Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. Zeman má souputníka:
    Papež František se poprvé ukázal na veřejnosti na invalidním křesle. V chůzi ho limituje bolavé koleno.

      • Že ano? Článek starý 14 let, ale jistým způsobem jako by čerstvý…

      • Jinak moc dobře o tom Japonském tápání psal Alois Skřivan.

  3. Vypadá to, že turismus začíná po covidu dostávat další tvrdé rány vlivem zdražování.
    Zlevňuje se, podbízí se. I Papež lákal včera v TV Čechy k cestování. (Náš Jan Papež, ten ze sdružení cestovek, jak ni hlásila žena).
    A možná chybí i Rusové. Ale ti jak známo jsou dost otrlí. Nicméně tak se zlevňuje : Krym v průměru o 45%. A Ukrajinci mají jiné starosti.

  6. 2 Petr Kunetka ad 16:59 – mám pocit, že tenhle článek by si měli přečíst všichni naši uvědomělí rusobijci, zvláště pak ti, co touží po odstranění Putina…
    „S pocitem porážky po řadě neúspěšných pokusů navázat s USA kontakt, včetně snahy o vedení přímých rozhovorů s Rooseveltem, rezignoval 16. října ministerský předseda Fumimaro Konoe a jeho nástupcem se stal zastánce tvrdé linie, ministr armády Hideki Tódžó.“
    Položili si vůbec tihle hujerové otázku, kdo by nahradil toho prokletýho Putina?

    • To bys od nich chtěl moc, přemýšlet. Komentátoři a americká administrativa se jak vosy třesou na to, jak armáda udělá převrat a zlikvidují Putina. Jsou tak pitomí, že o říkají na plnou hubu.

      A ta armáda, co má teda udělat převrát, chce tohle…
      https://cepa.org/vicious-blame-game-erupts-among-putins-security-forces/

      Kreténi. Kdyby nešlo i o můj kejhák, tak bych jim přál, aby jim jejich přání vyšlo.

    • Nepoložili, blbci. Putin byl ochoten jednat 8 let, než došla trpělivost.

    • „Naši“ Rusové se modlí, aby jim Pánbůh Putina ještě dlouho zachovati ráčil. Jinak prý bude „poslední válka“. Píšu tu totéž taky pěkných pár měsíců.
      Jinak to nasrání se na Západ a extra USA je v Rusko dost patrné.
      Jim je jasné, kdo ve skutečnosti zaútočil a použil Ukrajinu jako vhodného klacku. Není se co divit. Něco fakta, něco propaganda.
      Kdyby se do toho nemontoval „Západ“ (a my) už mohlo být po válce. Jenže Západu jde o to „oslabit nebo rozložit Rusko“. Někteří to už říkají na plnou hubu, Takže USA bude bojovat s Ruskem „do posledního Ukrajince“ . My, „Západ“, to budeme financovat. Dobře to má vymyšlené, strejda Sam.

  7. Naše média už několik dní papouškují západní myšlenku, že se na Ukrajině schyluje k velké bitvě, že Rusko musí dosáhnout nějakého vítězství do devátého května. Na vlastní uši jsem slyšel Putina, jak říká, že to není pro Rusko žádný termín, že Rusko potřebuje zajistit svoji bezpečnost.
    Herec Zelenskij přitvrzuje a říká, že nebudou žádné rozhovory s Ruskem, pokud nebude Rusko definitivně poraženo.
    Takže pokud se schyluje k velké bitvě tak to bude proto, že se na Ukrajinu dostává spousta moderních zbraní za Západu a to znamená daleko víc mrtvých. Rusů i Ukrajinců.
    Nakonec to skončí tak, že že mě udělají (nebo už udělali) „ruského trolla“. Ne Putin, ale Západ.

    • Rusko proti polovině zbylého světa. To nedopadne dobře. Hitler už stál pod Moskvou. A pak mazal zpátky. Zapomněli na nacionalismus Rusů. Změnilo to mapu světa.
      Jak se říká: Rusko války nezačíná, ale vždy končí.

      • tak tuhle zrovna začalo, stejně jako ve dvacátých letech když spolklo Ukrajinu, která se sanžila osamostatnit, kavkazké republiky, později agrese proti Finsku, další dělení Polska (v tom už mělo praxi), pobaltské republiky. Konečně tentokrát to asiatská despocie přehnala.

          • Já sleduji „dějiny“ od roku 2014.
            A bráno od té doby to vypadá jinak. Kdybych měl sledovat dějiny více let zpět, nutně bych narazil na „civilizaci“ Ameriky, prakticky vyhubení Indiánů, obchody s otroky atd. Takové uvažování ale nemá žádný smysl. Nejde sice udělat „tlustou čáru“, ale jde dávným dějům přisuzovat menší a menší příčinnou souvislost. Jinak bychom se dostali k pračlověku Janečkovi a ještě před něho.

