychle schovat; cizinec tam musel být jak na střelnici ve válečném chaosu. Nakonec zřejmě nezáchránil nikoho a svým blízkým bude chybět.

    • A k tomu střílení:
      Za tohle můžou ty dodané panzerfausty Stinger a podobné zbraně. Každý civil s nimi klidně vyřídí tank. Do civilního auta se s tím nádobím vejdou i dva střelci.
      I vojáci mají strach. Možná před chvíli viděli, jak vybuchl tank spolubojovníků. Takže usoudili, že ti v autě jedou někam na stranu, aby je z boku napadli. Spletli se. Ale z pohledu normálního vystrašeného vojcla se nedivím. I když je to velitel tanku. Pohled na kamaráda, který se změní na pár ohořelých kusů masa není povzbuzující.

  2. Stary kocour (2.5.2022 (16.36)):
    ad „Diskutovat s nickname je zbytečné. Když vy koze, on o voze a naopak. (Naživo by si to netroufl.) Politik je politik… [;>))“

    Není to zbytečné, Starý kocoure. Není. Stejně jako není zbytečné diskutovat ani s Vámi. A o tom, co by si kdo troufl nebo netroufl naživo můžeme jen diskutovat.
    Nickname je nicméně založením člověk, který nejen hubou opravdu pomáhá. Tak si toho prosím nechte, OK?

    • To je fajn, že pomáhá., Ale diskutovat s ním je zbytečné. Nevím jak pomáhá, ale vím, jak diskutuje. A podle toho se zařídím.
      Pokud bych se s ním někdy potkal naživo, pak bych mohl soudit. Stál zda by stál za diskuzi. Nebo bych sklapl podpatky a zmizel. Nebo jen tiše odešel. Takže tak. Soudím jen podle slov.

      • Pro skimice:
        Pokud mi pošlete nějakou mailovou adresu, poslal bych vám něco, co nemám odvahu vyvěsit. Video.
        Jsem už starý posera. Dožil jsem se doby, kdy je to stejné, nebo spíš horší, než za mého mládí. Kolo dějin se protočilo a jsem zase v bahně.

  3. Ach ti moraváci… Ale mají styl. Koupil vojenské bojové nože, provedl domácí zabíjačku ale stále myslel na stav zbraní. Olejoval (měl i brousit) . Možná by ho mohli poslat Zelenskému? Je to evidentně odborník a jen tak něco ho nezastaví.

    Brutální vražda příbuzných na Prostějovsku otřásla i otrlými kriminalisty
    https://www.novinky.cz/krimi/clanek/mezi-utoky-brousil-noze-brutalni-vrazda-pribuznych-na-prostejovsku-otrasla-i-otrlymi-kriminalisty-40395652#source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    • Ano. Bude lépe se zabývat bestiálními vraždami. Je to snadný způsob, jak zabránit tomu, aby člověk přemýšlel o jiných věcech.
      Vojenský výraz pro tuhle činnost je „klamné cíle.“
      A více reklam!

    • Nejspíš schizofrenie v kombinaci s dalšími poruchami. Do té doby provozuschopně kompenzovaný. Potíž s těmito poruchami je v progresi.

  4. Důvod zabrání (sebevrácení) Krymu byl strategický. Ostatní jsou vhodné okolností.

    Pokud jde o ruské přepadení Ukrajiny, je naprosto nepřirovnatelné k německému zabrání Čech, Moravy, Slezska.
    Proto, že Ukrajinci pokud by vyhověli Rusku a Ukrajina by měla neutrální statut, velmi by si polepšili. Ještě víc jestliže Ukrajina by byla součástį Ruské federace, která by tak byla silným celkem. Jenže to Západ, přesněji některé zájmové skupiny nepřipustily.

    • Nacionálně rozštěpená Ukrajina byla použita jako klacek. I s tím vědomím, že na to může zatraceně doplatit. Už z ledna je rozhodnutí USA o tomto postupu. Napadnout Rusko nepřímo.
      Proxy válka velmocí. Dokonce tvrdím, že i EU je k tomu účelu zneužita. Politicky i hospodářsky.
      Pokud to povede k vnitřním nepokojům ve státech a rozpadu EU (transformaci na smysl) na EHS, těm mrtvým bychom měli děkovat. Ale zdá se, že to je příliš vysoká cena za odstranění samozvaných politiků.