            A ještě něco: Rusko není Asie a Asie je dost velká na to, abychom ji museli vzít na vědomí. Takovou, jaká je.
            Nenávist je na nic. Poslouchej rozum.

          • Každý stát má svou temnou minulost vedle té slavné. Podstatné je jak se s ní vyrovnává. Otrokářství zavedli v Americe Španělé a Angličaní. Spojené státy je zdědily a legálně se s ním vyrovnaly v relativně krátkém období 90 let. S jeho „civilizačním“ dědictvím to trvalo dalších 90 let. Indiáni se hubili hlavně mezi sebou. Dnes, ač se úsilovně snaží uchlastat, je jich víc než v době kolonizace a některé kmeny patří k nejbohatším vrstvám obyvatelstva. . A to vše se přihodilo před rokem 2014

          • Proč tak daleko do historie.
            Jak se USA vyrovnali s nezákonnou invazí do Iráku a 300 tisíc mrtvými civilisty?

        • Hm? Ukrajinu spolkli ca v 17. století… A jestli se chtěla osamostatnit… to se přece nesmí, ne?

          • V 17. století byla Ukrajina? Jako národní kulturní celek, ne jen jako název pro nějaké území?

          • Konfederace byla nezávislá 1861-1865. A?

          • Ach tak celé dva roky nezávislá. Před tím jak dlouho vůbec byla, třeba jako závislá?

            A především, co byla „Ukrajina“? Kulturní celek či geografický název? A co je? Jakou má historii? Jaké specifické etnické znaky mají Ukrajinci odlišující se od ostatních národů? Tak jako si dovedeme představit Itala, Nizozemce, Francouze, Španěla, včetně jejich krajových zvláštností. Natož Angličana, Skota, Ira….
            O kulturní homogenitě Česka ani nemluvě..

          • Svébytná kultura, literatura, jazyk (třeba na rozdíl os Švýcarů), etnicita není podmínkou nacionality. V historii různé atamanáta (hejtmanáty), a protiruská povstání. Knížek dost, vzdělej se.

    • Proto klíčovým strategickým tahem Ruska je zablokovat koridory dodávek zbraní z Polska a Slovenska v západní části Ukrajiny na východ. To se právě děje ve spolupráci s Běloruskem. Na jižním křídle blokovat přístup od Černého moře. V tom směru jsou zásadní jednání jednání s Tureckem i ohledně Bulharska aby se drželo stranou.

    • No, jediná velká bitva je nyní Ukrajinská protiofenziva, která opět vrhla Rusy na desítky kilometrů od Charkova. Když ten hlášený postup nasčítávám, Rusové jsou zahnáni někam ke Kursku.

      Sláva Ukrajině!

      • Oni se opravdu probili u Charkova na sever. Nevím jestli padesát kilometrů ale nějakou ves tam obsadili.

        • Netvrdím, že ne… Ale podle hlášení UA genštábu pokročili za poslední dva týdny asi o 90 kilometrů :).

          • To znamená, jak to zhruba počítám, s přihlédnutím k předstihu a o něco slabší kondici než kdysi Wehrmacht, že za pět měsíců by mohli být před Moskvou. Další etapa Moskevského poháru.
            Mimo mnohé jiné, je rozdíl v tom, že Ukrajina nemá Vladivostok ani Murmansk.

  8. Takhle, dovolte mi se opět rozkecat. A jestli ne, stejné si nepomůžete 🙂

    V 90. letech Západ vedený USA – jako jasný vítěz studené války – měl za úkol vytvořit systém mezinárodního práva a bezpečnosti, který zabrání opakování války. To je taková praxe a úděl vítěze. Vestfál, Vídeňský kongres, Kellog-Briand, OSN, MAD/BOP… Někdy fungovalo hůře, někdy lépe.

    Vytvořený systém lze nazvat „Might makes right“. Osobně se mi moc nelíbí, ale kdo se mne ptá.

    • Doposud jsme s ním byli spokojeni. Nevím co se změnilo… Zatím jsem nedostal smysluplnou odpověď na otázku, proč tak náhle vadí bezdůvodné agrese, porušování charty OSN, zabíjení civilistů, změny vlád, překreslování hranic… Jediná odpověď, která mi dává smysl je, že vadí, že to dělá i někdo jiný, než my.

      Jediným kritériem systému, který jsme nastavili je, zda má Rusko potřebnou sílu., aby splnilo svůj cíl Vzhledem k tomu, že na rozdíl od nickname cíl Ruska neznám, nedokáži odpovědět. Ale ohledem anexe Ukrajiny dokáži spolehlivě říci, že nemá. Nevím, zda nějaký seriozní analytik tvrdí opak.

    • Každopádně cíl USA drtivě porazit Rusko a změnit jeho režim (již tahle definice cílů jasně indikuje, že se jedná o spor USA-Rusko) mi přijde velmi stupidní, když cílem je země, která má dostatek zdrojů k likvidaci celé civilizace. Vůbec ten styl arogantní a ponižující diplomacie je dosti nechytrý – vyvolat válku umí každý deb*l.

      V případě Japonska to fungovalo super, pár milionů mrtvých a skutečné, došlo ke změně Japonské politiky. Jenže Japonsko nemělo 5000 hlavic.

      Biden mne fakt nepřesvědčil, že ohledem mezinárodní politiky ví, co dělá. původně jsem si myslel, že Fiala je větší hlupák, ale není. Úkolem vazalské země je ukázat loajalitu a očekávat ochranu od svého suveréna.

      • Troufají si proto, že na straně Ruska vidí zásadní handicap. Rusko nemá rostoucí perspektivní afro-americkou a hispánskou menšinu jako civilizační základ prosperitní budoucnosti, nýbrž se převážně skládá se zaostalého nevzdělaného, z části slovanského obyvatelstva.

        Jestliže by zde chtěl někdo namítat, že co jsme my, odpověď je snadná. Nejsme zaostalé slovanstvo, jak se mnozí mylně domnívali a domnívají, a někteří nás zlovolně osočují, nýbrž jsme vyspělí Keltové, nanejvýš z části smíšení s Germány. Jak o tom, mimo jiné svědčí vysoká kvalita naší politické reprezentace.

  9. Ukrajina spouští fundraising – United24 – peníze jdou přímo Ukrajinské národní bance. ta je rozdělí mezi ministerstva. Kdo chce, může přispět.

  10. Konfederace…. Ach ano. Konfederační národ….

  11. Biden je mimo, START je stále aktivní do roku 2026 i když nebyla provdena žádná z povolených 18 inspekcí. Rusko přišlo s několika dalšími návrhy, které by ve výsledku dávaly Rusku volnou ruku v Evropě a nikdy proto nebyly realizovány.

    • Otázkou je, zda jsme ještě ve fázi, kdy smlouvy mají jakoukoliv relevanci.
      Jako říci, že tvým záměrem je odstranit presidenta protistrany, jak se povedlo Bidenovi, respektive drtivě porazit protistranu, je ohledem dodržování smluv dost showstopper.

      Nevzpomenu si, že by takovou věc Reagan vypustil z huby. Naopak, ke Gorbačevovi se vždy choval s odpovídajícím respektem.

      Totální úpadek se týká i naší diplomacie. Co víc dodat?

      • Jen to, že totální úpadek zdejší (vnímám rozdíl mezi „naší“ a „zdejší“) diplomacie souvisí s vývojem zdejší kultury.

  12. https://t.me/stranaua/40407
    „Mezi Ukrajinou a Polskem v budoucnu nebude žádná hranice. Uvedl to polský prezident Andrzej Duda.
    „Po desetiletí a možná, dej bože, po staletí bratrský stát pro Polsko, a jak prorocky řekl Vladimír Zelenský, už nebudou hranice mezi našimi zeměmi – Polskem a Ukrajinou. Tato hranice nebude existovat! Abychom spolu žili na této zemi a společně budovali a obnovovali naše společné štěstí a společnou sílu, která nám umožní odrazit jakékoli nebezpečí nebo jakoukoli možnou hrozbu,“ řekl Duda.
    Co je míněno výrazem „hranice už nebudou“, Duda nevysvětlil. Zelenský dříve řekl, že „hranice mezi Polskem a Ukrajinou již ve skutečnosti neexistuje“, s odkazem na skutečnost, že přes ni proudí velmi velký tok dodávek pomoci na Ukrajinu.“

    • Rusové jsou mistry ve stavění přehrad….

      Třebaže…..s ohledem na minulost, která stále doutná, by propojení Polska a Ukrajiny mohlo být zajímavé. Že by navázali na své tradiční vzájemné přátelské vztahy.

      Pro ten případ, pragmaticky pojato, by pro nás bylo vhodné posílení z pozice vazalské do neformální pozice sedmnácté spolkové země celku, který by měl dobré vztahy s Ruskou federací.

      • On ten skimic nakonec asi ví, co říká.

        • Ví. Nemá to jen vyčtené z atlasu hub. Pohybuje se v podhoubí.

  13. No, pokud se Polsko o Ukrajinu podělí s Ruskem, podobně jako kdysi Polsko-Litevská Unie, hranice skutečně zmizí.

  14. Polsko a Ukrajina se vrátí do doby tradičně přátelských vztahů, doby Bohdana Chmelnického. Čímž se stanou příkladem pro ostatní Evropu.

  15. Polsko a ze strany USA posílená Ukrajina, to by mohlo vytvořit zajímavou situaci.
    O to co zbude by se podělilo Rusko s Německem.