    • Československo si v protektorátu také významně polepšilo. Hned třetí den se začalo jezdit vpravo

      • A čím si polepšujeme teď?
        Jistě, Protektorát nebyl vyhlášen, dokonce ani protektor není znám – jen ti naši přicmrndávači.
        Já vím, ono to jinak vypadá, když člověk může nasednout do letadla a přeletět Velkou louži. A být v pohodě, daleko od Kotlinky. Jinak, když nemůže. A naši zvolenci se starají jen o sebe. Což znamená, že jdou s proudem rozvodněné Mississippi. Protože proti proudu nelze…

  5. Stran toho střelce, já nehodnotím jeho angařmá na ukrajině, ale ten způsob, jakým to bylo podáno – „narazil na ruský svět“
    Je to nesmyslné přirovnání a ty pokusy různých správně myslících demonstrovat odsouzení Ruska kdykoliv a kdekoliv jsou většinou jen otravným plevelem.

    Podobný osud může potkat kohokoliv, kdo se vydá na vlastní pěst do válečného území i kdyby to bylo na druhém konci zeměkoule a Rusko s tím nemělo nic společného. nenarauil na ruský svět, vlezl do válečné z=ony.

    Možná, kdyby takhle vlezl do Afganistánu, místo do Ruska mohli ho odprásknout Američani, kdyby se jim jevilo, že má v autě talibánce.

    Mimochodem, podle Lidovek jeho smrt zatím potvrzená není.

    • Pardon … místo na Ukrajinu….

      Jsem se spletla. Ale nevím, jestli bych se přesto neměla napráskat, že nemám správné smýšlení
      Konec konců, na to, co si myslím, se jistě najdou onačejší experti, co mi to vysvětlí.

      • Maximálně by se nám to POKUSILI vysvětlit. Marně.
        Protože to nejde. Nejde zblbnout člověka, který zažil situaci před 68´ i po něm a krátký čas svobody po roce 89´. Řečeno slovy excelentní novinářky Terezy Spencer:
        Když všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu!

    • Ale no tak Afghanistán je daleko, ale mohl se v devadesátkách rozjet do Bělehradu, tam by ho ovšem smetlo něco jiného než ruský tank.

    • Obvykle je za tím mesiášský komplex, pocit vlastní důležitosti, nespokojenost se svým životem, zvýšená potřeba adrenalinu.

      • Podobné povahy jako ti, kteří se řítí po silnici. Nejen typičtí „dárci orgánů“ ale i synci z bohatých rodin. Nuda, potřeba si nějak zpestřit život. Bohužel, často vezmou sebou na druhou stranu i zcela nevinné lidi.
        Zase: Nepíšou se o nich takové srdceryvné články jako o tomto „mladém a neklidném“.

        • Viz mladý Kočka. To byl ale asi hrdina, protože při jeho pohřbu byla zastavena doprava na Karlovarské.

  6. skimici – raději nebudu psát, co se říká o obyvatelích např. Teplic.
    V Prostějově to byli jistí nedoknutelní, Zasebevraždila se matka i bratr, Pachatelovi zbxtek rodiny ubližoval – 101 maličkostí. Jednu mladší sestru, protože prý mu tolik neublížila, zamkl na záchodě – doteď jsem si myslel, že záchod se zamyká zevnitř.

  7. Co když naším problémem je, že máme hodně stadionů, zato žádného Pinocheta?

    • Když se něčeho nedostává, musí se to vyrobit. Mnozí se o to snaží.
      Hlavně ti, kteří by se takových osobností měli bát nejvíc.

      • Případně obchodně koupit, směnit:
        „Nabízím deset stadionů za jednoho Pinocheta v produktivním věku.“
        Nabídka žádná.
        Velmi úzký profil, velmi obtížně se shání.
        (poznámka : není míněn moped Stadion, třebaže nyní je ceněný)

        „Naproti tomu šašků, těch je, ajajaj!“

  8. Martine TT Prostějov?
    Já četl Kostelci na Hané a odtud jsem usoudil, že jsou to Moraváci. Nemám nejmenší ponětí kde ten Kostelec je.
    Tedy kromě toho že je na Hané.

  9. Stary kocour (2.5.2022 (19.35)) napsal:
    „Pro skimice:
    Pokud mi pošlete nějakou mailovou adresu,“

    Nechte to být, Starý kocoure, co zaznělo zaznělo a nemá cenu se v tom více vrtat.

  10. Kostelec je od Prostějova vzdálen 4 km. Obojí je na Hané.

    Na té naší Hané, só tam bochte slané, sérem, mákem só tam posépané.
    km od Prostějova a jen tři kilometry od Kostelce je Ohrozim, kde se narodil můj otec valašské cérce. Celý zbytek života pak prožila v Olomouci a říkala po olomoucku Ja místo Ano.
    V blízkosti Kostelce je i Plumlov – s dětským domovem.

  12. „Ale no tak Afghanistán je daleko,…“

    Vzpomínám si na dvě slečny, co si tam vyrazily na vejlet a pak se řešilo nějaký výkupný, porotože je tam unesli loupežníci.
    Pro ty to taky nebylo daleko

  13. Takhle, celkem by mne potěšilo, kdyby nickname změnil diskusní styl. Já nemám problém s tím, že někdo náhle dělá tragedii z toho, co se doposud dělo běžné a aplaudovali jsme tomu, nebo alespoň neprotestovali.

    Ale nerad bych zde z toho viděl novinky.

    Nic k tomu samozřejmě nickname nenutí a to, co by mne potěšilo je, samozřejmě, můj problém 🙂

  15. No, dnes mne to chytlo tak, že ani nejsem schopen sedět… Tak se mějte.

    • Ten HLP je naprosto věrohodný i vzhledem k původu autora.*
      Tak nějak podobně si můžete pohovořit s Rusy zde už pětadvacet let usazenými. Mají své domy, vychovali tu děti. Přejí si zde mít i své hroby. Ale pořád jsme pro ně jenom druhý domov. Vlast je vlast.
      Tohle já nemám. Polsko? Německo? No – vlastně Kotlinka, severovýchod té kotlinky. Tady žiju, tady mám příbuzné. Jenže nejsem schopen říct co je moje vlast. Druhou znám. Tady.

      */ budu na ten blog asi chodit častěji. Jsem dokonce veden mezi autory, ale nikdy jsem tam nic nenapsal. Jsou tam mnohem lepší spisovatelé než já. A málokdy mám chuť něco komentovat. Vlastně jenom tady, občas, cosi, Ale jsou to spíše takové „malé jedy“ na odlehčení toho, co mě tíží.

  17. Dneska jsem absolvoval dvě politická školení: od Olexy Medvěvy a Yuri Podoljaka. Podoĺjak jen shrnul „zprávy z bojiště“, Medvěděva se zabývala dvěma tématy: Jak je pravděpodobná třetí světová válka (neveselé) a naprosto zásadním problémem ukrajinské vlády: Jak oslavit vítězství nad fašismem (ukrajinské „pravítělstvo“ nazývá Rusy fašisty, Rusové Ukrajince zase nacisty) a hlavně KDY. Jestli 9/5 jako to slaví Rusko nebo, na protest 8/5 jak to slaví Evropa. Nebo oslavy zrušit úplně. Nebo počkat na datum, kdy Ukrajina zvítězí nad Ruskem. Těch argumentů a prohlášení. A předpovědí, jak na to bude reagovat jejich parlament. Jestli nebudou nakonec „provokace“ silnější, než oficiální oslavy. Hemžení…
    Oba jsou to rusky mluvící Ukrajinci, velmi nestranní. (Ukrajince poznáte snadno, Nepoužívají „g“, místo něho mají „h“. Asi se to nedá odučit.)

    (Taky už to nemohu usedět. Ne hemoroidy ale dolní páteř.)

  20. 2 Petr Kunetka ad 21:15 (pozvolna dočítám)… „Když umírali iráćané nebo afghánci, bylo to fajn.“ – copak iráčané a afgánci… Ale hlavně Srbové – civilisti a děti… Tam to posvětil i velký humanista a nazval to humanitárním bombardováním… Přesně ve stylu NATO… Ale nějak jsem nikde (ani zde) nezaznamenal srdceryvné příběhy a lamentaci nad bombardováním dětí…
    Proč taky, že? Vždycky to byli spojenci Ruska a dovolili si klást odpor Německu… To se neodpouští…

    • JJ, asi jsem psal, že jsem s jedním srbským klukem dělal… Když byl 13 letý kluk, padaly jim na hlavu bomby asi dva měsíce. Ale, abych citoval paní Albrightovou, stálo to za to.