    • Když zapomenu na USA i tak zůstává otázka,. kdo by chtěl tu rozbitou, zadluženou a rozhádanou zemi.

  16. Stran velmocenských válečných úvah si dovolím si být opatrným optimistou.
    Rusko je na tom o něco lépe než Severní Korea.

    Bohužel, s tím je spojena otázka, jak dlouho ještě na tom budeme lépe my.

  17. Ještě bych měl dotaz – byla zde řeč o nezávislé Ukrajině 1918-1920. O kterou z těch asi 4 Ukrajin se jedná? O Ukrajinský stát Skoropadského, Ukrajinskou lidovou republiku, Západoukrajinskou lidovou republiku, nebo snad o Doněcko-krivorožskou sovětskou republiku?
    Každý z těchto útvarů zchramstl někdo jiný – podělilo si je Polsko, SSSR, ČSR a Rumunsko.
    A je chybou klást rovnítko mezu Rusy a bolševiky. Rusi bolševikům vzdorovali nejdéle ze všech.

    • Aspoň někdo má z toho p*del.
      Tady už jsme to vyřešili, víc už nesvedem, takže počkáme, co nám přinese zítřek.
      Vyslechl jsem si ukrajinskou stranu, ruskou stranu i polskou stranu (tam se o záboru části Ukrajiny moc nediskutuje, asi to byl jen takový zkušební balónek) a napadlo mě, co by Poláci dělali s národovci typu Bandery nebo pluku Azov a jejich příznivci.
      Na frontě se cosi děje, komentátoři jsou poněkud zmatení.
      V každém případě se stále přesvědčuji, že je to americko-ruská válka. A konstatuji, že Amerika není vždy vítězem. Spíše je to taková plichta. Vietnam, Afghánistán, Sýrie, Irák….
      Vedení tamního státu se vymění, ale ne vždy poslouchá Velkého Bílého Otce z Velkého Bílého Domu. Faktem je že zbrojní průmysl USA jede na plné obrátky. Což je patrně účelem hry.
      Proti sebevražedným snkčním balíčkům se ozývá staále víde států EU/NATO. Uvědomují si, že věrchušce jde o křesla – krize se blíží.
      Zatím jsou demonstrace malinké, ale to se může s dalšími zdraženími rychle změnit.

  19. Dušane, ad „Svébytná kultura, literatura, jazyk “ – týká se jen malé části Ukrajiny, speciálně bývalého polského, rumunského a čs. území. Od Kyjeva na východ jsou to Rusi.
    Povstání byla 2 – Chmelnického v 17. stol., to ovšem nikoli proti Rusům, nýbrž proti Polákům. Zvěrstva srovnatelná snad jen s Volyňským masakrem. Potom „povstání“ Stěnky Razina, které ale nebylo povstáním v pravém slova smyslu, spíš byl, dnešní terminologií, vytvořen gangsterský útvar v Astrachani, který rovným dílem loupil v Rusku i v Persii.

  20. Jako mluvčí WH byla ustanovena černoška a „LGBT osoba“. První v historii USA. Nic proti ní, vypadá sympaticky, ale pokud je to její hlavní kvalifikace…

    • Spojené státy mají nevyčerpatelné schopnosti dodávat zbrojní a obrannou pomoc Ukrajině. Uvedl to oficiální zástupce ministerstva zahraničí Ned Price.

      • Ovšem Ukrajina má vyčerpatelné zásoby vojáků.

        • Doplní interbrigadisté. Z toho asi plyne ta retorika nasich medii.

        • Má zatím nasaditelných 500 000, tedy více než dvakrát, co zatím nasazují rusáci. Přes hranice neuprchnou pokud jim je mezi 18ti až 60ti lety.
          Tedy kromě těch, co mají peníze a kromě těch Romů ze Zakarpatí, kteří jsou negramotní a nedokáží si přečíst že prchat nesmí. A navíc mluví jen romsky tak pohraničníkům nerozumí a ti je patrně holt pustí, když na druhé straně vidí, že je Slováci vítají.

          Takže na jednoho padlého ruského vojáka můžou padnout dva ukrajinští. Žavelínů je dost pro všechny.

          A to ještě nehrábli do rezerv. Nemobilizují zatím státní úředníky, jsem někde četl. Myslím že jejich UNIAN agentura to vydala. Protože státní úředník je páteří a pilířem státu.

          • Nejde jen o číslo. Nesadit brance proti alespoň trochu profesionální armádě nebude efektivní, a hlavně politicky problém.

          • Podceňuješ moderní zbraně. Třeba ty Žavelíny jsou dělané tak, aby je uměli obsluhovat i američani či afghánci.