      Spolu s blogem toho bagdádského lékaře mi to trochu otevřelo oči, co se týče úcty NATO k civilistům.

  21. Ben Akiba – nic nového pod sluncem.
    Mudřaheddíni v Afganistanu napomohli ke konci SSSR,
    Zelenšrí na Ukrahině mají napomoci ke svržení RF.

    • CNN: HLP na běžícím páse… „Jídlo už nám docházelo. Děti chtěly pořád jíst, my dospělí jsme to museli nějak zvládnout…“ 😉

  23. Dobré ráno vespolek,
    být Zelenským, víc se bojím Poláků. Nezačali teď náhodou i nějaké vojenské cvičení ? Bulhaři s Rumunama taky.

  24. Dobré ráno. Zmizel mi komentář. Myslím, že je to dobře.
    Člověk potřebuje věřit. Člověk potřebuje řád. „Nikomu nevěř“. „Všechno zkoumej“ je lepší.

    K článku o Ukrajině: Babičce je +-95. Další „babičky“ nejsou o mnoho mladší. Modlí se za Ukrajinu, Ukrajince a mír. Aby vojáci šli domů.

    • To nyní není možné. Obě strany věří v drtivé vítězství. Říkám to dokolečka, měli jednat.

      • Nojo, ale Zelenský neměl zprávy analytiků. Věřil Putinovi, věřil Zacharovové. Věřil, že „NATO je poraženo bez jediného výstřelu“.
        Že se situace během dvou dnů změní nevěděl nejen Zelenský, ale ani ruští vojáci.

          • Ruští vojáci poslaní na Ukrajinu se tam nejdříve chovali jako na cvičení. Nečekali, že nebudou vítáni.

          • Já ale mluvím o situaci před válkou. Pořád mi uniká, jak to souvisí.

          • Myslím to „měli jednat“. Chování UA vedení od ca půlky minulého roku je vysvětlitelné pouze tak, že tu válku chtělo.

  25. Ad Starý kocour a jeho Protektorát nebyl vyhlášen
    Pokud si dobře pamatuju, tak byl vyhlášen 13. listopadu 2009 a v platnost vstoupil 1. prosince téhož roku

    • Ofenzíva je neproveditelná. K čemu by měla být?

      • Nevím, já jen cituji Pentagon, podle kterého Ukrajinci vstoupili na Ruské území. Což podle mne naplňuje znaky ofenzivy.

        • Když se podívám třeba na liveuamap, 40 km libovolným směrem proti pozicím ruských vojsk je Ruské území.

      • Jsem od hranic 30km. Celý život. Přesto mohu v tomto hraničním pásmu ujet 100km přímo, aniž bych překročil hranici. Do Klatov, do Litoměřic.

        • Fakt se podívejte na liveuamap a zkuste si nakreslit, jak vytlačit Rusko 40km OD Charkova (tj. ne souběžně s Charkovem) a nedostat se na Ruské území. Berte to jako geometrickou úlohu 🙂

          Prostě, ke lhaní se připojil i Pentagon. Proč, netuším.

          • Je samozřejmě možné, že liveuamap je nepřesná. Každopádně, chybí mi výčet vesnic…

          • Vždyť to je měsíc stará mapa… No nic, já osobně nikde těch 40 km nevidím, mapy se víceméně za poslední týden nehly… nikdo nevydal seznam vesnic, které byly osvobozeny, tak si to přidávám do složky Duch Kyjeva.

    • Co jestli Ukrajinci vytlačili Rusy od Charkova 40 km opačným, tedy západním směrem?

  27. Kolik dostala Ukrajina od USA za posledních 8 let?

    https://echo24.cz/a/S5wpJ

    Kdyby měl náhodou někdo pochybnosti o tom, co se ve skutečnosti děje, nyní asi již není o čem. A jdu dělat.

    • Ano to je součást dlouhodobého plánu. Proto si USA dlouhodobě budují pozici v Polsku, polohou předurčenému jako nástupní prostor a klíč k „Rusku“. Podle pohledu do mapy, Polsko je primárním koridorem pro válečné dodávky. Záložním koridorem je Česko a Slovensko. Zbývá Černé moře, proto Rusko se snaží Ukrajinu odříznout. Kromě toho přístup do něj ovládá Turecko, nejmocnější nejaderný člen evropské části NATO, které prosazuje své zájmy.