          • No, spíše jsem myslel otázky morálky, koordinace a tak. Ale pravdou je, že z Javelinu jsem ještě nestřílel 🙂

  21. Dobré ráno vespolek,
    Chmielnického masakr vešel do učebnic genetiky. Neboť obyvatelstvo, vyssávané polskou šlechtou, se obrátilo na mezičlánek – tedy výběrčí daní. A to byli Židi…. takže je to v učebnicích genetiky příklad drastického snížení populce, který má za následek vyšší incidenci genetických chorob i v současné Aškenázské populaci (zejména těch, co pocházejí z Východní Evropy)…. oni ti přeživší pak měli o to méně chuti si vybírat partnery mimo svou komunitu, a dopad na genetiku to má obdobný jako u Amišů apod. společenství.

    • Zajímavé.
      Je víc takových pozorování, kdy má „dění“ tak podstatný vliv na genetiku? Nemyslím tím zrovna mísení obyvatelstva při válkách a loupeživých výpravách. To, jak jsem se dočetl má vliv veskrze pozitivní. I všimnout si toho lze: „česko-vietnamská děvčata“ jsou dlouhonohá, s bezvadnou pletí… Radost pohledět. Ale co bude s další generací? Nezmizí ten pozitivní účinek?

      • Jistě. V učebnicích populační genetiky je příkladů víc než dost, vztažené na lidskou populaci to má zejména klinická genetika. Ale zabývá se především negativními důsledky, pozitivní nikdo nemapuje (imho to není moc měřítelné, a pokud ano, politicky neprůchodné). Ty negativní, ale spíš přirozené, důsledky malých populací se projevují všude, kam z Evropy migrovaly menší skupinky lidí. Je to viditelné na zvýšené incidenci genetických onemocnění, které se ve velké populaci „ztratí“. Taky je dobře namapovaných pár závažných chorob, které přinesl nějaký „otec-zakladatel“, a dnes jsou postižení všichni potomci, neboť v průběhu generací se to předávalo, a díky farním záznamům se podařilo vystopovat inkriminovaného prapředka.

  22. Dobré zas ráno… 2 Matzurka ad 21:40 – „Abychom spolu žili na této zemi a společně budovali a obnovovali naše společné štěstí a společnou sílu, která nám umožní odrazit jakékoli nebezpečí nebo jakoukoli možnou hrozbu,“ řekl Duda.“ – to je hezké… Něco mi říká, že už společně budovali a obnovovali společné štěstí už při Volyňské neděli… Tehdá dle zdrojů obšťastnili asi 150 000 Poláků. Děti zaživa přibíjeli na vrata stodol… Ukrajinští hrdinové… Takže je hezké, že Duda chce to společné štěstí obnovovat…

    • Chtít obnovovat – ovšem co když mu nějaký Mykola Lebed tomu obnovování hodí ten příslovečný štyft do trýbu?

    • Taky se divím. Možná to Poláci chtějí spojit, aby pak mohli na daném území šéfovat podle sebe. Ale nechápu, proč by k tomu Ukrajinci měli jásat…
      Jinak jak tak čtu o zvěrstvech „ruských“ vojáků, mám čím dál tím větší pochybnosti. Popisovné se až příliš podobá Volyni či akcím Azováků, Ajdaráků a Pravoseků na Donbassu i jinde… masakru v Oděse… a nakonec i ukrajinský doktor vyzýval ke kastracím ruských zajatců hned na začátku konfliktu (pak se za to „omlouval“…).

      • To je jasné.
        Obviním někoho z toho, co bych rád udělal sám někomu jinému. Fantazie v zhovadilostech má ale své limity a navíc ti ideologové nebývají sečtělí, aby si přečetli japonské nebo asijské způsoby mučení. To je spíše národní folklór. Hnusný!

  24. Dobré ráno
    Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba pro Sky News řekl, že všechny země NATO „chtějí nakopat Rusku prdel“.

    Nejen Rusku, pane Kulebo.

  25. Rétorika čelních představitelů UA je čím dál tím víc…

  26. Přece jen na Rakušany je spoleh, že nám pomohou:
    Rakušan: Ubytování Romů vyřešíme do konce týdne

  27. Dva zajímavé detaily:
    Jednak projev ombudsmana na akci Železné opony – já nemohu jinak, podepisuji!
    (K přečtení na PL).
    Jednak optické pozorování vrcholných představitelů Ukrajiny: Fysiognomie veskrze židovská. Jestli jsou nebo nejsou nevím – ale vypadají tak. Nějak se mi to nesrovnává s existencí Azovského pluku, Benderovců a spol, které jsou programově antisemitské.
    Jestli byl Hitler Žid nevím, nordické rasy určitě nebyl, ale Kristus zcela určitě Žid byl. To jenom k netaktické poznámce Lavrova, za kterou se musel Putin omlouvat Izraeli. Asi má v Putinově poznámkovém sešitku černou tečku. [;>))

    • Já podle říšské metodiky neměřím. Stačí info z ověřených zdrojů. Ani mi to nepřichází na mysl dokud sami se nepekne neprojevují v nepěkných souvislostech. Podívám do zdrojů. Z nich vypadne kdo je kdo. Souvislosti. Propojení. Opírat se jen o jeden parametr je nebezpečné zjednodušení.

  28. Zrušení hranic mezi Polskem a Ukrajinou jde nejsnáz tak, že se Ukrajina přidá k Polsku. Jinak do toho můžou kecat vši, kdo podepsali Schengen. Tam jsou mimo jiné třeba Švýcaři a jiní, kterým by se to nemuselo líbit.

  29. Kamarád z Kanady mi poslal tamější úvahu o vyřešení ukrajinské krize:
    Pokud bude Západ pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny, přistoupí Putin k demonstraci své jaderné převahy a zasadí ránu jednomu menšímu středoevropskému státu. Pak dojde k vystřízlivění a smíru.
    Prý budeme obětování pro budoucí mír.

    • Si zdůvodňuje jak moc dobře je že je v Kanadě a deka že sebe důležitého jak osina v prdeli. Takových „informací“ je mezi nimi spousta.

      • To jsem mu taky napsal, ale … kdo vidí do Putina?

  30. Vypadá, že nejsou zprávy. Liveuamap tři dny bez pohyby, Juriji Podoljak už den nic…

    Buď nejsou zprávy, nebo to válčení všichni zabalili.

  31. Dobrý den. Vše jde podle plánu. Bude líp!
    K historii: pro mé studenty je rok 2000 historie. Srovnatelná s třicetiletou válkou. Strašně dávno. Proto je i velký generační rozdíl ve vnímání války. Jak na Ukrajině, tak u nás. Starší generace je více připravená na podvolení se ruskému světu.
    Podobné dělení je i v Ruské federaci. Bábušky volí nejvyššího a nejinteligentnějšího. Mladší, kteří nechtějí rukovat, volí útěk nebo Molotova. Lidé v „separatistických republikách“ nemají na výběr. Násilný odvod do фолкcштурм. Mladých i starých. Do rukou mosiny. Bodák proti kulometům. Velká vlastenecká!
    Současnost: odkud pochází vůdčí postavy „Azova“? Ze Lvova?

    • Starší generace pamatuje, nebo má načteno, Kubánskou krizi. Na této válce mne neděsí Putin, ale snaha USA – veřejné proklamovaná – o změnu režimu v Rusku a drtivou porážku Ruska.

    • Fyziognomie: modrooký blonďák může mít kamaráda/kolegu Basajeva. Příbuzný se může jmenovat Ramil. Evropská kultura je rozšířenější, než se čtenáři statistik zdá.

    • Putin může porážce zabránit:
      1) stáhne vojáky z Ukrajiny, Podněstří, Abcházie, Osetie
      2) prohlásí to za strategické vítězství
      3) zaváže se nahradit všechny škody způsobené jeho vojáky. Tyto škody se staly samozřejmě bez jeho vědomí a proti jeho vůli. Vydá mezinárodnímu trestnímu stíhání všechny důstojníky, kteří vydávali rozkazy v rozporu s mezinárodními dohodami.

      • Nickname
        ještě Vám tam chybí: „… a vrátí Kaliningrad Německu“
        🙂 🙂 🙂

        • Kalingrad, Královec, Kynšperk, patří českému králi.
          Přenechal bych ho Polsku a Litvě. Výměnou za to, že na běloruskou hranici pošleme sloužit 10% našich ozbrojených ochránců zákona.

          • A komupak ho asi Otokar ukradl, zničil a znovuvybudoval?
            Prušákům. Tenkrát se ještě nazýval Twangste, tedy Dubový les.
            Ale uctívání dubů nebylo dost katolické, tak se Nejvyšší a Nejinteligentnější Ottokar druhý rozhodl to osídlení prostřednictvím Teutonských Rytířů osvobodit.

          • A ohledem víry dal dokonce na tu dobu velmi osvíceně vybrat: „Můžete konvertovat a přežít, nebo nekonvertovat a být vyhlazeni“.

            Nebo to byl Friedrich? Teď si nejsem jist.

      • Samozřejmě, je to tah, který nikdo nečeká. Proto je velmi pravděpodobný. Tak se choval starý Bismarck. Vlastně mladý. Ještě před těmi Protokoly, které má Lavrov nastudované.

      • A rozbalí tatami a na něm spáchá seppuku 🙂

    • Za Stalina byli ještě lepší. 1 rubl = 1 dolar.

    • Ona to trochu přepálila. Ten kurs není reálný. Fiat kurs 🙂 Asi aby zvýšila inkaso za plyn (ten vnitřní převod v Gazprom bance).
      Ostatně je to na tom plynu poznat. TTF Dutch jde eurově logicky úměrně nahoru.

      • Tak snížit úroky můžeš vždycky, že.