      • Zapadá do toho i to Estonsko. Nu což, bylo to hezké, žít v ´míru a svobodě. Kdo to měl…

      • Toto je důvodem intenzìvní snahy o silný politický a vojenský vliv USA i v Česku a Slovensku. Ohledem na tento záměr přesuny US jednotek přes zdejší území jako přípravu tras a nácvik dopravy vojenského materiálu.
        Je jasné, že příprava dodávek zbraní vyzædá nějaký čas. Kromě toho, i výcvik, protože pro účinné využití jejich obsluha není snadná.
        Jakou možnost má Rusko? Připravit soustředěnými ùdery zničení dopravních z Polska na západě Ukrajiny. Přitom vzít v úvahu, že vyhlášeny plán USA může být snahou o vyprovokování Ruska k válečným operacím bez nynější snahy omezit civilní oběti, a k masovým úderům na celém území Ukrajiny.

        • S cílem rozšířit krvavý příkop mezi Ukrajinou a Ruskem, a vyvolat odpor proti Rusku ze strany těch zemí, které s ním mají dobré či neutrální vztahy, vedoucí k jeho světové izolaci. Kromě toho je to snaha o horké uspořádání Ruska se záměrem vyvolat jeho hospodářský rozvrat.

          • 22.2.2022 Rusko porazilo NATO bez jediného výstřelu. Co se stalo potom?

          • Rusko naproti tomu posiluje vztahy s Čínou, Indií, Pákistánem, Tureckem, Íránem. Vůči EU jedná diferencovaně prostřednictvím dodávek plynu a ropy čímž posiluje odstředivé snahy jednotlivých zemí, a skrze hospodářské důsledky působí na politickou náladu obyvatel a jejich volební preference ve prospěch opozice. Je to hra o to kdo déle vydrží. My, bohužel, jsme v pozici spotřebního komparsu. Ovšem dobrovolného, převážně nevědomého, a bohužel, i pro sebe nevhodně aktivního médií ovládaného kanonenfutru dějin vytvářených majiteli soustředěné reálné moci.

          • A hned poté duch Kyjeva sestřelil 40 letadel.
            Stejný model.

  29. Dobré ráno
    Evakuace civilistů z Mariupolu zatím pokračuje. Nevím kdo na Azovce zatlačil, že to umožnili, že by to byl Guterrez z OSN moc nevěřm, ale někomu v Americe asi došlo, že lidskými štíty by si jejich Ukrajinci pokazili image. To by padlo i na ně, protože proti tomu nezakročili.
    V každém případě si ti lidé snad konečně trochu oddychnou.

    • Díkybohu za ty dary. Tipuji USA. Třeba by u toho schvalování pomoci mohlo dojít k nevhodným otázkám.

    • No, vzhledem k tomu, že Kyjev zastavil výplatu sociálních dávek, důchodů, státních zaměstnanců, telefonní sítě a internet v Chersonské oblasti, je to značně šokující zpráva…

  31. Estonsko vypovídá hraniční dohodu s Ruskem. Chystáme invazi?

  32. Ale, tak Uzel to má za sebou… Jeho je škoda…

    • Statečný člověk. Jako lékař věděl, kdy to má odpískat.
      Rodil mého syna. Občas se stavil za námi v Ústavu. Pohodář.
      RIP

  34. Dobré dopoledne,

    Kromě Uzla Meda Mládková.

    Uzel to avízoval už před časem, že to má „za pár“. Budiž mu země lehká.

  35. Jo, tak se média chytla mé myšlenky, že 9.5. vyhlásí Putin válku. Taku uvidíme, je to pár dnů.

  36. Rusko porazilo NATO bez jediného výstřelu…
    Všichni si oddechli, benzín byl za dvacku a konečně sis zas mohl koupit pořádné auti za různé peníze.

  37. Docela zajímavé: Papež se chystal na Ukrajinu za Zelenským. Ale teď změnil plány. Napřed se chce setkat s Putinem. Že by mu Pánbůh něco poradil?