        Velmi dobře lze říci, že jak Rusku selhal vojenský blitzkrieg, tak nám ekonomický.

  33. Predstavme si…ruská základna v Mexiku a podpora hnutí za suverenitu Texasu? Který posléze bude připojena k Mexiku, které má historický nárok a právo státu na územní celistvost. To všechno zabaleno do svobody, demokracie, boje za lidská práva, zrušení trestu smrti neslučitelného s civilizačními principy ..

  35. Vyzbrojit Ukrajinu pak hodit kost mezi ní a Polsko…

  36. Country, co třeba Lidovou ukrajinskou republiku? Připomíná mi to scénu z Life od Brian.

  37. Tak Zelenskij je „Winston Churchill moderní doby“. To je super.

  38. Přejmenovávání ulic….
    Cedule nahradit displeji.

    • Složité. Ulice číslovat jak v USA: prví východní, druhá východní atd.

      • No, já nevím… dnes je riskantní i „východní“.

  39. Namátkově jsem kouknul do diskuse na novinky a koukám, že schvalování genocidy je již v pořádku.

    Koukám, že nám ten nový řád jede rychle.

    • My jsme dědci. A mladí se s tím nepářou. Dobré/špatné? Jejich svět.

      • No, nepřišlo mi, že by ty výzvy ke genocidě byly jen od mladých.

      • Isĺámšti teroristé takhle používali Toyoty.

      • Ochrana +- stejná jako BVP. Stejná mobilita, vyšší rychlost, násobně nižší náklady.

        • Výstupů pro analytiky z této války bude hodně. Skončí tanky jako bitevní lodě (a jak to vypadá, i křížníky)? Vrátíme se k pěchotě, která bude používat hi tech zbraně?

          Anebo bude vše na dálkové ovládání? Drony, a v poli něco jako tohle?

          https://www.forbes.com/sites/davidhambling/2021/09/02/russias-autonomous-robot-tank-passes-new-milestone-and-launches-drone-swarm/

          Pro seriozní analytiky a vojenské teoretiky to musí být informační žně.

          • Hlavně:
            Boj se z krajiny přemisťuje do měst a vesnic. Ztráty na civilech budou mnohem větší, než ztráty na vojácích – specialistech. Proto se teď řeší hlavně cílené útoky na radiocentra protivníka. Válka robotů – tedy přesně naváděných střel. Dělostřelectvo nebo (hlavně!) chytré rakety.
            Velmi důležitá je dneska taky informační válka. A elektronická – špionáž a sítích. Sítě si nikdo neodváží úplně vypnout, Zastavila by se veškerá infrastruktura.
            A pro bij na sítích ještě nemáme jemné nástroje. Kolik snahy vidím na umlčení jednak ruských, nebo jen proruských médií. Je to složité. Cest je mnoho a mění se.
            Ukrajina rozdávala(!) chytré mobily a pomocí jejich provozu (text, video i audio) a údajů z GSM případě GPS sledovala pohyby ruské armády. Nějak to ale zvadlo, zdá se.

        • Tanky neskončí. BVP v jiné formě také ne.
          Ukrajina je +- připravená na likvidaci sovětské armády z roku 1980, na nic více.

          • Význam „polních“ bojových prostředku klesá. (Viz výše.) Tank ve městě je v době Javelinů sebevražedná mise. Viz ulička ruské hanby v Buči. Myslím tím ty rozbité tanky, ne mediálně zneužívané mrtvoly nejistého původu.

            A Ukrajina hbitě přezbrojuje. USA posílá (přímo nebo přes prostředníka, ostatní Západ to platí. Ukrajina nemá čím.
            Rusové se snaží ten proud moderních zbraní zastavit hned u hranic. To je „úkol dne“.

          • Abrams je zhruba stejně starý, jako je T-72. Já si fakt myslím, že doba tanků je za námi, podobné jako doba bitevních lodí.

            Bitevní lodě neskončilo z vojenských, ale ekonomických důvodů. Zničení bitevní lodě se stalo příliš levným, s ohledem na její cenu.

            Ono, budou to vyhodnocovat mnohem chytřejší hlavy, než jsem já. Ale nějaký názor mohu mít 🙂

  40. Úřad Prahy 1 nevyhověl návrhu na přejmenování ulice Tržiště, na Martina Luthera Kinga.
    S odůvodněním, že Tržiště je historický název. Jako by Korunovační nebyla,že.

    • A kdo to navrhoval?
      (Pokud to myslel vážně, je to trouba. Pokud to měla být provokace, tak je dotyčný špíca.)

    • Jistě! Přece to nebude dávat zadarmo!

  43. Po přečtení Ladí Četby, narazil jsem na Ondřeje Flégla. Zprvu sympatické čtení. Jde na to chytře. Jenže…pak se naváží do křesťanů…jen do křesťanů, a pokračuje jako typický multikulti rizesírač. Co je to zač?