  38. Přes pobaltį sice ke proudit, jenže nesousedí s Ukrajinou.
    Ta je pro USA ztracená, slouží už jen jako kanonenfutr.
    Aktuální snaha je dostat do NATO Finsko. To k tomu přirozeně směřuje s úbytkem starší generace a s nástupem mileniálů znajících novodobou historii v lepším případě jen v podání učebnic dějepisu, v horším případě z dezinformačních médií, ovládaných stejnými vlivovými kruhy jako u nás, vydávaných za informační. Tak jako u nás.

    • A asi je to tak správné. Ten experiment se svobodou se uź dost vymykal z ruky. Číňan se musí královsky bavit.

      • Já vím, že ve skutečnosti to bylo malinko jinak, ale:

        „When asked about the influence of the French Revolution, the late premier Zhou Enlai is reputed to have said: ‚Too early to say.'“

    • Že budou hledat dlouho a nebude to nejostřejší tužka v penálu 🙂

    • Pan sudí může zkusit sehnat zedníka „kilo za hodinu čistá ruka“. Může přemýšlet, jestli ajťák není o trochu dražší než hokr. I ve škole mám víc.

      • Zase nezapomeňte, že ve státní správě existuje obálková metoda. Umím si představit, že s obálkami se dostane na jakž takž snesitelných 35-40.

  40. Bápež asi dostal nové noty:
    „Možná štěkání NATO u ruských dveří přimělo šéfa Kremlu jednat takto zle a vyvolat konflikt,“ řekl papež v rozhovoru, který zveřejnil italský deník Corriere della Sera.

  41. Ukrajinci obléhají Mariupol?

    „9:20 – V obléhaném Mariupolu je stále asi 100 tisíc civilistů.“

  42. Otázka nakolik se ve válce na Ukrajině, cílech a strategii odrazí boj o moc v Rusku. Podle mě významně.

    • No, tak jestli shodí Putina, tak nastoupí jeřábi a půjdou do plných. Podpora válce je někde kolem 75 procent, to nebude moci nikdo ignorovat.

      Skoro těm debilům, co si přejí likvidaci Putina přeji, aby jim přání bylo splněno. Ale raději bych byl v té dobé už v Čile.

      I kdyby se povedl nějaký Majdan… což si myslím, že má mizivé šance, Rusko se jeví dost stabilní… tak to dosazená vláda neudrží.

  44. Jsem zvědavý, jaká bude oslava na okupovaných/osvobozených územích Ukrajiny. Rusové mají v obyvatelstvu přece jen dost oponentů, budou možná (někde) i rvačky.
    ===
    Ještě jeden poznatek, který se mi integroval z těch stovek TV záběrů z Lugansku a Doněcku: Nesmírně chudé vesnice. Přízemní baráčky, neudržované. Škola a místní úřad jednopatrové „výstavné“ baráčky. Pokud tam dopadne nějaký dělostřelecký granát, je patrně dražší než to, co v místě dopadu zničí.
    Města: Na okrajích paneláky, paneláky a paneláky. O dost ubožejší města než v Rusku. Byl jsem se předloni podívat i na „venkov“ u Petrohradu – je podstatně bohatější. O Petrohradu samém nemluvě. Ale Pítěr byl kdysi hlavní město, že…

    • Ukrajina má HDP na hlavu jako Angola, a navíc byla veškerá podpora a investice logicky směřovány do západní části.

      Proto je u hodně místních Ukrjainců běžný postoj: Ta válka je hrůza, ale snad se poté věci začnou hýbat k lepšímu.

      A proto si tolik slibují od vstupu do EU. Naivně, ale pochopitelně.

      • Asi ano. Ta slavná Buča vypadala skoro jako vesnice u nás. (Až na ty rozbité tanky a mrtvoly na ulicích.). Ale je to vlastně takové severozápadní předměsti Kyjeva. (Cca 20 km)

        • To je „vesnice“ asi jak Průhonice.

  45. V Rusku je národ montérů. Mají šroubováky. A nebojí se je použít.
    Nejvyšší možnou akceschopnost projevilo Rusko v prvním měsíci války.
    Podpora války 75%. Talk is cheap. Kolik lidí z Pitěru a Moskvy dobrovolně narukovalo do speciální operace?

    • Invazi u nás odsuzuje zhruba 90 procent lidí. Řekl bych, že nějak tak bude i podpora pokračování války až k vítězství Ukrajiny. Kolik tam máme dobrovolníků, 10?

      Invazi do Iráku podporovalo, jestli si pamatuji dobře, zhruba 80 procent lidí u nás.

      Ono, podpořit válku verbálně je lehké…

      Ale o tom můj přispěvek vůbec nebyl.

      • Dobrovolníků pomáhajících Ukrajincům znám desítky/nižší stovky osobně.
        V RF je určitě vysoká podpora vlády / války. OTOH i motivovaná opozice. Nemyslím „liberály“. Všechno by SVU nezvládla.
        Ukrajinci mají dosah max 300 km do ruského území. Zbytek je na místních. Sovětští partyzáni – internacionalisté.

        • Já myslím přímo bojujících – kdo podporuje myšlenku, aby Ukrajina válčila až do konečného vítězství, má vzít pušku, aby ukázal, že to myslí vážné.

          Kdo podporuje myšlenku, že UA vláda udělala správně, že se vybodla na Minsk-2 a snažila dostat do NATO, by měl také.

          Záškodnou činnost lze dělat po celém území. Němci byli schopni škodit v USA. Navíc rozeznat Ukrajince od Rusa de facto nelze.

        • Snad nenaznačujete, že nejvyšší a nejinteligentnější nemyslí válku na Ukrajině vážně, protože tam není, protože je schovaný v bunkru?
          Ajajaj. Zase úchylka.

          • Toto je zrovna priklad naprosto nesmyslneho prispevku.
            Na fronte neni zelenskij, putin, biden, macron ani johnson. Co z toho plyne?
            Ve wwii byl na fronte kdo z vladcu?

          • cit: „Kdo podporuje myšlenku boje, má vzít pušku a jít na frontu.“
            Já to nenapsal.

          • Kunetko, máš to marný, divim se ti. Zdáš se být celkem rozumný, tak toho nech, dokud je čas. Leda by tě tohle bavilo.

          • I Skimic ti radil, že ho máš nechat. Na pokoji.

          • Asi jo. Pravda je, že to zde mám rád, neboť to zde nejsou novinky.

            Zatím.

  46. Hrál si na Barbarossu a přitom nasadil ani ne polovinu Uranu.
    Techniky měl víc než při Uranu. Ale mnohem rychleji ji spotřebovává. Válka je drahá.

    • Ne polovina, ale polovina jednoho frontu Uranu…

      • Podle mne – ale je to samozřejmě jen odhad vycucaný z prstu – v první fázi Rusové doufali v to, že Ukrajina bude ochotna jednat – anebo Ukrajinská vláda zkolabuje – pod tlakem omezené vojenské akce.

        Předpoklad se nesplnil, tak do toho Rusové půjdou do plných. Samozřejmě s každou eskalací cena pro Ukrajinu roste.

        Anebo prohraje Rusko. Nicméně je otázkou, zda z toho máme mít radost. Jódové tablety prý došly, navíc stínům na zdi jsou houby platné.

        Lose-lose. Proto je pro mne pozoruhodné, že jsme se nepokusili seriozně jednat. .

        • Já bych jednal, nikdo se mě neptal.
          I Putin mohl říct před 22.2.2022: Donbas a Krym opouštím, omlouvám se. Je mi líto těch, které jsem nechal zabít…

          Stalin se na válku připravoval de-facto od prohry na Visle. V třicátých letech s americkou pomocí. 20 let. I tak potřeboval Lend-lease, aby měl šanci.

          • No, celých těch 8 let Putin říkal Ukrajině: začněte plnit Minsk-2. Občas se i obrátil na západní garanty, že co teda.

            Odpovědi byly konzistentně „Idi v chuj“.

            Navíc, po zkušenostech z let 2014-2022 bych měl dost obavy ohledem osudu civilistů v těchto oblastech. Dole se můžete trochu dojmout, jestli máte rád HLP.

            Západ by samozřejmě přivřel oko, jsou to jen Rusové…

          • Každopádně, nyní již je vyřešeno a jede se konflikt, který je pro nás, Evropu, lose-lose.

            Máme, co jsme chtěli.

  49. https://t.me/stranaua/39827

    „tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Danilov, šéf ukrajinské rozvědky Budanov a poradce vedoucího prezidentské kanceláře Arestovič prohlásili, že Ukrajina bude bojovat, dokud Rusko nekapituluje nebo se nerozpadne.“

Komentáře nejsou povoleny.