    • Ondřej Flégl? Žvanil používající odborné termíny. „Samo troĺl“. Stačí vyhledávač a pak pohled do jeho obličeje. Četl ještě další články. Naprostá ztráta času, nehrazená.

  44. Četl jsem něco ukrajinského a znovu mě potěšilo slovo „Lítáky“, jak nazývají letadla, což má podobnou slovotvorbu.
    Daleko logičtější než ruský či polský samolet či samochod (náklaďák).
    Jaký samo? Samo se nenakope.
    Možná, že tím chtěli dřevní poláci a rusáci zdůrazní, že to letí aniž by pilot máchal křídlama. Prostě samo 🙂

    Samovar asi bude podobné. Jakož i jídlo typu „samoser“. Chceš nechceš, po konzumaci söröš.

    • Nové slovíčko: Korabli/Kateri. Dnes +1.

    • Vzpomínám na slovo „lítačka“. Má dva významy: Vojenská hlídka, střežící morálni bezúhonnost vojáků na vycházce a nový, který znamená přenosnou jízdenku pro dopravu zaměstnanců ve městě.
      Jak se řekne ukrajinsky „letadlo“ – tedy ta finanční hra stejného názvu?

    • „samochod“ – doslovný překlad „automobil“

  45. Tak prý oslavy osvobození se obejdou bez vlajky tehdejších vojáků, byly a budou nahrazeny výlučně ukrajinskými.

    • Oslavy osvobození pro mne jsou spojeny ujž více než čtyřicetlet s jednou příhodou. To tehdy do jedné vedelší vesnice na výročí osvobození přijela sovětská delegace, jejíž jednou členkou byla stařičká paní. Přijela se poklonit a zavzpomínat na hrob svého syna, který, jak jí bylo úředně sděleno, zemřel při osvobozování oné vesnice. Přišla položit květy k jeho hrobu. A nikdo z té vsi jí neřekl, že jejího syna zastřelili po té, co jeho veliteli oznámili místní, že znásilnil mladou dívku.
      Válka probouzí ty nejtemnější pudy. Tehdy i teď, na té i opačné straně. Mohl by povídat otec té dívky, která se nakonec z hanby utopila, ale i ti, co pamatují Javoříčko, Zákřov…

    • A co takhle německými? Nebo to je ješté brzy?

      • Petře, přečti si něco o Javoříčku, Ploštině. Zákřovu…

        • Tak moje Babička taky vyprávěla, jak je osvobozovali Rumuni. Je to kousek od Vás, Záhlinice u Hulína.

          A celkem positivně vzpomínala na ty tři kluky z wehrmachtu, co je okupovali. Když se narodil můj strýc, sháněli pro něj konzervované mléko, čímž mu možná zachránili život.

          Věci jsou složité.

          • No to tu píšu pořád.
            Děda se seznámil během války v parku na lavičce s důstojníkem Wehrmachtu, pak tam pravidelně hráli šachy. A ten hnusák Němec občas donesl olejovky, půl štangle salámu, krabičku cigaret a tak. Věděl, že děda má dvě děcka – moji mámu a strejdu. Nic nechtěl, jenom si zahrát šachy s někým, kdo to umí.
            Někde mu to pak spočítali, Němčourovi hnusnému.

  46. Byl jsem na otočku na večeři v Praze – Katr restaurant. Nic moc. Ale cesta ve vlaku v naprostém tichu, všichni sluchátka a mobil-občas přerušeno hlasitým telefonickým hovorem. Kanálníci byli slušní hoši ve srovnání s dnešními třináctiletými dívkami.
    Jsem holt už moc starý – ale dneska měl potěšil v televizi Dalibor Janda. Prohlásil, že on je z generace, která skládala písničky, aby udělali dojem na holky. V jeho době, cotuji, „kluci balily holky. Je mi těch dnešních líto“.

    • Zbytečná lítost. Částečně žijí v jiném světě, částečně jde o nepochopení.

  47. Dnes od rána tady za okny hučelo cosi, co hučelo jako přeletující vrtulníky nebo jakási jiná letadla. A protože jsem na trase Mošnov-Přerov, a zdejší komentáře leccos přepovídají, už jsem viděla bojovou a leteckou techniku v pohotovosti. Pak jsem přece jen vyšla ven – slepice za to nemohou a měly by dostat zrní. No a venku jsem zjistila, že to nejsou bojové stroje, ale obec zahájila kosení veřejných ploch. Ty křovinořezy a sekačky fakt hlučí jako letící bombardér.

    • Jednou se mi to stalo i na Valašsku, to hučení v hlavě ráno. Vypil jsem večer nějské ovocné rozpouštědlo.

    • A tak to je ta lepší varianta, ne 🙂 ?

Komentáře nejsou povoleny.